6 / P R Ò M Y S L O V É S T A V B Y A P O D L A H Y P F

Transkript

1 6/2004 P RÒMYSLOVÉ A P ODLAHY STAVBY PF 2005

2 S POLEâNOSTI A SVAZY PODPORUJÍCÍ âasopis SVAZ V ROBCÒ CEMENTU âr K Cementárnû 1261, Praha 5 tel.: , fax: svcement@iol.cz C O N A J D E T E V T O M T O â Í S L E N O V Á D I M E N Z E V O B L A S T I B E T O N O V C H P O D L A H /22 10/ R ECOC, S. R. O. 28/ P R O V Á D ù N Í P R Ò M Y S L O V C H B E T O N O V C H P O D L A H V â E T N ù P O V R C H O V C H Ú P R A V SVAZ V ROBCÒ BETONU âr Na Zámecké 9, Praha 4 tel./fax: svb@svb.cz SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV CH KONSTRUKCÍ Sirotkova 54a, Brno tel.: , fax: mobil: ssbk@sky.cz Î E L E Z O B E T O N O V Á K A Z E T O V Á S T R O P N Í K O N S T R U K C E S B E D N I C Í M I V L O Î K A M I Z R E C Y K L O V A N É H O P L A S T U P I P E S T A V B ù Î E L E Z O B E T O N O V É V R O B N Í H A L Y 17/ B E T O N O V É P R Ò M Y S L O V É P O D L A H Y /14 32/ P O Î A D A V K Y N A P O D L A H Y P R O VNA- V O Z Í K Y âeská BETONÁ SKÁ SPOLEâNOST âssi Samcova 1, Praha 1 tel.: fax: cbz@cbz.cz

3 B E T O N T ECHNOLOGIE K ONSTRUKCE SANACE C O N C R E T E T ECHNOLOGY S TRUCTURES RE HABILITATION O B S A H Ú VODNÍK Zdenûk Gärtner /2 T ÉMA I NFORMAâNÍ PROCEDURA EU A POVINNOSTI NOV CH âlensk CH STÁTÒ PO Marie Báãová /3 P ROFILY ZAPA BETON A. S. /7 R ECOC, S. R. O. /12 O BRAZOVÁ P ÍLOHA R ECOC, S. R. O. /10 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE Î E LEZOBETONOVÁ KAZETOVÁ STROPNÍ K ONSTRUKCE S BEDNICÍMI VLOÎKAMI Z RECYKLOVANÉHO PLASTU P I P ESTAVBù ÎELEZOBETONOVÉ V ROBNÍ HALY Petr Hájek, Vratislav N vlt /14 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE B ETONOVÉ PRÒMYSLOVÉ PODLAHY Jaroslav Vácha /17 O CHRANA BETONOV CH PODLAH PRÒMYSLOV CH STAVEB Radomír otola /19 N OVÁ DIMENZE V OBLASTI BETONOV CH P ODLAH Ivan Hála /22 P ROVÁDùNÍ PRÒMYSLOV CH BETONOV CH P ODLAH VâETNù POVRCHOV CH ÚPRAV Jan Pfiibyl /28 P OÎADAVKY NA PODLAHY PRO VNA-VOZÍKY Ale Hu ek /32 S LOÎENÍ A V ROBA POHLEDOVÉHO BETONU Pavel Rieger, Alain tûrba /38 F IREMNÍ PREZENTACE H OLCIM, A. S. /26 S ANACE Z KU ENOSTI S POLYURETANOV M POJIVEM C PD U-200 PRO RYCHLE ZATIÎITELNÉ OPRAVY PRÒMYSLOV CH PODLAH Vítûzslav Vacek /43 S OFTWARE M O ÎNOSTI PROGRAMU NEXIS PRO E ENÍ P EDPJAT CH PLO N CH KONSTRUKCÍ Jaroslav Navrátil /47 V ùda A V ZKUM V L ÁKNOBETON P IBLIÎNÁ METODA INVERZNÍ ANAL ZY Luká Vráblík, Vladimír Kfiístek /50 N ORMY JAKOST CERTIFIKACE Z AVÁDùNÍ EN 1992: NAVRHOVÁNÍ BETONOV CH K ONSTRUKCÍ DO PRAXE PORUCHOVÉ OBLASTI Alena Kohoutková, Jitka Va ková /55 E KOLOGIE I NTEGROVAN REGISTR ZNEâI ËOVÁNÍ SE BUDE T KAT I V ROBCÒ CEMENTU Jan Mar ák, Zuzanna Hokkyová /59 A KTUALITY SERIÁL EN BETONÁ SKÉ DNY 2004 Vlastimil rûma /60 B ETONOVÉ VOZOVKY 2004 /62 T INÁCTÉ KLUBOVÉ SETKÁNÍ âlenò SSBK /62 P OKYNY PRO AUTORY /63 S EMINÁ E, KONFERENCE A SYMPOZIA /64 Roãník: ãtvrt âíslo: 6/2004 (vy lo dne ) Vychází dvoumûsíãnû Vydává BETON TKS, s. r. o., pro: Svaz v robcû cementu âr Svaz v robcû betonu âr âeskou betonáfiskou spoleãnost âssi SdruÏení pro sanace betonov ch konstrukcí Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil rûma, CSc. éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. Redaktorka: Petra Johová Redakãní rada: Doc. Ing. Vladimír Benko, PhD., Ludûk Bogdan, Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfiedseda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místopfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. Zdenûk Jefiábek, CSc., Ing. arch. Patrik Kotas, Ing. Jan Kupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada Mazurová, Ing. Martin Moravãík, Ph.D., Ing. Hana Némethová, Ing. Milena Pafiíková, Petr koda, Ing. Ervin Severa, Ing. Vlastimil rûma, CSc., Prof. Ing. RNDr. Petr tûpánek, CSc., Ing. Michal tevula, PhD, Ing. Vladimír Vesel, Prof. Ing. Jan L. Vítek Grafick návrh: DEGAS, grafick ateliér, Hefimanova 25, Praha 7 Ilustrace na této stranû a na zadní stranû obálky: Mgr. A. Marcel Turic Sazba: 3P, s. r. o., Staropramenná 21, Praha 5 Tisk: Libertas, a. s., Drtinova 10, Praha 5 Adresa vydavatelství a redakce: Beton TKS, s. r. o. Samcova 1, Praha 1 Vedení vydavatelství: tel.: , fax: betontks@betontks.cz Redakce, objednávky pfiedplatného ainzerce: tel./fax: redakce@betontks.cz predplatne@betontks.cz Roãní pfiedplatné: 540 Kã (+ po tovné a balné 6 x 30 = 180 Kã), cena bez DPH Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âr pod ãíslem MK âr E ISSN Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., OZ Stfiední âechy, Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne Za pûvodnost pfiíspûvkû odpovídají autofii. Foto na titulní stranû: Nová skladová hala spoleãnosti Mountfield. Foto Michal Linhart Beton TKS je pfiím m nástupcem ãasopisû Beton a zdivo a Sanace. B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004 1

