DRUH DOKUMENTU: INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ - ŠUMPERSKO ZADAVATEL: Olomoucký kraj. Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu

Transkript

1 DRUH DOKUMENTU: INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ - ŠUMPERSKO ZADAVATEL: Olomoucký kraj Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu

2 OBSAH 1 Úvod Identifikační údaje Účel a forma zpracování Význam a účel IPRÚ Definice IPRÚ Cíle IPRÚ Řešené území IPRÚ Vazba IPRÚ na strategické dokumenty Analýza cestovního ruchu v daném území včetně swot analýzy a analýzy vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu Analýza cestovního ruchu v daném území Problémové oblasti cestovního ruchu v daném území Faktory ovlivňující cíle IPRÚ Definice tématických zón Vymezení a zaměření tématických zón cestovního ruchu Možnosti rozvoje daného území Definice potenciálu CR Přírodní potenciál a rekreační využití území Návrh nosných segmentů poptávky cestovního ruchu Ekonomický význam cestovního ruchu a jeho potenciál Potenciál cestovního ruchu srovnávací analýza horských oblastí a středisek cestovního ruchu Možnosti financování projektů prostřednictvím podpory rozvoje území ze SF EU Socioekonomická analýza území Lokalizace a geografický popis Kulturně historický vývoj Technická infrastruktura a vybavenost Průmysl a služby (Ekonomické prostředí) Demografická a vzdělanostní struktura Životní prostředí a ochrana přírody SWOT analýza obecná Tématická SWOT území Analýza vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu Vymezení bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu Popis bariér a omezení rozvoje cestovního ruchu Stanovení problémů, strategie řešení a cílů ve vztahu k využití potenciálu rozvoje území v cestovním ruchu Zásadnost a význam těchto Cíle a strategie řešení těchto problémů Popis aktivit naplňujících dosažení cílů a strategie řešení, včetně indikativního seznamu projektových záměrů Aktivity dle druhu sektoru národního hospodářství Aktivity 3.1 veřejný a neziskový sektor Aktivity 3.3. soukromý sektor Návrh parametrů pro výběr individuálních projektů Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování relevantních indikátorů Typické výstupy a výsledky aktivit rozvoje cestovního ruchu (156)

3 5.2 Typické dopady a přínosy aktivit rozvoje cestovního ruchu Finanční plán, včetně popisu způsobů financování Aktivity veřejného sektoru Aktivity soukromého sektoru Časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit Rozpočet a časový harmonogram tvorby IPRÚ Časový harmonogram administrace IPRÚ Časový harmonogram realizace jednotlivých aktivit IPRÚ Předpokládané zdroje financování rozpočtu IPRÚ Popis administrativní kapacity a způsobů řízení IPRÚ Organizační a personální zajištění přípravy, koordinace, monitoringu a hodnocení IPRÚ Řídící struktura tvorby IPRÚ Řídící struktura administrace IPRÚ Popis opatření k zajištění kapacit Koordinátora administrace IPRÚ Způsob sběru námětů projektů řešících aktivity IPRÚ Popis projektu Administrace realizace a koordinace IPRÚ Šumpersko Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRÚ, veřejné projednání IPRÚ Identifikace a zdůvodnění zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ Způsob zapojení partnerů při tvorbě IPRÚ Způsob zapojení partnerů při administraci IPRÚ Popis realizace partnerství během tvorby i administrace IPRÚ Veřejné projednání IPRÚ Horizontální témata ve vztahu k iprú Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Udržitelný rozvoj Seznam tabulek a obrázků Seznam zkratek PŘílohy (156)

4 1 ÚVOD 1.1 Identifikační údaje Zadavatel Olomoucký kraj Jeremenkova 40a) Olomouc Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu Kladská Šumperk Zpracovatel Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy Horní náměstí Olomouc Předkladatel Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu Kladská Šumperk Schvalující orgán Výbor Regionální rady NUTS II Střední Morava Jeremenkova 40b) Olomouc 1.2 Účel a forma zpracování Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko (dále jen IPRÚ ) byl zpracován za účelem plánovaného integrovaného rozvoje území s vysokou koncentrací infrastruktury a služeb v oblasti cestovního ruchu na území Šumperka, a to ve vazbě na výzvu Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen RR RS SM) k předkládání IPRÚ v prioritní ose 3 Cestovní ruch, oblasti podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu. 4(156)

5 Vymezené území Šumpersko zahrnuje katastrální území obcí Šumperk, Vikýřovice, Rapotín, Vernířovice, Sobotín, Velké Losiny a Loučná nad Desnou. Projekty, jejichž realizace se předpokládá ve vymezeném území, budou následně, na základně samostatných, případně specifických výzev, předkládány jako žádosti o dotace z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP), a to konkrétně do prioritní osy 3 Cestovní ruch, oblasti podpory 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu a oblasti podpory 3.3 Podnikatelská infrastruktura a služby. Forma a způsob zpracování dokumentu IPRÚ vychází z Metodického pokynu RR RS SM pro výzvu 02/ Význam a účel IPRÚ IPRÚ je jedním z účinných nástrojů regionální politiky, který zajišťuje koordinaci odvětvových politik v určitém území, a to zejména vazbou budoucích projektů v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu s jinými odvětvími (ochrana životního prostředí, dopravní dostupnost, vzdělávání a konkurenceschopnost, rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost aj. Zároveň může představovat pomocný nástroj pro čerpání finančních prostředků z různých zdrojů (fondů či rozpočtů) s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících rozvoj určitého území jako centra regionu prostřednictvím cílené a soustředěné alokace finančních prostředků do geograficky vymezeného území s všeobecným či tématickým zaměřením. V kontextu ROP je IPRÚ chápán jako odvětvový nástroj regionální politiky, zaměřený primárně na řešení problémů a rozvoj aktivit v oblasti cestovního ruchu jako klíčového odvětví, s návazností na koordinaci s jiným odvětvovými politikami. V delším časovém horizontu by mohl IPRÚ sehrávat roli hlavního koordinačního mechanismu při realizaci regionální politiky cestovního ruchu ČR v kontextu jednotného územně-organizačního členění ČR (zejména s vazbou na turistické regiony) s návazností na možné čerpání podpory ze strukturálních fondů EU, případně dalších domácích zdrojů, budou-li takové existovat (např. programy Státního fondu rozvoje cestovního ruchu, krajské programy apod.). 1.4 Definice IPRÚ Integrovaným plánem rozvoje území se obecně rozumí soubor vzájemně funkčně, tj. obsahově i časově, provázaných aktivit (opatření a intervencí), které směřují k rozvoji cestovního ruchu v daném území s důrazem na jejich 5(156)

