Rok 2003, který v naší obci probhl bez mimoádných zvrat, se zejm zapíše do historie eské republiky úspšným referendem o pipojení zem k Evropské unii,

Transkript

1 Rok 2003, který v naší obci probhl bez mimoádných zvrat, se zejm zapíše do historie eské republiky úspšným referendem o pipojení zem k Evropské unii, ale také urit volbou prezidenta našeho státu. Ta probíhala v prvních msících roku, a to dokonce na tikrát, piemž v první volb kandidoval i senátor našeho obvodu a pedseda Senátu R Petr Pithart. K lítosti mnohých z našeho regionu, který ve své funkci velmi ile a pravideln navštvuje (viz pedloská návštva v místní mateské školce), nezvítzil a na post prvního muže státu vynesla tetí volba estného pedsedu ODS Václava Klause. Tento dvojnásobný premiér prvních dvou vlád po vzniku eské republiky tak na poátku bezna vystídal prezidenta Václava Havla, jehož osobnost se mimoádným zpsobem zasloužila o znovuobnovení demokracie po období komunistického režimu v našem stát, za což se tšil neobyejn vysoké autorit a popularit v zahranií, i když jeho obliba doma v posledních letech spíše klesala. Doufejme, že nový prezident, jehož volba se samozejm setkala s velkým zájmem i u místních obyvatel, naplní alespo ást pozitivních oekávání, která v souvislosti s jeho zvolením zaznla. Zima byla od poátku roku pomrn mírná, prakticky celý leden se obešel bez snhu a s pouze mírnými mrazíky. Bhem druhého lednového týdne se dokonce vylila z koryta eka Doubrava a zaplavila pilehlé louky, což vyvolalo píjezd hasi z Chotboe, kteí zde monitorovali situaci. Sníh se objevil až první únorový víkend a spolu s mrazy petrval tém ti týdny, snhová pokrývka ale byla pouze slabá a neumožovala napíklad lyžování. Jaro se zvýšenými teplotami okolo 10º C pihlásilo již poslední únorovou dekádu, i když bezen byl pomrn chladný s astými noními mrazy. Podobný ráz mlo i dubnové poasí, které pineslo opakované snhové peháky a mrazy až 10º C (10. dubna), ke kterým docházelo až do velikonoc (21. dubna). Kvten lze naopak oznait za velmi teplý

2 a pomrn suchý, v pražském Klementinu padlo nkolik teplotních rekord a také ve Vísce bylo napíklad tetí kvtnový týden nameno pes 26º C. Nadprmrná vedra pinesl i erven, již 11. ervna se zde rtu teplomru vyšplhala na 31º C ve stínu a pršelo pouze dvakrát za celý msíc. Podobn teplé a hlavn suché poasí panovalo i po vtšinu léta. Vlivem nadprmrných jarních teplot probíhalo v pírod vše s pedstihem, napíklad sklize obilí zaala o 14 dní díve než obvykle a první kombajny zde vyjely do polí již 4. ervence. Celkov lze léto, bhem njž teploty asto pesahovaly 30º C, oznait za jedno z nejteplejších v posledních desetiletích. Nadprmrné sucho zapíinilo i nedostatek vody v naší obci, a proto zde musel být bhem srpna vydán po mnoha letech zákaz zalévání, mytí aut a napouštní bazén vodou z obecního vodovodu. Teplé a suché poasí pak pokraovalo i pevážnou vtšinu záí, ješt na posvícení 21. záí jsme v obci namili 26º C ve stínu. Ochlazení pinesl až íjen. První mráz se dostavil v noci ze 13. na 14. První snhové vloky dopadly o devt dní pozdji, i když sníh se ješt neudržel. Snhovou pokrývku nepinesl ani listopad, který lze oznait za pomrn teplý a bílý kabát tak Víska dostala až 15. prosince, ale pouze ve výšce zhruba pt centimetr. V této podob vydržel sníh i pes pomrn mrazivé vánoní svátky, kdy v noci klesala rtu teplomru k 14º C a mráz zstával i pes den. Zatímco milovníci bruslení se tedy mohli vyádit již od poloviny prosince, lyžai si museli pokat na poádnou snhovou nadílku až na Silvestra. Poet obyvatel Vísky po delší dob zaznamenal pomrn solidní vzestup, když se k 31. prosinci vyšplhal z loských 176 na 182. Bhem roku jsme zaznamenali jedno úmrtí dne 28. února zemel ve vku 83 let pan Jaromír Pešek z. p. 26 a jedno narození dne 22. února se narodila Anežka apková z. p. 14. Pírstek v potu obyvatel byl proto dán pisthováním se nových spoluoban. Jednalo se o ptilennou rodinu Strnadovu, která zde zakoupila již mnoho let neobydlený dm. p. 44 bývalé rodiny Kivských, a pana Petra Vaníka s paní Olgou Sziraki,

