Marketingová studie cestovního ruchu regionu Mohelnicko

Transkript

1 Marketingová studie cestovního ruchu regionu Mohelnicko Objednatel: Město Mohelnice U Brány Mohelnice tel: , fax: mesto@mohelnice.cz Zhotovitel: DAT Uherské Hradiště Jiřího z Poděbrad Uh. Hradiště tel.: info@dat.cz Spolupráce: PNO Consultants, s.r.o. Holandská 1, Brno Tel.: (+420) , Fax: (+420) Mobil: (+420) jozef.lipka@pnoconsultants.com Tento projekt je spolufinancován EU a Olomouckým krajem

2 Obsah 1 Pracovní skupina pro podporu zpracování Marketingové studie Analytická část Přehled programových dokumentů pro cestovní ruch na národní úrovni Vazba studie na regionální strategické rozvojové dokumenty Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRÚOOK) Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje Obecné trendy vývoje CR Evropa a svět ČR základní data o cestovním ruchu v ČR Základní charakteristika území regionu Mohelnicko Poloha a geografické podmínky Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Voda a kanalizace Energetika Spoje Odpady Pozemky a objekty vhodné pro rozvoj podnikání v CR Vybavení obce poštovními a bankovními službami Sociální a ekonomická charakteristika Obyvatelstvo Bydlení a domácnosti Objekty individuální rekreace Ekonomika a zaměstnanost Lidské zdroje a vzdělávání Zdravotní a sociální služby Životní prostředí Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch a jeho infrastruktura analýza nabídky Doprava Ubytování Stravování Přírodní atraktivity Kulturně historické atraktivity Současné, vytvořené návštěvnické atraktivity Speciální události a festivaly, folklór a tradice Ostatní doplňková turistická infrastruktura

3 2.9 Analýza návštěvnosti a návštěvníků analýza poptávky Základní statistika návštěvnosti Olomouckého kraje Marketingový průzkum návštěvníků Organizace a marketing CR v regionu Mohelnicko Subjekty cestovního ruchu, které svojí působností zasahují do regionu Marketing cestovního ruchu v regionu Analýza konkurence Vstupní výběr cílových skupin SWOT analýza Závěry analýzy shrnutí Návrhová část Vize rozvoje cestovního ruchu na Mohelnicku Hlavní cíle rozvoje CR na Mohelnicku a jejich monitorování Prioritní / strategické rozvojové oblasti a opatření do roku Cestovní ruch role a odpovědnost obcí a mikroregionu Stávající projekty a projektové záměry obcí Specifikace navrhovaných opatření Strategická oblast Infrastruktura CR Strategická oblast Regionální marketing CR Strategická oblast Kvalita služeb CR Strategická oblast Rozvoj podnikání a lidských zdrojů v CR Strategická oblast Plánování a organizace cestovního ruchu Závěr

4 Úvod Význam a přínos cestovního ruchu pro snížení nezaměstnanosti, ekonomickou prosperitu regionů a měst s pozitivním vlivem na kulturní a sociální život společnosti je již nezpochybnitelný, i když cestovní ruch není ekonomicky a statisticky uzavřené odvětví, o němž existují vypovídací ekonomické ukazatele, ale souhrnem různých činností a aktivit lidí, které zasahují v různé míře do mnoha ekonomických odvětví. Region Mohelnicko (dále jen region nebo Mohelnicko) je tvořen obcemi, které od spadají do správní působnosti města Mohelnice, které je kulturním, sportovním a obchodním centrem regionu. Region leží na rozhraní dvou turistických oblastí Haná a Jeseníky, což je vysvětlením velké přírodní i kulturní rozmanitosti a potenciálu pro rozvoj CR. Globálním cílem trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Mohelnicku by měla být stabilizace jeho postavení ve struktuře odvětví národního hospodářství a utváření předpokladů pro jeho efektivní a dlouhodobý rozvoj. Je zřejmé a mnoholetým vývojem prokázané, že každá lidská aktivita a činnost je jen natolik úspěšná, nakolik je podložená odpovídajícími vědomostmi a dovednostmi. Žijeme v době, kdy se i v netržním sektoru zabydlují pojmy tržní ekonomiky a roste konkurence. I zde se lidská aktivita snaží být tou nejlepší, nejefektivnější v zájmu celé organizace, ať už se jedná o neziskové organizace, státní správu nebo samosprávu. I v případě obcí, měst a jejich svazků (mikroregionů) můžeme hovořit o marketingové koncepci jako o snaze o zvýšení pravděpodobnosti podnikatelského úspěchu. Jedná se o přístup, který nechce ponechat výsledek vývoje v oblasti CR na pouhé náhodě, ale naopak systematicky usiluje o vytvoření nejlepších východisek. Poslání marketingové studie Marketingová studie cestovního ruchu Mohelnicka se stane rámcem, který zainteresovaným subjektům definuje priority a naznačí další postup tak, aby se naplnila vize rozvoje cestovního ruchu a s tím spojeného vzniku nových pracovních příležitostí, zlepšování infrastruktury, rozvoje podnikání, zvyšování příjmů, zlepšování životní úrovně obyvatel a zvyšování pocitu hrdosti občanů na svoji obec, město a region. Studie je dynamickým dokumentem, zejména návrhová část by měla být pravidelně revidována a aktualizována. Metodika zpracování studie Marketingové studie patří svým posláním i svým obsahem do problematiky marketingových výzkumů, případně marketingových průzkumů. Objektem marketingových studií může být mnoho témat, v tomto případě je to rozvoj CR v regionu Mohelnicko. Cílem marketingových studií je získání informací pro marketingové rozhodování, a to jak pro marketingová plánová rozhodnutí, tak pro marketingová realizační opatření. Struktura a obsah této marketingové studie jsou definovány přílohou L Pokynů pro žadatele o podporu projektu v rámci Grantového schématu Olomouckého kraje s názvem Závazná struktura pro marketingovou studii v oblasti cestovního ruchu V první části dokumentu je provedena základní analýza současného stavu regionu z pohledu cestovního ruchu charakteristika území, základní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, analýza nabídky a poptávky, organizace a marketing cestovního ruchu, analýza konkurence, syntéza dat a formulace východisek pro návrhovou část (SWOT analýza, definice cílových skupin). 4

