Malé RNA a regulace genomu
|
|
- Richard Marek
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Malé RNA a regulace genomu
2 Změna paradigmatu It appears that the genetic programming of humans and other complex organisms has been misunderstood for the past 50 years, due to the assumption that most genetic information is transacted by proteins. John S. Mattick, Množství genů je u metazoí podobné (C. elegans-20 tisíc genů vs. člověk 23 tisíc) + často mají stejnou/podobnou funkci -X komplexita zvířat se velice liší (C. elegansmá 1000 somatických buněk, člověk v komplexních strukturách komplexita nebude v genech kódujících proteiny, ale v jejich regulaci.
3 Všudypřítomná transkripce (pervasive transcription) -Dlouho známé RNAs: rrna, trna, snrna, snorna stabilní, konkrétní funkce spojená se syntézou proteinů -První genomy + první transkriptomy nalezeno množství RNA, která nepatřila k žádnému genu/známému typu RNA šum? -Zlepšení technik 1) potvrzena přítomnost množství ncrnas (non-coding RNA), 2) nalezeny nové typy (bez polya) 50% RNA -Potřeba citlivé metody transkripce velmi nízká/u několika buněk
4 Svět nekódující RNA 1) Dlouhá ncrna (lncrna) -hlavně intronové a mezigenové oblasti, někde známe funkci (Xist, Air, HOTAIR, ) účastní se epigenetických regulací 2) Krátké RNAs (mirna, sirna, pirna, množství krátkých RNA asociovaných s geny) Taft et al. 2009
5 RNAs asociované s geny - PROMPts (promoter upstream transcripts) - tirnas (transcription-initiation RNAs) na místech iniciace transkripce -možná označují/regulují pozici prvního nukleosomu - PASRs (promoter associated srnas) - PALRs (promoter associated lrnas ) - tssa-rnas (transcription start siteassociated RNAs) -TASRs (terminator-associated RNAs ) - splirnas (splice site RNA) -lokalizovaných na 3 hranicích exonů Funkce? Možná udržují chromatin v přístupném stavu transkripci a RNA polymerázu aktivní urychlení nástupu transkripce
6 Objev RNAi Andrew Z. Fire Craig C. Mello Nature 1998 RNAi V roce 2006 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1) reguluje expresi genů (mirna) 2) omezuje šíření mobilních elementů a virů (sirna, pirna) 3) moduluje chromatin (fungování centromer a telomer, formování heterochromatinu exprese genů)
7 Typy RNAi Small interfering RNA (sirna) microrna (mirna) Piwi-interacting RNA (pirna) Jinek a Doudna 2009
8 pirna (PIWI interacting RNA) Krátké RNA interagující s proteiny PIWI -jen u metazoí - transkripce jen v zárodečné linii -funkce: obrana proti mobilním elementům (RNAi a metylace) - inaktivace PIWI mobilita transposonů sterilita (hlavně u samců) - organizace v klastrech - nepotřebují Dicer Siomi et al. 2011
9 pirna a regulace protein kódujících genů Represe Stellate genů v testes drozofily - vyřazení PIWI overexprese Ste tvorba krystalů Ste proteinů sterilita Represe Fasciclinu 3 v ováriích drozofily - vyřazení tj overexprese Fas3 somatické a zárodečné buňky se nepromíchají selhání oogeneze Siomi et al. 2011
10 pirna a hybridní dysgeneze Hybridní dysgeneze u drozofily -reciproká křížení dvou linií (M a P) rozdílné výsledky -samice P + samec M OK -samec P a samice M sterilita - způsobeno pohybem P-elementu po genomu Represor = pirna Příčina HD: matka ukládá do vajíčka pirisc s primární pirna embryo využije k vybudování rezisence proti P-elementu X samice M linie nemají P-element ani příslušnou pirna Siomi et al. 2011
11 mirna (micro RNA) mirnas - malé nekódující molekuly RNA, které postranskripčně regulují expresi genů -Identifikováno >25 tisíc mirnas u různých organismů x u většiny neznáme funkci - Předpokládá se, že regulují expresi 20-30% genů -Jedna mirna může regulovat více genů / jeden gen může být regulován více mirnas - Evolučně konzervované i druhově specifické Př: let-7 - konzervovaný u obratlovců, členovců a nematod -Nalezeny pouze u živočichů, rostlin a virů žádný překryv
12 mirna (micro RNA) -Velká část mirna genů je v klastrech - Savčí mirna často v intronech genů, které regulují (ko-exprese). -Expresní pattern mirna je různý některé kontinuálně, jiné jen někde a někdy -Jsou více abundantní než mrna (až 500x víc) -Malá velikost a jednoduchá sekvence snadná změna, rychlý vývoj a vznik -Cílová sekvence nemusí být 100% komplementární -U člověka dosud objeveno >2000 mirnas, ale pravděpodobně jich je mnohem víc (tkáňová a buněčná specifita).