4 Ú VOD EDITORIAL V Á Î E N Í â T E N Á I, dostalo se mi té cti, Ïe jako pfiedseda Svazu v robcû betonu âr mám pfiíleïitost oslovit Vás v tomto ãísle ãasopisu Beton TKS. KdyÏ se na mû redakce obrátila s otázkou, zda bych nechtûl napsat úvodník do chystaného vydání, mûl jsem radost. Souãasnû jsem s pocitem odpovûdnosti zaãal pfiem let, o jaké my lenky se s Vámi chci podûlit. S potû ením bych se na tomto místû rozepsal o tom, jak je beton ekologick, trvanliv, vodotûsn, nehofilav, jaké má estetické pfiednosti, Ïe mûïe b t velmi tûïk nebo naopak plavat na vodû, mûïe b t samozhutniteln a samonivelaãní, má vysokou pevnost v tlaku (jiï není problém vyrobit beton s pevností nad 100 MPa) a v kombinaci se Ïelezem má i vysokou pevnost v tahu, mûïe mít barvu, na jakou si vzpomenete, a tak bych mohl pokraãovat dále ve v ãtu pfiíkladû, jak je beton úïasn stavební materiál. Domnívám se, Ïe vût ina ãtenáfiû to pravdûpodobnû ví a pokud se chtûjí dozvûdût dal í odborné informace, budou je spí e hledat uvnitfi ãasopisu v pfiíspûvcích kvalifikovan ch odborníkû, neï v úvodníku. Zde chci zmínit jiné vûci, které mi leïí na srdci, a jsou moïná neménû známé, ale otevfiená diskuse o nich zatím pfiíli neprobíhá. PfiestoÏe (nebo moïná právû proto) beton má v âeské republice velmi dlouhou tradici a je hojnû pouïíván, má obecnû patnou povûst. VÏdy mû velmi mrzí, kdyï se ve sdûlovacích prostfiedcích setkám se slovními spojeními jako betonová monstra, betonová dïungle, betonové králíkárny, betonová lobby atd. Mrzí mû, Ïe kdyï se fiekne betonová dálnice, vût ina motoristû si okamïitû vzpomene na drncavé a hluãné komunikace budované pfied dvaceti a více lety, které doposud nebyly vymûnûny, jako napfi. nûkteré ãásti dálnice D1 Praha-Brno, dálnice D2 Brno-Bfieclav ad. Jen mizivé procento vefiejnosti ví, Ïe ty svûtlé, hladké, tiché, rovné, zkrátka perfektní úseky dálnic a rychlostních komunikací bez vyjet ch kolejí, napfi. úsek dálnice D5 PlzeÀ Rozvadov, rychlostní komunikace Velk Újezd Lipník nad Beãvou, obchvat Olomouce a Lipníku nad Beãvou a mnohé dal í, na kter ch se s uzavírkou z dûvodu opravy v podstatû nesetkáte, jsou z betonu. Mrzí mû také, Ïe slovo panel dnes zní pejorativnû, pfiestoïe uïívání plo né prefabrikace (jak nyní fiíkáme panelûm, snad abychom se vyhnuli tomu slovu) je moderní stavební technologie, se kterou se setkáváme v ichni, aniï si to nûkdy vûbec uvûdomujeme bydlíme v panelov ch domech, ob váme rodinné domy se stropem z betonov ch prefabrikátû, Ïijeme bez nepfiíjemného hluku v tûsné blízkosti dálnic za betonovou protihlukovou stûnou nebo nav tûvujeme velká nákupní centra, jejichï vnûj í obvodov plá È ãasto vyuïívá dobr ch vlastností betonu vãetnû pohledov ch. Mrzí mû, Ïe pod pojmem betonárna si skoro kaïd pfiedstaví pinav shluk rzi obklopen blátem, kde se v oblacích prachu pohybují koufiící rachotiny pfieváïející beton a chlapíci ve pinav ch montérkách. Pfiitom 90 % dne ních betonáren je vybaveno vysoce úãinn mi prachov mi filtry, 80 % z nich má recyklaãní zafiízení umoïàující opûtovné vyuïití betonu nezpracovaného na stavbû. V roba betonu se tak fiadí mezi bezodpadové v robní procesy. Málokdo také ví, Ïe v roba betonu se dnes neobejde bez piãkové v poãetní techniky a práce na velínu betonárny se více podobá práci v kanceláfii neï práci ve pinavém provozu. My lenky, o které se s Vámi dnes chci podûlit, v ak nejsou jen negativní. Je mnoho vûcí, které mi dûlají radost. Mám dobr pocit z toho, Ïe v robci cementu, betonu, betonov ch v robkû, stavební firmy, firmy zab vající se sanací betonû a mnozí dal í se neustále snaïí pfiispívat ke zv ení prestiïe betonu. Dokladem toho je nejen existence tohoto ãasopisu a jeho zvy ující se kvalita, ale i ãinnost âbs, jednotliv ch odborn ch svazû a zejména vzrûstající spolupráce v ech, ktefií s betonem pracují. Jako dobr pfiíklad mûïe poslouïit nedávná architektonická soutûï Betonov dûm pofiádaná âeskou komorou architektû, Svazem v robcû cementu âr a V zkumn m ústavem maltovin Praha. Akce byla provázena velk m zájmem architektû a projekty, které postoupily do finále soutûïe, jsou velmi zajímavé a inspirující. Doporuãuji v em nav tívit jednu z v stav, na kter ch jsou v echny zúãastnûné projekty soutûïe prezentovány. V stava je putovní, po Praze a Brnû ji mûïete shlédnout v Ústí nad Labem, Ostravû a Pardubicích. MoÏnosti betonu mûïeme obdivovat nejen v projektech na papífie. Vût í stavba se bez betonu neobejde. Jsou v ak stavby, které jsou jedineãné tím, Ïe naplno vyuïívají specifick ch vlastností betonu a bez betonu by ani nemohly vzniknout. PfiíkladÛ je mnoho a jen namátkou uvádím: Tanãící dûm v Praze, Mûstské divadlo v Brnû s nádhern m vyuïitím pohledového betonu, nespoãet krásn ch mostû, v podstatû v echny tunely a mnoho dal ích staveb, které jste mimo jiné mohli vidût v pfiedcházejících ãíslech ãasopisu. Vûfiím, Ïe beton má pfied sebou velkou budoucnost. Je v ak nezbytnû nutné, abychom my v ichni, ktefií jsme pfiesvûdãeni o jeho kvalitách, spojili své síly a pfiesvûdãovali i ostatní o tom, Ïe beton je perspektivní materiál. Roky 2001 aï 2004 jsou obdobím, kdy se ekonomice âeské republiky dafií. âeské stavebnictví zaznamenává rûst stavební v roby a pozitivní v voj se odráïí i v dobr ch v sledcích na eho odvûtví. Ne vïdy to v ak je pravidlem. Ti z Vás, ktefií sly eli presentaci pana I. Coxe Concrete promotion: the UK case na konferenci ERMCO v Helsinkách v letû t.r., ví, Ïe ve Velké Británii nebyl nárûst stavební v roby doprovázen nárûstem spotfieby betonu. Angliãtí kolegové byli nuceni zakládat betonová centra a vynakládat obrovské finanãní prostfiedky na znovuzískání ztracené prestiïe betonu. V souãasné dobû rostoucí v roby betonu na ãeském trhu se nám podobné úvahy mohou zdát neopodstatnûné. Vidím v ak nûkolik faktorû, které mohou tuto situaci v budoucnu zmûnit. Patfií mezi nû pfiipravovaná zmûna DPH v oblasti bytové v stavby, pfiedpokládan pokles zahraniãních investic a rostoucí konkurence mezi stavebními materiály. Poslednû jmenovan faktor mûïeme sami ovlivnit. Hledejme spoleãnû cestu, jak a kde investovat do projektû prezentujících beton jako materiál nejen s bohatou minulostí, ale pfiedev ím jako materiál budoucnosti. VáÏení ãtenáfii drïíte v rukou ãíslo v leto ním roce jiï poslední. VyuÏívám pfiíleïitosti k vyslovení sv ch pfiání ke konci roku a pfiání do roku nového. Pfieji nám v em, aby se nám dafiilo pfiesvûdãovat investory, architekty, projektanty, stavební firmy, odbornou i laickou vefiejnost, Ïe beton je moderní materiál, kter si zaslouïí, aby se na souãasné konjunktufie stavebnictví podílel vût í mûrou. Pfieji v em Èastné, klidné a veselé Vánoce a mnoho tûstí, zdraví a betonu do nového roku i do let dal ích. Ing. Zdenûk Gärtner, pfiedseda Svazu v robcû betonu âr 2 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004

5 T ÉMA TOPIC I N F O R M A â N Í P R O C E D U R A EU A P O V I N N O S T I N O V C H â L E N S K C H S T Á T Ò P O E U I N F O R M A T I O N P R O C E D U R E A N D R E S P O N S I B I L I T I E S O F N E W M E M B E R S T A T E S A F T E R M A Y 1, 2004 M ARIE B ÁâOVÁ S B LIÎOVÁNÍ PRÁVNÍCH P EDPISÒ ES A âr Od 1. kvûtna 2004, data na eho pfiistoupení k Evropské unii, platí v âeské republice v plném rozsahu právo Evropsk ch spoleãenství (ES). JiÏ pfied tímto datem âeská republika transponovala do svého právního fiádu smûrnice ES na základû asociaãní dohody, zakládající pfiidruïení âeské republiky k Unii (pfiijaté v roce 1995), v zájmu dosaïení plné sluãitelnosti právního systému âr s evropsk m právem. SbliÏování právních pfiedpisû Evropsk ch spoleãenství a právních pfiedpisû âeské republiky bylo jedním ze základních pfiedpokladû na eho ãlenství v Evropské unii. Cílem tohoto procesu bylo odstranûní právních a technick ch pfiekáïek volného pohybu zboïí, osob, sluïeb a kapitálu mezi na ím trhem a jednotn m evropsk m trhem. Jednalo se o znaãn poãet právních norem k 1. lednu 2000 mûla Evropská unie celkem platn ch smûrnic. Na rozdíl od dal ích právních aktû Evropského spoleãenství, jako jsou nafiízení nebo rozhodnutí, se smûrnice neaplikují pfiímo, pro ãlenské státy jsou závazné pouze co do v sledku. âlenské státy mají povinnost do urãité doby obsah smûrnice transponovat do svého národního právního fiádu. Transpoziãní opatfiení ãlenského státu musí mít vïdy podobu obecnû závazného právního pfiedpisu. Smûrnice jsou pfiijímány a publikovány ve v ech národních jazycích ãlensk ch zemí Evropské unie, kaïdá z tûchto verzí je stejnû autentická. Obsah transpoziãního opatfiení musí b t formulován pfiesnû a srozumitelnû. Právním pojmûm pouïit m ve smûrnicích je tfieba pfiisuzovat v znam, kter mají v evropském komunitárním právu, a nikoliv v znam kter mají ve vnitrostátním právu jednotliv ch zemí. Transpozice evropsk ch smûrnic do ãeského právního fiádu pfiiná í fiadu problémû, vyvolan ch odli n mi charakteristikami právního fiádu âr a práva Evropsk ch spoleãenství. Smûrnice jsou aplikovány na odli né právní systémy a praxi jednotliv ch ãlensk ch státû. Tomu odpovídá jejich velmi obecná terminologie a vymezení pojmû. Interpretace pojmû v koneãné instanci nále- Ïí Evropskému soudnímu dvoru. Do ãeského právního fiádu jsou tak pfiebírány systémy a prvky vycházející z odli n ch právních základû, pouïívající terminologii, která neodpovídá ãesk m právním zvyklostem. To ztûïuje pfiekládání a srozumitelnost textû pfiedpisû EU. Na druhé stranû v evropsk ch smûrnicích je vûnován znaãn prostor definicím v klad pojmû; pouïívání termínû je pro v echny smûrnice konsenzuální. V sledkem je, Ïe i zdánlivû banální drobná nepfiesnost v pfiekladech termínû a slovních spojení pouïit ch ve smûrnicích mûïe mít za následek kolizi právních pfiedpisû evropsk ch a národních a mûïe pfiinést v znamné dûsledky v praktickém Ïivotû. T ECHNICKÁ HARMONIZACE PoÏadavek harmonizace právních pfiedpisû se nevztahuje na komplexní právní systémy, ale zahrnuje pouze úpravu vybran ch oblastí. K nim patfií mj. zadávání vefiejn ch zakázek a technická harmonizace. Pod pojem technická harmonizace zahrnujeme procesy a postupy pfiispívající k odstranûní technick ch pfiekáïek obchodu v oblasti volného pohybu v robkû mezi ãlensk mi státy Evropské unie a dále zabraàující jejich pfiípadnému vzniku. Technická harmonizace tedy spoãívá ve sbliïování relevantních normativních dokumentû, tj. právních pfiedpisû s technick m obsahem, technick ch norem a pfiípadnû dal ích normativních a informativních dokumentû. Zahrnuje také spoleãné postupy pro posuzování shody vlastností v robkû s poïadavky uveden mi v pfiedpisech ES. Oblast technické harmonizace je upravena ãl. 75 Evropské dohody. Smûrnice jsou pfiijímány ve v ech národních jazycích ãlensk ch zemí EU (od tedy i v ãe tinû), kaïdá z tûchto verzí je stejnû autentická. Obecná právní úprava technické harmonizace v Evropské unii v souãasné dobû spoãívá na dvou základních smûrnicích. První je Smûrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpeãnosti v robkû. Druh m základním pfiedpisem je Smûrnice Rady 98/34/ES ze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ES ze dne 20. ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick ch pfiedpisû a pfiedpisû pro sluïby informaãní spoleãnosti. Z této obecné úpravy technické harmonizace vypl vá základní poïadavek, kter stanoví, Ïe kaïd v robek uvádûn na trh v nûkteré z ãlensk ch zemí Evropské unie musí b t bezpeãn. Jednotlivé sektorové smûrnice ES pak upravují tj. regulují zpûsob uvádûní v robkû na trh v tûch sektorech, kde se jedná o oblasti zv eného zájmu o bezpeãnost v robkû (vefiejn zájem, resp. oprávnûn zájem). Tam, kde jsou pro vybrané druhy v robkû stanoveny technické poïadavky, které musí b t splnûny pfii jejich uvádûní na trh, hovofiíme o regulované oblasti. V rámci Evropské unie je jednotnû upravena povinnost poskytování informací v oblasti technické normalizace a rovnûï informaãní povinnost pfii vydávání národních technick ch pfiedpisû, jejichï návrhy musí b t pfiedány Evropské komisi, která je zafiazuje do tzv. informaãní procedury. Ú PRAVA TECHNICKÉ HARMONIZACE V âeském PRÁVU V ãeském právním fiádu je základním obecn m právním pfiedpisem technické harmonizace zákon ã. 22/1997 Sb., o technick ch poïadavcích na v robky a ozmûnû a doplnûní nûkter ch zákonû ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. (Poznámka: Zákon ã. 22/1997 Sb., byl novelizován právními pfiedpisy ã. 71/2000 Sb., 102/2001 Sb., 205/2002 Sb., 226/2003 Sb., a 277/2003 Sb.) B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004 3

