Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie. Středočeský kraj

Transkript

1 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Středočeský kraj prosinec 2008

2 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Obsah Úvod...1 str. Analýza 55 str. Příloha č. 1 Databáze nabídky cestovního ruchu Koncepce rozvoje a návrhy na doplnění území...36 str. Návrh na vytvoření klastru cestovního ruchu 23 str. Příloha č. 1 Návrh stanov sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Příloha č. 2 Návrh stanov sdružení dle 20 obč. zák. č. 40/64 Sb. Zadavatel: Středočeský kraj Zborovská Praha 5 Zpracovatel: Enterprise plc, s. r. o. Jeremenkova 485/ Ostrava Vítkovice

3 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko - technicko ekonomická studie Úvod Úvod Předmět díla: KLASTR CESTOVNÍHO RUCHU RAKOVNICKO TECHNICKO EKONOMICKÁ STUDIE Objednatel: Zhotovitel: STŘEDOČESKÝ KRAJ Zborovská 11, Praha 5 - Smíchov Enterprise plc, s.r.o. Jeremenkova 485/13, Ostrava Vítkovice Části dokumentu: Analýza Koncepce rozvoje a návrhy na doplnění území Návrh na vytvoření klastru cestovního ruchu Zpracování: V období září prosinec 2008 Účast na řešení: Rakovnicko o.p.s. Svazek měst a obcí Rakovnicka Zástupci obcí Účastníci workshopu a osobních jednání z řad soukromého i veřejného sektoru Tým zpracovatelů: Ing. Vladimír Vavrečka, CSc., Enterprise plc, s.r.o., projekt manažer Ing. Michal Blaško, Enterprise plc, s.r.o., manažer návrhové části Ing. Eva Braková, Enterprise plc, s.r.o., manažer analytické části Dana Vavrečková, DiS., Enterprise plc, s.r.o., administrátor projektu, člen analytické skupiny Mgr. David Karčmář, Enterprise plc, s.r.o. / DMMS, o.p.s., technický specialista Struktura dokumentu: Analýza Příloha č. 1 Databáze nabídky cestovního ruchu Koncepce rozvoje a návrhy na doplnění území Návrh na vytvoření klastru cestovního ruchu Rakovnicko Příloha č. 1 Návrh stanov sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Příloha č. 2 Návrh stanov sdružení dle 20 obč. zák. č. 40/64 Sb Enterprise plc, s. r. o. Strana 1 (celkem 1)

4 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko - technicko ekonomická studie Středočeský kraj prosinec 2008 Část 1 ANALÝZA

5 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Obsah: 1 Základní charakteristika území Geografické vymezení území Fyzicko-geografické podmínky Základní socioekonomické údaje Obyvatelstvo Ekonomika Dopravní infrastruktura Charakteristika území z pohledu cestovního ruchu (analýza nabídky CR) Cestovní ruch ve Středočeském kraji a na vymezeném území Základní statistika návštěvnosti Ubytovací služby Druhé bydlení (objekty individuální rekrace) Gastronomie a pohostinství Kulturně historické atraktivity Památkově chráněné objekty Hrady, zámky a tvrze Sakrální stavby Technické památky a atraktivity Muzea, galerie a ostatní kulturní zařízení Návštěvnost vybraných atraktivit Přírodní atraktivity Podmínky pro turistiku Pěší turistika Cykloturistika Vodní turistika Kongresový cestovní ruch Ostatní turistické atraktivity a infrastruktura Rozhledny a místa dalekých výhledů Sportovní zařízení Venkovský cestovní ruch a hipoturistika Typické produkty Rakovnicka Turistická informační centra (TIC) Organizace cestovního ruchu a marketing Organizace cestovního ruchu ve vymezeném území Marketing a marketingová komunikace Analýza poptávky - návštěvníci a turisté Vývoj poptávky dle statistických údajů Počet turistů Délka pobytu turistů Výstupy z monitoringu návštěvníků v turistických regionech Shrnutí hlavních výsledků šetření za léto 2005 v TR SČ Shrnutí výsledků šetření za léto 2006 v TR SČ Komparace letních sezón 2005 a 2006 v TR SČ Závěry z letních šetření z konkrétních lokalit - Rakovnicko Shrnutí výsledků šetření za zimu 2005/2006 v TR SČ Shrnutí výsledků šetření za zimu 2006/2007 v TR SČ Komparace zimních sezón 2005/06 a 2006/07 v TR Střední Čechy Závěry z obou zimních šetření z konkrétních lokalit Rakovnicko Vyhodnocení monitoringu v turistickém regionu Střední Čechy Enterprise plc, s.r.o. Strana 1 (celkem 55)

6 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Důvod návštěvy a nejlákavější aktivity jednotlivých TO Cílové skupiny návštěvníci jednotlivých TO Spokojenost se službami a infrastrukturou jednotlivých TO Shrnutí výsledků monitoringu pro vymezené území...53 Seznam použitých zkratek Seznam tabulek Seznam grafů Seznam map Příloha č. 1 Databáze nabídky cestovního ruchu Strana 2 (celkem 55) Enterprise plc, s.r.o.

7 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza 1 Základní charakteristika území 1.1 Geografické vymezení území Vymezené území pro vznik klastru cestovního ruchu Rakovnicko (dále v textu jen vymezené území nebo, zejména v tabulkách a grafech, Rakovnicko ) se nachází ve Středočeském kraji západně od Prahy a rámcově je shodné s územím okresu Rakovník. Z hlediska členění pro účely cestovního ruchu spadá toto území do turistického regionu Střední Čechy a turistické oblasti Střední Čechy západ. Mapa 1 Mapa Středočeského kraje a orientační vyznačení území Rakovnicka Dle zadání pro vypracování této ekonomické studie je vymezené území určeno katastry 70 členských obcí Svazku měst a obcí Rakovnicka (dále SMOR): Rakovník, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hřebečníky, Hředle, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Kroupová, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Příčina, Přílepy, Pustověty, Račice, Roztoky, Ruda, Řeřichy, Senec, Senomaty, Skryje, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno. Z pohledu administrativního členění jsou všechny výše uvedené obce až na obec Lány, která spadá pod okres Kladno, součástí okresu Rakovník. V okrese Rakovník se nachází dalších 14 obcí, které nejsou členy SMOR (v následující mapce vyznačeny bílou barvou): Bdín, Branov, Hracholusky, Hvozd, Krakovec, Krty, Milý, Přerubenice, Pšovlky, Rynholec, Řevničov, Slabce, Smilovice, Žďár. Z důvodu zachování celistvosti území jsou do analýzy zahrnuty všechny obce okresu Rakovník a obec Lány z okresu Kladno. Celkově se tedy jedná o 84 obcí. Enterprise plc, s.r.o. Strana 3 (celkem 55)