13 Jak funguje mirna Seed oblast interakce s 3 UTR regulovaného genu Behura 2007
14 Cílová sekvence nemusí být 100% (Téměř) přesná komplementarita mirna a mrna štěpenímrna X Přibližná komplementarita zablokování transkripce (mechanismus neznámý) deadenylace degradace Výhoda: regulace mnoha genů (i stovky) jednou mirna najednou + jedna mrna může interagovat se skupinou mirnas komplementární Wienholds a Plasterk 2005
15 mirna a diferenciace buněk mirna jsou klíčové pro diferenciaci buněk i tkání a pro udržení buněk v diferencovaném stavu. Jak to víme? 1) Chybí u jednobuněčných organismů, málo u kmenových buněk 2) Nediferencované nebo málo diferencované buňky nepotřebují mirna k přežití (ESCs u myši, zárodečné buňky) 3) U zebřičky většina mirna během raného vývoje není exprimována x vysoká tkáňově specifická exprese v době diferenciace buněčných typů (př: mir-10, mir-196 v Hox genech, mir-1 ve svalech, mir-181 hematopoéza). 4) Redukce mirna u rakovinných buněk (př: let-7 u rakovin plic) 5) Transfekce HeLa buněk mir-1 (svalově specifická) a mir-124 (mozkově specifická) změní expresní profil buněk na svalové/mozkové.
16 let-7 příklad regulace (pomocí) mirna - U metazoí vysoce konzervovaná -Hlavní regulátor vývoje a diferenciace vraném embryu i dospělci (mozek) -Cílem regulátory buněčného cyklu (např. Rasa Cdk6) - Diferenciační faktory (Notch) indukují transkripci - Pluripotentní faktory (c-myc) inhibují let-7 - let-7 inhibuje LIN-28, c-myc,...) Taft et al. 2009
17 Jak vznikají nové mirnas Výsledná RNA musí tvořit vlásenku -snadné, protože RNA má sklony se do takových útvarů skládat Čili vznik nové mirna je snazší, než vytvořit protein kódující gen. Zdroje nových mirnas: 1) duplikace 2) introny 3) trna, snorna a pseudogeny 4) mobilní elementy 5) de novo 6) antisense transkript
18 Duplikace Jak vznikají nové mirnas - genu, oblasti, genomu vznik rodiny -u člověka v rodinách 1/3 mirnas, myši 38%, drozofily 13% -většina ne-lokálních duplikací u obratlovců je důsledkem duplikace celého genomu Duplikace genu následovaná subfunkcionalizací nebo neofunkcionalizací jsou největším zdrojem nových mirna.
