Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství SKLADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ KONKRÉTNÍHO PODNIKU STOCK HOLDING IN CONCREATE COMPANY Diplomová práce Bc. Vladislav Šuba Vedoucí práce: Doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc. Brno 2006

2

3 Jméno a příjmení autora: Bc. Vladislav Šuba Název diplomové práce: Skladové hospodářství konkrétního podniku Name of the diploma thesis: Stock holding concreate company Katedra: Podnikového hospodářství Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Antonín Stehlík, CSc. Rok obhajoby: 2006 Anotace Předmětem této diplomové práce Skladové hospodářství konkrétního podniku je analýza skladového hospodářství ve vybrané firmě. První část práce je zaměřena na popis dosavadních poznatků z oblasti zásob včetně jejich řízení a skladování. V druhé části pak hodnotím organizaci skladování a způsob řízení zásob ve firmě KOTONA s.r.o.. Cílem práce je předložit vhodné návrhy, které povedou ke snížení podnikových nákladů na zásoby a jejich skladování. Annotation The goal of submitted thesis Stock holding in concrete company is to analyze stock holding in chossen firm. The first part is concentrated on description of actual knowledge of stock, including stock control and storage. In the second part I analyse warehousing management and the used method of inventory kontrol in the company KOTONA s.r.o. The purpose of this is to submit suitable suggestions which will provide decrease of costs of stock and storage. Klíčová slova Logistika, skladování, skladové hospodářství, zásoby, řízení zásob Keywords Logistics, warehousing, stock holding, inventory, stock management 3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Skladové hospodářství konkrétního podniku vypracoval samostatně pod vedením Doc. Ing. Antonín Stehlíka, CSc. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 20. dubna 2006 vlastnoruční podpis autora 4

5 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Doc. Ing. Antonínu Stehlíkovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce, dále pak vedení firmy KOTONA s.r.o. za možnost použití interních materiálů k vypracování této práce. 5

6 OBSAH OBSAH... 6 ÚVOD ÚVOD DO LOGISTIKY V Z N I K A H I STORICKÝ VÝVOJ V Y M E Z E N Í L O G I S T I K Y S T A V L O G I STIKY V ČR Z A Ř A Z E N Í LOGISTIKY VE STRATEGII PODNIKU ZÁSOBY ČLENĚNÍ ZÁSOB A JEJICH FUNKCE D R U HY ZÁSOB ŘÍZENÍ ZÁSOB ČASOVÉ HLEDISKO ŘÍZENÍ ZÁSOB ŘÍZENÍ HLADINY ZÁSOB Obratové zásoby Signální zásoba Pojistná zásoba Bullwhip effect O P T I M A L I Z ACE ZÁSOB MODERNÍ METODY ŘÍZENÍ ZÁSOB V PODNIKU Řízení zásob metodou ABC Řízení zásob metodou just-in-time (JIT) Využití konceptu modular sourcing SKLADOVÁNÍ D R U HY SKLADŮ Z Á S A D Y V ÝBĚRU SKLADOVACÍCH KAPACIT Velikost skladů Počet skladů Soukromý versus veřejný sklad S Y S T É M Y S KLADOVÁNÍ Volné uskladnění Stohové uskladnění Skladování zboží v regálech ČINNOSTI VE SKLADOVÁNI Přesun produktů Uskladnění produktů... 44

7 4.4.3 Přenos informací a neefektivita ve skladování S K L A D O V Á TECHNOLOGIE SPOLEČNOST KOTONA S.R.O P Ř E D S T A V ENÍ SPOLEČNOSTI S O R T I M E N T FIRMY KOTONA S.R.O H O S P O DÁŘSKÁ SITUACE PODNIKU O R G ANIZAČNÍ STRUKTURA FIRMY ZÁSOBY V PODNIKU A JEJICH ŘÍZENÍ N Á K U P Z Á SOB A N A L Ý Z A ZÁSOB ROZDĚLENÍ ZÁSOB METODOU ABC ŘÍZENÍ ZÁSOB Řízení zásob výrobků REHAU Stanovení objednacího množství a okamžik objednání Změna nákladů po zavedeném návrhu objednání Analýza výsledků PROCESY SKLADOVÁNÍ P Ř Í J E M A K ONTROLA KVALITY DODÁVEK S K L A D O V Á NÍ HOTOVÝCH VÝROBKŮ A EXPEDICE N Á V RHY ZLEPŠENÍ SKLADOVÁNÍ ZÁVĚR SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH

8 ÚVOD Rozvoj podnikání, zejména malých a středních firem, má pro Českou republiku mimořádný význam. Ke zdárnému rozvoji těchto firem je zapotřebí jejich zdravý vývoj a správné fungování všech jejich částí. Jednou z částí tohoto komplexního systému je i skladové hospodářství, které přispívá nemalou měrou ke konkurenceschopnosti těchto firem. Předmětem této diplomové práce skladové hospodářství konkrétního podniku. Skladové hospodářství je široký pojem, který v sobě zahrnuje správu skladů, řízení průběhu skladování, držení vhodného množství zásob na skladě, přenos informací, příjem a výdej zboží a zajištění vhodné skladové technologie. Jedná se tedy o řadu logistických činností a procesů, které v současné době získávají rostoucí význam. I když si je velká část tuzemských podniků toho vědoma, nejsou tyto poznatky v plné míře využívány v každodenní hospodářské praxi. Téma této diplomové práce jsem si vybral záměrně proto, že tato problematika nabývá na významu v podnikatelské praxi a spatřuji zde možnou cestu, jak se uplatnit v konkurenci na trhu práce. Proto je cílem této diplomové práce analýza skladového hospodářství ve vybraném podniku, která povede k zjištění případných nedostatků v oblasti skladování a řízení zásob. Tak jako je skladové hospodářství širší pojem a je možné ho nejrůzněji členit podle zadaných kritérií, tak i řízení zásob je možné rozčlenit a kategorizovat. Proto jsem se zaměřil právě na kategorii, která má největší vliv na celkový podíl zásob a tudíž i vliv na celkové hospodaření podniku. Na základě kritického posouzení současného stavu v konkrétní firmě předkládám vhodné návrhy a doporučení, které povedou k odstranění nalezených nedostatků v oblasti vnitropodnikových činností. Dále pak na základě teoretických poznatků a jejich vhodné aplikaci provedu snížení nákladů spojených se zásobami a se skladováním. 8