6 T ÉMA TOPIC Zákon upravuje tfii samostatné okruhy problémû: ãeské technické normy posuzování shody v robkû v regulované oblasti informaãní povinnosti státu (orgánû státní správy a urãen ch institucí, napfi. âsni) pfii vydávání technick ch pfiedpisû a technick ch norem. Provádûcími pfiedpisy k zákonu ã. 22/1997 Sb., jsou nafiízení vlády, která pfiejímají jednotlivé sektorové smûrnice ES pro vybrané skupiny v robkû (celkem 27 NV podle stavu ke ), fie í grafickou podobu ãeské a evropské znaãky shody (2 NV) a upravují informaãní procedury v oblast technické harmonizace (2 NV). Stavebních v robkû se t kají dvû nafiízení vlády, ã. 163/2002 Sb. a 190/2002 Sb. Jiná nafiízení vlády se zab vají v robky zabudovávan mi do staveb (napfi. v tahy, tlaková zafiízení), nebo pfii v stavbû pouïívan ch (stavební stroje). Z ÁVAZN V KLAD SMùRNIC ES Podle ãlánku 220 Smlouvy ES jedinou autoritou, která mûïe podat závazn v klad smûrnice ãi jejího ustanovení, je Evropsk soudní dvûr (ESD). âiní tak zejména v rámci fiízení o pfiedbûïné Tab. 1 Srovnání ãásti tzv. revidovaného pfiekladu Smûrnice Rady 98/34/ES ze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ES ze dne 20. ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick ch pfiedpisû a pfiedpisû pro sluïby informaãní spoleãnosti, ãeská a slovenská verze s anglick m originálem Tab. 1 Revised translation of the Directive of the Council 98/34/ES as of June 22, 1998, as amended by Directive No 98/48/ES as of July 20, 1998, on the procedure of providing information about standards and technical regulations and regulations for services in the information society; comparison of the Czech and Slovak versions with the English original ãesky Pro úãely této smûrnice se rozumí 11. technick m pfiedpisem technické specifikace a jiné poïadavky nebo pfiedpisy pro sluïby vãetnû pfiíslu n ch správních pfiedpisû, jejichï dodrïování je pfii uvedení na trh, pfii poskytování sluïby, pfii usazování poskytovatele sluïeb nebo pfii pouïívání v ãlenském státû nebo na jeho vût í ãásti závazné de iure nebo de facto, jakoï i právní a správní pfiedpisy ãlensk ch státû zakazující v robu, dovoz, prodej nebo pouïívání urãitého v robku nebo zakazující poskytování nebo vyuïívání urãité sluïby nebo usazování poskytovatele sluïeb s v jimkou pfiedpisû stanoven ch v ãlánku 10. Technické pfiedpisy de facto zahrnují právní nebo správní pfiedpisy ãlenského státu, které odkazují na technické specifikace nebo jiné poïadavky nebo profesní pravidla nebo pravidla správné praxe, které samy obsahují odkaz na technické specifikace nebo na jiné poïadavky nebo na pfiedpisy pro sluïby, pfiiãemï soulad s nimi pfiedpokládá shodu s povinnostmi uloïen mi uveden mi právními nebo správními pfiedpisy, dobrovolné dohody, v nichï je smluvní stranou orgán vefiejné moci a které ve vefiejném zájmu stanoví shodu s technick mi specifikacemi nebo s jin mi poïadavky nebo s pfiedpisy pro sluïby s v jimkou specifikací pro nabídková fiízení pfii zadávání vefiejn ch zakázek, technické specifikace nebo jiné poïadavky nebo pfiedpisy pro sluïby, které souvisejí s daàov mi nebo finanãními opatfieními ovlivàujícími spotfiebu v robkû nebo sluïeb tím, Ïe vyz vají ke shodû s tûmito technick mi specifikacemi nebo jin mi poïadavky nebo pfiedpisy pro sluïby; to v ak neplatí pro technické specifikace nebo jiné poïadavky nebo pfiedpisy pro sluïby, které se t kají národních systémû sociálního zabezpeãení. slovensky Na úãely tejto smernice platia nasledujúce vyzenia pojmov: 11. technick predpis sú technické pecifikácie a ìal ie poïiadavky alebo pravidlá o sluïbách vrátane príslu - n ch správnych opatrení, dodrïiavanie ktor ch je v prípade predaja, poskytovania sluïieb, zriadenia poskytovateºa alebo pouïívania sluïby v ãlenskom táte alebo na väã ej ãasti jeho územia de facto alebo de jure povinné, ako aj zákony, predpisy alebo administratívne opatrenia, okrem t ch, ktoré sú uvedené v ãlánku 10, ktoré zakazujú v robu, dovoz, predaj alebo pouïívanie v robku alebo zakazujúce poskytovanie alebo pouïívanie sluïby, alebo usadenie sa subjektu v ãlenskom táte ako poskytovateºa sluïby. Medzi de facto technické predpisy patria: zákony, predpisy alebo administratívne opatrenia ãlenskému tátu, ktoré sa vzèahujú buì na technické pecifikácie alebo iné poïiadavky, alebo predpisy o sluïbách, alebo na profesijné pravidlá alebo pravidlá správnej praxe, ktoré obratom odkazujú na technické pecifikácie alebo iné poïiadavky, alebo pravidlá o sluïbách, a zosúladenie s nimi tvorí predpoklad súladu s povinnosèami vypl vajúcimi z t chto zákonov, predpisov alebo správnych opatrení, nezáväzné dohody, kde je jednou zo zmluvn ch strán verejn orgán, a ktoré vo v eobecnom záujme zabezpeãujú súlad s technick mi pecifikáciami a in mi po- Ïiadavkami alebo pravidlami o sluïbách, s v nimkou pecifikácií vzèahujúcich sa na ponukové konania verejného obstarávania, technické pecifikácie alebo iné poïiadavky a predpisy o sluïbách, súvisiace s fi kálnymi alebo finanãn mi opatreniami, ktoré ovplyvàujú spotrebu v robkov alebo sluïieb podporovaním súladu s technick mi pecifikáciami alebo in mi poïiadavkami alebo predpismi o sluïbách; nepatria sem technické pecifikácie ani iné poïiadavky alebo pravidlá o sluïbách, ktoré súvisia s vnútro tátnymi systémami sociálneho zabezpeãenia. anglicky For the purposes of this Directive, the following meanings shall apply: 11. technical regulation, technical specifications and other requirements or rules on services, including the relevant administrative provisions, the observance of which is compulsory, de jure or de facto, in the case of marketing, provision of a service, establishment of a service operator or use in a Member State or a major part thereof, as well as laws, regulations or administrative provisions of Member States, except those provided for in Artikle 10, prohibiting the manufacture, importation, marketing or use of a product or prohibiting the provision or use of a service, or establishment as a service provider. De facto technical regulations include: laws, regulations or administrative provisions of a Member State which refer either to technical specifications or to other requirements or to rules on services, or to professional codes or codes of practice which in turn refer to technical specifications or to other requirements or to rules on services, compliance with which confers a presumption of conformity with the obligations imposed by the aforementioned laws, regulations or administrative provisions, voluntary agreements to which a public authority is a contracting party and which provide, in the general interest, for compliance with technical specifications or other requirements or rules on services, excluding public procurement tender specifications, technical specifications or other requirements or rules on services which are linked to fiscal of financial measures affecting the consumption of products or services by encouraging compliance with such technical specifications or other requirements or rules on services; technical specifications or other requirements or rules on services linked to national social security systéms are not included. 4 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004

7 T ÉMA TOPIC otázce podle ãlánku 234 Smlouvy ES, popfi. v fiízení o poru ení Smlouvy ES. Pfii v kladu smûrnic ES pouïívá ESD metody jazykového, systematického, teleologického a historického v kladu. Obdobnû je ESD jedin m orgánem oprávnûn m posuzovat, zda transpoziãní opatfiení ãlenského státu správnû promítá obsah smûrnice. AÏ do data vstupu âeské republiky do EU neexistovala moïnost závazného posouzení náleïité transpozice a implementace smûrnic ES do právního fiádu âr. Jurisdikce ESD se net ká neãlensk ch, kandidátsk ch zemí. Tato situace se zmûnila 1. kvûtnem â ESKÉ P EKLADY SMùRNIC ES V procesu transpozice (dosaïení v sledku, kter smûrnice poïaduje, v rovinû formálnû právní) a implementace evropsk ch smûrnic (rovna praktické aplikace smûrnice, tj. zaji tûní dodrïování a vymahatelnosti práv a povinností zaloïen ch právním pfiedpisem, jímï byla smûrnice transponována do národního právního fiádu) pofiizovala státní správa âr tzv. revidované pfieklady evropsk ch smûrnic. Tyto ãeské pfieklady byly revidovány v Koordinaãním a revizním centru pro pfieklady pfiedpisû ES; centrum je organizaãní souãástí odboru kompatibility s právem ES Úfiadu vlády âr. Pfieklady pfiedpisû s technick m obsahem byly expertnû projednány Centrem pro technické pfieklady pfii ministerstvu prûmyslu a obchodu ÚNMZ. Na internetov ch stránkách Úfiadu vlády se uvádí, Ïe v echny pfieklady jsou doãasné neúfiední revidované ãeské znûní pfiedpisû ES, urãené pro potfieby pfiípravy âr na vstup do EU. Toto znûní bude nahrazeno definitivním znûním po autentifikaci orgány EU. Pfieklady mají pouze informaãní úãel. Za autentickou verzi se povaïují pouze pfiedpisy ES, uvefiejnûné v Úfiedním vûstníku EU. Srovnejme nyní ãást tzv. revidovaného pfiekladu Smûrnice Rady 98/34/ES ze dne 22. ãervna 1998 ve znûní smûrnice 98/48/ES ze dne 20. ãervence 1998, o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick ch pfiedpisû a pfiedpisû pro sluïby informaãní spoleãnosti, a to ãeskou a slovenskou verzi s anglick m originálem (tab. 1). âlánek 1 smûrnice 98/34/ES ve znûní smûrnice 98/48/ES definuje pojmy pouïité ve smûrnici; v odstavci 9 uvádí vysvûtlení pojmu technick pfiedpis : I ãeská právnická terminologie rozli uje mezi pfiedpisem obecnû a právním pfiedpisem ; ne kaïd pfiedpis je právní pfiedpis, známe napfi. vnitfiní pfiedpisy organizace, statutární pfiedpisy. Pouze právní pfiedpisy jsou pramenem práva. Jak uvidíme dále, je meritum problému ukryto v obsahu definice pojmû technick pfiedpis. (podle zákona ã. 22/1997 Sb., je technick m pfiedpisem pouze právní pfiedpis, tj. pfiedpis vydan ve Sbírce zákonû) a v ustanovení, Ïe do informaãní procedury bude zafiazen pouze technick dokument vydan na základû zvlá tního právního pfiedpisu. Jak je zfiejmé z citace a porovnání pfiekladû, Smûrnice Rady 98/48/ES o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick ch pfiedpisû a pfiedpisû pro sluïby informaãní spoleãnosti definuje technick pfiedpis mnohem obsáhleji a ífieji a zahrnuje pod tento pojem i dal í dokumenty, nejen právní pfiedpisy. Podobnû je tomu u definice technického pfiedpisu v terminologické technické normû âsn EN ( ) Normalizace a souvisící ãinnosti V eobecn slovník: Technick pfiedpis je pfiedpis, kter obsahuje technické poïadavky buì pfiímo, nebo formou odkazû na normu, technickou specifikaci nebo na pravidla pro praxi, pfiípadnû zaãlenûním obsahu tûchto dokumentû. I NFORMAâNÍ PROCEDURA E VROPSKÉ UNIE Národní úroveà Zákon ã. 22/1997 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû definuje v 3 technick pfiedpis a technick dokument. Technick m pfiedpisem se pro úãely tohoto zákona rozumí první pfiedpis (tj. pfiedpis publikovan ve Sbírce zákonû) obsahující technické poïadavky na v robky, nebo pravidla pro sluïby. Technick m dokumentem se rozumí dokument obsahující technické specifikace v robku, kter není technick m pfiedpisem ani technickou normou, ale kter by mohl vytvofiit technickou pfiekáïku obchodu. Paragraf 7 zákona ã. 22/1997 Sb., obsahuje ustanovení t kající se informaãních povinností a ukládá ministerstvûm a jin m ústfiedním správním úfiadûm povinnost pfiedávat Úfiadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zku ebnictví (ÚNMZ) informace o návrzích technick ch pfiedpisû nebo jin ch technick ch dokumentû, jejich zmûnách nebo doplnûní, na které se vztahuje informaãní povinnosti vûãi ãlensk m státûm Evropské unie a orgánûm Evropského spoleãenství, nebo informaãní povinnosti vypl vající z mezinárodních smluv. Informaãní povinnosti v oblasti ãesk ch technick ch norem zaji Èuje povûfiená právnická osoba, kterou je âesk normalizaãní institut. ÚNMZ informuje o návrzích ãi zmûnách uveden ch dokumentû Komisi Evropského spoleãenství. Dokumenty mohou b t schváleny a vydány aï po uplynutí tzv. období pozastavení prací standstill period. Období je zpravidla tfiímûsíãní a slouïí k tomu, aby na návrh pfiíslu ného dokumentu mohla reagovat Komise nebo ãlenské státy sv mi pfiipomínkami. Podle 7 odst. 1 zákona se informaãní povinnost t ká pouze takov ch technick ch dokumentû, které jsou vydávány na základû zvlá tního právního pfiedpisu. V podrobnostech pak fie í informaãní povinnosti v oblasti technick ch pfiedpisû, technick ch dokumentû a technick ch norem nafiízení vády ã. 339/2002 Sb., ve znûní NV 178/2004 Sb., o postupech pfii poskytování informací v oblasti technick ch pfiedpisû, technick ch dokumentû a technick ch norem. Evropská úroveà Úfiední vûstník Evropské unie Komise Evropského spoleãenství publikuje oznámení o navrhovan ch národních technick ch pfiedpisech, které obdrïela, v Úfiedním vûstníku Evropské unie. Od 1. kvûtna 2004 vychází Úfiední vûstník Evropské unie (ÚV EU) pûtkrát, resp. estkrát t dnû, ve dvaceti jazycích (národní jazyky ãlensk ch státû EU), vãetnû ãe tiny. Úfiední vûstník EU má tfii ãásti, tzv. série: Série L Legislation (Právní pfiedpisy); obsahuje v plném znûní pfiijaté evropské právní pfiedpisy: (I.) akty, jejichï zvefiejnûní je povinné napfi. smûrnice a nafiízení Rady ES a Komise ES; (II.) akty, jejichï zvefiejnûní není povinné napfi. rozhodnutí Rady, rozhodnutí Komise a dal í. Série C Information and Notices (Informace a oznámení); obsahuje informace o pfiipravovan ch pfiedpisech, o fie ení sporû pfied Evropsk m soudním dvorem, pfiedbûïná oznámení o spojení podnikû, sdûlení Komise, dal ích evropsk ch orgánû a institucí ad. Série S Supplement to the Official Journal Public procurement notices; pfiiná í informace o tendrech, smlouvách na vefiejné práce, obstarávání a sluïby ze v ech ãlensk ch státû Unie. V ãásti C Úfiedního vûstníku EU je také zafiazována rubrika Information procedure Technical rules. V ãeské verzi ÚV B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004 5

