ISSN Souhrnná zpráva. o činnosti Evropské unie EVROPSKÁ KOMISE

Transkript

1 ISSN Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie EVROPSKÁ KOMISE

2

3 Evropská komise Souhrnná zpráva o činnosti Evropské unie 2006 Brusel Lucemburk, 2007

4 Evropská komise přijala Souhrnnou zprávu o činnosti Evropské unie za rok 2006 dne 26. ledna 2007 pod značkou SEK(2006) 1000 v konečném znění. Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie Bezplatná telefonní linka ( * ): (*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují přístup k číslům nebo mohou tyto hovory účtovat. Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru ( Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007 ISBN X Evropská společenství, 2007 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Printed in Belgium VYTIŠTĚNO NA NEBĚLENÉM PAPÍŘE

5 Předseda Evropské komise předsedovi Evropského parlamentu Vážený pane předsedo, mám tu čest předložit Vám Souhrnnou zprávu o činnosti Evropské unie za rok 2006, kterou Komise přijala a zveřejnila podle článků 212 Smlouvy o ES a 125 Smlouvy o ESAE ( 1 ). S úctou V Bruselu dne 13. února 2007 José Manuel Barroso Předseda (1) V souladu s Prohlášením o systému stanovení cen zemědělských produktů ve Společenství obsaženém v aktech o přistoupení ze dne 22. ledna 1972 Komise brzy předá Parlamentu Zprávu o situaci zemědělství v Evropské unii. Kromě toho, v souladu se závazkem přijatým před Parlamentem dne 7. června 1971, Komise připravuje rovněž Výroční zprávu o politice hospodářské soutěže.

6

7 Obsah INFORMACE PRO ČTENÁŘE 9 ÚVOD 11 KAPITOLA I OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC 17 Správa věcí veřejných a zlepšování právních předpisů 17 Zlepšení tvorby právních předpisů 17 Subsidiarita a proporcionalita 21 Transparentnost 21 Interinstitucionální spolupráce 22 Řízení hospodářských záležitostí 23 Komunikační strategie 23 Budoucnost Evropy 25 Ústava 25 Plán D 26 Finanční výhled na léta KAPITOLA II PROSPERITA 29 Hospodářské a sociální prostředí 29 Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost 29 Strategie udržitelného rozvoje 31 Makroekonomický rámec 33 Daně 36 Hospodářská soutěž 39 Provádění sociální agendy 43

8 6 OBSAH Stimulace prosperity 44 Inovace a politika podnikání 44 Konkurenceschopnost v klíčových odvětvích 49 Výzkum a vesmírná politika 50 Rozvoj informačních a komunikačních technologií 54 Vzdělávání, výchova, učení 60 Doprava 65 Energetika 71 Mobilita práce 75 Pokrok v oblasti vnitřního trhu 75 KAPITOLA III CÍL SOLIDARITY 85 Upevňování hospodářské a sociální soudržnosti 85 Regionální rozměr 85 Sociální rozměr 87 Demografické otázky 92 Solidarita s budoucími generacemi a řízení přírodních zdrojů 93 Životní prostředí 93 Zemědělství a rozvoj venkova 100 Rybolov a námořní strategie 105 Prosazování společných hodnot v Evropské unii 109 Ochrana základních práv a boj proti diskriminaci 109 Kultura 111 Mládež, aktivní občanství a sport 112 KAPITOLA IV BEZPEČNOST A SVOBODA 115 Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva 115 Provádění Haagského programu 115 Evropský prostor práva 116 Spolupráce policejních a celních orgánů 118 Boj proti terorismu, trestné činnosti a drogám 119 Správa vnějších hranic a přistěhovalectví 122

9 OBSAH 7 Řízení rizik 127 Veřejné zdraví 127 Ochrana spotřebitelů 129 Bezpečnost potravin, bezpečnost zvířat a dobré životní podmínky zvířat 130 Ochrana a bezpečnost v dopravě 132 Energetická bezpečnost a bezpečnost zařízení 135 Civilní ochrana a boj proti katastrofám 135 Ochrana finančních zájmů Evropské unie 136 KAPITOLA V EVROPA JAKO SVĚTOVÝ PARTNER 139 Blízké vztahy 139 Proces rozšiřování 139 Evropská politika sousedství (EPS) 145 Strategické partnerství s Ruskem 150 Přítomnost EU ve světové ekonomice 152 Mezinárodní obchod 152 Celní unie 155 Transatlantické vztahy 155 Vztahy se zeměmi východní Evropy 156 Vztahy s ostatními průmyslovými zeměmi 156 Přispění k mezinárodní solidaritě 159 Ochrana a šíření společných hodnot za hranicemi Evropské unie 159 Rozvojová politika 161 Humanitární pomoc 165 Regionální přístup 167 Příspěvek k bezpečnosti ve světě 174 Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) 174 Evropská bezpečnostní strategie a evropská bezpečnostní a obranná politika 180 Mírový proces na Středním východě 183 Proces obnovy 185

10 8 OBSAH KAPITOLA VI ČINNOST ORGÁNŮ A INSTITUCÍ 189 Evropský parlament 189 Evropský veřejný ochránce práv 196 Rada a Evropská rada 196 Komise 198 Soudní dvůr a ostatní soudy 201 Účetní dvůr 203 Evropský hospodářský a sociální výbor 204 Výbor regionů 205 Evropská centrální banka 206 Evropská investiční banka 208 Agentury 208 Legislativní činnost 209 KAPITOLA VII ROZPOČET A FINANČNÍ ČINNOSTI 213 Plnění rozpočtu v roce Příprava rozpočtu na rok Finanční nařízení 214 Rozhodnutí o vlastních zdrojích 214 Roční účetní závěrka 215 SEZNAM ORGÁNŮ A INSTITUCÍ 217 DECENTRALIZOVANÉ SUBJEKTY EVROPSKÉ UNIE 219 PŘÍLOHY 221

11 Informace pro čtenáře Zaměření a pozice souhrnné zprávy v rámci informací o činnosti Evropské unie Čtenáři dřívějších souhrnných zpráv si všimnou, že v prezentaci dokumentu o činnosti Evropské unie za rok 2005, který byl vydán v únoru 2006, došlo k zásadním změnám. Ve srovnání s předchozími roky a po přechodné úpravě obsažené ve vydání zprávy za rok 2004 tato publikace představuje novou podobu zprávy, která je co do objemu kompaktnější a co do obsahu výstižnější. Toto zjednodušení reaguje na požadavek racionalizace, který z velké části vznikl v návaznosti na zvyšování počtu úředních jazyků Společenství v důsledku postupného rozšiřování Unie, zejména po zásadním zvratu, který v této oblasti nastal v roce Zajištění rovného zacházení se všemi těmito jazyky ve zprávě, kterou vyžadují smlouvy Společenství a která završuje výsledky činnosti orgánů Unie v průběhu celého roku, reaguje na cíl zabezpečit skutečnou transparentnost ve vztahu k občanům sledujícím život v Evropské unii. Snaze o lepší čitelnost zprávy zároveň odpovídá přesměrování souhrnné zprávy na hlavní prvky, pokud jde jak o obecné zaměření zprávy, tak o klíčová opatření vytvářených politik, včetně jejich legislativního hlediska. Pokud jde o metodiku, je tento poslední aspekt úzce spojený se systémem informací o činnosti Unie, který mají občané k dispozici a který se vyznačuje zejména společným fungováním řady zdrojů, z nichž lze uvést například: obsáhlé informace, které jsou přístupné na internetové stránce Europa. Tento portál Evropské unie ( umožňuje cílené vyhledávání podle kritérií zadaných uživateli, např. tematické činnosti, orgány, dokumenty, specifické služby (statistika, knihovna, kontakty apod.); často aktualizované databáze na serverech různých orgánů Společenství (například stránky generálních ředitelství a Komise) nebo zdroje mimo tyto orgány. Stejně jako reference na stránce Europa jsou odkazy na tyto databáze uvedeny mezi obecnými odkazy a jinými užitečnými internetovými adresami, které se nachází na konci každého oddílu souhrnné zprávy;

