V roce 1996 vstoupila Víska do pátého roku své obnovené samostatné existence. Ráz tohoto roku se v mnohých smrech lišil od tyech let pedcházejících.

Transkript

1 V roce 1996 vstoupila Víska do pátého roku své obnovené samostatné existence. Ráz tohoto roku se v mnohých smrech lišil od tyech let pedcházejících. Znateln odlišný byl celoroní prbh poasí. Zatímco pedešlé tyi roky se svými mírnými zimami a horkými a suchými léty patily podle údaj meteorolog k nejteplejším v tomto století, rok 1996 lze naopak oznait za dosti chladný. Vyznaoval se neobvykle studenou a dlouhou zimou a chladným a deštivým létem. Mrazivé poasí z prosince pedcházejícího roku vydrželo až na nkolik kratších oblev nejen celý leden a únor, ale v noci mrzlo i bhem bezna a na poátku dubna. Poslední zbytky snhu se udržely až do 16. dubna. Po následném prudkém oteplení a pomrn teplém zbytku jara, pišlo studené a vlhké léto. Jeho nejextrémnjší píklad pedstavoval první ervencový týden. Tehdy denní teploty vystoupily na pouhých 9º C a po opakovaných deštích se ze svého koryta vylila Doubrava tak, že voda dosahovala mezi mostem a mlýnem z obou stran k silnici na Male. Pomrn asto docházelo k boukám doprovázeným silnými vtry. Nejsilnjší z nich v noci ze sedmého na osmého ervence vyvrátil dokonce nkolik ovocných a okrasných strom. Chladný a deštivý ráz si pak poasí udrželo celý zbytek léta i v záí. Po relativn teplém a sluneném podzimu zaala poátkem prosince další tuhá zima. Nejchladnjší ráz mla v poslední prosincové dekád, kdy denní teploty vtšinou nevystoupily nad 10º C, noní klesaly pod 20º C a v noci z 29. na 30. prosince bylo nameno dokonce 27º C. Bhem roku 1996 zaznamenala Víska pokles potu obyvatel ze 183 na 174. Relativn prudký úbytek zpsobilo pedevším odsthování se, nebo pouze formální odhlášení pobytu u již díve odsthovaných. V obci

2 došlo k úmrtí dvou oban. V ervnu zemela ve vku 72 let paní Marie Polnická z. p. 12, vísecká rodaka, která jako jedna z mála zemdlc v oblasti nevstoupila pes vyvíjený nátlak do jednotného zemdlského družstva a pracovala jako soukrom hospodaící rolník po celé období komunistického režimu. 29. listopadu zemel ve vku nedožitých 53 let úadující místostarosta obce pan Jaroslav Musílek. Patil k iniciátorm našeho znovu osamostatnní. V roce 1992 se stal lenem po dlouhé dob opt prvního samostatného obecního zastupitelstva. To ho na svém zahajujícím zasedání zvolilo místostarostou a v této funkci byl potvrzen i po posledních komunálních volbách v roce 1994, v nichž obdržel druhý nejvyšší poet hlas. Narodila se Kristýna Hapáková v. p. 54, nebyl uzaven žádný satek, jedno manželství se rozvedlo. Politický a veejný život ve Vísce byl v roce 1996 ovlivnn parlamentními a senátorskými volbami. Parlamentní volby, první v samostatné eské republice, probhly ve dnech 31. kvtna a 1. ervna. Volilo se v nich do poslanecké snmovny a obané si mohli vybírat z osmnácti politických stran a hnutí kandidujících na území bývalého východoeského kraje. Samotným volbám samozejm pedcházela pedvolební kampa, která pinesla urité zpolitizování každodenního života i do Vísky, alespo v rozhovorech místních obyvatel. Z kandidujících stran se u nás nejviditelnji prezentovali krajn pravicoví republikáni (SPR-RS). Po celé obci visel znaný poet jejich plakát, kterými nkolik místních sympatizant pelepovalo i nemnohé plakáty jiných politických stan, takže s trochou nadsázky lze prohlásit, že z každého druhého stromu sledoval obec pedseda republikán dr. Miroslav Sládek. Jeho portréty se stávaly opakovan, zpravidla po sobotních rockových zábavách, obtí místní mládeže, dávající tak asto

