Sbírka pednášek a rozprav. ada V

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sbírka pednášek a rozprav. ada V"

Transkript

1 <0 = 00 < >

2

3

4

5 Dánsko, Sbírka pednášek a rozprav. ada V Rediguje prof. dr. FR. DRTINA. Sv. 1. Prof. dr. O. Hostinský: Umní a spolenost. K 1'80 Sv. 2. Prof. dr. B. Nmec : Vztahy rostlin k vnj- 3'80 šímu svtu (rostlinná oekologie)... Sv. 3. Prof. dr. AI. Mrázek : O nauce vývojov (theorii descendenní) Sv. 4. Prof. dr. Arn. Kraus : jeho hmotná a duševní kultura... 3"50 Sv. 5. Prof. dr. Nejedlý : Zpvohry Smetanovy. S etnými notovými píklady...., 5" Sv. 6. Prof. dr. VI. Novák: Fotografie ve vd a praxi. Se 35 obrazy v textu a 1 2 zvláštními pílohami 3 - Sv. 7. Dr. Jií Daneš : Spojen státy severoamerické. S mapkou. 1 "40 Sv. 8. Prof. dr. Josef Janko : Shakespeare, jeho život a dílo... 5'50 Sv. 9. V. Tille : Maurice Maeterlinck. Analytická studie. S podobiznou M. Maeterlincka. 9 Sv. 10. Doc. dr. K. Domin: O rostlinách užitkových 2"40 ADA VI. Sv. 1. Prof. dr. Zdenk Nejedlý: eská moderní zpvohra po Smetanovi.. 6' Sv. 2. Dr. Karel Kadlec: Z ústavního vývoje habsburského mocnáství.... 4*50 Sv. 3. Dr. J. V. Daneš: Hospodáské problémy svtové politiky. 1" Sv. 4. Prof. dr. Jos. Janko: O pravku slovanském. Pokus o celkový obraz zhruba promítnutý 5' Sv. 5. Prof. Jan Koloušek : Problém populaní Sv. 6. Prof. dr. Arn. Kraus: Bjórnson a Ibsen Sv. 7. Doc. dr. Ot. Fischer: Friedrich Nietzsche. 6 Každý svazek ve vkusné plátné vazb s originelni výzdobou o K 1 '20 více. Sbírka pednášek a rozprav je na sklad v každém knihkupectví J. OTTO v Praze, Karlovo nám. 34. Ve Vídni I., Gluckg. 3. -

6 SBÍRKA PEDNÁŠEK A ROZPRAV. (VÝBOR LIDOVÝCH PEDNÁŠEK ESKÉ UNIVERSITY.) Rediguje Prof. Dk. FRANT. DRTINA. Seríf. VI. Císi.08. KAMIL KROFTA BÍLÁ HORA. (KURS ŠESTIPKKDNASKOVÝ.) VYDAL KNIHKUPEC C. K. ESKÉ UNIVERSITY J. OTTO V PRAZE, karlovo námstí u.

7 KAMIL KROFTA: BILA HORA. (KUKS ŠESTÍPEDNAŠKOVY. VYDAL KNIHKUPEC C. K. ESKÉ UMVKKsI TY. OTTO V PRAZE, KARLOVO nám m.

8 VB 1Q> Veškerá práva vyhrazena. _ JUN 11 ; rifkcni Udíc- v Pra/i-.

9 BILA HORA. KURS ŠE6TIPEDNÁŠKOVÝ. Sbírka pednášek a rozprav. VI.. S

10

11 Úvod. Nepatrné bitv, svedené 8. listopadu 1620 na pláni blohorské mezi vojsky císae Ferdinanda II. jímž byla umožnna a a jeho spojenc na jedné a stav eských na druhé stran, právem se obecn piznává zcela mimoádný význam djinný. Právem ji také pokládáme za nejdležitjší mezník v novjších d- jinách našeho národa. Bylt touto bitvou rozhodnut zápas mezi katolicismem a protestantismem, mezi neomezenou mocí královskou a právy stav v zemích eských, byl jí dán djinám tchto zemí smr, znenáhla pipravována nepíznivá zmna jejich státoprávního postavení uvnit monarchie habsburské a na dlouhou dobu také pevaha živlu nmeckého nad eským v zemi samé. To vše provázeno bylo nevýslovným utrpením všech tém vrstev národa, jejich hmotným i duševním ochuzením a naopak rozplozením cizáckého živlu v Cechách. Takového a tak neblahého významu nebyla by však bitva na Bílé Hoe mohla nabýti, kdyby to, co po ní následovalo, nebylo bývalo pipraveno