12 10 INFORMACE PRO ČTENÁŘE skutečnou kroniku v reálném čase, kterou představuje Zpravodaj Evropské unie. Vydává jej Komise ve třech jazycích (v němčině, angličtině a francouzštině) od počátku roku 2006 výlučně v elektronické podobě ( welcome.htm) zpravodaj poskytuje zejména systematický přístup k řadě činností Společenství, přímé odkazy na úřední dokumenty a vytváří dynamické odkazy na příslušné informace a databáze. Zpravodaj se vydává jako měsíčník, ale informace jsou na internetové stránce uveřejňovány v kratších intervalech, což čtenářům umožňuje dozvídat se o daných činnostech v měsíci postupně, jak jsou tyto informace zveřejňovány. Zpravodaj rovněž představuje neodmyslitelné doplnění souhrnné zprávy a částečně i její zdroj. Toto vzájemné doplnění představuje hlavní oporu informační služby poskytované čtenáři, který má zájem vedle celkového pohledu i o nástroj usnadňující snazší orientaci v činnostech Evropské unie. Díky tomuto propojení, na jehož základě se v rámci souhrnné zprávy nemusí systematicky opakovat podrobné informace, tato zpráva od nynějška vykazuje dynamickou syntézu, která lépe odpovídá jejímu dvojímu účelu: vytvořit panoramatický pohled na události v Unii a poukázat na hlavní tendence jejich vývoje.

13 Úvod Činnost Evropské unie v roce 2006 pokračovala v mnohých ohledech ve směru hlavní iniciativy, kterou byla revize Lisabonské strategie provedená vloni na jaře ve smyslu skutečného evropského partnerství pro růst a zaměstnanost. Je pravda, že v roce 2005 se v celkové atmosféře ovlivněné negativními výsledky referend o schválení Smlouvy o Ústavě pro Evropu pořádaných ve Francii a v Nizozemsku mohly objevit jisté pochybnosti. Nicméně impuls, který přineslo oživení Lisabonské strategie, byl dostatečně silný, aby umožnil dosáhnout pokroku v řadě oblastí a v dalších umožnil rozvinout velmi ambiciózní projekty. Dalším silným signálem pro toto směřování představoval konsensus, kterého bylo na poslední chvíli dosaženo na zasedání Evropské rady v prosinci 2005 a který se týkal finančních výhledů na období To vše připravilo půdu pro to, aby v roce 2006 začala řada iniciativ přinášet výsledky. Ty se týkaly zejména dokončení významných legislativních podnětů. Nicméně pokrok dosažený v roce 2006 přinesl další výsledky i v koncepční rovině: byly oživeny úvahy o roli a přidané hodnotě Evropy ve 21. století. Právě v této souvislosti Komise načrtla obrysy opravdové občanské agendy s konkrétními návrhy. V rámci úvodu se budeme snažit objasnit jak politický rámec, který sloužil jako podklad pro činnosti Evropské unie v roce 2006, tak i tendence, které bylo možno pozorovat v rámci úsilí o dosažení strategických cílů, jež Komise stanovila na počátku svého mandátu a které ve velké míře sdílí všechny orgány Unie. * * * Práci Společenství po celý rok významně ovlivňoval nový podnět, který byl v roce 2005 dán snaze o lepší tvorbu právních předpisů. V listopadu přikročila Komise ke strategickému přezkumu programu Zlepšení tvorby právních předpisů. Tato analýza zajisté dokázala, že je třeba ještě vykonat mnoho práce, aby byla naplněna očekávání občanů a podniků a aby zlepšení právní úpravy přineslo skutečný a pozitivní rozdíl v jejich činnostech a každodenním životě. Nicméně bylo dosaženo hmatatelných výsledků v základních oblastech, jako jsou zejména pokračující zjednodušování stávajících

14 12 ÚVOD právních předpisů anebo zlepšování analýzy dopadu nových legislativních návrhů. Za účelem dosažení a posílení cílů týkajících se zlepšení právní úpravy budou přijaty další iniciativy, přičemž prioritou Komise zůstává zajistit co nejlepší kvalitu svých návrhů, pokračovat ve zjednodušování a snižovat administrativní výdaje, jež tíží především podniky. Strategickou analýzu doprovázejí dva pracovní dokumenty Komise: první, který se týká míry administrativních nákladů a snižování administrativních výdajů, definuje různé možnosti a myšlenky s cílem připravit půdu pro akční plán, jejž Komise předloží v roce 2007; druhý sestává ze zprávy a aktualizace otevřeného programu pro zjednodušení z roku Vzhledem k tomu, že odpovědnost za zlepšování právní úpravy ve skutečnosti sdílí kromě Komise i další orgány a členské státy, bylo vyvíjeno úsilí i na jejich úrovni. Proto Evropský parlament a Rada zahájily po dohodě s orgány ohledně společného přístupu své vlastní analýzy dopadu. Podpořily též proces zjednodušení. Pokud jde o členské státy, ty se příkladným způsobem zapojily do snižování administrativních nákladů. Veškeré toto úsilí bylo ovlivněno ještě další iniciativou, která spočívala ve zvyšující se snaze lépe informovat národní parlamenty členských států ohledně formulování politik Společenství. Komise také dále prohloubila evropskou iniciativu v oblasti transparentnosti, kterou zahájila předchozí rok. V důsledku toho byla v květnu 2006 zahájena spolu s vydáním zelené knihy veřejná konzultace. Červnová Evropská rada formulovala základní pojmy obecné politiky transparentnosti, pokud jde o práci Rady. Z obecnějšího hlediska Komise sestavila bílou knihu o evropské komunikační politice, jež byla vydána v únoru a umožnila Komisi pokročit v práci, kterou rovněž zahájila již v roce 2005, a vyzvat k mobilizaci všech příslušných zúčastněných subjektů na úrovni Evropské unie. Proces spojený se Smlouvou o Ústavě pro Evropu nadále pomalu pokračoval dalšími ratifikacemi v několika členských státech; další činnosti však vzešly z úvah organizovaných v rámci Plánu D pro demokracii, dialog a diskusi o budoucnosti Evropy, zahájeného Komisí v roce V květnu Komise předložila na základě prvních závěrů diskusí program pro občany. Tento program je založen na dvojím přístupu. Jednak zahrnuje dosahování výsledků ve prospěch Evropy prostřednictvím konkrétních akčních programů, které odpovídají očekáváním občanů a oživují jejich podporu evropské otázky: za tímto účelem Komise navrhuje důkladný přezkum jednotného trhu s cílem určit, čeho je v této oblasti potřeba dále dosáhnou, a rovněž zamýšlí prohloubit sociální rozměr Společenství pomocí sestavení podrobného hodnocení skutečného stavu evropské společnosti. Pak jde dále o to, aby provádění politik Unie bylo doprovázeno postupným řešením stávajících obtíží týkajících se institucionálního uspořádání. Tento dvojí postup navrhovaný Komisí byl příznivě přijat na zasedání Evropské rady v červnu. Současně byla v květnu 2006 odstraněna významná překážka díky interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí týkající se zavedení nového finančního rámce, který má podporovat činnost Evropské unie v období Tento konsensus umožnil znovu obnovit řadu souvisejících iniciativ na úrovni prováděcích nástrojů (fondy a programy Společenství) v mnoha oblastech.

