casina u Jiãína Krist na MATùJKOVÁ

Transkript

1 Soubor novovûk ch kvûtníkû z casina u Jiãína Vald tejnského Krist na MATùJKOVÁ A NOTACE: Obsahem ãlánku je zhodnocení zahradního keramického souboru nalezeného v areálu Vald tejnova casina v Jiãínû. Cílem zpracování bylo posoudit, zda byla tato keramika souãástí pûvodního vald tejnského inventáfie, nebo se jedná o vybavení mlad í, pofiízené za úãelem obnovení reprezentativní funkce objektû v 18. a 19. století. Pfiíspûvek se snaïí otevfiít dosud v âechách málo diskutovanou problematiku zahradních nádob a zasadit jiãínské nálezy do ir ího (evropského) kontextu. 1 Jakkoli se archeologické poznání v oblasti novovûké keramiky v âechách za poslední desetiletí v raznû zlep ilo, pfiedstavuje nadále pomûrnû obsáhlou problematiku, v níï nûkterá témata zûstávají stále nedotãená. Jedním z nich je i zahradní keramika, s níï se ponejvíce setkáváme v rámci souãasn ch revitalizací historick ch parkû i zahrad. Tato skuteãnost není tolik pfiekvapivá, uváïíme-li, Ïe samotná zahradní archeologie nemá vzápadní Evropû pfiíli dlouhou historii. 2 První zahradní archeologick v zkum se odehrál sice uï roku 1930 (Kirby Hall, Northamptonshire, Velká Británie), jejich nárûst lze v ak spatfiovat aï v prûbûhu 80. a 90. let 20. století. Dnes se zaãíná prosazovat i v Evropû stfiední, v raznûji se profiluje napfiíklad v sousedním Polsku. 3 V âechách se archeologie zahrad vzhledem ke své provázanosti s mlad ími obdobími novovûku dlouhodobû nacházela na okraji zájmu archeologû. V souãasnosti je v ak obor ãím dál ãastûji konfrontován s takzvan mi recentními situacemi, v dûsledku ãehoï narûstá i poãet v zkumû realizovan ch na terénu historick ch parkû a zahrad. Pozvolna se vytváfií suma poznatkû i metodolo- 1 âlánek byl zpracován v rámci grantu Grantové agentury âeské republiky ã. 404/09/2112 Architektura, urbanismus a krajinotvorba fr dlantského panství Albrechta z Vald tejna ( ). 1 2 Za kolébku zahradní archeologie je povaïována Itálie, kde v zkumy tohoto zamûfiení probíhaly uï ve druhé polovinû 19. století. MORYSI SKI, Tadeusz. Archeologia w procesie rewaloryzacji ogrodów : Trudne poczàtki. Wiadomosci konserwatorskie. 2006, ã. 19, s. 30. ISSN K historii zahradní archeologie napfiíklad JANâO, Milan. Historické zahrady a parky a jejich obnova z pohledu zahradního archeologického v zkumu. Zprávy památkové péãe. 2009, roã. 69, ã. 5, s ISSN Z polsk ch prací: LISOWSKA, Magdalena. Badania w ogrodach zabytkowych. Kurier konserwatorski. 2010, ã. 7, s ISSN ; MORYSI SKI, Tadeusz. Przyczynek do badaƒ nad ceramicznymi pojemnikami u ywanymi w ogrodzie wilanowskim. Studia i materia y krajowego oêrodka badaƒ i dokumentaci zabytków : Monument. 2005, ã. 2, s ISSN ; pfiíp. MORYSI SKI, T., cit. v pozn. 2. Pokud není uvedeno jinak, je autorkou v ech fotografií Krist na Matûjková, Obr. 1. Stockholm, Národní muzeum, David von Cöln, pomeranãovník, okolo roku 1733, olej na plátnû. (Reprofoto Wanding, cit. v pozn. 29, s. 178) 159

2 gie, 4 nicménû komplexnûj í zpracování tématu zatím chybí. Do jisté míry je tento stav ovlivnûn faktem, Ïe se daná problematika nachází na pomezí nûkolika vûdních disciplín (dûjiny umûní, architektura, urbanismus, botanika, historie, ikonografie) a ke kvalitnímu v stupu je zapotfiebí jejich vzájemná kooperace. V zkumy v zahradních areálech ale nepfiiná ejí jen poznatky o pûvodní architektufie (terasy, schodi tû, altány), zastoupen ch druzích rostlin nebo umístûní nemovit ch památek (ohrazení, fontány, grotty). Prostfiednictvím vyzdviïen ch nálezû nás seznamují i se specifickou hmotnou kulturou zahrad. Krom umûleck ch památek (sochy) nebo pozûstatkû venkovního mobiliáfie (laviãky) sem patfií i v e zmiàovaná zahradní keramika (kvûtníky, vázy). 