Termika PROJEKT VĚDA A TECHNIKA NÁS BAVÍ! BYL PODPOŘEN:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Termika PROJEKT VĚDA A TECHNIKA NÁS BAVÍ! BYL PODPOŘEN:"

Transkript

1 Termika PROJEKT BYL PODPOŘEN:

2 Cílem projektu je prostřednictvím vzdělávacích (vzdělávací programy, materiály) a popularizačních ( vědecké road-show) nástrojů a přeshraniční motivační soutěže zvýšit zájem žáků a studentů o techniku a vědu a podpořit vzájemnou komunikaci vzdělávacích institucí v této oblasti, tj. posílit vazby mezi jednotlivými stupni škol i dalšími vzdělávacími subjekty v regionu Cíle 3. 2

3 Obsah Foto na obálce: Boiling Water, Scott Akerman, licence CC BY 2.0, pozměněno 3 Teorie 3 Termika - základy 3 Struktura látek, enegrie 4 Termodynamické děje 6 První termodynamický zákon 6 Druhý termodynamický zákon 6 Teplotní roztažnost 6 Stavová rovnice pro ideální plyn 6 Děje probíhající v ideálním plynu: 7 Seznam zkratek 7 Seznam použité literatury 8 Pokus č. 1: Var vody v papíru 8 Pokus č. 2: Regelace ledu 9 Pokus č. 3: Podchlazení vody 10 Pokus č. 4: Vaření vody energetická náročnost 11 Pokus č. 5: Chlazené nápoje 11 Pokus č. 6: Přenos tepla ve vodě 12 Test 1 14 Test 2 16 Test 3 T e s t 1 : 1 a ), 2 d ), 3 b ), 4 d ), 5 c ), 6 d ), 7 c ), 8 b ), 9 b ), 1 0 a ), 1 1 a ), 1 2 d ) T e s t 2 : 1 a ), 2 b ), 3 d ), 4 d ), 5 a ), 6 b ), 7 b ), 8 d ), 9 a ), 1 0 c ), 1 1 a ), 1 2 b ) T e s t 3 : 1 c ), 2 b ), 3 d ), 4 b ), 5 d ), 6 d )

4 Teorie - ZÁKLADY Termika je odvětví fyziky, které se zabývá vlastnostmi látek a jejich změnami v souvislosti s teplotou. Zabývá se měřením teploty, tepla a tepelnými ději. Teplo (Q ) je část vnitřní energie, která se předává při tepelné výměně systém ji přijme či odevzdá při styku s jiným systémem o jiné teplotě. Tato energie nemá povahu práce ani chemické práce. Jedná se o dějovou fyzikální veličinu popisuje termodynamický děj (posloupnost stavů systému). Jednotkou tepla jsou jouly. Teplota (T, ) tje stavová fyzikální veličina, charakterizuje tepelný stav hmoty. Jednotkou teploty jsou kelviny, vedlejší jednotkou jsou stupně Celsia. Termodynamická teplota T patří mezi základní veličiny soustavy SI. Kelvinova stupnice je definována trojným bodem vody 273,16 K (0,01 C). Jeden kelvin je teplota, která odpovídá 1 / 273,16 termodynamické teploty trojného bodu vody. Trojný bod je definován jako stav za určité teploty a tlaku, kdy se nachází v rovnováze v rovnováze všechna tři skupenství pevná látka, kapalina a plyn. Termodynamická stupnice nenabývá záporných hodnot. Počátkem stupnice je teplota 0 K (tzv. absolutní nula). Tento stav nemůže nikdy nastat, při teplotě 0 K se zastaví tepelný pohyb částic. Celsiova teplota t vychází z teploty tání ledu za normálního tlaku 1013,25 hpa (0 C). Teplota 100 C odpovídá varu vody za normálního tlaku. Narozdíl od termodynamické stupnice má Celsiova stupnice i záporné hodnoty. Změna teploty je v obou stupnicích stejná nárůst teploty o 1 C = nárůst teploty o 1 K. Měření teploty se provádí teploměrem. Termiku lze rozdělit do několika oblastí: Termometrie zabývá se měřením teploty a používanými měřicími metodami Kalorimetrie zabývá se tepelným obsahem látek Kinetická teorie látek zabývá se vztahem mezi molekulární strukturou látky a jejím tepelným chováním. Navazuje na molekulární fyziku a využívá metody pravěpodobnosti a statistiky. Termokinetika zabývá se šířením tepla prostředím Termodynamika zabývá se zákony přeměny energie (tepelné na ostatní druhy) STRUKTURA LÁTEK, ENEGRIE Látky všech skupenství jsou tvořeny částicemi atomy, molekulami a ionty. Struktura látek není tedy spojitá, ale diskrétní. Tyto částice se neustále pohybují. Je-li těleso v klidu, potom v daném okamžiku žádný směr pohybu nepřevládá. Je-li těleso v pohybu, převládá pohyb ve směru pohybu celého tělesa. Neustálý pohyb částic je pohyb tepelný. Jeho důkazem je například Brownův pohyb (drobné částice jako například zrnka pylu nasypané do vody se pohybují, tento pohyb je viditelný pod mikroskopem; pohyb je způsoben nárazy molekul vody do částic; intenzita pohybu se zvyšuje s teplotou, při absolutní nule by tento pohyb ustal) a difuze (samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice látky druhé v případě, že jsou tělesa těchto látek uvedena do vzájemného styku například rozpouštění cukru ve vodě, šíření vůně). Částice tedy mají kinetickou energii. Mezi částicemi existují přitažlivé a odpudivé síly, jejichž velikost závisí na vzdálenosti mezi částicemi. Při malých vzdálenostech je síla odpudivá, při větších vzdálenostech je přitažlivá. Tato síla vzniká vzájemným působením kladně nabitých jader a záporně nabitých obalů a rovněž díky existenci gravitačních sil. 4