6 provázanost a efektivitu, jsou realizovány v rámci odvětvového (tématického) přístupu na vymezeném území a směřují k dosažení stanovených cílů. IPRÚ představuje nástroj podpory a zvyšování konkurenceschopnosti vymezeného území, jako destinace cestovního ruchu, ve vztahu k jiným domácím destinacím i vůči jiným státům. IPRÚ v kontextu ROP je základním koordinačním rámcem: - navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje; - za účelem identifikace, koordinace a řešení současných problémů a rozvoje atraktivity cestovního ruchu ve vymezeném území; - ve vztahu potenciálu rozvoje cestovního ruchu k existujícím vnějším omezujícím podmínkám jeho realizovatelnosti, zejména s ohledem na ochranu přírody a krajiny, ochranu kulturního dědictví, rozvoj (eko)zemědělství, rozvoj dopravy, územní a urbánní rozvoj; - v návaznosti na čerpání podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období , zejména ROP. 1.5 Cíle IPRÚ Hlavním cílem IPRÚ je podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje území prostřednictvím identifikace a koordinace aktivit a soustředění zdrojů (finančních, lidských) na řešení identifikovaných problémů v určité tématicky vymezené oblasti při současném využití socioekonomického rozvojového potenciálu území. Tento hlavní cíl IPRÚ vychází mj. z globálního cíle prioritní osy 3 Cestovní ruch zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Specifické cíle IPRÚ povedou k naplňování globálního cíle postupnými kroky: a) Snížení disproporcí v kapacitě a kvalitě jednotlivých vzájemně souvisejících druhů infrastruktury a služeb cestovního ruchu; b) Zvýšení atraktivity území vyšší mírou využití potenciálu cestovního ruchu a rozvojem různorodosti infrastruktury a nabídky služeb. Efektivita IPRÚ je založena na integrovaném přístupu k rozvoji cestovního ruchu, který spočívá především v koncentraci a logické provázanosti jednotlivých realizovaných aktivit. Integrovaný přístup přináší významný 6(156)

7 synergický a multiplikační efekt, který efektivně mobilizuje jak veřejné, tak soukromé zdroje. Synergickým efektem se rozumí vzájemná podpora realizace a zvyšování efektivity dopadů jednotlivých aktivit, jsou-li plánovány, připravovány cíleně a koordinovaně. Multiplikační efekt pak představuje přelévání efektivity dopadů aktivit i mimo oblast cestovního ruchu, např. do sociální oblasti, oblasti rozvoje občanské vybavenosti apod. Hlavní výhodou integrovaného přístupu je schopnost dlouhodobě dosahovat synergického a multiplikačního efektu při rozvoji území a také podpora uplatňování principu partnerství při strategickém plánování. Princip partnerství je založen na rozvoji vzájemné komunikace a spolupráce mezi subjekty působícími či podílejícími se na rozvoji cestovního ruchu ve vymezeném území a to jak z řad soukromého, tak i veřejného a neziskového sektoru. V procesu strategického plánování je princip partnerství naplňován aktivní účastí jednotlivých relevantních zájmových skupin subjektů při tvorbě strategických dokumentů, včetně IPRÚ. 1.6 Řešené území IPRÚ Šumpersko, jako vymezené území v kontextu definice Prováděcího dokumentu ROP se sestává z území následujících obcí a jejich katastrů (dále jen vymezené území ). Vymezené území se geograficky shoduje s územím Svazku obcí Údolí Desné mimo obce Rejchartice a Hraběšice. Tabulka 1: Obce náležející do vymezeného území Šumpersko Název obce Loučná nad Desnou Rapotín Sobotín Šumperk Velké Losiny Název místní části Filipová Kociánov Kouty nad Desnou Přemyslov Rejhotice Rapotín Nové Domky Klepáčov Petrov nad Desnou Rudoltice Terezín Horní Temenice Dolní Temenice Šumperk Bukovice 7(156)

8 Vernířovice u Sobotína Vikýřovice Zdroj: Zpracovatel, podklady ČSÚ Ludvíkov Maršíkov Velké Losiny Žárová Vernířovice Vikýřovice 1.7 Vazba IPRÚ na strategické dokumenty Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled ) a současně také zpracovaná Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/ (výhled ) jsou strategickými dokumenty pro naplnění stanovených cílů rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji. Analytické části definují výchozí pozici. Návrhové části pak vize a cíle, kterých má být dosaženo, a strategii pro naplnění cílů formou jednotlivých opatření. Akční plány pak detailně popisují jednotlivé aktivity. IPRÚ zejména navazuje a dále rozpracovává obsah Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled ) ve vztahu k vymezenému území. Nad rámec tohoto dokumentu IPRÚ identifikuje a hledá možná propojení aktivit vzájemně územně či předmětně souvisejících s vlivem na řešení identifikovaných problémů v oblasti cestovního ruchu. IPRÚ získané informace dále do větších podrobností rozpracovává, a to s ohledem na výše uvedený účel a cíl IPRÚ. IPRÚ čerpá z informací níže uvedených strategických či analytických dokumentů jak na místní, krajské tak celostátní úrovni. Dokumenty zohledněné při zpracovávání IPRÚ: Odvětvové strategické dokumenty a jejich hlavní cíle: - Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období ; - ROP - zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Pro naplnění cíle byly stanoveny SMART indikátory počet projektů 147, počet podpořených podniků 60, soukromé financování MSP 67,5 mil Euro, počet podpořených propagačních nebo marketingových produktů 4, podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízeních regionu na návštěvnosti ČR (mimo 8(156)

9 Prahu) 1,1%, počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období (výhled ) (dále APRCR OK ) ; - Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007/ (výhled ); - Kvantifikační analýza potenciálů (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Šumperska, dále jen Kvantifikační analýza Šumperska, nebo Kvantifikační analýza; - ROP hlavní cíl - zlepšení atraktivnosti regionu soudržnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Pro naplnění cíle ROP byly stanoveny SMART indikátory, a to počet projektů 147, počet podpořených podniků 60, soukromé financování MSP 67,5 mil Euro, počet podpořených propagačních nebo marketingových produktů 4, podíl návštěvnosti hostů v ubytovacích zařízeních regionu na návštěvnosti ČR (mimo Prahu) 11,1%, počet vytvořených pracovních míst v rámci projektů 80. Neodvětvové strategické dokumenty: - Strategie regionálního rozvoje ČR; - Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje; - Generel dopravy a cestovního ruchu Jeseníky; - Koncepce rozvoje kultury a památkové péče Olomouckého kraje; - Strategický plán rozvoje Svazku obcí Údolí Desné; - Strategický plán rozvoje města Šumperka; Jiné dokumenty: - Programový a prováděcí dokument ROP NUTS II Střední Morava; - Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města; - Programový dokument - Integrovaný operační program pro období ; - Statuty organizací - sdružení cestovního ruchu; - Projekt organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje; - Pilotní projekt Horská rekreace v Jeseníkách; - Geografie cestovního ruchu České republiky; - Atlas cestovního ruchu České republiky; - Analýza Aixplan; 9(156)