19 Jak vynikají nové mirnas Introny -mirna se vyskytuje vintronech protein-kódujících genů (1/2 lidských, 20% u C. elegans) -dobrý materiál pro vznik vlásenky + není potřeba nový promotor výhodné pro vznik nových mirnas Nové mirnas specifické pro určitou skupinu jsou častěji lokalizované v intronech (intronic exaptation)
20 Jak vynikají nové mirnas Antisense transkripty mirnas -mají schopnost skládat se do vlásenekstačí jen získat novou funkci
21 Jak vynikají nové mirnas Pseudogeny, snornas a trnas -snornas a trnas se mohou účastnit mirna mašinérie obtížné rozlišit co je skutečná mirna) TEs -člověka identifikováno 278 mirnas, které jsou určitě/možná z TEs -více mezi mladšími, méně konzervovanými a linage-specific mirnas - některé mirna možná ve skutečnosti pirnas
22 Jak vynikají nové mirnas Vznik mirna de novo - Velká část genomu se transkribuje mnoho substrátu pro nové mirnas X stovky sekvencí tvoří suboptimální vlásenky potenciální mirnax k tomu potřeba více kroků -Nové mirnas mají náhodné cíle potenciálně fatální -řešení: nejprve slabá časově a prostorově omezená transkripce po vyladění silnější. Konzervované sekvence v genomu jsou transkribovány silněji.
23 Jak získají mirnas novou funkci? 1) Přímá mutace v seed oblasti 2) Posun seed oblasti -časté (u 13% mirnas konzervovaných mezi drozofilou a Tribolium castaneum) -mir-100 u Nematostelly má seed posunutý o 1 bázi oproti bilateriím.
24 Jak získají mirnas novou funkci? 3) Výměna ramen -mirna passanger strands považovány za biologicky inertní x mohou být asociované s Argonautem a regulovat expresi genů materiál pro novou mirna -po duplikacimůže dojít k posunu transkripce ve prospěch druhého ramene a tím kzisku nové funkce -častý jev(u mnoha rodin mirna drozofily a háďátka, u 11% ortologů u hmyzu) - je považován za jeden ze základních mechanismů diverzifikace mirna
25 Jak získají mirnas novou funkci? 4) Posun vlásenky (hairpin shifting) = výměna jednoho ramene za jinou sekvenci -mezi členy mirna rodiny -nalezeno u 8 z15 mirna rodin nematod
26 Jak získají mirnas novou funkci? 5) Editing -prováděn adenosin deaminázami (ADARs) změna A na I v dsrna změna cílových sekvencí -byl pozorován(v nervové tkáni) x zřejmě se nejedná o rozšířený jev -těžké odlišit od chyb vsekvenování.
27 Příklad ze života aneb co všechno se může stát po duplikaci úseku s mirna 4 možnostiosudu mirna a genu:
28 Evoluce cílového genu Změna 3 UTR Nevhodná cílová místa mirna jsou odstraněna selekcí x někdy vznikají často opakovaně zkrácení cílové 3 UTR méněprostoru pro vznik cílů mirna -Housekeeper geny (např. geny kódující ribosomální proteiny) mají kratší 3 UTR vs. geny s časově a tkáňově specifickou expresí (např. TFs) mají dlouhé 3 UTR s množstvím cílových míst pro mirna.
29 Evoluce cílového genu Polymorfismus cílové oblasti Polymorfismus vytvoření nebo likvidace cílového místa pro mirnazměna regulace genu. - u člověka důkazy o roli SNPs v cílových místech mirna ve vzniku rakoviny Texel sheep -Texel sheep, plemeno ovcí se silně vyvinutou svalovinou způsobeno vnikem cílového místa pro mir-1 a mir-126 v3 UTR genu pro myostatin.
30 Evoluce cílového genu Cichlidy z jezera Malawi -Stovky druhů zjedné linie během 1 milionu let. -Jejich genomy jsou velice podobné x diverzita morfologie a chování na úrovni obratlovčího řádu. - mirna cílová místa vykazují vyšší množství SNPs -86% cílových míst mirna vykazuje variabilitu mezi hlavními liniemi malawských cichlid. Změny v mirna cílových oblastech jsou důležitým evolučním mechanismem diverzifikace a speciace.