8 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Mapa 2 Vymezené území pro vznik klastru cestovního ruchu Rakovnicko Tab. 1 Základní údaje o jednotlivých obcích vymezeného území Název obce Počet Počet Rozloha obyvatel Statut částí v ha (k ) obce Části obce Rakovník město 2 Rakovník I, Rakovník II Bdín obec 0 Branov obec 0 Břežany obec 0 Čistá obec 8 Čistá, Křekovice, Kůzová, Lhota, Nová Ves, Smrk, Strachovice, Zdeslav Děkov obec 3 Děkov, Nová Ves, Vlkov Drahouš obec 3 Drahouš, Svatý Hubert, Tlestky Hořesedly obec 0 Hořovičky obec 4 Bukov, Hokov, Hořovičky, Vrbice Hracholusky obec 0 Hřebečníky obec 5 Hřebečníky, Novosedly, Šlovice, Týřovice, Újezdec Hředle obec 0 Hvozd obec 2 Hvozd, Žďáry Chrášťany obec 2 Chrášťany, Nový Dvůr Janov obec 0 Jesenice město 6 Bedlno, Chotěšov, Jesenice, Kosobody, Podbořánky, Soseň Kalivody obec 0 Karlova Ves obec 0 Kněževes městys 0 Kolešov obec 0 Kolešovice obec 3 Heřmanov, Kolešovice, Zderaz Kounov obec 0 Kozojedy obec 0 Krakov obec 0 Krakovec obec 2 Krakovec, Zhoř Kroučová obec 0 Strana 4 (celkem 55) Enterprise plc, s.r.o.

9 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Krty obec 0 Krupá obec 0 Krušovice obec 0 Křivoklát městys 3 Častonice, Křivoklát, Písky Lány obec 2 Lány, Vašířov Lašovice obec 0 Lišany obec 0 Lubná obec 0 Lužná obec 0 Malinová obec 0 Městečko obec 0 Milostín obec 2 Milostín, Povlčín Milý obec 0 Mšec městys 0 Mšecké Žehrovice obec 2 Lodenice, Mšecké Žehrovice Mutějovice obec 2 Lhota pod Džbánem, Mutějovice Nesuchyně obec 0 Nezabudice obec 0 Nové Strašecí město 2 Nové Strašecí, Pecínov Nový Dům obec 0 Olešná obec 0 Oráčov obec 2 Klečetné, Oráčov Panoší Újezd obec 0 Pavlíkov městys 5 Chlum, Pavlíkov, Ryšín, Skřivaň, Tytry Petrovice obec 0 Pochvalov obec 0 Přerubenice obec 2 Dučice, Přerubenice Příčina obec 0 Přílepy obec 0 Pšovlky obec 0 Pustověty obec 0 Račice obec 0 Roztoky obec 0 Ruda obec 0 Rynholec obec 0 Řeřichy obec 2 Nový Dvůr, Řeřichy Řevničov obec 0 Senec obec 0 Senomaty městys 3 Hostokryje, Nouzov, Senomaty Skryje obec 0 Slabce městys 8 Kostelík, Malé Slabce, Modřejovice, Nová Ves, Rousínov, Skupá, Slabce, Svinařov Smilovice obec 0 Srbeč obec 0 Svojetín obec 2 Svojetín, Veclov Sýkořice obec 0 Šanov obec 0 Šípy obec 3 Bělbožice, Milíčov, Šípy Švihov obec 0 Třeboc obec 0 Třtice obec 0 Václavy obec 0 Velká Buková obec 3 Kalubice, Malá Buková, Velká Buková Velká Chmelištná obec 2 Hůrky, Velká Chmelištná Všesulov obec 0 Všetaty obec 0 Zavidov obec 0 Zbečno obec 2 Újezd nad Zbečnem, Zbečno Žďár obec 2 Otěvěky, Žďár Rakovnicko Středočeský kraj Česká republika Rakovnicko/kraj v % 4,6 8,4 Pramen: ČSÚ, MVČR Enterprise plc, s.r.o. Strana 5 (celkem 55)

10 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza 1.2 Fyzicko-geografické podmínky Hranice okresu Rakovník na severu, východě i jihu tvoří přirozené útvary terénní předěly, lesy, řeka. Pouze západní hranice není výrazná podle přírodních útvarů. Na východě a jihovýchodě sousedí okres s okresy Kladno a Beroun, na jihu a západě s okresy Rokycany a Plzeň-jih a na severu s okresem Louny. Z hlediska geomorfologického uspořádání je celý Středočeský kraj součástí provincie Česká vysočina (Český masiv). Na území kraje se stýkají 3 ze 6 geomorfologických subprovincií této provincie, a to Česká tabule, Česko-moravská a Poberounská subprovincie. Vymezené území Rakovnicka spadá do Poberounské subprovincie. Konkrétně do tohoto území zasahují dvě oblasti Poberounské subprovincie, a sice tzv. Brdská oblast (konkrétně se jedná o celky Křivoklátská vrchovina a Džbán) a dále oblast Plzeňská pahorkatina (celek Rakovnická pahorkatina). Povrch rakovnického území tvoří převážně mírně zvlněné plošiny a pahorkatiny. Na severu vystupuje plošina Džbán až do nadmořské výšky 535 m. Střed tvoří Rakovnická pánev s průměrnou výškou kolem 350 m, kterou na západě, jihu a východě obklopuje Rakovnická plošina přesahující nadmořskou výšku 500 m. Na jihovýchodě se rozkládá Křivoklátská vrchovina prolomená hlubokým údolím řeky Berounky se strmými a místy skalnatými svahy. Zde leží i nejvyšší bod okresu vrch Vlastec m n.m.. Nejníže položeným místem je koryto Berounky u Račic 224 m n.m.. Svojí rozlohou 930 km 2 zaujímá Rakovnicko čtvrté místo mezi okresy ve Středočeském kraji a 8,4 % z jeho rozlohy. Zemědělská půda zabírá 52,4 % a lesy 38,6 % z celkové rozlohy. Po provedené územní struktuře k 1. lednu 2007 náleží do okresu Rakovník 83 obcí, neboť 1 obec (Lány) byla přeřazena do okresu Kladno. Na území Rakovnicka se rozkládá Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, která bylo vyhlášena za biosférickou rezervaci UNESCO. V rámci pahorkatin až nižších vrchovin střední Evropy jde o mimořádně zachovalé, převážně lesní území s bohatou květenou i zvířenou a řadou významných geologických a geomorfologických objektů. 1.3 Základní socioekonomické údaje Kapitola se zabývá socioekonomickými údaji, které shrnují charakteristiku dané oblasti z pohledu obyvatelstva, ekonomiky (vč. trhu práce) a dopravní obslužnosti. Tyto ukazatele patří mezi základními aspekty ovlivňující kvalitu života zdejších obyvatel Obyvatelstvo Na vymezeném území žilo k celkem obyvatel, tedy 4,6 % z celkového počtu obyvatel Středočeského kraje. Hustota zalidnění v okrese Rakovník činila ke stejnému datu 59 obyvatel/km 2, což jej charakterizuje jako nejméně osídlený okres v kraji. Zdaleka nejpočetnější obcí na vymezeném území je město Rakovník ( obyvatel), za ním následuje Nové Strašecí (5 175), Lány (1 794), Lužná (1 786), Jesenice (1 641), Řevničov (1 410), Pavlíkov (1 072), Kněževes (1 030) a Roztoky (1 023). V žádné další obci na Rakovnicku nepřevyšuje počet obyvatel hranici Celkově v těchto 75 obcích žije 43,7% obyvatel Rakovnicka. Vývoj počtu obyvatel v letech 2000 až 2007 je zachycen v následující tabulce. V tomto období došlo k nárůstu obyvatel na vymezeném území o 3 %, tedy nižšímu než ve Středočeském kraji jako celku (7,8%). V rámci samotného okresu Rakovník došlo k navýšení o 2,7%, což je čtvrtý nejnižší nárůst ve srovnání s ostatními okresy Středočeského kraje, přičemž všechny okresy Středočeského kraje zaznamenaly v tomto období nárůst počtu obyvatel. Tab. 2 Počet obyvatel na vymezeném území v letech (vždy k ) Změna 2007/ ,0 % Pramen: ČSÚ Strana 6 (celkem 55) Enterprise plc, s.r.o.

