Rok 2005 vstoupil do historie Vísky pedevším velkolepou oslavou 490 výroí první písemné zmínky o obci a s ní spojeným srazem rodák a pátel Vísky.

Transkript

1 Rok 2005 vstoupil do historie Vísky pedevším velkolepou oslavou 490 výroí první písemné zmínky o obci a s ní spojeným srazem rodák a pátel Vísky. Oslavovaná první zmínka se datuje k roku 1515 a vypovídá o tom, že první historicky doložený majitel zdejší obce Mikuláš Trka z Lípy postoupil naší obec dalšímu šlechtici Mikuláši Otmarovi z Holohlav, jehož rod pak ve Vísce i sídlil a nazýval se z Holohlav a na Vísce. Dotyné výroí se místní obyvatelé v ele se svými zastupiteli rozhodli náležit oslavit. Myšlenka pipomenutí výroí se objevila na poátku roku a za svou ji vzala starostka obce ing. Ludmila Paclíková, která zaala oslavu spolu s nkolika dalšími pipravovat. Na poátku bezna se konala první veejná schze zdejších obyvatel v Pohostinství U Fajman, kde bylo dohodnuto vydání almanachu a projednány nkteré organizaní práce. Pípravu almanachu si vzal na starost ing. František Šimon z p. 19., pan Betislav apek z p. 73 postupn shromáždil kontaktní adresy na zdejší rodáky, které as zavál za hranice rodné obce. Pozvolna se za spolupráce s pedstaviteli zdejších spolk dolaoval program celé akce a Víska se pipravovala i úklidem obce, dodláváním cest a parkovišt ped obchodem, novými nátry na hasiské zbrojnici, ekárn, sokolovn a dalšími innostmi. Organizan mimoádn nároná práce pinesla své plody v inkriminovaný den v sobotu 24. záí bhem víkendu, na který pipadalo vísecké posvícení. Ped zahájením celé akce obec rozeslala a rozdala pozvánky všem místním, rodákm, na které se podailo vypátrat kontakt a tm, kteí jsou s Vískou svázáni njakým poutem. Událost byla dopedu i medializována, lánky o pipravovaném srazu vyšly v deníku Noviny Vysoiny, jehož souastní byl i rozhovor se starostkou obce, dále v

2 týdeníku Cesta Vysoiny a v Chotboském echu, Víska o nich také informovala na svých internetových stránkách. Samotný sraz, první v historii Vísky, provázelo od poátku velmi pkné poasí. Celá událost odstartovala již v sedm hodin ráno programem rybáského spolku u rybníka Spolený, kde rybái pipravili chytání ryb, oberstvení a možnost posezení. Slavnostní zahájení se odehrálo v deset hodin na schodech sokolovny a zapoal ho krátký projev starostky obce a poté pana Karla Beziny z p. 68, který promluvil za TJ Sokol. Následn obyvatele obce krátce pozdravili hosté - poslanec KDU-SL za kraj Vysoinu a místopedseda Poslanecké snmovny Parlamentu R ing. Jan Kasal a radní kraje pro sociální oblast Bc. Jií Vondráek. Následovalo vystoupení hasi na fotbalovém hišti, v jehož rámci pedvedlo požární útok místní družstvo muž a žen a také družstvo dtí z Klokoova, které trénuje lenka zdejšího sboru Marcela Lefflerová. Po vystoupení hasi se hlavní program odehrával v budov mateské školky. Ta pipravila jakýsi den otevených dveí, bhem nhož si zájemci mohli prohlédnout budovu školky a pedevším shlédnout krátké vystoupení dtí, které pod vedením paní uitelek nacviili program složený z tanek a písniek. Odpoledne zapoalo fotbalovým zápasem Víska proti zbytku svta, který skonil porážkou domácích 7:2. Po nm pokraoval program sportovních soutží napíklad stílení penalt ženami o vcné ceny nebo soutžemi pro dti pipravené v zahrad mateské školky. Pedposlední akci pedstavovala pednáška Mgr. Jana apka o historii Vísky do roku 1948 v sále Pohostinství U Fajman navštívená zhruba 100 úastníky, piemž zájem bohužel pevyšoval kapacitu sálu. Na veer pak sokolové a hasii pipravili spolenými silami tanení zábavu v sokolovn, kde úinkovala kapela Polyvox, na kterou se prodalo rekordních 108 vstupenek. Kapela hrála až do pl tvrté ráno a poslední rodáci odcházeli až bhem nedlního rána o pl deváté.