9 V teoretické části analyzuji dosavadní poznatky z oblasti logistiky a skladového hospodářství. V první kapitole je naznačen historický vývoj logistiky, možné přístupy definování logistiky a její úlohu v podnikových činnostech. V závěru kapitoly je nastíněn současný stav využití logistiky v České republice. V druhé a třetí kapitole se věnuji zásobám a jejich řízení. Udržování zásob, čerpání zásob a objednací systémy jsou nedílnou součástí tohoto řízení. Na závěr této kapitoly jsou naznačeny moderní přístupy k řízení zásob. Závěrečná část teoretických poznatků se věnuje organizaci skladování a dále pak dalším přístupům s tím souvisejících. V praktické části se snažím o uplatnění poznatků uvedených v teoretické části diplomové práce ve společnosti KOTONA s.r.o., která s laskavým svolením poskytla cenné informace a materiály. Na základě druhu výroby a na základě cyklu spotřeby zásob společnosti KOTONA s.r.o. jsem si stanovil následující hypotézu: Vhodná aplikace teoretických poznatků povede ke snížení nákladů spojených se zásobami a jejich skladováním v období cyklu stavební aktivity. Při zpracování diplomové práce používám metody popisné v teoretické části, kde mapuji jednotlivé způsoby řízení zásob. V praktické části pak na základě teoretických poznatků využívám prvky finanční analýzy a rozboru vnitřních dat pomocí metody objektivního (statistické metody) a subjektivního hodnocení. Ve své práci vycházím zejména z odborné literatury a interních materiálů firmy KOTONA s.r.o..v případě, že by se některý z předpokladů nepotvrdil a uvedená hypotéza nevedla k uspokojivým výsledkům, poslouží tato práce čtenáři jako návod k analýze problematiky řízení hladiny zásob. 9

10 TEORETICKÁ ČÁST 1 Úvod do logistiky Skladové hospodářství, které je tématem mé diplomové práce, je jedním z důležitých prvků logistiky. Proto se pokusím nejdříve nastínit vznik a historický vývoj této vědní disciplíny a dále stručně poukázat na její současný stav. 1.1 Vznik a historický vývoj Slovo logistika bylo odvozeno od řeckého základu logos, což můžeme přeložit jako rozum či počítání. Rozšíření tohoto pojmu nastalo v století, kdy se později ustálilo označení matematická logistika. Široké praktické uplatnění v této době našla logistika především ve vojenství. Jednalo se zde především o přípravu vojsk na polní tažení. S tímto polním tažením byly spojeny určité problémy, jako ubytování nebo zásobování, které musela logistika v raných počátcích řešit. I moderní logistika, jak ji známe dnes, měla kořeny ve vojenství. Počátky moderní logistiky můžeme datovat do období II. světové války, kdy spojenecké armády potřebovaly řešit náročný přesun materiálu na dlouhé vzdálenosti. V této době můžeme začít mluvit o logistice jako vědě, protože součástí logistiky byly také některé vědní obory (např. operační analýza) které se používají dodnes. Po II. světové válce začíná logistika pronikat i do soukromé sféry. Zejména v USA došlo k uplatnění řady metod (metoda hromadné obsluhy, teorie zásob, teorie her a další), které sloužily k rychlejšímu rozvoji tohoto vědního oboru. Všechny tyto disciplíny přispěly ke zdokonalení systému logistiky, zaměřené 10

11 především v této době na překonávání značných vzdáleností surovin a materiálu. 1 Období let můžeme označit jako etapu formování logistické teorie a její postupné aplikace v praxi. V této době se logistika stala nejen doménou USA, ale také některých jiných zemí především v Evropě. Významnou příčinou rozmachu logistiky v této době byl rozvoj hospodářství a postupný přechod od trhu výrobce, který je charakteristický výrobou omezeného sortimentu výrobků ve velkých množstvích, k trhu zákazníka. Na tomto trhu mohly uspět pouze firmy, které inovovaly své produkty a byly schopné svým zákazníkům nabídnout široký sortiment zboží a výrobků. Základem aktivit logistiky se stal distribuční systém a další vývoj ukázal, že součástí logistických systémů se nutně musí stát i informační podsystém, který je nedílnou součástí budoucí prosperity podniku. Na konci 80. let nastaly významné politické změny v zemích centrálně plánovaných ekonomik a v systému řízení hospodářství. Začalo zde docházet k postupné transformaci tohoto systému směrem k systému tržního hospodářství. V těchto státech, mezi které můžeme zahrnout i Českou republiku, se nově formovaná logistika začala postupně rozšiřovat a nabývat stále většího významu. Koncem devadesátých let minulého století se logistika vyprofilovala jako vědní disciplína s orientací na tvorbu, řízení a organizování materiálových toků a dále pak na činnosti, které s toky zboží a informací souvisí. 1.2 Vymezení logistiky V současné době není dosud přesně sjednocena definice logistiky a její vymezení v rámci společenských aktivit. Logistiku můžeme charakterizovat jako vědní disciplínu, která díky svému systémovému přístupu umožňuje 1 KONEČNÝ, M. Logistika v systému řízení. 1999, str. 8 11

12 úspěšně nalézat řešení problémů, souvisejících se současnou hospodářskou praxí. Jelikož není upřesněn termín logistika, uvedu zde několik definic logistiky, tak jak ji vidí přední autoři tohoto oboru. Logistika se zabývá pohybem zboží a materiálů z místa vzniku do místa spotřeby a s tím souvisejícím informačním tokem. Týká se všech komponent oběhového procesu, tzn. především dopravy, řízení zásob manipulace s materiálem, balení, distribuce a skladování. Zahrnuje také komunikační, informační a řídící systémy. 2 Logistika je ucelené řešení a koordinace veškerých hmotných a nehmotných operací v rámci výrobních a oběhových procesů, které vznikají v důsledku dělby práce a vztahují se ke konkrétním finální produkci respektive k zakázce. 3 Podle European Logistics Association je logistika organizace, plánování, řízení a uskutečňování toků zboží počínaje vývojem a nákupem a konče výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. 4 Další definice tohoto pojmu můžeme najít v celé řadě publikací ať už domácích nebo zahraničních. Tyto definice se v detailech od sebe liší. Podstatou všech definic je však vždy organizace toků od zdroje surovin ke spotřebiteli a uspokojení požadavků trhu. Zjednodušeně řečeno, organizování těchto toků tak, aby požadovaný materiál v požadované kvalitě a množství byl dodán na dohodnuté místo v požadovaném čase s vynaložením vyhovujících nákladů. Toto optimum, které je požadováno, je určitým kompromisem mezi úrovní uspokojení zákazníků a co nenižšími logistickými náklady podniku. 2 DRAHOTSKÝ, I., ŘEZNÍČEK, B. Logistika procesy a jejich řízení 2003 str. 1 3 STEHLÍK, A. Logistika strategický faktor manažerského úspěchu str STEHLÍK, A. Logistika strategický faktor manažerského úspěchu str