3 kteí se nasthovali do zakoupeného domu. p. 40, který patil rodin Filip. Nebylo uzaveno žádné manželství, o jednoho obana pišla Víska zmnou trvalého bydlišt. V obci byla také prodána usedlost. p. 5 bývalé rodiny Musílkovy, která byla kdysi se souasnou provozovnou firmy Lacman souástí panského dvora. Kupcem je slena Lenka Kreuzová z Prahy, která plánuje rekonstrukci objektu a možná do budoucna i chov koní. Celostátní politické dní se ve Vísce nejvíce odrazilo poádáním referenda o vstupu eské republiky do Evropské unie, které se konalo ve dnech 13. a 14. ervna. Pedcházela mu pesvdovací kampa, v níž pedevším vláda a strany vládní koalice pomrn masivn prostednictvím televize, rozhlasu, inzerát v tisku, rzných tiskovin a dalších materiál pesvdovaly obany o výhodách vstupu našeho státu do unie. Samotné referendum, první celostátní v historii našeho státu, mlo charakter podobný klasickým volbám. Na jeho regulérnost dohlížela tílenná volební komise a zapisovatel. Úastnilo se ho 89 obyvatel, tj. 65,4 % právoplatných voli, což je zhruba o 10 % více než celostátní prmr. Také výsledky se lišily od celorepublikových údaj, a to pomrn výrazn. Pro vstup hlasovalo celkem 59,1 % oban (52), zatímco na úrovni celého státu to bylo 77,3 %. Naopak své ne eklo pipojení k unii 40,9 % našich voli (36), což pedstavovalo tém dvojnásobek celostátních necelých 23 %. Víska se tedy ukázala jako nadprmrn euroskeptická obec a to i v rámci bývalého okresu Havlíkv Brod, kde proti hlasovalo pouze 25,6 %, naopak pro 74,4 % voli. Údaj je zajímavý mimo jiné proto, že v loských parlamentních volbách zde strany vládní koalice, které vstup nejvíce podporovaly, získaly nadpoloviní vtšinu hlas, dokonce o 13 % více než tvoily jejich celostátní výsledky. Naopak ponkud euroskeptická ODS a proti unii brojící komunisté zde byli v posledních volbách slabší než na úrovni celorepublikové. Za nižší podporou vstupu zejm stojí tradiní konzervatismus, zvlášt starších obyvatel, obava ze zmn, které vstup