5 Existuje rovnovážná poloha v určité vzdálenosti mezi částicemi. V ní je velikost síly, kterou na sebe částice působí, nulová. Částice se pohybují okolo této rovnovážné polohy. Je-li vzdálenost mezi částicemi větší, než je vzdálenost rovnovážné polohy, působí na částice přitažlivá síla. Tato síla zpočátku roste, brzy však dosáhne maxima a začne se opět zmenšovat. Při větších vzdálenostech jsou od sebe částice natolik daleko, že na sebe nepůsobí odpudivě. Atom se ve svém působení jeví jako neutrální a částice se přitahují gravitační silou. Ve vzdálenostech menších, než je rovnovážná poloha, působí na částice síla odpudivá. Tato síla prudce narůstá již při nepatrném přiblížení. Proto se za normálních podmínek k sobě částice mohou přiblížit, ale nikoli se navzájem dotknout. Z důvodů existence výše uvedených sil kmitají částice okolo rovnovážné polohy. Při přiblížení se atomy odpuzují, při vzdálení přitahují. Každá částice je silově ovlivněna jen částicemi ve svém nejbližším okolí (v kapalinách se jedná o okolí o velikosti přibližně trojnásobku poloměru částice). Energie, kterou má částice kvůli své poloze vůči sousední, se nazývá potenciální energie. Součet celkové potenciální energie a kinetické energie všech pohybujících se částic se nazývá vnitřní energie tělesa či soustavy. Značí se U a její jednotkou jsou jouly. Vnitřní energie ovlivňuje vlastnosti a stav látky. Kinetická energie částic je spojena s teplotou tělesa. Čím vyšší je teplota tělesa, tím vyšší rychlostí se částice pohybují. Polohová energie ovlivňuje pevnost tělesa. Čím je polohová energie částic vyšší, tím pevnější těleso je. Vnitřní energii lze měnit dvěma způsoby: a) konáním práce při konání práce působí na soustavu vnější síly a díky jejich působení dochází ke změně objemu či tlaku soustavy. Tato změna vede ke změně kinetické energie částic. b) tepelnou výměnou změní-li se teplota soustavy, dojde ke změně kinetické energie částic Pevné látky částice v pevných látkách mají malou kinetickou energii, pohybují se jen málo okolo rovnovážného bodu. Již v malé výchylce od rovnovážného bodu získávají částice velkou potenciální energii. U pevných látek tedy výrazně převládá potenciální energie nad kinetickou. Kapaliny v porovnání s pevnými látkami kmitají částice kapalin více a pohybují se i do jiných rovnovážných poloh. Nemohou se ale z těchto poloh výrazně vzdálit. Proto je u kapalin polohová energie vyšší než energie kinetická. Plyny částice v plynech jsou od sebe velmi vzdálené a pohybují se velkou rychlostí. Nemusíme se tedy zabývat rovnovážnou polohou. Kinetická energie částic u plynů výrazně převládá nad energií polohovou. TERMODYNAMICKÉ DĚJE Celková energie tělesa (soustavy) je rovna součtu její mechanické a vnitřní energie. Tato celková energie soustavy se nemění. Tělesa a soustavy se nacházejí v různých stavech mají různá skupenství, tlak, objem či teplotu. Tyto stavy jsou popisovány stavovými veličinami. Při interakci s okolím (výměna energie, silové působení) dochází k ději či stavové změně. Nedochází-li k výměně energie ani částic, soustava se nazývá izolovaná. Nemění-li se hodnoty stavových veličin, nachází se soustava v tzv. rovnovážném stavu. Do tohoto stavu se dostane v případě, že po dostatečně dlouhou dobu jsou vnější podmínky neměnné. Přechod do rovnovážného stavu je samovolný. Každá změna stavu soustavy, tedy děj, při kterém se mění stavové veličiny, se nazývá termodynamický děj. V průběhu termodynamického děje dochází ke změně vnitřní energie. Na počátku děje má soustava vnitřní energii U 1, při konečném stavu vnitřní energii U 2. Jak je výše zmíněno, vnitřní energie se může změnit konáním práce nebo tepelnou výměnou. Pokud práci vykonává těleso, které na soustavu působí, je práce soustavě dodávána a její hodnota je kladná. Vykonává-li práci soustava, je práce ze soustavy odebírána a její hodnota je záporná. Tepelná výměna je předávání vnitřní energie bez konání práce. Vždy platí, že teplejší těleso předává energii tělesu s nižší teplotou. Při tepelné výměně si tělesa či soustavy 5

6 předávají teplo. Přijme-li těleso teplo, je jeho hodnota brána jako kladná. V případě odevzdání tepla se tato hodnota počítá jako záporná. Množství předávaného tepla je přímo úměrné hmotnosti tělesa a změně jeho teploty (v případě, že se nemění skupenství látky). Množství tepla, které se musí danému tělesu dodat, aby se jeho teplota zvětšila o 1 C (nebo 1 K), se nazývá tepelná kapacita. Značí se C a jeho jednotkou je J K -1 (joule na kelvin). Množství tepla, které musíme dodat tělesu o hmotnosti 1 kg, aby se jeho teplota zvýšila o 1 C (nebo 1 K), se nazývá měrná tepelná kapacita. Značí se c a jednotkou je j (joule na kilogram kelvin). Pro tepelnou výměnu mezi tělesy platí kalorimetrická rovnice. Obě tělesa budou mít na konci tepelné výměny stejnou výslednou teplotu t, budou v rovnovážném stavu. Těleso 1 teplo přijímá, těleso 2 teplo odevzdává. Kalorimetrická rovnice má poté (při zanedbání ztrát) tvar: Q 1 přijaté = Q 2 odevzdané m 1 c 1 (t - t 1 ) = m 2 c 2 (t 2 t ) Složitější situace nastane v případě, že v průběhu tepelné výměny dojde ke změně skupenství. Poté musíme v kalorimetrické rovnici uvažovat i měrné skupenské teplo (tání, vypařování) L. Pro led, který vložíme do teplé vody, platí tato podoba kalorimetrické rovnice Q přijaté = Q odevzdané V následující tabulce jsou uvedeny příklady měrné tepelné kapacity pro různé materiály. měrná tepelná kapacita Látka ( voda vzduch (0 C) led olej suché dřevo (0 C) železo 450 měď 383 hliník 896 zlato 129 stříbro 235 Aby se těleso o hmotnosti m vyrobené z látky o měrné tepelné kapacitě c ohřálo o teplotu t, musíme mu dodat teplo Q. Platí následující vztah. j ) Q = m c t Q ohřátí ledu na O C +L tání + Q ohřátí vody na teplotu t = Q ochlazení teplé vody m c (0-t ) + m l + m c (t-0) = m c (t -t) 1 ledu 1 1 t 1 vody 2 vody 2 Tepelná výměna může probíhat následujícími způsoby: a) vedení (kondukce) tento způsob přenosu tepla se uplatňuje převážně v pevných látkách. I u plynů a kapalin sice dochází k přenosu tepla vedením, ale převažují zde jiné způsoby. Princip vedení tepla - částice látky v oblasti s vyšší energií předávají část své pohybové energie prostřednictvím vzájemných srážek částicím v oblasti s nižší energií. Během výměny nedochází k přemisťování částic, ty pouze kmitají okolo rovnovážných poloh. Rychlost vedení tepla je určena teplotní vodivostí a. Podle této veličiny dělíme látky na tepelné vodiče (vysoká rychlost vedení tepla a velký součinitel tepelné vodivosti) a tepelné izolanty (nízká rychlost vedení tepla a malý součinitel tepelné vodivosti) b) proudění (konvekce) tento způsob přenosu tepla se uplatňuje pouze u kapalin a plynů, nedochází k němu u pevných látek. Princip proudění spočívá v pohybu hmoty o různé teplotě. Tím dochází k vzájemnému pohybu jednotlivých částí, které mají odlišnou teplotu a tedy různou hustotu 6