11 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Graf 1 Vývoj počtu obyvatel na vymezeném území v letech počet obyvatel počet obyvatel K žilo v okrese Rakovník cizinců (tyto počty nezahrnují cizince s platným azylem), což činí 2,86 % z celkového počtu cizinců žijících ve SK - je to nejnižší podíl za okresy SK vůbec. Nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci a Vietnamci. Nejvíce cizinců v rámci Středočeského kraje žije v okrese Mladá Boleslav, kde jsou hojně zaměstnáváni v automobilce Škoda Auto a.s., Mladá Boleslav, vysoké procento cizinců je také v okresech Praha-západ, Praha-východ, Kladno a Mělník. Tab. 3 - Cizinci v okrese Rakovník a SK (k )* z toho Cizinci Území státní občanství celkem ženy trvalé občané pobyty zemí EU Ukrajina Vietnam Slovensko Polsko Rusko Okres Rakovník Středočeský kraj Pramen: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR * bez osob s platným azylem Ekonomika Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá průmyslová i zemědělská výroba. Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Důležitou roli v kraji hraje také automobilový průmysl a několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie. Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory, jako je těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl. Zemědělská výroba těží z příznivých přírodních podmínek v severovýchodní části kraje a vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky a chmele. V příměstských částech se pěstuje ovoce, zelenina, ale také květiny Hrubý domácí produkt Vývoj ekonomiky nejlépe vyjadřuje hrubý domácí produkt (dále jen HDP). Ve Středočeském kraji v roce 2006 vykazoval 90,4 % průměrné úrovně HDP na obyvatele České republiky, což jej zařadilo na 4. místo za Hl. m. Prahu, kraj Plzeňský a Jihomoravský. Dle předběžných výsledků roku 2007 se však SK dostává na 2. místo, hned za Hl. m.prahu. Následující tabulka ukáže vývoj HDP od roku 2003, vč. předběžných výsledků za rok 2007 (za menší územní celky ČSÚ údaje o HDP nezveřejňuje a není možné je tedy analyzovat). Enterprise plc, s.r.o. Strana 7 (celkem 55)

12 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Tab. 4 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč dle krajů Území * ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Pramen: ČSÚ * Předběžný údaj s předpokládanou korekcí na definitivní údaj Průmysl a zemědělství Okres Rakovník je znám svým chemickým a keramickým průmyslem. Chemický průmysl je reprezentován výrobou pracích prášků a čistících prostředků, keramický průmysl je spojen s obkladovými dlaždicemi. Průmysl (a to převážně lehká průmyslová výroba), je soustředěn především v městě Rakovníku, jako spádovém centru. Mimo toto území jinak není prakticky zastoupen. Hlavní podíl na tvorbě ekonomického produktu okresu Rakovník má především keramický, chemický a strojírenský průmysl, zemědělství a cestovní ruch. Mezi největší zaměstnavatele s 250 a více zaměstnanci, kteří sídlí na území okresu Rakovník patří: Obchodní jméno Sídlo Zaměření LASSELSBERGER CERAMISC RAKO, a.s. Rakovník Bytová keramika PROCTER&GAMBLE, Rakona a.s. Rakovník Spotřební zboží zaměřené na prací a čistící prostředky KRÁLOVSKÝ PIVOVAR KRUŠOVICE, a.s. Krušovice Vaření piva Krušovice; obchod ČESKÉ LUPKOVÉ ZÁVODY, a.s. Nové Výpal a granulometrická úprava žáruvzdorných Strašecí ostřiv; pozemní práce ČESKÝ INTER CONTROL CZ kom. spol. Rakovník Zpracovatelský průmysl, obchod a opravy (elektrické stroje a přístroje termosondy) VALEO AUTOKLIMATIZACE, s.r.o. Rakovník Navrhování, výroba a prodej komponentů, integrovaných systémů a modulů pro osobní i nákladní automobily ANEXIA, s.r.o. Rakovník Doprava, spoje, obchod, opravy Mezi další důležité zaměstnavatele patří také francouzská firma Valeo autoklimatizace k.s., výrobní závod Brano-Ateso a.s., zabývající se především autodoplňky, Eberspächer spol. s. r. o. výroba výfukové techniky a také firma CZECH BREWERY RAKOVNÍK, a.s., která znovu obnovuje výrobu dříve vyhlášeného rakovnického piva Bakalář. Sledované území je ale charakteristické venkovským urbanismem, převažuje zde zemědělská výroba, jako je produkce obilovin, brambor, chmele, technických plodin, masa a mléka. To se odráží také ve vyšší zaměstnanosti v zemědělství. Z rozlohy okresu Rakovník (1503 km²), zabírá celých 54,4 % zemědělská půda, tu z 43,4 % tvoří orná půda a 3,6 % trvale zatravněné porosty. Lesy pokrývají 40,1 % plochy okresu a řadí ho tak na druhé místo v zalesněných plochách kraje. V jižní části okresu na písčitých půdách se pěstují brambory a obilí. Zemědělství v severní a střední části okresu má díky kvalitní půdě červenici ideální podmínky pro pěstování chmele. Podíl plochy chmelnic činí 5,4 % (cca 650 km²). Chmel se vyznačuje vysokou kvalitou a má zde mnohasetletou tradici. České chmelařství je v současnosti soustředěno ve třech hlavních oblastech: na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Rakovnicko spadá do oblasti Žatecka. K nejdůležitějším chmelařským obcím okresu Rakovník patří obce Kněževes, Kolešovice a Strana 8 (celkem 55) Enterprise plc, s.r.o.