3 Plno bylo i v Pohostinství U Fajman, kde vystupovala pro zmnu Bago kapela s country hudbou. Paraleln s tmito událostmi probíhal celodenní program. Jednalo se pedevším o výstavu v budov mateské školky. Její první ást se vnovala fotografiím Vísky jednak starým, které se podailo shromáždit v prbhu pípravy oslav, piemž nejstarší pocházela z roku 1890, a jednak novým, jejichž autorem byl vesms Mgr. Miloslav Vank z p. 55. Krom fotografií zde byly vystaveny místní kroniky vetn souasných zápis a další náležitosti k historii i souasnosti obce jako napíklad erby pvodních majitel Vísky. Druhá ást výstavy nabízela runí práce místních obyvatel a jejich škálu lze oznait za velmi širokou. Jednalo se o drátkované šperky a zdobené kameny, devné figurky, kvtináe, výšivky, kvtinové vazby a také obrazy místních rodák, napíklad pana Miroslava Motla z p. 45 a již nežijících pana Jaroslava a Josefa Klepetkových z p. 55 a 65. Další výstava probíhala v zpístupnné hasiské zbrojnici. Zde bylo možné shlédnout fotografie ze života sboru, diplomy, vítzné poháry, staré hasiské helmy a souásti starých stejnokroj i nahlédnout do hasiské kroniky. V podobném duchu se nesla i expozice v sokolovn, která nabízela naopak vše k sokolské jednot. Opt se jednalo o spoustu fotografií, staré plakáty zvoucí na fotbal, diplomy a sportovní trofeje, staré kroniky i fotodokumentaci kontakt s nmeckým Lohmenem. K poslechu bhem celého dne hrála v sokolovn Bago kapela country hudbu. V sokolovn se také návštvníci slavnosti mohli oberstvit z široké nabídky v podob grilovaného prasete, guláše, vepových ízk, klobás, bramborového salátu a pití všeho druhu. K dispozici pro oberstvování samozejm bylo i Pohostinství U Fajman a otevený místní obchod.

4 K souástem programu v sokolovn patilo i promítání videofilmu Víska ped deseti lety od pana Martina Bízy a Karla Beziny. Velmi zajímavou možnost pedstavovalo i promítání fotografií z historie a souasnosti Vísky a jejího okolí od Mgr. Miloslava Vaka, které se bhem celého dne odehrávalo v sále Pohostinství U Fajman. K atrakcím patila i možnost projet se po obci koárem taženým komi s koím, což umožoval pan Jií Karlík ze sousední Nové Vsi a nutno podotknout, že zájem byl opravdu veliký pedevším od dtí až po starší návštvníky. Návštvníci a zájemci si také mohli zakoupit almanach, jehož textovou ást pipravil pan ing. František Šimon z p. 19. Textovou úpravu provedly starostka Ludmila Paclíková a hospodáka obce Marie Bezinová, další píspvky do textové ásti dodali i nkteí další rodáci. Fotografie dodal pan Miloslav Vank z p. 55, který provádl i celkovou grafickou úpravu. Almanach 490 let obce Víska obsahuje na 45 stranách struný pohled na historii Vísky, kterou dovádí až k roku 2005, ale zabývá se také souasností, vnuje se místní bývalé škole a dnes mateské školce a také minulosti a souasnosti víseckých spolk. Velmi poutavou ást tvoí vzpomínky nkolika místních rodák. Text je doplnn velmi zdailými fotografiemi jednak ernobílými vesms historickými mezi ádky, jednak pílohou barevných fotografií na konci almanachu, které dokumentují souasný život v obci. Almanach nechala obec vytisknout v potu 750 kus a na jeho financování se výrazn podílelo devt sponzor. Nejvtší ástkou pisplo sousední ZD Male, které vnovalo ,- K, dále firma Lacman ,- K, ZD Nová Ves Víska 5.000,- K a menší ástky dále darovali pedevším místní živnostníci. Celková hodnocení úastník se vesms nesla ve velmi pozitivním duchu a je teba uvést, že sraz a oslava se opravdu vydaily. Celkem se ho podle odhad zúastnilo okolo 500 návštvník, kterým obec nabídla