4 pinese a také nedvra místních zemdlc, mezi kterými se již díve ozývaly obavy z následk vstupu pro naše zemdlství. Další z politických událostí roku nemly na obec vtší dopad. Život místních obyvatel byl více ovlivován napíklad zasedáními obecního zastupitelstva. Ta se bhem roku uskutenila celkem dvanáctkrát prakticky pokaždé za plné úasti zastupitel. Nejastji se projednávaly otázky spojené s obecními financemi, informace související s aktivitami regionu Podoubraví, rzné žádosti oban jako napíklad požadavky na úpravu cest, veejného osvtlení apod. K asto diskutovaným bodm patila i pomrn citlivá otázka možnosti instalace vodomr, protože doposud se platba za vodu uskuteuje paušálem za osobu, pípadn auto a domácí zvíectvo. To nezohleduje skutenou spotebu a souasná cena 8 K za krychlový metr vody (10 K pro chalupáe) obci nepokrývá náklady na celkový provoz vodovodu a hlavn na nezbytnou výmnu vodovodního adu. Na druhé stran se ovšem pedstava vyšších plateb za odebranou vodu ne vždy setkává u obyvatel s pochopením. Obecní rozpoet, pestože byl pvodn schválen jako deficitní, skonil nakonec s pebytkem. Jeho píjmy inily K (s úelovou dotací krajského úadu na provoz mateské školky celkem K), výdaje dosáhly K (s dotací pro MŠ K). Nejvtší výdajovou položku pedstavovala splátka na plynofikaci ve výši K, z dalších položek napíklad odvoz odpadu ( K), dotace na provoz mateské školky, investice na opravu vodovodního adu v hodnot K. K píjmm naopak pisply mimoádné dotace z fondu programu Obnovy venkova ve výši K. Velmi chvályhodný poin zavedlo vedení obce v letošním roce na poli všeobecné informovanosti oban. Zatímco doposavad se obané mohli seznamovat s dním v obci ponejvíce pouze prostednictvím informaní úední desky u prodejny potravin, kde jsou pravideln vyvšovány zápisy z jednání zastupitelstva a úední vyhlášky, letos poprvé byl pro lepší informovanost obyvatel Vísky využit nov vydávaný Vísecký zpravodaj.

5 Jeho vbec první íslo vytiskla obec v únoru a jednotlivé výtisky byly dorueny do domácností místních obyvatel i pravideln dojíždjících chata. Jednalo se o dvojstranu formátu A4, která pinesla základní informace o aktuálních otázkách provozu obce. Strun informovala o rozpotu obce, možnostech oban, jak získat informace o dní v obci, uvažovaném nákupu traktoru od TJ Sokol, informace o mateské školce a dní ve sportu. Nejvíce prostoru zabralo vysvtlení sporné záležitosti plánované stavby mostu pemosující potok u domku rodiny Peškovy. p. 26. Zpravodaj na tomto míst vysvtluje, pro obec ustoupila od plánované výstavby (dvodem byla pedevším pílišná finanní náronost akce) a zárove nastiuje jiné varianty ešení. Text zpravodaje se vyznauje znanou oteveností, obyvatelé obce jsou v nm pímo vyzýváni k úasti na ešení jednotlivých problém, podávání námt k ešení, pipomínkám, dotazm, apod. Bhem roku pak vedení obce vydalo ješt druhé íslo Víseckého zpravodaje, které informovalo pedevším o poplatcích za vodu a uvažované instalaci vodomr, jejíž dvody jsou vysvtleny výše a dále o problematice odpad, kde byli obané vyzváni k jejich tídní. Celkov lze myšlenku i realizaci vydávání zpravodaje oznait za velmi pozitivní, protože nepochybn pisplo k lepší informovanosti místních obyvatel, což mže zabránit šíení rzných fám a nepotvrzených informací a vést k vtšímu zájmu o vci veejné a vtší transparentnosti rozhodování zastupitelstva. Vydávání zpravodaje ovšem zdaleka nevyerpalo všechny možnosti, které obec nabídla svým obanm ve vzájemné komunikaci. Následovaly i další bhem roku byla u kanceláe obecního úadu umístna zvláštní schránka, kam mohou zájemci vhazovat své dotazy, námty a pipomínky k dní v obci a innosti obecního zastupitelstva. Ty je pak od tohoto roku také možné zasílat obecnímu úadu elektronickou poštou na adresu viska@tiscali. cz.