31 mirna jako marker fylogeneze -množství mirnas narůstá během evoluce časté rodiny specifické pro určitou linii - ztráty mirnas vzácné rodiny mirna přítomny u +- všech dceřiných linií -mutace v seed oblasti jsou vzácné mirna je skvělý marker evoluce/příslušnosti k taxonu 2 kola expanze mirna: 1) Bilateria 2) obratlovci Obojí koreluje s nárůstem komplexity Wheeler et al. 2009
32 mirna u předka prvo-a druhoústých
33 Expanze mirna rodin koreluje s narůstáním morfologické komplexity
34 mirna jako marker fylogeneze Podle ESTs jsou Cnidaria a Porifera sesterské taxony x podle molekuláry a morfologie k sobě patří Cnidaria a Bilateria X Cnidaria a Bilateria sdílejí mir-100, který chybí u houbovců, žahavci nemají houbovčí mirnas a houbovci žahavčí.
35 mirna jako marker fylogeneze Žebernatky (Ctenophora) nejasná fylogenetická pozice -osekvenován genom Mnemiopsis leidyi nemá mirna ani Droshu a Pashu podporuje bazální pozici žebernatek - Trichoplax adherens nemá mirna X má Droshu a Dicer nezávislé ztráty v obou liniích? Maxwell et al. 2013
36 mirna a vývoj lidského mozku Člověk, šimpanz a makak rhezus -Srovnání exprese v různých obdobích postnatálního vývoje ve dvou částech mozku: mozeček (motorika, paměť, řeč) a přední část čelního laloku (abstraktní myšlení, plánování, operační paměť, sociální inteligence) Časově konstantní exprese stejně rychlá evoluce u všech druhů x vývojově omezená exprese - 3-5x rychlejší evoluce u člověka 2x rychlejší v čelním laloku než v mozečku Změna je v trans regulaci (hlavně mirnas), identifikace 3 mirnas regulujících expresi genů v neuronech. mirnas jsou možná zodpovědné za evoluci lidského mozku Somel et al. 2011
37 mirna a rakovina mirna regulují velké množství genů (60% lidských genů?) + účastní se buněčné proliferace, diferenciace, apoptózy a udržování zárodečných buněk deregulace rakovina mirna může způsobit rakovinu dvěma mechanismy: 1) ztrátou funkce selže odbourání transkriptu onkogenu overexprese onkogenu 2) zesílení/zisk funkce odbourání transkriptu tumorsupresorového genu Příčinou může být: 1) změna exprese mirna genu 2) změna processingu mirna 3) změna v cílovém místě
38 mirna a rakovina 1) změna exprese a) změna pozice mirna genu v genomu Translokace onkogenu pod vlivem promotoru mirna up-regulace Př.: mir marker hematopoetických buněk, na 17. chromosomu blízko zlomové bodu, který je často příčinou translokace t(8;17) translokace MYC, ten pod vlivem promotoru mir-142 upregulace MYC vznik agresivní leukemie B buněk b) změna regulace transkripce Cca 1/3 lidských mirna genů člověka v klastrech ko-exprimovány chyba vregulaci jednoho člena ovlivňuje i ostatní geny vklastru.
39 mirna a rakovina c) mutace v regulační oblasti mirna genu Salzman et al. 2013
40 mirna a rakovina 2) změna processingu mirna a) SNPs v mirna mohou inhibovat nebo urychlit processing Příklad: Chronická lymfatická leukémie často delece 13q13.4 (tumor supresory mir-15a a mir-16-1) -SNP v mir-16-1 chyba ve zpracování CLL Salzman et al. 2013
41 mirna a rakovina 2) změna processingu mirna - SNPs v mirna mohou inhibovat nebo urychlit processing Salzman et al. 2013
42 mirna a rakovina 2) změna processingu mirna b) Inhibice biogeneze mirna = vážné defekty vývoje + u mnoha organizmů letální - 27% různých tumorů je hemizygotních pro deleci Diceru -Globální knockdown mirnas vyřazením Diceru a DGCR8 rychlejší rozvoje tumoru -U myší prokázáno, že snížení množství Diceru urychluje růst nádoru - Experimenty s antisense oligonukleotidy na myších a primátech hladinu mirna umíme manipulovat. - mir-143 se účastní diferenciace adipocytů (= tukových buněk) potenciální cílléčby při obezitě a metabolických poruchách. mirna v budoucnu snad diagnostický nástroj a terapeutický cíl nejen proti rakovině.