5 Specializované pfiíspûvky na toto téma jsou v ak v âechách ojedinûlé 6 a k vytvofiení ucelenûj í pfiedstavy o vybavení zdej ích historick ch zahrad nepostaãují. Z uveden ch dûvodû je pochopitelné, Ïe pfiedkládan ãlánek je ponûkud tápav m, ale snad i pfiesto pfiínosn m pfiíspûvkem do rodící se problematiky zahradní keramiky. Struãná historie objektu a okolnosti nálezu V první polovinû 17. století si jeden z nejmocnûj ích muïû âeského království, vévoda Albrecht z Vald tejna ( ), vybral za své rezidenãní sídlo Jiãín malé poddanské mûsto leïící v severov chodních âechách. Na první pohled se jeho volba mûïe zdát ponûkud nelogickou; novovûk Jiãín nebyl mûstem nijak v jimeãn m. Spí e aï v poslední dobû byl jeho v bûr docenûn pfiedev ím pro jeho v hody strategické i estetické. 7 Za vévodovy vlády byla vedle rekonstrukce stávajícího jiãínského zámku fie ena celá koncepce okolní krajiny, pfiiãemï v její severov chodní ãásti bylo centrum mûsta propojeno lipovou alejí s komplexem budov lidovû naz van m lodïie (z italského loggia). Novûji publikovan stavebnû-historick prûzkum areálu pak pfiinesl pfiiléhavûj í oznaãení Vald tejnovo casino. 8 První zmínka o zapoãetí prací pfiichází roku Samotná v stavba casina pak probíhala v letech a nebyla nikdy dokonãena. 9 Po smrti vévody Vald tejna roku 1634 nastalo rozchvacování jeho majetkû, které se patrnû nevyhnulo ani areálu casina. V bava tamûj ích interiérû mûla b t odvezena do Hradce Králové. 10 Po zbytek 17. století se areál nacházel na okraji zájmu tehdej í vrchnosti a jednotlivé objekty zûstávaly z vût í ãásti nevyuïité. Tuto domnûnku se zdá dotvrzovat i celková absence písemn ch zpráv. Situace se jeví o nûco jasnûj í aï v 18. století, kdy se casino stává souãástí majetku TrauttmansdorffÛ. Vrchní patra objektu zaujala s pka a v pfiilehlém dvofie fungovala enkovna. 11 Do stejného století klade historik J. Wagner i poïár, kter mûl zachvátit budovy v roce 1768, a také jejich následnou rekonstrukci pod vedením architekta Filipa Hegera ( ). Zpráva o poïáru pak byla v dal ích zpracováních nekriticky pfiejímána, aniï by bylo prokázáno, zda má reáln základ. 12 Z dosud nabyt ch informací vypl vá, Ïe jmenovan historik chybnû interpretoval získané údaje, dûsledkem ãehoï vznikl stále dobfie Ïiven m tus o poïáru loggie. Nicménû v posledních desetiletích zmiàovaného století zde nafiízením trauttmansdorffské vrchnosti skuteãnû probíhaly úpravy (údaje k roku 1770, 1784, pozdûji 1789), které v letech vyvrcholily pfiestavbou s pky do klasicistního slohu. 13 Casino mûlo slouïit jako s pka i roku 1811, tuto funkci v ak patrnû pfiestalo plnit je tû pfied polovinou 19. století. 14 Roku 1813 pob val v jeho narychlo upraven ch interiérech pfii své náv tûvû císafi Franti ek I. 15 Ve 30. letech 19. století se v souvislosti se zam len mi reprezentaãními úãely areálu odehrály dal í pfiestavby. 16 StûÏejním rokem v dûjinách casina se stal rok 1936, kdy do- lo k odkoupení objektû mûstem Jiãín, v jehoï vlastnictví se nacházejí i v souãasnosti. âásteãná obnova areálu probûhla uï v letech Poãínaje nov m tisíciletím vygradovala opakovaná potfieba rekonstrukce v fiadu dílãích i zásadních úprav. Bûhem nich byl v roce 2004 archeoloïkou E. Ulrychovou pfievzat do muzejních sbírek Regionálního muzea v Jiãínû soubor 17 fragmentû novovûk ch nádob, kamnov ch kachlû a stfie ní krytiny, nacházející se v klenebních zásypech nad v chodním kfiídlem dvora. Pfii vyklízení do lo k fragmentarizaci tehdy z velké ãásti celistv ch nádob, dovr ené pak jejich vyhazováním z uveden ch prostor dolû na dvûr. Ve zprávû autorky se dále doãteme, Ïe soubor obsahoval keramiku z období vrcholného stfiedovûku a novovûku (do roku 1813). Z nûho byly pfii pfievzetí vytfiídûny zlomky nádob pocházející ze ZSO Zebín. Na základû jakého klíãe tak bylo uãinûno, uvedeno není. Autorka ze zpráv o rekonstrukci mûstsk ch bytû pfiedpokládá, 18 Ïe k uloïení do- lo nûkdy v 50. letech 20. století, a uvádí, Ïe vázy, tvofiící vût inu fragmentû, byly zhotoveny u pfiíleïitosti uï zmiàované náv tûvy císafie Fran- 4 Srov. NOVOTNÁ, GraÏyna. Zahradní archeologie nástroj poznání historick ch zahrad. Zahrada park krajina. 