6 Posledním opt velmi chvályhodným skutkem bylo zízení internetové stránky Vísky, která na adrese viska.web.tiscali.cz zdaile prezentuje naší obec. Obsahuje nkolik ástí: ást Obec s krátkou informací o historii Vísky, mapami a vyobrazením památník v obci, dále ást Obecní úad s informacemi o úad, složení zastupitelstva, zápisy jeho schzí, Aktuality, které obsahují rzné aktuální vyhlášky, naízení a nejnovjší ísla Víseckého zpravodaje, Škola s informacemi o mateské školce (zizovací listina, náborový leták, režim dne a fotogalerii školky), Internetové adresy s odkazy napíklad na stránku Podoubraví, Služby a konen i Fotogalerii s fotografiemi Vísky na pozadí probíhajícího roního období. Profesionáln zpracovanou webovou stránku, jejímž autorem je Mgr. Miloslav Vank, lze oznait za velmi vydaený a informan bohatý zdroj toho podstatného o naší obci. Víska tímto poinem symbolicky vykroila do poítaového 21. století a zpístupnila informace o sob zájemcm a píznivcm prakticky z celého svta. Jako pozitivní píklad snah obecního zastupitelstva vtáhnout místní obany do ešení problém obce a hlavn stanovení priorit jejího dalšího rozvoje mže také velmi dobe sloužit anketa, která zde z iniciativy vedení obce probhla bhem msíce íjna. Místní obyvatelé se v ní mohli vyjádit k široké palet otázek a problém ze života Vísky. Otázky smovaly ke spokojenosti ohledn fungování a nabídky místní prodejny potravin, další dotazovanou problematiku pedstavovaly priority dalších investic, tj. emu by místní dávali pednost pi rozvoji obce. Zde mohli ti, co anketu vyplovali, vybírat z položek jako výstavba chodník, oprava sokolovny, zbudování istírny odpadních vod, jiné využití mateské školky i oprava vodovodního adu. Souástí ankety byla i otázka, eho si na obci nejvíce vážím a naopak, co mi zde nejvíce vadí. Anketní lístky nechalo vedení obce roznést do všech místních domácností, vetn domk chata. Z 65 roznesených lístk se obci vrátily zhruba dv tetiny vyplnných. Zatímco veejný život v obci se vyznaoval zvýšenou aktivitou vedení obce, oblast hospodáství nezaznamenala žádné výraznjší zmny.

7 S tradiními problémy se bhem roku 2003 potýkalo místní zemdlské družstvo Nová Ves Víska. Tak jako v minulých letech zápasilo s prodleností rostlinné výroby, na kterých se podepsal historicky nejnižší výnos donedávna jediné ziskové plodiny epky, který dosáhl pouze 1,27 t/ha. Lépe skonily obiloviny s prmrným výnosem 4,25 t/ha, nejvyšší byl u jarního jemene 4,65 t/ha, ty jsou ovšem ureny pro krmiváské poteby živoišné výroby. Ekonomiku družstva držela nad vodou pouze produkce mléka, výkrm býk a státní dotace, které pesáhly 2 milióny korun. Vzhledem k velmi nízkým výkupním cenám vepového masa, které se vtšinu roku nacházely dokonce pod úrovní výrobních náklad, skonilo ve ztrát i vísecké stedisko odchovu prasat, a to i pesto, že se mu dailo pomrn razantn snižovat výrobní náklady. Bhem první poloviny roku se výkupní ceny vepového ocitly tak nízko, že pedstavenstvo družstva uvažovalo o zrušení chovu prasat, nebo jeho pronájmu konkurennímu zemdlskému družstvu Olešenka, nebo spolenosti Provem, která provozuje vepín na Borku. Padaly také návrhy na omezení chovu na polovinu. Pestože urité zvýšení cen nakonec tato ešení odsunula do pozadí, situace ohledn výkupních cen zstávala do konce roku nepíznivá. Pozitivní zmnou v tomto místním stedisku pedstavovalo vybudování ventilace v ásti odchovny prasat, která mla ešit i stížnosti nkterých místních obyvatel na petrvávající zápach pedevším v letních msících. Nad selatárnou díky ventilaci proto vyrostly jakési komíny, které by mly situaci zlepšit. Odrazem problém družstva je i stále klesající poet zamstnanc, který dosáhl ke konci roku ísla 48, z toho bylo šest technických pracovník. Celkov tento stav pedstavuje mén než polovinu pracovník z doby vytvoení družstva v roce Celkové píjmy podniku, tj. tržby, dotace a jiné finanní píjmy, dosáhly bhem roku K a mají mírn rostoucí tendenci. Dležitý moment v život družstva pedstavovala únorová výroní lenská schze, která v tomto roce byla schzí volební. Bhem ní došlo k ásteným zmnám ve vedení družstva. Místo pedsedy