15 ÚVOD 13 Pokud jde o samotnou strukturu Evropské unie, proběhly poslední přípravy na účinné přistoupení Bulharska a Rumunska k Unii dne 1. ledna 2007, čímž se počet jejích členských států zvýšil na 27. Současně s tímto pokračujícím procesem zahájila Komise z pověření Evropské rady úvahy ohledně integrační kapacity Unie vzhledem ke kandidátům na přistoupení a spolu s členskými státy připomněla Turecku, že musí dodržovat určité závazky, pokud si přeje pokračovat v jednáních s EU. Obecná strategie pro rozšíření byla na programu jednání Evropské rady v prosinci. Kromě toho došlo ještě k dalšímu rozšíření, a to na úrovni hospodářské a měnové unie. Eurozóna zahrnuje od 1. ledna 2007 kdy se k ní připojilo Slovinsko, které se tak stalo prvním z deseti států, které přistoupily v rámci rozšíření v roce 2004, jenž přijal jednotnou měnu třináct členů. Rovněž se zdůrazní, že na úrovni evropské identity přinesl rok 2006 používání nového názvu internetové domény.eu, což byla iniciativa, která od svého spuštění v dubnu zaznamenala velký úspěch. * * * V realizaci partnerství pro růst a zaměstnanost zůstal silně zakotven strategický cíl týkající se prosperity v rámci Evropské unie, který stál v čele revidované Lisabonské strategie z roku Na zasedání Evropské rady na jaře 2006 byly definovány nové priority, jako např. nezbytnost více investovat do znalostí a inovace, uvolnit potenciál podniků (zejména malých a středních podniků), reagovat na globalizaci a stárnutí obyvatelstva a pokročit směrem k účinné evropské energetické politice. V této souvislosti pokračovaly práce anebo byly vypracovány nové iniciativy v mnoha oblastech. Pro ilustraci: modernizace univerzit, budoucí zřízení evropského technologického institutu, zavedení nové generace výzkumných programů; reforma politiky soudržnosti, jasně zaměřená na Lisabonskou strategii; přijetí směrnice o službách a iniciativy s cílem pokročit v liberalizaci poštovních služeb; zavedení právních předpisů v oblasti chemických látek (REACH) spolu se zřízením Evropské agentury pro chemické látky; reforma státních podpor v rámci modernizace politiky hospodářské soutěže; zavedení nové generace celních a daňových programů; výhledy přezkumu právního rámce pro elektronickou komunikaci. Cíl prosperity, stejně jako solidarity zejména pokud jde o budoucí generace zůstává mimo jiné nadále úzce propojen se všemi aspekty trvalého rozvoje, hospodářským, sociálním i environmentálním. V této velmi obsáhlé oblasti byla v rámci červnové Evropské rady definována nová strategie v součinnosti s revidovanou Lisabonskou strategií, která vycházela z opatření předložených Komisí v prosinci V rámci strategického cíle solidarity byly zahájeny další iniciativy v souladu s koncepcí trvalého rozvoje. Na začátku roku Komise vydala zelenou knihu o evropské energetické strategii. Stanovila v ní základy politiky zaměřené na dosažení třech základních cílů: trvalého rozvoje, konkurenceschopnosti a zabezpečení zásobování. Poslední z nich byl mimo jiné do

16 14 ÚVOD velké míry projednáván s ruským prezidentem na neformálním zasedání Evropské rady v říjnu v Lahti. Současně s tím Komise předložila strategii Evropské unie pro biopaliva. Evropský parlament a Rada přijaly směrnici o energetické účinnosti. Dále Komise zveřejnila v červnu zelenou knihu o námořní politice Evropské unie a iniciovala obsáhlý konzultační proces. Vyžádáním si názoru občanů o způsobu správy moří a oceánů tak chtěla připravit základy nové vize integrované námořní politiky. Dále přijala sdělení, ve kterém stanovila základy politické strategie zaměřené na zastavení úbytku biologické rozmanitosti do roku V sociální oblasti byla v roce 2006, který byl prohlášen Evropským rokem mobility pracovníků, rozvinuta řada akcí zaměřených na zvýšení povědomí v dané oblasti. Několik členských států také zmírnilo nebo odstranilo omezení volného pohybu pracovníků vůči zemím, které přistoupily v květnu Dále Komise navrhla zřídit Evropský fondu pro přizpůsobení se globalizaci za účelem pomoci odborné rekvalifikaci pracovníků propuštěných z důvodu změn ve struktuře světového obchodu. V oblasti hospodářské a sociální soudržnosti byly navrženy nové hlavní směry. V oblasti zemědělství přijala Rada rozsáhlou reformu společné organizace trhu s cukrem. Komise rovněž zahájila práce s cílem podstatně změnit trh banánů a začala zkoumat způsoby reformy trhu s vínem. Pokud jde o cíl bezpečnosti, pokračovalo provádění Haagského programu na dokončení prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Zvláštní pozornost byla věnována správě vnějších hranic a nedovolenému přistěhovalectví. Komise zejména přijala sdělení obsahující budoucí priority pro boj s nedovoleným přistěhovalectvím z třetích zemí. Dále navrhla zřídit pohraniční jednotky rychlého zásahu s cílem umožnit členským státům, které budou čelit mimořádným obtížím spojeným s kontrolou svých vnějších hranic, dočasně využít schopností a kapacit jiných členských států, a to zejména na námořních hranicích. Z obecnějšího hlediska Komise dále pokračovala v úvahách týkajících se reformy odvětví bezpečnosti, což je prvek, který je součástí vnější podpory, kterou Unie poskytuje různým oblastem světa. S cílem naplnit roli Unie jakožto světového partnera přijala Komise dne 8. června důležité sdělení obsahující sérii konkrétních návrhů zaměřených na posílení soudržnosti, účinnosti a viditelnosti Evropy ve světě. Navrhla zejména zabezpečit lepší strategické plánování spolu s Radou. V podobné souvislosti, s ohledem na svou roli největšího dárce ve světě, se Evropská unie v roce 2006 zaměřila na zvýšení účinnosti své rozvojové pomoci. Proto Komise přijala v březnu balíček několika sdělení věnovaných tomuto tématu. Mimoto v rámci evropského konsensu o rozvojové politice uzavřeného v roce 2005 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, předložila Komise na konci srpna sdělení ve prospěch harmonizovaného přístupu v rámci Evropské unie ke správě v rozvojových zemích.