5 Druhá, návrhová, část dokumentu má hierarchickou strukturu členění: formulace vize a hlavních cílů, marketingová strategie (strategické rozvojové oblasti a specifické cíle), opatření a aktivity, včetně stanovení garanta realizace a spolupracujících subjektů, termínů realizace a odhadu potřebných finančních nákladů. Základním předpokladem úspěchu však je angažovanost představitelů města, jednotlivých podnikatelů v oblasti služeb (nejen ubytovacích a stravovacích) a také zájem místních občanů o rozvoj svých obcí a měst. Prostřednictvím participace zástupců všech sektorů společnosti na tvorbě marketingové studie jsou vytvořeny předpoklady pro získání jejich podpory ve fázi implementace plánovaných opatření a aktivit. 5

6 1 Pracovní skupina pro podporu zpracování Marketingové studie Seznam členů pracovní skupiny pro podporu zpracování Marketingové studie rozvoje cestovního ruchu regionu Mohelnicko v rámci projektu Marketing a propagační mix CR Mohelnicka (osobní účast alespoň na jednom workshopu, případně písemná forma připomínkování): Zástupci návštěvnických atraktivit PhDr. Zuzana Marková správce hradu Bouzov Ing. Petr Kučera Muzeum tvarůžků Loštice Hana Heidenreichová vedoucí Muzea Mohelnice Zástupci ubytovatelů různých kategorií ubytovacích zařízení (hotel, pension, agroturistika, ) Jan Konečný Loštice majitel hotelu a restaurace u Coufalů, zastupitel Loštice Roman Hnátek ATC Morava Mohelnice JUDr. Luboš Malínek ATC Morava Mohelnice Helena Purová ubytování v soukromí Mohelnice Jiří Pokorný Hotel U Cimbury Bouzov Zástupci stravovacích zařízení Iva Konečná Hotel a restaurace U Coufalů Loštice Zástupci dopravy Ing. Jaroslav Martinek, Centrum dopravního výzkumu (CDV) Brno, pracoviště Olomouc Zástupci veřejné správy (státní správa, samospráva a jejich instituce) Mgr. Radek Stojan Krajský úřad Olomouckého kraje, oddělení CR Bc. Djamila Králiková člen komise CR Olomouckého kraje Ing. Petr Kratochvíl Czechtourism, ředitel odboru regionálního Pavel Nenkovský místostarosta Mohelnice, pořadatel Mohelnického dostavníku, úsek kultury na MěÚ Vladimíra Horáková MěÚ Mohelnice, odbor kultury, školství a památkové péče Jiřina Skálová MěÚ Mohelnice, IC Veronika Kolářová MěÚ Mohelnice, odbor regionálního rozvoje a investic Vlasta Miketová starostka Úsova Barbora Neumannová starostka obce Maletín František Winkler starosta obce Pavlov Lubomír Pejchal místostarosta Mírova Ctirad Lolek starosta Loštic Zástupci informačních center regionu Hana Rozehnalová vedoucí RIC Šumpersko pod Vlastivědným muzeem v Šumperku Zástupci neziskového sektoru aktivního v oblasti CR Ctirad Štipl Společnost přátel hradu Bouzova, člen rady města Mohelnice Luděk Štipl Respekt a tolerance 6

7 2 Analytická část 2.1 Přehled programových dokumentů pro cestovní ruch na národní úrovni Na národní úrovni byla (odpovědnými institucemi vládou ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj, CzechTourism atd.) zpracována řada dokumentů účelově zaměřených nebo týkajících se sektoru cestovního ruchu: Strategie regionálního rozvoje ČR Strategický program ekonomického a sociálního rozvoje ČR Národní rozvojový plán ČR (hlavně Sektorová část Cestovní ruch a lázeňství) Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období Sektorový rozvojový program Sektorový operační program Regionální analýza cestovního ruchu v ČR (2001) Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky (2001) Potenciál cestovního ruchu územně omezující a podporující faktory (2002) Strategie rozvoje kulturního cestovního ruchu v ČR (2002) Společný regionální operační program ( ) Zásadní význam pro rozvoj cestovního ruchu má zejména Národní rozvojový plán České republiky a jeho Sektorová část Cestovní ruch a lázeňství, která definuje 4 základní strategické cíle a 4 priority pro jejich naplňování. Strategické cíle Národního rozvojového plánu České republiky, Sektorové části Cestovní ruch a lázeňství: I. přispět ke stabilizaci a tvorbě nových pracovních příležitostí, zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností; II. podpořit aktivitami cestovního ruchu rozvoj malého a středního podnikání ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech; III. přispět ke zvyšování příjmů státního a místních rozpočtů; IV. přispět ke zvyšování devizových příjmů cestovního ruchu v obchodní bilanci. Priority Národního rozvojového plánu České republiky, Sektorové části Cestovní ruch a lázeňství: a) Podpora budování infrastruktury cestovního ruchu, zejména pro malé a střední podnikání b) Podpora budování organizační struktury cestovního ruchu a příprava lidských zdrojů pro cestovní ruch c) Podpora tvorby produktů cestovního ruchu d) Podpora zachování a obnovy kulturního a přírodního dědictví pro cestovní ruch Dalším významným dokumentem z roku 2001 je Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR (dále jen koncepce) zpracovaná pro období let Tato koncepce vychází z Národního rozvojového plánu ČR a z úkolů Strategie regionálního rozvoje ČR a stanovuje 13 cílů státní politiky pro léta : 1. zvyšování devizových příjmů z CR, 2. zvyšování příjmů státního a místních rozpočtů, stabilizace, resp. získání nových pracovních příležitostí v regionech, 3. podpora aktivit CR v regionech, se zřetelem na rozvoj malého a středního podnikání, zejména ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech, 4. zkvalitnění infrastruktury CR, 5. vytvoření legislativního rámce pro podporu rozvoje CR z hlediska kompetencí orgánů státní a samosprávy, 6. participace na tvorbě legislativního rámce a vynucovacího práva systému ochrany spotřebitele, 7. zdokonalení systému odborného (středního a vysokého) školství v oblasti CR, 7