7 vnitřní energie, což vede k přenosu tepla. U tekutých systémů dochází k samovolnému proudění teplejší části soupají vzhůru, protože hustota kapalin a plynů s teplotou zpravidla klesá. c) sálání (radiace) tento způsob přenosu tepla nepotřebuje látkové prostředí, teplo se může pomocí sálání přenášet i vakuem (to v případě vedení a proudění není možné). Přenos tepla sáláním funguje na principu vyzařování energie z povrchu tělesa ve formě elektromagnetického záření. Vyzářená energie závisí na několika faktorech teplotě tělesa, barvě povrchu (nejvíce tepla vyzařují černé povrchy, nejméně stříbrné lesklé povrchy) a povrchu tělesa. PRVNÍ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON formulace zákona zachování energie Celková změna vnitřní energie soustavy ΔU se rovná součtu práce W vykonané okolními tělesy nebo soustavou silovým působením a tepla Q přijatého z okolních těles nebo odevzdaného okolním tělesům. ΔU = W + Q Tento zákon říká, že celková energie izolované soustavy je časově neměnná. Energie nemůže v izolované soustavě vznikat ani zanikat. Může se však měnit druh energie (např. mechanická se přemění na tepelnou). DRUHÝ TERMODYNAMICKÝ ZÁKON Není možné sestrojit periodicky pracující tepelný stroj, který by jen přijímal teplo od určitého tělesa (ohřívače) a vykonával stejně velkou práci (tzn. nelze sestrojit perpetuum mobile druhého druhu termodynamické). V jiné formulaci tento zákon zní: Teplo nemůže při styku dvou těles různých teplot samovolně přecházet z tělesa chladnějšího na těleso teplejší. TEPLOTNÍ ROZTAŽNOST Teplotní roztažnost (nebo také tepelná roztažnost) je jev, při kterém se mění délkové rozměry či objem tělesa v závislost na dodání tepla (zahřátí) či odebrání tepla (ochlazení) tělesu. U většiny látek dochází při zahřívání k rozpínání. Molekuly látek se pohybují rychleji a jejich rovnovážné polohy jsou dále od sebe. Teplotní roztažnost nám udává lineární závislost změny rozměrů tělesa na změně teploty. Δx = x 0 γ Δt V tomto vzorci je x 0 výchozí hodnota veličiny x před změnou teploty, γ je teplotní součinitel (koeficient) roztažnosti, který bývá udáván v jednotkách K -1. Ve fyzice řešíme dva případy objemovou a délkovou roztažnost. STAVOVÁ ROVNICE PRO IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice určuje vztah mezi jednotlivými stavovými veličinami, které popisují daný termodynamický systém. Stavová rovnice pro ideální plyn popisuje vzájemnou závislost stavových veličin při termodynamických dějích v ideálním plynu. p V = n R T V této rovnici je p tlak plynu, V objem plynu, n látkové množství, R molární plynová konstanta a T termodynamická teplota. Výše uvedenou rovnici je možno použít jen v poměrně úzkém rozmezí teplot a tlaků. Pro jiné podmínky (např. vysoké tlaky) existují další podoby stavové rovnice, jejich řešení je ale mnohem složitější. Stavová rovnice ideálního plynu je použitelná pouze při nízkém tlaku a při vyšší teplotě. Tato situace odpovídá zředěnému plynu. V tomto případě lze využít stavovou rovnici ideálního plynu s dostatečnou přesností. DĚJE PROBÍHAJÍCÍ V IDEÁLNÍM PLYNU: a) izotermický děj děj v ideálním plynu za konstantní teploty 7

8 Pro tento děj platí Boyll-Mariottův zákon, který říká, že součin tlaku a objemu je konstantní. p V = k o n s t. b) izochorický děj děj v ideálním plynu, objem soustavy je konstantní Pro děj platí Charlesův zákon, který říká, že podíl tlaku a teploty je konstantní. = k o n s t. c) izobarický děj děj v ideálním plynu při konstatním tlaku Pro tento děj platí Gay-Lussacův zákon, který říká, že podíl objemu a teploty je konstantní. = k o n s t. d) adiabatický děj je děj, při kterém nedochází, k tepelné výměně s okolím. Soustava nepřijímá ani neodevzdává žádné teplo. Pro adiabatický děj platí Poissonův zákon. κ p V = k o n s t. κ je Poissonova konstanta. SEZNAM ZKRATEK a teplotní vodivost [m 2 s -1 ] c měrná tepelná kapacita [Jkg -1 K -1 ] C tepelná kapacita [JK -1 ] γ koeficient teplotní roztažnosti [K -1 ] Δ rozdíl hodnot fyzikální veličiny κ Poissonova konstanta [-] l měrné skupenské teplo [Jkg -1 ] L skupenské teplo [J] m hmotnost [kg] n látkové množství [mol] p tlak [Pa] Q teplo [J] R molární plynová konstanta [JK -1 mol -1 ] S entropie [JK -1 ] T termodynamická teplota [K] t teplota [ C] U vnitřní energie [J] V objem [m 3 ] W práce [J] X délka (rozměr tělesa) [m] X 0 počáteční délka tělesa [m] SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.) DROZD, Zdeněk a Jitka BROCKMEYEROVÁ. Pokusy z volné ruky. 1. vyd. Praha: Prometheus, 2003, 148 s. ISBN ) Dílny Heuréky 2005: sborník konference projektu Heuréka : [Náchod, vyd. Editor Leoš Dvořák. Praha: Prometheus, 2006, 148 s. ISBN ) KEPKOVÁ, Jaroslava, Josef VESELÝ a Jitka SOUKUPOVÁ. Enviroexperiment - fyzika pro 2. stupeň ZŠ. 1. vyd. V Plzni: Západočeská univerzita, 2012, 75 s. ISBN ) Fyzikální praktikum elektronická podpora výuky [cit ] Dostupné z 5.) Radek Jandora / Maturitní otázky do fyziky [cit ] Dostupné z 6.) Fyzika priklady.eu Zbierka úloh z matematiky, fyziky a chémie pro stredné školy [cit ] Dostupné z 7.) O škole testy- fyzika [cit ] Dostupné z 8.) Techmania edutorium [cit ] Dostupné z 8