13 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Nesuchyně. Co se týká chovu hospodářských zvířat, oblast zaznamenává klesající tendenci. Na Jesenicku a Novostrašecku je také zastoupena produkce sladkovodních ryb. Tab. 5 Počty zemědělských podniků členěných dle velikostní struktury v roce 2006 Oblast Zemědělské v tom s rozlohou zemědělské půdy (ha) podniky celkem žádná 0-4,99 5-9, , , , a více Rakovník Pramen: ČSÚ Ekonomické subjekty Dalším důležitým ukazatelem ekonomické úrovně daného území je počet podnikatelsky činných ekonomických subjektů. Středočeský kraj měl k , hned po Hl. m. Praze, nejvyšší počet registrovaných podnikatelských jednotek v České republice, a to Rakovnicko vykazovalo k z hlediska struktury podnikatelské sféry podnikatelských subjektů zapsaných do registru ekonomických subjektů, což představuje 4,0 % z celkového počtu Středočeského kraje. 80,4 % tvoří fyzické osoby, 7,1 % právnické osoby a 12,5 % ostatní společnosti. V členění podle odvětvových činností tvoří z celkového počtu 13 % podniky zabývající se průmyslovou činností, 12 % stavební podniky, 9 % zemědělské podniky a lesnictví a nejvíce, 66 %, podniky zabývající se službami. Tab. 6 Meziokresní srovnání počtu ekonomických subjektů ve Středočeském kraji k Oblast Ekonomické Z toho Počet subjekty fyzické obchodní Počet ES na obyvatel družstva celkem osoby společnosti obyvatel Benešov ,0 Beroun ,0 Kladno ,5 Kolín ,0 Kutná Hora ,6 Mělník ,3 Mladá Boleslav ,5 Nymburk ,3 Praha-východ ,0 Praha-západ ,2 Příbram ,5 Rakovník ,0 Kraj celkem ,3 Pramen: ČSÚ Z přehledu vyplývá, že hned za okresem Kladno je Rakovník druhým okresem Středočeského kraje s nejnižším počtem ekonomických subjektů na počet obyvatel. Na obyvatel zde připadá 212 ekonomických subjektů. Co se týče členění dle odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ), a konkrétně subjektů zabývajících se činností související s cestovním ruchem (oddíl Ubytování a stravování, viz popis v tabulce níže), ty tvoří v okrese Rakovník cca 5 % z celkového počtu ekonomických subjektů. 55 Ubytování a stravování oddíl zahrnující činnosti jednotek, které poskytují zákazníkům služby ubytování, přípravy občerstvení, jídel či nápojů pro okamžitou spotřebu. Patří sem ubytovací a stravovací služby, protože obě tyto činnosti jsou často poskytovány stejnou jednotkou. Přehled počtů ekonomických subjektů oddílu OKEČ Ubytování a stravování k datu v jednotlivých obcích sledovaného území Rakovnicka je v následující tabulce. Enterprise plc, s.r.o. Strana 9 (celkem 55)

14 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Tab. 7 Ekonomické subjekty na vymezeném území (Ubytování a stravování k ) Ubytování a stravování Obec počet k počet k počet k Obec Obec Bdín 1 Křivoklát 17 Račice 1 Branov 4 Lány 23 Rakovník 186 Břežany 1 Lašovice 1 Roztoky 15 Čistá 15 Lišany 2 Ruda 2 Děkov 3 Lubná 10 Rynholec 8 Drahouš 0 Lužná 12 Řeřichy 1 Hořesedly 5 Malinová 0 Řevničov 12 Hořovičky 6 Městečko 7 Senec 0 Hracholusky 0 Milostín 2 Senomaty 6 Hřebečníky 4 Milý 1 Skryje 5 Hředle 5 Mšec 7 Slabce 17 Hvozd 0 Mšecké Žehrovice 5 Smilovice 0 Chrášťany 5 Mutějovice 5 Srbeč 3 Janov 0 Nesuchyně 4 Svojetín 4 Jesenice 16 Nezabudice 0 Sýkořice 3 Kalivody 0 Nové Strašecí 45 Šanov 11 Karlova Ves 0 Nový Dům 3 Šípy 1 Kněževes 10 Olešná 2 Švihov 0 Kolešov 1 Oráčov 4 Třeboc 0 Kolešovice 9 Panoší Újezd 3 Třtice 6 Kounov 4 Pavlíkov 8 Václavy 0 Kozojedy 0 Petrovice 0 Velká Buková 4 Krakov 0 Pochvalov 0 Velká Chmelištná 1 Krakovec 0 Přerubenice 4 Všesulov 0 Kroučová 3 Příčina 2 Všetaty 3 Krty 1 Přílepy 4 Zavidov 2 Krupá 2 Pšovlky 4 Zbečno 9 Krušovice 10 Pustověty 2 Žďár 1 Rakovnicko celkem 583 Pramen: ČSÚ Na vymezeném území bylo k dle členění OKEČ registrováno 583 subjektů zabývajících se ubytováním a stravováním. Nejvyšší počet těchto subjektů vykazuje město Rakovník (186), za ním následují Nové Strašecí (45) a Lány (23). V přepočtu na obyvatel je Rakovnicko pod průměrem Středočeského kraje. Tab. 8 Počet ekonomických subjektů s činností Ubytování a stravování na 1000 obyvatel Území Počet k Počet na 1000 obyv. Rakovnicko ,52 Okres Rakovník ,44 Středočeský kraj ,34 ČR ,79 Pramen: ČSÚ Trh práce I přes pozitivní vývoj na trhu práce, jakými jsou klesající míra nezaměstnanosti a rostoucí zaměstnanost, lze stále identifikovat několik strukturálních problémů. Mezi největší problémy současné zaměstnanosti patří prohlubující se nesoulad v kvalifikační struktuře mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle a sezónní výkyvy na trhu práce. Středočeský kraj vykazuje třetí nejnižší hodnotu míry nezaměstnanosti v republice. Svou hodnotou 3,9 % je o 1,4 % nižší než je republikový průměr (5,3 %). Na konci měsíce července 2008 nabízely středočeské úřady práce volných míst, na jedno volné místo tak připadal jeden až dva uchazeči o zaměstnání. Z okresů SK republikový průměr míry nezaměstnanosti překračuje pouze okres Nymburk a okres Kladno, třetím okresem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti je okres Příbram, který je na republikovém průměru. Nejnižší míru nezaměstnanosti (mimo okresy Praha východ a Strana 10 (celkem 55) Enterprise plc, s.r.o.