8 8. vytvoření systému celoživotního vzdělávání dospělých v oblasti CR, efektivní využití kulturně historického potenciálu (včetně technických památek) pro CR, 9. zajištění účinnějšího marketingu CR na různých stupních řízení veřejné správy, 10. zabezpečení aproximace práva EU v oblasti CR do právního systému ČR, 11. vytvoření systému pro přijímání finanční podpory EU (strukturální fondy) v oblasti CR. Pro zajištění uvedených cílů bylo stanoveno následujících 10 opatření: 1. realizace Státního programu podpory CR, 2. vytvoření satelitního účtu CR, 3. implementace právního systému EU v oblasti CR do právního systému ČR, 4. tvorba návrhu zákona o podpoře CR, 5. vytvoření integrovaného informačního systému CR, 6. podpora tvorby a realizace turistických produktů, zaměřených především na kulturně poznávací turistiku, lázeňství, kongresovou a incentivní turistiku, venkovskou turistiku, včetně agroturistiky a ekoturistiky, cyklo a pěší turistiku apod., 7. zvýšení účinnosti zahraniční prezentace ČR jako významné turistické destinace na světovém trhu cestovního ruchu, 8. grantová politika ČCCR na podporu tvorby a realizace regionálních produktů CR, 9. zajištění účinnějšího marketingu CR na různých stupních řízení veřejné správy, 10. navázání na dříve zpracovanou Rajonizaci cestovního ruchu a vypracování hodnocení potenciálu CR na území ČR. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky Usnesením Vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 byla schválena Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky, ve které se stát zavázal k podpoře cyklistické dopravy a k budování cyklostezek. Priority: 1. Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území 2. Rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu: Vytváření podmínek k podpoře cykloturistiky Využití cykloturistiky pro obnovu venkova Zajištění přípravy čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU 3. Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany ŽP a zdraví 4. Zajištění koordinace s dalšími resorty a subjekty Vazba studie na priority a opatření programu SROP Marketingová studie by měla respektovat priority a opatření SROP v oblasti cestovního ruchu, ale vzhledem k tomu, že současné programovací období končí a operační programy pro nové období nejsou známé, nebudeme se touto vazbou v tuto chvíli zabývat. 8

9 2.2 Vazba studie na regionální strategické rozvojové dokumenty Vazba na krajské rozvojové dokumenty je vzhledem k decentralizaci státní správy klíčová kraj například zastřešuje marketing cestovního ruchu a podporuje rozvoj cestovního ruchu finančně prostřednictvím různých programů či grantových schémat Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRÚOOK) Program je dostupný na internetových stránkách Olomouckého kraje ( sekce Dokumenty, subsekce Odbor strategického rozvoje). Tento dokument byl schválen Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne Cestovnímu ruchu je v tomto dokumentu věnována priorita 2, opatření 4, viz níže. 2. Priorita: Stabilizace a rozvoj nemetropolitních oblastí (včetně informačních technologií) Opatření 2.4. Rozvoj cestovního ruchu Charakter potenciálu CR v Olomouckém kraji spočívá v široké nabídce atraktivit, které jsou doposud nerovnoměrně využívány, a to především v porovnání metropolitního, městského a venkovského CR, jak dokazují statistiky návštěvnosti. Proto musí být kladen důraz na jejich vyvážený rozvoj. Opatření je prioritně zaměřeno na rozvoj CR mimo metropolitní oblast kraje. Tato kategorie CR představuje jednu z možností, jak diverzifikovat strukturu ekonomických činností na mimo metropolitní oblast. Cílem opatření je podpora zaměřená na zvýšení návštěvnosti, prodloužení pobytu a spokojenosti návštěvníků a turistů v Olomouckém kraji. 1 Specializovaná část infrastruktury sloužící především cestovnímu ruchu. Podpora CR bude zaměřena na rozvoj infrastruktury, suprastruktury1 1 a marketingových aktivit. Podporu CR, a to zejména v případě podpory CR na venkově, je dále nezbytné provázat s podporou mimoprodukčních funkcí zemědělství, hlavně pokud jde o revitalizaci krajinných prvků zvyšujících její atraktivitu. Aktivity Projekty zaměřené na propagaci místního CR v České republice i v zahraničí Podpora marketingu a propagačních produktů CR Podpora lidových tradic a folklóru Podpora lázeňství jako významného odvětví CR v Olomouckém kraji Projekty zaměřené na zavádění a prezentaci systému standardizace nabízených služeb Pořádání významných společenských akcí (konference a kongresy, sportovní akce apod.) ve významných destinacích CR v kraji Rozvoj systému značení Výstavba/rekonstrukce nemovitostí přímo sloužících CR Výstavba účelových sportovních zařízení zvyšujících nabídku volnočasových aktivit v místě realizace CR Výstavba účelových cyklostezek, lyžařských běžeckých tras a hipostezek v oblastech koncentrace CR Podpora pilotních projektů turistiky (např. agrofarmy) Rekonstrukce (přednostně viditelných) kulturních památek Podpora regionálního marketingu a informovanosti návštěvníků regionu Tvorba informačních systémů pro turisty v regionu Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje Program je dostupný na sekce Dokumenty, subsekce Odbor strategického rozvoje. 9

10 Vize rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji Olomoucký kraj dobře dostupná, bezpečná a kvalitně řízená destinace národního a mezinárodního cestovního ruchu, charakteristická komplexní nabídkou, vstřícností a profesionalitou poskytovatelů služeb, celoročním aktivním cestovním ruchem, vycházející zejména z přírodních a krajinných krás a jedinečností Jeseníků, jedinečnou venkovskou turistikou, vycházející z tradic a folklóru Hané a krás podhorské krajiny Jeseníků, výjimečně širokou a otevřenou nabídkou lázeňské a relaxační turistiky, vycházející z kvalitního životního prostředí a z řady menších a středních lázeňských míst, specifickou rolí městského cestovního ruchu, spojeného zejména s krajskou metropolí Olomouc, tvořící významné dopravní, obchodní, kulturní a vzdělávací jádro kraje a bohatou provázanou nabídkou poznávacích, sakrálních, incentivních, kongresových, rekreačních a na aktivní pobyty a sport orientovaných produktů a produktových balíčků. Základní cíle rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji 1. Zlepšení pozice kraje v počtu turistů (ubytovaní alespoň na 1 noc) a dosažení pozice mezi místem 2. Při zachování poměrného nárůstu absolutního počtu návštěvníků a turistů z NUTS II Střední Morava zvýšit podíl návštěvníků a turistů z ostatních částí ČR a ze zahraničí 3. Rozvoj silného image Olomouckého kraje v sektoru cestovního ruchu jako cílové destinace, vycházející ze stávajícího image Jeseníků a image Střední Moravy Hané 4. Vytvoření dlouhodobé těsné spolupráce v sektoru cestovního ruchu, zejména se sousedními kraji (JMK, MSK, PUK, ZK) a regiony na území Polska. Strategické rozvojové oblasti sektoru cestovního ruchu 1. Infrastruktura cestovního ruchu 2. Produktová nabídka cestovního ruchu 3. Kvalita služeb cestovního ruchu 4. Rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu 5. Marketing a marketingová komunikace 6. Organizace cestovního ruchu 10