9 POKUS Č. 1: POKUS Č. 2: Var vody v papíru Regelace ledu Pomůcky: PET lahev, voda, struna, kbelík, 2 stojany Pomůcky: papírová nádobka (kornout, krabička), lihový kahan, stojan, zápalky Papírovou nádobku naplníme vodou a uchytíme na stojanu nad lihovým kahanem. Kahan zapálíme a pozorujeme nádobku s vodou. Pokud by v papírové nádobce nebyla voda, začala by nádobka téměř okamžitě hořet. Vzduch je špatný tepelný vodič a nestačí na odvod tepla z nádobky. Ta se tedy rychle ohřívá a její teplota brzy překročí zápalnou teplotu. Voda je přibližně třicetkrát lepší vodič tepla než vzduch. Dáme-li do nádobky vodu, bude odebírat teplo od nádobky až po určité době dosáhne teploty varu. Teplota varu vody je nižší než zápalná teplota papíru (185 C). Po dosažení teploty varu se teplota vody dále nezvyšuje, přijaté teplo se spotřebuje na vypařování vody. V případě, že dojde k vypaření veškeré vody, teplota papíru se rychle zvýší a krabička začne hořet. Voda je mnohem lepší tepelný vodič než vzduch, avšak oproti kovům je její měrná tepelná vodivost výrazně menší. Například měrná tepelná vodivost mědi je přibližně sedmsetkrát vyšší než je tomu u vody. Odvod tepla vodou je však podporován jejím prouděním. Pod pojmem regelace rozumíme střídavé rozmrzání a zamrzání. Tento pokus je vhodné zahájit na začátku vyučovací hodiny, je třeba počítat s delším časovým průběhem. Pokud připravujeme led v mrazáku s teplotou nižší než -15 C, je vhodné láhev s ledem vyjmout přibližně 20 minut před začátkem hodiny. PET lahev o objemu 1,5 l naplníme vodou a dáme do mrazáku. Po zmražení láhev z ledu odstraníme (rozstřihneme). Led poté upevníme na dva stojany. Místo stojanů lze použít dvě židle či dva stoly, které budou umístěny blízko sebe. Do kbelíku dáme buď přibližně 7 litrů vody nebo závaží o hmotnosti 7 kg. Kbelík přivážeme na drát nebo kytarovou e strunu (nejtenčí) a drát vedeme okolo ledu tak, aby utvořil smyčku. Kbelík musí být nad podlahou ve větší výšce než je průměr ledu. Nedoporučuje se dávat kbelík do příliš velké výšky, mohla by se vylít voda nebo by mohlo dojít k jeho poškození. Po určité době se drát (struna) začne zařezávat do ledu. Tato doba je závislá na teplotě ledu. Struna postupně projde celým blokem ledu, led však není rozřezán na dva kusy. Drát prošel ledem a led zůstal v okolí drátu neporušen. Pod drátem (strunou) je větší tlak, který způsobuje snížení teploty tání ledu. Podle Clausius-Clapeyronovy rovnice je teplota tání ledu pod drátem přibližně -0,75 C. Jakmile teplota ledu pod drátem či strunou dosáhne této hodnoty, led pod strunou roztaje, voda nad ní ale při této teplotě opět zmrzne. Drát (struna) je dobrý tepelný vodič, proto dochází k ohřívání ledu pod ním opět dojde k tání ledu a zmrznutí vody nad drátem. 9

10 POKUS Č. 3: Podchlazení vody Pomůcky: láhev se sodovou vodou, mrazák Kdybychom prováděli pokus venku za teploty nižší než je snížená teplota tání pod strunou, struna by se do ledu nezařezala. Kdybychom místo drátu použili kevlarové vlákno, celý děj by trval podstatně déle. Nedocházelo by k zahřívání vlákna tepelnou vodivostí a led by tál teprve tehdy, až by jeho teplota dosáhla hodnoty teploty tání za zvýšeného tlaku pod kevlarovým vláknem. Do mrazáku dáme na několik hodin láhev se sodovou vodou. Láhev ovšem nesmí být v mrazáku příliš dlouhou dobu, aby se v ní nevytvořil led. Vodu je takto možné podchladit až na -7 C. Co se stane, když tuto láhev z mrazáku vytáhneme a hned otevřeme? Jakou teplotu ukáže teploměr, který hned po otevření vložíme do lahve? Podchlazení je proces, při kterém je kapalina ochlazena pod bod mrazu a nedojde k jejímu ztuhnutí. Kapalina krystalizuje při teplotě nižší než je bod mrazu. Musí v ní být přítomny krystalizační centra, v jejichž okolí vzniká krystalová struktura. Pokud tato centra v kapalině nejsou, přetrvá kapalné skupenství až do teploty, kdy dojde k tzv. homogenní nukleaci. Voda má teplotu bodu mrazu 0 C (273,15 K). Při normálním tlaku ji lze podchladit až téměř na teplotu -42 C (231 K). Kapky podchlazené vody se vyskytují např. v mracích, dojde-li ke kontaktu s křídly letadel, tyto kapičky se přemění okamžitě na led. Velmi podobným jevem je přesycený roztok, který je také možné považovat za podchlazenou kapalinu. Lze jej připravit opatrným ochlazením nasyceného roztoku látky, u které je velká závislost rozpustnosti na teplotě (např. octan sodný, dusičnan vápenatý). 10

11 POKUS Č. 4: Vaření vody energetická náročnost Pomůcky: hrnec, poklička, teploměr, stopky, elektrický vařič, rychlovarná konvice, odměrka, (wattmetr) Změříme teplotu studené vody, která teče z vodovodního kohoutku. Pomocí odměrky odměříme 1 litr vody. V případě, že nemáme k dispozici wattmetr, zjistíme z dokumentace příkon elektrického vařiče, na kterém budeme vodu vařit. Rovněž je nutné vzít v potaz, pro jaký stupeň vařiče je příkon uveden (nejčastěji to bývá pro nejvyšší stupeň, není tomu tak ale vždy). V případě, že máme k dispozici wattmetr, připojíme vařič přes něj. Dále zjistíme příkon rychlovarné konvice. 1) Nalijeme litr studené vody do hrnce, hrnec nezakryjeme pokličkou a uvedeme vodu do varu. Změříme dobu, kterou voda potřebovala k dosažení bodu varu a určíme spotřebu elektrické energie. Rovněž vypočteme množství tepla, které voda přijala (známe množství, počáteční i konečnou teplotu a měrnou tepelnou kapacitu vody). Dále určíme přibližnou účinnost vařiče při ohřevu vody. 2) Výše uvedený pokus opakujeme. Použijeme stejný hrnec (měli bychom ho ochladit na teplotu okolí), stejné množství vody o stejné počáteční teplotě. Tentokrát ale zakryjeme hrnec pokličkou. Změříme a vypočteme stejné veličiny, jako v předchozím případě. Porovnáme naměřené hodnoty a vyvodíme závěry. a) Vařením s pokličkou ušetříme část energie a tedy i financí. b) Rychlovarná konvice má výrazně vyšší účinnost (okolo 90%) než vařič (přibližně 50%), rovněž doba ohřevu je výrazně kratší. Ušetříme další energii a navíc i čas. Ohříváme-li vodu v hrnci bez pokličky, dochází k úniku vodní páry do okolí a tím k výraznému odpařování vody z hladiny v hrnci. Tím vznikají velké ztráty vnitřní energie. Použijeme-li pokličku, vzniká mezi pokličkou a hladinou vody sytá pára. Ta neuniká pryč a proto se energie použije na ohřev vody a méně na výrobu páry. Díky tomu se ohřev urychlí. U rychlovarné konvice je topná spirála umístěna pod vodou u dna. Proto se téměř veškerá energie spotřebuje na ohřev vody. V případě vařiče se část energie spotřebuje na ohřev okolního vzduchu, hrnce a samotného vařiče. 3) Nalijeme litr studené vody do rychlovarné konvice a přivedeme ho do varu. Opět změříme čas a vypočteme výše uvedené fyzikální veličiny. 11