13 Nejedná se zde však jen o logistiku samotnou, ale i o logistické přístupy v celém systému řízení podniku, kam můžeme zařadit tvorbu strategických cílů, operativní plánování, přípravu výroby a distribuci výrobků zákazníkovi. Logisticky myslet a konat znamená hledat časové úspory, úspory v nákladech, usilovat o účinné propojení aktivit zásobovacích, výrobních a obchodních, uplatňovat pružnou organizační strukturu, v rámci které probíhá logistický proces řízení Stav logistiky v ČR Jak jsem už dříve zmínil, Česká republika dříve patřila do konce osmdesátých let minulého století mezi země s centrálně plánovaným hospodářstvím. V tomto hospodářském systému se problematika zásobování, dopravy, skladování, expedice aj., zařazovala a soustředila v obchodním úseku. Protože zde působily pokřivené tržní vztahy, neplnila zde logistika patřičnou úlohu, tak jak jí plní dnes. Po transformaci centrálně plánované ekonomiky na systém tržního hospodářství, ke kterému došlo v České republice po roce 1989, se změnilo i místo logistiky. Tak jak se do České republiky začaly postupně zavádět pojmy moderního řízení, marketing, management nebo public relations, začala se i logistika uplatňovat v rámci tržního systému. Ačkoliv si většina podniků začala uvědomovat její důležitost, nepatřila logistika mezi oblasti hlavního zájmu. K lepšímu postavení logistiky došlo až při vstupu velkých nadnárodních společností, kde má logistika svoji nezastupitelnou funkci a díky tomu se začala uplatňovat i v celé ČR. K širšímu uplatnění logistiky v podnikové praxi nadále brání především nedostatek vysoce vyškolených odborníků v této oblasti, zejména managerů, 5 KONEČNÝ, M. Logistika v systému řízení. 1999, str

14 úzce se specializujících na tuto činnost. Dále pak nedostatek finančních prostředků, které brání malým a středním podnikům investovat do této oblasti, zavádět moderní přístupy managementu a uplatňování metod TQM, Just-intime a jiné. Závěrem však můžeme konstatovat, že se situace v tomto odvětví nadále zlepšuje a díky rok od roku se zvyšujícím investicím se i logistika posouvá do pozice, která jí náleží v oblasti tržního hospodářství. Dále pak můžeme říci, že díky novému přístupu ekonomiky, zaměřenému na ekologii, se i v logistice můžeme dočkat řady změn. 1.4 Zařazení logistiky ve strategii podniku Při tvorbě strategie v podnikových činnostech má i logistika své nezastupitelé místo. Za základní atributy logistického přístupu ve strategii podniku můžeme označit tyto: - trvalé úsilí vyvíjet a zkvalitňovat služby pro zákazníka, - věnovat náležitou pozornost logistickým nákladům, - zdokonalit řídící procesy, - řešit plánování tras distribučního systému. V rámci tvorby strategie podnikání je možno nalézt mnoho další atributů, které mohou mít podobnou úlohu jako výše zmiňované. Cílem všech těchto atributů je ale především zvyšování zisku prostřednictvím přímého propojení logistických činností s podnikovou strategií. Logistika v tomto směru podporuje úsilí v dosáhnutí konkurenčních výhod, ať už v rámci strategie podniku vedoucího k nízkým nákladům nebo strategii diferenciace. Pak základní otázka zní takto: Co přinášejí naše logistické činnosti k posílení naší konkurenceschopnosti na našich trzích? 6 Odpověď na tuto otázku nám může naznačit obr.č.1 6 KONEČNÝ, M. Logistika v systému řízení. 1999, str

15 Obrázek č. 1: Provozování podnikových logistických strategií Podniková strategie Odvození logistických cílů pro výr. oblasti a trh Vývoj logistických strategií Zlepšení průběhu Specifikace požadované úrovně výkonu Zjištění a analýza logistických výkonů a nákladů Výstavba systému controllingu Vypracování plánu opatření Pramen: KONEČNÝ, M. Logistika v systému řízení. 1999, str. 80 Jak je již z obrázku patrné, logistika má mít v moderně řízeném podniku aktivní úlohu, která prostupuje komplexně celým systémem řízení společnosti. Je-li uplatňovaná správným způsobem, především v odvětvích, kde logistické náklady hrají významnou úlohu v nákladech, může být významným faktorem úspěšnosti. Tato skutečnost platí především v automobilovém průmyslu a dále pak v odvětvích se silnou orientací na zákazníka, kde se právě náklady můžou stát rozhodujícím faktorem. V rámci úsilí, které zde směřuje k silnější orientaci na zákazníka, se tyto společnosti někdy uchylují až k netradičním postupům, které směřují i logistickým inovacím. Místo spolehlivých a tradičně zavedených aktivit preferují zcela nové a prakticky nevyzkoušené postupy, které je mají přivést k vybudovaní konkurenční výhody a někdy i monopolní situaci na trhu. 15

16 Závěrem můžeme říci, že logistika ve své nové úloze korektora a konkretizátora v procesu tvorby podnikové strategie se nebude dále zabývat komplexy navzájem souvisejících problémů. 7 7 PERNICA, P. Logistika- vymezení a teoretické základy. 1995, str

17 2 Zásoby Problematika volby správných rozhodnutí v oblasti zásob patří k nejrizikovějším oblastem podnikové logistiky. Stanovení potřebné úrovně zásob ve správném množství a správné struktuře je klíčovým předpokladem pro zajištění plynulé výroby a fungování podniku jako celku. Volba strategie řízení zásob je pak vysoce spojena s pojmy riziko a nejistota a proto je také součástí vysoké pozornosti podnikatelských subjektů. Odhaduje se, že zásoby tvoří 10 až 25% aktiv podniku. 8 Z toho je zřejmé, že i malé snížení zásob může znamenat významný ekonomický efekt pro podnik. 2.1 Členění zásob a jejich funkce Mezi zásoby zahrnujeme suroviny, materiál, nedokončenou výrobu, výrobky a zboží. Zásoby jsou součástí oběžného majetku a proto jsou charakteristické svou krátkodobostí. Podle způsobu pořízení můžeme zásoby dělit na : - zásoby nakupované od dodavatelů - zásoby pocházející z vlastní hospodářské činnosti U zásob nakupovaných od dodavatelů se především jedná o zásoby, které potřebujeme ke své podnikatelské činnosti. Jedná se především o materiál, suroviny, polotovary a zboží. U zásob, pocházejících z vlastní hospodářské činnosti, se nejedná o zásoby nakupované, ale vytvořené svou podnikatelskou aktivitou. Typickým zástupcem zde jsou nedokončená výroba a hotové výrobky. Z hlediska zásob v logistickém řetězci můžeme funkci zásob rozčlenit takto: 8 GROS, I. Logistika. 1996, str