8 T ÉMA TOPIC je název rubriky pfiekládán jako Informaãní procedura technické pfiedpisy, naproti tomu slovenská jazyková mutace obsahuje termín Informaãn postup Technické pravidlá. Jsou tu uvefiej- Àovány s odkazem na Smûrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick ch pfiedpisû a pravidel pro sluïby informaãní spoleãnosti tzv. Oznámení o návrzích technick ch pfiedpisû, které obdrïela Komise (ãeská mutace Úfiedního vûstníku, v anglické verzi Notifications of draft national technical rules received by the Commission, ve slovenské verzi Oznámenia o navrhovan ch národn ch technick ch pravidlách, ktoré obdrïala Komisia ). V této souvislosti nutno podotknout, Ïe v ãeské verzi právních dokumentû ES jsou ãasto pfiekládány anglické termíny regulation i rule jako právní pfiedpis, aãkoliv i ãe tina rozli uje mei pfiedpisem obecnû a právním pfiedpisem speciálnû, a termín rule spí e odpovídá ãeskému v razu pravidlo. V anglick ch textech, napfi. v anglické verzi Úfiedního vûstníku EU, se setkáváme také se zamûàováním termínû regulation a rule. K pfiekládání právních dokumentû ES uvádí Úfiad vlády âr, odbor kompatibility s právem ES, ve vydan ch Pokynech pro pfieklad právních pfiedpisû ES následující doporuãení: Pfiekladatelé z angliãtiny by si mûli uvûdomit, Ïe anglick právní systém i anglická terminologie v jin ch oblastech jsou ãasto odli né od kontinentální terminologie. Anglická terminologie má sklon k vût í nejednotnosti, neï jaká je bûïná v jin ch jazycích a jaká je pfiípustná pro ãeské pfieklady; vyskytují se i v razy po odborné stránce nesprávné nebo zavádûjící. V tûchto pfiípadech je nezbytné pfiihlíïet k francouzské, popfi. nûmecké verzi. V Úfiedním vûstníku EU, v rubrice vûnované informaãní procedufie najdeme vedle oznámení o návrzích zákonû, nafiízení a vyhlá ek (tj. právních pfiedpisû) jednotliv ch státû EU také oznámení o návrzích technick ch smluvních podmínek, nafiízení zemsk ch vlád, návrhy technick ch pokynû, technick ch pravidel ãi smûrnic. Tedy nejen návrhy obecnû závazn ch právních pfiedpisû jednotliv ch ãlensk ch státû Evropské unie, ale návrhy fiady dal ích dokumentû, které lze oznaãit za doporuãené a nezávazné, typu kontraktaãních pomûcek, profesních pravidel nebo pravidel správné praxe. U kaïdého dokumentu je uvedeno datum, urãující konec tfiímûsíãního období pozastavení prací (Standstill period). V rubrice Informaãní procedura je vïdy publikován odkaz na rozsudek Evropského soudního dvora vydan 30. dubna 1996 ve vûci CIA Security, v nûmï Soudní dvûr rozhodl o závazné interpretaci ãlánkû 8 a 9 Smûrnice 98/34/ES o postupu pfii poskytování informací v oblasti norem a technick ch pfiedpisû a pfiedpisû pro sluïby informaãní spoleãnosti tak, Ïe se na nû mohou (fyzické a právnické) osoby spoléhat pfied národními soudy, které se musí zdrïet aplikace technického pfiedpisu/pravidla, kter nebyl oznámen v souladu s touto smûrnicí. Z toho vypl vá, Ïe poru ení oznamovací povinnosti zpûsobuje neplatnost dotyãn ch technick ch pfiedpisû/pravidel a tudíï i jejich nevynutitelnost ve vztahu k jednotliv m osobám. Na závûr rubriky o informaãní procedufie je pfiipojen soupis národních institucí, zodpovûdn ch za správu Smûrnice 98/34/ES. Za âeskou republiku vykonává funkci národní povûfiené instituce Úfiad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zku ebnictví. Podívejme se nyní na nûkterá publikovaná oznámení o návrzích národních technick ch pfiedpisû/pravidel v Úfiedním vûstníku EU v mûsíci srpnu 2004 (tab. 2 uvedena na www. betontks.cz), (názvy dokumentû jsou uvedeny podle oficiální ãeské verze ÚV EU; v nûkter ch pfiípadech nejsou pfieklady zcela pfiesné). Vybrané pfiíklady zfietelnû dokumentují, Ïe státy Evropské unie a Komise ES chápou pojem technick pfiedpis/pravidlo mnohem ífieji, nikoliv pouze jako právní pfiedpis. V Úfiedním vûstníku EU z byl publikován pfiehled o poãtu návrhû technick ch pfiedpisû/pravidel oznámen ch v roce 2004 v rámci informaãní procedury. Tehdej ích 15 státû EU podalo celkem 486 oznámení návrhû technick ch pfiedpisû; nejvíce Francie (61), následované Nizozemím (53), dále Rakouskem (51) a Velkou Británií (49). Neménû návrhû podalo Lucembursko (5), Portugalsko (8) a Irsko (9). Nejvíce návrhû se t kalo potravin a zemûdûlsk ch produktû (108), dopravy (60), stavebnictví (59) a telekomunikací (52). Z ÁVùR Co z uvedené anal zy vypl vá? Od 1. kvûtna 2004 jsou na území âeské republiky platné a obecnû závazné právní pfiedpisy Evropského spoleãenství a rovnûï rozsudky Evropského soudního dvora. Evropské právo má pfiednost pfied národním právem. Jakékoliv novû vydávané národní dokumenty technického obsahu, tj. technické pfiedpisy tak, jak je chápe a definuje evropské právo, podléhají evropské informaãní procedufie, jinak jsou neplatné a soudnû nevynutitelné. To se t ká napfi. technick ch pravidel v oblasti plynov ch rozvodû a zafiízení, vydávan ch spoleãnosti GAS ãi technick ch podmínek, smûrnic, základních pravidel a jin ch doporuãen ch technick ch standardû vydávan ch nevládními organizacemi ve v stavbû v âr. Je proto tfieba iniciovat zmûnu pfiíslu n ch ustanovení zákona ã. 22/1997 Sb., které nejsou v souladu s evropsk m právem, a nafiízení vlády ã. 178/2004 Sb., o postupech pfii poskytování informací v oblasti technick ch pfiedpisû, technick ch dokumentû a technick ch norem a dosáhnout toho, aby se právní úprava a praxe v âr shodovala s právem a praxí ostatních ãlensk ch státû Evropské unie. âeské vydání Úfiedního vûstníku EU je k dispozici (bezplatnû), poãínaje mûsícem záfií 2004, k prezenãnímu studiu ve studovnû Informaãního centra âkait v Praze, Sokolská 15. Pfiehled vybran ch dokumentû, publikovan ch v ÚV EU a t kajících se v stavby bude uvefiejàován na internetové adrese Informaãního centra âkait a v pfiíloze Z+I âkait Právní informace. Projekt zpfiístupnûní Úfiedního vûstníku Evropské unie stavební vefiejnosti je podporován Ministerstvem prûmyslu a obchodu âr, odborem stavebnictví. Marie Báãová Informaãní centrum âkait Sokolská 15, Praha 2 tel.: bacova@info-ckait.cz, www. ice-ckait.cz Plné znûní ãlánku vãetnû tab. 2 uvádûjící nûkterá publikovaná oznámení o návrzích národních technick ch pfiedpisû v Úfiedním vûstníku EU je uvedeno na webov ch stránkách ãasopisu na adrese 6 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004