3 najevo svj nesouhlas s jím zastupovanou stranou spojovanou s extremismem. Byly ovšem vždy rychle nahrazeny dalšími. Patnáct dní ped volbami obec dokonce navštívil republikánský poslanec z Havlíkova Brodu, který u autobusové zastávky debatoval s nkolika místními píznivci a zvdavci. Zbylé strany vylepovaly své materiály ve Vísce pouze sporadicky. Pi své propagaci volily spíše cestu jejich rozesílání do jednotlivých domácností. Zájemci mli také možnost navštívit v blízkém okolí nkolik mítink politických stran a jejich pedstavitel, napíklad mítink pedsedy vlády Klause a jeho ODS i besedu lídra nejsilnjší opoziní strany sociální demokracie Zemana v Mali. Volební akt probhl ve speciáln upravené jídeln mateské školky. Na jeho prbh dohlížela šestilenná komise složená ze zástupc politických stran a zapisovatele. Vyznaoval se vysokou úastí oban, která dosáhla 94,5 % a výrazn pevýšila nejen celostátní prmr, ale patila i k nejvyšším v rámci okresu. Takto vysoké hodnoty volební úasti se u nás po roce 1989 staly již tradicí a mohou sloužit jako doklad vysokého zájmu o vci veejné. Vítzem voleb ve Vísce se stala celostátn druhá sociální demokracie s 28%, zatím co celorepublikový vítz - ODS se umístila na 2. míst se ztrátou 9% hlas proti celorepublikovému prmru. Zisk tetí nejsilnjší strany lidovc, tradin úspšnjších na venkov (17%) pedstavoval dvojnásobek zisku celorepublikového. Naopak republikánská strana obdržela pouhých 5% hlas, tedy zhruba polovinu celookresního prmru, což lze považovat i vzhledem k intenzivní propagaci v obci za neúspch. Celkov zde pomr hlas pro koaliní a opoziní strany tém pesn kopíroval celostátní výsledky. Další volby, tentokrát do Senátu, se podstatn lišily od voleb do Poslanecké snmovny. Na rozdíl od nich se volilo vtšinovým systémem,

4 tedy každý voli vybíral pouze jednoho kandidáta. Senát jako instituce se tmito volbami teprve ustavoval, neml u nás tém žádnou tradici a ve spolenosti panovaly všeobecné pochybnosti o jeho užitenosti. Pedvolební kampa se v obci uskuteovala pedevším rozesíláním propaganích materiál do jednotlivých domácností a inzercí v regionálním tisku. Ve srovnání s ervencovými volbami nevzbudila pílišný zájem. Vlastní volby, pi nichž Víska patila do volebního obvodu Chrudim, probhly ve dvou kolech. První se uskutenilo ve dnech listopadu, opt v mateské školce. Volii v nm mohli vybírat z pti kandidát. Do druhého kola, které se odehrálo o týden pozdji, postoupil kandidát ODS Václav Josefy a kandidát lidové strany Petr Pithart, v letech pedseda eské vlády v rámci tehdejší eskoslovenské federace. Ten poté jednoznan zvítzil, když obdržel 76% ve Vísce a 61,7% v celém obvod. Na prvním zasedání Senátu byl zvolen jeho pedsedou. Doufejme, že v tomto postavení bude pro náš region pínosem. Volební úast byla, pedevším z výše uvedených dvod, výrazn nižší. Dosahovala zde v obou kolech shodných 46,5%, což ovšem o polovinu pevyšovalo celorepublikový prmr a opt nás adilo k obcím s nejvyšší volební úastí v rámci chrudimského volebního obvodu. Do konkrétního života obce se samozejm mnohem více než celostátní politické události promítá politika místní, tedy pedevším zasedání obecního zastupitelstva. To se v letošním roce sešlo celkem sedmkrát za prmrné osmdesátiprocentní úasti. K nejastji projednávaným bodm patily otázky obecního rozpotu, žádosti o dotace adresované obecnímu úadu, prodej obecních pozemk Zdeku Bezinovi z. p. 7 a Ladislavu Kalvodovi z. p. 46 a problém odvozu odpadu. Na posledním zasedání zastupitelstva 10. prosince