18 Obrázek č. 2: Funkce zásob Geografická funkce Vytvoření podmínek pro územní specializaci zásob Vyrovnávací funkce zásob Technologická funkce zásob Spekulativní funkce zásob Zabezpečení plynulosti výrobních procesů Udržování zásob jako součást technologického procesu Záměrně vytvořené zásoby ze spekulativních důvodů Pramen: GROS, I. Logistika. 1996, str. 94 Geografická funkce zásob umožňuje především optimální alokaci výrobních kapacit z hlediska zdrojů energie, surovin, pracovníků aj. Taková lokalita bývá mnohdy vzdálená od středisek konečné spotřeby nebo navazujících výrobních závodů. Jako příklad je možné uvést chemické zpracování surovin nebo jednotlivé díly, potřebné pro automobilový průmysl. Stejnou geografickou polohu mohou mít i zásoby zboží ve velkoskladech, kde se na zásobování podílí více dodavatelů. Vyrovnávací funkce zásob má nezastupitelnou úlohu na výrobním procesu. Především zásoby nedokončené výroby, které plynou mezi jednotlivými výrobními operacemi, zajišťují nepřetržitý provoz. Výroba na sklad v tomto případě znamená zabezpečení plynulosti dodávek a snížení jednotkových nákladů při dodávání výrobků ve velkých zásilkách. Příčinou vzniku možných problémů v tomto případě může být kapacitní nesoulad mezi výrobou polotovarů a dalších navazujících operací. Technologická funkce zásob je nezbytná pro vyrovnání možností dodavatelů s odběratelskou poptávkou. Při odbytu nastává potřeba překlenout časový nesoulad mezi výrobou a spotřebou. Příkladů je mnoho, zejména při výrobě potravinářských výrobků ze sezónně sklízených zemědělských plodin. Zásoby jsou také nezbytné pro krytí nepředvídaných výkyvů v poptávce nebo 18

19 v dodávkách zásob. Může se jednat o zásoby pro případ poruchy výrobního zařízení či o strategické zásoby, které zajišťují podnik nebo stát proti nepředvídatelným výkyvům. Například ČR drží zásoby plynu ve výši šestitýdenní spotřeby. Spekulativní funkce zásob je úzce spojená s funkcí technologickou. I tady se využívá vyšší držení zásob než by bylo nutné, ale narozdíl od technologické funkce je to z čistě ekonomických důvodů. Důvodem je pak ten fakt, že držení zásob v současnosti nám má přinést kladný ekonomický efekt do budoucna poté, co se zvýší cena dané suroviny Druhy zásob Zásoby udržované v určité části logistického řetězce můžeme rozlišovat takto:» běžná zásoba» pojistná zásoba» technologická zásoba Běžnou zásobu můžeme definovat jako část zásob, které vznikají na základě doplňování prodaných nebo ve výrobě použitích zásob. Pojistná zásoba či vyrovnávací zásoba se v podniku udržují nad rámec běžných zásob z důvodu nejistoty v poptávce nebo celkové době doplnění zásob. U některých druhů zásob v případech stanovení takové úrovně zásob, která je nezbytná z technologického důvodu, hovoříme o zásobě technologické. Jedná se zejména o ty případy, kdy je u některých druhů surovin potřebná jejich homogenizace. Jako příklad je možno uvést zrání superfosfátů GROS, I. Logistika. 1996, str VANĚČEK, D. Logistika. 1998, str

20 3 Řízení zásob Zásobování je jednou z nejdůležitějších podnikových aktivit a představuje velkou nákladovou investici. Cílem řízení zásob je zvyšovat rentabilitu podniku, předvídat dopad podnikových strategií na stav zásob a minimalizovat celkové náklady logistických činností při současném uspokojování požadavků na zákaznický servis. 11 Rentabilitu podnik může zvyšovat buď snížením nákladů nebo zvýšením prodeje. Snížení nákladů spojených se zásobami je možné dosáhnout například urychlením dodávek. Současné moderní systémy řízení zásob jsou založeny na vhodné kombinaci více strategií, které by měly umožňovat: dokonalý systém predikce (s nejpřesnějším možným rozdílem určit potřeby zásob na budoucí období) spolehlivost realizace dodávek (zajistit požadovanou kvalitu a množství, přesný termín dodávek, včetně optimálního výběru dodavatele). permanentní vyhodnocení stavu zásob (vyhodnocení zásob vzhledem k optimálním hodnotám a struktuře) udržování informací o stavu a pohybu zásob systém on-line (systém včas umožňující zjistit kritické hladiny zásob) 3.1 Časové hledisko řízení zásob Z časového hlediska rozčleňujeme řízení zásob na strategické a operativní. Strategické řízení zásob Při rozhodnutí o strategickém řízení zásob se podnik zabývá výší finančních zdrojů, které k tomuto účelu vyčlení ze svých celkových disponibilních zdrojů na krytí zásob v příslušné struktuře a výši. 11 DRAHOTSKÝ, I., ŘEZNÍČEK, B. Logistika procesy a jejich řízení 2003 str

21 Operativní řízení Zabezpečuje udržování konkrétních druhů zásob ve výši a struktuře, která odpovídá potřebám vnitropodnikových výrobních i nevýrobních spotřebitelů a tyto potřeby ve skutečné míře i uspokojí. Důraz je však kladen na minimální náklady na pořízení a doplnění zásob, stejně jako na jejich skladování a udržování a také na náklady, které jsou spojeny s určitým stupněm uspokojení potřeb. 3.2 Řízení hladiny zásob Pro předpokládané úspěšné řízení zásob je nutné sledovat několik činností spočívajících v analýze, hodnocení rozhodování a kontrole. Pro správné vyhodnocení těchto procesů je třeba brát na zřetel několik ukazatelů. Okamžitá zásoba. a) faktická fyzická zásoba skutečný stav zásob ve skladu, b) dispoziční zásoba skutečná zásoba zmenšená o množství již uplatněné, c) bilanční zásoba dispoziční zásoba zvětšená o nevyřízené, ale již potvrzené objednávky Obratové zásoby Průměrná zásoba a) obrátková zásoba (běžná)( Z b ): Z b = D / 2 21

22 kde: D je velikost objednávky ve fyzických jednotkách, která v daných podmínkách kryje průměrnou potřebu. Nejvyšší úroveň celkové zásoby, která je dosažena v okamžiku dodávky, se nazývá zásobou maximální. Opakem tohoto množství, tj. nulová zásoba, je zásobou minimální. V reálném systému je minimální zásoba zvýšena o množství učené pro akční slevy nebo o provozně technologické minimum. b) celková průměrná zásoba ( Z c ): Z = Z + Z = D / 2 + Z c b p p kde: Z p - je pojistná zásoba V podmínkách jistoty je průměrná celková zásoba tvořena průměrnou zásobou a případně provozně technologickým minimem. V podmínkách nejistoty se skládá z průměrné pojistné zásoby a pojistné zásoby. Výše uvedené hladiny zásob se určují na základě údajů o očekávané poptávce, předpokládaných výkyvech a dodacích podmínkách, jako je dodací cyklus nebo odchylky dodacího cyklu. 12 Dodací cyklus průměrný dodací cyklus ( t c ): t c = T Q q kde: T je dodací cyklus (v jednotkách času) Q je prodej ve sledovaném období (jednotky zboží) 12 PRAŽSKÁ, L., JINDRA, J. Obchodní podnikání str