12 v dob pedchozí, kdyby se již ped osudnou bitvou vývoj vcí v Cechách i v Evrop po nejedno stránce nebyl schyloval tam, kam po bitv té rozhodn zamil. A jisté není správno, í- kává-li se, že i bez Bílé Hory bylo by k tomu všemu došlo, že Bílá Hora m u s i 1 a nastati, že porážka Cech a všechny její hrozné následky byly historickou nutností, že tedy tato porážka sama vlastn ani mnoho neznamenala, pece dlužno piznati, že nepíznivý vývoj eského národa po Bílé Hoe nebyl zavinn pouze nešastným výsledkem blohorské bitvy, nýbrž také píinami jinými, hlubšími. Jako však vbec zmny zavinné neb aspo umožnné dlouhým, složitým vývojem rádi pipínáme k urité události, tak i zde Bílá Hora je nám vnjší viditelnou známkou a hranicí osudného pevratu v našem vývoji národním. Mluvíme-li o Bílé Hoe, nemyslíme tím jen bitvu samu, nýbrž všechen tento dalekosáhlý pevrat. Také tyto kapitoly, které jsou pouhým jen málo zmnným a doplnným otiskem šesti pednášek, konaných v lednu a únoru r v Košíích, se nezabývají toliko bitvou na Bílé Hoe, nýbrž mnohem více rozlinými stránkami onoho pevratu, jeho píinami a následky. Platí-li o eských djinách všeobecn, že možno je správn chápati jenom v souvislosti s djinami obecnými, hlavn západoevropskými, platí to o d- jinách pevratu blohorského dvojnásobn, protože v té dob osud eského národa byl tak tsn spleten s osudy jiných státv a národv evropských jako snad nikdy ped tím ani potom. Nelze pln pochopiti význam naší porážky blohorské, neznáme-li tehdejší obecnou situaci evropskou, po-

13 státv mry a seskupení hlavních. evropských, v dob, která ji pedcházela. Proto o tch vcech pojednám pedevším. Pokusím se nejprve nastíniti obecné pozadí tragedie blohorské, povšechnou situaci evropskou, politickou i náboženskou, ve stol. XVI a na poátku stol. XVII. (kap. I.). Potom podám podrobnjší obraz vnitních pomr v zemích eských ped katastrofou blohorskou, a to jak pomr ústavních, spoleenských a národnostních (kap. II.), tak náboženských (kap. III.). V dalších kapitolách bude vypsán vznik a prbh eského povstání až do bitvy na Bílé Hoe (kap. IV.), dále pokoení odboje a potrestání hlavních jeho pvodc (kap. V.). vyložiti Konen se pokusím následky porážky blohorské pro náš národní vývoj po stránce náboženské, ústavní, hospodáské a národnostní (kap. VI.). Jsem dalek toho, abych v tchto kapitolách spatoval všestranné uspokojivé nebo dokonce definitivní ešení problému blohorského", stejn nesnadného, jako dležitého. Naopak pokládám takové jeho ešení za dnešního stavu vdeckého badání o píslušných otázkách eských djin za nemožné. Úkol tchto kapitol je daleko skromnjší; mají toliko zpsobem pokud možno srozumitelným objasniti neodborným tenám podle dnešních našich vdomostí nejdležitjší stránky veliké a pro nás vn památné události, její hlavní píiny i následky, a tak pispti k správnému chápání jejího významu. Svými osobními názory o vcech a osobách, jichž se tu dotýkám, se arci nikde netajím. Vyslovuji-li je všude jasn a rozhodn, nechci je proto vydávati za neomylné. Spíše bych si pál, aby názory ty, které ostatn

14 vtšinou nejsou nové, nebyly pijímány tak nekriticky a s tak pohodlnou dvivostí jako mnohé odchylné názory starší. V srpnu Kamil Krofta.