5 probhla volba místostarosty za zemelého Jaroslava Musílka. lenové zastupitelstva navrhli dva kandidáty Betislava apka z. p. 73 a Ladislava Kalvodu z. p. 46. Veejným hlasováním byl poté pomrem hlas 4:3 zvolen Ladislav Kalvoda. Novému místostarostovi je 40 let, pracuje jako revizor elektro. Místní rozpoet disponoval s píjmy zhruba K a skonil jako již tradin pebytkem. K nejvtším výdajm rozpotu patily dotace na provoz mateské školky, píspvky na autobusovou dopravu provozovanou SAD BUS Chrudim a výdaje na péi o obecní les, kde v tomto roce pokraovala výsadba nových stromk a další obvyklé lesní práce. V letošním roce neprobhly investiní akce vtšího rozsahu, obecní zastupitelstvo ovšem zahájilo pípravná jednání k plynofikaci obce. Tato jednání úzce koordinuje s obcemi sdruženými v regionálním sdružení Podoubraví, na jehož práci se aktivn podílí. Z hospodáského života se u nás tší nejvtší pozornosti zemdlství. Je to dáno tím, že zde dosud v porovnání s ostatními odvtvími zajišuje nejvíce pracovních míst, ale i tím, že vtšina pedevším starších oban v nm pracovala a má k nmu stále velice blízko. Letošní rok pinesl se svým chladným a deštivým poasím pro zemdlce místního ZD Nová Ves-Víska nepíliš píznivé podmínky, což se odrazilo zvlášt v rostlinné výrob. Dlouhá zima oddálila jarní polní práce, deštivé a chladné léto se projevilo horší sklizní sena. Pomrn dobe nakonec dopadly oproti jiným rokm opoždné žové práce a prmrný výnos obilovin pekroil 4,5 t z hektaru. Roní hospodaení družstva skonilo se ziskem K, což lze považovat vzhledem k celostátní dlouhodobé ztrátovosti zemdlství za pomrn dobrý výsledek. Tradin nejvíce prosperujícím provozem byl vísecký rozmnožovací chov prasnic, který vykázal zisk tém dva milióny korun, což umožnilo krýt ztrátovost rostlinné výroby. Relativn dobré

6 ekonomické výsledky dovolily pokraovat v investiní innosti, zvýšit ástku placenou za pronájem z pdy a vyplatit lenm poprvé i úroky z majetkových podíl. Také prmrná mzda zde vzrostla na tém korun, ímž dokonce mírn pevýšila celostátní prmr. Významnou událost v život družstva pedstavovala i volba jeho nového místopedsedy, kterým se stal pan Betislav apek z Vísky, vedoucí místního rozmnožovacího chovu prasnic. Druhým nejvýznamnjším podnikem, který na území naší obce uskuteuje svou innost je v souasnosti firma Lacman. V roce 1996 zamstnávala 30 pracovník, ovšem pouze jeden z nich pocházel v Vísky. Její rychle rostoucí roní obrat dosáhl 100 milion korun, ímž se spolenost zaadila mezi významné podniky regionu. Bhem roku zapoala intenzivní stavební innost, která zahrnovala pedevším rozsáhlou rekonstrukci budovy bývalého kravína, v nmž byly vybudovány kanceláské a skladové prostory, a budování garáží. Výstavbu doprovázela úprava okolních prostor, pi níž došlo i k zasypání jedné poloviny pilehlého rybníku Adéla. Zjevn prosperující firma plánuje pokraování výstavby v dalších letech. Protože však jejím sídlem zstává Chotbo, neplynou obci z její innosti nadále fakticky žádné prostedky, naopak se objevily problémy s neochotou platit obci vodné v pimené výši. V roce 1996 majitel spolenosti tuto skutenost ponkud kompenzoval sponzorským píspvkem vnovaným místnímu fotbalovému družstvu a finanním darem pro mateskou školku ureným na nákup hraek. Poet v obci žijících živnostník zstal prakticky nezmnn, pouze paní Helena Moravcová z. p. 66 otevela v sousední Mali prodejnu textilu, která tak pispla k vítanému rozšíení nákupních možností v bezprostedním okolí obce. Nabídka služeb se stále rozšiuje i v blízké Chotboi.