5 i zorganizování ubytování. K jeho nejhezím momentm patila setkání lidí, kteí se nevidli asto i celá desetiletí, dojemné bylo i naslouchání tm, kteí mnohdy ped 60 a více lety ve Vísce trávili své mládí, aby je pak osud zahnal na jiná místa. Pro mnohé z nich to byl návrat do Vísky po mnoha letech a urit si ho všichni náležit užili. Doufejme, že podobná setkání a podobn vydaené oslavy uskutení naše obec i v budoucnu. Po úspšném setkání rodák a pátel záležitosti slavnostní vystídaly záležitosti všední a k nim patilo napíklad poasí. Letošní zima probhla ve znamení znaných zvrat. Poátek roku se vyznaoval vysokými teplotami s teplotními rekordy. Ve Vísce bylo napíklad již 8. ledna nameno 11 C ve stínu a i ranní teploty se pohybovaly okolo 5 C. Zimní ráz pinesla až druhá dekáda ledna a sníh, i když spíše v malém množství, vydržel až do druhého týdne února, kdy se dostavila obleva. Netrvala ovšem dlouho, protože již v noci z 15. na 16. února napadlo úctyhodných 35 cm snhu a další pak pipadal bhem následujících dní, takže celková snhová pokrývka pesahovala 40 cm. Dostavila se tak klasická pímo idylická zima s nádhernými zimními scenériemi a krásn zasnženou krajinou. Pes ástenou oblevu na konci února trvaly zimní podmínky doprovázené astým snžením až do tetího beznového týdne a dle vyjádení meteorolog tak v tomto roce napadlo nejvíce snhu za posledních 40 let. V tetím beznovém týdnu pišla rychlá obleva, kdy teploty vystoupaly až na 14 C. Následn došlo k již tradinímu povodovému koloritu 19. bezna se Doubrava vylila ze svého koryta vinou rychlého tání velkého množství snhu a zaplavila okolní louky. Voda ve Vísce opanovala široká prostranství mezi ekou a bývalým mlýnem a vynutila si i krátké uzavení silnice na Male.

6 Zbytek bezna a duben probhly ve znamení chladného poasí, rtu teplomru poprvé dosáhla 20 C až v poslední den dubna. Kvten patil naopak ke spíše teplejším msícm a pinesl první tropický den, když se 22. teplota zastavila až na 26 C. Asi nejvýraznjší kvtnovou událost pineslo poasí o den pozdji 23. kvtna. V tento den se bhem odpoledne dvakrát dostavila prtrž mraen a po té druhé v 19 hodin na sousední Male zaútoila pívalová vlna od Rušínova. Pinesla v pravd katastrofické následky velká ást obce byla zaplavena bahnem, zatopeno pevážn v suterénních prostorách bylo celkem 63 dom a voda v nich dosahovala asto až výše jednoho metru. Male se ocitla bez plynu a elektrického proudu a hlavn se stala nedostoupnou po komunikacích, které zaplavily návaly bahna a kamení. Katastrofu, která podle odhad pinesla miliónové škody pomáhali odstraovat profesionální i dobrovolní hasii a policie. Vísce se vodní respektive bahenní živel, který ovšem zpsobilo i nevhodné vysoké zornní svah nad Malí a jejich osetí hrachem, naštstí vyhnul. Následující erven lze oznait za v souladu s pevažující tradicí pomrn deštivý. Po nm následovalo pevážn chladné léto. Výjimku pedstavoval poslední týden ervence, kdy dorazilo tropické poasí a ti dny ped koncem msíce jsme ve Vísce namili letošní rekord 31 C. Po chladném a deštivém srpnu pišlo nadprmrn teplé záí. Jeho poasí konen získalo v pravd letní ráz, teploty pesahovaly v prvních 14 dnech 20 C a dosáhly dokonce i 27 C. Druhá polovina záí už byla chladnjší a v noci z 19. na 20. téhož msíce se dostavil první mráz, aby pokryl Vísku jinovatkou. íjen se nesl ve znamení petrvávajícího babího léta, meteorologové ho oznaili za opt nadprmrn teplý, napíklad ješt 12. íjna teplota dosahovala 20 C. Ochlazení pišlo až na konci msíce a ovlivnilo hlavn listopad. Bhem nj v noci ze 17. na 18. poprvé snžilo, i když pouze ve form poprašku, ale konec msíce byl již