23 q je velikost dodávky (jednotky zboží) Literatura dále uvádí několik dalších výpočtových vzorců pro dodávkové cykly. Jedná se především o metodu váženého aritmetického průměru, kde vahami jsou výše jednotlivých dodávek. Rychlost a doba obratu zásob a) rychlost obratu zásob ( n o ): n = P / o Z c kde: P je roční spotřeba (výdej ze zásob) b) doba obratu zásob ( t o ): to = 360 / no = 360xZ c / P Doba obratu zásob uvádí na jak dlouhou dobu nám vystačí průměrná zásoba při průměrné úrovni prodeje. Rychlost obratu vypočítává kolikrát za určité období se průměrná zásoba v prodeji obmění Signální zásoba Signální zásoba je taková hladina zásob, při níž se bere ohled na objednací, dodací a příjmové podmínky, které je nutné vyhotovit a předložit objednávku tak, aby dodávkové množství došlo při úrovni minimální (pojistné) zásoby. Teorie rozlišuje dva druhy přijímání informací, na základě kterých rozlišujeme dva modely objednacích zásob. Jedná se o model s průběžnou kontrolou zásob a model s periodickou kontrolou. Rozdíl mezi těmito modely je v příjímání a zpracování informací. Zatímco u modelu s průběžnou kontrolou se stav zásob kontroluje průběžně a tudíž nemůže dojít k vyčerpání 23

24 zásob, u modelu s periodickou kontrolou toto možné je. Proto se do tohoto modelu vkládá koeficient, který upravuje případné nerovnosti intervalů v průběhu času. Oba dva modely se používají v období nejistoty. Jako zástupce těchto modelů byl vybrán model: 13 Objednací zásoba s průběžnou kontrolou zásob Z obj : Z = x t + Z obj d d poj kde: x d - průměrný denní prodej (jednotky zboží) Z poj - pojistná zásoba (jednotky zboží) t d - pořizovací lhůta (dny) Pojistná zásoba Pojistná zásoba se podniku udržuje nad rámec zásob z důvodu nejistoty v poptávce. 14 Tato nejistota se projevuje v nepředvídatelném kolísání poptávky. Pojistná zásoba zde hraje roly určitého garanta, který má tyto vlivy utlumit. Dlužno však podotknout, že ani nejlepší model pojistné zásoby nemůže tento efekt zcela vyloučit. Hrají zde totiž úlohu také jiné vlivy, jako je spolehlivost dodavatele či přírodní podmínky, které mohou sehrát negativní úlohu v dodávkových cyklech. Jakým způsobem kolísají stavy zásob za podmínek nejistoty znázorňuje následující obrázek. 13 PRAŽSKÁ, L., JINDRA, J. Obchodní podnikání str LAMBERT, D. Logistika 2000, str

25 Obrázek č. 3: Průměrný stav zásob v podmínkách nejistoty. Z á s o b y Variabilní poptávka P r ů m ě r n á z á s o b a ( ) P o j i s t n á z á s o b a ( 5 0 ) Z á s o b y D n y Variabilní celková doba plnění zásob P r ů m ě r n á z á s o b a ( ) P o j i s t n á z á s o b a ( 4 0 ) D n y Z á s o b y Variabilní poptávka a variabilní celková doba doplňování zásob P r ů m ě r n á z á s o b a ( ) P o j i s t n á z á s o b a ( ) D n y Pramen: LAMBERT, D. Logistika 2000, str. 119 Z těchto a mnoha jiných důvodů se mnoho podniků orientuje na systém pevných intervalových objednávek. Tento systém je více adaptivní v běžné praxi než systém objednávání v pevném bodě (kdy klesnou zásoby pod svoji signální úroveň), neboť je management nucen brát v úvahu aktuální změny ve vývoji a zpracování dat pro každý interval objednávek. 15 Z tohoto pohledu se zdá, že to samozřejmě vede k vyšším nárokům na management, ale je nutné podotknout, že v praxi tuto činnost obstarává vhodný informační systém a 15 LAMBERT, D. Logistika 2000, str

26 management pouze upravuje parametry v případě předvídatelných akcí. Tento systém však nevylučuje existenci signální hladiny zásob, která zde slouží ve výjimečných situacích jako pojistka. Další výhodou tohoto systému je značné ulehčení přejímky zboží a dalších operací na příjmu. Pro případy, kdy hrozí vyčerpání zásob před doručením nové dodávky, poslouží pojistná zásoba. Stanovení pojistné zásoby bohužel není tak snadné jak by se na první pohled zdálo. Literatura uvádí řadu výpočtů, které vedou k velmi odlišným údajům. Většina metod pro výpočet pojistné zásoby pracuje s normálním rozložením pravděpodobnosti a výkyvy v poptávce pak eliminuje pomocí směrodatné odchylky. Normální rozložení znázorňuje, jakým způsobem se určité jevy vyskytují kolem průměrné hodnoty všech jevů (viz. obrázek níže). Směrodatná odchylka pokrývá pravděpodobnost všech jevů, které se vyskytují mimo toto rozložení. 16 Lépe celou problematiku pochopíme z následujícího obrázku. Na obrázku je znázorněna úroveň poptávky, která má jak kladné (+), tak záporné (-) rozložení. Ve skutečnosti nás však zajímá jenom kladné rozložení, protože to představuje poptávku, která je vyšší než zásoba, jež máme na skladě. Záporné rozložení znamená nižší prodeje a tudíž i přebytek zboží na skladě. Z hlediska vyčerpání zásob tu tedy nebezpečí nehrozí. Potom tedy rozložení zákaznického servisu se směrodatnou odchylkou plus/mínus jedna znamená, že je poptávka nejenom krytá z 68,26%, jak nám napovídá normální rozdělení pravděpodobnosti, ale z 84,13%, jak jsme si naznačili výše. Stejně pak můžeme pokračovat při rozložení plus/mínus 2 směrodatné odchylky. V tomto případě nám krytí směrodatnou odchylkou proti vyčerpání zásob udává hodnotu 97,72% a při pravděpodobnosti plus/minus 3 dokonce 99,87%. Tyto zvýšené procentní hodnoty již nejsou součástí normálního rozdělení, ale normovaného normálního rozdělení SIXTA, J., ŽIŽKA, M. Aplikace metod stanovení pojistné zásoby, str LAMBERT, D. Logistika 2000, str

27 Obrázek č. 4: Normální Gaussovo rozložení poptávky pro oblast trhu 6 8,26% 9 5,44% 9 9,74% P optávka S mě r o d a t né odchylky P r ůměr Ú r o v eň z á k a znického s e r visu 5 0,00% 8 4,13% 9 7,72% 9 9,87% Pramen: LAMBERT, D. Logistika 2000, str. 142 (upraveno autorem práce) Směrodatná odchylka denního prodeje (qs): qs fd = n 1 2 kde: f - je četnost případů (stejného denního prodeje) d je odchylka případu od střední hodnoty n je celkový počet pozorování Po zjištění směrodatné odchylky, objemu prodejů a cyklech doplňování zásob můžeme přistoupit k výpočtu pojistné zásoby. Jednotky pojistné zásoby potřebné pro uspokojení 68% všech pravděpodobností (směrodatná odchylka 1) (qc) : 27