15 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Praha západ) vykazují okresy Mladá Boleslav, Benešov a Beroun. Okres Rakovník vykazuje k tomuto datu 4,9 % RMN, čímž poprvé od roku 2001 klesl pod 5% hranici. Stav míry nezaměstnanosti k v okresech Středočeského kraje znázorňuje následující graf. Graf 2 Míra nezaměstnanosti v okresech SK k Míra nezaměstnanosti k Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Stř. kraj Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Registrovaná míra nezaměstnanosti obcí vymezeného území vykazuje velké rozdíly vycházející jak z místní nabídky práce, tak z celé řady předpokladů pro mobilitu pracovní síly. Jde o nedostatek motivace k práci, nedostatečnou sladěnost systému vzdělávání s měnícími se požadavky trhu práce a nízkou regionální a profesní mobilitu. Důsledkem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který se může stát limitujícím faktorem ekonomického růstu, přitom počet volných pracovních míst v ekonomice dosahuje rekordních hodnot. Mezi obce s nejnižší RMN k patří s 0,00% obce Kalivody a Krty, dále je to obec Račice (1,30%) a Krupá (2,00%), naopak nejvyšší RMN vykazuje obec Žďár (18,8%) a obce Hořovičky (17,8%), Nesuchyně (16,5%) a Lašovice (16,10%). Největší pokles RMN od roku 2001 zaznamenala obec Třeboc, o 21,1% (z 30,4 na 9,30%), a dále obce Václavy o 15,7 % (z 24,0 na 8,3%) a Žďár o 15,3% (z 34,1 na 18,80%). Největší nárůst RMN od roku 2001 vykazuje obec Lašovice, a to o 6,7% (z 9,40% na 16,10%), a obec Řeřichy o 5,4% (z 8,9 na 14,3%). Srovnání průměrné míry nezaměstnanosti k za Rakovnicko, ve srovnání se SK a ČR, nabízí následující tabulka, ze které vyplývá, že Rakovnicko má o 1,0% vyšší registrovanou míru nezaměstnanosti než je průměr Středočeského kraje. Tab. 9 Registrovaná míra nezaměstnanosti - srovnání let 2001, 2005 a OBEC RMN (%) Počet uchazečů celkem Ekonomicky aktivní celkem *) RMN (%) Dosažitelní uchazeči Celkem **) Ekonomicky aktivní celkem *) RMN (%) Dosažitelní uchazeči Celkem **) Ekonomicky aktivní celkem *) Rakovnicko 10, , , Středočeský kraj 6, , , Česká republika 8, , , Pramen: portál MPEG *) u obcí dle SLDB - k , pro kraj a ČR dle VŠPS - klouzavý průměr posledních 3 měsíců. Míra registrované nezaměstnanosti se na úrovni ČR, krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva zjištěného ze SLDB. **)Dosažitelní uchazeči - Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. Enterprise plc, s.r.o. Strana 11 (celkem 55)

16 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza 1.4 Dopravní infrastruktura Silniční doprava Jak uvádí Společnost pro veřejnou dopravu, Rakovníkem neprochází žádná silnice 1. třídy ani dálnice. Tento okres má hned za okresem Příbram druhou nejnižší hustotu silnic v kraji. Nejvýznamnější komunikací ve městě je silnice 2. třídy číslo II/237 do Nového Strašecí, kde se napojuje na silnici 1. třídy číslo 6 Praha - Karlovy Vary - Cheb - Pomezí nad Ohří. Velký význam mají také silnice II/229 Louny - Rakovník Kralovice, II/227 Žatec - Rakovník - Roztoky (u Křivoklátu) a II/228 Rakovník Jesenice. Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy zajišťuje dopravce Anexia s.r.o., na významném spojení s Prahou se podílí také další rakovnický dopravce, CS Trans s.r.o. Dalšími dopravci v Rakovníku jsou např. ČSAD MHD Kladno a.s. a Václav Lexa - Lextrans. Tab Délka silnic a dálnic k Délka Dálnice Rozloha silnic a v Kraj, okres v km 2 dálnic provozu na 1km 2 v km rychlostní Silnice v km I.třídy (bez rychlostních) II.třídy III.třídy Silnice a dálnice celkem v km Benešov ,84 46,2-52,4 357,2 789, ,0 Beroun 662 1,05 34, ,5 510,0 696,5 Kladno 720 1,09-30,4 66,9 154,2 535,0 786,4 Kolín 744 1,15 7,5-74,6 151,4 619,0 852,5 Kutná Hora 917 0, ,1 223,9 613,0 893,0 Mělník 701 0,88 14,2-70,9 149,2 381,4 615,7 Mladá Boleslav ,91-51,5 66,4 221,2 592,5 931,6 Nymburk 850 0,90 36,5-61,8 201,7 461,5 761,5 Praha - východ 755 0,89 44,8 10,9 24,7 162,2 427,7 670,3 Praha - západ 581 0,99 9,3 16,4 11,9 150,3 389,5 577,5 Příbram ,53-19,4 105,4 233,1 547,2 905,1 Rakovník 896 0,74-2,8 55,7 210,6 393,0 662,2 Středočeský kraj ,87 192,5 131,5 646, , , ,1 Zdroj informací : Ředitelství silnic a dálnic ČR Městská hromadná doprava Provoz městské hromadné dopravy v Rakovníku zajišťuje dopravce Anexia s.r.o. Provoz MHD je zajišťován čtyřmi autobusovými linkami označenými jako B1 - B4, které slouží také okolním obcím. Dopravní obslužnost je zaměřena na dopravu obyvatel do zaměstnání a škol. Linky jezdí pouze v pracovní dny, intervaly jsou na všech linkách zcela nepravidelné. Všechny linky se sjíždějí na autobusovém nádraží, které je umístěno v těsné blízkosti železniční stanice. Železnice Železniční síť je tvořena pouze regionálními tratěmi. Do Rakovníka vede pět železničních tratí, všechny jsou ale jednokolejné a nejsou elektrifikované. Jedná se o tratě číslo: 124 do Lužné u Rakovníka (odkud vlaky pokračují po trati 120 do Prahy), 126 do Loun, 161 do Bečova nad Teplou, 162 do Kralovic u Rakovníka a 174 do Berouna. Trať číslo 162 je oficiálně vedena až do Mladotic, v úseku Kralovice u Rakovníka - Mladotice je však provoz dlouhodobě přerušen a nahrazen autobusovou dopravou. Po tratích 124, 126 a 174 jsou vedeny i spěšné vlaky a rychlíky, po ostatních tratích pouze vlaky osobní (zastávkové). Region je bez železničních koridorů a mezinárodních tratí. Regionální železniční trať má velký historický význam, dodnes se dochovala historická parní trať Kolešovka a funkční exponáty lze vidět v Železničním muzeu v Lužné. Letecká doprava Nejbližší veřejné mezinárodní letiště je v Praze Ruzyni, které je vzdálené cca 45km od Rakovníka. Na vymezeném území je veřejného vnitrostátního letiště Rakovník, kde je možné provozovat sportovní létání. Jedním ze základních cílů dopravní politiky ČR je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu prostředí a mezi takové druhy dopravy jednoznačně patří i cyklistika, které je blíže věnována kap Strana 12 (celkem 55) Enterprise plc, s.r.o.