43 mirna a rakovina 3) změna v cílovém místě - let-7 regulace onkogenů KRAS, MYC a HMGA2 - nízká exprese let-7 u řady rakovin -SNP v 3 UTR KRAS overexprese KRAS riziko vzniku melanomu a rakoviny plic, prsu a vaječníků Salzman et al. 2013
44 O čem to bylo -Většina genomu je transkribovaná X jen malá část jsou protein kódující geny - Nekódující RNA řada podob (lnrna, snrna, mnoho variant) -Nekódující RNA řada funkcí (regulace, modulace chromatinu, boj proti cizí RNA a virům, ) -mirna důležitý regulační prvek (reguluje expresi 20-30% protein kódujících genů) -mirna snazší vznik než protein kódující geny X velmi konzervativní maker fylogeneze -mirna nárůst mirna genů koreluje s nárůstem komplexity + diverzifikace druhů -mirna nutná pro diferenciaci - mirna regulace buněčné proliferace a apoptózy selhání = rakovina
45 Konec
Už od počátků molekulární biologie a centrálního dogmatu bylo jasné, že produktem některých genů jerna a ne protein. Týkalo se to ribosomálních genů,
Už od počátků molekulární biologie a centrálního dogmatu bylo jasné, že produktem některých genů jerna a ne protein. Týkalo se to ribosomálních genů, genů pro trna, splicesomálnía snorna, které se účastnily
Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
RNA molekuly. Analýza genové exprese pomocí cytometrických (a jiných) metod. Analýza exprese a funkce microrna. Úrovně regulace genové exprese
Analýza genové exprese pomocí cytometrických (a jiných) metod Studium exprese a funkce microrna Eva Slabáková, Ph.D. Bi9393 Analytická cytometrie 12.11.2013 Oddělení cytokinetiky Biofyzikální ústav AVČR,
RNA interference (RNAi)
Liběchov, 29. 11. 2013 RNA interference (RNAi) post-transkripční umlčení genové exprese přirozený mechanismus regulace genové exprese a genomové stability obranný antivirový mechanismus konzervovaný mechanismus
Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto
AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny
eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
EPIGENETICKÁ DĚDIČNOST
Epigenetika EPIGENETICKÁ DĚDIČNOST Pojmenovaná britským biologem Conradem Waddingtonem r. 1940, Něco navíc, mimo v porovnání s mendelistickou genetikou, Umožňuje buňkám s identickým genotypem vznik odlišných
Populační genetika II
Populační genetika II 4. Mechanismy měnící frekvence alel v populaci Genetický draft (genetické svezení se) Genetický draft = zvýšení frekvence alely díky genetické vazbě s výhodnou mutací. Selekční vymetení
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního
Kontrola genové exprese
Základy biochemie KBC/BC Kontrola genové exprese Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
Molekulární procesy po fertilizacinormální či abnormální po ART?