9 P ROFILY PROFILES ZAPA B E T O N A. S. Spoleãnost ZAPA beton na na em trhu pûsobí od roku 1991 a za dobu své existence pro la dynamick m v vojem. Zaãínala v Praze a v prûbûhu tfiinácti let se etablovala do v ech hlavních regionálních trhû âeské republiky. V roce 2001 spoleãnost roz ífiila své podnikatelské aktivity i na Slovensko. Po celou dobu své existence máme zájem poskytovat sluïby na vysoké úrovni a z tohoto dûvodu vkládáme nemalé investice do v zkumu i do obnovy strojního parku a technologick ch zafiízení. Vût ina stavebních firem nás zná ze vzájemné spolupráce. Ná kvalitní beton dodáváme na stavby rodinn ch domû, obchodních center, prûmyslov ch objektû a zón, dálnic a tunelû. Nûkteré z realizovan ch staveb Vám pfiedstavujeme podrobnûji. D ÁLNICE D1 Vy kov-mofiice Úsek Vy kov-mofiice je první realizovanou ãástí dálnice D1, která bude pokraãovat dal ími úseky pfies Kojetín, KromûfiíÏ, íkovice, Pfierov aï k Lipníku, kde dojde k napojení na dal í budované úseky dálnice D47 Lipník nad Beãvou Ostrava Bohumín, ãímï bude dokonãena severojiïní dopravní tepna pfies celou Moravu. Úsek Vy kov-mofiice mûfií 18,2 km a zahrnuje v stavbu 21 mostních objektû, tfií mimoúrovàov ch kfiíïení a esti protihlukov ch stûn. Stavba byla zahájena v prosinci 2001 a bude ukonãena v fiíjnu 2005 (obr. 1). O LYM PIA O L OMOUC Dne bylo v Olomouci otevfieno obchodní a spoleãenské centrum Olympia Vsisko (obr. 2). V komplexu se nachází velkoprodejna Hypernova a fiada dal ích obchodû, v provozu je restaurace a rychlé obãerstvení a v blízké budoucnosti se poãítá s otevfiením a provozem multikina. Na vybudování objektû se podílela fiada stavebních firem, zejména GEMO jako generální dodavatel, dále TECHFLOOR, HT FLOOR, InÏen rské stavby Brno a dal í subdodavatelé. Pro v echny z nich, dodávala betonové smûsi spoleãnost ZAPA beton, provozovna Holice. Na stavbu bylo dodáno bezmála m 3 betonov ch smûsí, od základov ch, konstrukãních aï po betonové smûsi pro prûmyslové podlahy. T UNELY K RASÍKOV Obr. 2 Obchodní a zábavní centrum Olympia v Olomouci Fig. 2 Commercial and Entertainment Centre Olympia in Olomouc Obr. 1 Stavba úseku dálnice D1 Vy kov-mofiice Fig. 1 Construction of the motorway section D1 Vy kov-mofiice TraÈov úsek Zábfieh-âeská Tfiebová prochází podhûfiím Orlick ch hor. PÛvodní traè bylo nutné v mnoha pfiípadech vzhledem ke sklonov m a pfiedev ím smûrov m pomûrûm opustit a vytvofiit zcela novou osu tratû. V sledkem je i v stavba tunelû Krasíkov (obr. 3). Tunel Krasíkov I je celkovou délkou 1 098,3 m nejdel ím dvoukolejn m Ïelezniãním tunelem v âeské republice. Hloubená ãást ãiní 68,3 m a raïená m. Maximální mocnost nadloïí je 52 m. Tunel Krasíkov II má délku 140,65 m, z toho hloubená ãást ãiní 55,65 m a raïená 85 m. Maximální mocnost nadloïí je 18 m. Pfii raïbû tunelû byla pouïita Nová rakouská tunelovaní metoda (NRTM). Plocha v rubu se pohybuje od 108,8 do 137 m 2. Primární ostûní je tvofieno stfiíkan m betonem o promûnné tlou Èce 150 aï 350 mm. Stfiíkání betonu bylo provádûno tzv. mokrou cestou mobilním stfiíkacím zafiízením. Stavba probûhla v období od záfií 2002 do ãervna O BCHODNÍ A SPOLEâENSKÉ CENTRUM IGY V létû roku 2003 byla zahájena v stavba spoleãenského centra IGY v âesk ch Budûjovicích (obr. 4) a slavnostní otevfiení probûhlo zaãátkem listopadu tohoto roku. Generálním dodavatelem stavby byla spoleãnost Strabag, a. s., a jeho subdodavatelem betonov ch smûsí na e spoleãnost ZAPA beton a. s. PÛvodní objekt v dezolátním stavu byl zcela pfiemûnûn a citlivû roz ífien o nové ãásti. Komplex je navrïen jako osmipodlaïní; obchody, restaurace, sluïby a supermarket budou v pfiízemí a patfie. Dodávky betonu byly zahájeny v fiíjnu roku 2003 a nejprve byly realizovány z na í pûvodní betonárny s v konem 20 m 3 /hod. V prvních t dnech realizace stavby jsme postavili novou betonárnu typu Stetter M2, která nám umoïnila plynule a kvalitnû dodat na stavbu cca m 3 betonov ch smûsí. Zajímavostí jsou dodávky Obr. 3 Tunely Krasíkov Fig. 3 Tunnels in Krasíkov B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004 7

10 P ROFILY PROFILES Obr. 4 Stavba Obchodního a spoleãenského centra IGY v âesk ch Budûjovicích Fig. 4 Construction of the Commercial and Social Centre IGY in âeské Budûjovice Obr. 5 BetonáÏ rodinn ch domû v Zahradním Mûstû v Brand se nad Labem Fig. 5 Concreting of private houses in Zahradní Mûsto in Brand s Upon the Elbe pohledov ch betonû, jejichï v roba je velmi citlivá na správnou volbu vstupních surovin a tvorbu receptury. Pro pohledové stûny a sloupy bylo dodáno cca m 3 betonu B35 s drobn m kamenivem se zv en m podílem jemn ch ãástic a superplastifikaãní pfiísadou s urychlujícím úãinkem od firmy WOERMANN Bohemia. Nemalou souãást dodávek tvofiily i samozhutnitelné betony. B YTOVÉ DOMY ZAHRADNÍ M ùsto V B RAND SE NAD L ABEM V lednu leto ního roku jsme zahájili dodávky betonu pro jednu z nejvût ích souãasn ch staveb v Brand se nad Labem, díky které jsme mohli plnû vyuïít kapacitu novû zrekonstruované technologie betonárny. Stavbu pod názvem BD Zahradní Mûsto (v stavba 166 bytov ch jednotek) realizuje jako generální dodavatel spoleãnost Metrostav, a. s., divize 6. Na stavbû se podílíme dodávkou betonu o celkovém mnoïství m 3 (obr. 5). Z celkového mnoïství bylo dodáno cca m 3 betonu pevnostní tfiídy B20. Na stavbû byla vyuïita ãerpadla pfieváïnû s dosahem 38 m Putzmeister nebo Schwing na podvozcích Man a Mercedes. Z IMNÍ STADION V L IBERCI V záfií roku 2003 zahájila liberecká spoleãnost SYNER rekonstrukci a dostavbu mûstského stadionu Svijanské arény leïící na okraji Liberce. Mimo hlavní hokejové haly jsou zde budovány bowlingová a bobová dráha, tenisové kurty a prostory pro obãerstvení. ZAPA beton a. s. se stala pro spoleãnost SYNER a její subdodavatele témûfi v hradním dodavatelem betonu. Kapacitnû nároãné dodávky byly zvládnutelné i díky velkému vozovému parku, kter má ZAPA k dispozici. Na stavbu bylo dodáno cca m 3 ãerstvého betonu, pfiiãemï byla na jednotlivé betonáïe vyuïívána i dvû ãerpala soubûïnû, a to ve vût inû pfiípadû ãerpadlo o dosahu 42 m Schwing na podovozku Man a ãerpadla s dosahem 34 a 38 m Putzmeister a Schwing na podvozcích Mercedes a Tatra. Pro nároãnûj í betonáïe byly vyuïívány mixy o objemu 9 m 3 znaãky Stetter na podvozku Scania. Nejvût í podíl dodaného betonu tvofiily betony pevnostní tfiídy B30 a B40 v konzistencích S2 a S3. Na stavbu byly dodány i lehãené prostyren betony s objemovou hmotností 700 kg/m 3, ukládané do vy ích pater pfies ãerpadlo. S BETONEM AÎ NA FOTBAL PROJEKT ST ADIONY 2003 Od roku 2003 se podílíme dodávkami betonu z na í betonárny Kladno Energetika na naplàování projektu s názvem STADIONY Jsou to stanovy a podmínky vydané âeskomoravsk m fotbalov ch svazem a organizací UEFA pro v echny fotbalové oddíly 1. a 2. fotbalové ligy. Projektu se úãastníme díky generálnímu dodavateli rekonstrukce druholigového stadionu SK Kladno Stadion Franti ka Kloze, spoleãnosti EKOLS PRAHA, která je na ím odbûratelem betonov ch smûsí. Dodávky byly realizovány zejména pro rekonstrukci a v stavbu aten, regeneraãních prostor a V.I.P. prostorû (obr. 6). Mimo betonû pevnostních tfiíd B5, B15 a B25 stojí za zmínku dodávky ãerstv ch zdících malt MC 2,5 s pouïitím provzdu Àovacích a zpomalovacích pfiísad v robce WOERMANN Bohemia. Zdící malty se na kladenské betonárnû vyrábí od roku 2001 a získaly si velkou oblibu u na ich zákazníkû. T OYOTA P EUGEOT C ITROE N A UTOMOBILE C ZECH (TPCA) KOLÍN Slavnostní první v kop byl uskuteãnûn 10. dubna 2002 a jiï v pfií - Obr. 6 BetonáÏ bûhem rekonstrukce Fotbalového stadionu Franti ka Klotze SK Kladno Fig. 6 Concreting during reconstruction of the Franti ek Klotz SK Kladno football stadium 8 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004