15 PRVÁ PEDNÁŠKA. náboženské pomry západní Evropy ve stol. XVI. a na poátku stol. XVII. Politické í Stedovké djiny západní Evropy jsou vyplnny velikým zápasem dvou mocí o vládu nad kesanským svtem. Císaové ímskonmetí i ímští papežové usilovali o sjednocení západního kesanstva pod svou svrchovaností. Pi tom pevahy, nkdy papežové, jindy císaové nabývali pibližujíce se více nebo mén k cíli svých snah, ale na konec úsilí obou ztroskotalo. Universální íše ímskonmecká se nikdy neuskutenila, protože moc císa nejen se nevztahovala na velikou ást východní Evropy, jejímž politickým i kulturním stediskem byl Caihrad, nýbrž i na západ Evropy mocné a dležité státy se vymykaly z jejího podruí. Ba ani vlastnímu jádru této íše, Nmecku a Itálii, se nepodailo dáti trvalou jednotu; ob ty zem se v pozdjším stedovku rozpadaly v množství drobných území, stát a státek, tém úplné nezávislých na moci císaské, která se vždy více stávala pouhým stínem bez skuteného významu.

16 ' Papežové se sice dovedli zmocniti na as nejen skutené duchovní vlády nad západním kesanstvem, nýbrž i podíditi všechny ásti církve jednotné správní organisaci soustedné v jejich rukou, ale veliké reformní hnutí, jež u nás vyústilo v husitskou revoluci, ale také zrodilo reformní koncily XV. stol., málem bylo by papežství zbavilo svrchované moci nad západním kesanstvem a promnilo je takka ve spolek mno-! hých církví národních a státních. Nedošlo sice k tomu, ale papežství, pozbyvši vtšiny své moci, jež plynula z jeho ideové podstaty, bylo nuceno hledati oporu ve svých svtských državách, ve stát papežském, sestoupiti se své nkdejší povýšenosti mezi vladae tohoto svta. Na konci stedovku a na poátku nové doby papež byl mnohem více vládcem církevního státu než hlavou kesanstva. Zatím co íše ímskonmecká propadá neodvratnému rozkladu, a také nkdejší jednota ímské církve se siln uvoluje, vynoují se na konci stedovku ze všeobecné roztíštnosti znenáhla vtší, vnitn jednotné a na venek výbojn postupující útvary státní, jimž bylo souzeno státi se dležitými initeli v potomních politických djinách Evropy. Je to pedevším_anglie a Francie, které vstupují do novovku jako silné, na reálných základech zbudované a moderní organisaci správní upevnné státní celky. K nim pistupuje na samém konci stedovku nový útvar státní povahou i složením od obou velmi rozdílný, ale mocí i rozsahem nad n vynikající. Jeho tvrcem je dynastie habsburská. Až do konce stedovku Habsburkové

17 vládli krom své pvodní rodové državy ve Švábsku toliko nad zemmi rakouskými, dosti rozsáhlými, ale vnitn nesjednocenými. V XV. stol. se zem ty rozpadaly ve ti, pozdji ve dv navzá jem zcela samostatná správní území s vlastními panovníky, a teprve na konci toho století vymením vedlejších vtví dynastie octly se všechny v rukou jediného vladae, císae Maximiliána I. Ale díve než k tomu došlo, Maximilián se domohl velikého panství jinde; satkem s Marií Burgundskou získal svému rodu bohatý stát burgundskonizozemský. Syn Maximiliána I. a Marie Burgundské Filip Sliný, ddic Burgundska a Nizozemí, satkem s princeznou španlskou pipojil k rodové držav trn španlský, jehož držení znamenalo vládu nejen nad Španlskem, nýbrž i nad Neapolskem a vzrstajícími koloniemi zámoskými. Starší syn Filipv Karel došel takto po smrti otcov a ješt za života Maximiliánova vlády nad Nizozemím i nad Španly s Neapolskem a osadami zámoskými, po smrti ddov se ml spolu s mladším bratrem Ferdinandem státi ješt pánem jeho zemí rakouských, a jeho moc mla po pání Maximiliánov býti dovršena volbou za císae ímskonmeckého. Tato volba Karlova byla sice za života Maximiliánova zmaena odporem kurfitv, ale po jeho smrti Karel skuten dosáhl hodnosti císaské. Brzy potom císa Karel sám se vzdal ásti svého panství; postoupil dobrovoln vládu nad zemmi rakouskými svému bratru Ferdinandovi. Le jednota panství habsburského nebyla tím ve skutenosti porušena, protože mezi obma bratry až tém na konec jejich života byla dokonalá shoda. Naopak pan-