10 2 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V DANÉM ÚZEMÍ VČETNĚ SWOT ANALÝZY A ANALÝZY VAZEB NA DALŠÍ SEKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROBLEMATIKU CESTOVNÍHO RUCHU 2.1 Analýza cestovního ruchu v daném území a) dopravní infrastruktura Na poli dopravní infrastruktury související s cestovním ruchem je možné konstatovat, že v uplynulém období došlo k výstavbě nebo rozestavění některých nových komunikací a k realizaci obnovy řady úseků silnic I. třídy (např. č. 44 Mohelnice Bludov Rapotín Červenohorské sedlo Jeseník Mikulovice). Výrazné zlepšení zaznamenaly také silnice II. a III. třídy, které jsou ve správě Olomouckého kraje. Znatelné je to především v oblasti celých Jeseníků, kde došlo k významnému zlepšení řady regionálních silnic. Na Kladském sedle na Staroměstsku byl otevřen nový hraniční přechod do Polska pro automobily do 3,5 tuny. Velmi důležitá je také přijatá Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010, s výhledem do roku V oblasti zajištění letecké dostupnosti území Olomouckého kraje jsou velmi významné aktivity především v souvislosti s převedením vojenského letiště v Bochoři u Přerova na letiště se smíšeným vojensko civilním provozem. Olomoucký kraj patří k předním krajům z pohledu podpory výstavby cyklostezek. Každoročně investuje okolo 15 mil. Kč na podporu budování nových cyklostezek. Na území Olomouckého kraje je v současnosti evidováno celkem asi 85 km cyklostezek. Struktura vyznačených cyklotras patří k nejhustším v České republice a představuje na území Olomouckého kraje cca km. Trasy Šumperska Nejznámější turistické trasy na Šumpersku (červené): - Červenohorské sedlo Praděd Jelení studánka; - Loučná Skřítek U Škaredé jedle; - Loučná nad Desnou Hanušovice; - Šumperk Rabštějn; Další populární trasy a okruhy: - Červenohorské sedlo Vozka - Keprník Šerák Ramzová (16,5 km); - Skřítek Pecný Vysoká hole Ovčárna (12 km); 10(156)

11 Loučná nad Desnou - Desná (jesenická), Vodní tok; - Hanušovice - Štíty - Ruda nad Moravou - Šumperk, Cyklotrasa; - Cyklotrasa Šumperk - Skřítek - Velké Losiny - Šumperk, Cyklotrasa; - Cyklotrasa Šumperk - Bohdíkov - Šumperk, Cyklotrasa; - Trasa Okolo Šumperka (Šumperk-Bludov-Háj-Šumperk), Turistická trasa; - Cyklotrasa č Nedvězí-rozc. - Kladské Sedlo-hr.p., Cyklotrasa; - Turistická trasa Šumperk - Holubí Vrch - Velké Losiny - Špk.; - Turistická trasa Šumperk - Anenský Dvůr - Vikýřovice - Špk.; - Turistická trasa Šumperk - Králec - Brníčko - Postřelmov, Turistická trasa; - Turistická trasa Šumperk - Městské Skály - Kokeš Šumperk; - Turistická trasa Šumperk - Nové Domky - Bratrušov střelnice; - Turistická trasa Šumperk - Bludov - Háj - Šumperk, Turistická trasa; - Ze Šumperka na Háj, Turistická trasa; - Rovnýma nohama do středověku, Turistická trasa; - Přes Krásné do království divočiny, Turistická trasa; Loučná nad Desnou - Desná (jesenická), Vodní tok; - Cyklotrasa č Kouty nad Desnou - Kamenné chaty Kouty; - Cyklotrasa č Přemyslovské Sedlo - Kouty nad Desnou; - Cyklotrasa Šumperk - Skřítek - Velké Losiny - Šumperk, Cyklotrasa; - Cyklotrasa Šumperk - Kopřivná - Potůčník - Velké Losiny, Cyklotrasa; - Cyklotrasa: Velké Losiny - Tři kameny - Hanušovice, Cyklotrasa; - Turistická trasa Šumperk - Holubí Vrch - Velké Losiny - Špk.; - Turistická trasa Velké Losiny - Sobotín - Žárová - V. Losiny, Turistická trasa; - Turistická trasa Vycházka za círk. památkami směrem Maršíkov, Turistická trasa; Sobotín - Naučná stezka Sobotín - Maršíkov, Naučná stezka; - Trasa Skřítek - Jelení studánka - Vernířovice - Sobotín, Turistická trasa; - Turistická trasa Skřítek - Čertova Stěna - Sobotín - Skřítek, Turistická trasa; - Turistická trasa Velké Losiny - Sobotín - Žárová - V. Losiny, Turistická trasa; 11(156)

12 Vernířovice - Trasa Skřítek - Jelení studánka - Vernířovice - Sobotín, Turistická trasa; Rapotín - Desná (jesenická), Vodní tok; - Turistická trasa Velké Losiny - Sobotín - Žárová - V. Losiny, Turistická trasa; Vikýřovice - Desná (jesenická), Vodní tok; - Cyklotrasa Šumperk - Skřítek - Velké Losiny - Šumperk, Cyklotrasa; - Turistická trasa Šumperk - Anenský Dvůr - Vikýřovice - Špk., Turistická trasa; - Vzhůru na Kamenec!, Turistická trasa; Šumperk - Desná (jesenická), Vodní tok; - Hanušovice - Štíty - Ruda nad Moravou - Šumperk, Cyklotrasa; - Cyklotrasa Šumperk - Skřítek - Velké Losiny - Šumperk, Cyklotrasa; - Cyklotrasa Šumperk - Bohdíkov - Šumperk, Cyklotrasa; - Trasa Okolo Šumperka (Šumperk-Bludov-Háj-Šumperk), Turistická trasa; - Cyklotrasa č Nedvězí-rozc. - Kladské Sedlo-hr.p., Cyklotrasa; - Turistická trasa Šumperk - Holubí Vrch - Velké Losiny - Špk., Turistická trasa; - Turistická trasa Šumperk - Anenský Dvůr - Vikýřovice - Špk., Turistická trasa; - Turistická trasa Šumperk - Králec - Brníčko - Postřelmov, Turistická trasa; - Turistická trasa Šumperk - Městské Skály - Kokeš - Šumperk, Turistická trasa; - Turistická trasa Šumperk - Nové Domky - Bratrušov střelnice, Turistická trasa; - Turistická trasa Šumperk - Nové Domky - Bratrušov střelnice, Turistická trasa; - Turistická trasa Šumperk - Bludov - Háj - Šumperk, Turistická trasa; - Ze Šumperka na Háj, Turistická trasa; - Rovnýma nohama do středověku, Turistická trasa; - Přes Krásné do království divočiny, Turistická trasa; 12(156)