11 P ROFILY PROFILES Obr. 7 Fig. 7 V stavba haly MI-KING v prûmyslové zónû Kolín- Èáralka Construction of the MI-KING hall in the industrial zone Kolín- Èáralka Obr. 8 Autodomíchávaã Stetter na podvozku Scania Fig. 8 Agitating lorry Stetter on the Scania chassis tím roce bude TPCA na celkové plo e 120 ha vyrábût. V prosinci roku 2002 byla zahájena v stavba továrních hal, bûhem roku 2004 má b t dokonãena stavba továrního komplexu. Spoleãnost ZAPA beton a. s. se na v stavbû TPCA zaãala podílet dodávkami betonu v roce Pro spoleãnost Metrostav, a. s., divize 6, firmu Limistav, s. r. o., a Techfloor, s. r. o., dodala na e kolínská betonárna zhruba m 3 transportbetonu. V kvûtnu leto ního roku byly zahájeny dodávky betonu pro v stavbu haly MI-KING na prûmyslové zónû Kolín- Èáralka, kde generálním dodavatelem je spoleãnost TAKENAKA EUROPE GMBH a má slouïit jako subdodavatelsk závod koncernu TPCA Kolín-Ovãáry (obr. 7). Velkou pozornost si zaslouïí dodávky betonu tfiídy B30 V4 s devadesátidenním nárûstem pevnosti pro betonáï siln ch betonov ch desek, u nichï byl kladen velk dûraz na zpomalen nárûst pevnosti kvûli zabránûní vzniku trhlin. Z kapacitního hlediska bylo nejnároãnûj í období soubûïn ch dodávek pro spoleãnost Metrostav a spoleãnost Techfloor realizátora prûmyslov ch podlah. V tom ãase byl reáln v kon betonárny 80 m 3 /hod. a minimální denní odbûr 400 m 3. Na trasu bylo v nûkter ch pfiípadech vypraveno aï patnáct autodomíchávaãû rûzn ch objemû znaãek Stetter a Karrena na podvozcích Scania (obr. 8) a je tû autodomíchávaã o objemu 9 m 3 znaãky Liebherr na podvozku Volvo. V takov ch pfiípadech bylo nutné ãerpat i tfiemi ãerpadly najednou. ZAPA BETON A NEKOMERâNÍ BETON Spoleãnost ZAPA beton a. s. není jen v robcem betonu pro velkolepé, gigantické stavby, ale rádi se podílíme i na stavbách men ího v znamu, ãi objemu. Rádi udûláme radost kvalitním betonem i soukromníkûm nebo charitám, ãi nízkorozpoãtov m organizacím, které potfiebují vylep it své zázemí, pfiípadnû pomoci po Ïivelné pohromû. Za zmínku stojí patronát, kter jsme si vzali nad matefiskou kolkou ve tûchovicích, kde byly povodní zniãeny ve keré vnitfiní interiéry a technická zafiízení. kolce jsme vûnovali nemalou ãástku na nábytek a okolo areálu kolky jsme nechali postavit plot, na jehoï základy byl dodán beton z betonárny Kaãerov (obr. 9). Díky zamûstnanecké sbírce jsme mohli do zahrady kolky, která byla z velké ãásti povodní zniãena, nakoupit stromky a jinou zeleà. Po povodních jsme, v rámci rozhlasové soutûïe, vypomohli star- ím manïelûm z Liberecka dodávkou betonu pevnostní tfiídy B15 na zpevnûní základû jejich rodinného domu. Betony tfiídy B15 a B20 jsme v prûbûhu dvou let dodávali i pro mládeïnick bohemáck fotbal, pro charitativní spoleãnosti Nadûje a Domov svatého Karla Boromejského v Praze 6 a beton B20 V4 pro liberecké dûtské koupali tû. Obr. 10 Betonárna Holubice u Brna v noci Fig. 10 Concrete mixing plant in Holubice near by Brno, night operation ZAPA beton a. s. Obr. 9 Fig. 9 Nová podezdívka plotu matefiské kolky ve tûchovicích New fender wall of the fence of the nursery in tûchovice B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004 9

12 R ECOC, S. R. O. fotografie: archiv spoleãnosti Recoc, s. r. o. Business Center, Katefiinská ul., Praha 2 KAC Metrostav, Thámova ul., Praha 8 Nová budova Interního oddûlení FN v Hradci Králové The new building of the Faculty Hospital in Hradec Králové Pankrac House, Praha 4

13 Office Center, Balbínova ul., Praha 2 City Center, Petrské nám., Praha 1 Rozhledna s vysílaãem na Sokolím vrchu The look-out-tower with a transmitter on Sokolí hill Budova SMP v Ostravû SMP building in Ostrava Nile House, River City, Praha 8

14 P ROFILY PROFILES R ECOC, S. R. O. Statická kanceláfi RECOC, s. r. o., patfií jiï bezmála tfiináct let mezi v znamné statické kanceláfie v âeské republice. Nejvût í podíl ãinnosti je v oboru pozemních staveb, ménû pak inïen rsk ch a mostních staveb. Nezanedbateln je i v voj software, zamûfieného na v poãty MKP a kreslení betonáfisk ch v kresû v grafickém prostfiedí AutoCAD. V souãasné dobû kanceláfi disponuje devatenácti inïen ry-statiky a konstruktéry ve dvou kanceláfiích, Praze a Ostravû, a tfiemi v vojáfii softwaru. Firma RECOC vznikla jiï v záfií 1989 v právní formû fyzická osoba. Pozdûji pfie la do konsorcia fyzick ch osob a byla zapsána do obchodního rejstfiíku v Praze jako RECOC, s. r. o. V roce 1999 získala certifikát ISO PfieváÏná ãást ãinnosti firmy je v oboru projektování pozemních staveb se zamûfiením na betonové konstrukce. V raznû men í podíl mají konstrukce ocelové, sklenûné a dfievûné. U betonov ch konstrukcí se jedná jak o monolitické, tak prefabrikované stavby, stavby z pfiedpjatého betonu nebo kombinované, pfiípadnû spfiaïené. Dal í podstatnou sloïkou jsou sanace a zesilování konstrukcí, napfi. CFK lamelami vãetnû jejich pfiedpínání. Z ocelov ch konstrukcí se jedná o men í díla se zamûfiením na spolupráci s architektem. Po celou dobu existence firmy byl hlavní dûraz kladen na kvalitu projektové dokumentace a na progresivní a neobvyklá fie ení. Firma RECOC byla jedna z prvních, která pouïila pfiedpínané konstrukce v pozemním stavitelství (stavba City Center Praha na Petrském námûstí), jedna z prvních zaãala pouïívat CFK lamely pro sanace a zesilování betonov ch staveb (Reiffeisen Banka na Ohradû a betonov strop z roku 1924 na Národní tfiídû v Praze) a ve spolupráci s v vojem SSÎ i jejich pfiedpínání (sanace tribunov ch nosníkû a pfiedpínan ch TT panelû). Zvlá tním pfiípadem byla i novostavba budovy âeského rozhlasu v Praze, jejíï studiová ãást je nesena ocelov mi pruïinov mi loïisky. Firma se podílela na projektové dokumentaci celé fiady staveb, které získaly rûzná prestiïní ocenûní, napfi. Stavbu roku, nebo na nûj byly nominovány (Reiffeisen Banka na Ohradû, Administrativní budova v Thámovû ulici, Vinohrady Center na Vinohradech, rekonstrukce správní budovy SMP v Ostravû ) nebo na Mezinárodním veletrhu nemovitostí MIPIN v Cannes (Danube House v areálu River City v Praze 8). Podafiilo se i nûkolik zajímav ch prûmyslov ch staveb (Trolejbusová vozovna Brno-Komín, sklad hotov ch v robkû KORADO âeská Tfiebová, logistické areály ). ada projektû smûfiovala do zahraniãí (prûmyslové objekty v Indii, Brasilii, továrna na CD u Mnichova, lanovka v Turecku, sklady v Moskvû ). Z mostního stavitelství lze zmínit napfi. most pfies rychlostní komunikaci Ostrava Fr dek-místek, silniãní tunel Kohoutova Brno, pfiedpjaté prvky VST, z oblasti telekomunikací fiadu vysílacích stoïárû a rozhleden. Znaãná pozornost je vûnována rekonstrukcím historick ch budov (napfi. Hotel KriváÀ v Praze 2, Hotel Central v Praze 1 apod.). Vedle statické a projekãní ãinnosti je znaãná pozornost vûnována v voji software. Jako základ je pouïito grafické prostfiedí AutoCAD, programy jsou koncipovány jako nadstavby nad tímto produktem. Cel systém je zamûfien na komplexní fie ení projektu. Základem je prostorov model monolitické, montované nebo smí ené konstrukce, ze které lze pfiímo generovat jak v kresy tvaru a skladby, tak fiezy nebo pohledy na dílãí konstrukce, které mohou slouïit i jako podklad pro dal í vyztuïování. Z tohoto základního modulu je moïno generovat geometrii FEM modelu. Tento program pro anal zu konstrukcí metodou koneãn ch prvkû je vyvíjen v úzké souãinnosti s FEM Consulting Brno. Jádrem je stabilní a robustní solver, doplnûn znaãn m teoretick m potenciálem pro fie ení statick ch a dynamick ch v poãtû, vãetnû interakcí s podloïím a geometrick mi a fyzikálními nelinearitami. Jedná se o stejn modul, kter pouïívají programy NEXIS, ESA nebo Dlubal Software, implantovan do prostfiedí Auto- CADu. To umoïàuje v raznû vy í produktivitu práce, vût í objemy zpracovávan ch dat a mocn nástroj pro editace. Velká pozornost je vûnována kreslícím modulûm. Ty umoïàují kreslit v kresy vázané nebo pfiedpínací v ztuïe, svafiovan ch sítí, TrigonÛ, ale i prefabrikované armatury jako jsou prvky STABOX, Comax apod. Na tyto základní kresliãky navazují programy na automatizované kreslení v ztuïe cel ch subkonstrukcí, stûn, stropních desek, trámû atd. Pfiedností systému je jeho otevfienost. Jednotlivé programy jsou provázány, je moïno mezi nimi pfiedávat data a informace, ale mûïe b t kaïd pouïíván víceménû samostatnû, i kdyï to znaãnû sniïuje úãinnost celého systému. Napfi. program pro kreslení pfiedpínací v ztuïe mûïe nakreslit kabely a lana vãetnû jejich v kazû, ale umoïàuje i v poãet ztrát a export sil pfiímo do v poãtu. PfiestoÏe firma nefunguje jako softwarehouse, má dnes jiï pfies 200 instalací v âr a SR. Programy jsou jiï bûhem v voje a ladûní pouïívány k práci na reáln ch zakázkách a tím dûkladnû testovány. Opakující se nebo zásadní podnûty od uïivatelû jsou do systému prûbûïnû doplàovány. Ing. Miloslav Smutek RECOC, s. r. o. statická kanceláfi Seydlerova 2146, Praha 5 tel.: , fax: recoc.praha@iol.cz, 12 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004

15 kvalita zkušenost Mott MacDonald Ltd. je jedna z největších světových multi-disciplinárních projektově inženýrských konzultačních společností Mott MacDonald Praha, s.r.o. je česká pobočka mezinárodní společnosti Mott MacDonald Ltd. Naše organizace poskytuje služby v mnoha oblastech inženýrského poradenství a projektového managementu. Jedná se o poradenské služby, zpracování studií ekonomického hodnocení, zpracování a posuzování všech stupňů projektové dokumentace, řízení a supervize projektů. Tyto činnosti zajišťujeme v těchto oblastech: Silnice a dálnice Železnice Mosty a inženýrské konstrukce Tunely a podzemní stavby Vodní hospodářství Životní prostředí Geodetické práce Grafické aplikace Inženýring a konzultační činnost Firma Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. pracuje v systému jakosti dle ČSN EN ISO Kontakt: Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. Ing. Jiří Petrák Národní 15, Praha 1 tel.: , fax: GSM: mottmac@mottmac.cz