2003, roã. 13, s ISSN ; JANâO, M., cit. v pozn MORYSI SKI, T., cit. v pozn. 2, s CHYBOVÁ, Helena. KromûfiíÏ zmizelá a znovu objevená aneb Historie ukrytá pod dlaïbou mûsta. KromûfiíÏ : Muzeum KromûfiíÏska, 2009, s ISBN ; KYBALOVÁ, Jana. Habánské fajánsové kvûtináãe na zámku v Jindfiichovû Hradci. Památky a pfiíroda. 1979, ã. 3, s ISSN Napfiíklad GOTTLIEB, Jaromír. Textura krajiny v textufie vald tejnské urbanistiky. In FUâÍKOVÁ, Eli ka; âepiâka, Ladislav (eds.). Vald tejn : Albrecht z Vald tejna, Inter arma silent musae? Praha : Academia, 2007, s ISBN ULIâN, Petr. Vald tejnovo casino u Jiãína. PrÛzkumy památek. 2003, sv. 1, s ISSN MORÁVEK, Jan; WIRTH, Zdenûk. Vald tejnûv Jiãín : Pfiíspûvek k dûjinám barokního stavitelství v âechách. Praha : Jan tenc, 1946, s. 26 a 35.; ULIâN, P., cit. v pozn. 8, s. 122 a WAGNER, Jaroslav. Vald tejnská loggie, její stavební v voj a v znam v evropské architektufie. In Vald tejnská loggie a komponovaná barokní krajina v okolí Jiãína. Sborník referátû z vûdecké konference konané ve dnech bfiezna 1997 v Jiãínû. (Z âeského ráje a Podkrkono í supplementum 3.) Semily : Státní okresní archiv, 1997, s. 16. ISBN Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe J. Wagner neuvádí zdroj této informace, nelze tyto údaje povaïovat za zcela relevantní. Podle J. Morávka a Z. Wirtha budova loggie ve svém vnitfiku zûstala nedokonãená od roku 1634, viz MORÁVEK, J.; WIRTH, Z., cit. v pozn. 9, s Údaj k roku Viz MENCL, Jaroslav. Historická topografie mûsta Jiãína. Jiãín : Musejní spolek, 1949, s. 416; ULIâN, Petr. Jak mûlo vypadat Vald tejnovo casino? V sledky stavebnû historického prûzkumu. In GOTTLIEB, Jaromír (ed.). Vald tejnovo mûsto Jiãín, minulost budoucnost : sborník referátû z konference konané v Jiãínû 10. fiíjna V Jiãínû : Regionální muzeum a galerie, 2006, s. 63. ISBN Rok 1768 se pfiitom do dûjin mûsta Jiãína vepsal zvlá tû mohutn m poïárem, kter zniãil podstatnou ãást mûsta vãetnû zámku. Skuteãnost, Ïe tuto událost Wagner bezdûvodnû datuje jiï o rok dfiíve, umocàuje nedûvûru v jeho zacházení s historick mi prameny. Srov. WAGNER, Jaroslav. Jiãín. Praha : Odeon, 1979, s. 107; MORÁVEK, J.; WIRTH, Z., cit. v pozn. 9, s ULIâN, P., cit. v pozn. 11, s MENCL, J., cit. v pozn. 11, s. 416 a 419; ULIâN, P., cit. v pozn. 8, s BÍLEK, Karol. Císafiská náv tûva (1813). In FRANCEK, Jindfiich (ed.). Jiãín : Brána do âeského ráje. Praha : Orbis, 1997, s ISBN X. 16 V dochovaném soupisu interiérového vybavení z let se uvádí pfiedev ím nábytek, ale také nádobí. O zahradní keramice nepadá zmínka. Viz MENCL, J., cit. v pozn. 11, s Soubor je uloïen pod inv. ã a Eva Ulrychová osobní sdûlení, duben

3 2.a 2.b 2.c Obr. 2a. Jiãín, areál Vald tejnova casina, dochované torzo nádoby. Obr. 2b. Jiãín, areál Vald tejnova casina, dochované torzo nádoby, detail. Obr. 2c. Jiãín, areál Vald tejnova casina, dochované torzo nádoby. Obr. 3. Jiãín, areál Vald tejnova casina, okrajová profilace nádob. 3 ti ka I. v roce V letech 2005 a 2007 probûhl v areálu také archeologick a stavebnûhistorick prûzkum, bûhem nûhoï se podafiilo zdokumentovat zaniklé konstrukce nûkter ch vald tejnsk ch staveb. Podle publikovan ch zpráv nebyly vyzdviïeny Ïádné zlomky, které bychom mohli ztotoïnit se zahradní keramikou. 20 Rozbor a vyhodnocení keramického souboru Hned na úvod je tfieba fiíci, Ïe soubor nebyl zpracováván jako celek, neboè vzhledem k nejasn m nálezov m okolnostem a jeho kontaminaci subrecentní pfiímûsí (porcelán, kameninové potrubí, bûlnina) se takov postup nezdál smyslupln. Pfiedmûtem pfiedkládaného zpracování se proto staly pouze zmiàované vázy, respektive fragmenty objemn ch reliéfnû zdoben ch nádob. Aãkoli se patrnû nenacházely v místû svého pûvodního uloïení, je pravdûpodobné, Ïe jejich urãení bylo zam leno právû pro areál, v jehoï kontextu byly nalezeny. Îádná z nádob se nedochovala v úplnosti. Nejkompletnûj í jsou tfii torza (obr. 1a, b, c), z nichï kaïdé pfiedstavuje sv m v zdobn m zpracováním originál. Zbytek souboru tvofií rûzné velikostní kategorie zlomkû i celistvûj ích fragmentû. Zastoupeny jsou v echny tfii kategorie (1 = < 9 