8 obhájil na další tyleté funkní období Ing. Karel Hromica z Chotboe, který zde psobí také jako agronom. K výmn došlo na postu místopedsedy, kde Romana Sadílka z Nové Vsi vystídal místostarosta Vísky Ondej apek. p. 14. V sedmilenném pedstavenstvu družstva zasedla z Vísky ješt paní Zdeka Davidová z. p. 37. Paní Marie Bezinová z. p. 67 bude psobit v revizní komisi ZD. Radikální promnu prodlala v letošním roce místní prodejna potravin. Obec k 1. prosinci ukonila šest let trvající nájem paní Helen Moravcové a prodejnu od stejného msíce pronajala panu Josefu Horákovi z Horního Bradla, který provozuje podobnou prodejnu i v blízkém Klokoov. Ten slíbil zajistit vtší sortiment zboží a zvedl se také pronájem placený obci, který iní 2000 K. Nový provozovatel prodejnu bhem jednoho týdne pebudoval na samoobslužnou místo dosavadní pultové a s poátkem druhého prosincového týdne byla provozovna pln otevena. Nutno podotknout, že došlo k výraznému zlepšení sortimentu nabízeného smíšeného zboží. Krom potravin vetn ovoce a zeleniny je zde k dostání i nabídka od drogistického zboží, pes hraky, domácí poteby až po napíklad zahradní náadí. S podstatným nárstem nabídky ovšem došlo i ke zvýšení cen, zvlášt u základních potravin. Zmnila se také otevírací doba, která je od pondlí do tvrtka od 7,30 do 12,00, v pátek má prodejna oteveno mezi 7,30 a 16,00 a v sobotu mezi 7,30 a 10,00 hodin. Prodávajícím je paní Jana Pešková z Rušínova a podle jejích slov byl majitel s tržbami bhem prosince, kdy zde mnozí obzvlášt starší spoluobané nakupovali i vánoní dárky, spokojen. Také stavební práce probíhající v obci se oproti loskému roku opt rozrostly. Krom pokraování budování tí novostaveb na konci obce podél silnice na Pukšice pibylo ješt tvrté staveništ rodinného domku. Ten buduje pan Marcel Málek ze Sloupna na zahrad domku bývalé rodiny Bezinových z. p. 22 a po dokonení stavby se hodlá do Vísky pesthovat. Stavební práce zde zahájil bhem jarních msíc. Naopak bhem podzimu došlo ke zboení již znan zchátralého domu. p. 39