12 POKUS Č. 5: Chlazené nápoje Pomůcky: 2 plastové kelímky, teploměr, váhy, utěrka, kladívko, ledové kostky, nápoj o pokojové teplotě Proč se ke chlazení nápojů v létě používá led a ne studená voda? Do dvou kelímků dáme stejné množství minerální vody např. 100 g. Do prvního kelímku vložíme kostku ledu nebo v lepším případě ledovou drť (zabalíme kostku do utěrky a roztlučeme kladívkem). Do druhého kelímku dáme studenou vodu o teplotě 0 C. Váha této studené vody musí být shodná s váhou ledové kostky v prvním kelímku. Vodu s ledovou drtí mícháme pomalu teploměrem a čekáme, až se led rozpustí. Směs v druhém kelímku rovněž promícháváme a počkáme na ustálení teploty. Porovnáme výsledné teploty obou nápojů. V případě použití ledové drti dojde k výraznému ochlazení nápoje (při 100 g minerálky o teplotě 20 C a 20 g ledu o teplotě 0 C bude výsledná teplota přibližně 4,5 C), v případě použití studené vody nebude pokles teploty příliš velký (použijeme-li 20 g vody o teplotě 0 C, bude výsledná teplota 17 C). V případě, že na chlazení použijeme studenou vodu, odebereme teplému nápoji teplo, které je dle kalorimetrické rovnice rovno teplu, které musíme dodat studené vodě, aby se z teploty 0 C ohřála na výslednou teplotu. Jestliže na chlazení použijeme led, kromě výše uvedeného tepla odebereme z teplého nápoje ještě skupenské teplo tání. To je teplo, které přijme led při tání. Je-li kostka ledu roztlučena na malé kousky, zvýší velká povrchová plocha rychlost tání. Konečná teplota se liší s druhem použité kapaliny. Použijeme-li místo limonády alkoholický nápoj, ochladí se více, protože má nižší měrnou kapacitu. 12

13 POKUS Č.6: Přenos tepla ve vodě Pomůcky: dva stejné hrnečky, teploměr, kovová lžička Připravíme si dva shodné hrnečky. Nalijeme do nich stejné množství horké vody o shodné teplotě a do jednoho z hrníčků vložíme lžičku. Po chvíli změříme teplotu vody v obou hrnečcích. Voda v hrnečku se lžičkou bude studenější. I při opakování pokusu dojdeme k závěru, že voda v hrníčku se lžičkou vychladne dříve. Teplo se šíří ve vodě převážně prouděním, vedení se zde příliš neuplatňuje. Z tohoto důvodu trvá vodě dlouhou dobu, než vychladne, pokud ji nemícháme. Voda se ochlazuje tepelnou výměnou se vzduchem u hladiny. Studenější voda klesá ke dnu a na její místo stoupá voda teplejší (toto platí pro případ, že je teplota vody vyšší než 4 C). Je-li do hrníčku vložena kovová lžička (dobrý tepelný vodič), uskuteční se její pomocí tepelná výměna mezi vodou u dna a vodou u hladiny. To urychlí ochlazování vody. Rovněž dochází k výměně tepla mezi koncem lžičky, který z vody vyčnívá, a okolním vzduchem. Tento vliv ale není příliš výrazný. 13

14 Test 1 Na obrázku jsou nakresleny grafy vyjadřující změnu teploty tří těles jako funkci tepla přijatého těmito tělesy. t[ C] 1. Jak vyjádříme teplotu t = 300 C v kelvinech? a) T = 573 K b) T = 300 K c) T = 273 K d) T = 27 K 2. Jak vyjádříme teplotu T = 300 K v Celsiových stupních? a) t = 573 C b) t = 300 C c) t = 273 C d) t = 27 C 3. Rozdíl teplot dvou těles je Δt = 300 C. Jak vyjádříme tento teplotní rozdíl v kelvinech? a) ΔT = 573 K b) ΔT = 300 K c) ΔT = 273 K d) ΔT = 27 K 4. Kámen o hmotnosti 2 kg spadne volným pádem z výšky 30 m do písku. O jakou hodnotu vzroste vnitřní energie kamene a písku? a) 30 J b) 60 J c) 300 J d) 600 J 5. Sněhová koule o hmotnosti 0,2 kg dopadne rychlostí 30 m.s -1 na stěnu domu, kde se zastaví. O jakou hodnotu vzroste vnitřní energie sněhové koule a stěny? a) 6 J b) 30 J c) 90 J d) 180 J Q[kJ] 6. Které z daných tří těles přijalo největší teplo? a) těleso 1 b) těleso 2 c) těleso 3 d) všechna stejné 7. Které z daných tří těles má největší tepelnou kapacitu? a) těleso 1 b) těleso 2 c) těleso 3 d) všechna stejnou Na obrázku je nakreslen graf vyjadřující změnu teploty tělesa o hmotnosti 4 kg jako funkci tepla přijatého tělesem. t[ C] Q[kJ] 14

15 8. Jaké teplo přijme těleso při ohřátí z 20 C na 40 C? a) 20 kj b) 40 kj c) 60 kj d) 80 kj 9. Jakou tepelnou kapacitu má těleso? a) 0,5 kj K -1 b) 2 kj K -1 c) 10 kj K -1 d) 40 kj K Jakou měrnou tepelnou kapacitu má těleso? a) 0,5 b) 2 c) 8 d) 10 Termodynamická soustava, na kterou působí vnější síly, přijme od okolí teplo 20 kj. 11. Jakou práci soustava vykoná, vzroste-li její vnitřní energie o 15 kj? a) 5 kj b) 15 kj c) 20 kj d) 35 kj 12. Jak se změní vnitřní energie soustavy, vykoná-li práci 25 kj? a) vzroste o 25 kj b) vzroste o 5 kj c) zmenší se o 25 kj d) zmenší se o 5 kj 15