cm 2, 2 = 9 36 cm 2, 3 = > 36 cm 2 ), oproti bûïné kuchyàské a stolní keramice má zde v ak vût í podíl kategorie 3, a to pfiedev ím díky celkov m rozmûrûm nádob i síle jejich stfiepu (5 8 mm ve svrchních partiích). Morfologie nádob je pomûrnû jednotná a kopíruje v podstatû do dne ních dnû uïívan typ zahradních kvûtníkû. Masivní dutá odsazená noha, na jejímï spodku jsou produkãní stopy naznaãující odfiezávání nádoby z kruhu, je opatfiena nûkolika drenáïními otvory usnadàujícími odtok pfiebyteãné vody. Zhruba v jedné tfietinû celkové v ky nasedá na nohu samotné tûlo nádoby, jehoï maximální v duè se nachází v horní ãásti. Hrdlo je obvykle tvofieno jednoduch m projmut m pásem nasedajícím pfiímo pod okrajem. Okraj není nijak sloïitû profilovan, lze ho oznaãit jako jednoduch ovalen (obr. 2). Jeho prûmûr se u zmûfiiteln ch fragmentû pohybuje kolem 28 cm. Ucha nádob jsou vût inou masivnûj í, plasticky ãlenûná Ïebrováním/kanelováním a zdobená. Na nûkter ch exempláfiích se objevují v podobû drobn ch prstencovit ch oãek. Po bliï ím seznámení s materiálem mûïeme nádoby rozdûlit do dvou skupin. Skupina ã. 1 (obr. 3) se vyznaãuje svûtle okrovou barvou stfiepu, nûkdy mírnû zabarvenou dorûïova. Barva je obvykle stejná na povrchu i na lomu, pouze v silnostûnn ch partiích (zvlá tû u dna) nedo lo k úpl- 19 ULRYCHOVÁ, Eva. Archeologické nálezy získané muzeem v Jiãínû v roce Zpravodaj muzea v Hradci Králové. 2005, roã. 31, s. 22. ISBN KA PAR, Vojtûch; POLCAR, David; ULIâN, Petr. Archeologick a stavebnû historick prûzkum barokní Vald- tejnské zahrady Libosad u Jiãína. Zprávy âeské archeologické spoleãnosti. 2009, Supplementum 75, s ISSN X. 161

4 4 5 Obr. 4. Jiãín, areál Vald tejnova casina, detail stfiepu skupiny 1, vnitfiní strana. Obr. 5. Jiãín, areál Vald tejnova casina, detail stfiepu skupiny 2, vnitfiní strana. nému probarvení stfiepu. V tûchto místech je lom uprostfied zbarven do eda, nebo je zde patrná ménû slinutá ohraniãená vrstva. Makroskopicky lze stfiep oznaãit za pomûrnû dobfie slinut. Jeho barva signalizuje, Ïe v pal probíhal za pfiístupu vzduchu. Ostfiivo vystupuje ojedinûle na povrch (zrnka do 0,5 mm), ale jeho minimální hrubost svûdãí o kvalitním zpracování hrnãífiské hmoty. I u ménû zastoupené skupiny ã. 2 (obr. 4) dokládá zbarvení stfiepu oxidaãní v pal. Barva je oranïová aï cihlovû ãervená. Toto zabarvení mûïe b t zpûsobeno v raznûj ím zastoupením slouãenin Ïeleza v hrnãífiské hmotû. Stfiep je opût pomûrnû dobfie slinut, pfiímûs je na povrchu spí e nepatrná, na lomu se ojedinûle vyskytnou krystalky kfiemene aï do velikosti 3 mm. Obecnû lze konstatovat, Ïe ani jeden druh v e popsaného materiálu nijak nevyboãuje ze standardû bûïné novovûké hrnãiny. Jakkoli materiál pûsobí pomûrnû bûïn m dojmem, v zdoba nádob je naopak fiadí nad rámec zmiàovaného v robního standardu. Doposud se také nepodafiilo najít patfiiãnou analogii, která by osvûtlila provenienci nebo konkretizovala dobu jejich vzniku. Na základû v zdobn ch motivû je moïné vydûlit tfii skupiny nádob. Pro první z nich je charakteristická reliéfní v zdoba a uïití pouze jedné glazury (obr. 1c). Pro druhou naopak kombinace nûkolika rûznobarevn ch glazur, pfiiãemï reliéfy jsou upozadûny (obr. 1b). U tfietí skupiny do ly uplatnûní stejnou mûrou jak glazury nûkolika barev, tak prvky reliéfní (obr. 1a). Právû v raznost reliéfní v zdoby nádob zaujme v ãeském prostfiedí na první pohled. Plasticky ztvárnûné motivy (tváfie putti, lví masky, atlanti, okfiídlené hlavy andûlû) jsou rozmístûné na v duti i na spodku duté nohy. Vût inou tvofií medailony, v nûkter ch pfiípadech zdûraznûné orámováním. Tyto prvky byly vytvofieny zvlá È a na tûlo nádoby byly dolepeny je tû pfied v palem. V místech, kam mûly b t pfiilepeny, byl povrch nádoby zdrsnûn rytou rafurou usnadàující jejich pfiichycení. Podobnost jednotliv ch reliéfû dokládá pouïití negativní formy kadlubu, do kterého byla hrnãífiská hmota vtlaãena. S nejvût í pravdûpodobností tak mûïeme poãítat s tím, Ïe nádoby byly dílem dvou fiemeslníkû hrnãífie a fiezbáfie (?). Velikost kadlubû je patrnû srovnatelná s negativními formami pouïívan mi na kamnové kachle, vzhledem k v ce nûkter ch prvkû (kupfiíkladu lvích maskaronû) ale musely b t ponûkud hlub í. Jin v robní postup byl zfiejmû uplatnûn pfii aplikaci takzvan ch malin (obr. 8). Nehlubok reliéf svûdãí spí e pro uïití kolku nebo razidla se zformovan m negativem, kter staãilo otisknout do povrchu je tû nevypálené nádoby. 