17 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza 2 Charakteristika území z pohledu cestovního ruchu (analýza nabídky CR) Co se týče potenciálu cestovního ruchu na vymezeném území, dle Atlasu cestovního ruchu České republiky (MMR ČR, 2006) spadá východní a jihovýchodní část území pod venkovské krajiny s příznivými předpoklady pro cestovní ruch, západní část území pod venkovské krajiny s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch a část území severně od Rakovníku je charakterizována jako venkovská krajina s minimálními předpoklady pro cestovní ruch. Z pohledu typologie středisek patří Křivoklát, Lány a Krakovec k historickým městům národního významu a Jesenice je střediskem letní rekreace u vody. Na vymezeném území se rozkládá více než polovina CHKO Křivoklátsko a nachází se zde jedny z nejvýznamnějších památek v České republice, hrad Křivoklát a zámek Lány. Informace v následujících kapitolách vycházejí zejména z různých veřejných databází a ze statistických dat tzv. sekundární data. Statistiky však obvykle neobsahují všechny potřebné informace a navíc v členění na menší územní celky než jsou kraje (pouze v některých případech okresy), a proto důležitým zdrojem informací pro vypracování analytické částí této studie bylo místní šetření tzv. primární data. Zdrojem informací byly také již zpracované analýzy a studie, ať už na celorepublikové, krajské či regionální úrovni, především pak dokument Analýza cestovního ruchu regionu Rakovnicko 1. Místní šetření bylo zrealizováno pro potřeby zjištění nabídky cestovního ruchu na Rakovnicku Pro tyto účely byla vytvořena databáze v programu MS Excel, která obsahuje informace týkající se nabídky cestovního ruchu v členění na: hromadná ubytovací zařízení, ubytování v soukromí, gastronomie a pohostinství, atraktivity poznávacího a kulturního cestovního ruchu, sportoviště, sportovní areály, lázně a welness, ostatní služby cestovního ruchu (TIC, CK/CA, půjčovny, servisy), značené pěší trasy, naučné stezky, cyklotrasy, hippoturistika a agroturistika, tábořiště a kempy na sjízdných vodních tocích, významné pravidelně se opakující kulturní a sportovní akce nadregionálního významu. Vyplnění této databáze bylo zrealizováno ve spolupráci s Rakovnickem o.p.s. Podařilo se dát dohromady podrobný souhrn nabídky cestovního ruchu vymezeného území, který může v případě vzniku klastru cestovního ruchu do budoucna sloužit jako databáze a postupně se doplňovat. Databáze tvoří přílohu č. 1 analytické části této studie. 2.1 Cestovní ruch ve Středočeském kraji a na vymezeném území Středočeský kraj disponuje potenciálem pro rozvoj různých typů cestovního ruchu. K tomu přispívají jeho geografické podmínky i stávající infrastruktura, která poskytuje možnosti růstu rekreačních pobytů, různých druhů turistiky a venkovského, městského či incentivního cestovního ruchu. Následující údaje charakterizují cestovní ruch se zaměřením na Středočeský kraj a jeho pozici v rámci České republiky. Pokud to bylo z pohledu dostupnosti statistických dat či místního šetření možné, byly sledovány také menší územní celky - okres Rakovník resp. vymezené území Rakovnicka. 1 Dvořák, R., Hartl, R.: Analýza cestovního ruchu regionu Rakovnicko, Svazek měst a obcí Rakovnicka, Enterprise plc, s.r.o. Strana 13 (celkem 55)

18 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Základní statistika návštěvnosti Celková návštěvnost domácích hostů (rezidentů) i zahraničních (nerezidentů), sledovaná podle počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (dále jen HUZ 2 ), je ve Středočeském kraji pod celostátním průměrem. V roce 2007 se v HUZ Středočeského kraje ubytovalo celkem hostů, z toho nerezidentů. Vztaženo k velikosti kraje dané počtem obyvatel a jeho rozlohou se tento kraj řadí k méně navštěvovaným. Z hlediska absolutního počtu hostů je na 4. místě (nepočítáme-li Prahu). Průměrný počet přenocování je ve Středočeském kraji 4. nejnižší (v roce 2007 to bylo 2,9) hned po Jihomoravském kraji, Vysočině a Praze, což se odráží i v podprůměrné délce pobytu ve dnech. Průměrný počet přenocování zahraničních hostů byl ve Středočeském kraji 5. nejnižší (2,7) hned po Jihomoravském, Jihočeském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Co se týče nižších územních celků, návštěvnost HUZ v rozdělení podle regionů NUTS 4 (okresy) ČSÚ již nezveřejňuje, protože v mnoha případech nejsou tato data dostatečně spolehlivá. Bylo zjištěno, že údaje o návštěvnosti HUZ za okres Rakovník nejsou dostatečně reprezentativní a nejsou tedy k dispozici (např. za rok 2006 jsou známy údaje o návštěvnosti pouze za 3 okresy Středočeského kraje, a to Beroun, Kladno a Nymburk). Návštěvnost hostů v HUZ v rámci vymezeného území Rakovnicka tedy nebylo možné zjistit. Ve Středočeském kraji se od roku 2000 snížil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Z původních hostů v roce 2000 došlo k poklesu o 26% na hostů v roce Během tohoto období byla nejnižší hodnota dosažena v roce 2002 ( hostů), což bylo tehdy způsobeno řadou faktorů (povodně, celková stagnace mezinárodního CR v důsledku terorismu, situace v Iráku atd.). Po následném nárůstu až na vrchol v roce 2004 dochází opět k propadu návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji. Výsledky za první polovinu roku 2008 ukazují, že ve Středočeském kraji trend poklesu u návštěvnosti hostů v HUZ pokračuje i nadále (pokles o 6 % oproti 1. pololetí roku 2007). Oproti tomu je celkový vývoj v České republice opačný. Dochází zde s výjimkou roku 2002 k trvalému nárůstu počtu hostů v HUZ. U nerezidentů se dokonce počet hostů mezi lety 2000 až 2007 zvýšil o 40%. Nárůst u domácích i zahraničních hostů je zaznamenán i v 1. polovině roku Graf 3 - Hosté v HUZ ve Středočeském kraji v letech Počet hostů rok hosté celkem nerezidenti rezidenti Co se týče nerezidentů, tak od roku 2000 se snížil jejich počet z původních na v roce 2007, tedy na polovinu původní hodnoty. Vývoj je podobný jako u návštěvnosti hostů celkem, tedy výraznější propad v roce 2002 na hodnotu , následný nárůst na hostů nerezidentů v roce 2004 a poté opět pokles až na nejnižší hodnotu za celé období, která byla dosažena v roce Výsledky za první polovinu roku 2008 ukazují, že trend poklesu návštěvnosti zahraničních hostů v HUZ Středočeského kraje pokračuje i nadále (pokles o 8,4% oproti 1. pololetí roku 2007). 2 V rámci metodiky ČSÚ je za hromadné ubytovací zařízení považováno zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu. Ubytovací zařízení s nižší kapacitou se řadí do kategorie individuální ubytovací zařízení (neboli ubytování v soukromí). Tyto jednotky již nejsou šetřeny od roku Strana 14 (celkem 55) Enterprise plc, s.r.o.