7 Tržba zdejší prodejny Jednoty pesáhla tis. K a oproti loskému roku tak vzrostla o 17 %. Její rychlý rst mže sloužit jako doklad mírn se rozšiující nabídky zboží, ale pedevším již nkolik let se opakujícího nárstu životní úrovn obyvatel pedevším mezd a v letošním volebním roce ve vtší míe i dchod. Prosperuje již tradin i jedno z hlavních center místního dní pohostinství u Fajman, které pitahuje nejenom místní ale i zvlášt mládež z širokého okolí. Jeho majitel a provozovatel pan Jaroslav Fajman oslavil v letošním roce za velkých ovací zdejších štamgast své sedmdesáté narozeniny. Hospoda takka praskající ve švech v den této oslavy byla proto nejen výrazem snahy najíst se a napít zdarma na úet hostitele a jubilanta zárove, ale pedevším projevem uznání širokého okruhu pátel pohostinství. Stavební innost v obci zaznamenala oproti minulým rokm jisté oživení. Krom již zmínné firmy Lacman uskuteoval rozsáhlou pestavbu rodinného domu pan Jií Fikar z. p. 10 a pan Zdenk Bezina z. p. 7 zahájil práce na stavb nového rodinného domku. V dopravní obslužnosti obce došlo bhem roku 1996 k podstatným zmnám, a to velmi negativním. Provozovatel místní autobusové dopravy SAD Bus Chrudim se rozhodl zrušit všechny víkendové spoje, což zdvodnil jejich dlouhodobou prodleností z dvodu minimální obsazenosti spoj. Víska tak zcela pišla o možnost autobusového spojení o víkendu, což komplikuje výrazn pedevším starším lidem napíklad nedlní návštvy nemocnic, nebo studentm nedlní pepravu na internáty a koleje. Ukazuje se, že život bez auta bude ve zdejší obci ím dál vtším problémem. Nejvýznamnjší zmnu ve školství v roce 1996 pedstavovalo zavedení povinné devítileté školní docházky. Ta znamená rozšíení studia v prvním stupni základní školy, v našem pípad ZŠ v Nové Vsi,

8 na pt let, což je rodii spíše vítáno, protože se dtem o rok oddálí komplikovanjší dojíždní na druhý stupe do Male i Chotboe. Podobn zavedení povinných devátých tíd o rok posune asto složité rozhodování o tom, kde má dít po ukonení základní školy pokraovat ve studiu. Rzné typy škol navštvovalo ve školním roce 1996/1997 celkem 44 dtí a student z Vísky. Do první tídy pešly z mateské školy tyi dti, ti studenti zakonili maturitou své stedoškolské vzdlání, na vysokých školách studovali tyi studenti z obce. Mateskou školu navštvovalo v závru školního roku 1995/ dtí. Po prázdninách jejich poet znan poklesl, ale do konce roku se postupn zvyšoval. Poet uitelek a pracovnic zstal po celý rok nezmnn. Z dvodu obav o nenaplnní povinného minimálního potu dtí stanoveného pro provoz takovýchto zaízení zákonem (pedstavuje 16 dtí) požádala škola školský úad v Havlíkov Brod o výjimku ze zákona, která by ji povolila fungování i pi nižším potu dtí. Výjimka byla školským úadem odsouhlasena, ale protože poet dtí nakonec pekroil vyžadované minimum, nemusela být uplatnna. Kultura v obci je již tradin reprezentována místní lidovou knihovnou. Ta letos doznala nejvýznamnjší zmny za posledních tém 20 let. Jejím faktickým iniciátorem se stala vísecká mládež, která požádala starostu obce pana Bezinu o uvolnní prostor pro zízení mládežnické klubovny. Její zástupci pišli s návrhem pemístit knihovnu z budovy Sokolovny do jedné z místností obecního úadu v budov mateské školky a v uvolnných prostorách vybudovat klubovnu, která zde bývala ješt v sedmdesátých letech. Starosta obce pan Bezina vyslovil s pesthováním souhlas a podpoila ho i knihovnice paní Ing. apková. Staré prostory totiž již dlouho knihovn nevyhovovaly, místnost byla chladná a vlhká, v zim se velice špatn vytápla, v posledních