21 PÛsobivost plastick ch prvkû zvlá È podtrhuje i vícebarevná glazura. Aplikace nástfiepí nebyla zji tûna, ale po porovnání odstínû polev se zabarvením samotného stfiepu se zdá nepotfiebná. Ke keramice svûtlého stfiepu, oznaãené zde jako skupina ã. 1, se váïí svûtlej í i tmav í odstíny. Na skupinû ã. 2 se více uplatnily syté tóny hnûd ch glazur, u nûkter ch zlomkû pak lesklá krycí glazura tmavû hnûd ch syt ch tónû (obr. 1c). U v ech jedincû pokr vá glazura celistvû pouze vnûj í povrch nádoby, uvnitfi se objevují buì jen drobné záteky, nebo se poleva omezuje na nûkolik centimetrû pod okrajem. Tento aspekt dokládá primárnû estetick úãel glazury stejnû jako spí e dekorativní funkci nádob. Oproti plastické v zdobû byly ryté motivy uplatnûny v men í mífie a soustfiedí se hlavnû na podhrdlí. Zastoupena je mfiíïka, ikmá rafura, opakující se V motiv nebo drobné dûlky. Efekt ryté v zdoby je v nûkter ch pfiípadech zv raznûn uplatnûním odli nû barevné glazury v rámci jednotliv ch polí (obr. 5). Pozornost si zaslouïí v e naznaãovaná otázka funkce tûchto nádob. UÏ pfii prvním ohledání souboru se zjistilo, Ïe popisované zlomky nepatfií vázám, pfiinejmen ím ne ve smyslu, v jakém chápeme tento pojem v souãasnosti. Z dne ního pohledu bychom tyto nádoby oznaãili nejspí e za kvûtináãe nebo kvûtníky, aãkoli ani tento termín není zcela pfiesn. Pokud bychom je chtûli pojmenovat v souladu s jejich funkcí, nejv stiïnûj ím oznaãením by byl obal na kvûtináã. 22 Spí e se v ak setkáme s pojmy vázovit nebo také ozdobn kvûtináã, praktiãnost zdûrazàuje napfiíklad pojmenování kvûtináã pfienosn. 23 Dostupné písemné prameny naopak dokládají uïití právû termínu váza, 24 ale zároveà také znaãnû pov echného pojmu hrnec, rozli eného pfiípadnû na vostr (tedy reïn ) nebo polévan. 25 Pro zafiazení nádob do kategorie zahradní keramiky svûdãí v prvé fiadû zhruba centimetrové otvory, vyskytující se na nûkter ch exempláfiích 21 Srov. HAZLBAUER, Zdenûk; VOLF, Petr. Ranû barokní hrnãífiské formiãky z Nového Stra ecí a zpûsoby jejich pouïití. Památky stfiedních âech. 1993, roã. 7, ã. 1, s ISSN Tento v raz koresponduje s polsk m termínem pojemniki kwiatowe. Viz MORYSI SKI, T., cit. v pozn. 3, s CHYBOVÁ, H., cit. v pozn. 6, s MORYSI SKI, T., cit. v pozn. 3, s

5 6 Obr. 6. Jiãín, areál Vald tejnova casina, ukázka reliéfní v zdoby kvûtníkû. Lví maska (vlevo), okfiídlená hlava andûla a malinov dekor. (Foto 2011) v místû duté nohy. Pfii umístûní v interiéru by nutnû musely b t opatfieny je tû miskou na pfiípadnou odtékající vodu, coï se vzhledem k v zdobû aplikované i na spodní partie noh nádob nezdá pravdûpodobné. Bohatost estetick ch prvkû na vnûj ím povrchu spolu s reïn m vnitfikem pak dokládají, Ïe rostliny do kvûtníkû nemûly b t patrnû vsazovány pfiímo, ale je tû ve vlastním (dfievûném nebo keramickém?) kvûtináãi. Tyto nádoby pak byly v rámci zahrad umisèovány spí e do jejich reprezentativnûj ích ãástí, a to buì na zem podél cest, nebo na urãité architektonické ãlánky (v klenky, balustrády, sokly), jak dokládá dobová ikonografie (obr. 6). 26 Pfiedností takov chto kvûtníkû byla jejich mobilnost. Z dochovan ch písemn ch zpráv víme, Ïe se ve lechtick ch zahradách období novovûku vyskytovaly rûzné exotické rostliny a kefie, které bylo vzhledem ke zdej ím klimatick m podmínkám potfieba zazimovat. 27 Jejich pfienesení do vytápûn ch skleníkû ãi takzvan ch oranïerií mûla usnad- Àovat rûznû utváfiená ucha. U vût iny jiãínsk ch exempláfiû lze pochybovat, Ïe by ucha tíhu plného kvûtníku udrïela. Tento problém byl ov em bûïn a vzhledem k povaze materiálu nebylo snadné ho eliminovat. 