28 qc = R ( qs ) S ( qr ) kde: R - je průměrný cyklus doplnění zásob S - je průměrná denní prodej qr - je směrodatná odchylka cyklu doplnění zásob qs - je směrodatná odchylka denního prodeje Tento vzorec je shodný s mnoha uváděnými příklady v odborné literatuře, které uvádějí pouhou multiplikaci směrodatné odchylky. Je však třeba zmínit, že metoda pokračuje dále a určuje míru plnění dodávek v případě, že k vyčerpání zásob dojde. V praxi je však tato metoda málo používaná a proto se autor práce o ní zmiňuje jenom slovně Bullwhip effect Bullwhip effeck poukazuje na problém, který může způsobit příliš časté upravování hladiny zásoba. Při výkyvu v poptávce v jednom cyklu může totiž dojít k vyčerpání pojistné zásoby. Podnik zareaguje na tuto situaci tím, že objedná vyšší množství zásob, které se bude skládat z běžné spotřeby, pojistné zásoby a navýšení pojistné zásoby a spotřeby o určité procento. To však znamená, že podnik bude držet vyšší zásobu než je tomu skutečně nutné. Zvýšení poptávky v jednom cyklu znamená navýšení zásob a tudíž i nákladů dlouhodobě. Závěrem lze říci, že není žádoucí upravovat pojistnou zásobu v okamžiku změny. Pojistná zásoba by měla být určována odchylkami běžného období a tudíž ji není dobré upravovat krátkodobě. 28

29 3.3 Optimalizace zásob V předchozích částech je množství zásob odvozeno od průměrného či nejčetnějšího dodávkového cyklu. Těmito způsoby je dosažené optimum objednacího množství z hlediska poptávky zákazníků a z pohledu dodavatele zásobovat ve zvoleném termínu. Nic se zde ovšem nehovoří o náročnosti této objednávky. Základní metodou, kterou se pro tento způsob objednávky používá je model EOQ (economic order quantity). Podstata tohoto modelu spočívá v nalezení optimálního množství vzhledem k nákladům na udržování zásob a nákladům objednávky. Náklady na udržování zásob můžeme vyjádřit jako součet nákladů, které v čase vzrůstají, při neměnném pohybu zboží. Patří sem především náklady na vázanost prostředků v zásobách (rentabilita kapitálu, rentabilita investic do ostatních výrobních prostředků, náklady skladovací a na správu budov a v neposlední řadě i náklady rizika). Tyto a mnohé další náklady nám tvoří celkové náklady, které jsou potřeba pro udržení zásob na skladě. Objednací náklady zahrnují náklady na vyřízení převodu zásob, náklady na přijetí produktu ve skladu a náklady na dokumentaci. Zde se jedná především o přímé hotovostní výdaje spojené s objednávkou LAMBERT, D. Logistika 2000, str

30 Obrázek č 5: Grafické znázornění nákladů ovlivňující ekonomické množství C e lkové n áklady R o ční n áklady N e j n ižší celkové n á klady (EOQ) N á k l ady na u d r žení z á s ob O b j ednací n á klady V e l i kost o b jednávky Pramen: LAMBERT, D. Logistika 2000, str. 124 (upraveno autorem práce) Při samotném výpočtu je nutné vycházet z několika podmínek:» jsou známy skladovací náklady» jsou známy objednací náklady» spotřeba je známa a je konstantní» jsou známy ceny za zboží» doba skladování a objednávky jsou v podstatě neomezené» doplňování zásob se provádí okamžitě, celá dodávka je dodána najednou 19 Objednací náklady a náklady na držení zásob: D N = P q 0 N z = C V 2 q kde: N 0 - jsou náklady spojené s objednáním, které pokryjí roční spotřebu 19 VANĚČEK, D. Logistika 1998, str

31 N z - jsou náklady průměrné zásoby na jeden rok D je celková výše poptávky za jeden rok q je průměrná velikost jedné dodávky P jsou průměrné náklady na jednu objednávku C jsou náklady na udržení jednoho kusu zásob za jeden rok V jsou průměrné náklady nebo hodnota 1 ks zboží Výpočet objednacího množství (EOQ): P D EOQ = 2 C V kde: P jsou průměrné náklady na jednu objednávku D je celková výše poptávky za jeden rok C jsou náklady na udržování jednoho kusu zásob za jeden rok V jsou průměrné náklady 1ks zboží Nedostatkem tohoto modelu je zejména to, že byl vytvořen na základě teoretických poznatků. V praxi je velmi obtížné znát přesné hodnoty poptávky a dalších omezení, které jsou popsány v podmínkách fungování tohoto modelu. Přesto je tento model v praxi použitelný, především v rovině nejnižších celkových nákladů, kde průběh křivky je velmi plochý. Proto i při zvýšení či snížení dodávky dojde k nepatrným změnám nákladů. 3.4 Moderní metody řízení zásob v podniku Rychlý rozvoj operačního výzkumu a statistiky společně s rozšířením moderní výpočetní techniky vedl k prudkému rozvoji moderních metod řízení zásob, které se aplikačně přizpůsobují konkrétním potřebám manažerské praxe. Mezi metody moderního řízení zásob můžeme zařadit metodu ABC, Just-in-time a metodu modular sourcing. 31

32 3.4.1 Řízení zásob metodou ABC Tento způsob řízení zásob vychází z předpokladu, že je obvykle neúčelné a pracné, věnovat všem druhům zásob stejnou mírů pozornosti. Východiskem této metody je rozdělení materiálových druhů většinou na tři skupiny. Nejdůležitějším kritériem pro rozdělování do jednotlivých skupin je především podíl hodnot na výši celoroční spotřeby. Přesnější představu o funkci tohoto systému na vytvoří následující tabulka. Tabulka č. 1: Rozdělení zásob metodou ABC Skupina % podíl Podíl na celkové výši spotřeby A 5 až až 80 % B 15 až až 25 % C 60 až 80 5 až 15 % Pramen: TOMANEK, G., HOFMAN, J. Moderní řízení nákupu podniku 1999, str. 209 Každé ze tří skupin se pak věnuje odlišný přístup a pozornost. Například ve výši pojistné zásoby, objednacího množství atd. Tento diferencovaný přístup k jednotlivým druhům zásob se týká personálního obsazení, organizačního řešení, četnosti informací, plánování a kontrole Řízení zásob metodou just-in-time (JIT) Je to nejznámější logistická technologie. Princip jejího systému spočívá v uspokojení poptávky po určitém materiálu či hotového výrobku dodáváním právě v čas, tj. v přesně dohodnutých termínech podle potřeb odběratele. Dodávky jsou velmi časté a díky tom mohou na sebe v logistickém řetězci navazovat. Ideální prostředí pro JIT je tam, kde jsou minimální náklady na změny, relativně stabilní poptávka a odběratel má poměrně významné postavení na trhu. 32