16 Test 2 1. Při kterém ději zůstává vnitřní energie plynu konstantní? a) izotermickém b) izochorickém c) izobarickém d) adiabatickém 2. Při kterém ději plyn nekoná práci? a) izotermickém b) izochorickém c) izobarickém d) adiabatickém 3. Při kterém ději koná plyn práci na úkor vnitřní energie? a) izotermickém b) izochorickém c) izobarickém d) adiabatickém Na grafu vyjadřujícím objem V ideálního plynu jako funkci teploty T jsou znázorněny tři děje, při nichž přechází plyn ze stavu 1 do jednoho ze stavů 2,3 a 4. Na dalším obrázku jsou čtyři grafy A, B, C, D vyjadřující tlak p jako funkci objemu V. A p 0 V B p 0 V C p 0 V D p V T 0 V 4. Který z grafů A, B, C, D odpovídá ději 1-2, tzn. přechodu ideálního plynu ze stavu 1 do stavu 2? a) graf A b) graf B c) graf C d) graf D 16

17 5. Který z grafů A, B, C, D odpovídá ději 1-3? a) graf A b) graf B c) graf C p [MPa] 4 A B d) graf D 3 6. Který z grafů A, B, C, D odpovídá ději 1-4? a) graf A b) graf B c) graf C d) graf D Ideální plyn o hmotnosti 0,2 kg má při telotě 27 C objem 0,4 m 3 a tlak Pa. Měrná tepelná kapacita plynu při stálém objemu je 0,6. 7. Jaký je objem plynu, zvětší-li se při stálé teplotě jeho tlak na hodnotu 4,105 Pa? a) 0,1 m 3 b) 0,2 m 3 c) 0,8 m 3 d) 1,6 m 3 8. Jaký je tlak plynu při objemu 0,1 m 3 a teplotě 327 C? a) 1,105 Pa b) 4,105 Pa c) 8,105 Pa d) 16,105 Pa 9. Jaké teplo plynu dodáme, zvětší-li se při stálém objemu jeho teplota z 27 C na 327 C? a) 36 kj b) 60 kj c) 69 kj d) 180 kj 2 1 C V [1 litr] 10. Jakou práci plyn vykoná při ději zobrazeném úsečkou AB? a) 0 kj b) 18 kj c) 24 kj d) 32 kj 11. Jakou práci vykoná plyn při ději zobrazeném úsečkou CA? a) 0 kj b) 2 kj c) 6 kj d) 8 kj 12. Jakou práci vykoná plyn při kruhovém ději ABCA? a) 3 kj b) 9 kj c) 18 kj d) 24 kj Na obrázku je nakreslen graf vratného kruhového děje s ideálním plynem v diagramu p-v. Sled stavů plynu je ABCA. 17

18 Test 3 Na obrázku je nakreslen fázový diagram určité látky. p K Kapalina o hmotnosti 2 kg je zahřívána na teplotu varu a při této teplotě se zcela vypaří. Na obrázku je nakreslen graf vyjadřující změnu teploty jako funkci přijatého tepla. Předpokládejte, že se kapalina vypařuje až během varu. B A C T t[ C] Q[kJ] 1. Jaké je skupenské teplo varu daného množství kapaliny? a) 200 kj b) 400 kj c) 600 kj d) 800 kj 2. Jaké je měrné skupenské teplo varu dané kapaliny? a) 80 kj K -1 b) 300 kj K -1 c) 400 kj K -1 d) 600 kj K -1 0 T 3. V jakém skupenství je látka, je-li její stav zobrazen bodem B? a) pevném b) kapalném c) plynném d) kapalném i pevném 4. V jakém skupenství je látka, je-li její stav zobrazen bodem C? a) pevném b) kapalném c) plynném d) kapalném i plynném 5. Jakou změnu představuje přechod kapaliny ze stavu zobrazeného bodem D do stavu zobrazeného bodem C? a) tání b) tuhnutí c) vypařování d) kondenzace 6. Jak se změní teplota tání a teplota varu látky při snížení vnějšího tlaku? a) teplota tání se sníží, teplota varu se zvýší b) teplota tání se zvýší, teplota varu se sníží c) teplota tání i teplota varu se zvýší d) teplota tání i teplota varu se sníží 18

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má

Více

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení

Více

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo

Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou

Více

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory

Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické

Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=

Více

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.

CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 2 Termika 2.1Teplota, teplotní roztažnost látek 2.2 Teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa 2.3 Tepelné motory 2.4 Struktura pevných

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky

Více

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou

Více

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

PLYNNÉ LÁTKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník PLYNNÉ LÁTKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Ideální plyn Po molekulách ideálního plynu požadujeme: 1.Rozměry molekul ideálního plynu jsou ve srovnání se střední vzdáleností molekul

Více

Stanovení měrného tepla pevných látek

Stanovení měrného tepla pevných látek 61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

Řešení: Fázový diagram vody

Řešení: Fázový diagram vody Řešení: 1) Menší hustota ledu v souladu s Archimédovým zákonem zapříčiňuje plování jedu ve vodě. Vodní nádrže a toky tudíž zamrzají shora (od hladiny). Kdyby hustota ledu byla větší než hustota vody, docházelo

Více

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova 1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA TERMODYNAMICKÁ TEPLOTNÍ STUPNICE, TEPLOTA 1) Převeďte hodnoty v

Více

Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo

Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo Termika termika - teplota, teplo a práce termodynamické zákony tepelná vodivost - tepelná kapacita skupenské teplo teplo, teplota, práce, tepelná vodivost Teplo část vnitřní energie tělesa = součet kinetické

Více

Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník

Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník Přehled otázek z fyziky pro 2.ročník 1. Z jakých základních poznatků vychází teorie látek + důkazy. a) Látka kteréhokoli skupenství se skládá z částic molekul, atomů, iontů. b) Částice se v látce pohybují,

Více

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO

II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO II. VNITŘNÍ ENERGIE, PRÁCE A TEPLO 2.1 Vnitřní energie tělesa a) celková energie (termodynamické) soustavy E tvořena kinetickou energií E k jejího makroskopického pohybu jako celku potenciální energií

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_STEIV_FYZIKA1_11 Název materiálu: Teplo a teplota. Tematická oblast: Fyzika 1.ročník Anotace: Prezentace slouží k vysvětlení základních fyzikálních veličin tepla a teploty.