28 Funkce uch a v ãnûlkû tak spoãívala spí e ve snaz ím uchopení celého tûla nádoby a souãasnû byla nepopiratelnû prvkem v zdobn m. Z uveden ch skuteãností vypl vá, Ïe jiãínské kvûtníky mûïeme zafiadit do kategorie luxusnûj- ích mobilních zahradních nádob, jaké se pouïívaly napfi. k pûstování citrusov ch plodû (obr. 7). Zlomky kvûtníkû nedoprovázely Ïádné fragmenty bûïnûj ích kvûtináãû, 29 coï je vzhledem k jejich neobvyklému zpûsobu uloïení pochopitelné. Pomineme-li fakt, Ïe stav mohl b t zkreslen celkovû nejasn m nálezov m kontextem. Kvûtináãe, které dosud postrádají v na em prostfiedí srovnateln ekvivalent, mohly b t vyrobeny na objednávku je - tû v prûbûhu stavby casina, tedy dfiíve, neï do lo k fie ení konkrétní skladby vzácn ch rostlin nebo záhonû. 30 Tento pfiedpoklad se nezdá nepravdûpodobn, kdyï víme, Ïe interiérové doplàky byly objednávány do vévodou zfiizovan ch staveb je tû pfied jejich dokonãením. 31 ZaráÏející by v tomto ohledu byla jen absence adekvátního záznamu v dochovan ch písemn ch pramenech, které se jinak vyznaãují pomûrnû velkou podrobností. Jiãínské kvûtníky se bohuïel nepodobají Ïádnému z dosud znám ch exempláfiû zahradních nádob u nás a ani v zahraniãních publikacích nebyl zatím nalezen analogick materiál. Tato okolnost ponûkud znesnadàuje snahu o zpfiesnûní datování a jejich zafiazení do historického kontextu celého areálu. Jedinou moïnost v tomto smûru poskytuje rozbor v zdobn ch prvkû a vysledování 25 S tímto oznaãením se setkáme v zahradním inventáfii Viléma Kinského, zavraïdûného r spoleãnû s Vald- tejnem. Hrnce slouïily patrnû k sázení pomeranãovníkû a citroníkû. Viz ULIâN, Petr. Zahrady Albrechta z Vald- tejna : Nové poznatky. Zprávy památkové péãe. 2011, roã. 71, ã. 1, s. 23. ISSN CHYBOVÁ, H., cit. v pozn. 6, s. 334; MORYSI SKI, T., cit. v pozn. 3, s. 322 a Tomuto úãelu snad mûl slouïit suterén casina, kde bylo pfii SHP odhaleno krbové topeni tû. Viz ULIâN, P., cit. v pozn. 8, s Více k tomu: MORYSI SKI, T., cit. v pozn. 3, s CoÏ je u podobn ch souborû zahradní keramiky obvyklé: CHYBOVÁ, H., cit. v pozn. 6, s. 334; MORYSI SKI, T., cit. v pozn. 3, s. 331; WANDLING, Walter. Die Überprüfung eines Stichs. In Ein Hauch von Gold : Pomeranzen und Gartenkunst in Passauerland. Passau : Schnell & Steiner, 2005, s ISBN O záhonech pfiíli dochovan ch informací nemáme. Víme, Ïe r se parter osazoval zelení a bylo dodáno dfievo na stavbu hnojníku k zasívání jarních semen. 163

6 7 8 Obr. 7. Abraham Boss, detail umístûní zahradní vázy, 17. století, litografie. (Reprofoto Morysinski, cit. v pozn. 3, s. 322) Obr. 8. Jiãín, areál Vald tejnova casina, fragment jedné z nádob zdobené rûznobarevn mi glazurami a vklesl mi medailony. jejich uplatnûní v ir ích souvislostech evropského prostfiedí. Aãkoli s plastickou v zdobou nalepováním reliéfû se v ãesk ch zemích setkáme uï od stfiedovûku, její pûvod je tfieba hledat spí e za jejich hranicemi. Za inspiraãní zdroj b vá povaïována zvlá tû nûmecká (por nská) kamenina, u níï dekorace tímto v zdobn m prvkem dosáhla svého vrcholu. Zatímco v tamûj ím prostfiedí zaïila aplikace reliéfû nejvût í rozkvût v prûbûhu 16. století, u nás se markantnûji projevuje aï ve století následujícím. 32 Vût inou se na rozdíl od relativnû masivní v zdoby jiãínsk ch kvûtníkû setkáme s drobnûj ími motivy (v podobû stylizovan ch rostlinn ch ornamentû, heraldick ch znakû nebo s tematikou náboïenskou), 33 coï je v ak vzhledem k velikosti nádob pochopitelné. Vût inu reliéfních prvkû na kvûtináãích mûïeme oznaãit za renesanãní, rámcovû se vyskytující v prûbûhu století. Pro srovnání lze pouïít motivy reliéfnû zdoben ch komorov ch kachlû z ãesk ch sbírek. 