33 To samo o sobě ale není dostatečnou zárukou kvalitního fungování tohoto systému. Pro úspěšné fungování JIT musí být splněny ještě následující předpoklady - odběratel je dominantní na trhu a dodavatel se svou činností musí přizpůsobit jeho potřebám. Spolehlivost a přesnost zde hrají také poměrně důležitou roli. V neposlední řadě zde hrají úlohu vhodné rozložení výroby a spotřeby a náklady na dopravu. Modifikovanou úpravou systému představuje JIT 2. Základem je umístnění zástupce dodavatele přímo do distribuční organizace či výroby. Tento pracovník vykonává současně funkci nákupčího, plánovače i obchodníka. Tento systém představuje tedy vztah mezi kupujícím a prodávajícím organizace Využití konceptu modular sourcing Neustále se zvyšující počet možností nákupu a tlak na využívání komparativních výhod plynoucích z oboru a místa podnikání přispívají k rozvoji dalšího pořizovacího konceptu, známého pod označením modular sourcing. Tento koncept, využívaný zejména při výrobě průmyslového zboží hromadné spotřeby, je charakteristický svým rozčleněním a přenesením montážních činností na dodavatele modelů nebo systému. Tito dodavatelé montují a kompletují jednotlivé díly od původních přímých dodavatelů do kompletních výrobních celků. Důsledkem tohoto systému může být vznik bariér vstupu pro nové poskytovatele DRAHOTSKÝ, I., ŘEZNÍČEK, B. Logistika procesy a jejich řízení 2003 str STEHLÍK, A. Logistika strategický faktor manažerského úspěchu str

34 4 Skladování Jednou ze základních činností, kterou podnik zabezpečuje, je výroba. Skladování v tomto řetězci tvoří spojovací článek mezi výrobci a zákazníky a proto skladování je nedílnou součástí každého logistického systému. Z výše uvedené formulace je zřejmé, že skladování má své nezastupitelné místo a jejich správné vedení není rozhodně levnou záležitostí. Přesnou podobu materiálových toků zachycuje následující obrázek. Obrázek č. 6: Materiálový tok skladovacího a komisionářského systému vstup zboží identifikační bod uskladnění vyskladnění příprava výstup zboží komisionářství Pramen: SHULTE, CH. Logistika. 1994, str. 91 Všeobecná souhra a správné fungování všech činitelů v tomto řetězci nám dává synergický efekt, který je tak potřebný v konečném důsledku pro správné fungování podniku. Hlavní úlohu zde hraje především sklad a skladové hospodářství jako celek. 4.1 Druhy skladů Teorie uvádí celou řadu členění v závislosti na nejrůznějších kritériích. Nejčastějším dělením skladů je na základě funkce skladů: 34

35 Obchodní sklad je charakteristický zejména svým velkým počtem dodavatelů a i odběratelů. Jeho hlavní funkcí je především změna sortimentu. Sklad odbytový jak už sám název napovídá, jedná se o sklad hotových výrobku, nejčastěji umístněný u výrobce a nebo v jeho blízkosti. Je charakteristický jedním výrobcem nebo velmi malým počtem výrobců a větším počtem odběratelů. Sklad veřejný a nájemní zajišťují pro zákazníky skladování zboží nebo propůjčení skladových prostor. U skladů veřejných vykonává sklad skladové funkce podle objednávky zákazníka. U skladů nájemných pronajímá část skladu, většinou včetně příslušného manipulačního zařízení a veškeré další činnosti si pak zajišťuje zákazník sám. V běžném životě jsou tyto dva pojmy často zaměňovány a v některých případech se používají jako synonyma. Slad tranzitní - tento druh skladu můžeme najít především na místech s velkým množstvím překládky zboží. Základní funkcí tohoto skladu je přijmout zboží, rozčlenit, uchovat do doby pozdější spotřeby a dále pak vyskladnit k příslušnému odběrateli. V obchodě se někdy tranzitivní sklady používají pro dodávky do určitého rajónu. Typickým sortimentem je ovoce a zelenina. Konsignační sklad je dodavatelský sklad umístněný u odběratele. Zboží je tam skladováno na účet a riziko dodavatele. Odběratel má právo si zboží odebírat podle potřeby a v určitém časovém období zboží platí. Tento systém skladu je obvyklý zejména při zásobování náhradními díly, jak u výrobců v automobilovém průmyslu tak u výrobců výpočetní techniky. 22 Z dalších členění je pro účely této práce možné zmínit členění podle stavebního provedení na uzavřené, kryté a otevřené. Podle výšky na výškové, halové, přízemní a etážové. Podle stupně mechanizace na sklady částečně automatizované, plně automatizované, vysoce automatizované a ruční. 22 SHULTE, CH. Logistika. 1994, str

36 Poslední členění o kterém bych se rád zmínil je členění dle průtoku materiálu. Zde se sklady rozdělují na sklady průtokové, kde se zboží pohybuje jednosměrně a činnost příjmu a vyskladnění je tímto systémem oddělena. Přesným protikladem je pak sklad hlavový, kde systém příjmu a vyskladnění probíhá sice odděleně, ale na jedné straně skladu, která pak za určitých okolností může být přetížena Zásady výběru skladovacích kapacit Před výběrem skladových kapacit by si měl podnik uvědomit řadu důležitých kritérií, které mu mohou napomoci k snadnějšímu rozhodování. Jedním z těchto kritérií je analýza toku zboží, při níž je třeba konkretizovat požadavky, které by sklad měl splňovat. V této části analýzy je třeba konkretizovat druh a množství zboží, způsob balení, specifickou hmotnost, požadavky na podmínky skladování, obrátkovost jednotlivých skladových položek apod. Dále je třeba určit požadavky na funkce skladu, kde je zejména důležité specifikovat nároky na příjem zboží, typy dopravních prostředků, způsoby vyskladnění, nároky na vlastní expedici a mnohé další Velikost a skladů Dalším kritériem pro správné rozhodnutí je velikost a počet skladovacích zařízení. Jedná se zde o vzájemně propojená rozhodnutí, protože mezi nimi obvykle panuje vztah nepřímé úměry, tj. s rostoucím počtem skladů se průměrná velikost skladu snižuje a naopak PRAŽSKÁ, L., JINDRA, J. Obchodní podnikání str GROS, I. Logistika. 1996, str LAMBERT, D. Logistika 2000, str