9 letech se z dvodu nefunkního elektrického záie muselo od vytápní upustit úpln. Také pístup do knihovny pes prjezd, kde místní Sokol skladuje pytle s vápnem a asto stává traktor rozhodn nešlo oznait za odpovídající a jen lovk s mimoádnou dávkou fantazie by v tchto podmínkách hledal místní knihovnu. Novým místem pjování knih se stala místnost prchozí do kanceláe obecního úadu. Vlastní pesthování uskutenila mládež s paní apkovou pedposlední týden v ervenci a knihovna zaala po reorganizování od konce srpna znovu plnit svou funkci. Obecní úad zajistil pebudování polic, poízení novjšího stolu a oddlení ásti místnosti s knihami závsem od prostor nutných pro prchod do své kanceláe. Nutno poznamenat, že pesthování knihovn výrazn prosplo. Knihy se nyní nacházejí v mnohem civilizovanjším prostedí než díve, v isté, prostorné a hlavn po celé zimní období dobe vytápné místnosti. Také celkové umístní má reprezentativnjší charakter a více odpovídá funkci, kterou by knihovna mla plnit. Doufejme, že nové prostedí pispje ke zvýšení potu výpjek a tená, který rozhodn nelze oznait za vysoký. Pomrn intenzivní innost vyvíjely v tomto roce místní zájmové spolky TJ Sokol Víska, sbor dobrovolných hasi a rybáský spolek. Také zábava v obci byla jako tradin již každý rok pedevším doménou místní mládeže a spolk. Za její vyvrcholení lze krom víkendových fotbalových utkání v sezón pokládat tanení zábavy. V roce 1996 probhla krom pouové a posvícenské ješt tanení zábava velikononí a rybáský spolek uspoádal u píležitosti louení s letními prázdninami country bál ve svých prostorách u rybníka Spolený. Nechyblo ani hromadné silvestrovské louení se starým rokem a vítání roku nového organizované v Sokolovn. Novým a pro místní mládež velice vítaným momentem je již zmínné získání vlastní

10 klubovny, kterou si místní junioi budují a upravují za prostedky vydlané na spolených brigádách v obci. Místní zvyky a obyeje Stavba a kácení máje Jednou ze starých a ped nedávnem obnovených místních tradic, která se tší velké pozornosti zdejších obyvatel, je stavba a kácení máje, neboli májky. Celý proces zaíná v noci z 30. dubna na 1. kvtna, kdy místní mládež pinese z lesa obvykle zhruba 15 m dlouhý smrkový kmen. Ten se zbaví kry a pibližn ve dvou tetinách délky se na nj povsí vnec ze smrkových vtví zdobený rznobarevnými fáborky. Vršek takto vzniklé májky vytváí asi do vzdálenosti 1,5 metru od špiky ponechané smrkové vtve opt ozdobené fáborky. Pipravenou májku odnesou po plnoci místní mladíci ze stavení, kde se pipravuje, k hasiské zbrojnici. Tam se za pihlížení publika složeného hlavn z mladých lidí a tch, co se práv vrací z pohostinství U Fajman (v letošním roce zhruba 40 úastník) májka pomocí provaz vztyí a pak upevní v zemi. Tím ovšem proces stavní nekoní, protože májka se musí až do úsvitu hlídat, aby nebyla skácena pípadnými vetelci se sousedních vesnic. To by znamenalo jednak potupu pro ty, co ji stavli a jednak by nebylo v den jejího kácení co kácet a mládež by ztratila další píležitost k bujarému veselí. V hlídání samozejm pomáhá naražený sud piva a další zásoby alkoholu, a proto si nejeden z místních junior stžuje zbytek následujícího dne na bolení hlavy a nechutenství a obané bydlící poblíž hasiské zbrojnice naopak na nepíjemn hlunou noc. Místní májka se svým zpsobem stává prestižní záležitostí pro celou obec. Z okolních vesnic se staví pouze v Nové Vsi a výška a vzhled naší a novoveské jsou vždy peliv porovnávány. Tato pkná tradice mající

11 pvod až v pravkých obyejích pohanských Slovan a nkdy rozšíená i o prvod v maskách se konala ješt ped 2. svtovou válkou ve velké ásti okolních vesnic. Ovšem bhem období komunistického režimu s tím, jak se mnil charakter vesnic, upadal jejich spoleenský život, mládež odcházela a lidé se víc uzavírali do svých rodin ke svým televizorm, braly za své i tyto pvodní lidové obyeje, napíklad maškary. Také u nás se obecní májka dlouho nestavla a tato tradice byla obnovena až ped lety v roce 1989 a je spolu s dalšími innostmi projevem aktivizace místní mládeže. Krom obecní májky se zde obas staví májky soukromé vztyované zpravidla v roce ped svatbou mladíky, kteí projeví vážný zájem o nkterou z místních sleen. Tento zvyk se u nás udržoval i bhem posledních tyiceti let. Naposledy byla takováto májka vztyena u Kubát v roce 1995.