34 Pro stejné zafiazení vypovídá i pfiítomnost vklesl ch medailonû, tvofiících buì samostatn v zdobn prvek (odli en jinou barvou glazury), nebo rámujících jednotlivé reliéfy. Motiv lva, jehoï obliba je v rámci vald tejnsk ch památek evidentní (napfiíklad v zdoba Vald tejnského paláce), nepfiedstavuje prvek natolik urãující, abychom ho jednoznaãnû mohli spojit s vévodou Albrechtem. Dokladem budiï napfiíklad kvûtník vyobrazen na mûdirytinû J. A. Zimmermanna (z cyklu 12 Monaten Mai), vytvofiené podle star í pfiedlohy Petra Candida ( ) kolem roku Lví maskarony byly v prvé fiadû motivem populárním, hojnû se vyskytují na jiï zmiàovan ch nûmeck ch kameninách 16. století, ãasto rovnûï v kombinaci s okfiídlen mi andûly. Ve stejném období se s nimi setkáme i v produkci hrnãífisk ch dílen rakousk ch. 36 Dataci nám neujasní ani bliï í prûzkum glazury. Vût ina uplatnûn ch polev byla bûïná v prûbûhu celého 16. století, mlad í dojem navozuje snad jen uïití syté lesklej í glazury tmavû hnûdé barvy, kterou v ãeském prostfiedí spojujeme spí e s pokroãilej ím obdobím novovûku ( století). Ani tento pfiedpoklad v ak neobstojí ve srovnání s nûkter mi novû analyzovan mi soubory z areálu PraÏského hradu. Ukazuje se, Ïe nádoby s totoïnou glazurou jsou v tamûj ích kontextech datovány jiï na pfielom 16. a 17. století. 37 ir í moïnosti srovnání poskytuje naopak rytá v zdoba. Motiv opakujících se V (vlãí zuby) na podhrdlí lze dohledat kupfiíkladu na polychromních dïbánech s plastick mi medailony vyrábûn ch patrnû v zahraniãí (Rakousko?) na pfielomu 16. a 17. století. Konkrétnû exempláfi z Jindfii - ské ulice ãp. 966/2 v Praze (s motivem ukfiiïování Krista a likovsk m erbovním znamením) má jednotlivá trojúhelníková pole na podhrdlí barevnû odli ena a v duè zdobí drobné malinovité nálepy (obr. 10). Podobnû je tomu i u rudolfínského dïbánu z odpadní jímky R na PraÏském K tomu: ULIâN, Petr. Zahrada Vald tejnova casina u Jiãína. In FUâÍKOVÁ, Eli ka; âepiâka, Ladislav (eds.). Albrecht z Vald tejna : Inter arma silent musae? Praha : Academia, 2007, s ISBN Mimoto se dochoval soupis stromû a kefiû zakoupen ch pro zahradu z r. 1629, v nûmï ale exotické rostliny nefigurují. Viz ULIâN, P., cit. v pozn. 25, s WIRTH, Zdenûk. Vald tejn a souãasné umûní. In H SEK, Miloslav (et al.) Doba bûlohorská a Albrecht z Vald tejna. Praha : V bor v stavy Albrecht z Vald tejna a doba bûlohorská, 1934, s GAIMSTER, David. The German Stoneware : Archaeology and Cultural History. London : British Museum, 1997, s ISBN ; VA EKA, Pavel. Keramika pozdního stfiedovûku aï poãátku novovûku z areálu b val ch kasáren Jifiího z Podûbrad na námûstí Republiky v Praze 1 : Zji Èovací v zkum v letech Archaeologica Pragensia. 2002, roã. 16, s ISSN BLÁHA, Josef; SEDLÁâKOVÁ, Hedvika. Slavnostní keramika. In SEDLÁâKOVÁ, Hedvika (ed.). Renesanãní Olomouc v archeologick ch nálezech : Sklo, slavnostní keramika a kachle: Archeologické v zkumy Památkového ústavu v Olomouci Olomouc : Památkov ústav Olomouc, 1998, s. 17. ISBN Srovnej napfiíklad BRYCH, Vladimír; STEHLÍKOVÁ, Dana; ÎEGKLITZ, Jaromír. PraÏské kachle doby gotické a renesanãní : Katalog v stavy. Praha : Národní muzeum, 1990, s ISBN JANOWITZ, Esther. Garten Kunst Museum : Schloss Fantaisie. München : Bayerische Verwaltung der staatlichen Schlösser, Garten und Seen, 2000, s. 33. ISBN X. 36 Srov. HORSCHIK, Josef. Steinzeug 15. bis 19. Jahrhundert : Von Bürgel bis Muskau. Dresden : Verl. der Kunst, 1978, s ISBN ; VON MOLTHEIN, Alfred. Der Hafner Keramik der Renaissance ob der Enns und Salzburg. Wien : Kommisionsverl. von Gilhofer & Ranchburg, 1906, tab. XI, XV. 37 VA EKA, P., cit. v pozn. 32, s ; BLAÎKOVÁ, Gabriela. Hmotná kultura PraÏského hradu raného novovûku ve svûtle archeologick ch nálezû. Praha, Disertaãní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro pravûk a ranou dobu dûjinnou, , s