13 K výraznému posunu za minulé období došlo také v rozvoji turistické infrastruktury, především v rámci projektů realizovaných z grantových schémat Olomouckého kraje spolufinancovaných ze strukturálních fondů Evropské unie. V grantovém schématu Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu SROP (Společný regionální operační program) směřovala podpora v r ve výši téměř 65 mil. Kč např. do aktivit souvisejících s infrastrukturou pro zimní sporty, letní atrakce, ubytování. Vedle grantových schémat byla také řada projektů souvisejících s infrastrukturou cestovního ruchu podpořena z Významných projektů Olomouckého kraje (např. údržba běžeckých a lyžařských tras v Jeseníkách). Významným přínosem v oblasti infrastruktury je také realizace první etapy Značení kulturních a turistických cílů v Olomouckém kraji, v rámci které bylo instalováno dopravní značení navádějící motoristy k 15 turisticky atraktivním cílům na celém území Olomouckého kraje. K nejvýznamnějším aktivitám v oblasti podnikatelské infrastruktury cestovního ruchu za uplynulé období je možné zařadit, po rekonstrukci otevření **** Wellness hotelu Diana ve Velkých Losinách 139 lůžek, a také řady dalších menších hotelů a penzionů. V roce 2007 byl otevřen nový SKI areál Přemyslov zahrnující čtyři nové sjezdovky (1200, 800, 300, 100 m), čtyřsedačkovou lanovku o kapacitě osob/hod. a další vlek s přepravní kapacitou 900 osob/hod. Z letních aktivit je možno zmínit např. bobovou dráhu firmy Kaste v Petříkově. Infrastruktura cestovního ruchu v období let zaznamenala velký rozvoj, přesto je celá řada oblastí, které potřebují v následujících letech výraznou podporu. Jedná se o pokračování realizace koncepce obnovy regionálních silnic a s tím spojené infrastruktury příjezdových komunikací, parkovišť, dořešení letecké dostupnosti území Olomouckého kraje a urychlení rozvoje koncepční výstavby cyklostezek jako produktů cestovního ruchu. Velkou pozornost je třeba věnovat podpoře budování a modernizaci ubytovacích kapacit a s tím spojené infrastruktury doplňkových služeb těchto zařízení. Obzvláště významné je to také pro sektor lázeňství. Zcela samostatnou oblastí, která potřebuje z pohledu udržení konkurenceschopnosti zaznamenat urychlený rozvoj, je infrastruktura spojená s budováním nových areálů pro volnočasové a zábavní aktivity (např. aquaparky, tematické zábavní parky), infrastruktura spojená s budováním a modernizací areálů pro sportovní aktivity (např. lyžařské areály pro sjezdové a běžecké lyžování) a služby s nimi spojené. 13(156)

14 b) Produktová nabídka cestovního ruchu V oblasti této priority byla realizována řada produktů cestovního ruchu, a to jak v oblasti podpory budování image (image katalogy Jeseníky), tak především v oblasti nabídky pro konkrétní cílové segmenty turistů (např. katalog Lázně zdraví na každém kroku, TOP 10 Jeseníky, Cykloturistika v Jeseníkách, Venkovská turistika, Naučné stezky, Přírodní parky a řada dalších). V sezóně 2006/07 byly vydány také první nabídky zaměřené na zimní a letní sezónu (Užij si zimu, Vyberete si svůj zážitek) a reedice katalog Ubytování. Významným přínosem pro tvorbu nových produktů bylo grantové schéma Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu v rámci programu SROP (Společný regionální operační program). V rámci této podpory byla realizována řada projektů na celém území Olomouckého kraje týkající se tvorby nových produktů, propagace, služeb cestovního ruchu a také podpora projektů ve veřejné správě a neziskových organizacích. Výše podpory pro tyto subjekty k přesáhla částku 49 mil. Kč. Podstatně menší zájem v rámci této podpory byl ze strany podnikatelských subjektů, kdy celková podpora dosáhla výše pouze necelých 7 mil Kč. Obecně lze charakterizovat, že produktová nabídka zaznamenala v období let díky grantovým schématům spolufinancovaných z fondů Evropské unie, ale i dalším dotačním titulům kvantitativně velký nárůst. Tento nárůst je ale také charakterizován řadou produktů s nízkou vypovídací schopností a tvorbou produktů bez ohledu na zdrojové cílové skupiny turistů a návštěvníků. V následujícím období je proto nutné věnovat přípravě produktů prvořadou pozornost a připravit produkty na plně profesionální bázi jako partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem cestovního ruchu a produkty, které budou odrážet nejen jedinečnost obou turistických regionů Olomouckého kraje, ale i poptávku turistů. c) doprovodné služby cestovního ruchu V období byly realizovány některé projekty, které významně přispěly ke zlepšení kvality služeb. V oblasti dopravní obslužnosti za podpory Olomouckého kraje zkvalitnění služeb cyklobusů a skibusů především na území Jeseníků. jde o Velmi významná je aktivita sdružení Jeseníky Sdružení cestovního ruchu, podpořená Olomouckým krajem, týkající se pravidelné údržby vybraných lyžařských běžeckých tratí v Jeseníkách. Bylo zavedeno vlakové spojení s Polskem v Jeseníkách, České dráhy, a. s., zavedly cestování vlakem do horských středisek v Jeseníkách a díky 14(156)