17 ÚVOD 15 Ve vztahu s různými oblastmi světa byly vypracovány nové strategické přístupy. V této souvislosti byly v rámci skupiny afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT) vypracovány strategie posíleného partnerství také ve vztahu k zemím karibské a tichomořské oblasti, přičemž země Afriky zůstaly prioritní, a to zejména ty, ve kterých probíhá krize. Kromě toho byly následně po revizi dohody o partnerství z Cotonou uzavřené v roce 2005 přijaty spolu se zeměmi AKT rozhodnutí o provádění desátého Evropského rozvojového fondu, který má k dispozici přibližně 22 miliard EUR na období Nový strategický přístup byl navržen rovněž v rámci vztahů s Čínou. Unie v roce 2006 nadále věnovala zvláštní pozornost obnově Iráku a mírovému procesu na Středním východě, který byl v létě silně ovlivněn konfliktem mezi Izraelem a Libanonem, jakož i vztahům s Íránem a Severní Koreou v souvislosti s jejich jadernými programy.

18

19 Kapitola I Obecný politický rámec Oddíl 1 Správa věcí veřejných a zlepšování právních předpisů Souvislosti Pro dosažení cílů stanovených smlouvami vytvořily evropské právní předpisy, a to zejména ty, které se týkají vnitřního trhu, vhodné podmínky pro hospodářský růst, ochranu životního prostředí a zlepšení sociálních standardů. Vzhledem k tomu, že se zabýváme těmito právními předpisy, které se vytvářely v průběhu padesáti let, ve chvíli, kdy svět prochází rychlými změnami, musíme si nutně položit otázky o účinnosti evropského práva, jeho modernizaci a zjednodušení. Rovněž politický cíl zlepšení kvality evropské legislativy a snaha o lepší tvorbu zákonů dnes hýbou Evropskou unií. Nový podnět ke zlepšení právních předpisů byl dán v roce 2005 začleněním těchto snah do Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. V této souvislosti Komise zrevidovala zejména akční plán pro zlepšení právního prostředí, který byl vyhlášen v roce 2002, a definovala řadu nových přístupů, které mají dát tomuto vývoji konkrétnější podobu. Úspěch tohoto počínání však spočívá v reálném zájmu na dosažení těchto cílů jak ze strany institucí Unie, jež se podílejí na legislativním procesu, tak ze strany členských států. V tomto smyslu lze zlepšování právních předpisů považovat za sdílenou odpovědnost. Zlepšení tvorby právních předpisů Komise dne 14. listopadu předložila výsledky strategické analýzy dosažených úspěchů v oblasti zlepšování právních předpisů a problémů, které se zde ještě budou muset

20 18 OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC řešit, aby se mohlo postupovat rozhodněji ( 1 ). Cílem je zabezpečit evropským podnikům a občanům právní prostředí těžící z evropských cílů, které se snaží prosadit spravedlivý a konkurenceschopný trh, blahobyt občanů a účinnou ochranu veřejného zdraví a životního prostředí za současného snižování správních nákladů, které zatěžují produktivitu a vytváření pracovních míst. Ke strategické analýze byly přiloženy dva pracovní dokumenty Komise: první zpráva o uskutečňování strategie zjednodušování právního prostředí ( 2 ); postup pro vyhodnocování správních nákladů a snížení administrativní zátěže v Unii ( 3 ). Návrhy politik Hlavním pilířem vytváření lepších právních předpisů je analýza dopadů budoucích iniciativ, která umožňuje systematické a integrované posouzení a lepší vyhodnocení možných hospodářských, sociálních a environmentálních důsledků. Od roku 2003 bylo vypracováno více než 160 analýz dopadů, které Komisi umožnily založit politické a legislativní iniciativy na důkladných odhadech důsledků svých akcí. Byla vyvinuta společná metodika pro vyhodnocování správních nákladů na nové iniciativy a v březnu byla začleněna do hlavních zásad Komise pro analýzu dopadů. Kvalita analýzy dopadů je klíčovým faktorem pro dosažení cílů zlepšování právních předpisů. Komise za tímto účelem posílila současné kontrolní mechanismy tím, že v listopadu zřídila Výbor pro posouzení dopadů, který je tvořen vysokými úředníky a pracuje nezávisle na příslušných politických útvarech pod vedením předsedy Komise. Výbor nezávisle posoudí kvalitu každé analýzy dopadů před vyhotovením konečného znění a v případě potřeby poskytne odpovědným útvarům metodickou podporu. Zároveň také probíhá vnější hodnocení systému Komise pro posouzení dopadů. V důsledku dohody mezi institucemi o společném přístupu při posuzování dopadů, která vstoupila v platnost v červenci 2006, se Evropský parlament a Rada zavázaly k vypracovávání vlastních posouzení dopadů týkajících se zásadních změn návrhů Komise. Shrnutí zpráv Komise o posouzení dopadů se od září překládá do všech úředních jazyků. V současné době bylo 68 návrhů projednávaných v Radě a v Evropském parlamentu staženo po prozkoumání (tzv. screeningu ) jejich souladu s principy zlepšování právních předpisů a prioritami pro růst a zaměstnanost, jež byly Komisí stanoveny za předsednictví J. M. Barrosa. Evropský parlament tento proces ve svém usnesení ze dne 16. května podpořil a ocenil skutečnost, že Komise přezkoumala své návrhy s ohledem na vznesené námitky. Pro doplnění tohoto procesu Komise ve svém pracovním programu na rok 2007 oznámila stažení dalších 10 návrhů, z nichž většina je z roku Komise bude pravidelně pokračovat v posuzování návrhů, jejich celkové patřičnosti a jejich (1) KOM(2006) 689. (2) KOM(2006) 690. (3) KOM(2006) 691.