11 2.3 Vazba studie na strategické rozvojové dokumenty mikroregionu Mohelnicko Region Mohelnicko je totožný s územím mikroregionu Mohelnicko (MRM), tvořený celkem 14 obcemi, které spadají do správní působnosti Mohelnice. Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Mohelnicko byl založen kromě jiného i z důvodu podpory nezemědělského podnikání, marketingu venkovské turistiky a zpracování nabídkových produktů cestovního ruchu. Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy zpracovala v roce 2002 dokument Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko, který analyzuje dané území a přináší soubor opatření pro rozvoj v oblasti sociální, životního prostředí a ekonomiky včetně cestovního ruchu: 1. Tvorba produktů kompletních balíčků služeb 2. Rozšiřování a budování cyklostezek, turistických pěších i běžkařských tras včetně vytváření zázemí 3. Zvyšování kvality ubytování a stravování certifikace služeb, slevové karty 4. Koordinace CR Agentura zajišťující aktivity CR pro mikroregion 5. Propagace a prezentace mikroregionu 6. Infrastruktura podporující cestovní ruch 7. Podpora agroturistiky Dosavadní aktivity mikroregionu v oblasti CR Webové stránky regionu zatím jenom sekce v rámci stránek města Mohelnice Propagační a informační materiály cestovního ruchu viz kapitola Marketing cestovního ruchu v regionu Vyznačení cykloturistických tras v mikroregionu Mohelnicko dle projektu společnosti Dopravní projektování Olomouc Územně plánovací dokumentace Většina obcí regionu má schválenou územně plánovací dokumentací (ÚPD). Město Mohelnice zahájilo projednání návrhu zadání nového územního plánu města. Rozvojové dokumenty jednotlivých obcí regionu Mohelnicko s vazbou na CR Klopina Krchleby Líšnice Loštice Maletín Mírov Mohelnice Moravičany Palonín Pavlov Police Stavenice Třeština Úsov Program obnovy vesnice Program obnovy vesnice Program obnovy vesnice Program obnovy vesnice Program obnovy vesnice Program obnovy venkova Program obnovy venkova 11

12 2.4 Obecné trendy vývoje CR Při rozvoji cestovního ruchu, tj. stanovování cílů, definování a realizaci opatření a aktivit, je nezbytné respektovat trendy cestovního ruchu na cílových trzích. Významnost níže uvedených trendů pro rozvoj CR na Mohelnicku prokáží další části analýzy Evropa a svět Prognóza vývoje Mezinárodní cestovní ruch je uvolněný a očekává se jeho dlouhodobý růst o 4 % (zdroj: World Tourism Organization). Podstatným faktorem budou ekonomické podmínky zdrojových zemí jako je inflace a úrokové sazby, které by však neměly výrazně růst. Výkyvy v ceně ropy na mezinárodních trzích by mohly ovlivnit především leteckou dopravu ze vzdálenějších zdrojových zemí. Trendy cestovního ruchu v Evropě podle Czech Tourism Nárůst počtu osob ve vyšším věku podstatně vzroste počet obyvatel ve věku let Rostoucí zájem spotřebitelů o sebe sama Uvědomování si významu zdraví Informační technologie Vyšší disponibilní příjmy Rostoucí fond volného času Zkušenosti s cestováním a lepší dostupnost Jistota a bezpečí, kvalita a pohodlí turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy. Kvalita životního prostředí a relativní bezpečnost je silnou stránkou regionu. Některé z dalších trendů, které zasáhnou v nejbližších letech také cestovní ruch na Mohelnicku (zpracované dle podkladů WTO a Czech Tourism): Trh tvořený seniory zároveň přispívá k rozvoji poptávky po vzdělávacích zájezdech a dovolených. Ty lákají hlavně zákazníky s vyšším vzděláním a zcestovalé osoby. Zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených i v obdobích mimo hlavní sezónu tvoří se takzvaný únikový trh (krátkodobá dovolená). Je odrazem společnosti, která hledá oddech a únik kdykoliv je to možné. Zvyšuje se počet kombinovaných cest, které spojují pracovní povinnosti s příjemným odpočinkem a zážitkem. Rostoucí zájem o hodnoty jiných kultur rozšiřuje se možnost nabídky turistických událostí a atrakcí, které by mohly vzbudit zájem turistů. Klesá obliba cestování ve velkých skupinách. Taková forma cestování vyžaduje efektivní informační a orientační systém. Zvyšuje se důraz na zájmově zaměřený cestovní ruch jako jsou kulturní, či vzdělávací zájezdy nebo cesty umožňující profesní růst mohou velmi posílit a obohatit smysl cesty a zážitky. Roste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených. Narůstá průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem bude rostoucí role umění, kultury a historie při plánování dovolené. Poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací. Poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy. Bude více preferována mobilita. Poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci cestovního ruchu. Chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy). 12

13 Posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech. V cestovním ruchu poroste význam vizuálních prezentací. Dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu. Destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů. Lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí. Přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně. Uvedené trendy působí v mnoha případech společně, není tedy možné stanovit u každého z nich přesný následek a období působení ČR základní data o cestovním ruchu v ČR Cestovní ruch je jedno z klíčových odvětví ekonomiky České republice v roce 2003 přinesl do státního rozpočtu 3,55 mld. USD a podílel se tak 4,2 % na tvorbě HDP a zaměstnává asi 10 % obyvatel. Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR Od roku 1992 do roku 1999 počet zahraničních turistů, kteří navštívili Českou republiku, vzrostl až o 126 %. Od roku 2000 dochází k poklesu příjezdového cestovního ruchu, nejmarkantněji v r (k mírnému nárůstu došlo v r. 2004). Vývoj ilustruje následující tabulka. Celkem Počet osob Zdroj: ČSÚ Definice pojmů zahraniční turista = osoba, která alespoň 1x nocovala na území České republiky. jednodenní návštěvník = osoba, která se na území České republiky zdržela 1 den bez přenocování v ubytovacím zařízení zahraniční návštěvníci = zahraniční turisté a zahraniční jednodenní návštěvníci zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních = zahraniční turisté V letech 1992 až 1999 počet zahraničních turistů, kteří navštívili Českou republiku, vzrostl až o 126 %. I přes nárůst počtu příjezdů do ČR v letech Olomoucký kraj vykazuje pokles. Celkový počet zahraničních turistů v České republice Celkový počet zahraničních turistů v České republice zahrnuje počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních a počet individuálních turistů, kteří se ubytovali v soukromí, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Vývoj celkového počtu zahraničních turistů, kteří zavítali do České republiky, kopíruje vývoj počtu zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice. Celkový počet zahraničních turistů je v průměru o 30 % vyšší než počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. 13