7 mrazivý s mrazy i ve dne. Prosincové poasí stídalo pomrn vysoké teploty (až 8 C) s chladnjšími obdobími se snhem, který pokrýval obec tsn ped Vánocemi, ale bhem Štdrého dne s jeho 6 C vtšinou roztál. Víska tak získala bílý hábit znovu až v posledních dnech roku, zato velmi vydatný ve výšce pes 20 cm. V potu obyvatel došlo k píznivé zmn obec zaznamenala nárst o tyi osoby na celkových 182 zaregistrovaných usedlík. Ve Vísce se narodily dv dti Barbora Kocábková v p. 66 a Michal Marek v p. 61, tyi osoby se pisthovaly, respektive nahlásily zde již ve skutenosti déle trvající pobyt, naopak dva lidé svj pobyt odhlásili. Po velmi dlouhé dob nedošlo k žádnému umrtí. Naopak svatby se uskutenily v rekordním potu a Víska jich zažila celkem pt. Osmnáctého kvtna se vdávala Marcela Bezinová z p. 69 za Libora Lefflera z Klokoova a to na hrad Lichnici, o dva msíce pozdji slavili svj satek Pavel Šrámek pvodem z Vísky 15 a Hana Jarošová ze Štok a Aleš Kivský z p. 70 s Pavlínou Kusou z Vlen. V záí se pak odehrály dv svatby bratr jmenovaného Aleše Kivského Radek si bral Miloslavu Boháovou z Kolína a velitel místních hasi Jaroslav Bezina pvodem z p. 69 nyní z Chotboe Dagmar Mazurkovou bydlící tamtéž. Bohužel z výše jmenovaných si trvalé bydlišt ve Vísce ponechal pouze Radek Kivský, který zde ale také fakticky nebydlí. Jedním z pisthovalých byla i paní Pavlína Krejová, která koupila dm p. 61 po bývalé rodin Kajínkových k trvalému bydlení. Nápl veejného života v obci ovlivovala zejména zasedání obecních zastupitel a chod obecního úadu. Na nm došlo v tomto roce k výmn na pozici hospodáky. Paní Marie Bezinová z p. 7, která zde jako hospodáka pracovala od roku 1998, odešla definitivn do dchodu

8 a na její místo nastoupila pedcházející hospodáka paní Iveta Grundová z p. 13. Obecní zastupitelstvo zasedalo bhem roku na rekordním potu 14 zasedání. Poet zastupitel ale poklesl na pt v dsledku dvou rezignací nejprve rezignovala editelka mateské školky paní Ludmila Málková z dvodu nového zákona, který zakazoval pedstavitelm škol zizovaných obcí úast v samospráv a ke konci roku rezignoval z dvodu spor se starostkou obce i další zastupitel pan Josef Košál. Ze 14 zasedání byla dv veejná v Pohostinství U Fajman, piemž na prvním probhlo jednání o územním plánu za pítomnosti pracovník firmy Aurum, která ho pro Vísku vytváí. Nový územní plán vzniká proto, že pedešlá urbanistická studie ztrácí z právnického pohledu svoji závaznost pro možnost získávání dotací. Ml by ešit rozvoj obce na dalších let. Bhem schze se projednávaly pedevším otázky týkající se vymezení zóny pro stavbu rodinných domk, zóny pro podnikání, prostor pro rekreaci a volnoasové aktivity, ale také pípadného záplavového území i ochranného areálu zemdlského družstva. Nejvíce pipomínek zaznlo k nevzhlednému tvaru i okolí místní prodejny a zápachu, který produkuje provozovna chovu prasat. Další veejná schze se pak týkala organizace srazu rodák a pátel Vísky. Na bžných jednáních zastupitelstva dominovala tematika rozpotu, žádosti o dotace a vci spojené s územním plánem. Na poátku roku rozdala obec rodinám zde bydlících celkem 67 dotazník, které sloužily jako podklad pro zpracování územního plánu. Obané v nich mli odpovdt na 20 otázek týkajících se jejich vnímání místní reality a preferencí napíklad ohledn umístní ploch pro bydlení i podnikání. Celkem se obecnímu úadu vrátilo 27 dotazník. Zastupitelé projednali mimo jiné i zvýšení místních poplatk za vodu, které v tomto roce iní 11 K/m3 a 100 K za nájem z vodomru. Zárove odhlasovali podání

9 žádosti na Úad pro zastupování státu ve vcech majetkových o bezúplatné vydání budovy sokolovny obci, v emž se dlouhodob angažuje pedevším místostarosta obce pan Ondej apek. Zastupitelstvo odsouhlasilo i pronájem rybníka u domku rodiny Málkovi v p. 63. Ten si pronajal pan Luboš Kutílek z Chotboe za slib údržby rybníka a jeho okolí. Nájemce již za obcí provozuje dva rybníky pro chov akvarijních organism. Obci, respektive její starostce, se také podailo získat od krajského Fondu Vysoiny dotaci na projekt studie revitalizace Novoveského potoka a obnovy jeho zadržovacích schopností pi povodních. Velmi zevrubnou studii provedla firma Štindl z Bíteše s cílem nalézt prevenci proti opakujícím se záplavám, na kterých se Novoveský potok také podílí. Výsledkem studie je nkolik podntných návrh, které by do budoucna mohly zlepšit povodovou, ale i celkov vodohospodáskou situaci v okolí obce a také zdejší životní prostedí. Autoi zmínné práce vidí jako velký problém extrémn vysoký stupe zornní pdy, zvlášt v nevhodných lokalitách jako Rouze, kde je velké nebezpeí eroze, a komplexní odpírodnní drobné vodopisné sít, tj. svedení pvodních potk a struh do umlých vydláždných koryt propojených se systémem meliorací. Navrhují na katastru obce zatravnní tém 40 ha orné pdy, zalesnní 13 ha, vytvoení protierozních mezí, výsadbu zelen v krajin, obnovu stromoadí podél silnic a doprovodné zelen podél cest, ale i výstavbu nových vodních nádrží ve vhodných lokalitách a obnovu nkterých starých rybník. Tato vc by urit prospla nejen prevenci proti povodním, ale i celkové pestrosti a kvalit zdejší krajiny. A i když finanní náronost pípadné realizace by byla obrovská, urit by stálo za to alespo v nkterých bodech se k vytyenému cíli pibližovat. Zmínná opatení by bylo možné uskutenit ale pouze s pomocí dotací ministerstva životního prostedí, kraje i Evropské unie. Jasnou