21 SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH A ZLEPŠOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 19 souladu s principy zlepšování právních předpisů, a to i když jsou ještě předmětem jednání zákonodárce. Kromě stále častěji využívaných výsledků rozsáhlých otevřených diskusí, k nimž byl dán podnět zelenými knihami, se Komise od roku 2005 snaží podpořit metodu veřejných konzultací. Na vysoké úrovni byly zřízeny určité skupiny, které umožňují zainteresovaným stranám diskutovat o otázkách týkajících se klíčových hospodářských odvětví nebo o horizontálních otázkách. Konstruktivní dialog se členskými státy pokračoval v roce 2006 prostřednictvím nové skupiny národních odborníků na vysoké úrovni v oblasti práva. Jeho cílem je přispět k šíření osvědčených postupů a posílit spolupráci za účelem zlepšení vnitrostátních právních předpisů i předpisů Společenství. Modernizace současných právních předpisů Stávající právní předpisy jsou pro občany i pro společnosti nezbytnou základnou. Z tohoto důvodu Komise v říjnu 2005 zahájila tříletý rozšířený program zjednodušování ( ) ( 1 ). V rámci uskutečňování tohoto programu bylo v roce 2006 předloženo přibližně padesát návrhů na zjednodušení. Ty se týkají různých oblastí, např. celního kodexu, rámcové směrnice o odpadech, společné organizace trhů v zemědělských odvětvích, platebních služeb nebo strukturální statistiky podnikání. Evropský parlament a Rada ještě nerozhodly o více než dvaceti návrzích, proto lze uvažovat o postupech, které by urychlily jejich přijetí. Komise v listopadu 2006 aktualizovala program pro zjednodušení přidáním 43 nových návrhů s cílem zvýšit jeho účinek a dosáhnout konkrétních hospodářských výhod, a to především snížením správních nákladů vyplývajících z právních předpisů. Program pro zjednodušení byl zařazen do ročního pracovního programu Komise, čímž Komise zdůraznila, že zjednodušení současných právních předpisů se stalo jednou z jejích priorit. Priority Komise se v tom, co by ještě mělo být zjednodušeno, téměř shodují s postoji parlamentních výborů k víceletému programu pro zjednodušení. Na rok 2007 je naplánováno 47 iniciativ. Pro oblast správních výdajů Komise navrhla zahájení velkorysé strategie snižování správních výdajů a navrhla, aby Evropská rada na jaře roku 2007 spolu s členskými státy vymezila cíle snižování tak, aby se v roce 2012 dosáhlo snížení výdajů o 25 %. Komise dne 14. listopadu přijala sdělení o snížení zátěže respondentů a o zjednodušení a vymezení priorit v oblasti statistiky Společenství ( 2 ). Stanovuje strategický přístup, který se snaží pokračovat v ulehčování omezení, která zatěžují společnosti z důvodu nezbytnosti statistik. (1) KOM(2005) 535. (2) KOM(2006) 693.

22 20 OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC Byl obnoven proces rušení aktů, které již nepatří mezi používané akty acquis, a kodifikace aktů Společenství za účelem snížení jejich objemu. Vzhledem k určitému opoždění vůči původním předpokladům, zejména z důvodu překladu do stále narůstajícího počtu úředních jazyků, byl program kodifikace přehodnocen a posílen dalšími prostředky. Počítá s přibližně 500 akty, které se týkají všech oblastí. V této chvíli bylo Komisí dokončeno 85 aktů: 52 jich bylo přijato a zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a 33 je v procesu schvalování Evropským parlamentem nebo Radou. Těchto 85 aktů nahrazuje 300 současných aktů. 500 aktů, na něž se program vztahuje, nahradí celkem přibližně aktů. Komise chce program dokončit do roku 2008 ( 1 ). Evropský parlament vyjádřil svým usnesením ze dne 16. května svou plnou podporu procesu zjednodušení právního prostředí Unie, aby zabezpečil jeho přiměřenost, jednoduchost a účinnost. Domnívá se, že by mělo být upřednostněno zjednodušování nařízení a zrušení zastaralých a nepoužívaných aktů před zjednodušováním směrnic. Kromě toho považuje kodifikaci a přepracování za důležité nástroje zjednodušování acquis communautaire. Na svém červnovém zasedání Evropská rada uvítala provádění programu zjednodušování. Kromě toho požadovala, aby se prioritou všech dotčených útvarů Rady stalo zpracovávání návrhů na zjednodušení. Uplatňování práva Společenství Komise jako strážkyně smluv učinila z kontroly uplatňování práva Společenství jeden ze svých strategických cílů. Souběžná existence 25 právních systémů (27 od 1. ledna 2007) v rámci Evropské unie a objem acquis communautaire téměř směrnic představují nové problémy, které je nutné řešit. Dodržování usnesení práva Společenství ve všech členských státech je podstatné pro zaručení možnosti účinného a okamžitého využívání výhod práva Společenství pro občany a společnosti. Komise v roce 2006 pokračovala v rozboru této politiky v návaznosti na své sdělení z roku 2002 o zlepšení kontroly uplatňování práva Společenství ( 2 ). Přitom zohlednila nedávné usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května o uplatňování práva Společenství. Právě v rámci těchto probíhajících prací Komise pokračovala v rozboru různých dostupných prostředků kontroly s cílem zvýšit jejich účinnost a zlepšit informovanost o kontrole uplatňování práva Společenství. Tyto úvahy se týkají: většího zohlednění možných potíží při provádění již v průběhu přípravné fáze každé nové směrnice, (1) Z platných aktů, jichž se tyto změny týkají, je uvedeno v úplném znění na internetových stránkách EUR-Lex ( dvě třetiny v devatenácti jazykových verzích. (2) Viz KOM(2002) 725 ze dne 11. prosince 2002 na:

23 SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH A ZLEPŠOVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 21 plánování přiměřeného dohledu nad prováděním každé směrnice do národních právních předpisů a užitečnosti zevšeobecnění poskytování tabulek členskými státy, které zaznamenávají shodu vnitrostátních ustanovení s ustanoveními směrnic. Komise pokračovala v analýze různých možností umožňujících snížit počet případů nedodržování práva Společenství a délku jejich řešení s ohledem na stávající i možné mechanismy okamžitého řešení problémů, které postihují jednotlivce a které jsou důsledkem špatného uplatňování práva Společenství. Komise se v rámci opatření navazujících na usnesení Evropského parlamentu o iniciativě Zlepšení tvorby právních předpisů zavázala k vypracování odpovědí na dané problémy. Prozkoumána byla i nutnost zajištění systematického poskytování informací vzhledem k zájmu, jež vyvolávají otázky spojené s činností a akcemi Komise v oblasti kontroly uplatňování práva Společenství. Subsidiarita a proporcionalita Během svého červnového zasedání Evropská rada připomněla, že evropské právní předpisy, které lépe odrážejí vyšší přínos opatření přijatých Evropskou unií než těch, jež byla přijata na různých vnitrostátních úrovních, mohou příznivě ovlivnit důvěru občanů v evropský projekt. Vyzvala tedy Evropský parlament, Radu a Komisi, aby pravidelně ověřovaly správné uplatňování zásad a směrů uvedených v Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality. Evropská rada rovněž uvítala iniciativu rakouského předsednictví zorganizovat v dubnu konferenci o subsidiaritě v St. Pöltenu, která navazuje na konferenci, jež se konala během nizozemského předsednictví v roce 2005 v Haagu. Komise dne 13. června předložila třináctou zprávu Zlepšení tvorby právních předpisů zaměřenou na uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality v roce 2005 ( 1 ). Transparentnost V souvislosti se zahájením evropské iniciativy týkající se problematiky transparentnosti v listopadu 2005 přijala Komise dne 3. května zelenou knihu, která se stala podnětem veřejné konzultace, jež probíhala do 31. srpna ( 2 ). Tento postup se zaměřil na transparentnost vztahů institucí Evropské unie a lobbistických skupin, na lepší poskytování informací široké veřejnosti o příjemcích podpor z fondů Unie a na hodnocení postupů Komise při konzultacích. (1) KOM(2006) 289. (2) KOM(2006) 194.