14 Sezonalita Příjezdy turistů do ČR nevykazují příliš výrazné sezónní rozdíly, zejména díky vysoké návštěvnosti Prahy. Mezi měsíce s nejmenším počtem turistů patří leden, únor a listopad (každý přibližně 5 %) a také prosinec (kolem 6 %). Největší nápor turistů přijíždí v průběhu července a zejména srpna (v roce 2001 to bylo 12,6 % a 12,4 %). Rok 2002 měl specifický průběh. Na návštěvnost mají vliv takové faktory jako například terorismus či živelné pohromy. Povodně, které zasáhly Českou republiku v polovině srpna, se promítly i v počtu turistů. Do ČR zavítalo pouze 9,7 % turistů (12,4 % v roce 2001). Na začátku roku 2003 byl cestovní ruch ovlivněn válečným konfliktem. Nemoc SARS se projevila na sezonalitě v květnu a červnu. Konec roku 2003 pak vykazoval nadprůměrné počty turistů, v listopadu a prosinci to bylo víc než 6 % turistů. Struktura ubytovacích zařízení v ČR z hlediska jejich počtu Hotely***** a Hotely****... 3,4 % Ostatní hotely a pensiony... 52,8 % Kempy... 6,0 % Chatové osady a turistické ubytovny... 13,0 % Ostatní hromad. ubyt. zař. jinde nespecifikovaná... 24,8 % Hlavní důvody návštěvy ČR v roce 2003 Dovolená, odpočinek, sport, zábava, poznání 77 % Nákupy 24 % Návštěva u známých a příbuzných 20 % Služební cesta 19 % Kongres, veletrh 8 % Studium, vzdělávání 6 % Návštěva kulturní, sportovní nebo zábavné akce 5 % Lázně, zdravotní pobyt 4 % Tranzit 3 % Zdroj: výzkum General Marketing pro CzechTourism 14

15 Hlavní zdrojové země (podle TOP 15 zemí v roce 2004) Nejvíce zahraničních turistů k nám za celé sledované období přijelo ze sousedního Německa (podíl 25,9 %), na druhém místě figuruje Velká Británie (10,7 %). ČR 2004 Země Pořadí Počet turistů Zdroj: Kompendium statistik 2004 % podíl Průměrná doba pobytu Pořadí Počet přenocování % podíl Zahraniční turisté ,0 % 4, ,0 % celkem Německo ,9 % 4, ,1 % Spojené království ,7 % 3, ,6 % Velé Británie a Severního Irska Itálie ,5 % 3, ,1 % USA ,8 % 3, ,5 % Nizozemsko ,5 % 4, ,1 % Slovensko ,4 % 4, ,2 % Francie ,2 % 3, ,5 % Polsko ,2 % 3, ,9 % Španělsko ,3 % 4, ,3 % Rakousko ,0 % 3, ,0 % Rusko ,7 % 6, ,9 % Dánsko ,1 % 4, ,1 % Japonsko ,0 % 3, ,6 % Švédsko ,5 % 3, ,3 % Maďarsko ,5 % 3, ,1 % Ostatní ,6 % ,8 % Profil zahraničního návštěvníka na českém trhu cestovního ruchu (podle Czech Tourism): více než 63 % přijíždí po silnici; více než 50 % zahraničních návštěvníků přijíždí přes hranice SRN a Rakouska; více než 25 % ubytovaných zahraničních návštěvníků je ze SRN, podíl ostatních kromě Velké Británie nepřevyšuje jednomístné číslo; ubytovaný návštěvník SRN je na prvním místě návštěvnosti ve všech regionech ČR; průměrná doba pobytu je 4,1 dne, přičemž průměrná doba pobytu v hotelu je delší než v privátním ubytování; na struktuře výdajů zahraničních turistů se ubytování podílí 13,5 %, stravování 7,7 %, nákupy 25,6 % a doprava 28,5 %. Z výše uvedeného profilu je zřejmá zejména potřeba kvalitního orientačního značení pro motorizované návštěvníky, potřeba tištěných a elektronických cizojazyčných propagačních materiálů, zejména v německém, anglickém a polském jazyce, a zajištění prodeje místních produktů / suvenýrů. Domácí cestovní ruch Představuje nezastupitelnou část poptávky zejména v regionech, které nebyly zatím zahraničními návštěvníky objeveny nebo nemají potřebnou infrastrukturu. Během dalších let se dá vzhledem k méně příznivým ekonomickým prognózám předpokládat další nárůst počtu domácích turistů. 15