18 10 ství to se ješt znamenit rozšíilo, když se Ferdinand r volbou za krále eského domohl vlády nad velikou a mocnou íší eskou, k níž tehdy patily nejen Cechy a Morava, nýbrž i celé rozsáhlé Slezsko a ob Lužice, a když souasn zvolen byl králem uherským. Tento pekotný vzrst rodové moci habsburské nemohl býti píjemný ostatním mocem evropským, zvlášt tm, jejichž výbojným snahám byl na pekážku. Byla to pedevším Francie. Již na konci XV. stol. a v prvních letech stol XVI. veden byl mezi Francií a Španlskem zápas o Itálii, rozdrobenou na množství malých státv a rozervanou vnitními spory. V zápase tom se Španlsko zmocnilo Neapolska, Francie Milánská. Ale Itálie ani potom nepestala býti pedmtem sporu mezi obma mocnostmi. Nepátelství, jež proto Francie chovala k.španlsku, peneslo se i na rod habsburský, když tam došel vlády, a nepátelství to bylo zvyšováno i jinými spory Francie s rodem habsburským, jmenovit o ddictví burgundské a království navarské. Naptí mezi obma státy vzrostlo, když na trn francouzský dosedl mladý a ctižádostivý František I. ( ). Poznávaje dobe, jak veliké nebezpeí hrozí Francii od rostoucí moci habsburské, která ji obkliovala tém se všech stran, vzpíral se František I. již volb K áriov za císae nmeckého. Když v tom nedobyl úspchu, snažil se jinak zastaviti postup moci habsburské. Odtud zápas mezi Francií a mocí habsburskou stává se na nkolik desítiletí takka osou politických djin západní Evropy. Bojištm byla opt Itálie, kde se poala ada válek, když Karel V. r vy-

19 II stoupil s nárokem na vévodství milánské poddané Francii. Ale boj se rozšíil i na jiné kraje. Bojovalo se v Nizozemí i v Pyrenejích. kde byly obnoveny spory o ddictví burgundské a království navarské. V tchto bojích našla Francie velmi mocné, ale ku podivu rznorodé spojence. Po jejím boku stáli proti cis. Karlovi nejen vlastní poddaní císaovi, protestantští knížata a stavové íše nmecké, nýbrž i Turci a kurie papežská. Když Karel V. r prvn zavítal do Nmecka, aby se dal korunovat, oekával jej tam také úkol zakroiti proti Martinu Lutherovi, jenž se práv tou dobou zjevn vzepel autorit církevní, spáliv ped branami wittenberskými papežskou bulu, kterou se prohlašovalo jeho uení za kacíské, naizovalo spálení jeho spisv a jemu samému hrozilo trestem kacíství, neodvolá-li. Karel vskutku svolal íšský snm do Wormsu 1521 a zpsobil, že tu na Luthera byla vynesena íšská klatba a rozhodnuto jednati podle buly papežské. Ale hnutí vzbuzené vystoupením Lutherovým nebylo tím zastaveno, naopak Luther nacházel stále nové ochránce a stoupence. Hlásili se k nmu záhy etní knížata íše nmecké, pedevším Sasko a Hessensko, a r se tito knížata po prvé sdružili k vzájemné ochran. Protože císa, zdržovaný válkou v Itálii, nemohl se draznji postaviti na odpor novému hnutí, šíilo se luterství rychle a psobením luterských knížat nabývalo pevnjší organisace. Když r císa, vrátiv se do íše, na snmu v Augsburce obnovil zákazy veškerých novot náboženských, pívrženci luterství, kteí se tehdy poínali nazývati protestanty, uinili r nový obranný spolek ve