24 22 OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC Ve snaze zajistit co největší transparentnost rozpočtu Komise v říjnu rozhodla, že dá občanům k dispozici dvě internetové stránky na portálu Europa obsahující informace o podporách Společenství a o veřejných zakázkách ( 1 ). Komise, která tak dává příklad v případě centrálně spravovaných fondů, se snaží podnítit členské státy k tomu, aby následovaly jejího příkladu v případě fondů Společenství, jejichž správa je sdílena (např. v oblasti soudržnosti nebo zemědělství a rybolovu). Tyto fondy představují tři čtvrtiny veškerého financování Společenství. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 4. dubna vyzval Komisi, aby mu předložila legislativní návrh práva přístupu veřejnosti k dokumentům Parlamentu, Rady a Komise. Dalším usnesením ze stejného dne Parlament podpořil doporučení Evropského veřejného ochránce práv Radě, aby přehodnotila svoje odmítnutí veřejných zasedání, při kterých vystupuje jako zákonodárný orgán. Evropská rada, přesvědčená o nutnosti větší transparentnosti práce Rady, přijala během svého červnového zasedání globální politiku transparentnosti založenou na těchto opatřeních: zpřístupnění veřejnosti jednání Rady o legislativních aktech přijatých procesem spolurozhodování i prvních jednání o dalších legislativních aktech, která jsou vzhledem k jejich významu představena ústní formou Komisí během zasedání Rady; pravidelné pořádání veřejných diskusí o důležitých otázkách týkajících se zájmů Unie i jejích občanů; veřejná zasedání při jednáních Rady Všeobecné záležitosti a vnější vztahy o jejím osmnáctiměsíčním programu i při diskusích ostatních útvarů Rady o jejich prioritách; předložení pětiletého programu Komise, jejího ročního pracovního programu i roční politické strategie a diskuse, které z nich vyplývají, jsou rovněž veřejné. Interinstitucionální spolupráce ( 2 ) Po dosažení kompromisu mezi třemi orgány o finančním výhledu na léta Evropský parlament, Rada a Komise podepsaly dne 17. května interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni a řádném finančním hospodaření ( 3 ). Dohoda, která vstoupí v platnost dne 1. ledna 2007, ustanovuje novou kapitolu o finančním hospodaření a několik závazků ze strany institucí ve prospěch účinnějšího provádění rozpočtu. Obsahuje rovněž ustanovení o přezkoumání finančního rámce od let a přiznává Parlamentu významnou úlohu v rámci tohoto celkového přezkumu zahrnujícího všechny aspekty financování a výdajů Evropské unie. (1) a en.htm. (2) Problematikou vztahů s národními parlamenty se zabývá okruh Komise kapitoly VI této zprávy. (3) Úř. věst. C 139, Viz také oddíl 3 této kapitoly.

25 KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE 23 Řízení hospodářských záležitostí Evropský parlament a Rada vypracovaly dne 20. prosince upravenou statistickou klasifikaci ekonomických činností (NACE Revize 2) v Evropském společenství ( 1 ). Tato aktualizace zasluhuje zvláštní pozornost vzhledem k současnému úsilí Komise reformovat statistiku Společenství. Pomocí odpovídajících a srovnatelných údajů je schopna zlepšit řízení hospodářských záležitostí jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství. Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy: Zlepšení tvorby právních předpisů: Posouzení dopadů: Občanská společnost: EUR-Lex: Oddíl 2 Komunikační strategie Souvislosti Orgány Evropské unie si jsou vědomy odstupu, který se postupně vytvořil mezi velkou částí veřejnosti a evropskou integrací, jak ukázaly v některých členských státech zejména diskuse o Ústavě, a proto se v průběhu roku 2005 zaměřily na rozvoj nového přístupu, pokud jde o politiku a komunikační činnosti, který by se vyznačoval větším nasloucháním a četnějšími kontakty s občany. Komise, pro kterou tak byla komunikace jedním ze strategických cílů, přijala v roce 2005 dvě významné iniciativy: na jedné straně přijala interní akční plán na úrovni všech svých útvarů s cílem zajistit účinnější komunikaci; na straně druhé se pustila do přípravy bílé knihy, v níž by představila politickou vizi své strategie a iniciativy, které by se měly ve střednědobém a dlouhodobém výhledu podniknout. (1) Nařízení (ES) č. 1893/2006 (Úř. věst. L 393, ).

26 24 OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC Bílá kniha o evropské komunikační politice Dne 1. února Komise zveřejnila bílou knihu ( 1 ), jejíž přípravu zahájila v roce Hlavním posláním tohoto dokumentu je zapojit všechny příslušné subjekty: orgány a instituce Společenství; členské státy; regionální a místní orgány; politické strany a občanskou společnost. Tyto subjekty by měly společně působit v pěti oblastech: s cílem zaručit všem občanům Unie právo na informace a svobodu projevu navrhuje bílá kniha vypracovat evropskou chartu o komunikaci nebo evropský kodex chování při komunikaci, které by představovaly dobrovolný závazek ze strany vnitrostátních a evropských orgánů; dokument navrhuje zapojit občany a poskytuje k tomu nástroje a prostředky, jež umožní: zlepšit občanskou výchovu (např. síť učitelů, digitálně propojené evropské knihovny); vytvářet mezilidské vazby (např. skutečná a virtuální místa setkání) a posílit vztahy mezi občany a institucemi (např. minimální normy pro konzultace); bílá kniha má za cíl účinněji zapojit sdělovací prostředky do komunikace týkající se Evropy a klade důraz na využití potenciálu nových technologií, jako je internet, v oblasti informací. Počítá se rovněž s modernizací systému Evropa přes satelit, aby sdělovacím prostředkům poskytoval bohatší a kvalitnější materiály, a dále se zavedením evropských programů pro odbornou přípravu ve veřejné komunikaci určených úředníkům evropských a vnitrostátních orgánů; v zájmu lepšího předvídání a pochopení trendů ve veřejném mínění, prostřednictvím sdílení zdrojů a výměny osvědčených postupů, bílá kniha předkládá dva návrhy: zřízení nové sítě vnitrostátních odborníků v oblasti průzkumu veřejného mínění a vytvoření nezávislé observatoře evropského veřejného mínění; nakonec bílá kniha opět zdůrazňuje potřebu jednat společně v rámci partnerství sdružujícího všechny hlavní subjekty: orgány Společenství, členské státy, místní a regionální orgány, politické strany a organizace občanské společnosti. Evropský hospodářský a sociální výbor přijal k bílé knize Komise stanovisko dne 6. července ( 2 ). Měl výhrady k zavedení kodexu chování, jenž by stanovil všeobecné zásady, a vybízí Komisi, aby dále uvažovala, jak může být podpořena skutečná součinnost a interinstitucionální spolupráce na decentralizované úrovni. Nová úvodní stránka Komise V zájmu dalšího zlepšování kvality, a tím pádem i úspěšnější komunikace s evropskými občany, byla speciálně pro ně vytvořena nová úvodní stránka Komise ( 3 ). (1) KOM(2006) 35. (2) Úř. věst. C 309, (3)