16 Trendy v domácím cestovním ruchu (podle Czechtourism): vývoj vykazuje rychlejší vzestup domácích turistů oproti zahraničním turistům; region severní Moravy a východních Čech zaznamenává vyšší přísun domácích návštěvníků, zatímco ostatní regiony zaznamenávají stagnaci a v případech jižní Moravy a západních Čech dokonce pokles; až o 50 % vzrostlo ubytování domácích turistů v hotelových kapacitách vyšších kategorií; demografický vývoj způsobuje rychlejší nárůst skupiny seniorů a přináší potřebu infrastruktury a služeb šitých na míru této cílové skupiny. Cestovní ruch České republiky v letech Aktuální data, která zveřejnil Český statistický úřad, hovoří o tom, že Česká republika přivítala za čtvrtletí 2005 celkem zahraničních turistů. Jde o nárůst oproti stejnému období roku 2004 o 4,9 %. Nejnavštěvovanějším krajem se stala Praha, kterou za sledované období navštívilo zahraničních turistů (57,3 % všech turistů v ČR). Druhé místo patří Karlovarskému kraji, kam zavítalo za sledované období roku 2005 celkem zahraničních turistů, což je 6,2 % ze všech turistů v ČR. Jihomoravský kraj zaujal 3. místo ubytovalo se zde zahraničních hostů (6,1 % ze všech turistů v ČR). Olomoucký kraj, včetně mikroregionu Mohelnicko musí jednoznačně zvýšit svůj podíl na trhu cestovního ruchu ČR prostřednictvím zlepšení rozsahu a kvality služeb CR a zvýšením marketingového úsilí. Podle odhadů agentury CzechTourism by měl za celý rok 2005 počet turistů v ČR dosáhnout hodnoty 6,4 mil. a představovat tak 6 % nárůst oproti roku Predikce počtu zahraničních turistů na rok 2006 hovoří o čísle 6,6 6,7 mil. a nárůstu o 4 % oproti roku I nadále bude naše země navštěvována především Němci, Brity a Italy. Ze vzdálenějších zemí se očekává nárůst počtu turistů z Japonska, Číny, Jižní Koreje a ostatních asijských států, ale i z menších států východní Evropy. Jejich útraty v roce 2004 dosahovaly hodnoty 107,1 mld. Kč, v roce 2005 by se měly pohybovat kolem 108,7 mld. Kč a v roce 2006 v částce 110,3 mld. Kč. Ve všech třech případech se jedná o 1,5% nárůst oproti minulým letům. Prognóza vývoje Mezinárodního cestovního ruchu v roce 2005 a 2006 Dle údajů World Tourism Organization je mezinárodní cestovní ruch uvolněný a očekává se jeho dlouhodobý růst o 4 %. Rozvoj cestovního ruchu bude nejvíce ovlivněn ekonomickými podmínkami zdrojových zemí, jako je např. inflace a úrokové sazby, nicméně velké změny se neočekávají. Výrazný dopad mohou mít výkyvy v ceně ropy na mezinárodních trzích a to především v případě turistů ze vzdálenějších zdrojových zemí, jejichž počet může klesnout v důsledku zdražení letecké dopravy. Bariéry rozvoje CR v ČR Jak vyplývá z analýzy současného stavu cestovního ruchu v ČR dokumentu Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období , rozvoj cestovního ruchu v regionech naráží na řadu bariér. Jednou z nich je nekvalitní a v některých aspektech nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a služeb, nízká technická úroveň a vybavenost turistických tras včetně informačních a orientačních systémů. Agentura Czech Tourism iniciovala zpracování 55 překážek rozvoje CR v České republice ( show=007011), z nichž se 25 uvedených překážek se přímo týká regionu Mohelnicko. 1. Chování personálu ve službách (náš zákazník naše neštěstí), neznalost jazyků, neochota 2. Nedostatek veřejných WC (a zvláště čistých) 3. Špatná kvalita cest 4. Minimální spolupráce a komunikace veřejného sektoru s podnikatelskou sférou a neziskovými organizacemi 5. Malá spolupráce mezi jednotlivými městy a mikroregiony například v oblasti propagace a tvorby společných turistických produktů 16

17 6. Otevírací doba hradů, zámků a dalších pamětihodností neodpovídá potřebám turistů 7. Mnohdy nedostatečná nabídka doprovodných služeb a akcí neexistence alternativního programu pro turisty, např. v případě špatného počasí, nedostatek doprovodných aktivit 8. Nedostatečná infrastruktura 9. Nedostatečné místní značení a špatná orientace v regionu a v obcích, neexistence aktivních informačních center v turisticky významnějších obcích (v některých působí jen v omezeném rozsahu, např. v rámci knihovny) 10. Nezkušenost s marketingem cestovního ruchu v regionech 11. Nedostatečná kvalita a profesionální výbava zaměstnanců infocenter, jejich malá spolupráce s podnikatelskými subjekty stravovacích a ubytovacích služeb 12. Jazyková bariéra pokud jde o značení a nápisy ve městech, na nádražích, na silnicích atd. 13. Stavebně-technický stav některých památek (především v méně rozvinutých regionech), nepřístupnost některých historických objektů (např. hradů) 14. Naprostý nedostatek prostředků na řádnou údržbu a obnovu památkového fondu a na zabezpečení památek zpřístupněných veřejnosti, nedostatek financí na uchování dalších památek 15. Nedostatečné využívání kulturního dědictví venkovských oblastí památkově chráněno je přibližně stejné množství vesnic jako měst 16. Nedostatečnost statistických informací za odvětví cestovního ruchu 17. Pro cizince relativní obtížnost cestování automobilem; jedná se o celý komplex problémů: jazyková bariéra, nepřehledné značení (zejména ve městech) a špatná úroveň komunikací 18. Relativní obtížnost cestování hromadnou dopravou komunikační potíže při nákupu jízdenek, špatná kvalita služeb (toalety ve vlacích a na nádražích) 19. Špatná dostupnost, nedostatek vlakových a autobusových spojení do turisticky významných míst 20. Zařazení hotelů do kategorie často neodpovídá evropskému standardu, stejné u infocenter, restaurací 21. Nedostatky v budování turistických tras (cyklostezky, lyžařské běžecké trasy, trasy pro turistiku na koních) 22. Špatné sociální zařízení v některých kempech 23. Nedostatek dětských hřišť a atrakcí pro děti 24. Nedostatek či úplná absence nekuřáckých restaurací nebo nekuřáckých zón 25. Neumíme turistům poděkovat za návštěvu cedulí, jednoduchou tiskovinou na infocentrech, atd. 17

18 2.5 Základní charakteristika území regionu Mohelnicko Region Mohelnicko je tvořen 14 obcemi, které od spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působnosti Mohelnice, která je kulturním, sportovním, obchodním centrem regionu. Správní obvod obce s rozšířenou působností Mohelnice (7106) ZÚJ Název obce ZÚJ Název obce Klopina Moravičany Krchleby Palonín Líšnice Pavlov Loštice Police Maletín Stavenice Mírov Třeština Mohelnice Úsov ZÚJ = základní územní jednotka Všechny obce správního obvodu Mohelnice jsou členy Dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mohelnicko (DSO MRM), který byl jako mikroregion zaregistrován na OkÚ v Šumperku a změna na Svazek obcí byla registrována Mikroregion je tvořen 12 obcemi: Klopina a místní část Veleboř, Krchleby, Líšnice a místní část Vyšehorky, Loštice a místní část Žádlovice, Maletín a místní části Starý Maletín, Nový Maletín a Javoří, Mírov a místní části Mírovský Grunt a Míroveček, Mohelnice a místní části Újezd, Podolí, Libivá, Květín, Řepová, Křemačov a Studená Loučka, Moravičany a místní části Doubravice a Mitrovice, Palonín, Pavlov a místní části Radnice, Veselí, Vacetín, Zavadilka, Svinov a Lechovice, Třeština a místní část Háj, Úsov a místní část Bezděkov. Třeština s místní částí Háj je členem od r. 2005, Stavenice a Police od roku Poloha a geografické podmínky Region Mohelnicko leží v Olomouckém kraji, v jižní části okresu Šumperk, na severním okraji Hané a v navazující Zábřežské vrchovině tvoří širokou bránu do Jeseníků. Zábřeh na Moravě Mohelnice Jeseník Šumperk Litovel Konice Prostějov Uničov Šternberk Olomouc Přerov Hranice Lipník nad Bečvou Jedná se o území rovinné, směrem na západ mírně zvlněné, avšak členitost regionu jako celku je vysoká, což společně s vysokým podílem zalesnění vytváří zajímavé podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku. Průměrná nadmořská výška je 330 m.n.m, přičemž nejníže položený bod je 250 m.n.m. a nejvýše položený bod je 560 m.n.m. Mohelnicko tak zahrnuje oblast teplého až mírně chladného podnebí. S ohledem na klimatické a půdní podmínky lze region označit za zemědělskou oblast. Jeho středem protéká řeka Morava, při jejímž toku vznikla dvě přírodní jezera. Z hlediska členění území ČR do přirozených turistických regionů (PTR) a oblastí zpracovaného agenturou Czech Tourism patří předmětné území do dvou PTR: Střední Morava (č. 13) a Severní Morava a Slezsko (č. 14). Geografické vymezení turistických regionů v České republice podle Czechtourism 18