20 12 Šmalkaldech, jednotu šmalkaldskou, která mla, kdyby nastala poteba, postaviti znané vojsko i proti hlav íše. A tato jednota záhy uinila spolek s francouzským králem Františkem, a nacházejíc ve Francii posilu pro své snahy o upevnní protestantismu v Nmecku, byla jí navzájem oporou v jejím boji s císaem Karlem. Ale podpora Francie nezachránda nmeckých protestantv od porážky. R se podailo císai Karlovi s pomocí eského a uherského krále Ferdinanda poraziti vojsko jednoty šmalkaldské v bitv u Múhlberka. I potom však trvaly její pátelské styky s Francií. S nástupcem Františkovým Jindichem II. nmetí protestante r uinili spolek proti císai, jímž vydali Francii lotrinská biskupství. Druhým spojencem Francie v boji s mocí habsburskou byli Turci, jimž v tch letech vládl znamenitý panovník sultán Soliman II. (1520 až 1566). Poraziv r mladého krále eského a uherského Ludvíka, v potomních letech vždy mocnji dorážel na Uhry a zem rakouské, kde po Ludvíkovi vládl císav bratr Ferdinand. R sama Víde byla od Turk ohrožena a veliká ást zem zpustošena. Zatím co se císa Karel chystal na kížovou výpravu proti ddinému nepíteli všeho kesanstva skuten r podnikl úspšné tažení do Tunisu > francouzský král František neváhal domáhati se pomoci tohoto nepítele. Když pak r byl císa na všech stranách tísnn Turky, když sultán Soliman, pepadnuv znova Uhry, zmocnil se trvale hlavního msta uherského Budína, uinil král František zjevný spolek s Turky. R lostvo turecké

21 13 se spojilo s francouzským a František vpustil je i do Toulona, a toliko odpor všeho kesanstva piml jej vzdáti se toho spolku. Tetím spojencem Francie proti Habsburkm Turk pa- byli vedle nmeckých protestantv a pežové. Papežové od poátku nelib snášeli vnikání španlské moci do Itálie a jmenovit zabrání Neapolska od Spanl. Jako vládcové papežského státu spatovali v tom právem porušení politické rovnováhy v Italii ; jako vlastencové vlaští se obávali nebezpeí, jež odtud hrozilo samostatnosti Itálie. Nicmén na poátku boje mezi cis. Karlem a Francií papežové stáli na stran císaov. Práv v dob kdy se cis. Karel, ; pišed do Nmecka chystal zakroiti proti Lutherovi a jeho stoupencm, podailo se mu získati tehdejšího papeže Lva X. ke spolku proti Francii, a také nástupce tohoto papeže, brzy potom zemelého, Hadrián VI., poslední papež nmeckého pvodu, pidal se k císai. Jeho smrtí (r. 1523) však nastal obrat v pomru papežské kurie k císai. Papež Kliment VII z rodu medicejského, jemuž více záleželo na politické moci papežství a svobod Itálie, než na vcech víry a náboženství, vida vítzný postup císav proti Francouzm v Itálii, brzy pešel mezi odprce rodu habsburského. Tak se stalo, že r. 1526, když se bratr cis. Karla Ferdinand ucházel v Cechách a v Uhích o korunu královskou, papež v obou zemích svým vlivem psobil proti jeho zvolení i uznání, a že r tlupy císaských žoldné, zbavené svého vdce a puzené nedostatkem, stanuly nepátelsky ped ímem, vtrhly do msta, strašn je pustošíce, a pinutily papeže i kardinály k útku. Papeži