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky

Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 4. ročník šestiletého a 2. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrné tepelné kapacity látky Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

Název: Ověření kalorimetrické rovnice, tepelná výměna

Název: Ověření kalorimetrické rovnice, tepelná výměna Název: Ověření kalorimetrické rovnice, tepelná výměna Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika) Tematický celek:

Více

Vnitřní energie, teplo, změny skupenství Pracovní listy pro samostatnou práci

Vnitřní energie, teplo, změny skupenství Pracovní listy pro samostatnou práci Vnitřní energie, teplo, změny skupenství Pracovní listy pro samostatnou práci Oblast: Člověk a příroda Předmět: Fyzika Tematický okruh: Tělesa, látky a síla Ročník: 8. Klíčová slova: změny skupenství,

Více

Název DUM: Změny skupenství v příkladech

Název DUM: Změny skupenství v příkladech Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454 Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1.4.00/21.2759 Název DUM: Změny skupenství

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

3.2 Látka a její skupenství

3.2 Látka a její skupenství 3.2 Látka a její skupenství Skupenství látky a jejich změny sublimace PEVNÁ LÁTKA tání desublimace tuhnutí PLYN vy pa řo vá ní KAPALINA zka pal ňo vá ní Látka a změna vnitřní energie Změna vnitřní energie

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 516 Digitální učební materiál Autor: Mgr. Pavel Kleibl Datum: 22. 1. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Energie Téma:

Více

Kalorimetrická rovnice, skupenské přeměny

Kalorimetrická rovnice, skupenské přeměny Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu

Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník šestiletého studia Laboratorní práce č. 2: Určení měrného skupenského tepla tání ledu ymnázium Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 1. ročník

Více

R9.1 Molární hmotnost a molární objem

R9.1 Molární hmotnost a molární objem Fyzika pro střední školy I 73 R9 M O L E K U L O V Á F Y Z I K A A T E R M I K A R9.1 Molární hmotnost a molární objem V čl. 9.5 jsme zavedli látkové množství jako fyzikální veličinu, která charakterizuje

Více

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému

Více

Teplota. fyzikální veličina značka t

Teplota. fyzikální veličina značka t Teplota fyzikální veličina značka t Je to vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého. Jak se tato vlastnost jmenuje? Teplota Naše pocity

Více

2.1 Empirická teplota

2.1 Empirická teplota Přednáška 2 Teplota a její měření Termika zkoumá tepelné vlastnosti látek a soustav těles, jevy spojené s tepelnou výměnou, chování soustav při tepelné výměně, změny skupenství látek, atd. 2.1 Empirická

Více

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky

Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 3 Termodynamika - určení měrné

Více

Molekulová fyzika a termika

Molekulová fyzika a termika Molekulová fyzika a termika Fyzika 1. ročník Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace výuky oboru Informační technologie MěSOŠ Klobouky u Brna Mgr. Petr Kučera 1 Obsah témat v kapitole Molekulová fyzika

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně

Přípravný kurz k přijímacím zkouškám. Obecná a anorganická chemie. RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně Přípravný kurz k přijímacím zkouškám Obecná a anorganická chemie RNDr. Lukáš Richtera, Ph.D. Ústav chemie materiálů Fakulta chemická VUT v Brně část III. - 23. 3. 2013 Hmotnostní koncentrace udává se jako

Více

Teplota a její měření

Teplota a její měření Teplota a její měření Teplota a její měření Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_03_01 Teplota, Celsiova a Kelvinova teplotní stupnice, převodní vztahy, příklady. Tepelná výměna, měrná

Více

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s 1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0215 Anotace

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0215 Anotace VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Elektroenergetika 1. Termodynamika Elektroenergetika 1 Termodynamika Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa].

Cvičení z termomechaniky Cvičení 2. Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. Příklad 1 Stanovte objem nádoby, ve které je uzavřený dusík o hmotnosti 20 [kg], teplotě 15 [ C] a tlaku 10 [MPa]. m 20[kg], t 15 [ C] 288.15 [K], p 10 [MPa] 10.10 6 [Pa], R 8314 [J. kmol 1. K 1 ] 8,314

Více

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA

MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 3.. 04 Název zpracovaného celku: MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA Studuje tělesa na základě jejich částicové struktury.

Více

1. Látkové soustavy, složení soustav

1. Látkové soustavy, složení soustav , složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových

Více

VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE

VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO A PRÁCE 1. Vnitřní energie (U) Vnitřní energie je energie uložená v těleseh. Je těžké určit absolutní hodnotu. Pro většinu dějů to není nezbytné, protože ji nejsme shopni uvolnit

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Měření délky Jak se nazývá základní jednotka délky? Jaká délková měřidla používáme k měření rozměrů a) knihy b) okenní tabule c) třídy.. d) obvodu svého pasu.. Jaké díly a násobky

Více

Fyzikální praktikum 1

Fyzikální praktikum 1 Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: č. 5 - Kalibrace teploměru, skupenské teplo Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 6.10.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly 1.1 - Kalibrace

Více

[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o

[381 m/s] 12. Ocelovou součást o hmotnosti m z = 4 kg, měrném teple c z = 420 J/kgK, zahřátou na teplotu t z = 900 C ponoříme do olejové lázně o 3 - Termomechanika 1. Hustota vzduchu při tlaku p l = 0,2 MPa a teplotě t 1 = 27 C je ρ l = 2,354 kg/m 3. Jaká je jeho hustota ρ 0 při tlaku p 0 = 0,1MPa a teplotě t 0 = 0 C [1,29 kg/m 3 ] 2. Určete objem

Více

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice

Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika v učebně fyziky, interaktivní tabule a i-učebnice Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Práce a energie, tepelné jevy, elektrický proud, zvukové jevy Tercie 1+1 hodina týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka fyziky, a audiovizuální technika

Více

Zpracování teorie 2010/11 2011/12

Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Cykly Děje Proudění (turbíny) počet v: roce 2010/11 a roce 2011/12 Chladící zařízení (nakreslete cyklus a nakreslete schéma)... zde 13 + 2 (15) Izochorický děj páry (nakreslit

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 14. 2. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_466A Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Termika VY_32_INOVACE_0301_0212 Teplotní roztažnost látek. Fyzika 2. ročník, učební obory Bez příloh

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Termika VY_32_INOVACE_0301_0212 Teplotní roztažnost látek. Fyzika 2. ročník, učební obory Bez příloh VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Fyzika. Pracovní list č. 5 Téma: Měření teploty, relativní vlhkosti, rosného bodu, absolutní vlhkosti. Mgr. Libor Lepík. Student a konkurenceschopnost

Fyzika. Pracovní list č. 5 Téma: Měření teploty, relativní vlhkosti, rosného bodu, absolutní vlhkosti. Mgr. Libor Lepík. Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz Fyzika Pracovní list č. 5 Téma: Měření teploty, relativní vlhkosti, rosného bodu, absolutní vlhkosti Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Libor Lepík Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu

Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud v kovech Elektrický proud = usměrněný pohyb

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013 Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno

Více

Jméno: _ podpis: ročník: č. studenta. Otázky typu A (0.25 bodů za otázku, správně je pouze jedna odpověď)

Jméno: _ podpis: ročník: č. studenta. Otázky typu A (0.25 bodů za otázku, správně je pouze jedna odpověď) Jméno: _ podpis: ročník: č. studenta Otázky typu A (0.25 bodů za otázku, správně je pouze jedna odpověď) 1. JEDNOTKA PASCAL JE DEFINOVÁNÁ JAKO a. N.m.s b. kg.m-1.s-2 c. kg.m-2 d. kg.m.s 2. KALORIMETRICKÁ

Více

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ Výhody: medium (vzduch) se nachází všude kolem nás možnost využití centrální výroby stlačeného vzduchu v závodě kompresor nemusí pracovat nepřetržitě (stlačený

Více

SEZNAM POKUSŮ TEPLO 1 NÁVODY NA POKUSY MĚŘENÍ TEPLOT. Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2.