19 Mohelnicko leží na území Olomouckého kraje, v okrese Šumperk, na rozhraní dvou subregionů: Střední Morava Haná (okresy Olomouc, Prostějov a Přerov) Jeseníky s podhůřím (okresy Jeseník a Šumperk) Turistický region Střední Morava Haná zasahuje do okresů Olomouc, Prostějov, Přerov a Kroměříž. Vyznačuje se bohatými kulturními tradicemi, hanáckým folklórem a srdečným přístupem místních lidí. Lidé se zde dodnes pečlivě připravují na hody, jarmarky, masopusty a bály. Tradiční jsou hanácké slavnosti v Náměšti na Hané, v Prostějově a Tovačově, folklórní festival v Chropyni či jízda králů v Doloplazích a Kojetíně. O životě a tvrdé práci Hanáků se pak můžete dozvědět více v Hanáckém skanzenu v Příkazech. Bohatou historii dokládá množství hradů a zámků. Samostatnou kapitolu pak tvoří historické město Olomouc. Mimo jiných významných památek se zde nachází sloup Nejsvětější Trojice, který byl v roce 2000 zapsán na Seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Charakteristika regionu STŘEDNÍ MORAVA podle CzechTourism Země bohatých folklórních tradic. Úrodná oblast rozkládající se převážné podél řeky Moravy je půvabným krajem, nazývaným již od 16. století Haná. Zdejší oblast proslula typickými nářečími, bohatými kroji a rozlehlými statky, budovanými z nepálených, bíle omítnutých cihel. Průčelí statku zvýrazňovala patrová představená žudra. Střední Morava je regionem bohatých folklorních slavností. V jeho východní části se zvedají zalesněné hřbety Oderských a Hostýnských vrchů, na jihu jej odděluje od Moravského Slovácka pahorkatina Chřiby a ze západní strany dotváří reliéfní věnec Drahanská vrchovina. Region nabízí široký výběr skvostů architektury (starobylé hrady, bohaté zámky a především památky UNESCO zahrady a zámek v Kroměříži, město Olomouc), lázeňská místa, množství přírodních památek nacházejících se i pod zemským povrchem, jako jsou například Javoříčské, Mladečské a Zbrašovské jeskyně či nejhlubší propast na našem území Hranická propast. Celá střední Morava je protkaná turistickými trasami a je ideálním místem pro vyznavače cykloturistiky (Moravská a Jantarová stezka jsou součástí projektu Euro-velo). Turistický region Jeseníky je horskou oblastí, pro kterou je typická čistá příroda a hluboké lesy. Romantiku hor podtrhují mechová jezírka, vysoká skaliska, mohutné vodopády a louky, které jsou v létě oázou klidu a v zimě slouží jako sjezdovky pro lyžování. Jeseníky jsou s turistikou spojovány již od 19. století, kdy zde působily různé turistické spolky, které nechávaly stavět chaty a rozhledny. Tento trend se v jesenických horách udržel dodnes a proto je oblast vyhledávaným místem milovníků přírody. Mimo krásné krajiny však můžeme v Jeseníkách obdivovat také historické hodnoty. Několik veřejnosti přístupných zámků nás ohromí nejen svou vnější 19

20 krásou, ale také událostmi, s nimiž byly spojeny. Například čarodějnické procesy, jež probíhaly v okolí Šumperka a na Jesenicku, jistě zaujmou nejednoho návštěvníka. Podle dotazníkového šetření obcí a poskytovatelů služeb CR je naprostá většina respondentů je toho názoru, že mikroregion Mohelnicko patří kulturně do turistické oblasti Střední Morava Haná i když část jeho území leží v regionu Jeseníky s podhůřím (okresy Jeseník a Šumperk). Území regionu Mohelnicko nepatří do žádného z Euroregionů ČR. Region zasahuje katastrem obce Moravičany a Mohelnice do území CHKO Litovelské Pomoraví, vyhlášené v roce Geografická poloha MRM Technická infrastruktura V této kapitole je provedena analýza technické infrastruktury regionu z pohledu CR. Právě nedostatečná či nekvalitní infrastruktura je jednou z hlavních překážek rozvoje CR v regionech Dopravní infrastruktura Kvalita dopravní infrastruktury a s tím spojená dosažitelnost regionu má pro rozvoj cestovního ruchu zásadní význam. Vzhledem ke své dopravní poloze je Mohelnicko tranzitním regionem zejména cestujících z Polska a Slovenska. 20