9 obývaného naposledy rodinou Vaekovou, jehož souasnou majitelkou je paní Dagmar Kudláková z Prahy, která plánuje vybudovat na stejném míst rodinný domek. Rodina Fikarova z. p. 10 nechala zbourat stodolu nad svým rodinným domem a místo ní majitel pan Jií Fikar vybudoval pístešek pro šlechtitelský chov poštovních holub, s kterými zaal ihned sklízet úspchy i na holubáských soutžích. Tentýž majitel pokraoval v již díve zapoaté úprav prostoru u nádrží, které nechal vybudovat naproti mlýnu pro chov pstruh. Došlo také k dalšímu rozšíení potu vodních ploch v katastru obce, a to o malý rybníek pro chov akvarijních organizm, který vybudoval bhem roku pod rybníkem Spolený pan Kutílek z Chotboe, majitel již díve vedle vytvoeného vtšího rybníku ureného ke stejným úelm. Další investiní akce financoval obecní úad. Patila k nim pedevším oprava vodovodního adu, která probhla v msíci ervnu a rekonstruoval se pi ní úsek od domku rodiny Bezinovy. p. 7 k domku rodiny Moravcovy. p. 66. Tento úsek byl tém jako poslední v obci z železných trubek, které se nacházely již ve špatném stavu a akutn hrozilo jejich prasknutí. Další opravy vodovodu obec plánuje a to pedevším opravu úseku od vodojemu k provozovnám firmy Lacman. K lepšímu vzhledu obce pisplo také proezání strom a v nkterých pípadech pro jejich pílišné stáí i kácení, které obec realizovala jednak u rybníka v centru vsi u domku rodiny Málkových. p. 63 a jednak podél cest u potoka a cesty k Záklasníkm (. p. 3). Zmínný rybník byl také bhem bezna vyištn vybagrováním nános a vybagrovanou zeminu nechal obecní úad odvést za domek rodiny Hoínkovy u Doubravy, kde je u eky postupn budována protipovodová hráz (první zemina se zde navezla v roce 1999 pi plynofikaci obce, pokraovalo se i pi loském bagrování potoka). Ke zmnám došlo s poátkem roku také v oblasti státní správy. K 1. lednu probhlo na území celého státu zrušení okresních úad (v našem pípad v Havlíkov Brod) a pevedení jejich kompetencí v menší ásti

10 na krajské úady a ve vtší ásti na obce s tzv. rozšíenou psobností. Tou je v našem pípad Chotbo, jejíž mstský úad doznal pevedením agendy bývalého okresního úadu podstatného rozšíení jednak co do potu pracovník ale i prostor. Jeho pracovníci pevzali napíklad vydávání pas, idiských prkaz, i teba ochranu památek. Tato zmna je chápána vesms jako pozitivní, protože odstranila v tchto pípadech dosud nezbytné dojíždní do Havlíkova Brodu a piblížila státní správu obanm. Na bývalé okresní úrovni zstala pouze malá ást úad jako napíklad katastrální. Naopak výraznjší zmny nezaznamenala oblast školství. Po dlouhých letech letos nenastoupilo žádné dít z Vísky do první tídy základní školy, což je jev v její novodobé historii velmi ojedinlý a ukazuje na prohlubující se alarmující pokles potu dtí v obci. Mateská školka zahájila školní rok 2002/2003 s potem 28 zapsaných dtí, piemž speciální tídu navštvovalo osm dtí se špatnou výslovností nebo motorikou. Školka získala nový název Mateská školka Víska se speciální tídou. O dti peovaly tak jako v minulých letech celkem tyi paní uitelky paní editelka Ludmila Málková, paní uitelka Helena Moravcová, ob z Vísky, které psobily ve speciální tíd a v tíd základní paní uitelky Milena Tirmantingerová a Hana Kmošková (zástup za mateskou dovolenou Ivany Rejlové). Pro program, který pro dti pipravily, lze mít opt pouze slova uznání pro jeho pestrost, nápaditost a pro možnosti, které dává rodim dtí, aby sledovali innost svých potomk. Z programových nabídek školky lze zmínit napíklad tradin populární divadelní pedstavení, kterých dti navštívily v tomto školním roce šest z toho jedno se odehrálo pímo v budov školky, návštvu vystoupení kouzelníka, výlet na Klokoov, nebo estrádní vystoupení na téma jaro v Chotboi. Další akce školka uskutenila za úasti rodi. Patil k nim výlet do westernového msteka v Šiklov mlýn, zájezd na pedstavení Dády Patrasové do Havlíkova Brodu nebo oblíbený karneval. Pímo pro své rodie si pak dti pipravily vánoní besídku, vystoupení ke Dni matek, za