10 skutenost pedstavuje fakt, že špatný stav zdejší krajiny je zpsoben pedevším nevhodnými zásahy do jejího rázu v dob komunistického režimu. Bude velmi tžké napravovat, co zpsobily tyto nekvalifikované zásahy do krajinného rázu, i proto, že nkteré z nich jsou již fakticky nevratné. Mezi pozitivní skutenosti z oblasti vodohospodáství patí i rostoucí kvalita vody z místního vodovodu, v níž došlo k poklesu dusinan, který se momentáln pohybuje okolo 45 mg/l. Vlivem omezení hnojení luk u eky statkovými hnojivy se v poslední dob ve vod také již nevyskytují bakterie. Obecní rozpoet vykázal celkové píjmy ve výši K. K významným píjmm patila již zmínná dotace na program revitalizace potoka ve výši K nebo dotace z Programu na obnovu venkova na opravu komunikací. Celkové výdaje naopak dosáhly hodnoty K, takže rozpoet skonil jako prakticky vyrovnaný s pouze zanedbatelným schodkem. K nejvýznamnjším výdajovým položkám se adila splátka na za plynofikaci ve výši K, výdaje na opravu komunikací, i platy zastupitel a zamstnanc obce. Hospodáská situace místních obyvatel se odvíjela od stavu zamstnavatel ve zdejším regionu. Ten stále nejvíce zastoupený zemdlské družstvo Nová Ves Víska zaznamenal rok spíše prmrný, i když jeho hospodaení skonilo se ziskem. Ten byl vykázán hlavn zásluhou dotací, které pesáhly 5 milión korun a poprvé v nich figurovaly platby z rozpotu Evropské unie ve výši tisíc korun. Práv tyto platby by se mly každoron postupn navyšovat. Rentabilní provoz družstva pedstavoval pedevším novoveský chov skotu. Rostlinná výroba se ocitla v úetním zisku, ale pouze práv díky dotaním položkám, jinak by byla ztrátová. Výnosy v tomto roce

11 nedosahovaly loské rekordní úrovn, velmi vysoký výnos zaznamenalo družstvo pouze u ovsa, kde pedstavoval 4,84 t/ha a u kukuice 36,3 t/ha, ta se ale vyznaovala velkou zapleveleností, což zvyšovalo náklady na zpracování. Naopak u jemene dosáhlo družstvo pouze 3,08 t/ha. Výnos epky 2,88 t/ha hodnotil agronom družstva jako dobrý, ovšem vzhledem k nízké letošní cen této plodiny na trhu bylo její pstování ztrátové. To bohužel platilo i pro všechny další obiloviny krom pšenice. Ztrátu, i když menší než v loském roce, vykázalo i vísecké stedisko chovu prasat. Byla zpsobená opt nízkou výkupní cenou prasat, ale i vysokými náklady danými starou technologií. Ve stedisku se proto po dvouleté pauze pistoupilo k pokraování rekonstrukce, kterou tentokrát prošla selatárna používaná pro výkrm jateních prasat. Ta po rekonstrukních pracích pešla na novou technologii mokrého krmení od nhož si družstvo slibuje snížení náklad a zlepšení zdravotního stavu chovu. Celková investice dosáhla hodnoty K za technologii krmení a K za odvtrávání. Nová technologie umožnila propustit dva pracovníky a zvýšit produktivitu práce. Družstvo dále pokraovalo v nákupu stroj, poet pracovník v nm poklesl o pt na celkových 40 a z dvodu nedostatku vlastních pracovník zamstnalo dva Ukrajince, kteí zde psobí jako pracovníci firmy zajišující služby v zemdlství. Prmrná mzda zamstnanc družstva stoupla na K, celkové tržby poklesly pedevším v rostlinné výrob a úvry dosáhly 12 milión korun. Firma Lacman pokraovala ve své pravidelné innosti. Ve Vísce se krom tradiního sponzorování mateské školky významn podílela na vydání již zmínného almanachu 490 let obce Víska. V rámci Vysoiny se zviditelnila organizací 11 roníku cyklomaratonu Lacman Vysoina Road 2005, který probhl 13. srpna v okolí Ždírce nad Doubravou na celkem tech trasách odstupovaných podle náronosti. Pohostinství U