27 BUDOUCNOST EVROPY 25 Na této úvodní stránce se nyní nacházejí aktuální informace o Unii, připravované každý den a překládané do všech úředních jazyků EU v co možná nejkratších lhůtách. Jedná se o významný pokrok, neboť až doposud Komise nemohla zveřejňovat každodenní aktuality ve všech úředních jazycích. Jelikož se klade důraz na místní rozměr, je součástí nové úvodní stránky také rubrika V Evropě zprávy z členských států, kde se uveřejňují místní aktuality ve spolupráci se zastoupeními Komise v členských státech. Jiné rubriky se týkají zejména činnosti evropských komisařů a zajímavých událostí na pořadu dne a nesmíme opomenout ani výzvu k účasti na diskusním fóru Debate Europe. Hlavní navigační prvky úvodní stránky byly přeorganizovány, aby lépe vyhovovaly zájmům a potřebám veřejnosti. I nadále se tato stránka věnuje všem aktivitám Komise, avšak přednost mají témata, která vyhledávají samotní návštěvníci. Překlady internetových stránek Generální ředitelství Komise pro překlady s ohledem na narůstající využívání internetu jakožto komunikačního prostředku vyčlenilo pracovníky, kteří se zaměřili na překlady internetových stránek. Obecné odkazy a jiné užitečné internetové adresy: Generální ředitelství pro komunikaci (Evropská komise): Zdroje informací o Evropské unii a kontakty: Oddíl 3 Budoucnost Evropy Ústava ( 1 ) Souvislosti Smlouva o Ústavě pro Evropu byla poté, co ji v Římě dne 29. října 2004 podepsali vedoucí představitelé států a vlád Evropské unie, předložena k ratifikaci podle příslušných ústavních postupů v jednotlivých členských státech. Proces ratifikace, který byl zahájen v roce 2004, (1)

28 26 OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC byl ke konci roku 2005 úspěšně završen ve třinácti z dvaceti pěti členských států. V průběhu téhož roku však negativní výsledky hlasování v referendech pořádaných ve Francii a v Nizozemsku neumožnily v současné době v těchto dvou zemích uskutečnit ratifikaci této smlouvy. Proces ratifikace Smlouvy o Ústavě pro Evropu pokračoval v roce Belgie parlamentním hlasováním smlouvu schválila dne 8. února, Estonsko dne 9. května a Finsko dne 5. prosince. Sedm členských států se ke konci roku 2006 k Ústavě nevyslovilo s definitivní platností. Plán D Souvislosti Při zasedání Evropské rady v červnu 2005 vedoucí představitelé států a vlád Evropské unie přistoupili k zahájení období označovaného jako období reflexe, které by mělo podnítit širokou debatu o budoucnosti Unie poté, co byla Smlouva o Ústavě pro Evropu odmítnuta v referendech konaných ve Francii a v Nizozemsku. V říjnu 2005 Komise za sebe předložila tzv. plán D, tj. demokracii, dialog a diskusi o budoucnosti Evropy: navrhla nové způsoby pro zapojení občanů a pro to, aby přijali za vlastní politiky Společenství, které mají být srozumitelnější. Komise v rámci plánu D dne 27. března zahájila diskusní fórum, které je nyní přístupné ve dvaceti dvou úředních jazycích Unie ( 1 ). Cílem této iniciativy je umožnit hlubší diskusi a reflexi společně s občany Evropské unie ohledně témat, jako je např. hospodářský a sociální rozvoj, vnímání Unie a jejích úloh i hranice Evropy a její role ve světě. S ohledem na zasedání Evropské rady v červnu Komise dne 10. května přijala dvě sdělení, která souvisí s probíhající reflexí. První sdělení nazvané období reflexe a plán D ( 2 ) přináší shrnutí debat a zaměřuje se zejména na poučení, která je již možné vyvodit z plánu D. Tyto závěry doplňují druhé sdělení nazvané program pro občany přinášející výsledky pro Evropu ( 3 ). Toto sdělení obsahuje asi dvanáct konkrétních návrhů, jako je např. přezkum jednotného trhu, zejména s ohledem na úvahy o solidaritě, a práv občanů, zlepšení rozhodovacího procesu, posílení diskusí o přidané hodnotě rozšíření i o absorpční kapacitě Unie nebo provádění iniciativy týkající se lepší právní úpravy a zrychlení prací na přístupu občanů k dokumentům. Jako metodu Komise navrhuje (1) (2) KOM(2006) 212. (3) KOM(2006) 211.

29 BUDOUCNOST EVROPY 27 dvojí přístup: využít nejlepší část možností vyplývajících ze stávajících smluv, aby se dosáhlo konkrétních výsledků a současně se postupovalo v procesu reforem. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 15. a 16. června tento příspěvek se zájmem uvítala a vyslovila se ve prospěch navrženého dvojího přístupu. Evropská rada rovněž ocenila různé iniciativy, které jednotlivé členské státy navrhly v rámci vnitrostátních diskusí, např. zorganizovat v lednu v rámci rakouského předsednictví konferenci v Salcburku. Evropská rada mimo jiné vyslovila uznání Evropskému parlamentu a parlamentu Rakouska za společné zorganizování květnového parlamentního setkání. Evropská rada na tomto základě rozhodla, že po roce užitečné reflexe je třeba zaměřit se na výsledky a provádění konkrétních programů. První konzultace s občany se například uskutečnila ve dnech 8. a 9. října v Bruselu. Tato událost, kterou Komise spolufinancovala, umožnila setkání dvou set účastníků, kteří označili tři hlavní směry pro nadcházející vnitrostátní diskuse: životní prostředí a energetika, dobré sociální podmínky a rodina, mezinárodní úloha Evropy. Kolegium dne 29. listopadu schválilo sdělení místopředsedkyně Komise Wallströmové nazvané Plán D Širší a hlubší diskuse o Evropě. Toto sdělení hodnotí stav provádění Plánu D rok po jeho přijetí a představuje plán pro rozšíření a prohloubení diskuse, která bude následovat po prodloužení období pro reflexi ( 1 ). Finanční výhled na léta ( 2 ) Souvislosti Evropská rada na svém zasedání v prosinci 2005 vyjádřila politický souhlas se zásadními prvky finančního rámce na léta Po intenzivním vyjednávání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí tyto tři instituce dne 17. května 2006 podepsaly interinstitucionální dohodu o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ( 3 ). Interinstitucionální dohoda stanoví limity výdajů podle okruhů (kategorie výdajů) na sedm let v období a upravuje pravidla pro spolupráci mezi institucemi v rozpočtové oblasti. Celková částka prostředků předpokládaných finančním rámcem na roky představuje 864,316 miliard EUR v závazcích (1,048 % hrubého národního důchodu HND Unie) a 820,780 miliard EUR v platbách (1,00 % HND). Přehled podle jednotlivých okruhů: (1) SEK(2006)1553. (2) (3) Úř. věst. C 139, Viz také část Interinstitucionální spolupráce v oddíle 1 této kapitoly.

30 28 OBECNÝ POLITICKÝ RÁMEC 1. Udržitelný růst: 382,139 miliard EUR, z nichž: 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost: 74,098 milionů EUR 1b. Soudržnost pro růst a zaměstnanost: 308,041 miliard EUR 2. Zachování a řízení přírodních zdrojů: 371,344 miliard EUR, z nichž: Tržní výdaje a přímé platby 293,105 miliard EUR 3. Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost: 3a. Svoboda, bezpečnost a spravedlnost: 6,630 miliard EUR 3b. Občanství: 4,140 miliard EUR 4. Evropská unie jako globální partner: 49,463 miliard EUR 5. Administrativní činnosti: 49,800 miliard EUR 6. Vyrovnávací platby ve prospěch nových členských států (Bulharska a Rumunska): 800 milionů EUR Využití finančních prostředků Unie je díky doplňujícím nástrojům, které nespadají do finančního rámce, pružnější. Jedná se o rezervu na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity, nástroj pro flexibilitu a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Pravidla pro řízení a použití těchto nástrojů vyplývají z interinstitucionální dohody. Interinstitucionální dohoda navíc obsahuje závazky orgánů, pokud jde o řádné finanční řízení finančních prostředků Unie. Tyto závazky se zejména týkají vnitřní kontroly fondů Společenství, budoucího přepracování finančního nařízení a ročního finančního plánování. Ve společné deklaraci uvedené v příloze k interinstitucionální dohodě a v souladu se závěry přijatými na zasedání Evropské rady byla Komise vyzvána, aby provedla celkový přezkum zahrnující všechny aspekty výdajů Unie, včetně společné zemědělské politiky, a zdrojů, včetně vyrovnávací platby ve prospěch Spojeného království, a aby v tomto směru vypracovala v období zprávu.

31 Kapitola II Prosperita Oddíl 1 Hospodářské a sociální prostředí Lisabonská strategie: partnerství pro růst a zaměstnanost Souvislosti Na základě zkušeností získaných během pěti let provádění Lisabonské strategie rozhodla Evropská rada na svém zasedání v březnu 2005 o jejím zásadním znovuoživení. Bylo tedy dohodnuto, že se priority nově zaměří na zaměstnanost a růst, přičemž dojde k větší mobilizaci všech zdrojů členských států a Společenství ve třech rozměrech strategie hospodářském, sociálním a environmentálním s cílem lépe využít součinnost v obecném kontextu udržitelného rozvoje. Na neformálním zasedání v Hampton Court v říjnu 2005 hlavy států nebo vlád Unie daly této revidované strategii nový politický začátek tím, že trvaly zejména na způsobu, jakým mohou evropské hodnoty podpořit modernizaci hospodářství a společností v době globalizace. Za účelem provádění této strategie předložila Komise v červenci 2005 program Společenství zahrnující veškeré akce pro růst a zaměstnanost na úrovni Společenství. Členské státy předložily na konci roku 2005 své vnitrostátní programy reformy Komisi, která provedla jejich rozbor v přípravě na zasedání Evropské rady na jaře Dne 25. ledna předložila Komise Evropské radě svou výroční zprávu za rok 2006 zaměřenou na revidovanou Lisabonskou strategii, a to ve formě sdělení Čas zařadit vyšší rychlost Nové partnerství pro růst a zaměstnanost ( 1 ). Uvádí v ní svou analýzu dvaceti pěti (1) KOM(2006) 30.

32 30 PROSPERITA národních programů reforem sdělených členskými státy a shrnuje důležité body ve snaze podpořit užitečné výměny názorů, přičemž však navrhuje konkrétní akce, kterými by se napravily některé nedostatky, na něž bylo rovněž poukázáno. Komise ve zprávě mimo jiné vymezuje čtyři prioritní oblasti činnosti doplněné o konkrétní návrhy, s nimiž Evropská rada vyjádřila svůj souhlas na zasedání ve dnech 23. a 24. března: větší investice do znalostí a inovací: zejména jsou stanoveny přesné cíle pro každý členský stát, pokud jde o část národního bohatství, na kterou je třeba zaměřit výzkum a rozvoj do roku 2010, a o zlepšení inovačních politik. Kromě toho se podpora soustřeďuje na odstranění tlaku na univerzity a vědce, jakož i na některé iniciativy doporučované Komisí, jako např. vytvoření Evropského technologického institutu a podpora rozvoje fondu rizikového kapitálu; uvolnění podnikatelského potenciálu, a zejména malých a středních podniků: Evropská rada přijala závazky s cílem zlepšit podmínky pro zakládání podniků; reakce na globalizaci a stárnutí populace, přičemž úsilí je zaměřeno na přednostní vytváření pracovních míst v určitých kategoriích. Flexibilita a jistota jsou z tohoto hlediska považovány za druh integrovaného přístupu, který má Lisabonská strategie podporovat; účinná evropská energetická politika: za těchto okolností byla zelená kniha předložená Komisí krátce před zasedáním Evropské rady ( 1 ) přijata jako důležitý základ pro diskusi a budoucí rozhodnutí v této oblasti z hlediska trvání, bezpečnosti a konkurenceschopnosti. Evropská rada pověřila Komisi, aby pokračovala ve vytváření této politiky a připravila akční plán, který má Evropská rada v plánu schválit na svém jarním zasedání v roce Evropská rada na svém zasedání v březnu mimo jiné zdůraznila rozhodující potřebu vyvinout zvláštní úsilí s cílem podporovat občany, aby sami skutečně přijali partnerství pro růst a zaměstnanost. Rovněž přijala návrh Komise zorganizovat výměnu správných postupů ( sharing success ) na politické úrovni. Za tímto účelem zorganizovala Komise společně s Portugalskem první seminář na vysoké úrovni, který se týkal excelence a partnerství založených na znalostech ( knowledge partnerships ) mezi univerzitami, výzkumnými středisky a podniky. Na svém neformálním jednání v Lahti (Finsko) dne 20. října a na základě sdělení Komise ( 2 ) rozvinuly hlavy států a vlád Unie strategický přístup v oblasti inovace na základě shody sjednané v rámci diskusí o revidované Lisabonské strategii. Určily tak klíčové oblasti, které vyžadují společnou akci za účelem vytvoření podmínek vhodných pro životní prostředí příznivější pro inovaci v Evropě ( 3 ). (1) Viz okruh Energetika v oddíle 2 této kapitoly. (2) KOM(2006) 589. (3) Viz rovněž okruh Inovace a konkurenceschopnost v oddíle 2 této kapitoly.