19 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza U rezidentů je vývoj podobný jako u nerezidentů s tím rozdílem, že nejvyšší hodnoty ( hostů) za celé sledované období bylo dosaženo v roce Od tohoto roku počet domácích hostů v HUZ Středočeského kraje každoročně klesá a pokles byl zaznamenán i v 1. pololetí roku 2008 (o 4,9% oproti 1. pololetí roku 2007). Co se týče struktury zahraničních hostů z pohledu jejich země původu, v roce 2007 se v hromadných ubytovacích zařízeních ve Středočeském kraji ubytovalo nejvíce hostů z Německa, Slovenska, Polska, Nizozemí a Francie. Kromě pozice Německa se jedná o odlišnou situaci než za ČR jako celek, kde prvních pět míst zaujímají návštěvníci z Německa, Velké Británie, Itálie, USA a Ruska. V rámci Středočeského kraje je průměrný počet přenocování, co se týče první desítky, nejvyšší u Rusů a Dánů. Zcela nejvyšší průměrný počet přenocování byl zaznamenán u hostů z Bulharska (6,6) a Mexika (6,6) Ubytovací služby Ubytovací kapacity vykazované pro potřeby Českého statistického úřadu mohou být zatíženy výběrovou chybou, což se zpravidla projeví až při důkladnějším místním šetření. Je pravděpodobné, že reálná nabídka ubytovacích kapacit převyšuje vykazované hodnoty, zejména v kapacitách letního ubytování v nižších cenových kategoriích. Základní rozdíly a závěry tím však s velkou pravděpodobností nejsou zpochybněny, protože metodika a tím i výběrová chyba je vždy stejná. Ubytovací kapacity jsou ve Středočeském kraji s přihlédnutím k rozloze jedny z nejnižších. Středočeský kraj v roce 2007 statisticky vykazoval 566 hromadných ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou lůžek. V přepočtu k rozloze se jedná o nejnižší hustotu lůžek (2,7 na 1 km²) v porovnání s ostatními kraji. V rámci Středočeského kraje je nejvíce hromadných ubytovacích zařízení a zároveň největší lůžková kapacita v okrese Příbram. Okres Rakovník je v počtu zařízení na 4. místě a v počtu lůžek na místě 6. V přepočtu na rozlohu je lůžková kapacita v okrese Rakovník na průměru Středočeského kraje a ve srovnání s ostatními okresy je Rakovník v tomto ukazateli na 7. místě. Z následující tabulky vyplývá, že kapacity HUZ na Rakovnicku jsou v přepočtu na rozlohu nad průměrem Středočeského kraje. Zde je však třeba zdůraznit, že data za vymezené území vycházejí z místního šetření, a proto nejsou zcela srovnatelná s údaji ČSÚ. Protože místní šetření na Rakovnicku zahrnovalo celé území okresu a navíc pouze 1 obec (Lány), vidíme při srovnání s údaji ČSÚ za okres Rakovník, že rozdíly mezi výsledky místního šetření a statistikami jsou značné. Tab. 11 Kapacity HUZ na Rakovnicku v porovnání s vyššími územními celky k Počet zařízení Podíl na SK Podíl na ČR Počet pokojů Podíl na SK Podíl na ČR Počet lůžek Podíl na SK Podíl na ČR Rakovnicko* 78 13,8% 1,0% 947 8,6% 0,5% ,0% 0,7% 3,2 Okres Rakovník** 51 9,0% 0,7% 715 6,5% 0,4% ,8% 0,5% 2,6 Středočeský kraj % 7,2% % 6,4% % 6,6% 2,7 Česká republika % % % 5,7 Pramen: ČSÚ, vlastní šetření * výsledky z místního šetření (podzim 2008) ** údaje ČSÚ za rok dle původní rozlohy okresu Počet lůžek na 1 km 2 Následující tabulka znázorňuje vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji během let 2000 až Vykazované hodnoty u počtu zařízení, počtu pokojů i počtu lůžek během tohoto období doznaly poklesu. Po několikaletém snižování došlo v roce 2007 k mírnému nárůstu v počtu zařízení a v posledních dvou letech narůstá také lůžková kapacita. Průměrná cena ubytování vzrostla ve sledovaném období o 40,6 %. Enterprise plc, s.r.o. Strana 15 (celkem 55)

20 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Tab. 12 Kapacity HUZ ve Středočeském kraji v letech Rok počet zařízení počet pokojů počet lůžek počet míst pro stany a karavany průměrná cena v Kč Pramen: ČSÚ Z hlediska struktury ubytovacích kapacit stojí Středočeský kraj na 4. místě v republice co se týče počtu hotelových kapacit vyššího standardu (čtyř- a pětihvězdičkové hotely). Středočeský kraj má po Jihočeském kraji druhý nejvyšší počet kempů, ovšem ve většině případů jejich kvalita neodpovídá evropským standardům, což je ovšem problém i ostatních regionů České republiky. Následující tabulka uvádí přehled o počtech HUZ dle kategorií na Rakovnicku v porovnání s vyššími územními celky. Vyplývá z ní, že dle místního šetření je na Rakovnicku více ubytovacích zařízení než uvádějí statistiky zejména v kategorii hotely (1 až 3*) a penziony. Tab Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie - k Ostatní Chatové Hotely***** HUZ hotely a Kempy osady a tur. Hotely**** celkem penziony ubytovny Ostatní zařízení Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl Rakovnicko* ,0% 41 52,6% 19 24,4% 5 6,4% 13 16,7% Okres Rakovník** ,0% 17 36,2% 12 25,5% 6 12,8% 12 25,5% Středočeský kraj ,1% ,1% 67 11,8% 72 12,7% ,3% ČR celkem ,6% ,5% 516 6,6% ,2% ,1% Pramen: ČSÚ, vlastní šetření * výsledky z místního šetření (podzim 2008) ** údaje ČSÚ za rok 2006 přepočet na území v roce 2007 Na Rakovnicku mají celkem 3 hromadná ubytovací zařízení oficiální certifikaci 2 hotely (3*) a 1 kemp (3*). V kategorii ubytování v soukromí má 1 zařízení certifikaci Svazu venkovské turistiky (2*). Největší podíl ve struktuře hromadných ubytovacích zařízení Středočeského kraje zaujímá kategorie ostatní hotely a penziony (51,1 %) a podobná situace je i na Rakovnicku kategorie ostatní hotely a penziony zde tvoří také více než polovinu (52,6 %). Největší lůžková kapacita připadá na kategorii ostatní hromadná ubytovací zařízení, kam patří např. rekreační zařízení, školící střediska podniků, domovy mládeže, hostely, lázně, ozdravovny, dětské prázdninové tábory apod. Graf 4 - Struktura hromadných ubytovacích zařízení na Rakovnicku 16,7% 52,5% Ostatní hotely a penziony Kempy 6,4% Chatové osady a tur. ubytovny 24,4% Ostatní zařízení Strana 16 (celkem 55) Enterprise plc, s.r.o.