12 Fajman prošlo rokem bez výraznjších zmn. Naopak místní obchod s potravinami a smíšeným zbožím zmnil nejprve svoji prodavaku, kdy místo paní Jany Peškové z Klokoova zaal prodávat pímo nájemce pan Josef Horák z Horního Bradla, kterému obas vypomáhala paní Eva Linhartová z Vršova u Horního Bradla. Zmnu prodavae provázelo i okleštní otevírací doby, která se byla v pondlí, stedu, tvrtek a pátek stanovena od 7.30 do a v úterý a sobotu od 7.30 do hodin. K 31. srpnu respektive k 1. záí došlo pak ke zmn nájemní smlouvy, tj. nejprve ukonil s obcí pvodní smlouvu pan Horák a obratem došlo k uzavení smlouvy nové se zmínnou paní Evou Linhartovou z Vršova, která zde od té doby trvale sama prodává. Nájemní smlouva zstala stejná na již bhem roku sníženou ástku 1500 K msín (o snížení požádal obecní zastupitelstvo ješt pvodní nájemce). Po zmn provozovatele zaregistrovali místní nakupující podstatné zlepšení sortimentu zboží napíklad u peiva, uzenin, ale i v dalších výrobcích. Ceny u nkterého zboží dokonce poklesly, ale celkov zstávají stále spíše vyšší, což je ale obecn problém takovýchto malých provozoven. ásten se zmnila i otevírací doba obchodu, který je nyní oteven v úterý a v sobotu od 7.30 do v ostatní všední dny od 7.30 do hodin.obecní zastupitelé na žádost nájemce financovali dovybavení prodejny novým mrazákem a regálem se zeleninou. K prodejn se váže v tomto roce i jedna kriminální záležitost a to její vykradení. Odehrálo se poátkem srpna, kdy zlodji vnikli bhem noci po vytluení výlohy železnou rohožkou od hostince do prostor prodejny a odnesli nkteré zboží pedevším lihoviny, prací prostedky, konzervy, ale i napíklad sušenky. Pekvapiv ovšem ponechali na míst finanní hotovost uloženou v pokladn. Pípad vyšetovala následující den policie, ale pokud je známo, viník nebyl zjištn.

13 Stavební práce provádla bhem roku jednak obec a jednak individuální stavitelé. Záslužnou innost financovanou obcí a provádnou jejím zamstnancem Janem Hoínkem pedstavovala úprava paríku u pomníku padlých, kde došlo k proezání ke, srovnání pdy, celkové úprav prostranství a vysazení živého plotu, který nahradil starý plot drátný. Podobnou úpravou pedevším srovnáním pdy prošlo i prostranství okolo obchodu. V beznu nechala obec pokácet suchou lípu ve stromoadí u silnice a také nkolik javor u domu rodiny Kanrovy p. 2, naopak naproti novostavbám na konci vsi smrem na Pukšice byly vysázeny ovocné stromy, zpevnn beh cesty k novostavb rodiny Šteklovy a zkrášlen vysazením zelen. Bhem záí se podailo vybudovat novou asfaltovou komunikaci od domku rodiny Kivskovy p. 47 k domku rodiny Hoínkovi p. 31 a opravit místní silnici od provozovny firmy Lacman k domku rodiny Bezinovy p. 7. Práci na komunikacích realizovala Správa a údržba silnic Havlíkv Brod a havlíkobrodská firma Dvoák stavby pozemních komunikací. V rámci gruntování ped srazem rodák dostala nový nátr i hasiská zbrojnice respektive její zvonika, vrata a okapy a stejn tak okapy a devné podbití autobusové ekárny, která byla také vymalována. Obec obstarala i dopravní znaení u místních mostk pes potok, ímž splnila požadavek píslušného zákona, postarala se i o opravy a nové nátry lávek a most. Ze soukromých stavebních aktivit došlo k rekonstrukci domku p. 61 Miroslava Marka a Pavlíny Krejové a k úprav pilehlé zahrady, dm p. 14 Pemysla apka dostal novou stechu a zárove zde probíhaly úpravy vnitních prostor. Nové fasády získaly novostavby p. 78 Ondeje apka, p. 80 manžel Kalvodových a p. 79 rodiny Šteklovy, která svj rodinný domek také zkolaudovala. Stecha se dokonovala také na novostavb Marcela Málka na zahrad p. 22, dále ale již novostavba nepokraovala.