22 H nezbylo le vzdáti se nepátelství proti císai, ale ani potom pomr mezi obma nejvyššími hlavami západního kesanstva nebyl píznivý. Nástupce Klementa VII. papež Pavel III. nenávidl Spanly stejn jako jeho pedchdce, a když protestantská jednota šmalkaldská povstala proti císai Karlovi, nerozpakoval se dovolávati se pro ni podpory krále francouzského. Když se papežem stal staiký kardinál Carafa, jenž pijal jméno Pavla IV. ( ); naptí mezi ímskou kurií a Španlskem ješt vzrstalo. Tento vášnivý staec byl naplnn pímo nenávistí k Španlsku a jeho habsburským vladam. S radostí pijímal zprávy o spolku nmeckých protestant s králem francouzským, spatuje v nm záruku španlské porážky; celé hodiny mluvíval o poteb vypuditi Španly z Itálie, pi emž se neostýchal nazývati císae Karla i jeho syna Filipa plemenem proklatým, kacíi, schismatiky. Prohlašoval, že chce osvoboditi Itálii z jejich moci, i kdyby byl ode všech opuštn. Posléze se papež Pavel IV. spojil pímo s Francií proti Španlm, ale po rozhodném vítzství španlském nad Francií (r. 1557) byl nucen ustati od svého nepátelství. Všechen prbh dlouhých válek mezi Francií a Španlskem, jež byly ukoneny r mírem pojišujícím rozhodnou pevahu Španlska, zjevn ukazuje, jak se zmnily politické pomry evropské na poátku nového vku proti pomrm stedovkým. I ve stedovku se daly pokusy o založení a rozšíení velikých íší, a také z nich vznikaly boje, v nichž na obou stranách stávalo n- kolik panovník a zemí, ale všechny ty boje stedovké bývaly pece místn omezeny. Ani

23 15 taková událost jako pád eskorakouské íše Pemysla II. nepohnula vzdálenjší státy evropské, které v sporu nebyly pímo zúastnny, k jakémukoliv zakroení. Xehledíme-li k spoleným výpravám kesanských stát evropských proti nevícím nebo ke kižáckým tažením proti husitm, které mají zcela jiný ráz, neznal stedovk velikých boj, v nichž by stála proti sob nepátelsky takka celá Evropa. Teprve vznikem velikých a mocných stát na konci stedovku, které ve svém vývoji nezbytn na sebe narážely, vytvoilo se jakési spoleenství zájm mezi hlavními státy evropskými, vyvinulo se pesvdení, že vzrst moci kteréhokoli z velikých stát evropských se dotýká zájmu všech stát ostatních. Tím vznikla poteba stálých diplomatických styk mezi všemi státy evropskými, jež vedla ke zizování stálých vyslanectev, a tím také byl dán základ k veliké mezinárodní politice evropské, stedovku neznámé. Tato hluboká zásadní promna politických pomrv evropských má ovšem veliký význam pro eské djiny. Jist podstatn pispívá k vysvtlení rozdíl, jež shledáváme v prbhu i výsledku obou velikých zápas, které eský národ podnikl za své pesvdení náboženské, hnutí husitského a eského povstání z r V dob. kdy zájmy evropských velmocí byly navzájem tak tsn spleteny, kdy všechny žárliv stehly jakékoli pesunutí mocenských pomr, nebylo již zajisté možno, aby uprosted Evropy jako za válek husitských byly svádny dlouhé a veliké boje, k nimž by vtšina státv evropských jen trpné pihlížela. Ale seskupení stran v zápase mezi mocí habsburskou a Francií v prvé polovici XVI. stol.

24 16 ukazuje také, že postavení tchto stran bylo urováno výhradn ohledy politickými, že jmenovit papežm mnohem více šlo o jejich zájmy svtské než o prospch náboženství a církve svené jejich správ. Jen tak bylo možno, že stáli nepátelsky proti tm, v nichž byli by mli spatovati pirozené spojence v boji s protestantismem. Naopak je jisto, že svým nepátelstvím proti císai Karlovi papežové sami podporovali rychlý postup luterství v Nmecku. Ale rostoucí úspchy protestantismu a vzmáhající se úsilí o reformu uvnit církve posléze pece donutily ímskou kurii, aby se povznesla nad úzké hledisko teritoriální politiky, aby více dbala velikých zájm veškeré církve a podle nich zaídila také svj pomr k mocnostem svtským. Již ped vystoupením Lutherovým docházelo na rozliných místech k vážným pokusm o reformu církevní. V Itálii samé, v blízkosti papežského dvora se objevují zetelné stopy opravdového úsilí o povznesení náboženského života, o reformu církevní. Toto opravné hnutí, vzniklé v ln církve samé nezávisle na reformaci Lutherov, záhy se obrací velmi rozhodn proti protestantismu a všem novotám vrouným. Trvajíc neoblomn na církevních dogmatech i na dosavadní soustav církevní správy, usiluje toliko o reformu církevní prakse, a toto úsilí je nerozlun spojeno s bojem proti všem novotám. Hlavním zástupcem toho smru byl kardinál Carafa, potomní papež Pavel IV., známý nám svým nepátelstvím proti Habsburkm. Jeho piinním r byla obnovena inkvisice, sbor šesti kardinál, jimž dán úkol bez milosti stíhati veškero kacíství. Nastalo kruté