15 spolupráci s provozovateli lyžařských středisek se klienti dostanou pohodlně až na sjezdovky pomocí připravených skibusů. Řadu nových služeb a zkvalitnění stávajících služeb zavedly také podnikatelské subjekty a významnou měrou tak přispěly k rozšíření a zkvalitnění nabídky. Např. lázně nabízejí dnes řadu nových a atraktivních služeb, většina provozovatelů lyžařských areálů nabízí letní využití sjezdovek apod. Přestože došlo ke zkvalitnění a rozvoji řady služeb, zůstává kvalita služeb jedním z důležitých faktorů pro udržení a zvýšení konkurenceschopnosti Olomouckého kraje jako cílové destinace na trhu cestovního ruchu. Je proto nutné věnovat podpoře rozvoje kvality služeb (standardizaci, certifikaci) v příštích letech zvýšenou pozornost. d) Rozvoj lidských zdrojů Rozvoji lidských zdrojů bezprostředně souvisejícímu s cestovním ruchem nebyly v uplynulých letech na úrovní Olomouckého kraje věnovány žádné projekty. Je to dáno tím, že Ministerstvo pro místní rozvoj a agentura CzechTourism realizují v rámci Opatření 4.2 Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů ESF projekt Vzdělávání v cestovním ruchu v celkové výši 180 mil. Kč, kterého se účastní také řada pracovníků z oblasti cestovního ruchu v Olomouckém kraji. e) Marketing a marketingová komunikace V období 2006/07 se na základě projektu Marketing cestovního ruchu Olomouckého kraje uskutečnila řada nových marketingových aktivit, které do té doby v Olomouckém kraji nebyly realizovány. Posláním projektu byla realizace efektivní marketingové podpory turistických regionů Olomouckého kraje, s cílem podpořit rozhodnutí k návštěvě a strávení dovolené v těchto regionech. Soubor prostředků řešil komplexní podporu od budování a podpory image, tvorbu produktů, podporu touroperátorů až po realizaci komunikační kampaně. Celá kampaň byla cílená na hlavní zdrojový trh domácí turisty a uskutečnila se pod mottem Vyberte si zážitky v Olomouckém kraji Regiony Střední Morava a Jeseníky jsou jich plné. Moderní prvky marketingové komunikace byly realizovány v podobě např. street marketingu a road show Infobusu Olomouckého kraje. Infobus slouží jako mobilní informační centrum, které se prezentovalo v 9 vybraných městech České republiky a představilo komplexní soubor turistické nabídky regionů Střední Morava a Jeseníky. Infobus doplňovala rozsáhlá mediální kampaň. Mobilní nabídku navštívilo během 1,5 měsíce přes 10 tisíc návštěvníků a kampaň oslovila cca 1 mil. obyvatel ČR. Celkem bylo zaznamenáno 96 mediálních výstupů souvisejících s kampaní. 15(156)

16 Novinkou v internetové prezentaci v r je tzv. Turistický informační portál Olomouckého kraje. Obsahuje komplexní informace o cestovním ruchu v obou turistických regionech Jeseníkách i Střední Moravě. Významným krokem pro posílení image obou turistických regionů bylo také vytvoření vizuálního znaku (loga) a claimu (doprovodného sloganu) pro každý turistický region. Součástí projektu bylo také zpracování marketingové studie na období 2007/ (s výhledem do roku 2013), která definuje jednotlivá opatření a detailně rozpracovaný akční plán v členění: Tvorba nových produktů a produktových balíčků, Umístění nabídky na trzích cestovního ruchu, Aktivity marketingové komunikace, Podpora rozvoje lidských zdrojů, služeb a partnerství v cestovním ruchu, Databáze, průzkumy trhu, statistiky, archiv pro dosažení vytčených cílů navržené strategie. Prosazení Olomouckého kraje v konkurenčním prostředí ostatních destinací cestovního ruchu závisí ve velké míře na účinnosti marketingové podpory cestovního ruchu. Je proto nutné, aby se v nastoupených aktivitách marketingu a marketingové komunikace pokračovalo a Olomoucký kraj a jeho turistické regiony využily veškerý lidský, kulturní i přírodní potenciál cestovního ruchu pro co nejúčinnější oslovení vybraných zdrojových trhů. f) Organizace cestovního ruchu I v oblasti organizace cestovního ruchu došlo v uplynulém období k zásadním změnám. Vyústěním jednání o institucionálním uspořádání organizace, řízení a marketingu v Olomouckém kraji bylo v roce 2005 schválení Projektu organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje, na jehož základě byly podpořeny dvě organizace, a to na území každého turistického regionu. Za podpory Olomouckého kraje vznikla v roce 2006 organizace Střední Morava Sdružení cestovního ruchu a Olomoucký kraj vstoupil jako řádný člen do organizace Jeseníky Sdružení cestovního ruchu. Součástí projektu destinačního managementu je i vznik Marketingové agentury, která by měla zabezpečovat komplexní služby v oblasti marketingové komunikace pro obě sdružení cestovního ruchu působící na území Olomouckého kraje (tato část projektu zatím nebyla realizována). Přijatá organizace cestovního ruchu založená na spolupráci subjektů cestovního ruchu veřejného a soukromého sektoru vytváří do budoucna velmi silný potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu na území Olomouckého kraje. Důležitá je právě koncepční podpora ze strany Olomouckého kraje. 16(156)

17 Cestovní ruch v Olomouckém kraji prošel v období výraznými změnami. Ve všech rozvojových oblastech došlo k vytvoření příznivých podmínek, které jsou dobrým základem pro zrychlení rozvoje cestovního ruchu v následujícím období g) Pozoruhodnosti Šumperska Loučná nad Desnou - Zámek Loučná nad Desnou s areálem parku, sochami a ohradní zdí, původně renesanční zámek přestavěný r z dřevěného loveckého zámečku; - Boží muka (tzv. čarodějnický sloup) z r. 1883; - Kamenný kříž z 1. pol. 19. století; - Hřbitovní kaple s areálem zrušeného hřbitova; - Dlouhé Stráně - z Koutů se podél Divoké Desné dostaneme k přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně. Horní nádrž je na vrcholu kopce Dlouhé Stráně ve výšce 1348 m a dolní nádrž na Divoké Desné ve výšce 822 m nad mořem. Mezi nimi je šachta s podzemní elektrárnou, která při vypuštění horní nádrže v energetických špičkách může dosáhnout výkonu 650 MW; - Lyžařské vleky - v obci se nachází 5 lyžařských vleků; - Cyklotrasy: a) Kouty nad Desnou - Ucháč - Loučná n/d - Tetřeví chata - Kouty n/d (49 km - pro náročné) b) Kouty n/d - U obrázku - Loučná n/d - Pod Přemyslov. Sedlem (14,5 km - pro náročné) c)petrovka - Kouty n/d - Poniklý potok - Přemyslov (20,5 km - pro náročné) d)tetřeví chata - U obrázku (7 km - pro nenáročné). Rapotín - Kamenný sloup z r. 1678; - Kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1874; - Boží muka ( ); - Zemědělský skanzen, Veterán muzeum, ZOO park, Dětský zábavní koutek U Havlíčků. Sobotín - Kostel sv. Vavřince (1605); - Zvonice s památníkem obětem světové války v Rudolticích (1923); - Památník obětem světové války z let (1934); - Socha skřítka Na Skřítku od akademického sochaře Jiřího Jílka (1966); - Mauzoleum rodiny Kleinů (1887); - Zámek Sobotín s přilehlým parkem (1844 přestavěn v letech 1892), v roce 1991 přestavěn na hotel; - Lyžařské terény v okolí Skřítku - jsou vhodné pro rodinné výlety; - Kostelík sv. Jana Nepomuckého (1783). 17(156)