21 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Tab. 14 Kapacita HUZ dle kategorie na Rakovnicku HUZ Hotely Penziony Kempy celkem Chatové osady Turistické ubytovny Ostatní Počet zařízení Počet pokojů Počet lůžek Pramen: výsledky z místního šetření (podzim 2008) Poznámka: chaty, bungalovy apod. jsou započítány jako 1 pokoj Databáze všech hromadných ubytovacích zařízení na Rakovnicku je součástí Přílohy č.1 LIST A (v databázi jsou i 2 zařízení, která spadají do katastrů obcí Plzeňského kraje, ale jsou na hranici s Rakovnickem tyto kapacity nejsou započítány do výše uvedených tabulek). Čisté i hrubé využití lůžek a pokojů u hotelů a penzionů ve Středočeském kraji nedosahuje republikového průměru, u čistého využití lůžek se kraj v tomto ukazateli řadí na 4. místo. V roce 2001 to bylo místo 9., avšak čisté využití lůžek dosahovalo vyšších hodnot než v roce 2007, a to 38,2%). U nižších územních jednotek nebylo využití lůžek a pokojů zjištěno. Tab Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů, 2007 Kraj Hrubé využití lůžek v % Čisté využití lůžek v % Čisté využití pokojů v % Hl. m. Praha 50,9 51,7 59,1 Středočeský 27,6 29,3 35,6 Jihočeský 23,8 26,0 30,9 Plzeňský 25,0 26,8 31,7 Karlovarský 43,0 45,4 51,9 Ústecký 18,7 20,8 26,3 Liberecký 22,6 25,4 29,6 Královéhradecký 26,2 28,9 33,7 Pardubický 22,1 25,1 29,6 Vysočina 24,4 26,1 30,3 Jihomoravský 26,9 28,4 36,9 Olomoucký 24,8 26,7 32,1 Zlínský 30,8 33,2 40,0 Moravskoslezský 25,4 27,4 34,4 Česká republika 33,6 35,8 42,8 Pramen: ČSÚ Průměrné ceny za ubytování dosažené v r ukazují, že Středočeský kraj patří mezi cenově dražší (mezi kraji 3. nejvyšší průměrná cena za ubytování, konkrétně 405,- Kč) Pomineme-li Prahu, pak průměrná cena za ubytování je ještě vyšší už jen v Karlovarském kraji. Co se týče okresů Středočeského kraje, tak průměrné ceny ovlivňuje vzdálenost od Prahy. V okrese Rakovník je průměrná cena za ubytování nejnižší ze všech okresů Středočeského kraje. Individuální ubytovací zařízení neboli ubytování v soukromí (pronájem chat, chalup, místnostní v obytných domech apod.), není statisticky sledováno. V rámci místního šetření byly zjištěny kapacity ubytování v soukromí, které mají své vlastní webové stránky, nebo jsou prezentovány na stránkách obce, IC apod., na serverech o ubytování v České republice, popřípadě v nabídce cestovních kanceláří. Na vymezeném území Rakovnicka bylo zjištěno celkem 42 zařízení ubytování v soukromí s celkovou kapacitou 398 lůžek. Jejich přehled je uveden v Příloze č.1 LIST B Druhé bydlení (objekty individuální rekrace) Druhé bydlení, jinak též chataření a chalupaření, je jedním z dalších významných prvků ovlivňujícím ekonomické přínosy z cestovního ruchu. Dle Satelitního účtu cestovního ruchu je v České republice celkem tzv. druhých domovů a v nich lůžek. Jedná se o odhad z údajů SDLB 1991 a 2001, který zahrnuje i neobydlené domy z důvodu rekreačního využití. Enterprise plc, s.r.o. Strana 17 (celkem 55)

22 Klastr cestovního ruchu Rakovnicko technicko ekonomická studie Analýza Základem pro následující srovnání jsou výstupy ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), realizovaného v roce V rámci tohoto sčítání byly v souladu s tehdejší platnou legislativou zjišťovány rekreační objekty v obcích. Jednalo se konkrétně o počty chat, rekreačních domků, chalup vyčleněných z bytového fondu pro rekreační účely a chalup nevyčleněných, které byly nadále určeny k trvalému bydlení, ale využívaly se pro rekreaci. Středočeský kraj je, co do počtu objektů sloužících k rekreaci, na prvním místě v republice a stejně tak je tomu i v přepočtu na rozlohu. Podíl zdejších objektů sloužících k rekreaci na celkovém počtu v ČR je 27%. Rakovnicko má ve srovnání s celorepublikovým průměrem o 2,4 objektů/1 km² více, ale v průměru Středočeského kraje je tento počet o 2,3 objektu/1 km² nižší. Tab Počet objektů sloužících k rekreaci (SLDB 1991) na km² Území Počet objektů Počet objektů celkem na 1 km² Podíl na SK Podíl na ČR Rakovnicko ,4 6,4 % 1,7 % Středočeský kraj ,7 100,0 % 27,0 % Česká republika ,0 / 100,0 % Pramen: ČSÚ V rámci Středočeského kraje jsou na tom v tomto ukazateli nejlépe okresy Praha-západ, Praha-východ a Benešov, což platí i v přepočtu na rozlohu. Okres Rakovník je na 6 místě z 12ti okresů SK. Tab Rekreační objekty dle SLDB 1991 v územní struktuře k Území Počet objektů individuální rekreace celkem celkem počet chat, rekreačních domků z toho počet rekr. chalup vyčleněných z bytového fondu Rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník Středočeský kraj Česká republika Pramen: ČSÚ Nejvíce objektů individuální rekreace je zaznamenáno v obcích Sýkořice (658) a Zbečno (465), nad 200 objektů sloužících k individuální rekreaci je v obcích Třtice, Račice, Křivoklát, Jesenice a Hřebečníky. Naopak obce, kde nebyl podchycen žádný takovýto objekt jsou obce Hořesedly, Kněževes, Kroupová, Milostín, Nový Dům, Pochvalov, Milovice a Všetaty. V roce 2001 již toto sledování nebylo uskutečněno. Ze sčítání 2001 lze zjistit pouze počet domů či bytů, které byly neobydleny z důvodu, že slouží k rekreaci - viz následující tabulky. Údaje z let 1991 a 2001 nejsou metodicky srovnatelné. V roce 1991 se jedná o údaje o všech rekreačních objektech, ale už jsou to data poměrně stará a mohlo dojít k významným změnám. Údaje z roku 2001 na druhou stranu zahrnují pouze objekty (domy, byty), které jsou součástí bytového fondu a nezahrnují tedy rekreační objekty vyčleněné z bytového fondu. Strana 18 (celkem 55) Enterprise plc, s.r.o.