SEZNAM POKUSŮ TEPLO 1 NÁVODY NA POKUSY MĚŘENÍ TEPLOT. Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2. TEPLO TA1 419.0008 TEPLO 1 SEZNAM POKUSŮ MĚŘENÍ TEPLOT Měření teplot. Používání teploměru. (1.1.) Kalibrace teploměru. (1.2.) KALORIMETRIE Teplotní rovnováha. (2.1.) Studium kalorimetru. (2.2.) Křivka

Více

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost Teorie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost souvisí se změnou rozměru zahřívaného těles Při zahřívání se tělesa zvětšují, při ochlazování

Více

TÉMA: Molekulová fyzika a tepelné děje v plynech VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA

TÉMA: Molekulová fyzika a tepelné děje v plynech VNITŘNÍ ENERGIE TĚLESA U.. vnitřní energie tělesa ( termodynamické soustavy) je celková kinetická energie neuspořádaně se pohybujících částic tělesa ( molekul, atomů, iontů) a celková potenciální energie vzájemné polohy těchto

Více

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele

Více

TESTY Závěrečný test 2. ročník Skupina A

TESTY Závěrečný test 2. ročník Skupina A 1. Teplota tělesa se zvýšila o o C. Analogicky tomu lze říci, že se a) snížila o K. b) zvýšila o 93,15 K c) snížila o 53,15 K d) zvýšila o K. Částice v látce se pohybují a) neustáleným a uspořádaným pohybem

Více

Základní pojmy a jednotky

Základní pojmy a jednotky Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar

Více

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6

Úloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6 3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně

Více

b) Máte dvě stejná tělesa, jak se pozná, že částice jednoho se pohybují rychleji než částice druhého?

b) Máte dvě stejná tělesa, jak se pozná, že částice jednoho se pohybují rychleji než částice druhého? TEPLO OPAKOVÁNÍ a) Co jsou částice a jak se pohybují? b) Máte dvě stejná tělesa, jak se pozná, že částice jednoho se pohybují rychleji než částice druhého? c) Co je vnitřní energie? d) Proč se těleso při

Více

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního

Více

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů

Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH I. Základní pojmy FCH a kinetická teorie plynů RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Zkouška a doporučená literatura Ústní kolokvium Doporučená literatura

Více

Ing. Stanislav Jakoubek

Ing. Stanislav Jakoubek Ing. Stanislav Jakoubek Číslo DUMu III/--3-09 III/--3-0 III/--3- III/--3- III/--3-3 Název DUMu Měrná tepelná kapacita Kalorimetr, kalorimetrická rovnice Přenos vnitřní energie vedením Přenos vnitřní energie

Více

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

Tématický celek - téma. Magnetické vlastnosti látek Laboratorní úloha: Určení hmotnosti tělesa podle rovnoramenných vah

Tématický celek - téma. Magnetické vlastnosti látek Laboratorní úloha: Určení hmotnosti tělesa podle rovnoramenných vah 6. ročník květen Stavba látek Stavba látek Elektrické vlastnosti látek Magnetické vlastnosti látek Laboratorní úloha: Určení hmotnosti tělesa podle rovnoramenných vah Magnetické vlastnosti látek Měření

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Termika (Fyzika zajímavě) Pachner Úvodní obrazovka Obsah učebnice (vlevo) Seznamy a přehledy (tlačítka dole) Teorie Zajímavosti Osobnosti Úlohy Pokusy Pojmy Animace Lišta s nástroji (vpravo nahoře) Poznámky

Více

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin

Více

Kinetická teorie ideálního plynu

Kinetická teorie ideálního plynu Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na

Více

Elektřina a magnetizmus závěrečný test

Elektřina a magnetizmus závěrečný test DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-20 Téma: závěrečný test Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: TEST - A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý a Mgr. Josef Kormaník TEST Elektřina a magnetizmus závěrečný

Více

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí

Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí Laboratorní cvičení z kinetiky chemických reakcí LABORATORNÍ CVIČENÍ 1. Téma: Ovlivňování průběhu reakce změnou koncentrace látek. podmínek průběhu reakce. Jednou z nich je změna koncentrace výchozích

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 06_2_ Vnitřní energie, práce a teplo Ing. Jakub Ulmann MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA 2 Vnitřní energie, práce

Více

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK

KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK KINETICKÁ TEORIE STAVBY LÁTEK Látky kteréhokoliv skupenství se skládají z částic. Prostor, který těleso zaujímá, není částicemi beze zbytku vyplněn (diskrétní struktura látek). Rozměry částic jsou řádově

Více

Název: Měření příkonu spotřebičů, výpočet účinnosti, hledání energetických úspor v domácnosti

Název: Měření příkonu spotřebičů, výpočet účinnosti, hledání energetických úspor v domácnosti Název: Měření příkonu spotřebičů výpočet účinnosti hledání energetických úspor v domácnosti Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy)

Více

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky 1. Fyzikální obraz světa - metody zkoumaní fyzikální reality, pojem vztažné soustavy ve fyzice, soustava jednotek SI, skalární a vektorové fyzikální veličiny, fyzikální

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_15_OC_1.01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Tématický celek Ing. Zdenka

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy

Více

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika

ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika ZÁKLADNÍ POZNATKY MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMIKY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - 2. ročník - Molekulová fyzika a termika Částicová struktura látek Látky jakéhokoli skupenství se skládají z částic Částicemi jsou

Více

1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu:

1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu: 1 Pracovní úkol 1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu: (a) platinovýodporovýteploměr(určetekonstanty R 0, A, B). (b) termočlánek měď-konstantan(určete konstanty a, b,

Více

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelná technika Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelné konstanty technických látek Základní vztahy Pro proces sdílení tepla platí základní

Více

Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem

Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem Měření měrné tepelné kapacity látek kalorimetrem Problém A. Změření kapacity kalorimetru (tzv. vodní hodnota) pomocí elektrického ohřevu s měřeným příkonem. B. Změření měrné tepelné kapacity hliníku směšovací

Více