25 pronásledování všech novotá po Itálii, které dostoupilo vrcholu, když se kard. Carafa stal papežem jako Pavel IV., a skonilo se záhy potlaením všech náboženských novot v Itálii. Tou dobou také zostena censura knih a vydán index spis zakázaných katolíkm pod tžkými tresty. Jako pi všech velikých hnutích opravných také tentokráte došlo ke vzniku nových ád. Již r se odlouili od ádu františkánského kapucíni, jejichž cílem bylo obnoviti pvodní eholi sv. Františka a jejího ducha. Horlivou inností kazatelskou mezi lidem dobyli si veliké obliby a stali se pozdji dležitým initelem katolické reformace i protireformace také v našich zemích. Mnohem vtšího významu nabyl jiný ád vzniklý z úsilí o reformu církevní, ád jesuitský, založený Spanlem Ignácem z Loyoly a r potvrzený od papeže. Nový ád pijal k obvyklým slibm eholním slavnostní závazek bezvýjimené poslušnosti stolice papežské a stavl se tak do služeb ímské kurie v dob, kdy v kesanstvu byl proti ní tak mocný odpor. Org^anisace ádu jesuitského mla ráz vojenský. V jeho ele stál generál volený doživotn ádem a sídlící stále v ím. Tohoto generála ml každý len ádu býti poslušen slep jako mrtvola (perinde ac si cadaver esset). Jednotlivé provincie ádové spravovali provinciálové dosazovaní generálem vtšinou j 1 na ti léta. Narozdíl od jiných ád šlo jesuitm mén o mnišské rozjímání a spolené pobožnosti, než o inné psobení ve spolenosti svtské. Toto psobení záleželo v innosti zpovdnické, misionáské, kazatelské a uitelské. Zaizovali školy stední a vysoké jak pro výchovu rka pednášek a rozprav. VI.. S. 2

26 vlastního dorostu, tak pro vzdlávání mládeže z kruh širších, zvlášt šlechtických. Dostalo-li se v jesuitech katolické reformaci i protireformaci nejschopnjších a nejhorlivjších zápasník, východiskem soustavné akce v tomto smru se stal památný koncil tridentský, jenž zasedal s dvma pestávkami v až 1563, maje úkolem odstraniti rozkol v kesanstvu rozhodnutím o sporných láncích víry a provésti reformu církve odstranním zloád v ní rozšíených. Konený výsledek dlouhých a namnoze velmi pohnutých rokování byl pedevším ten, že koncil urit formuloval církevní uení o nkterých otázkách do té doby nerozhodných. Sjednocení protestant s církví, jež mnozí od koncilu oekávali, tím ovšem nebylo dosaženo, naopak uritá formulace sporných lánk vrouných znemožnila smír i pro budoucnost. Stálo odtud proti sob dvoje nesmiitelné uení, a boj mezi nimi byl nevyhnutelný. Bylo-li do té doby možno, aby jednotlivci stáli mezi stranami, snažíce se prostedkovati, nyní nezbývalo le pipojiti se k jedné z obou stran. Jakmile zásady stanovené koncilem tridentským došly uznání a platnosti, všechna nerozhodnost, všechno kolísání na stran katolík musilo pestati. Jako dodatkem k usnesením koncilu stanovil papež r pesné vyznání víry, t. zv. vyznání tridentské, jež mlo býti vymáháno od knží i od tch, kdo by pestupovali na víru katolickou. Jedním z lánk tohoto vyznání se uznává papežský primát, uznává i samospasitelnost víry katolické a povinnost šíiti víru tu u podízených osob. O dv léta pozdji, r. 1566, vydán nový ímský katechismus, populární, prak-