11 zmínku stojí i uskutenní vánoního setkání s dchodci z Vísky spojené s výstavkou výrobk dtí s vánoní tematikou. Pi svých aktivitách školka využívala i sponzorských dar, jako píklad lze uvést firmu Lacman, která pro dti pipravila mikulášskou nadílku. Z událostí spjatých pímo v naší obci s kulturou lze uvést zejm pouze pedstavení nového CD Víska 2003, které realizoval jeho autor pan Miloslav Vank v místní sokolovn. CD navazuje na loské úspšné vydání Vísky 2002 a obsahuje velké množství fotografií seazených v sekcích Víska na podzim, Víska v zim a Velikonoce. CD zde autor nabízel ke koupi spolu se zdailým mini kalendáem na rok 2004, jehož námtem jsou tak jako loni fotografie z Vísky a jejího okolí v rzných roních obdobích. Projekci navštívilo zhruba 25 místních oban. Naopak spoleenský život kvasil o poznání intenzivnji a barvitji. Jeho páte pedstavovala jako vždy innost víseckých spolk. Z nich nejmohutnjší lenskou základnu má TJ Sokol, jehož lenové vnovali hlavní ást své pozornosti tak jako jindy pedevším fotbalu. Místní fotbalisté psobili nadále v okresním peboru, i když sezónu zakonili na jeho pedposledním tináctém míst. V jarní ásti sezóny sehráli celkem 13 zápas, z toho tikrát vyhráli, sedmkrát remizovali a tikrát prohráli. Ped jejím zaátkem se ješt zúastnili zimního turnaje v Chotboi, kde skonili šestí. Po úspšném loském prvním roníku zorganizovali v obci poslední víkend v ervenci druhý roník Memoriálu Jaroslava Fajmana. Zúastnila se ho tyi družstva a vítzství si odnášeli domácí, kteí se pak nejvíce mohli radovat u opékaného pašíka. Za spoleenskou událost íslo jedna u víseckého Sokola lze pro tento rok oznait návštvu místních sokol v partnerském nmeckém Löhmenu. Bhem pelomového týdne mezi ervencem a srpnem se tam vypravilo 24 místních píznivc sokolské jednoty, aby mezi páteli v partnerské obci oslavili 30 let od poátk vzájemného partnerství sportovních oddíl obou obcí. Pátelé v Löhmenu pro n pipravili zajímavý program, jehož souástí byla napíklad úast na místním fotbalovém turnaji, který naše družstvo

12 vyhrálo, výlet k moi nebo veerní tanení zábava. Jako milé pekvapení si tamní sportovci pro naše návštvníky pipravili dárky v podob triek se sloganem 30 let družby, o které byl samozejm znaný zájem. Naopak k jistým neúspchm sokol patilo organizování lednové tanení zábavy spojené s vepovými hody. Akce pes pelivou organizaci mla malou návštvnost a tanení zábava skonila prodlkem, pestože napíklad k oberstvení zde byla k dostání opravdu široká nabídka jitrnice, tlaenka, maso, erná i bílá zabíjaková polévka. Riziko malé návštvnosti akcí tohoto typu je bohužel u tak malých obcí jako je Víska znané, což komplikuje poádání takovýchto organizan velmi nároných sešlostí, které však jsou vítaným osvžením a nkdy pímo tím pravým koením spoleenského života v obci. Další spoluorganizátor víseckého sportovního dní Bago klub Víska zde pro své píznivce pipravil oblíbený Bago turnaj, který probhl poslední ervnovou sobotu za úasti rekordních osmi družstev Hasi Praha, pardubického, dvou družstev z Jihlavy, dále z Dubiny, ivic, Havlíkova Brodu a domácích. Veer po úspšném turnaji následovala tanení zábava u rybníka Spolený. Bago klub také poádal únorový Bago ples, kde tak jako na minulých úspšných ronících, hrála pardubická hudební country skupina Medvdi. Ve své každoroní innosti pokraoval v roce 2003 i rybáský spolek. Na jeho lenské schzi na poátku roku došlo po nespokojenosti ásti len k výmn dosavadního vedení, kdy v ele spolku vystídal pan Antonín Kubát z. p. 71 pana Jiího Fikara, který patil k hlavním iniciátorm založení tohoto sdružení a byl hlavním organizátorem všech dosavadních nejdležitjších akcí. Pod novým vedením uskutenili místní rybái nkolik brigád na úpravu okolí Spoleného, pedevším zde po dlouhé dob byla vysekána rozsáhlá plocha porostlá rákosem okolo struhy ústící do rybníka. Na druhé stran se jim poprvé po velmi dlouhé dob nepodailo realizovat v minulých letech pravidelný výlov Spoleného, který je tradin vnímán jako vrchol jejich celoroního snažení. Bhem roku proto probíhal