37 Obecně se dá říci, že požadavky na velikost skladu jsou větší s růstem velikosti trhu, pokud se snažíme udržet vysokou úroveň zákaznického servisu, pokud se dodávky týkají většího počtu druhů produktů. Požadavky na velikost skladu s zvýší dobou uskladnění, použitím větší manipulace se zbožím nebo pokud plochy skladu budou sloužit také administrativním činnostem Počet skladů V případě, že pomineme náklady související se ztrátou prodejní příležitosti, které lze je velmi těžce předvídat, pak je počet skladů ovlivněn třemi faktory.» náklady na zásoby tyto náklady se s počtem skladových zařízení zvyšují, protože firma musí udržovat obvykle minimální objem zásob (pojistnou zásobu). To však znamená, že firma musí udržovat jak položky s rychlým obratem zásob, tak i s pomalým obratem zásob a v důsledku toho se i zvyšují nároky na skladovací kapacity.» skladovací náklady tyto náklady se s počtem skladových zařízení obecně také rostou, protože více skladů znamená i více skladovacího prostoru, který podnik vlastní. To však v určitém množství může znamenat i finanční úsporu, protože firma realizuje úspory z rozsahu.» přepravní náklady s rostoucím počtem obvykle klesají a to až do bodu, kdy podnik zapojuje do systému příliš mnoho zařízení. Od tohoto bodu se náklady postupně zvyšují. Příčinou tohoto stavu je především součet nákladů jak na vstupu zboží, tak na výstupu zboží, které za určitých okolností překročí početní rozmanitost a firma ztrácí výhodu realizace úspor z rozsahu. Z níže vyobrazeného obrázku je možné si udělat závěr, že menší počet skladů znamená automaticky i lepší řešení. To však není tak přesné, protože je potřeba brát v úvahu již zmíněné náklady způsobené ztrátu prodejní 26 LAMBERT, D. Logistika 2000, str

38 příležitosti. Proto optimální varianta výběru počtu skladů bude platný určitý kompromis mezi náklady a nezbytnou úrovní zákaznického servisu. 27 Obrázek č. 7: Vztah mezi celkovými logistickými náklady a počtem skladů C e lkové n á klady C e lkové n áklady N á k l ady na zásoby S k l adovací n áklady P ř e p r avní náklady P o č e t skladů Pramen: LAMBERT, D. Logistika 2000, str Soukromý versus veřejný sklad Jak soukromé, tak i veřejné sklady s sebou nesou mnohé výhody a nevýhody, v konečném důsledku spojené s finanční stránkou věci, a proto je důležité, aby podnik zvážil, zda tuto činnost bude provádět sám, nebo zda využije služeb autsourcingových společností. Při konečném rozhodnutí je třeba brát v úvahu jak náklady tak úroveň servisu. Veřejný sklad výhody: - uchování kapitálu, - schopnost zvýšit kapacitu skladového prostoru, 27 LAMBERT, D. Logistika 2000, str

39 - snížení rizika zastarání, - efekty z rozsahu, - daňové výhody a přesná znalost nákladů. Veřejný sklad nevýhody: - komunikační problémy, - nedostatečný rozsah služeb, - nedostatek prostoru. Soukromé sklady - výhody: - míra kontroly nad zbožím, - menší náklady, - lepší využití vlastních lidských zdrojů, - daňové přínosy (odpisy). Soukromé sklady nevýhody: - nedostatek pružnosti, - finanční omezení, - návratnost. 28 Další variantou, která může být pro některé firmy výhodná, je kombinace obou variant. Tento způsob skladování bude především výhodný u společností, které mají veliké výkyvy ve svých skladovacích kapacitách během roku. Tato varianta umožňuje skladovat větší část dodávky v soukromém skladu a při sezónních výkyvech pro zbytek tohoto množství využít veřejných skladů. Po ujasnění si těchto základních problémů je možné přistoupit k vlastnímu rozhodnutí, které bude díky jasně stanoveným požadavkům značně zúženo. Nicméně je nutno podotknout, že samotné rozhodnutí se bude lišit případ od případu. 28 LAMBERT, D. Logistika 2000, str

40 4.3 Systémy skladování Pro potřeby skladování se používá nepřeberné množství druhů technických prostředků, které slouží ve skladech zpravidla k skladování materiálu, zboží či surovin. Zásoby ve skladech jsou neustále v pohybu a to od prvotního příjmu zboží až po jeho expedici. Proto je velmi důležité nalézt co nejefektivnější systém skladování, který bude pro konkrétní podnik a jeho sklad nejvhodnější. Z toho je zřejmé, že na výběr způsobu skladování působí především:» obrat skladovacích položek,» skladové množství,» skupenství,» skladovací podmínky. Z prostorového hlediska se rozlišuje uskladnění zboží na:» volné uskladnění,» stohování,» uskladnění v regálech Volné uskladnění Je z hlediska nákladovosti nejvhodnější. Běžnými materiály jsou suroviny bez obalu (uhlí, brambory, písek), nebo materiály, které se z hlediska svých objemů či jiných specifik nevyplatí balit do obalů (odlitky, hutní výroba aj.). Tyto materiály je možno uskladňovat buď na volném prostranství nebo v boxech, kde je alespoň částečná ochrana proti povětrnostním vlivům. Materiál, který je možno vystavit vlivům počasí, se může ukládat do různě tvarovaných vrstev, pyramid nebo přímo na zem. Manipulace s těmito materiály se provádí prostřednictvím paletizační techniky a jeřábů. Z hlediska zaměření této práce má však větší význam uskladnění materiálů pomocí stohování a regálového uskladnění. 40

41 4.3.2 Stohové uskladnění Stohové uskladnění je volné uskladnění paletizačních jednotek rozličných typů, které se postupně vrší na sebe. Toto uskladnění je závislé na stabilitě palety, tedy jejím konstrukčním řešení a na materiálu nebo zboží, který je na tuto paletu kladen. Dále pak na zatížení nejnižší palety, které musí být menší než je její konstrukční nosnost a menší než je nejvyšší povolené zatížení materiálu nebo zboží na paletě. Stohy palet jsou tvořeny buď na volné ploše a zabezpečeny proti přírodním vlivům, nebo ve skladech, kde jsou omezeny jinými bezpečnostními předpisy (požární předpisy na bezpečnost skladu aj.). Další omezení při stohování je kladeno na bezpečnost palet. Bezpečné vrstvení palet na sebe, rovnoměrné rozložení materiálu, bezpečné výšky stohů, bezpečná manipulace s paletami jsou jen částí komplexních zásad bezpečnosti, které musí být s tímto druhem skladování spojeny. Skladování ve stozích můžeme rozdělit na dva způsoby. Stohování blokové, kde je rozmístnění palet uspořádáno v blocích. Výhodou tohoto skladování je především prostorová úspora a časová úspora. Nevýhodou tohoto skladování je především nedostatečný přístup ke všem paletám a v případě nutnosti dalšího pohybu s materiálem i jeho vysoká časová náročnost. Dalším způsobem tohoto skladování je skladování řadové. Je vhodnější při skladování většího počtu druhů materiálu a potřebě další manipulace Skladování zboží v regálech Jedná se o nejčastější způsob skladování, které má především tu výhodu, že může být obsluhováno vysokým stupněm mechanizace. Druh a způsob rozložení regálu je v konkrétním skladu zvolen především podle druhu 29 VANĚČEK, D. Logistika 1998, str