14 Hlavní zmnu v oblasti zdravotnictví v bezprostedním okolí pedstavoval návrat MUDr. Petry Gajdošové do maleské ordinace po necelé plroní mateské dovolené, kdy ji zastupovala MUDr. Marcela Janoušková z Horních Lhotek. Zmnila se i ordinaní doba paní doktorky, která ordinuje v pondlí a ve stedu od 7.00 do 14.00, v úterý od do 19.00, ve tvrtek od 7.00 do a v pátek od 7.00 do hodin. Školství pro zdejší obyvatele krom pilehlých základních škol reprezentovala pedevším zdejší mateská školka. Do ní bhem záí školního roku 2004/2005 zaalo docházet 36 dtí, z toho 12 v pedškolním vku ( z toho ovšem pouze dva z Vísky). Z nich 24 navštvovalo bžnou tídu a 12 logopedickou. Kolorit školního roku se podobal tm pedcházejícím a to pedevším v pozitivním slova smyslu. Tak jako v pedchozích letech dti mli možnost navštvovat v blízké Chotboi divadelní pedstavení a prakticky každý msíc tak shlédly novou hranou pohádku i jiný druh divadelní hry, v jednom pípad dokonce vystoupení kouzelníka. Absolvovali nkolik výlet po okolí obce, v Chotboi navštívily trh emesel, v sousední Nové Vsi základní školu, kde si pro n její svenci pipravili loutkové divadlo. Již od podzimu se pipravovaly na prosincovou besídku pro starší obany z Vísky, kterou tentokrát paní uitelky propojily s píchodem Mikuláše, erta a andla a dti s babikami a ddeky si poté vzájemn vymnili drobné dáreky a páníka. Vrchol prosincového snažení pedstavovala besídka pro rodie 16. prosince, která se opt velmi vydaila. Rodie s dtmi na ní picházeli do pouze svíkami osvtlené a koledami ozvuené budovy školky, aby zasedli ke stolkm s cukrovím upeeným dtmi a jejich uitelkami. Poté, co si mohli objednat kávu a aj, shlédli pásmo íkanek, písniek a tanek, které dti nkolik týdn nacviovali. Následovalo rozbalování

15 dárk vnované školce firmou Lacman. Dní ve školce se pomrn výrazn soustedilo na seznamování se s lidovými zvyky, krom Vánoc a Velikonoc to letos bylo i pálení arodjnic, které si dti vyzkoušely na konci dubna. Školní rok pak školka uzavela poádáním výletu do ZOO Praha, oslavou dne dtí a závreným rozlouením s tmi co nastupují do první tídy základní školy. Letos se jednalo o 11 pedškolák, z toho pouze jeden je místní Roman Hapák z p. 54. I když nejvýznamnjší spoleenskou událost a to zejm i v kontextu posledních desetiletí pedstavoval již popisovaný sraz rodáku a pátel Vísky, v jeho stínu nezstávaly bhem roku ani aktivity místních spolk, jež se ostatn výrazn podílely na zdárném prbhu srazu. Patilo k nim Sdružení dobrovolných hasi, které na své lednové valné hromad volilo svj výbor. Volby se odehrály bez výraznjších zmn, ve funkci starosty byl potvrzen pan Antonín Kubát z p. 71, jeho námstkem se stal pan Ladislav Motl z p. 67 a v pozici velitele byl potvrzen pan Jaroslav Bezina mladší, pvodn z p. 69, toho asu z Chotboe. Dále bylo zvoleno dalších 13 len výboru, z toho ti ženy na pozicích revizora, kronikáe a referenta pro ženy. V kvtnu se zástupci sboru zúastnili okrskové soutže v Mali. Družstvo muž skonilo na osmém míst, družstvo žen na posledním tvrtém. Dámská sestava pesto zaslouží uznání alespo za úast, protože její ást už nebydlí ve Vísce a nedojíždí sem každý týden, a proto najít as na spolené tréninky je v jejich pípad opravdu problematické. Hasii dále provedli v obci sbr starého železa a také pomohli pi sekání trávy jako souást pée o úpravu obce. Dva z len sboru pomáhali odstraovat následky již zmínných kvtnových povodní v Mali. T J Sokol napel svou aktivitu zejména na vytvoení zázemí fotbalovému týmu. Bohužel ale sezóna 2004/2005 nebyla pro místní