13 pouze rybolov pro leny a zájemce jednou za trnáct dní. Po dodateném výbru finanních prostedk zakoupili lenové spolku novou sí na výlovy. V zabhnutém duchu každoroních pravidelných aktivit se nesla i innost Sdružení dobrovolných hasi. Jeho lenkám a lenm se v tomto roce podailo zorganizovat dva soutžní týmy mužský a ženský pro okrskovou soutž v Nové Vsi u Chotboe. Po delší dob se zde jako úspšnjší ukázalo družstvo muž, které skonilo šesté z deseti, zatímco družstvo žen bylo bohužel diskvalifikováno. lenové sboru provedli pravidelnou prohlídku komín v obci a také sekání trávy na obecních pozemcích, které je jednou z podmínek pravidelného píspvku obce na innost sboru. Ten je pro jeho innost velmi dležitý, protože organizace tanení zábavy, která jindy také slouží jako zdroj píjm, nevynesla tentokrát vbec žádný zisk, sotva pokryla náklady na kapelu a oberstvení, tedy stejný problém jako u výše zmiované zábavy organizované Sokolem. K významným organizátorm spoleenského života ve Vísce patí také místní mládež, která se také v tomto roce podílela na uskutenní nkolika akcí. K tm každoroním patilo samozejm pálení arodjnic s letos obzvlášt vysokou hranicí, která pi pkném poasí výborn hoela a byla krásn viditelná do velké dálky. Stejný den mládežníci zorganizovali stavní obecní májky. Ta mila tentokrát rekordních 26 metr, což je nejvyšší výška v historii novodobého stavní obecních májek u nás. Májku stavlo za úasti mnohých pihlížejících dvanáct mládežník, kteí ji pak za nezbytné konzumace posilujících lahvá hlídali do asných ranních hodin, aby nedopadla jako v minulých letech již nkolikrát májka v sousední Nové Vsi, kde ji místním bhem noci skáceli vetelci. Májka proto magickou noc pežila bez úhonu, šest bas piv a láhev rumu už nikoli a stavitelé se ráno spíše než stavním májky museli zabývat problémem stavní se na vlastní nohy, což pro nkteré byl evidentn vtší zápah než vztyit rekordn vysokou májku. Tedy situace, kterou lze oznait také za již tradiní.

14 Poslední událost, na jejímž organizování se podíleli opt místní mládežníci, byla na poátku listopadu akce s názvem Zavírání silnic. Motorkái z ad vísecké mládeže ji uskutenili v budov sokolovny za solidní úasti zhruba sedmdesáti motorká a jejich píznivc z širokého okolí napíklad z Chrudimi, z nichž mnozí zde pespávali. Pro úastníky probhla rockotéka spojená s opékáním prasete, zájemcm se podával i guláš a utopenci. Celá událost, jejíž souástí byly i triumfální projížky po okolí obce, mla mezi úastníky kladný ohlas. Nabídku spoleenského života ve Vísce lze vzhledem k pedcházejícímu výtu urit oznait za solidní, což se jist také podílelo na celkov zdárném prbhu roku 2003 v obci.