16 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Î E L E Z O B E T O N O V Á K A Z E T O V Á S T R O P N Í K O N S T R U K C E S B E D N I C Í M I V L O Î K A M I Z R E C Y K L O V A N É H O P L A S T U P I P E S T A V B ù Î E L E Z O B E T O N O V É V R O B N Í H A L Y R C W A F F L E S L A B W I T H F I L L E R S F R O M R E C Y C L E D P L A S T I C I N R E C O N S T R U C T I O N O F R C F A C T O R Y H A L L P ETR H ÁJEK, VRATISLAV N VLT MoÏnost vyuïití skofiepinov ch vloïek z recyklovaného smûsného plastu pro vylehãení Ïelezobetonové stropní deskové konstrukce jiï byla v ãasopise prezentována na pfiíkladu pouïití skofiepinov ch vloïek pro vylehãení prefa-monolitické stropní konstrukce typu filigran pfii v stavbû Senior Centra v Moravanech u Pardubic [1]. Dal ím pfiíkladem aplikace bednicích vloïek z recyklovaného plastu, tentokrát pro obousmûrné Ïelezobetonové deskové stropy je pfiestavba dvoupodlaïní Ïelezobetonové v robní haly. Technické, environmentální i ekonomické parametry uvedeného fie ení jsou dále diskutovány a zhodnoceny. The possibility of the use of shell fillers from recycled non-sorted plastic for lightening of RC floor slabs has already been presented on the use of shell fillers for lightening of RC composite filigran floor slabs in the construction of Senior-centre in Moravany (near by Pardubice) [1]. The next example of application of shell fillers from recycled plastic this time in twoway RC waffle slab is reconstruction of the two storey RC factory hall. Technical, environmental as well as economical parameters of this solution are further discussed and evaluated. Statické v hody vylehãení pln ch Ïelezobetonov ch desek kazetami jsou známé jiï od poãátkû pouïívání Ïelezobetonu. S kazetov m tvarem je spojena i zfiejmá úspora materiálu a s tím souvisejících dopravních nákladû. Vytvofiením kazetového tvaru desky pomocí bednicích vloïek permanentnû zabudovan ch v konstrukci ( ztracené bednûní) lze podstatn m zpûsobem zjednodu it vlastní realizaci kazetové desky in situ. Na druhé stranû je obecnû deklarovanou nev hodou kazetov ch desek sloïitost bednûní kazet a ãasto poïadavek rovného podhledu vedoucí na realizaci podvû ené podhledové konstrukce. V pfiípadû rekonstrukce Ïelezobetonové v robní haly byl primární poïadavek ponechat stávající Ïelezobetonovou konstrukci a na ní vytvofiit konstrukci novou vyhovující pro zmûnûné poïadavky provozu. PouÏití vylehãujících v plní z recyklovaného plastu se ukázalo jako v hodné fie ení. Obr. 1 Kazetové bednicí vloïky z recyklovaného plastu Fig. 1 Waffle fillers from recycled plastics Obr. 2 Kazetové vloïky na paletách pfiipravené k distribuci, na jedné paletû jsou vloïky pro 11 m 2 kazetového stropu Fig. 2 Waffle fillers prepared for distribution, one pallet contains fillers for 11 m 2 of waffle floor slab K AZETOVÉ VLOÎKY Z RECYKLOVANÉHO PLASTU Kazetové vloïky jsou vyrobeny z odpadového smûsného plastu z tfiídûného komunálního odpadu. Jejich tvar byl navrïen a experimentálnû ovûfien v rámci v zkumného projektu fie eného na Fakultû stavební âvut v Praze v letech 1998 aï 2000 (obr. 1). Tvar a osová vzdálenost Ïe- Obr. 3 Experimentální ovûfiení kazetové desky 3,25 x 3,25 m ve zku ebních laboratofiích FSv âvut v roce 2000 Fig. 3 Experimental verification of waffle slab in testing laboratories at Fac. of CE CTU in Prague (size of specimen 3,25 x 3,25 m, tested in the year 2000) 14 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004

17 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 4 ez skladbou stropní konstrukce pfii pfiestavbû v robní haly Fig. 4 Section through reconstructed floor structure of factory hall Obr. 5 Skladba pole vloïek pfied uloïením v ztuïe Fig. 5 Assemblance of plastic fillers lezobetonov ch Ïeber byly navrïeny tak, aby v sledná kazetová konstrukce splàovala kritéria âsn ENV t kající se moïnosti vy etfiovat kazetové desky jako desky plné s vyuïitím v hod jednodu ího zpûsobu vyztuïování deskov ch konstrukcí oproti konstrukcím trámov m (moïnost vyztuïování pouze jedním prutem v kaïdém Ïebru bez kategorické nutnosti konstrukãního vyztuïování na smyk pokud to není na základû statického posouzení nutné). Ve spodní ãásti Ïeber jsou distanãní Ïebírka pro zaji tûní krycí vrstvy betonu v tlou Èce minimálnû 20 mm. ikm boãní tvar Ïebírek zaji Èuje minimální krytí v ztu- Ïe i pro profily vût í neï 20 mm. Na horních plochách kazet jsou diagonálnû orientované v stupky v ky 25 mm, urãené pro uloïení v ztuïné sítû horní desky. Zku ební v roba stropních vloïek probûhla na jafie roku 1999 v podniku TRANSFORM, a. s., Láznû Bohdaneã. Tvarovky byly vyrobeny technologií odlévání Obr. 6 Pohled na uloïenou spodní v ztuï na distanãní Ïebírka v Ïebrech kazetov ch vloïek Fig. 6 View of main reinforcement placed on distance ribs do ocelov ch forem. Experimentální v roba prokázala technologickou reálnost v roby navrïeného tvaru bednicích vloïek a provûfiila i vhodnost tvaru z hlediska skladovatelnosti a manipulovatelnosti, vãetnû paletizace na europaletách (obr. 2). V prûbûhu let 1999 a 2000 byly v rámci experimentální ãásti v zkumu provedeny zatûïovací zkou ky ãtyfi charakteristick ch v sekû kazetové desky rozmûrû 0,6 x 1,2 m a dvou kazetov ch desek rozmûrû 3,25 x 3,25 m (obr. 3). Experimentální ovûfiení prokázalo reálnost pouïití kazetov ch vloïek uvedeného tvaru pro vylehãení Ïelezobetonov ch stropních desek. Podrobnûj í informace o v sledcích v zkumu jsou publikovány v [2] a [3]. Jedinou omezující podmínkou limitující ir í vyuïití uvedeného typu vloïek ve stavební praxi se ukázala nutnost ochrany spodní ãásti podhledu z recyklovaného plastu z dûvodû zaji tûní poïadované po- Ïární bezpeãnosti u vût iny provozû. Toto lze zajistit prostfiednictvím napfi. podhledové Ïelezobetonové desky zakotvené do Ïelezobetonového kazetového stropu nebo jin m typem protipoïárního podhledu, vytváfiejícím zároveà rovn podhled stropní konstrukce. R EALIZACE STROPNÍ KONSTRUKCE P I P ESTAVBù ÎELEZOBETONOVÉ V ROBNÍ HALY V rámci pfiestavby dvoupodlaïní Ïelezobetonové v robní haly na skladové prostory byl poïadavek zv it únosnost mezilehlé stropní konstrukce tak, aby nová konstrukce stropu umoïàovala provoz skladu s uïitn m zatíïením 5 kn/m 2. Stávající monolitická Ïelezobetonová deska tlou Èky 120 mm nevyhovovala pro toto zatíïení a zároveà obsahovala mnoïství otvorû, které nebyly pro nov provoz Ïádoucí. Vybourání nevyhovujícího Ïelezobetonového stropu bylo s ohledem na ãas, technologickou nároãnost a celkové náklady nev hodné a v podstatû by tato alternativa vedla k demolici celé stávající konstrukce. Jako vhodnûj í fie ení se jednoznaãnû ukázalo provedení nové samonosné konstrukce stropu dimenzované na poïadované zatíïení a pfieklenující otvory v pûvodní konstrukci stropu. S ohledem na limitovanou únosnost Obr. 7 Deska po uloïení ve keré v ztuïe pfied betonáïí Fig. 7 Floor slab prepared for placing of concrete B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/

18 S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 8 V kres skladby plastov ch tvarovek s oznaãením etap betonáïe a smr Èovacích pruhû Fig. 8 Drawing of assemblance of plastic fillers with expansion strips stávající Ïelezobetonové nosné konstrukce bylo hledáno fie ení umoïàující vylehãit stropní desku oproti plné Ïelezobetonové desce tak, aby nebylo nutné provádût dal í úpravy zaji Èující vy í únosnost základû a svisl ch nosn ch konstrukcí tvofien ch Ïelezobetonov mi sloupy. Pro vylehãení byly proto zvoleny skofiepinové kazetové vloïky z recyklovaného plastu. Nová Ïelezobetonová kazetová deska byla realizována pfiímo na stávající stropní konstrukci. Plastové vloïky byly uloïeny na podlahu a pûvodní Ïelezobetonová stropní konstrukce tak tvofií dostateãnou protipoïární ochranu (obr. 4 a obr. 5). Pouze v pûvodních otvorech byla doplnûna ochranná podhledová Ïelezobetonová deska tlou Èky 80 mm, vyztuïená svafiovanou sítí KARI. Podhledová deska je kotvena k horní v ztuïi nové desky (ocelové kotvy procházejí pfies plastové bednicí prvky). Nosná Ïelezobetonová kazetová deska tlou Èky 250 mm je vybetonována z betonu B30 a vyztuïena ocelí , s krytím 20 mm. Hlavní nosná v ztuï kazetov ch desek je uloïena do Ïeber plastov ch vloïek na distanãní Ïebírka (obr. 6). Horní krycí deska je vyztuïena pfieváïnû svafiovan mi sítûmi uloïen mi na distanãních v stupcích plastov ch vloïek (obr. 7). Celková délka desky je 63 m bez dilataãní spáry. Pro omezení vlivu smr tûní byla betonáï desky rozdûlena na tfii etapy svloïen mi smr Èovacími pruhy ífiky 1 a1,3 m betonovan mi s ãasov m odstupem (obr. 8). Plastové bednicí vloïky byly na zakázku vyrobeny v TRANSFORM Láznû Bohdaneã v období fiíjen aï listopad 2003 v celkovém mnoïství 650 m 2 vloïek. Realizace stropu probûhla v prosinci 2003 a lednu 2004 plynule bez technologick ch problémû. Literatura: [1] Hájek P.: Prefa-monolitická stropní konstrukce s vloïkami z recyklovaného plastu, Beton TKS 4/2002 [2] Hájek P. a kol.: Stropní konstrukce s vloïkami z recyklovan ch materiálû, kniha 86 stran, âvut, Praha 2000, ISBN [3] Hájek P., Wasserbauer R.: Sustainability through Optimised Structures Using Recycled Waste, sborník konference Sustainable Building 2002, Oslo 2002 V YHODNOCENÍ A ZÁVùR Celková plo ná hmotnost realizované kazetové stropní konstrukce je v porovnání s plnou deskou v prûmûru o 1,9 kn/m 2 men í sníïení o cca 30 %. Spotfieba betonu je men í o 69 m 3, tj. o 37%. S tím souvisí i niï í dopravní a manipulaãní náklady. Men í plo ná hmotnost se podstatnû projevuje v niï ím zatíïení podporujících sloupû a základov ch patek. Celkové náklady na realizaci vlastní kazetové stropní desky byly pfiibliïnû stejné jako v pfiípadû alternativy plné Ïelezobetonové desky. Oproti niï ím nákladûm na beton a jeho dopravu bylo tfieba zapoãítat cenu vloïek z recyklovaného plastu. Dal í úspory v ak souvisejí se skuteãností, Ïe nebylo nutné zvy ovat únosnost svisl ch nosn ch konstrukcí a základû. V neposlední fiadû je tfieba uváïit i environmentální v hody dané vyuïitím recyklovaného materiálu z komunálních odpadû, sníïením spotfieby primárních surovin, sníïením zátûïe Ïivotního prostfiedí omezením skládkování nebo termické likvidace plastového odpadu. Pro ilustraci: pfii realizaci uvedené stropní konstrukce bylo pouïito takové mnoïství plastového komunálního odpadu, které vyprodukuje za rok mûsto se sedmi tisíci obyvatel. Uvedené environmentální v hody nejsou dosud v praxi dostateãnû vnímány a ohodnoceny. Lze pfiedpokládat, Ïe v pfiípadû podpory environmentálnû etrn ch fie ení, napfi. formou daàového zv hodnûní nebo naopak zv ením danû za pouïívání primárních nebo neobnoviteln ch surovin, budou alternativy fie ení vyuïívající recyklované materiály v raznû cenovû v hodnûj í. Pfiesto se i za souãasn ch podmínek ukázalo pouïití kazetov ch vloïek z recyklovaného plastu v pfiípadû pfiestavby v robní haly jako v hodné z technického i ekonomického hlediska. Pfiíspûvek vznikl za podpory v zkumného projektu GAâR 103/02/1161 s vyuïitím v sledkû projektu GAâR 103/98/0091. Návrh vloïek: Doc. Ing. Petr Hájek, CSc., FSv âvut v rámci projektu GAâR 103/98/0091 Statické fie ení stropní desky: Ing. Vratislav N vlt V roba vloïek z recyklovaného plastu: TRANSFORM, a. s., Láznû Bohdaneã Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. FSv âvut v Praze Thákurova 7, Praha 6 tel.: , fax: petr.hajek@fsv.cvut.cz Ing. Vratislav N vlt ml. PROKONSULT, s. r. o. ehákova 1162, âerven Kostelec tel./fax: , prokonsult@worldmail.cz 16 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004