21 Silniční doprava Region je silniční dopravou dobře dostupný město Mohelnice je koncovým bodem rychlostní komunikace R 35 Mohelnice Olomouc Lipník nad Bečvou. Další silniční tahy procházející Olomouckým krajem významné pro dostupnost regionu: D 1 Vyškov Brno R 46 Olomouc Vyškov (napojení na D1 Vyškov Brno Praha) I/55 Olomouc Přerov Hulín Dálnice D 47 doplní chybějící dálniční připojení Ostravy na stávající dálniční síť České republiky a vytvoří předpoklad pro lehkou dostupnost regionu z ostravsko-karvinské aglomerace. Mohelnicko nemá společnou hranici s cizím státem, Olomoucký kraj sousedí s Polskem. Silniční hraniční přechody s Polskou republikou Bílý Potok Paczków Druh provozu: Silniční hraniční přechod s nepřetržitým provozem pro pěší, cyklisty, motocyklisty, osobní automobily, autobusy všech států světa, nákladní dopravu pro automobily registrované v České nebo Polské republice do 12 tun celkové hmotnosti s výjimkou přepravy nebezpečných nákladů. Mikulovice Głuchołazy Druh provozu: Silniční hraniční přechod s nepřetržitým provozem pro pěší, cyklisty, motocyklisty, osobní automobily, autobusy všech států světa, nákladní vozidla registrovaná v okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk (Česká republika) a vojvodství Opole (Polská republika) do 3,5 tuny užitečné hmotnosti s výjimkou přepravy nebezpečných nákladů. Zlaté Hory Konradów Druh provozu: Silniční hraniční přechod s nepřetržitým provozem pro pěší, cyklisty, motocyklisty, osobní automobily všech států světa a nákladní dopravu pro automobily registrované v České nebo Polské republice do 3,5 tuny užitečné hmotnosti s výjimkou přepravy nebezpečných nákladů. Železniční doprava Pro Mohelnicko je nejvýznamnějším železničním tahem č. 270 (Praha) Česká Třebová Olomouc Zábřeh Přerov (Bohumín) se zastávkami v Moravičanech a Mohelnici. Nejbližší rychlíková stanice je v Zábřehu, další v Olomouci. Nedaleký Přerov je železničním uzlem dvou mezinárodních železničních koridorů s provozem vysokorychlostních vlaků třídy IC: Wien/Bratislava Břeclav Přerov Ostrava Katowice Praha Olomouc Přerov Vsetín (Ostrava) Žilina Hromadná doprava osob Je zajišťována převážně autobusovými spoji různými dopravci v rámci tzv. dopravní obslužnosti. Autobusové spojení je zajištěno především z Olomouce, Přerova a Svitav. Četnost spojů by měla být dle názoru starostů obcí větší. Cyklistická doprava Regionem prochází páteřní cyklotrasa Moravská stezka. Mohelnicko má vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy zejména vlastního obyvatelstva. Významnou formou zpřístupnění území pro cyklisty a cykloturisty je budování systému cyklotras a cyklostezek a doprovodné infrastruktury. Hlavním problémem současné cyklistické dopravy je nepřipravenost území jak po stránce doplňkové infrastruktury (odpočívadla, informační cedule, úschovny kol), tak i služeb pro zvládnutí stále narůstajícího počtu cykloturistů. 21

22 Moravská stezka Mikulovice Bludov Jeseník Branná Velké Losiny Šumperk Jantarová stezka Zábřeh Úsov Ostrava Mohelnice Šternberk Litovel Olomouc Hranice Prostějov Hustopeče nad Bečvou Lipník nad Bečvou Plumlov Tovačov Přerov Hať Brno Hevlín Lanžhot Pramen: Diplomová práce Hlavu vzhůru, Eva Borýsková, 2003 Nabídka regionu v oblasti cykloturistiky je podrobněji popsána v kapitole Letecká doprava Kraj nemá mezinárodní letiště pro veřejnou dopravu. V současné době probíhá zpracování feasibility study pro mezinárodní letiště Olomouckého kraje pro veřejnou dopravu. Nejbližší letiště s pravidelnou leteckou dopravou: Brno Tuřany 75 km Ostrava Mošnov 80 km Voda a kanalizace Celá oblast má kvalitní a vydatné zdroje pitné vody. Podle údajů ČSÚ k všechny obce mají veřejný vodovod, ale v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod je situace podstatně horší jenom 42% obcí má kanalizaci a jenom 21 % má ČOV Energetika Zásobování elektrickou energií je plně dostačující, plynofikace je k provedena v 70 % obcí Spoje Telefonizace je postačující, všechny ústředny jsou digitalizované. Přístup k internetu: Moravičany bezdrátový internet Mohelnice bezdrátový internet Police Třeština Úsov 22

23 Odpady Všechny obce mají uzavřeny smlouvy o svozu a likvidaci pevného domovního odpadu a zavedený systém třídění odpadu zvýšení počtu návštěvníků by v tomto směru nemělo přinést komplikace Pozemky a objekty vhodné pro rozvoj podnikání v CR Na základě dotazníkového šetření v obcích regionu jsou ve většině obcí k dispozici pozemky a objekty vhodné pro podnikání. Kromě neobydlených bytů a rodinných domů se většinou jedná o stavby určené původně pro zemědělskou výrobu, které ztratily svoji funkci a mohou být využity kromě jiného pro poskytování služeb v cestovním ruchu (ubytovací kapacity, sportovní, zábavní a kulturní zařízení, atp.). Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko doporučila vytvoření databáze volných objektů a pozemků vhodných pro podnikání Vybavení obce poštovními a bankovními službami Banky se nachází v Mohelnici a Lošticích, bankomaty jsou k dispozici pouze v Mohelnici. Pošty jsou v Mohelnici, Lošticích, Mírově, Moravičanech, Úsově. 23

24 2.6 Sociální a ekonomická charakteristika Obyvatelstvo Celkový počet obyvatel k byl Rozloha Mohelnicka je 188 km 2, hustota osídlení 106 obyvatel na km 2. Z vývoje počtu obyvatel vyplývá, že obyvatelstvo v regionu je relativně stabilizováno. V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcí Klopina Krchleby Líšnice Loštice Maletín Mírov Mohelnice Moravičany Palonín Pavlov Police Stavenice Třeština Úsov Celkem Bydlení a domácnosti V regionu je podle statistik ČSÚ v průměru 18 % domů a bytů neobydlených, což vytváří dobrý základ pro rozvoj ubytování v soukromí, venkovské turistiky a doplňkových služeb CR Objekty individuální rekreace Z hlediska cestovního ruchu je významným ukazatelem atraktivity lokality počet objektů individuální rekreace a jejich podíl na celkovém počtu stálých a dočasných uživatelů území. V regionu se nachází přibližně 60 zjištěných objektů individuální rekreace Ekonomika a zaměstnanost Z ekonomického hlediska je možné považovat region za zemědělsko-průmyslový. Velká průmyslová výroba je soustředěna v Mohelnici a Lošticích. V ostatních obcích regionu je pouze drobná průmyslová výroba. Větší část území regionu má dobré podmínky pro efektivní, speciální, tržně zajímavou zemědělskou produkci obdobné jako na Hané. Podíl vysoce bonitní orné půdy na celkové výměře je vysoký/nadprůměrný. Potenciál pro rozvoj zemědělství však v současné době není dostatečně využíván. Značně klesl počet lidí pracujících v zemědělství, zemědělské objekty nejsou plně využívány. Podle ČSÚ v území působí přibližně 170 (!) soukromě hospodařících zemědělců. V dnešním klopinském katastru je značná část plochy věnována sadům s různými ovocnými stromy a keři. ZD Úsovsko se věnuje zpracování ovoce müsli tyčinky. 24