18 Velké Losiny - Renesanční zámek s arkádami, freskami a sgrafity (národní kulturní památka) - trojkřídlá renesanční architektura z let na místě původní tvrze, jejíž zdivo z doby před rokem 1412 zůstalo zachováno ve východním křídle zámku. Přestavba zámecké kaple v letech ; - Dřevěný kostelík z r zasvěcený sv. Martinovi (Žárová); - Filiální kostel sv. Michala z r (Maršíkov); - Papírna na výrobu ručního papíru z r. 1596; - Lázeňský dům Eliška; - Dětská lázeňská budova Šárka; - Pramen Karel, Eliška, Dobra, Petr, Žerotín; - Sousoší Nejsvětější trojice, Kalvárie, Socha sv. Jana Nepomuckého; - Kostel sv. Jana Křtitele - pozdně renesanční jednolodní kostel s pozdně gotickou věží a četnými kamennými články. Chór upraven v roce 1784, barokní kaple Žerotínů přistavěna v roce 1725; - Kaple sv. Kříže - drobná barokní architektura z roku 1715, zastavěná do lázeňských budov; - Žerotínská sýpka z r. 1730; - Vnitřní termální bazén umístěný v pavilonu Eliška - je využíván pro balneoterapii, ale slouží i ostatním návštěvníkům; - Hipoterapie. Vernířovice - Farní kostel sv. Matouše - vznikl na místním hřbitovní kaple, postavené roku Kaple byla roku 1776 rozšířena na kostel, který byl v roce 1837 zvětšen a v roce 1851 opraven do dnešní podoby; - V okolí obce se nacházejí četná naleziště minerálů. - Památník obětem čarodějnických procesů (je součástí čarodějnické cyklotrasy). Vikýřovice - Zámeček z roku 1882; Kaple z r. 1700; Čtyři kříže. 18(156)

19 h) Analýza turistické infrastruktury Ubytovací zařízení Tabulka 2: Kapacity ubytovacích zařízení v okrese Šumperk ( ) Okres Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Šumperk Zdroj: ČSÚ V okrese Šumperk připadají na jedno ubytovací zařízení 52,5 lůžek. U údajů v tabulce je zřejmé, že dochází k poklesu jak počtu ubytovacích zařízení, tak počtu pokojů, i k mírnému poklesu počtu lůžek. Tabulka 3: Hromadná ubytovací zařízení CR v okrese Šumperk ( ) Ostatn Okres í Ostatní Hotel Hotely ubytov hotely a Kempy Chatové Ostatn y ****. osady í penziony zařízen í Šumperk Zdroj: ČSÚ V rámci této problematiky byl pro oblast Šumperska potenciál ubytovacích možností hodnocen podrobněji (Kvantifikační analýza) Srovnáme-li námi sledované území Šumperska, zjistíme poměrně významné rozdíly mezi údaji oficiální statistiky a provedeným terénními výzkumy a internetovými informacemi, zejména v horských střediscích a lázních. 1 Důvodů, resp. příčin těchto uvedených rozdílů je zde více. Prvním je fakt, že údaje ČSÚ jsou z roku 2006, naše údaje z roku 2008, což při značné dynamizaci výstavby nových či rekonstrukce ubytovacích zařízení v posledních letech nemusí být nic neobvyklého. Navíc zde působí i problém určení hromadného ubytovacícho zařízení či etiky hlášení nových podnikatelů v oblasti ubytování ČSÚ. Významným ukazatelem kvality středisek je také jejich druhová struktura, zejména podíl lůžek v hotelových a jim podobným zařízením. V tomto srovnání jsou na tom nejlépe tradičně lázeňská střediska (Velké Losiny 78 %), horská střediska (Loučná nad Desnou 60 %), město Šumperk 46 %, 1 Metodický postup našeho šetření byl následující. Využití informací o hromadných ubytovacích zařízením ze statistiky ČSÚ za jednotlivé obce, následně prohledávání klíčových internetových portálů o cestovním ruchu pro sledované oblasti (např. dále webové stránky TIC ve sledovaných oblastech a konečně webové stránky jednotlivých obcí s případnými odkazy. 19(156)

20 nejméně příznivá situace je již u ostatních obcí (Rapotín 0 %, Sobotín 34 %, Vernířovice - 0 %,Vikýřovice 0 %). Tabulka 4: Analýza ubytovacích zařízení a jejich kapacit v oblasti Šumperska databáze ČSÚ 2006 databáze ESF MU 2008 Obec počet HUZ počet lůžek v HUZ počet HUZ počet lůžek v HUZ počet indiv. ubyt. zařízení počet lůžek v nich počet ubytovacích zařízení celkem lůžka v ubyt. zařízeních celkem Loučná nad Desnou Rapotín Sobotín Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikýřovice Šumpersko celkem Pozn.: mezi individuálními ubytovacími zařízeními najdeme zejm. penziony, horské chaty a chalupy, apartmány, ubytování v soukromí. Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska Stravovací zařízení Z níže uvedené tabulky je patrné, že většina provozoven má celoroční charakter provozu s méně jak 20 zaměstnanci na jedno stravovací zařízení. Nejvíce provozoven s celoročním provozem je v okrese Šumperk (275 provozoven). Tabulka 5: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu a podle kategorií počtu zaměstnanců (2005) Kategorie počtu Charakter provozu Okres zaměstnanců celoroční sezónní a více Šumperk Zdroj: ČSU Tabulka 6: Počet pohostinských provozoven podle charakteru provozu (2005) Počet pohostinských provozoven Okres celkem s podáváním jídla s podáváním nápojů s ostatními službami Šumperk Zdroj: ČSÚ 20(156)

21 Ve většině provozoven je společný výdej jídla i nápojů, v menší míře je pak kombinovaný s dalšími službami. Větší počet provozoven je zaměřen pouze na výdej nápojů bez teplé kuchyně. Tabulka 7: Počet pohostinských provozoven na 100 km 2 podle charakteru provozu a podle kategorií velikosti odbytové plochy v m 2 (2005) Pohostinské provozovny Okres kategorie velikosti odbytové charakter provozu celke plochy m celoročn 51 - sezónní do 50 í a více Šumperk 22,87 20,90 1,98 8,28 9,12 4,33 Zdroj: ČSÚ Největší hustota pohostinských provozoven na 100 km 2 území je v okrese Šumperk, kde se nachází téměř 23 stravovacích zařízení na 100 km 2, což je o 25% méně, než je průměr v Olomouckém kraji. Turistické a naučné stezky, cyklostezky a hipostezky Tabulka 8: Přehled počtu kilometrů cyklistických komunikací v okrese Šumperk Obec Počet km Šumperk 3,82 Zdroj: APRCR OK (výhled ) Zimní sporty, lyžování Sjezdové lyžování Tabulka 9: Vybraná lyžařská střediska (2007) Lokalita Počet vleků Celková délka sjezdovek (m) Přepravní kapacita vleků osob/hod Loučná nad Desnou Kouty nad Desnou Panoráma Štědrákova Lhota Zdroj: APRCR OK (výhled ) 21(156)