Molekulární procesy po fertilizacinormální či abnormální po ART? Aleš Hampl Již více jak MILION dětí bylo na světě počato pomocí ART ART jako zdroj zvýšeného rizika:? Kongenitální malformace (Ericson and
Učební osnovy předmětu Biologie
(kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího
Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje
Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů Radka Reifová Katedra zoologie Prezentaci naleznete na: http://web.natur.cuni.cz/~radkas/ v záložce Courses Jak vznikají dvě pohlaví Mechanismy determinace
Bakteriální transpozony
Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym
Evoluční genetika 2/1 Zk/Z
Evoluční genetika 2/1 Zk/Z Radka Reifová, Pavel Munclinger, Zuzana Musilová Prezentace a materiály k přednášce http://web.natur.cuni.cz/zoologie/biodiversity/ Evoluční genetika Obor vzniklý propojením
Evoluční genetika 2/1 Zk/Z
Evoluční genetika 2/1 Zk/Z Radka Reifová, Pavel Munclinger, Zuzana Musilová Prezentace a materiály k přednášce http://web.natur.cuni.cz/zoologie/biodiversity/ Evoluční genetika Obor vzniklý propojením
Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.
Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin. Nukleové base - purinové a pyrimidinové Ribonukleosidy - base + ribosa Deoxyribonukleosidy base + 2 - deoxyribosa Nukleotidy,
Evoluční genetika 2/1 Zk/Z
Evoluční genetika 2/1 Zk/Z Radka Reifová, Pavel Munclinger, Zuzana Musilová Prezentace a materiály k přednášce http://web.natur.cuni.cz/zoologie/biodiversity/ Evoluční genetika Obor vzniklý propojením
Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři
Genetické mapování v přírodních populacích i v laboratoři Funkční genetika Cílem je propojit konkrétní mutace/geny s fenotypem Vzniklý v laboratoři pomocí mutageneze či vyskytující se v přírodě. Forward
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách
Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou
Gibbsovo samplování a jeho využití
Gibbsovo samplování a jeho využití Regulace genů Hlavní pozornost výzkumů DNA je většinou věnována analýze genů Geny tvoří pouhá 3% lidské DNA Ukazuje se, že zbývající junk DNA má také velký význam Obsahuje
EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
EPIGENETIKA Epigenetika se zabývá studiem reverzibilních změn funkce genů, aniž by při tom došlo ke změnám v sekvenci jaderné DNA. Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
Tematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Transpozony - mobilní genetické elementy
Transpozony - mobilní genetické elementy Tvoří pravidelnou součást genomu prokaryot i eukaryot (až 50% genomu) Navozují mutace genů (inzerční inaktivace, polární mutace, změny exprese genů) Jsou zodpovědné
Struktura chromatinu. Co je to chromatin?
Struktura chromatinu Buněčné jádro a genová exprese Lenka Rossmeislová struktura-význam-modifikace Co je to chromatin? hmota, ze které jsou vytvořeny chromozomy DNA asociovaná s proteiny, které napomáhají
ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv
Urbanová Anna ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv strukturní rysy mrna proces degradace každá mrna v
Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Genetika člověka GCPSB
Inovace předmětu Genetika člověka GCPSB Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika člověka / GCPSB 7. Genetika
Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví
Genetika pohlaví Genetická determinace pohlaví Způsoby rozmnožování U nižších organizmů může docházet i k ovlivnění pohlaví jedince podmínkami prostředí (např. teplotní závislost pohlavní determinace u
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
EPIGENETICKÁ DĚDIČNOST
Epigenetika EPIGENETICKÁ DĚDIČNOST Pojmenovaná britským biologem Conradem Waddingtonem r. 1940, Něco navíc, mimo v porovnání s mendelistickou genetikou, Umožňuje buňkám s identickým genotypem vznik odlišných
Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK
ové technologie v analýze D A, R A a proteinů Stanislav Kmoch Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK Motto : "The optimal health results from ensuring that the right
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Zaměření bakalářské práce (témata BP)
Zaměření bakalářské práce (témata BP) Obor: Buněčná a molekulární diagnostika - zadává katedra - studenti si témata losují Obor: molekulární biologie a genetika - témata BP vychází z vybraného tématu DP
Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno
GONOSOMY GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y Obr. 1 (Nussbaum, 2004) autosomy v chromosomovém páru homologní po celé délce chromosomů crossingover MEIÓZA Obr. 2 (Nussbaum, 2004) GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y ODLIŠNOSTI
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Populační genetika III. Radka Reifová
Populační genetika III Radka Reifová Genealogie, speciace a fylogeneze Genové genealogie Rodokmeny jednotlivých kopií určitého genu v populaci. Popisují vztahy mezi kopiemi určitého genu v populaci napříč
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VYUŽITÍ CYTOLOGICKÝCH A MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÝCH METOD PŘI DETEKCI NÁDORŮ Definice problematiky Profil přístupů Nádorová heterogenita
VYUŽITÍ CYTOLOGICKÝCH A MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÝCH METOD PŘI DETEKCI NÁDORŮ Definice problematiky Profil přístupů Nádorová heterogenita Všechny nádory mají genetický podtext, ale některé mají tento podtext
Genetika člověka / GCPSB. Radim Vrzal
Genetika člověka / GCPSB Radim Vrzal Analýza chromosomů a s nimi spojených nemocí (část I.) Genetický materiál: Chromosomy Série buněčných dělení Zygota + Úkoly genetického systému Jak každá buňka dostane
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
Chromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
Genetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat DNA - primární struktura Několik experimentů ve 40. a 50. letech 20. století poskytla důkaz, že genetický materiál je tvořen jedním ze dvou typů nukleových kyselin: DNA nebo RNA. DNA je
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh
Heteroze jev, kdy v F1 po křížení geneticky rozdílných genotypů lze pozorovat zvětšení a mohutnost orgánů, zvýšení výnosu, životnosti, ranosti, odolnosti ve srovnání s lepším rodičem = heterózní efekt
Bioinformatika. hledání významu biologických dat. Marian Novotný. Friday, April 24, 15
Bioinformatika hledání významu biologických dat Marian Novotný Bioinformatika sběr biologických dat archivace biologických dat organizace biologických dat interpretace biologických dat 2 Biologové sbírají
Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin
Mendelova genetika v příkladech Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Ing. Petra VESELÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
Modifikace dědičné informace rostlin
Modifikace dědičné informace rostlin Lukáš Fischer, KFR PřF UK Jak zlepšit vlastnosti rostlin Principy a klasické způsoby přípravy geneticky modifikovaných rostlinných buněk a celých rostlin Genový přenos
Genetické markery. pro masnou produkci. Mgr. Jan Říha. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o.
Genetické markery ve šlechtění skotu pro masnou produkci Mgr. Jan Říha Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Genetické markery Polymorfní místa v DNA, které vykazují asociaci na sledované znaky Příčinné
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Počítačové vyhledávání genů a funkčních oblastí na DNA
Počítačové vyhledávání genů a funkčních oblastí na DNA Hodnota genomových sekvencí záleží na kvalitě anotace Anotace Charakterizace genomových vlastností s použitím výpočetních a experimentálních metod
NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
MECHANIZMY EPIGENETICKÝCH PROCESŮ
MECHANIZMY EPIGENETICKÝCH PROCESŮ METYLACE DNA Metylace DNA Adice metylové skupiny (CH 3 ) na 5. uhlík cytosinu Obvykle probíhá pouze na cytosinech 5 vůči guanosinu (CpG) Cytosin NH 2 5-Metylcytosin NH
Petr Müller Masarykův onkologický ústav. Genová terapie
Genová terapie Petr Müller Masarykův onkologický ústav Genová terapie =terapie využívající vpravení exogenní DNA do buněk či tkání organismu za účelem opravy fenotypu (deficience či mutace genu, vrozené
Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze
Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze MUDr. Jiří Vachtenheim, CSc. Přehled regulace buněčného cyklu Základní terminologie: Cycliny evolučně konzervované proteiny
Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
Genová etiologie nemocí
Genová etiologie nemocí 1. Obecná etiologie nemocí 1. Obecná etiologie nemocí 2. Mutace genů v germinativních a somatických buňkách 3. Molekulární fyziologie genu 4. Regulace aktivity genu (genové exprese)
Genetika - maturitní otázka z biologie (2)
Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):
Molekulární mechanismy formování epigenomu
lncrna a epigenom Molekulární mechanismy formování epigenomu Epigenetika = věda o stabilních genetických modifikacích, které vedou ke změně exprese a funkce genů beze změny sekvence DNA Epigenetické procesy
Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění
Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain
The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain Matthias J. Schnell, James P. McGettigan, Christoph Wirblich, Amy Papaneri Nikola Skoupá, Kristýna Kolaříková, Agáta Kubíčková Historie
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost divergence druhů
O původu života na Zemi Václav Pačes
O původu života na Zemi Václav Pačes Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR centrální dogma replikace transkripce DNA RNA protein reverzní transkripce translace informace funkce Exon 1 Intron (413
562 VESMÍR 79, říjen 2000 http://www.cts.cuni.cz/vesmir. 1. Nově replikovaná DNA lidské buňky HeLa značená modifikovaným
1 1. Nově replikovaná DNA lidské buňky HeLa značená modifikovaným nukleotidem. Buněčné jádro v pozdní fázi S buněčného cyklu je narušeno působením detergentu. Z obrázku je patrná původní akumulace DNA
Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled
Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN I. Přehled RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Definice bioinformatiky (Molecular) bio informatics: bioinformatics is conceptualising biology
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Na rozdíl od genomiky se funkční genomika zaměřuje na dynamické procesy, jako je transkripce, translace, interakce protein - protein.
FUNKČNÍ GENOMIKA Co to je: Oblast molekulární biologie která se snaží o zpřístupnění a využití ohromného množství dat z genomových projektů. Snaží se popsat geny, a proteiny, jejich funkce a interakce.
IV117: Úvod do systémové biologie
IV117: Úvod do systémové biologie David Šafránek 29.10.2008 Obsah Spojitý deterministický model transkripční regulace Obsah Spojitý deterministický model transkripční regulace Schema transkripční regulace
Protein S100B ití v traumatologii. lková Roche s.r.o., Diagnostics Division
Protein S100B Využit ití v traumatologii Olga BálkovB lková Roche s.r.o., Diagnostics Division S100: biochemické minimum S100 = kalcium vážící nízkomolekulární proteiny první objeveny 1965 (hovězí mozek)
BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery
Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich
Obsah. Vědní obor genetika 1 Osobní genom 1 Úvodem 2 Tři velké milníky genetiky 2
Obsah KAPITOLA 1 Vědní obor genetika 1 Osobní genom 1 Úvodem 2 Tři velké milníky genetiky 2 MENDEL: GENY A PRAVIDLA DĚDIČNOSTI 2 WATSON A CRICK: STRUKTURA DNA 3 PROJEKT LIDSKÉHO GENOMU: SEKVENOVÁNÍ DNA
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 6. Struktura nukleových kyselin Ivo Frébort Struktura nukleových kyselin Primární struktura: sekvence nukleotidů Sekundární struktura: vzájemná poloha nukleotidů
Modelov an ı biologick ych syst em u Radek Pel anek
Modelování biologických systémů Radek Pelánek Modelování v biologických vědách typický cíl: pomocí modelů se snažíme pochopit, jak biologické systémy fungují model zahrnuje naše chápání simulace ukazuje,
Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin
Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin Ing. Kateřina Tmejová, Ph. D.,
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Biosyntéza nukleových kyselin. VY_32_INOVACE_Ch0219.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie Okruhy otázek ke státní doktorské zkoušce Část molekulární biologie
Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1
Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost evoluce v případě,
KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010 BIOLOGIE Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013
5.6.3 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOPIS I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis vychází z obsahu vzdělávacího oboru Člověk a příroda a je v některých ročnících částečně
Mitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze
Mitochondriální genom, úloha mitochondrií v buněčném metabolismu, signalizaci a apoptóze MUDr. Jan Pláteník, PhD březen 2007 Mitochondrie:... původně fagocytované/parazitující bakterie čtyři kompartmenty: