Prezident kongresu Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. Viceprezident Prof. MUDr. Peter Kothaj, CSc. Viceprezident Prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc.

Transkript

1

2 XXXVIII. SPOLEČNÝ SJEZD ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH CHIRURGŮ VII. ČESKÝ CHIRURGICKÝ SJEZD V. MEZINÁRODNÍ KONGRES MINIINVAZIVNÍ A ROBOTICKÉ CHIRURGIE IV. INTERAKTNÍ KONGRES HOJENÍ RAN října 00 Česká republika Brno, areál výstaviště pavilon E Prezident kongresu Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc. Viceprezident Prof. MUDr. Peter Kothaj, CSc. Viceprezident Prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc. Vědecký sekretář kongresu Doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D. Záštitu přijali Doc. MUDr. Leoš Heger, ministr zdravotnictví ČR Mgr. Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje Bc. Roman Onderka, MBA., primátor města Brna Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., rektor Masarykovy univerzity v Brně Prof. MUDr. Jiří Mayer, CSc., děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně P. ThDr. Ing. Lukáš Evžen Martinec, OSA, Opat Augustiniánského opatství na Starém Brně Ing. Petr Koška, MBA., ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně JUDr. Antonín Jízdný, ředitel krajské pobočky VZP ČR pro Jihomoravský kraj Ing. Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhy Brno, a.s. Pořadatelé kongresu Česká chirurgická společnost ČLS JEP Slovenská chirurgická společnost, I. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

3 Vědecký výbor Doc. MUDr. Čestmír Neoral, CSc. Doc. MUDr. Karel Havlíček, CSc. Doc. MUDr. Stanislav Czudek, CSc. Doc. MUDr. Jan Dostalík, CSc. Prof. MUDr. Miloslav Duda, DrSc. Prim. MUDr. Jiří Gatěk, Ph.D. Prim. MUDr. Adolf Gryga, CSc. Prof. MUDr. Jiří Hoch, CSc. Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. Prim. MUDr. Jan Smetka Doc. MUDr. Jan Šváb, CSc. Prof. MUDr. Vladimír Třeška, DrSc. Prim. MUDr. Michael Vraný Doc. MUDr. Juraj Olejník, PhD. Prof. MUDr. Juraj Pechan, CSc. Prof. MUDr. Miroslav Danaj, PhD. Prof. MUDr. Jan Wechsler, CSc. Prof. MUDr. Zdeněk Kala, CSc. Doc. MUDr. Dušan Šimkovič, CSc. Prof. MUDr. Jozef Radoňák, CSc. Prim. MUDr. Miroslav Mýtnik, PhD. Doc. MUDr. Dušan Mištuna, CSc., mim. prof Prof. MUDr. Juraj Bober, CSc. Doc. MUDr. Emil Bakoš, PhD. MUDr. Andrej Ferenčík Prof. MUDr. Svetozár Haruštiak, CSc. Doc. MUDr. Martin Huťan, CSc. MUDr. Rastislav Johanes Prof. MUDr. Peter Labaš, CSc. MUDr. Dušan Chlapík, PhD. Doc. MUDr. Augustín Prochotský, CSc. Organizační výbor Prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc. Doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D. Prof. MUDr. Jan Wechsler, CSc. MUDr. Petr Vlček Ph.D. MUDr. Petr Diviš Ph.D. MUDr. Václav Jedlička, Ph.D. MUDr. Jan Doležal, Ph.D. Ladislava Badalíková Dis Renata Škrabalová Dis Ing. Veronika Marečková GENERÁLNÍ PARTNER HLAVNÍ PARTNER PARTNER

4 HOJENÍ RAN s podporou Název časopisu: Statut časopisu: Čtenářská skupina: Obsah: Formát a rozsah: Periodicita: Vydavatel: HOJENÍ RAN nezávislý, recenzovaný časopis; vychází s podporou České společnosti pro léčbu rány všichni odborníci zabývající se léčbou rány (chirurgové, internisté, dermatologové, geriatři, diabetologové, pracovníci domácí zdravotní péče ad.); časopis svou tématikou propojuje interní a chirurgické obory a je otevřen nejen lékařům, ale i ostatním odborným zdravotnickým pracovníkům problematika hojení ran z různých pohledů; příspěvky postgraduálního charakteru (přehledové články, studie, kazuistiky, informace o novinkách, zprávy z odborného dění); samostatná vnitřní příloha je vyhrazena pro zprávy České společnosti pro léčbu rány A4, barevný, rozsah 3 48 stran čtvrtletník Nakladatelství GEUM Redakční rada: Distribuce: prim. MUDr. Ludomír Brož prim. MUDr. Ivo Bureš prim. MUDr. Dominika Diamantová MUDr. Vladimíra Fejfarová prim. MUDr. Milada Franců, Ph.D. Božena Jelínková Bc. Markéta Koutná Anna Kulakovská prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc. roční předplatné v ČR 00 Kč, v SR 50 SK ( novackova@geum.org) Vyžádejte si bezplatné ukázkové číslo! Marie Melicharová prof. MUDr. Alena Pospíšilová, CSc. prof. MUDr. Luboš Sobotka, Ph.D. prof. MUDr. Robert Staffa, Ph.D. MUDr. Jan Stryja Bc. Lenka Šeflová Zdenka Šemberová prof. MUDr. Jaroslav Šimon, DrSc. doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D. Kontakt: Poštovní adresa: Šéfredaktor: Internet: Nakladatelství GEUM Nakladatelství GEUM, Nádražní 66, 53 0 Semily (rukopisy, předplatné) Mgr. Karel Vízner KarelVizner@geum.org geum@geum.org

5 abstrakta 5 Abstrakta III. mezinárodní kongres miniinvazivní a robotické chirurgie II. sympozium hrudních chirurgů ČR s mezinárodní účastí ISBN Vydává: Nakladatelství GEUM Praha, s. r. o. (sídlo Cheb, IČO: 6378) Vydavatel poštovní kontakt: Nakladatelství GEUM Nádražní Semily tel.: fax: geum@geum.org internet: /hojeni Tisk: Tiskárna Glos Semily, s. r. o. tiskarna@glos.cz Společné suplementum časopisů: Hojení ran Suplementum /08 ISSN Registrační číslo MK E 7588

6 6 abstrakta Transplantace tenkého střeva (SBTx) Bassettová, M. Klinika transplantační chirurgie, IKEM, Praha V historii bylo střevo jedním z prvních orgánů, které se lékaři pokoušeli transplantovat. K významnému pokroku však došlo až v 80. a 90. letech minulého století, kdy se objevuje cyklosporin a takrolimus. Transplantace tenkého střeva je tudíž relativně mladá léčebná metoda. Základní funkcí tenkého střeva je zajištění výživy organismu. Významně se podílí na vodním a minerálovém metabolismu. Je to největší imunitní orgán v těle, který zajišťuje obrannou funkci. Pokud není střevo z nejrůznějších příčin schopno zajišťovat svou funkci, hovoříme o selhání funkce střeva. Příčinou selhání střeva je také vlastní ztráta střeva syndrom krátkého střeva (SBS; short bowel syndrom). Příčiny ztráty střeva u dospělých a dětí se mírně liší. Pacienti, u nichž dojde ke vzniku SBS, jsou odkázáni na parenterální výživu. Bohužel, dlouhodobé použití parenterální výživy může být spojeno i s řadou život ohrožujících komplikací. Pro tyto pacienty je pak transplantace tenkého střeva jedinou alternativou pro záchranu života. Kontraindikací k SBTx je současné závažné onemocnění, u kterého nelze předpokládat zlepšení po transplantaci, septický stav pacienta, kompletní ztráta cévního přístupu, malignita, HIV a psychický stav pacienta non-compliance. Pokud u pacienta nebyly shledány žádné kontraindikace je zařazen na čekací listinu waiting list. Výběr dárce probíhá podle velmi přísných kriterií věk do 45 let, shodná krevní skupina, váhový poměr mezi dárcem a příjemcem, absence maligního onemocnění a nevyléčitelné infekce. Jakmile je k dispozici vhodný dárce orgánů, transplantační centrum (TC) informuje pacienta, zjistí jeho aktuální zdravotní stav a zajistí jeho transport do transplantačního centra. V TC je zahájena příprava pacienta k Tx krevní odběry, doplňující vyšetření, celková očista pacienta, střevní hygiena a ATB profylaxe. Transplantace střeva může být: izolovaná střevo; multiorgánová střevo a játra; multiviscerální několik orgánů játra, slinivka, žaludek, duodenum, střevo a tlusté střevo. Odběr štěpu se provádí po stanovení smrti mozku dárce. Doba studené ischémie by neměla přesáhnout 6 hodin. Vlastní operační zákrok spočívá v uvolnění srůstů, preparaci dutiny břišní a našití cévních anastomóz. Po reperfuzi krví a ohřátí na teplotu lidského těla se orální část střeva napojí na zachovalou část zažívacího traktu a aborální část na esovitou kličku nebo konečník příjemce. Vždy se provádí nástěnná ileostomie, která zajišťuje odvod trávicích šťáv a později i zbytků potravy. Ileostomií se provádějí diagnostické biopsie. SBTx se v součastné době provádí v 65 transplantačních centrech ve 0 zemích. Dosažené výsledky jsou nadějí, že transplantace tenkého střeva se brzy stane standardním způsobem léčby pacientů se střevním selháním. Spojivové nádory mediastína Belák, J., Kudláč, M., Vajó, J., Šimon, R., Stebnický, M., Böör, A. II. chirurgická klinika, LF UPJŠ a FN L. Pasteura, Košice, Slovensko Ústav patológie, LF UPJŠ a FN L. Pasteura, Košice, Slovensko Spojivové nádory mediastína patria medzi vzácne nádory mediastína a tvoria asi 7 % nádorov v mediastíne. Histologické zloženie nádorov je odvodené od základného tkaniva, ktoré môže byť tukové, väzivové, chrupkové, môže pochádzať zo svalov a ciev, taktiež môže pochádzať aj z nedostatočne diferencovaných mezenchýmovych elementov. Niekedy sa v nádore vyskytuje aj kombinácia jednotlivých zložiek. Asi 55 % mezenchýmovych nádorov mediastína je malígnych. Metódy Vyhodnotili sme zostavu pacientov operovaných na II. chirurgickej klinike LF UPJŠ a FNLP v Košiciach za 3-ročné obdobie od. januára 987 do 3. decembra 009. Za toto obdobie bolo operovaných na klinike 00 pacientov s tumorom mediastína. C celkového počtu 00 operovaných pacientov s tumorom mediastína u pacientov išlo nádor vychádzajúci zo spojivového tkaniva, čo činí 6 %.V súbore bolo dieťa, ostatní pacienti boli dospelí. Histologická skladba bola pestrá: malígny fibrózny histiocytóm, hemangiopericytóm, hemangióm, sarkóm, leiomyosarkóm, lipóm, angiolipóm, fibrózny tumor. Autori predstavujú prístupovú cestu k týmto tumorom a možnosti aj extenzívnej resekcie. Pooperačná mortalita bola 0 %. Záver Chirurgická liečba je suverénnou liečebnou metódou u tohto typu nádorov, spočíva v extenzívnej resekcii, po ktorej u malígnych nádorov nasleduje chemoterapia a rádioterapia. Spolupráca chirurgov a gastroenterológov pri liečbe ulceróznej kolitídy bezprostredné a dlhodobé výsledky Bober, J., Vrzgula, A., Zakuciová, M., Leško, D., Radoňák, J. I. chirurgická klinika, FNLP a LF UPJŠ, Košice, Slovensko I. interná klinika, FNLP a LF UPJŠ, Košice, Slovensko a ciel Proktokolektómia s ileo-pouch-análnou anastomózou (IPAA) je už dlhšiu dobu zlatým štandardom chirurgickej liečby ulceróznej kolitídy. Napriek tomu sú niektoré otázky stále otvorené (rozsah mukozektómie, typ a dĺžka rezervoára, protektívna ileostómia, laparoskopický prístup). Cieľom je prispieť svojimi skúsenosťami a zaujať stanovisko k diskutovaným problémom.

7 abstrakta 7 Klinický súbor V rokoch bolo v úzkej spolupráci s gastroenterológmi indikovaných a operovaných 34 pacientov pre ulceróznu kolitídu. Urgentne operovaní, elektívne 3 chorých. U 3 operovaných bola vykonaná IPAA, staplerová anastomóza u 6, laparoskopický prístup u 5 operovaných. Pooperačné komplikácie boli zaznamenané u 3 operovaných (38 %). Mortalita žiadna. Z dlhodobých výsledkov do 6 stolíc denne udávalo 64 % operovaných, žiadnu a nočnú stolicu udávalo 7,7 % operovaných. Záver Naše skúsenosti aj vďaka intenzívnej spolupráci s inými odborníkmi potvrdzujú výborné bezprostredné výsledky aj napriek vyššiemu výskytu bezprostredných pooperačných komplikácií. V ostatných rokoch uprednostňujeme staplerovú anastomózu a laparoskopický prístup s dobrými výsledkami. Postiradiační angiosarkom prsu Bystřický, P., Cejp, V., Holan, P. Chirurgické oddělení, Nemocnice Písek a.s. Patologické oddělení, Nemocnice Písek a.s. Výskyt postiradiačního angiosarkomu prsu je zaznamenáván velmi sporadicky. Postihuje pacientky nejčastěji rok po iradiaci pro předchozí karcinom prsu. Průměrný věk pacientek se pohybuje mezi 60 a 70 lety. Onemocnění vyžaduje většinou v první řadě léčbu chirurgickou. Metody Autoři prezentují kazuistiku 67leté pacientky, u které zaznamenali nález angiosarkomu prsu 7 let po záchovné operaci a adjuvantní chemoradioterapii. Šlo o náhodný nález při preventivní prohlídce. Byla provedena ablace prsu a pacientka je dále léčena onkologem. Postiradiační sarkom prsu je sice velmi vzácnou, ale nepříznivou pozdní komplikací adjuvantní radioterapie po záchovné operaci pro karcinom prsu. Vliv somatostatinu a jeho derivátů na prevenci pankreatické píštěle u plánovaných operací pankreatu Čečka, F., Jon, B., Ferko, A., Šubrt, Z. Chirurgická klinika, LF UK a FN Hradec Králové Resekce pankreatu je stále nejdůležitější modalitou léčby onemocnění pankreatu. Je to jediná potenciálně kurativní metoda léčby karcinomu hlavy pankreatu a periampulární oblasti. Nejzávažnější komplikací po resekcích pankreatu je pankreatická píštěl, její incidence se v literatuře udává nejčastěji mezi 0 a 30 %. Myšlenka podávání somatostatinu a jeho derivátů v prevenci vzniku pankreatické píštěle se objevila již před 30 lety, nicméně názory na využití somatostatinu v této indikaci jsou stále rozporuplné a často protichůdné. Cílem této práce je shrnout dostupné poznatky o využití somatostatinu a jeho derivátů v této indikaci. Metoda Provedli jsme literární rešerši, hledali jsme randomizované studie a meta-analýzy, které se zabývají touto problematikou. V literatuře jsme identifikovali randomizovaných studií s více než 50 pacienty a 6 meta-analýz vycházejících z uvedených randomizovaných studií. a závěry uvedených randomizovaných studií jsou nejednotné a často protichůdné. To je způsobeno několika faktory: do studií byly zařazeny různé typy operačních výkonů, bylo použito různé dávkování podávaných léků a v neposlední řadě byly použity různé definice pankreatické píštěle. Z těchto důvodů je nutné pečlivě analyzovat a interpretovat dosažené výsledky. Rutinní podávání somatostatinu a jeho derivátů při všech operacích pankreatu není doporučováno. Doporučuje se jejich selektivní podávání v případech, kdy je vyšší riziko vzniku pankreatické píštěle. Komplikace po sleeve resekci žaludku kazuistiky Čierny, M., Kříž, M., Vašíček, J. Chirurgické oddělení, Nemocnice Břeclav, p.o. Chirurgická léčba obezity a metabolických poruch se svou četností i spektrem výkonů rychle rozšiřuje za podpory technologií umožňujících provádět operace minimálně invazivním způsobem. Důležitým ukazatelem při hodnocení přínosu bariatrické chirurgie je mimo jiné i četnost komplikací a úspěšnost při jejich řešení. Autoři v kazuistkách sdělují svoje dosavadní zkušenosti s řešením komplikací u morbidně obézních v souboru 80 pacientů po sleeve resekcí žaludku (tubulizaci). Možnosti liečby nevarikózneho krvácania z horného GIT Daňová, I., Mikolajčík, A., Smolár, M., Mištuna, D. Chirurgická klinika, Martinskej fakultnej nemocnice, Martin, Slovensko Krvácania z gastrointestinálneho traktu (GIT) patria medzi najčastejšie príčiny náhlych brušných príhod. Mortalita na akútne krvácanie z horného GIT nevarikóznej etiológie sa za

8 8 abstrakta obdobie posledných rokov výrazne nezmenila, stále zostáva okolo 6 0 %. Predchádzajúce obdobie zaznamenalo rozvoj endoskopických postupov a zavedenie nových liekov do liečby, čo sa odrazilo na zmenách v diagnosticko-terapeutickom algoritme krvácania z horného GIT. Cieľ Cieľom našej práce bolo analyzovať výsledky diagnostiky a liečby nevarikózneho krvácania z horného GIT v súbore pacientov z rokov a porovnať ich so súborom pacientov hospitalizovaných v rokoch , keď sa v antisekrečnej liečbe používali v prevažnej miere inhibítory protónovej pumpy. Súbor pacientov V prvom súbore v rokoch bolo na chirurgickej klinike Martinskej fakultnej nemocnice hospitalizovaných 9 pacientov s nevarikóznym krvácaním z horného GIT (6 mužov, 68 žien; priemerný vek 56,7 roka; pacientov nad 60 rokov bolo 4,3 %). V druhom súbore v rokoch bolo na. a. chirurgickej klinike hospitalizovaných s rovnakou diagnózou 59 pacientov (07 mužov, 5 žien; priemerný vek 6,8 roka; pacientov nad 60 rokov bolo 59, %). Četnost metastatického postižení mediastinálních uzlin při plicní metastazektomii Doležel, J., Jedlička, V., Peštál, A., Veselý, M., Čapov, I., Szkorupa, M., Vodička 3, J.. chirurgická klinika, FN u sv. Anny, Brno. chirurgická klinika, LF UP a FN Olomouc 3 Chirurgická klinika, FN Plzeň Systematická mediastinální lymfadenektomie se stala standardní součástí kurativní resekce pro nemalobuněčný karcinom plic. V rámci plicní metastazektomie není dosud pravidelně prováděna a její výsledky a význam, zejména pro staging, nebyl dosud komplexně hodnocen. Cílem pro rok 009 bylo zhodnotit četnost pacientů s nálezem metastáz v uzlinách při plicní metastazektomii. Metodika Abychom mohli exaktně stanovit postižení mediastinálních uzlin při sekundárním postižení plic, provádíme při každé plicní metastazektomii systematickou mediastinální lymfadenektomii stejným postupem jako při operaci pro plicní karcinom. Metódy Dva 5-ročné súbory pacientov boli spracované retrospektívnou analýzou a výsledky analýzy boli vyhodnotené štatistickými metódami pomocou Pearsonovho chí-kvadrátového testu a Fisherovho testu. V obidvoch súboroch bol rozdiel v iniciálnej konzervatívnej a endoskopickej hemostáze minimálny. Recidíva krvácania bola v obidvoch súboroch približne rovnaká. Štatisticky významný rozdiel sme nezaznamenali ani v definitívnej konzervatívnej a endoskopickej hemostáze. V druhom súbore ( ) mierne stúpol počet urgentných výkonov v porovnaní s prvým súborom (99 996). Celková mortalita v druhom súbore bola 7,6 % a v porovnávanom súbore bola 6, %, ale pooperačná mortalita v druhom súbore klesla na,5 %, pričom v prvom súbore to bolo 5, %. Záver Zavedením nových postupov do liečby nevarikózneho krvácania z horného GIT sme nezistili štatisticky významné rozdiely v definitívnej konzervatívnej a endoskopickej hemostáze. Uvedená skutočnosť je ovplyvnená aj tým, že podľa metodického pokynu MZ SR z roku 004 sú pacienti s hemodynamicky menej závažným krvácaním hospitalizovaní na interných oddeleniach. Na chirurgických pracoviskách sa riešia iba hemodynamicky závažné prípady krvácania, ktoré vyžadujú vyšší počet urgentných chirurgických výkonov. Vzhľadom na to, že v druhom súbore bol priemerný vek pacientov vyšší o 6, rokov a takmer 7 % a viac pacientov bolo starších ako 60 rokov, často výrazne polymorbidných, zaznamenali sme mierny vzostup celkovej mortality, ale pooperačná mortalita bola dokonca nižšia. V roce 009 byla provedena metastazektomie plicní a systematická mediastinální lymfadenektomie u 33 pacientů. Šestkrát byl origem metastatického procesu sarkom, karcinom dvacesedmkrát. U šesti pacientů byla provedena plicní metastazektomie oboustranně. U 8 pacientů byla nalezena solitární metastáza. Průměrná velikost metastáz byla 6 mm. Průměrný počet získaných uzlin mediastina byl 5 (nejméně 0 a nejvíce 60 u jednoho pacienta). Metastáza v mediastinální uzlině byla prokázána u tří pacientů, metastáza MFH ve stanici 0, metastáza Grawitzova tumoru ve stanici 0, metastáza typického karcinoidu ve stanici 4. Z resekčních výkonů na plicním parenchymu byla provedena lobektmie u 8 pacientů, segmentektomie u 4 pacientů, precizní excize u 6 pacientů, atypická resekce u 5 pacientů. Pneumonektomie prvedena nebyla. Komplikace: jedekrát umrtí polymorbidní pacientky na respirační selhání po oboustranné plicní metastazektomii. Původ metastatického procesu: karcinom kolorekta 4, karcinom endometria, karcinom Grawitz 7, malobuněčný melanom, karcioid, karcinom glandulae thyreoideae, karcinom mammae, sarkom endometria, sarkomy 5. Četnost postižení mediastinálních uzlin metastázou při plicní metastazektomii 9 % je na spodní hranici hranici očekávaného rozmezí 9 9 %. Očekávali jsme vyšší zastoupení pozitivních uzlin mediastina u metastazektomií pro kolorektální origo, takovéto hodnocení však správně přísluší až kompletnímu souboru a ne dílčímu výsledku. Srovnání kumulativní hodnoty přežívání za 3 roky u pacientů s pozitivním a negativní nálezem metastáz v uzlinách bude stanoveno v roce 0. Podpořeno GRANTEM IGA NS

9 abstrakta 9 Vliv intravenózně podávaného inzulínu na hodnoty krevních plynů při resekci plic první výsledky Doležel, J., Peštál, A., Zvoníčková, D., Jedlička, V., Veselý, M., Chovanec, Z., Čapov, I., Krontorád-Koutná 3, I., Ručka 3, Z. I. chirurgická klinika, FN u sv. Anny, Brno Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN u sv. Anny, Brno 3 Centrum analýzy biomedicínského obrazu, Fakulta informatiky MU, Brno a dvakrát segmentektomie, v kontrolním souboru čtyřikrát lobektomie a jednou segmentektomie. V současném souboru jsme pomocí párového t-testu na hladině významnosti 5 % neprokázali vliv inzulínu na hodnotu krevních plynů během resekčního výkonu na plicích. Jedná se však o dílčí výsledek, úplný závěr bude možno stanovit až na kompletním souboru šedesáti pacientů. Zde budou také sledovány rozdíly v podskupinách pacientů s diabetem. Operabilita bronchogenního karcinomu v České republice je asi %. Jedním z důvodů je nízká kardiorespirační rezerva. 90 % pacientů s karcinomem plic má CHOPN, u 0 % z nich lze předpokládat závažné kardiovaskulární onemocnění. Dosud jsme se snažili zlepšit ventilaci pomocí bronchodilatancií a perfuzi kardiologickou přípravou. Další možností je ovlivnění plicní difuze inzulínem. Tento účinek byl již v minulosti prokázán u pacientů se srdečním selháním. Cílem naší práce je zjistit zda lze inzulínem ovlivnit hodnoty krevních plynů během resekčního výkonu na plíci. Metodika Pacienti jsou náhodně rozděleni na dvě skupiny, první (sledované) skupině podáváme inzulín, druhé (kontrolní) ne. Sledovaný soubor je rozdělen ještě na tři podsoubory: pacienti nediabetici, diabetici na perorálních preparátech, diabetici léčení inzulínem. Inzulín lidský (Insuman Rapid ) podáváme u normoglykemických pacientů v počáteční dávce 8 IU/hodinu a dále je jeho dávka titrována dle aktuální hodnoty glykemie. Hodnoty glykemie kontrolujeme v hodinových intervalech glukometrem. Současně s inzulínem podáváme infuzi 0% glukózy. Rychlost podávání infuze je přibližně 50 ml/hodinu (vždy taková, aby příjem glukózy byl mg/kg/min). Hodnoty krevních plynů stanovujeme z arteriální krve, kterou odebíráme před začátkem podávání inzulínu (operací), před zahájením selektivní ventilace, při konci operace, opět v momentu obnovení ventilace na obě plíce. Statistické srovnání časových řad hodnot krevních plynů provádíme jak u jednotlivých pacientů, tak u výše uvedených skupin. Ke srovnání byl použit párový t-test s hladinou významnosti 5 %. Srovnání bylo provedeno dosud u 9 pacientů. U 4 pacientů byl během resekčního výkonu podán inzulín, 5 pacientů bylo operováno bez podání inzulínu během operace. Změna sledovaných proměnných vyšetření dle Astrupa byla počítána jako výstupní hodnota minus vstupní hodnota. Srovnání změn krevních plynů mezi skupinou pacientů s inzulínem a bez inzulínu nevykazuje statisticky významný rozdíl v hladině významnosti 5 %. Prokázáno bylo statisticky významně větší snížení hodnot HCO 3 (p=0,04) a hodnot BE (p=0,09). Průměrná spotřeba inzulínu byla 3,4 IU na resekční výkon. V sledovaném souboru byla provedena desetkrát lobektomie, dvakrát pneumonektomie Low volume laparoskopická nefrektomie pro příbuzenskou transplantaci Dostalík, J., Martínek, M., Samlík, J., Mazur, M., Guňková, P., Guňka, I. Chirurgická klinika, LF Ostravské univerzity a FN Ostrava Cíl Zhodnotit výsledky laparoskopické techniky odběru ledviny od živého dárce. Materiál a metody Analyzovány jsou výsledky 35 pacientů, kterým byla v období odebrána ledvina pro transplantaci laparoskopickou technikou. V období bylo provedeno 35 odběrů ledviny pro transplantaci laparoskopickou technikou. U 33 pacientů byla odebrána ledvina z levé strany, dvakrát byla ledvina odebrána z pravé strany. Průměrný operační čas byl 63 minut, průměrná doba teplé ischemie byla 8 vteřin. Pooperační průběh byl komplikován u šesti pacientů (morbidita 7 %), mortalita byla 0 %, průměrná doba hospitalizace byla 9 dnů. Laparoskopická technika odběru ledviny od živého dárce představuje i při nízké frekvenci operací bezpečnou techniku, poskytující dárci výhody miniinvazivního přístupu. Dlouhodobé výsledky laparoskopických myotomií s antirefluxními plastikami pro achalazii Drahoňovský, V., Pecák, P. Palas Athena s.r.o, Praha; ALMEDA, a.s., Městská nemocnice Neratovice Laparoskopicky provedená Hellerova myotomie zlepšuje dysfagii a ostatní projevy achalazie. Vedlejším efektem může být postmyotomický gastroezofageální reflux. Od roku 995 do 007 jsme provedli 5 konsekutivních laparoskopických operací pro stadia I až IV achalazie se třemi druhy antirefluxní plastiky

10 0 abstrakta v závislosti na stadiu achalazie, přítomnosti hiatové hernie, tvaru a lokalizaci hiatu a podle velikosti fundu žaludku. Studií chceme stanovit dlouhodobé výledky včetně následného gastroezofageálního refluxu po chirurgických laparoskopických operacích. Metoda Všechny operované jsme obeslali dotazníky kvality života (GIQLI), Likert reflux skore před a po provedené operaci skore spokojenosti s provedenou operací excelentní, dobrý, uspokojivý a špatný. Od 8 nemocných jsme získali všechny potřebné údaje. Skupina myotomie + Nissen-Rossetti cirkulární plastika 3 nemocných se střední dobou sledování 6,5 roku Likert reflux skore před a po operaci 0/5 bodů GIQLI 6, bodů (zdravá populace má skore 0 bodů) skore spokojenosti excelentní a dobrý 6, součet 8 ze 3 sledovaných Skupina myotomie + Toupet zadní parciální plastika 33 nemocných se střední dobou sledování 5,8 roku Likert reflux skore před a po operaci 3/77 bodů GIQLI bodů skore spokojenosti excelentní 4, dobrý 7, součet 3 ze 33 sledovaných Skupina myotomie + přední plastika Dor 0 operovaných se střední dobou sledování, roku Likert reflux skore před a po operaci /3 bodů GIQLI 0,6 bodů skore spokojenosti excelentní 5 a dobrý 5, součet 0 z 0 sledovaných Skupina myotomie bez antirefluxní plastiky 7 operovaných se střední dobou sledování 9,4 roku Likert reflux skore před a po operaci 9/9 bodů GIQLI 06,3 bodů skore spokojenosti excelentní 3, dobrý 4, součet 7 ze 7 sledovaných Laparoskopická myotomie s antirefluxní plastikou je bezpečná metoda s velmi dobrým symptomatickým efektem, trvajícím průměrně více než 8 let po provedené operaci. Nejleší trvalý antirefluxní efekt mají cirkulární a zadní parciální antirefluxní plastika. Kvalita života pacientů po nízké resekci pro kolorektální karcinom Ducháč, V., Štukavec, J., Denemark, L., Teplan, V., Weiss, J. Chirurgická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha Kolorektální karcinomy jsou ve světě třetím nejčastějším druhem zhoubných nádorů. Smutný celosvětový primát České republiky nás nutní nejenom intenzivně zlepšovat primární prevenci a komplexní, multioborovou léčbu, ale i intenzivně se zabývat kvalitou života našich postižených spoluobčanů. Hodnocení kvality života je snaha o objektivní kvantifikaci subjektivního posouzení vlastní životní situace nemocného, určení dopadu, které má onemocnění na fyzický či psychický stav postiženého, na jeho způsob života a pocit životní spokojenosti. Metody Pomocí dotazníkového průzkumu byli oslovení nemocní, kteří podstoupili radikální chirurgickou léčbu nízkou resekci pro kolorektální karcinom lokalizovaný na distálním sigmatu a rektu ( ). K získání dat byl zvolen standardizovaný generický dotazník k hodnocení zdravotního stavu v obecné populaci SF 36, který vznikl v rámci projektu IQPLA. Dotazník obsahuje celkem 36 položek rozdělených do 8 dimenzí. Každá položka (otázka) obsahuje několik navržených odpovědí na principu pětistupňové škálové stupnice. Jednotlivé dimenze jsou: fyzické fungování, fyzická omezení, tělesná bolest, všeobecné zdraví, vitalita, sociální fungování, emoční problémy, duševní zdraví. Obecně je dotazník SF 36 citlivý ke všem zdravotním problémům fyzického charakteru a k celkovému duševnímu zdraví. Za sledované období bylo na chirurgické klinice FN Královské Vinohrady provedeno 94 resekčních výkonů pro nízko uložený kolorektální karcinom. Dotazníkem bylo obesláno 6 nemocných (u 33 potvrzeno úmrtí). Vrátilo se 66 dotazníků (56,5 %). Z nich nevyplněno 7 (4, %) a 3 (8,7 %) s informací o úmrtí pacienta. Celkem jsme získali 8 (43,5 %) plně nebo částečně vyplněných dotazníků, které byly zahrnuty do dalšího zpracování. Rozložení souboru je následující: muži 69, ženy 59; průměrný věk 66 let; lokalizace nádoru: rektosigma 43, rektum 85. Sumární výsledky (dimeneze: medián; průměrná hodnota; průměrná odchylka): fyzické fungování: 3;,3; 0,7 fyzická omezení: ;,5; 0,5 tělesná bolest: ;,6; 0,5 všeobecné zdraví: 3; 3,3;, vitalita: ;,5;, sociální fungování: ;,; 0,9 emoční problémy: ;,;, duševní zdraví: 3;,8; 0,8

11 abstrakta Konkrétně dominuje omezování kontaktů s okolím mimo rodinu, omezení společenského života, sklon k depresím, ztráta vitality. Pozitivním výsledkem je zcela minimální úroveň a omezení v důsledku bolesti. Hybridní NOTES cholecystektomie a salpingektomie transgastrickým, transrektálním a transvaginálním přístupem v experimentu Dušek,, T., Sotona, O., Špaček, V., Ferko, A. Katedra válečné chirurgie, Fakulta vojenského zdravotnictví, Univerzita Obrany, Brno Chirurgická klinika, LF UK a FN Hradec Králové V rámci vědecko-výzkumných aktivit Katedry válečné chirurgie Fakulty vojenského zdravotnictví byl v roce 008 zahájen experimentální projekt na velkém pokusném zvířeti (praseti domácím), který má za cíl seznámit se s metodou hybridního NOTES a prokázat jeho technickou proveditelnost a bezpečnost. Materiál a metodika V experimentu na samicích prasete domácího byla provedena cholecystektomie a salpingektomie hybridní technikou NOTES transgastrickým, transrektálním a transvaginálním přístupem. Operováno bylo celkem 4 pokusných zvířat, která byla po operaci observována 7 4 dní. Sledovaná byla pooperační morbidita, letalita a při posmrtném vyšetření nitrobřišní komplikace. Dislokace umělé aortální chlopně v břišní aortě po neúspěšné implantaci katetrizační metodou TAVI kazuistika Dvořáček, M., Vaněk, I., Vlček, L., Kočka, V. Chirurgická klinika, 3. LF UK, Kardiovaskulární centrum, FN Královské Vinohrady, Praha S novými metodami léčby přicházejí i zatím méně obvyklé komplikace. Metoda TAVI je zavedena ve FN Královské Vinohrady od roku 009 a počet dosud takto ošetřených pacientů je. Chceme předvést zajímavou kazuistiku kardiologického pacienta po invazivní terapii, která si vyžádala cévně chirurgické řešení. Kazuistika Pacient se stenózou aortální chlopně byl indikován k implatanci umělé chlopně cestou a. femoralis. Průběh výkonu byl komplikován opakovaným vyklouznutím z kořene aorty. Při pokusu o extrakci došlo k uvíznutí implantátu v břišní aortě. Při kontrolním nástřiku kontrastní látkou bylo patrné, že se uzavírá odstup pravé renální tepny. Pacient byl indikován k revizi a extrakci chlopně z aortotomie. Výkon byl proveden z totálního subkostálního řezu. K usnadnění extrakce tělesa byla, po naložení svorek a aortotomii, použita ledová tříšť, která vede k větší komprimabilitě implantátu. Ztráta krevní 000 ml krve, aorta a viscerální tepny bez poškození, prostá sutura pokračujícím Prolen stehem, výkon bez komplikací. Provedeny byly 4 transgastrické, 6 transrektálních a 4 transvaginální hybridní cholecystektomie a salpingektomie. Všechna pokusných zvířat byla v pooperačním období bez komplikací. Při postmortálním vyšetření jsme neprokázali žádnou pooperační komplikaci, gastrotomie, kolotomie i kolpotomie byly zhojeny primárně, v dutině břišní nebyly známky peritonitidy. NOTES představuje moderní a revoluční přístup k miniinvazivní chirurgii. Na základě našich zkušeností preferujeme k NOTES cholecystektomii i salpingektomii u pokusného zvířete transrektální a transvaginální přístup, který je, na rozdíl od transgastrické techniky, jednodušší. Podmínkou k rozšiřování zkušeností je dostatečný výcvik na zvířecích modelech, postupné zavádění této metody do klinických experimentů, sdílení zkušeností včetně komplikací a jejich řešení na mezinárodní úrovni a samozřejmě výzkum a vývoj nových technik a nástrojů. Práce byla podpořena Projektem obranného výzkumu Ministerstva obrany ČR OVUOFVZ S novými komplikacemi přicházejí další zkušenosti, o které je třeba se podělit. Z uvedeného vyplývá zvýšený důraz na mezioborovou spolupráci. Roboticky asistované cévní rekonstrukce aortoilické oblasti Dvořák, M., Novotný, T., Staffa, R. II. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny, Brno Centrum robotické chirurgie, FN u sv. Anny, Brno Minimálně invazivní přístupy v cévní chirurgii jsou jedním z nejmladších odvětví laparoskopické chirurgie. Cévní tým II. chirurgické kliniky se zařadil svým robotickým programem mezi ostatní centra v květnu 006. Počtem úspěšně odoperovaných cévních pacientů se řadí mezi nejúspěšnější pracoviště. Na našem souboru 4 pacientů chceme demonstrovat přínos robotiky pro cévní pacienty. Metodika Operace provádíme kombinovaným přístupem za použití laparoskopie a robotického systému da Vinci (Intuitive Surgical Inc., Sunnyvale, USA). Používáme transperitoneální přímý přístup

12 Discussion The solitary metastasis occures between 48 % and 75 %. Patients with multiple metastases have had statistically signifiabstrakta k aortě. Centrální anastomózu našíváme robotickým systémem. Periferní anastomózy jsou našity klasickou technikou. Přínos metody jsme hodnotili na podkladě pooperačního průběhu a počtu komplikací. Od května 006 jsme provedli celkem 4 roboticky asistovaných cévních rekonstrukcí pro okluzi v aortoilické oblasti (34 mužů, 8 žen). Implantovali jsme ilicko-femorální by-passy, aorto-femorálních a 9 aorto-bifemorálních by-passů. Průměrný věk pacientů našeho souboru byl 59 let. Doba pobytu na JIP po výkonu průměrně, dne. V průběhu sledování (průměr 3 měsíců; rozmezí 48 měsíců) byly zaznamenány tři časné uzávěry rekonstrukce (všechny pro insuficientní výtok vyřešeny prodloužením rekonstrukce), žádné srdeční či plicní komplikace, uroinfekty, nulová pooperační mortalita. Z pozdních komplikací jednou kýla v portu, žádná infekce cévní rekonstrukce. Sekundární průchodnost rekonstrukcí 00%. Peritoneal Carcinomatosis Staging, později pomocí Peritoneal Cancer Index, stupeň radikality cytoreduktivního výkonu byl hodnocen užitím Completeness of Cytoreduction score (CC0- CC3). Sledována byla morbidita a mortalita souboru. Geometrické průměry dob přežití jsou u peritoneální karcinomatózy při karcinomu rekta 7,3 měsíců, při karcinomu tračníku 6,6 měsíců. U podskupiny pacientů, u kterých byla dosažena kompletní či téměř kompletní cytoredukce (CC0 CC), je průměr doby přežití 3,3 měsíců. Morbidita souboru je 5 % (Clavien III-V). Naše výsledky poukazují na oprávněnost indikace CRS + IPC v terapii CRPC, a to zejména u pacientů, kde lze očekávat dosažení kompletní cytoredukce. Přínosem roboticky asistovaných cévních rekonstrukcí aortoilické oblasti je především kratší doba pobytu na JIP a délka pooperační hospitalizace, rychlejší rekonvalescence, menší riziko infekce rekonstrukce při užití mininvazivního přístupu, menší riziko kýly v jizvě. Operační čas robotické cévní rekonstrukce je podobně jako v případě ostatních miniinvazivních výkonů delší v porovnání s otevřeným výkonem. Toto prodloužení však nebylo v našem souboru spojeno se zvýšeným počtem pooperačních komplikací. Robotické cévní výkony tak mohou představovat výhodnější alternativu řešení okluzivního onemocnění aortoilické oblasti proti standardní otevřené metodě. Význam cytoreduktivní chirurgie a intraperitoneální chemoterapie v léčbě peritoneální karcinomatózy Dytrych, P., Antoš, F., Šerclová, Z., Hromádková, E., Ryska, O., Vítek, P. Chirurgická klinika,. LF UK a IPVZ, FN Na Bulovce, Praha Surgical treatment of lung metastases Dzian, A., Hamžík, J., Smolár, M., Kavcová, E., Mištuna, D. Clinic of Surgery, JLF UK a MFN, Martin, Slovakia Clinic of Tuberculosis and Respiratory Diseases, JLF UK a MFN, Martin, Slovakia Introduction One of the characteristic properties of malignant tumors is the foundation of distant metastases, whereby lungs are often the place of these metastases. According to the published information, thoracic surgical removal of metastases is acceptable as one of the possibilities of treatment. The aim of this study is evaluation of the relative data to lung metastases and their removal, to find out the living of the patients. Methods Authors have retrospectively evaluated 6 patients, which were undergone surgical treatment of lung metastases on Surgical Clinic JLF UK and MFN in Martin. Peritoneální karcinomatóza kolorektálního původu (CRPC) je tradičně indikována k paliaci systémovou chemoterapií. Po zavedení moderních chemoterapeutik skupiny takto léčených pacientů dosahují průměrného přežívání v rozsahu 0 měsíců. Řada studií posledního desetiletí, které prezentují soubory pacientů s CRPC léčených metodou cytoreduktivní chirurgie (CRS) kombinovanou s intraperitoneální chemoterapií (IPC), prokazuje větší úspěšnost léčby, když se mediány přežívání v těchto pracích pohybují v rozsahu 3 60 měsíců. Metoda V prezentaci uvádíme soubor 4 pacientů s CRPC léčených v letech metodou CRS + IPC. Stupeň rozsahu peritoneální karcinomatózy byl zpočátku hodnocen pomocí Gilly Results The most common primary tumor was colorectal carcinoma (4 %). 50 % of all patients had solitary metastasis. The average age of operated patients was 5.7 and average disease-free interval (DFI) was 40.3±36.5 months. The most common operative performance was wedge resection using thoracotomy approach (54 %). Post-operative complications were occurred in 4.5 % of all patients. Post-operative mortality was 0 %. After complete or incomplete surgical resection the two-year survival was 59 %, three-year survival was 48 % and median of survival was 33 months.

13 abstrakta 3 cantly worse survival as patients with solitary metastasis (3- year survival 37 % versus 6 %, p=0.03 %). DFI is variable from 3.4 to 4 months. Patients with DFI 36 months and more have not had statistically significantly longer survival as patients with DFI less than 36 months. Conclusion Nowadays, surgical treatment of lung metastases is safe and potentially curative method connected with low risk of complications and good efficiency. Dvouleté zkušenosti s roboticky asistovanými výkony pro karcinom rekta Eber, Z., Tvarůžek, J., Sirotek, L., Šimoník, L., Melnik, J. Centrum robotické chirurgie Vysočina, Nemocnice sv. Zdislavy, a.s. Masarykův onkologický ústav, Brno Česká republika patří mezi země s nejvyšší incidencí karcinomů rekta. Chirurgické řešení solidních nádorů zaujímá v algoritmu jejich terapie přední místo, neboť exaktně provedená operace zásadním způsobem ovlivňuje prognózu pacienta. V rámci komplexní onkologické léčby se vedle systémové terapie uplatňují klasické i nové chirurgické přístupy s použitím nejmodernějších technologií. Těžké akutní pankreatitidy léčené Sulperazonem Ehrenberger, J., Holéczy, P. Multioborová JIP (MO JIP) chirurgické oddělení, Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava-Vítkovice Autoři analyzují soubor pacientů hospitalizovaných na MO JIP chirurgického a gastroenterologického oddělení Vítkovické nemocnice a.s. s diagnózou akutní pankreatitidy (AP) v období až V souboru bylo 8 pacientů, z toho 70 mužů a 48 žen. Věk pacientů se pohyboval v rozmezí let s průměrem 5,6 roku. Diagnostika byla provedena na základě anamnézy, fyzikálního vyšetření, laboratorního nálezu a nálezů zobrazovacích metod. USG břicha jsme provedli u 97,5 % nemocných, CT břicha u 77,9 % nemocných. U pacientů z těžkou formou AP jsme CT vyšetření provedli u 00 % nemocných. ERCP jsme indikovali u 44 % nemocných. Cílem sdělení je informovat o zkušenostech s použitím Sulperazonu (cefoperazon a sulbactam) v léčbě pacientů s těžkou formou AP, který se autorům osvědčil a doporučují jeho použití pro jeho antimikrobiální efektivitu, cenovou přístupnost a způsob podávání. Odtrhnutie bránice vpravo pri polytraume Ferenčik, A., Porubec, D., Mucha, P., Murcko, M. Chirurgické oddelenie, NsP Trebišov, a.s., Slovensko Metody Roboticky asistované nízké resekce a amputace rekta pro karcinom jsou v robotickém centru Vysočina, nemocnice sv. Zdislavy, a.s. prováděny dva roky. Touto metodou bylo provedeno přes 60 resekčních a amputačních výkonů u pacientů s karcinomem rekta. Soubor zahrnuje pacienty jak po neoadjuvantní radiochemoterapii, tak i bez ní. Přibývající zkušenosti s touto operativou značně redukovaly počáteční operační časy a peroperační krevní ztráty. Současně jsme výrazně ustoupili od původně stanovených kontraindikací k operačním výkonům. Roboticky asistované operace jsou bezesporu přínosem v chirurgické léčbě karcinomu rekta a lze konstatovat, že pokročilost lokálních nálezů není kontraindikací k jejich provedení. Tuto metodu preferujeme u nízko uložených tumorů rekta indikovaných k amputačním výkonům. Jde o bezpečnou metodu zvyšující pooperační komfort pacienta. Poranenia bránice vznikajú pri náhlej prudkej kompresii dolnej časti hrudníka. Pôsobiaca sila môže byť predozadná alebo bočná. Autori vo svojej kazuistike prezentujú prípad mladého pacienta s ťažkým polytraumatizmom poranením hrudníka, brucha, chrbtice po autohavárii. U pacienta došlo k odtrhnutiu bránice vpravo od úponu na stene hrudníkovej, kontúzii pľúc, lacerácii pečene, trieštivej ruptúre pravej obličky, zlomeninám rebier a chrbtice. V šokovom stave po autohavárii prijatý na OAIM. Popis prípadu Pacient bol chirurgicky riešený v šokovom stave, po otvorení dutiny brušnej rozšíreným subkostálnym rezom zisťujeme prítomnosť masívneho hemoperitonea. Pri revízii pečeň s laceráciou S5 transponovaná do pravej pohrudničnej dutiny pri odtrhnutí pravej bránice od úponu na stene hrudníkovej, trieštivá ruptúra pravej obličky s aktívnym krvácaním, kontúzia pravých pľúc. Stav riešený pravostrannou nefrektómiou suturou pečene, suturou pravej bránice nerezorbovatelnými stehmi vedenými okolo príslušného rebra a pokračujúcim absorbovateľným stehom. Drenáž hrudníka vpravo a dutiny brušnej. Pooperačný priebeh bol komplikovaný, pacient na ventilátore a po operácii a celkovej intenzívnej pooperačnej starostlivosti došlo k uzdraveniu pacienta.

14 4 abstrakta Záver Súčasťou torakoabdominálnych poranení bývajú aj poranenia bránice. K odtrhnutiu bránice od úponov na hrudníkovej stene dochádza pri prevažujúcom násilí na hrudník. Tieto poranenia si vyžadujú včasné chirurgické riešenie. Postgraduální výchova chirurgů Budování programů v akreditovaných centrech Ferko, A. Chirurgická klinika, LF UK a FN Hradec Králové Změna postgraduální výchovy v medicíně a motivace absolventů lékařských fakult nastupovat do nemocnic v České republice jsou živým a diskutovaným tématem. Ve FN Hradec Králové byl zvolen systematický přístup k výchově mladých lékařů a již před 3 lety byly vytvořeny programy výchovy v jednotlivých garantovaných oborech. V těchto programech byly stanoveny cíle ve výchově kvalita péče o svěřeného pacienta, kvalita odborně medicínských znalostí, výchova na základě praxe, profesionalita a komunikační schopnosti. Také byly stanoveny metody na dosažení těchto cílů a to zejména v rámci specializované přípravy chirurga. Autoři prezentují svoje vlastní zkušenosti a hodnocení efektivity programu. Onkologické aspekty laparoskopických resekcí jater Ferko, A., Šubrt, Z., Jon, B., Čečka, F. Chirurgická klinika, LF UK a FN Hradec Králové Metody V období (za 4 měsíců) jsme využili systém V.A.C. na nehojící se, rozpadlé a infikované rány (laparotomie, třísla, bérec) s bohatou sekrecí po cévní rekonstrukci (femoropopliteální, aortofemorální) u 0 pacientů. Sledovali jsme vývoj bakteriálního osídlení rány, dynamiku zánětlivých markerů a dobu stabilizace rány k předání do ambulantní péče. jsme srovnali se skupinou 9 pacientů s podobným rozsahem postižení, kteří byli léčeni pomocí aktivního krytí. Průměrná doba aplikace systému V.A.C. byla dnů. Sledované parametry prokázaly pokles bakteriálního osídlení, rychlý ústup ranné sekrece a tvorbu granulací, snížení doby hospitalizace o 4,5 dne v porovnání se srovnávanou skupinou. Následně se všechny rány plně zhojily, cévní náhrady zůstaly zachovány a během dalšího sledování ( měsíců) nebyly zaznamenány známky pozdní infekce. Léčba s využitím systému V.A.C. v cévní chirurgii měla v našem sledovaném souboru lepší výsledky než dříve používaný systém krytí (wet to dry). Lokální recidivy po konzervativních výkonech u karcinomu prsu Gatěk, J., Vážan, P., Kotoč, J., Kotočová, K., Hnátek, L., Duben, J., Dudešek, B. Chirurgické oddělení, Nemocnice Atlas, a.s., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně V průběhu posledních 0 let je možné pozorovat vzrůstající počet laparoskopických resekcí pro maligní postižení jater. V současnosti je již možné konstatovat, že laparoskopická resekce jater je metodou volby u selektované skupiny pacientů a že výsledky pětiletého přežívání, zejména u metastáz kolorektálního karcinomu, jsou srovnatelné s výsledky klasických otevřených resekcí. Autoři prezentují současný pohled na laparoskopickou resekci jater zejména pro metastatické postižení. Vycházejí z vlastních zkušeností a z analýzy literatury. Využití systému V.A.C. v cévní chirurgii Fialová, J., Utíkal, P., Bachleda, P. II. chirurgická klinika, FN Olomouc Systém Vacuum Assisted Closure (V.A.C.) využívá kontrolovaný a lokalizovaný podtlak na podporu léčby ran drenáží tekutin umožňuje dekompresi tkání, snižuje mikrobiální kontaminaci rány a stimuluje růst granulačních tkání. Lokální recidivy po konzervativním výkonu jsou selháním chirurgické terapie karcinomu prsu. Vliv lokálních metastáz po konzervativních výkonech na další vývoj onemocnění je kontroverzní. Existuje obecná shoda, že by mělo být vyvinuto maximální úsilí, aby byl jejich počet redukován na minimum. Metoda Na chirurgickém oddělení Nemocnice Atlas bylo od. ledna 004 do 3. prosince 009 provedeno 330 konzervativních výkonů pro karcinom prsu. Dle rozsahu jsou výkony definovány jako diagnostická biopsie, lumpektomie a kvadrantektomie. U všech pacientek byl proveden výkon v axile (biopsie sentinelové uzliny / disekce axily). Resekát byl označen stehy a odeslán na mamografické vyšetření. Do stěny kavity jsou aplikovány klipy. Při reresekci odstraňujeme tkán stěny kavity, která byla pozitivní. Povrch celého resekátu byl barven tuží a od června 007 sadou speciálních barev. Povrch resekátu je rozdělen na šest ploch a barven dle prostorové orientace. Minimální vzdálenost resekční linie od tumoru byla 5 mm. Při menší vzdálenosti byla provedena reexcize.

15 Srovnání skupiny konvertovaných se skupinou laparoskopickou ukázalo trend k lepšímu dlouhodobému přežívání laparoskopicky operovaných, ale bez statistické významnosti (p=0,79). Stejně tak nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v přežívání pacientů s konvertovanou laparoskopickou operací a otevřeným výkonem (p=0,409). Při srovnání skupiny konvertovaných se skupinou pacientů s dokončenou laparoskopickou operací nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v přežívání v žádném stadiu karcinomu kolorekta. Rovněž nebyly nalezeny rozdíly na hladině významnosti p<0,05 při srovnání skupiny konvertovaných se skupinou otevřeně operovaných. Při hodnocení skupiny konvertovaných se skupinou s dokončenou laparoskopickou a otevřenou operací nebyly shledány rozdíly v relativní četnosti jak celkového počtu, tak lokálních a vzdálených recidiv. Shodný byl výskyt port site metastáz v laparoskopické skupině a metastáz v laparotomii ve skupině otevřených operací (0,8 %), vyšší pak ve skupině konverzí (,4 %), ale bez statistické významnosti. Jak při srovnávání skupiny konverzí se skupinou laparoskopickou, tak při srovnávání skuabstrakta 5 Do studie bylo zařazeno 330 pacientek s konzervativním výkonem, tzn. 8,9 % výkonů na prsu pro karcinom. Průměrný věk byl 59 let (minimálně 5, maximálně 88 let). Follow-up je 39,6 měsíců (minimálně, maximálně 70 měsíců) a medián byl 38 měsíců. Velikost nádorů: T, velikost T3 jedenkrát. V souboru jsou tato stadia: stadium 0 9krát, I 0krát, IIA 63krát, IIB 33krát, IIIA 5krát, IIIB nezastižen, IIIC 9krát. Lumpektomie byla provedena krát a kvadrantektomie 9krát. Konzervativní výkon jako konečné řešení byl 3krát, mastektomie 9krát při neúspěchu dosáhnout volných okrajů. V souboru 330 konzervativních výkonů mělo pozitivní axilární uzliny 98 pacientek. Pozitivní sentinelové i nonsentinelové uzliny byly 40krát. Reexcize byla provedena 78krát. Pozitivní resekční linie byla 0krát. Z celkového počtu reexcizí byl nález maligních buněk v reresekátech 3krát. Prs u všech 9 pacientek po mastektomii obsahoval maligní buňky. V souboru se objevilo 5 lokálních recidiv, což představuje,5 % a výskyt 0,5 % ročně. Dvě recidivy byly prvními známkami generalizace procesu. Zbylé tři recidivy byly v těsné blízkosti původní rány jako solitární uzly 8 až 0 mm. U jedné pacientky byla registrována regionální recidiva v axile bez průkazu recidivy v prsu. 8 pacientek je léčeno pro vzdálené metastázy bez lokální recidivy. 0 pacientek zemřelo na základní onemocnění bez lokální recidivy v prsu a jedna po regionální recidivě v axile. Výskyt lokálních recidiv v souboru je v souladu s evropskými standardy. Odpovědná indikace pacientek ke konzervativním výkonům spolu s pečlivou chirurgickou technikou jsou důležité faktory v prevenci výskytu lokálních recidiv. Užití stentů v trávicím traktu z pohledu chirurga Geiger, J., Veselý, V., Vachtová, M. Chirurgická klinika, FN Plzeň Metoda zavádění klasických jícnových stentů operační cestou z gastrotomie pro chirurgicky jinak neřešitelné maligní stenózy jícnu a kardie žaludku je stará několik desetiletí. S dostupností samoexpandibilních endoprotéz zaváděných pod endoskopickou nebo rentgenologickou (RTG) kontrolou, či kombinací obou, a současně změnou strategie léčby malignit, dochází k rozšíření indikačních skupin pacientů, jimž jsou stenty implantovány. Díky novým typům stentů, endoskopicky odstranitelným nebo degradabilním endoprotézám, rozšiřujeme oblast použití kromě stentáže malignit i na nezhoubné nálezy jícnu, žaludku, duodena, proximální části tenkého střeva i celého tračníku (striktury, perforace, insuficience anastomóz). V našem sdělení chceme nastínit důvody, které chirurga vedou k ústupu od operačního řešení v nedávné minulosti jednoznačně chirurgických případů a prezentujeme soubor nemocných, kterým byl zaveden stent do trávicího traktu endoskopickou metodou na Chirurgické klinice Fakultní nemocnice v Plzni od roku 99. Vliv konverze na dlouhodobé výsledky v laparoskopické kolorektální chirurgii Guňková, P., Guňka, I., Martínek, L., Dostalík, J., Mazur, M., Vávra, P. Chirurgická klinika, FN Ostrava Laparoskopická technika neovlivňuje negativně onkologickou radikalitu, celkové přežívání a přežívání bez recidivy malignity ve srovnání s otevřenou technikou. Je nutno ale zvlášť hodnotit pacienty, u kterých byla operace zahájena laparoskopicky, ale technické limity této techniky byly překročeny a bylo nutno provést konverzi. Cílem práce je zhodnocení potenciálně negativního vlivu konverze na dlouhodobé výsledky v laparoskopické kolorektální chirurgii. Metody Do studie bylo zařazeno 99 pacientů, kterým byla za období od. ledna 00 do 3. prosince 009 na Chirurgické klinice FN Ostrava provedena elektivní operace pro kolorektální karcinom. 407 pacientů bylo operováno otevřeně, laparoskopicky byla operace dokončena u 480 pacientů a u 4 pacientů byla operace konvertována. V definovaných skupinách byla hodnocena celková délka přežívání bez ohledu na stadium a délka přežívání, zohledňující stadium onemocnění. Vzhledem k malému počtu pacientů ve skupině konverzí byly společně hodnoceny karcinomy rekta i kolon. U kurativních operací byl sledován interval onemocnění bez recidivy a četnost výskytu lokálních a vzdálených recidiv včetně port site metastáz. Dlouhodobé přežívání a doba do progrese onemocnění byly analyzovány pomocí Kaplan-Meierovy metodiky kumulativního přežívání a křivky přežívání byly srovnávány log-rank testem. p-value<0,05 bylo považováno za statisticky významný výsledek.

16 6 abstrakta piny konverzí se skupinou otevřenou, nebyly v délce disease-free survivalu nalezeny rozdíly na hladině statistické významnosti p<0,05. Konvertovaná laparoskopická operace u pacientů s kolorektálním karcinomem neznamená negativní ovlivnění délky přežívání, intervalu bez recidivy onemocnění či četnosti lokálních, vzdálených a port site metastáz u kurativních výkonů. Časné výsledky multiviscerálních resekcí pro malignity Gürlich, R., Denemark, L., Havlůj, L., Štefka, J., Skála, P., Štukavec, J., Vyhnánek, F. Chirurgická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha Multiviscerální resekce jsou indikovány zejména u lokálně pokročilého kolorektálního karcinomu. Naše výsledky PD se současnou resekcí cév nelze statisticky hodnotit a jsou stále spíše souborem kazuistických sdělení. Přesto se domníváme, ve shodě s literaturou, že PD s resekcí cév VSM-VP signifikantně zvyšuje procento resekability a signifikantně nezvyšuje perioperační mortalitu ani morbiditu. Přežívání dle literárních údajů je shodné s nemocnými po prosté PD. Indikace PD se současnou resekcí cév truncus coeliacus je zatím výjimečná. Domníváme, že PD s resekcí VSM-VP by měla být ve specializovaných centrech v indikovaných případech standardní léčebnou metodou u karcinomu hlavy pankreatu. Duodenobiliární poranění při tupém úrazu břicha Hájek¹, A., Novák², P., Vítek³, P., Jurenka¹, D., Chrostek¹, M., Pastrňák², J. ¹Chirurgicko-traumatologické oddělení, Nemocnice ve Frýdku- Místku ²Radiodiagnostické oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku ³Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku Metodika a výsledky Na našem pracovišti patří multiviscerální resekce již dva roky ke standardní operační technice. V našem souboru kazuistických sdělení komentujeme zejména pooperační morbiditu a mortalitu multiviscerálních resekčních výkonů pro orgánovou malignitu ve srovnání s publikovanými výsledky dalších autorů. Ve shodě s literaturou se domníváme, že multiviscerální resekce zvyšují procento resekability a signifikantně nezvyšují perioperační mortalitu ani morbiditu. Blokové resekce pro orgánové malignity by měly patřit na onkochirurgických pracovištích standardním technikám chirurgické léčby. Resekce cév jako součást výkonů pro karcinom pankreatu? Gürlich, R., Denemark, L., Havlůj, L., Štefka, J., Skála, P., Vyhnánek, F., Vaněk, I. Chirurgická klinika, 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha V době diagnózy je resekabilních asi 0 % nádorů hlavy pankreatu. Zvýšení resekability můžeme dosáhnout pankreatoduodenektomií (PD) se současnou resekcí cév. Metodika a výsledky Na našem pracovišti patří PD se současnou resekcí horní mezenterické žíly-portální žíly (VSM-VP) již dva roky ke standardním operacím. V současné době jsme zavedli u indikovaných nemocných PD se současnou resekcí arterií truncus coeliacus. Poranění žlučníku, choledochu a duodena při nepenetrujících úrazech břicha jsou velmi vzácná. Jejich včasné rozpoznání, ať už jde o izolovaná poranění nebo součást polytraumatu, je obtížné, ale rozhodující pro příznivý konečný výsledek. Prezentujeme 3 kazuistická sdělení, ve všech případech se jednalo o mladé muže.. případ: Ruptura žlučníku jako izolované poranění při pádu v ebrietě. Pacient byl hospitalizován k observaci pro mozkovou komoci. Až následující den pro nevýraznou břišní symptomatologii bylo indikováno sonografické vyšetření, které odhalilo toto závažné poranění.. případ: Ruptura duodena při pádu s kola s nárazem řídítek do pupeční krajiny. Tento mladý pacient byl přijat k hospitalizaci až na druhý pokus. Při prvním vyšetření na něm ambulantní chirurg neshledal kromě nevelké oděrky nad pupkem žádný patologický projev. Při opakované návštěvě po dvou hodinách již prostý snímek břicha odhalil nevelké retropneumoperitoneum a směřoval nás k urgentní revizi. Oproti dramatičtějším RTG obrazům, jaké vidíme při perforaci duodena v případech komplikovaných endoskopických papilosfinkterotomií, si zde konzervativní postup nelze dovolit. 3. případ: Na poranění choledochu u třetího pacienta jsme pojali podezření až při second loock operaci. Jako spolujezdec opilého řidiče utrpěl polytrauma při havárii osobního vozu. Hemodynamicky nestabilní byl urgentně revidován byla mj. provedena sutura nástěnné lacerace v. portae, resekce odtržené kličky ilea a provedena tamponáda pravého laloku jater. Při revizi po 48 hodinách a odstranění tamponády jsme našli při hraně duodena stopu žluči. Na sál byl přivolán gastroenterolog, který provedl ERCP a přestože nezobrazil zjevnou extravasaci, zavedl duodenobiliární stent. Dalších 5 týdnů byl pacient v péči oddělení ARO.

17 abstrakta 7 Po 6 týdnech od zavedení byl odstraněn duodenobiliární stent, poté ale došlo k rozvoji retroperitoneální flegmony, kterou jsme drénovali a v rámci hledání zdroje posléze prostor nastříkli kontrastní látkou a prokázali komunikaci s terminálním choledochem! Až po znovuzavedení duodenobiliárního stentu se podařilo pacienta zahojit. Přestože se většina chirurgů s takovým poraněním setká možná jednou za život a nebo vůbec, je důležité na ně myslet. Komplikace po bariatrických operacích zajímavé kazuistiky Holéczy, P., Bolek, M., Krištof, J., Ševčíková, J. Chirurgické oddělení, Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava- Vítkovice Cílem sdělení je referovat o zkušenostech s řešením dvou vybraných případů s komplikací bariatrických výkonů. Obsahem prezentace je popis případů dehiscence staplerové linie a gastroentroanastomózy u pacientek po sleeve gastrektomii a gastrickém by-passu. Kazuistiky První pacientka podstoupila dvě reoperace, první laparoskopickou, druhou klasickou. Příčinou komplikace byla dehiscence ve staplerové linii v blízkosti jícnu. Vytvořením plánované píštěle na srkavém drénu za 3 týdny došlo k zhojení. Druhá pacientka byla reoperována pro dehiscenci gastroenteroanastomózy, následovaly dvě další reoperace a výsledkem bylo vytvoření spontánní gastrointestinální píštěle s možností příjmu potravy per os. Dále byl její stav komplikován parézou dolních končetin po intervenci pro discitidu hrudní páteře. Reoperace po bariatrických výkonech jsou považovány za nesmírně obtížné a jsou zatížené vysokou morbiditou i letalitou. V našem souboru jsme zatím úmrtí nezaznamenali. Klíčem k úspěchu je agresivní přístup a špičková intenzivní péče. Chirurgická léčba neuroendokrinních nádorů plic Horažďovský, P., Hytych, V., Konopa, Z., Tašková, A., Visokai, V., Vašáková, M., Homolka, J. Chirurgická klinika,. LF UK a FTNsP, Praha Pneumologická klinika,. LF UK a FTNsP, Praha plicní nádory do 4 skupin typický karcinoid (TK), atypický karcinoid (AK), velkobuněčný neuroendokrinní karcinom (LCNEC) a malobuněčný karcinom (SCLC). Chirurgické léčba V případě typického a atypického karcinoidu představuje kompletní chirurgická resekce nejefektivnější léčbu. Pokud není jasná diagnóza je vhodné periferní lézi odstranit klínovitou resekcí s peroperačním histologických vyšetřením. Plicní karcinoid se v 5 % vyskytuje jako periferní léze. Zde je metodou volby provedení lobektomie a mediastinální lymfadenektomie. Chirurgická léčba centrálně uložených karcinoidů je složitější. V závislosti na výše uvedených kriteriích jsou pacienti indikováni k pneumonektomii nebo méně rozsáhlému parenchym šetřícímu výkonu s bronchoplastikou doplněnou mediastinální lymfadenektomií. K LCNEC přistupujeme stejně jako k ostatním typům nemalobuněčných plicních karcinomů. Pokud nejsou postiženy mediastinální uzliny, je indikována primárně anatomická plicní resekce s mediastinální lymfadenektomií. SCLC zahrnuje přibližně 0 % plicních malignit. Nádor rychle proliferuje, má vysokou invazivitu a metastatický potenciál. V léčbě je ve většině případů metodou volby chemoradioterapie. Jelikož má 60 % pacientů v době diagnózy vzdálené metastázy má chirurgická léčba pouze limitované uplatnění. Vlastní soubor Na Chirurgické klinice. LF UK a FTNsP jsme v letech provedli přibližně 500 torakochirurgických operací. V průběhu těchto pěti let jsme operovali 6 pacientů u kterých byl při histologickém vyšetření diagnostikován některý z typů neuroendokrinního plicního nádoru. Ve případech se jednalo o typický nebo atypický karcinoid, u pacientů byl LCNEC, u 0 pacientů byla provedena diagnostická operace pro SCLC a 9 pacientů mělo NSCLC s různým stupněm neuroendokrinní diferenciace. Bylo provedeno 34 anatomických resekcí (8 lobektomií a 6 pneumonektomií), neanatomických klínovitých resekcí, 4 diagnostických biopsií a explorace při inoperabilním nálezu. Při kurativním záměru operace byla vždy provedena mediastinální lymfadenektomie. Podrobná analýza souboru bude provedena v ústním sdělení. Možnosti manažmentu enteroatmosferických fistúl v open abdomene Huťan jr., M., Huťan sr., M., Prochotský, A., Škultéty, J., Sekáč, J. II. chirurgická klinika, LF UK a FNsP Bratislava, Slovensko IV. chirurgická klinika, LF UK a FNsP Bratislava, Slovensko Neuroendokrinní (NE) nádory plic představují heterogenní skupinu, která zahrnuje široké spektrum nádorů od dobře diferencovaného typického karcinoidu až po malobuněčný karcinom s vysokou invazivitou a nepříznivou prognózou. Tyto nádory vycházejí z neuroendokrinních buněk plic.. Pro klasifikaci NE nádorů plic používáme na našem pracovišti Travisovu klasifikaci WHO z roku 99. Podle ní se dělí NE Existuje málo stavov v chirurgii, ktoré sú tak terapeuticky náročné, ako je open abdomen. V posledných rokoch vidíme posun v terapeutických algoritmoch, zaoberajúcich sa klasifikáciou, liečbou a manažmentom open abdomenu. Každá ďalšia komplikácia v open abdomene však výrazne zhoršuje prognózu pacienta pri základnej, už aj tak závažnej

18 8 abstrakta diagnóze. Jednou z najzávažnejších komplikácií sú enteroatmosferické fistuly, pričom štandardný postup neexistuje. V literatúre sú indície, že v ich manažmente by mohla hlavnú úlohu zohrávať metodika V.A.C. (Vacuum Assisted Closure), najmä v zmysle diverzie črevného obsahu s následnom znížením septickej morbidity pacienta. Akékoľvek štúdie na ich zhodnotenie sú takmer neuskutočniteľné vzhľadom na malé množstvo pacientov a výraznú diverziu súboru. Autori prezentujú rozličné postupy, vlastný súbor pacientov a použitých metodík ako aj zhodnotenie dostupnej literatúry. Intenzívna starostlivosť a spolupráca v liečbe ťažkej nekrotizujúcej pankreatitídy Huťan, M., Rashidi, Y., Zelenák, J., Rybár, J., Gebhardtová, A., Yaghi, A., Koutun, J. IV. Chirurgická klinika, LF UK a FNsP, Bratislava-Ružinov, Slovensko Klinika anestézy a intenzívnej medicíny, LF UK a FNsP, Bratislava-Ružinov, Slovensko Akútna pankreatitída je definovaná ako akútny zápalový proces, ktorý zahŕňa pankreas, peripankreatické tkanivo a aj vzdialené orgány. Spektrum ochorenia kolíše od ľahkej až po rapídne progresívnu, fulminantnú formu ochorenia s MODS (multiple organ dysfunction syndrome), so sepsou alebo bez sepsy. Približne 80 % prípadov má mierny priebeh s nízkou morbiditou a mortalitou. Ťažká akútna pankreatitída (SAP; severe acute pancreatitis) je spojená s komplikáciami, ktoré môžu byť lokálne alebo systémové. V liečbe dominuje aktívna konzervatívna liečba, ktorá dosiahla optimálny štandard v interdisciplinárnej intenzívnej liečbe so zlepšenými diagnostickými možnosťami kontroly priebehu. Potreba sledovania morfologických a biochemických zmien pri pankreatitíde, možnosti intenzívnej liečby s renálnou a respiračnou podporou, s eliminačnými metódami, možnosti endoskópie a intervenčnej rádiológie presahujú hranice chirurgického pracoviska a vyžadujú si úzku interdisciplinárnu spoluprácu. Indikácie na chirurgickú liečbu sa sprísňujú. Autori uvádzajú súbor 3 pacientov liečených na ich pracovisku v rokoch , pričom 9 pacientov (37 %), spĺňalo kritériá SAP. Analyzujú hodnoty CRP, APACHE II skóre, CT nálezy, podávanie ATB. Uvádzajú využitie endoskópie pri biliárnej pankreatitíde (ERCP + EPS) ako aj postupov pri orgánovom zlyhávaní (hemodialýza, CVVH, umelá pľúcna ventilácia UPV, podpora kardiovaskulárneho systému KVS). Pod CT kontrolou drénovali 7 pacientov (, %), u pacientov (0,6 %) urobili embolizáciu arteriálnych pseudoaneuryziem. Operovali 8 pacientov (5,5 %), operácia spočívala v nekrosektómii, preplachovej drenáži alebo laparostómii. Po odoznení zápalu urobili u 5 pacientov cholecystektómiu (6, %). Mortalita v celom súbore bola 5,3 %, pri SAP 4,4 %. V diskusii zdôrazňujú včasnú tekutinovú náhradu, analgetickú liečbu formou epidurálneho katétra a prevenciu hypoxémie, liečbu na jednotkách intenzívnej starostlivosti alebo intenzívnej medicíny (KAIM) s exaktným sledovaním priebehu, enterálnu výživu a prísne kritériá pre operačnú liečbu. V manažmente pacientov sa osvedčila modifikovaná pankreatická jednotka (pancreatic unit), ktorej zloženie uvádzajú. Diagnostika a léčba TBC plic z pohledu chirurga Hytych, V., Konopa, Z., Horažďovský, P., Tašková, A. Chirurgická klinika,. LF UK a FTN, Praha Tuberkulóza je celosvětově nejzávažnějším infekčním onemocněním a je nejčastější příčinou úmrtí na přenosné nemoci. V Evropě kolísá incidence TBC mezi 4/ obyvatel na Islandu a 300/ obyvatel v Rumunsku. Hippokrates toto onemocnění nazývá ftizis, z řeckého hubnouti či schnouti. Výrazu tuberkul hrbolek použil poprvé Celsus z Effesu a Aristoteles a Galén poznali, že je choroba nakažlivá. Dnešní všeobecný název tuberkulóza zavedl Schönlein. Původce tuberkulózy objevil Robert Koch a dne svůj objev zveřejnil. Léčba tuberkulózy prodělala během let vývoj od převážně intervenční terapie ke konzervativní léčbě, kdy chirurgické výkony jsou pouze doplňkem léčebného spektra. V roce 88 zavedl Carlo Forlanini léčbu arteficiálním pneumotoraxem. Torakoplastiku navrhl v roce 879 Estlander a techniku dále rozpracovali Nissen a Sauerbruch. O prvním pokusu o resekci plic u nemocného s TBC referoval poprvé Block v roce 88. První úspěšnou plicní resekci provedl v roce 89 Tuffier, když odstranil plicní vrchol 5letému nemocnému s tuberkulózou. Kolapsové metody představovala frenikotomie, extrapleurální pneumolýza, plombáž mezi fascia endothoracica a parietální pleuru a pneumoperitoneum. V roce 90 referoval Jacobeus o nové metodě torakoskopii, když zavedl v místním znecitlivění do hrudníku kovový cystoskop. Torakoskopie umožnila nejen rozšíření diagnostických metod, ale i torakokaustiku a pneumolýzu a tím zdokonalení léčebného PNO. První lobektomii pro tuberkulózu plic provedl v roce 934 Friedlander a první segmentektomii Churchil a Belsey v roce 939. V roce 949 K. P. Klassen, A. J. Anlyan a G. M. Curtis zavedli otevřenou plicní biopsii a v roce 959 Carlens mediastinoskopii. V současnosti nahradila videomediastinoskopie klasickou Carlensovu mediastinoskopii a videotorakoskopie (VTS) a video-asistovaná torakoskopie (VATS) torakoskopii a otevřenou biopsii. Chirurgické výkony pro TBC plic rozdělujeme na diagnostické a terapeutické. Z diagnostických chirurgických výkonů dáváme přednost mediastinoskopii, VTS, VATS a parasternální mediastinotomii u nemocných s pleurálními výpotky, difúzním postižením parenchymu nebo mediastinální lymfadenopatií. Vždy odebíráme vzorek na kultivaci a molekulárně genetické vyšetření. Mezi terapeutické výkony řadíme především klínovité resekce cestou torakotomie či VATS. Dále segmentární resekce, lobektomie a výjimečně pneumonektomie.

19 abstrakta 9 Indikace k chirurgické léčbě TBC:. neztišitelné krvácení;. koincidence TBC a plicní rakoviny; 3. podezření na bronchogenní karcinom u neověřených lézí; 4. rezidua po úspěšné konzervativní terapii tuberkulomy, kaverny, fibrokaseózní ložiska, bronchiektázie, atelektáza; 5. profylaxe recidivy onemocnění; 6. neúspěšná konzervativní terapie, infekce atypickými mykobakteriemi a superinfekce; 7. některé formy multirezistentní tuberkulózy. Jako jediná z kolapsových metod je dodnes prováděna torakoplastika. Hrudní chirurgie má stále roli v diagnostice tuberkulózy a v indikovaných případech doplňuje základní konzervativní terapii zvláště u nemocných s multirezistentní tuberkulózou. Literatura: Blyth, D. F. Pneumonectomy for inflamatory lung disease. Eur J Cardiothorac Surg 8, 4: , 000. Duin, N., Sitcliff, J. A History of medicine. London: Morgan Samuel Edition, 99. Hytych, V., Horažďovský, P., Verner, A. Mezinárodní doporučení pro operační léčbu TBC a plicních mykobakterióz. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 4, Suppl. : 6 7, 007. Loddenkemper, R., Sagebiel, D., Brendel, A. Strategies against multidrug-resistant tuberculosis. Eur Respir J 36, Suppl. 36: 66s 77s, 00. Shiraishi, Y., Nakajima, Y., Katsuragi, N., Kurai, M., Takahashi, N. Resectional surgery combined with chemotherapy remains the treatment of choice for multidrug-resistant tuberculosis. J Thorac Cardiovasc Surg 8, 4: 53 58, 004. Shott, H. Die Chronik der Medizin. Dortmund: Bertelsmann Lexikon Verlag, 993. Souilamas, R., Riquet, M., Barthes, F. P. et al. Surgical treatment of active and sequelar forms of pulmonary tuberculosis. Ann Thorac Surg 7, : , 00. Sung, S. W., Kang, C. H., Kim, Y. T. et al. Surgery increased the chance of cure in multi-drug resistant pulmonary tuberculosis. Eur J Cardiothorac Surg 6, : 87 93, 999. Sekundární hojení rány po operaci střeva kazuistika Chánová, I. Chirurgická klinika,. LF UK a Ústřední vojenská nemocnice, Praha V dubnu a květnu 009 jsme ošetřovali pacienta po operaci pro náhlou příhodu břišní (NPB) s následným komplikovaným průběhem. Již před lety byl pacient hospitalizován v naší nemocnici, také s NPB perforace divertiklu kolostomie následné zanoření. Po komplikovaném hojení rány měl velkou břišní kýlu. Pacient byl přivezen RZS pro několikadenní bolesti břicha, zchvácený. V septickém šoku byl přijat na chirurgickou JIP. Po základní diagnostice a částečné stabilizaci stavu byl indikován k urgentní revizi dutiny břišní. Provedena resekce perforovaného střeva s tumorem a založena terminální sigmoideostomie. Následovaly dvě revize pro absces v malé pánvi a pro sterkorální odpad z drénu. Pacient byl intubován a hospitalizován na ICU. 4. den byla provedena extubace a následný překlad na chirurgickou JIP. V den překladu odpoledne, po zakašlání, kompletní dehiscence laparotomie s eventrací střevních kliček. Provedena resutura laparotomie. Za další dva dny došlo opět k dehicenci, která si vyžádala následnou resuturu. Hojení laparotomie per secundam s pomocí prostředků pro vlhké hojení. Dimise s defektem, nastavenou léčbou a ošetřování ve spolupráci s ADP. Odběr vzorků z rány na kultivační vyšetření, stěr versus otisk výsledky po zpracování prvních 00 vzorků Chovanec, Z., Veverková, L., Votava, M., Veselý, M., Cagaš, J., Paseka T., Čiernik J. I. chirurgická klinika, LF MU a FN u sv. Anny, Brno Mikrobiologický ústav, LF MU a FN u sv. Anny, Brno V naší studii porovnáváme dvě metody odběru materiálu na mikrobiologické vyšetření. Jde jednak o běžnou techniku odběru pomocí stěrového tamponu, kterou považujeme za zlatý standard, jednak o otisk rány na filtrační papír. Současně srovnáváme mikrobiologický nález vyjádřený kvantitativně v jednotkách CFU/cm (počet kolonií na jednotku plochy; v našem případě 5 cm ) a projevy zánětlivé reakce organismu, charakterizované mírou leukocytózy a hodnotou CRP. Cílem naší studie je prokázat vyšší citlivost odběru pomocí otiskové metody, tedy přesnější detekci mikroorganismů v ráně, nežli odběru provedeného pomocí stěrového tamponu. Pomocí otiskové metody získáme navíc informaci o množství mikroorganismů v ráně, což je další pomocný údaj v rozhodovacím mechanismu následné péče. Metodika V období od října 008 do června 00 jsme vyšetřili 00 vzorků od 40 nemocných. Odebírali jsme vzorky z chirurgických ran rozdělených dle oblasti odběru, a to z hrudníku 4, z břicha 4, z perigluteální oblasti 3 a z ostatních oblastí vzorků. Odběr na bakteriologické vyšetření provádíme pomocí sterilního tamponu na tyčince, který se pak zasílá ve zkumavce s transportní půdou dle Amiese, výsledek je kvalitativní. Dále pomocí otisku na filtrační papírek o rozměru 5 5 cm, který přenášíme sterilními nástroji z krevního agaru na vyšetřovanou plochu a zpět, výsledek je kvalitativní a zároveň kvantitativní. Kromě toho jsme ještě odebrali nemocným krevní obraz a CRP.

20 0 abstrakta a závěr Shoda obou metod byla v 57 %, neshoda v 43 %. jsme statisticky zpracovali pomocí kontingenčních tabulek McNemarovým testem. Ověřovali jsme hypotézu stěru jako zlatého standardu. Otisk a stěr byl společně negativní v 3 případech, společně pozitivní ve 44 případech, otisk negativní a stěr pozitivní v případech a otisk pozitivní a stěr negativní v 3 případech. Statistická významnost testu v naší studii byla 0,009, čímž jsme hypotézu zlatého standardu stěru vyvrátili, a naopak jsme potvrdili předpoklad přesnějšího výsledku získaného pomocí otiskové metody. Stěrem jsme zachytili 9 druhů mikrobů, nejčastěji byl vykultivován Proteus mirabilis, stěr byl negativní 5krát. Otisk zachytil nejčastěji Staphylococcus sp., koagulázanegativní, mikroby na otisku nebyly vykultivovány v 5 případech. Kvantitativní nález mikroorganismů v CFU/cm se zánětlivou odpovědí organismu, v našem případě vyjádřenou mírou leukocytózy a hodnotou CRP, nekoreloval. Kvalita života pacientů po laparoskopické a otevřené resekci kolorekta Ihnát, P., Dostalík, J., Martínek, L., Vávra, P., Guňová, P., Ostruszka, P. Chirurgická klinika, FN Ostrava Velmi dlouhou dobu byly výsledky medicínské léčby hodnoceny především ve smyslu úmrtí, disability nebo vyléčení. Současná medicína však klade čím dále větší důraz na sledování kvality života pacientů jako důležitého faktoru úspěšnosti léčby. Benefit každého terapeutického postupu je posuzován i s ohledem na to, jak tato léčba (nebo její následky) ovlivňuje pacientův běžný život a well-being. Na monitorování kvality života byly vyvinuty specializované standardizované nástroje dotazníky pomocí kterých je možné detailně hodnotit kvalitu života, její jednotlivé složky a jejich změny v čase. Metody V naší studii jsme se zaměřili na srovnání kvality života pacientů po resekci kolorekta miniinvazivním přístupem (laparoskopicky) a klasickým otevřeným přístupem (laparotomicky). Ke stanovení kvality života pacientů byl použit standardizovaný dotazník SF-36v (akutní verze). Každý pacient zařazený do studie podstoupil opakovaně testování kvality života dotazníkem SF-36v (před operačním výkonem, dny, týden, měsíc a 6 měsíců po operaci). Dotazník byl vyhodnocen pomocí speciálního softwaru a výsledky byli statisticky zpracovány. Do studie bylo zahrnuto celkem 0 pacientů, kteří na chirurgické klinice Fakultní nemocnice v Ostravě v období od do podstoupili resekci kolorekta. V našem souboru bylo pacientů operováno laparoskopicky a 98 pacientů otevřeným způsobem (laparotomicky). Průměrná délka hospitalizace byla statisticky významně kratší u pacientů po laparoskopické resekci kolorekta. Pacienti obou testovaných skupin vykazovali podle očekávání zhoršení všech SF-36 skóre (a tedy i kvality života) dny, týden a měsíc po operačním výkonu (v porovnání s jejich skóre před operací). Kvalita života v průběhu prvního měsíce po operaci byla statisticky významně vyšší ve skupině pacientů po laparoskopickém výkonu než u pacientů po laparotomické operaci. Půl roku po operačním výkonu byl již rozdíl v kvalitě života statisticky významný jen v rámci sociálního fungování (laparoskopicky operovaní pacienti vykazovali po 6 měsících výhodu jen v doméně sociálního fungování). naší studie ukazují, že laparoskopická resekce kolorekta ve srovnání s laparotomickou resekcí vede ke statisticky významnému zkrácení délky hospitalizace a vyšší kvalitě života pacientů (ve všech doménách) první měsíc po operačním výkonu. Kvalita života se v průběhu půl roku srovnává a zůstává rozdíl jen v doméně sociálního fungování. Při volbě operačního přístupu v kolorektální chirurgii je proto nutné brát v úvahu nejen stejné nebo lepší krátkodobé a dlouhodobé výsledky laparoskopické operace (dokázané četnými multicentrickými randomizovanými studiemi), ale i vyšší kvalitu života pacientů po miniinvazivním výkonu. Domníváme se, že laparoskopická chirurgie by se proto mohla stát standardním přístupem v péči o nemocné vyžadující kolorektální operaci. Buněčná terapie v léčbě kritické končetinové ischemie a syndromu diabetické nohy Jalůvka 5, F., Procházka, V., Gumulec, J., Urbanec 7, R., Horáček 6, J., Bodzasová, C., Zuchnická, J., Klement 3, P., Klement 4,G.L. Radiodiagnostický ústav, FN Ostrava Ústav klinické hematologie, FN Ostrava 3 Henderson Reserch Center, McMaster University Hamilton, Ontario, Kanada 4 Childrens Hospital, Dana-Farber Cancor Institute, Harvard MU, Boston, USA 5 Chirurgická klinika, FN Ostrava 6 Ústav patologie, FN Ostrava 7 Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN Ostrava Buněčná terapie v léčbě pokročilých stadií kritické končetinové ischemie a syndromu diabetické nohy je experimentální metodou, která dává šanci v léčbě onemocnění chorob, kde stávající metody léčby již vyčerpaly své možnosti. V léčbě kritické končetinové ischemie pak může zlepšit prognózu přežití končetiny, stejně jako zlepšit kvalitu života nemocného. Byť metoda je již rozvíjena mnoho let, zatím neexistují jednoznačné standardy a indikační kriteria. Metoda jako taková je v počátcích a lze očekávat její další rozvoj.