22 Na podzim roku 2007 bude otevřen nový SKI areál Přemyslov na Šumpersku a nabídne čtyři nové sjezdovky (1200, 800, 300, 100 m). Čtyřsedačková lanovka má kapacitu osob/hod. a další vlek 900 osob/hod. Tabulka 10: Hodnocení kvality a kapacity infrastruktury pro sjezdové lyžování Obec Přepravní kapacita vleků (os/hod) Průměrná délka sjezdovek (v m) Přepravní kapacita vleků na km sjezdovky Přepravní kapacita vleků na rozlohu obce Loučná nad Desnou ,3 1,87 105,10 Sobotín ,3 1,82 51,37 Šumpersko ,86 88,01 Zdroj: Kvantifikační analýza Šumperska Úroveň vybavenosti území infrastrukturou pro sjezdové lyžování můžeme hodnotit na základě stanovení bázické úrovně únosné kapacity vybavenosti. Tou je pro nás oblast Krkonoš, jakožto území z nejvyšší intenzitou rozvoje a nejvyšší mírou využití potenciálu cestovního ruchu pro sjezdové lyžování. Základním ukazatelem hodnocení je Přepravní kapacita vleků na rozlohu obce a jako doplňkové indikátory, hodnotící kvalitativní stránku vybavenosti, byly využity ukazatele průměrné délky sjezdovek a přepravní kapacity vleků na km sjezdovky. Následující tabulky uvádějí podrobný přehled hodnot jednotlivých ukazatelů za zkoumané obce. Průměrná přepravní kapacita vleků na km 2 rozlohy obce je na Šumpersku 88,0 osob za hodinu. Úroveň vybavenosti infrastrukturou pro sjezdové lyžování je tak na Jesenicku na 37 % úrovně Krkonoš. Z pohledu kvality zaostává Jesenicko i v průměrné délce sjezdovek, i když ne nijak výrazně (93 % úrovně Krkonoš). Tento zdánlivě poměrně příznivý výsledek je však dán povahou ukazatele, který nezohledňuje četností rozložení délek jednotlivých sjezdovek a stírá rozdíly v extrémních (maximálních) hodnotách. Skutečnost je taková, že ve zkoumaném území chybí vyšší zastoupení sjezdovek delších než 1 km. Poslední ukazatel (Přepravní kapacita vleků na km sjezdovky) hodnotí vyváženost mezi instalovanou kapacitou přepravních zařízení a délkou sjezdovek, tzn. jakousi kapacitní průchodnost sjezdovek. Hodnocení současného stavu vybavenosti podle tohoto ukazatele je poměrně problematické, protože stanovení ideálního poměru je složité a závisí na mnoha dalších okolnostech. Uvádíme ho zde pouze jako podpůrný ukazatel pro hodnocení přepravní kapacity vleků. Hodnota koeficientu Šumperska je významně vyšší než v případě Krkonoš. Tyto výsledky do značné míry indukují nedostatečnou délku sjezdovek vzhledem k přepravní kapacitě vleků. 22(156)

23 Běžecké lyžování Tabulka 11: Běžecké trasy Šumpersko (2007) Lokalita Délka trati v km Šumpersko 215 Zdroj: APRCR OK (výhled ) Koupání, vodní sporty, vodní turistika, rybaření V celém okrese Šumperk je nedostatečná nabídka koupání. V této souvislosti se jeví jako příležitost využití termálních pramenů ve Velkých Losinách. Tabulka 12: Nejvýznamnější umělá a přírodní koupaliště (2007) Umělá koupaliště Přírodní koupaliště Šumperk Krásné Zdroj: APRCR OK (výhled ) Ostatní doprovodné služby V okrese Šumperk je poměrně široká (nikoliv však dostačující) nabídka volnočasových aktivit sportovních center, která nabízejí sportovní a volnočasové vyžití. Návštěvníci v Šumpersku hodnotí rozsah doplňkových služeb jako nepostačující. Zřetelným nedostatkem je absence atraktivních doplňkových služeb zejména bazénů a wellness center. Tabulka 13: Zařízení poskytující sportovní aktivity v okresu Šumperk výběr Tenis Fitness Sport Sportovní létání, vyhlídkové lety Zařízení, město/obec TJ Sokol Šumperk Fitness centrum LADA Šumperk Fitness Korzo Šumperk Spinning Slovan Šumperk Letiště Šumperk Zdroj: APRCR OK (výhled ) 23(156)

24 Lázeňství Lázeňství je nejen nedílnou součástí zdravotní péče, ale i významnou součástí cestovního ruchu. Vystupuje jako komplex ekonomických činností různých oborů a odvětví, které svými výkony zabezpečují uspokojování potřeb lázeňských hostů. Lázeňství patří mezi nejvýznamnější formy cestovního ruchu v České republice, s ohledem na minimální vlivy sezónnosti a výrazně delší průměrnou dobu pobytu patří pobyty v lázních zároveň mezi nejefektivnější formy cestovního ruchu. Tabulka 14: Lázně a sanatoria Lázně Lázně Velké Losiny Hlavní léčebné zaměření neurologická onemocnění u dětí i dospělých, nemoci pohybového aparátu a nemoci dýchacího ústrojí u dětí Zdroj: APRCR OK (výhled ) Přírodní léčebné zdroje sirná voda Venkovský cestovní ruch Tabulka 15: Přehled subjektů v oblasti venkovského cestovního ruchu Název Místo Zaměření Farma Petr Strnad Loučná nad Sportovně rekreační - koně Desnou Stáj Petra Velké Losiny Jízda na koni, jízdárna Ranch M Václav Ekofarma, chov huculských Vernířovice Merta koní Ranch Viktorie Šumperk- Jízda na koni, turistika Temenice Zdroj: APRCR OK (výhled ) Kongresová centra, incentivní cestovní ruch Mezi perspektivní a ekonomicky výhodné formy cestovního ruchu patří i kongresový a incentivní ruch. 24(156)

25 Tabulka 16: Kapacity pro kongresový cestovní ruch Šumpersko Název Místo Třída Počet pokojů Počet lůžek Dlouhé Stráně Kouty nad Desnou *** Wellness Hotel Diana Velké Losiny **** Zdroj: APRCR OK (výhled ) Tabulka 17: Počet míst poskytující turistické informace v okrese Šumperk Okres Šumperk Zdroj: APRCR OK (výhled ) Tabulka 18: Přehled informačních center Šumperk Město/obec Název Regionální a městské informační centrum Člen A.T.I.C. Velké Losiny Informační centrum a knihovna Ne Zdroj: Ano Analýza dopravních možností Tabulka 19: Délka silnic a dálnic podle okresů k v km Okres Délka dálnic a silnic Dálnice I. třída Rychlostní silnice II. třída III. třída Šumperk Zdroj: ČSÚ Význam pro rozvoj cestovního ruchu má i zprivatizovaná železniční trať Šumperk Kouty nad Desnou, Petrov nad Desnou Sobotín. V regionu jsou pouze dvě letiště pro privátní a sportovní letadla Šumperk a Mikulovice. Dalšími službami, které doplňují potenciál cestovního ruchu, jsou v oblasti dopravy skibusy a cyklobusy, které nabízejí a doplňují nabídku služeb potencionálním turistům v tomto turistickém regionu. Šumpersko: Zábřeh Šumperk Rýmařov Malá Morávka Karlova Studánka Vrbno pod Pradědem Bělá pod Pradědem Kouty nad Desnou. 25(156)

26 Přírodní předpoklady a potenciál cestovního ruchu Přírodní podmínky, resp. přírodní potenciál, jsou rozhodujícími lokalizačními faktory většiny aktivit cestovního ruchu a rekreace, zejména jeho pobytových forem. Zároveň také určují základní funkčně-prostorové dimenze či diferenciace v rekreačním využití území. Přístupy k hodnocení přírodního potenciálu lze rozdělit do dvou základních problémových okruhů. První z nich akcentuje hodnocení potenciálu z hlediska celkových přírodních podmínek. Pro tento generalizující pohled na přírodní potenciál je možné využít ukazatele Potenciální rekreační plochy, který přehledným a syntetickým způsobem zobecňuje vliv přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového využití území. Metodika sestavení ukazatele Potenciální rekreační plochy je poměrně jednoduchá. Hodnota ukazatele vzniká součtem ploch rekreačně využitelných v katastrálních územích jednotlivých obcí, který je poté vydělen celkovou rozlohou obce. Tyto údaje jsou obsaženy v tzv. ÚHDP (úhrnné hodnoty druhů pozemků, nebo též katastr nemovitostí), jehož registr spravuje ČÚZaK (Český úřad zeměměřičský a katastrální). Za rekreačně využitelné plochy z registru ÚHDP jsou v našem pojetí považovány plochy lesní půdy, luk a pastvin, zahrad, sadů, dále vodní plochy (tekoucí a stojaté vody). Tabulka 20: Hodnotící stupnice míry podílů potencionálních rekreačních ploch v turistickém oblasti Podíl potenciálních rekreačních ploch Hodnocení (v %) zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská do 19,9 krajina pro cestovní ruch a rekreaci jen velmi málo vhodné přírodní podmínky většinou zemědělsky využívaná venkovská krajina 20,0 34,9 v nížinách a pahorkatinách - pro cestovní ruch a rekreaci málo vhodné přírodní podmínky venkovská krajina s průměrnými přírodními 35,0 54,9 podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci podhorská a vysočinná venkovská krajina s příznivými 55,0 74,9 přírodními podmínkami pro cestovní ruch a rekreaci povětšinou horské oblasti s velmi příznivými 75,0 a více přírodními podmínkami Zdroj: APRCR OK (výhled ) Prostorové rozložení podílu potenciálních rekreačních ploch v územní podrobnosti obcí Olomouckého kraje znázorňuje následující kartogram. 26(156)

27 Potenciální rekreační plochy Podíl PRP na celkové rozloze obce (v%) do 19,99 20,00-37,99 38,00-56,99 57,00-74,99 75,00 a více Územní vymezení IPRÚ Jesenicko Šumpersko km 27(156)

28 Z kartogramu jednoznačně vyplývá, že přírodní potenciál cestovního ruchu v Olomouckém kraji je významně diferencován. Zatímco jihozápadní část kraje patří v rámci České republiky k přírodně nejméně atraktivním územím, pak především severní část kraje vykazuje velmi příznivé přírodní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Jde o horskou oblast masivu Hrubého Jeseníku a částečně Kralického Sněžníku a Rychlebských hor. Tabulka 21: Potenciální rekreační plochy a využití půdy Název obce Podíl PRP (v %) Podíl orné půdy (%) Podíl lesních ploch (%) Loučná nad Desnou 95,17 1,73 89,17 Rapotín 48,96 36,16 34,29 Sobotín 83,64 9,03 60,82 Šumperk 45,57 30,36 26,26 Velké Losiny 72,74 18,31 45,09 Vernířovice 97,54 0,54 88,67 Vikýřovice 55,12 35,83 40,36 okres Šumperk 69,41 22,80 48,28 Olomoucký kraj 49,24 40,30 34,71 Česká republika 50,52 38,82 33,53 Zdroj: APRCR OK (výhled ) Ve zkoumaném území se z pohledu celkových přírodních předpokladů nacházejí tři typy obcí. První skupinu tvoří horské či podhorské obce s vysoce nadprůměrným podílem potenciálních ploch. Jde o Vernířovice, Loučnou nad Desnou a Sobotín. Jakýmsi protipólem je druhá skupina obcí (Šumperk, Rapotín) s podílem PRP pod 50 %. Tyto obce jsou charakteristické nižším podílem lesních ploch a vyšší hustotou osídlení (lze je označit za urbanizovaný prostor). Velké Losiny, jako poslední obec zkoumaného souboru, se nachází na pomezí obou výše zmíněných skupin. Hodnota podílu PRP se pohybuje okolo průměru obcí okresu Šumperk. Druhý pohled na přírodní potenciál cestovního ruchu je možný prostřednictvím vhodnosti území pro jednotlivé formy cestovního ruchu. Tento přístup byl zvolen v případě projektu Ústavu územního rozvoje Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR (Bína, 2001). Ten do přírodního subsystém potenciálu cestovního ruchu zahrnul následující funkční formy cestovního ruchu. 28(156)

29 Tabulka 22: Bodové hodnocení jednotlivých forem cestovního ruchu dle jejich významu Složka potenciálu cestovního ruchu Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví 2 Vhodnost krajiny pro závěsné létání 2 Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost 2 Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov 2 Vhodnost krajiny pro pozorování ptáků 1 Zdroj: APRCR OK (výhled ) Tabulka 23: Hodnocení přírodního potenciálu z hlediska jednotlivých forem cestovního ruchu Formy Loučn Rapotí Sobotí Šu Velké Vika Vikýř Prům. cestovního á nad n n mp Losiny n- - hodnot ruchu Desno erk tice ovice a bodů u Přírodní ,0 pozoruhodnosti Pěší a horská ,3 turistika Cykloturistika ,7 Sjezdové zimní ,6 sporty Lyžařská ,7 turistika Rekrace u vody ,9 Rekrace typu ,0 lesy/hory 2 Venkovská ,1 turistika Vodní turistika ,0 Ostatní formy ,4 Zdroj: APRCR OK (výhled ) Šumpersko je ve srovnání s Jesenickem z hlediska reliéfu krajiny poněkud pestřejším územím. Z toho vyplývají i rozmanitější možnosti trávení volného 2 Území s vysokým podílem zalesnění a nízkou intenzitou osídlení. 29(156)