7 9 10 Obr. 9. Praha, námûstí Republiky, kvûtináã vyzdviïen bûhem archeologického v zkumu. (Foto J. Îegklitz, 2010) Obr. 10. Praha, Jindfii ská ulice 966/II, detail dïbánu z v zkumu ã.1974/39 NPÚ v Praze. (Foto 2011) hradû. 38 Vhodnûj í paralelu v ak pfiedstavuje kvûtník z v zkumu na námûstí Republiky, jehoï okrajová profilace spolu s rytou v zdobou na podhrdlí je totoïná s nûkter mi exempláfii jiãínsk mi (obr. 9). Tento kvûtník pochází z vrstvy zahrnující pomûrnû irok ãasov horizont, nicménû zásadní je, Ïe její datace nepfiekraãuje polovinu 17. století. 39 Profilace okrajû u kvûtináãû není nijak urãující. Ovalen okraj je bûïn jiï od stfiedovûku a horní hranice jeho uïití není konkrétnû vymezena. Pro svou jednoduchost byl tento typ velmi populární v prûbûhu celého novovûku. Marnou se jeví i snaha posuzovat stáfií nádob podle jejich celkové morfologie. Jak uï bylo pfiedesláno stejn tvar kvûtníkû, spojující funkãnost s dekorativností, lze najít v 18., a dokonce i v 19. století. 40 Ohlednû provenience jiãínsk ch exempláfiû nepanuje prozatím shoda, pfiiãemï právû tento aspekt by datování nepochybnû napomohl. Z dochovan ch písemn ch pramenû víme, Ïe vût ina vybavení urãeného pro vévodovy rezidence pocházela ze zahraniãí a i potfieba keramick ch servisû ( ) byla kryta v cizinû. 41 O pûvodu kvûtníkû v ak tato skuteãnost nic urãitûj ího nevypovídá. Z dosud analyzovan ch souborû u nás i v zahraniãí vypl vá, Ïe ãást v roby zahradní keramiky pokryla místní produkce. Zpravidla se jednalo o kusy bûïnûj í, aãkoli (jak se podafiilo zjistit pfii v zkumu kromûfiíïsk ch zahrad) se v sortimentu zdej ích hrnãífisk ch dílen nacházely i kvûtníky glazované s reliéfní v zdobou. 42 NárÛst produkce zdoben ch jedincû lze spatfiovat v prûbûhu 17. století, v 18. století se s nimi bûïnû setkáme v zahradách po celé Evropû. 43 Závûrem lze konstatovat, Ïe i pfies poãáteãní pochybnosti, zpûsobené v prvé fiadû unikátností nádob v ãeském prostfiedí, je moïné pfiijmout jejich ãasové zafiazení do doby Albrechta z Vald- tejna, respektive do období pfied polovinou 17. století. Îádn z argumentû, kter by potvrzoval jejich mlad í dataci, se neukázal b t natolik prûkazn m, abychom jejich pfiítomnost v areálu casina mohli spojovat s rekonstrukcí za TrauttmansdorffÛ, nebo dokonce s náv tûvou císafie Franti ka I. roku Navíc v kontextu celého Vald tejnova zam leného díla se pfiítomnost pro na e prostfiedí atypick ch kvûtníkû nezdá nepravdûpodobná. Pfiíklad jiãínsk ch kvûtníkû ilustruje stav bádání nad novovûkou keramikou u nás. Nedostateãná pramenná základna vytváfií prostor pro rychlé soudy, k jak m na poãátku patfiilo i zafiazení nádob do pokroãilého novovûku. AÏ ir í oborová spolupráce umoïnila s vût í jistotou nádoby datovat a souãasnû uznat i jejich nepopiratelnou hodnotu historickou. 45 Skuteãnost, Ïe datování kvûtníkû je ãasnûj í a potvrzuje tak jejich více neï pravdûpodobnou spojitost s v stavbou casina vévodou Vald tejnem, dokládá urãitou v jimeãnost celého areálu v rámci území âech. Do budoucna pak bude mít nezanedbateln v znam pfii jeho pfiípadné rekonstrukci. BohuÏel otázka provenience kvûtníkû zûstává stále nezodpovûzená. Jak ukazují blízké analogie v zdobn ch motivû, bude tfieba se zamûfiit i na produkci dílen zahraniãních. Na závûr budiï vyslovena nadûje, Ïe pro pfií tû bude snad pfiítomnost archeologa nebo pracovníka památkové péãe pfii rekonstrukci podobn ch objektû samozfiejmostí a Ïe nebude docházet k niãení dokladû hmotné kultury novovûku, které se v znamnou mûrou podílejí na dokreslení na í pfiedstavy o zpûsobu Ïivota v znamné osobnosti na ich dûjin, jakou Albrecht z Vald tejna bezpochyby byl. 38 BLÁHA, J.; SEDLÁâKOVÁ, H., cit. v pozn. 33, s. 16; jinde napfiíklad VON MOLTHEIN, A., cit. v pozn. 35, s. 7 a tab. III; BLAÎKOVÁ, G., cit. v pozn. 36, s Jaromír Îegklitz osobní sdûlení, listopad REINEKING-VON BOCK, Gisela. Steinzeug. Köln : Kunstbewerbemuseum der Stadt Köln, 1986, s ISBN WIRTH, Z., cit. v pozn. 31, s CHYBOVÁ, Helena. Pfiíspûvek archeologie k poznání zaniklé podoby holandské ãásti Kvûtné zahrady v KromûfiíÏi. Zprávy památkové péãe. 2008, roã. 68, ã. 4, s ISSN MORYSI SKI, T., cit. v pozn. 3, s Podle J. Mencla byla navíc náv tûva císafie ohlá ena aï krátce pfied samotn m pfiíjezdem, takïe je otázka, nakolik mohl b t cel areál promy lenû upravován. MENCL, J., cit. v pozn. 11, s Tímto bych chtûla velice podûkovat v em, ktefií mi poskytli konzultace a cenné rady. 165