16 fotbalisty úspšná. Jejich družstvo ji zakonilo na posledním 14 míst tabulky okresního peboru a po tyech letech zde muselo sestoupit do III. tídy. Jejich výkon ml spíše sestupnou tendenci. Zatímco na podzim ješt alespo dvakrát vyhráli, v jarní ásti sezóny je neekalo ani jedno vítzství, pouze ti remízy. Celková bilance mla následující charakter: dv vítzství, ti remízy, 21 porážek, 24 gól vstítili, 98 obdrželi a získali pouze 9 bod, což je bilance, která mezi zdejšími poetnými fanoušky nevyvolala opravdu píliš nadšení. K fotbalu se váže i poádání jubilejního pátého roníku Memoriálu Jaroslava Fajmana, který se konal v závru ervence za úasti pti družstev z okolí. Vavíny vítze si odneslo družstvo místní, kterému se podailo porazit druhou Chotbo a tetí Libici nad Doubravou a dále i Novou Ves a poslední Male. Z dalších inností zaslouží zmínku poádání velikononí tanení zábavy, na níž osobn zvali sokolové zdejší obyvatele, které obcházeli se vstupenkami na ples a lístky do tomboly, v níž hlavní cenu pedstavovala televize. Vstupenek v hodnot 70 K se prodalo 70. Úast na plese v sokolovn, kde k poslechu hrála kapela Duomix, byla už slabší a pohybovala se okolo 40 vesms zvlášt s pibývajícím veerem bujarých a tancechtivých píznivc sokola. V rámci píprav na sraz rodák a pátel se sokolové postarali o úklid sokolovny a natení okenních parapet. Své aktivity oživily i vísecké ženy lenky sokola, respektive tyi z nich, jež zaaly na konci roku pod hlavikou novoveského sokola nacviovat na všesokolský slet, který se odehraje v ervenci 2007 v Praze. K nácviku skladby s názvem Zpv nadje na motivy národních písní se ženy scházejí jednou týdn. Do Prahy mají pipravené bílé úbory s ervenými a modrými barvami a velmi se tší jednak na cviení, ale zajisté i na to, jak si odpoinou od svých drahých

17 manžel a jak se pobaví pi nevynechatelné návštv vyhlášených pražských hospdek. V koloritu své každoroní innosti pokraoval i Bago klub. Mimo každonedlních fotbálk uspoádal bhem února Bago ples v Pohostinství U Fajman. K tanci, poslechu a pro nkoho i ke spánku hrála chotboská kapela Dostavník a návštvnost pesáhla na zdejší pomry vysokou sedmdesátku, což nejlépe dokazuje oblibu této trachtace. Bhem tradiního posledního víkendu v ervnu uspoádali bagisté tradiní Bago turnaj, který také tradin zakonili u lahodného pivního moku v sokolovn. K víseckým reáliím již díky Bagu patí i vystoupení bagistické kapely, která zpestila svým hraním napíklad sraz rodák. K službám oslavchtivým patilo bezesporu i zorganizování oslavy Silvestra v Pohostinství U Fajman. O hladký prbh zmínného srazu se zasloužil i rybáský spolek. Ten zorganizoval první ervnový víkend pouovou zábavu. Avizované místo konání rybáské prostory u rybníka Spolený opt muselo být jako v loském roce na poslední chvíli pesunuto z dvodu poasí do sokolovny. Jeho lenové se ale pece jen inili i u zmínného rybníka, kde krom každoroních údržbových prací zpevnili betonem ást hráze, zbudovali v ní nový pepad a nové podloží zde dostala také jejich víceúelová devná chata. Výlov rybníka Spolený se v tomto roce nekonal z dvodu nedostateného množství ryb. Svou inností oživovala obec i vísecká mládež, která se samozejm podílí i na fungování zmínných spolk. K jejím tradiním projevm v rámci víseckého spoleenského života patí hojná úast na pomlázce, píprava Silvestra v sokolovn, organizace pálení arodjnic a stavba májky. V letošním roce zdejší omladina asistovala u stavby celkem tí májí obecní u sokolovny, svatební u rodiny Bezinovi z p. 69, kteí vdávali dceru, a tetí u novostavby Ondeje apka p. 78

18 stavné na oslavu pesthování do nového domu. Krom toho místní stavli i svatební májku v sousední Mali pro Radka Kivského z p. 70, respektive jeho nastávající manželku. Další pknou tradici si pipomnla obec a to rozdáním kvtin ke Dni matek pro místní ženy starší 65 let. Takže píležitostí ke spoleenskému ale i sportovnímu vyžití bylo ve Vísce v roce 2005 opravdu požehnan a nebude pehánním, pokud tento rok oznaíme za pro obec úspšný.