19 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES B E T O N O V É P R Ò M Y S L O V É P O D L A H Y I N D U S T R I A L C O N C R E T E F L O O R S J AROSLAV V ÁCHA Souãasné prûmyslové a logistické haly jsou vybaveny betonov mi podlahami, které mají splàovat nároãné podmínky provozu. Musí vyhovovat poïadavkûm pro umístûní plovoucích v robních linek, odolávat extrémním hodnotám zatíïení (napfi. lisovna), odolávat dynamick m úãinkûm strojû a splàovat podmínky rovinnatosti systémov ch skladov ch hal. The current industrial and logistic halls have concrete floors which are expected to meet demanding operating conditions. They should fulfil requirements for the placement of floating production lines, resist extreme loads (eg press shops), resist dynamic effects from machines, and comply with the conditions of planeness of system storage halls. P ODMÍNKY NÁVRHU ZatíÏení, definované v intenzitû kn/m 2, není pro správn návrh podlahy vypovídající. Pro správn návrh podlahy je tfieba znát intenzitu charakteristického zatíïení, tj. rozmûr a tíhu stroje, pyramidy palet, tíhu regálového pole, nebo vlastní frekvenci stroje a hmotnost kmitající ãásti. Pfii návrhu se vy etfiují pfiedev ím úãinky dlouhodob ch zatíïení, krátkodobá zatíïení, vyvolaná mechanizaãními prostfiedky, nejsou ve vût inû pfiípadû rozhodující. Nerovnost betonové prûmyslové podlahy je zapfiíãinûna technologií pfii zhotovování, zatíïením a podloïím, na kterém je podlaha uloïena. Velikosti pfiípustn ch deformací pfii v stavbû jsou uvádûny buì vdin pro rûzné v ky zakládání, vdin pro systémové zakládání a v TR No 34. Velikost nerovností urãuje také v robní, nebo skladovací technologie, pro kterou je podlaha urãena. Obvyklá deformace, vyjádfiená stoãením, se pohybuje v rozmezí 0,001 aï 0,0025. Deformaãní podmínka b vá nahrazena doporuãen m modulem odporu k = 0,003 N/mm 3 pro lehk provoz a k 0,007 N/mm 3 pro tûïk provoz, nebo deformaãním modulem na druhé vûtvi zatûïovací zkou ky deskou. Pro nosnou vrstvu to je E 2def v intervalu 80 aï 180 MPa a pro podloïí je interval E 2def od 30 do 100 MPa pro n < 2,2. Uvedené hodnoty jsou doporuãené vlastnosti povrchového modelu, na jehoï deformaci se vïdy podílí aktivní zóna podloïí a v Ïádném pfiípadû se nelze spokojit s hodnotami namûfien mi na poslední vrstvû podloïí. Pro pouïívané prûmûry kruhov ch desek, Obr. 1 Podlaha nesená zeminovou deskou s vyztuïením geosyntetikem Fig. 1 Floor carried by the earth slab reinforced by geosynthetics je aktivní zóna 0,7 aï 1,2 m a v sledky zatûïovací zkou ky vypovídají o kvalitû zhutnûní zkou ené vrstvy. Pfii nesplnûní doporuãen ch deformaãních podmínek, je nutné uskuteãnit sanaci podloïí. M ATERIÁLY Betonové podlahy jsou zhotovovány z betonû B20, B25 a B30. Pro návrh betonové smûsi se volí váha cementu do 350 kg/m 3, konzistence betonové smûsi okolo 120 mm sednutí kuïele a kamenivo má b t ve ãtyfiech frakcích. MnoÏství jednotliv ch frakcí je voleno tak, aby byly co nejvíce zmírnûny úãinky smr Èování. Betonová smûs je podle potfieby upravována plastifikárory a superplastfikátory. Pro vyztuïení jsou pouïívány pruty a svafiované sítû rozpt lená v ztuï polypropylenová vlákna Pfii vyztuïení (pro eliminaci vynucen ch pfietvofiení) prutovou v ztuïí, se pouïívá symetrické vyztuïení. Horní v ztuï je volena z profilu 10 mm, v jimeãnû 8 mm (velmi hustû podpírána distanãníky), neboè pfii provádûní musí unést lokálnû, bez trval ch deformací, zatíïení dvûma osobami a litinovou koncovkou ãerpadla betonu. Z dûvodû uvedeného montáïního zatíïení, má mít i spodní vrstva v ztu- Obr. 2 Podlaha vyztuïená sítûmi Fig. 2 Floor reinforced by meshes B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/

20 M ATERIÁLY A TECHNOLOGIE MATERIALS AND TECHNOLOGIES Obr. 3 Stropní konstrukce upravená jako podlaha Fig. 3 Ceiling structure arranged like afloor Ïe husté podepfiení, zvlá tû je-li betonována na urovnanou zeminovou desku. Pfii vyztuïování betonového prûfiezu rozpt lenou v ztuïí, je vyuïíváno zv ené tahové a ohybové pevnosti betonu. V literatufie a normativních doporuãeních je uvedena celá fiada metod vy etfiování zv - ené tahové pevnosti betonu. Která z metod je pouïita, je na zpracovateli návrhu a podmínkách smluvních vztahû. Pfii pouïití rozpt len ch kovov ch vláken se ohybová únosnost zv í, podle typu a gramáïe v ztuïe aï o 60 %, zatím co u nûkter ch polypropylenov ch vláken se únosnost mûïe nav it asi o 10 %. Zku- enosti ukazují, Ïe polypropylenová vlákna sniïují úãinky objemov ch zmûn betonu a zvy ují poïární odolnost konstrukce. umístûny 30 mm pod horním povrchem, kter sledují, min mm za vnûj í hranu achty a pak volnû klesají ke spodnímu líci desky. V pfiípadû rohû achet, které vyvolávají vrubová napûtí, je na spodní líc sítí umístûna diagonálnû v ztuï min. 3 R16. Podlahové desky ve dvefiních (vratov ch) otvorech vïdy konãí na vnûj ím líci haly. Samostatnû betonované prahy mají velmi krátkou Ïivotnost a jsou zdrojem poruch podlahy. Uv robních hal a skladû obvykle nejsou pouïívány obvodové základové nosníky. Radonová izolace, pfiípadnû hydroizolace je umisèována pod zeminovou desku z dûvodû svafiování a vlnûní izolací pfii betonáïi podlahové desky. V pfiípadû, Ïe takové umístûní izolace není moïné, jsou pod desku podlahy pouïívány izolace z mûkãeného PVC. Pracovní spáry jsou navrhovány po dohodû se zhotovitelem. B vají obvykle kované v kombinaci s kovov mi hmoïdinami. Vzdálenosti pracovních spar jsou urãovány z denního v konu, jejich vzdálenost je do 30 m. ezané dilataãní spáry jsou rovnomûrnû rozmisèovány v jednotliv ch polích, omezen ch pracovními sparami. Tyto jsou profiezávány bûïn mi mechanizaãními prostfiedky pod vodním v plachem. Jsou fiezány v dobû, kdy beton má pevnost vhodnou pro fiez nedochází k vylupování kameniva. Velmi vhodná je metoda Soff-cut, pfii které se pfiistupuje k fiezání bezprostfiednû po le tûní, nepouïívá se v plach, fiezn kotouã má opaãn chod. Vzdálenost dilataãních spar je kolem 6 m, pomûr stran nemá pfiestoupit 1:1,25. Zvlá tní skupinou jsou podlahy bezesparé, které mají pracovní spáry opatfieny dilataãními pfiechody a dilataãní fiezané spáry jsou vynechány. Pracovní úseky jsou aï 50 m. U tûchto podlah jsou pfiipu tûny divoké, nefiízené trhliny, které pfiekonávají dopravní prostfiedky koly nápravy postupnû, coï je v hodnûj- í pro urãité druhy provozu. Voblasti nakládacích ramp, které b vá pfiiztuïeno, vyluãujeme min. do vzdálenosti 6 m spáry kolmé na smûr pojezdu dopravních prostfiedkû. âasto tuto oblast pfiiztuïujeme symetricky pfii obou povr- ích. Dokonãení ãlánku na str. 21 Obr. 4 Podlaha upravená potûrem mokr do mokrého Fig. 4 Floor modified by wet-to-wet screed K ONSTRUKTIVNÍ ZÁSADY Má-li prûmyslová podlaha slouïit svému úãelu, je vhodné respektovat následující konstruktivní zásady. Betonová deska podlahy je uloïena pruïnû na hutnûném podloïí, mezi spodním lícem podlahy a základovou konstrukcí je min. 100mm pruïná vloïka zeminy, pfii men í mezefie je pouïívána vloïka ze styrenû a miralonû; nepouïívá se podkladní beton. achty, nakládací rampy apod. jsou obvykle navrïeny tak, Ïe deska podlahy pfiechází pfies tyto konstrukce a je pfiiztu- Ïena. PfiiztuÏení podlahov ch desek je navrhováno pomocí sítí 100/100/8, které jsou 18 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 6/2004