27 1!) tický soubor katolické vrouky. Podle usnesení koncilu vydáván též nový index zapovdných knih, k jehož doplování ustanovena zvláštní komise kardinálská, tak zv. kongregace indexová. R vydán pak nový ímský breví, r misál. Tím vším byl položen pevný základ k dokonalé jednotnosti uení a ád církevních v celé církvi katolické. Na koncilu tridentském uinna také rozliná dležitá usnesení smující k lepší úprav církevního zízení a k povznesení církevní kázn. Naízeno biskupm, aby se zizováním knžských seminá starali o výchovu vzdlaného duchovenstva, aby svolávali knžstvo svých diecesí k poradám na synodách a konali visitace. S drazem vytena povinnost biskupv i všech jiných držitel církevních beneicií pebývati trvale v míst duchovního úadu, ímž mlo pestati hromadní církevních beneficií v jednch rukou a zanedbávání povinností s nimi spojených. Dopomoci všem takovýmto pedpism a zásadám k platnosti bylo v první dob po koncilu tridentském hlavním cílem ádu jesuitského i reformní strany v církvi, o jehož dosažení pracováno s horlivým a vytrvalým úsilím. Koncilem tridentským se tak poíná doba nového rozmachu církve katolické. Katolictví tímto obrozením nabylo zase tolik síly, že nejen svou državu dovedlo uchrániti dalších ztrát, nýbrž i odníti protestantismu velikou ást toho, eho byl již dobyl. Zárove se však povznesla moc papežské kurie nad církví, pokleslá v dob pedchozí snahami smujícími k osamostatnní jednotlivých ástí církve. Znova hlásány stedovké theorie o svrchované moci papežov nad veškerým ke-

28 20 sanstvem, a k jejich uskutenní pracováno rozlinými prostedky, jmenovit vydržováním stálých nunci v jednotlivých územích církevních pi vtších dvorech panovnických, jimž náleželo zastávati svtské i duchovní zájmy ímské kurie, peovati o zachovávání zásad tridentských, netrpti jakékoli porušování církevní pravomoci a ovšem také podncovati k soustavnému boji proti kacím a boj ten organisovati. Nový smr v církvi se i na venek projevuje tím, že dvr papežský pozbývá svého svtského rázu a napluje se ovzduším vskutku církevním. U držitel stolce Petrova v té dob snaha o reformu církevní a zvlášt boj s kacíi zatlauje do pozadí svtské zájmy, jež díve byly ovládaly politiku ímské kurie. I tito papežové se zabývají otázkami politickými, ne však jako díve ze snahy o rozšíení svého italského panství, nýbrž aby zase dobyli nkdejší universální moci nad církví a zamezili postup protestantismu. Krátce po ukonení koncilu tridentského dosedl na stolec papežský mnich ádu dominikánského Pius V., jenž vynikal stejn svatostí života jako tvrdou písností proti kacím. R rozšíil tento papež slavnou bulu svého pedchdce Urbana V. z r proti kacím, jež bývala na Zelený tvrtek v ím veejn ítána, výslovn na protestanty a sám všude neúprosn naléhal na jejich potírání. Smýšlení jeho nástupce ehoe XIII. nejlépe objasuje to, že r na oslavu krvavé noci bartolomjské. pi níž v Paíži a ve Francii bylo povraždno nkolik tisíc protestant, dal zapáliti slavnostní ohe a sloužiti Tedeum. Vláda tohoto papeže znamená zvlášt pro íši nmeckou a zem s ní souvisící

29 21 poátek draznjší innosti reformní ve smyslu zásad stanovených koncilem tridentským a ovšem i innosti protireformaní V té dob se poíná pravidelné vysílání vtšího potu stálých nunci do jednotlivých ástí Nmecka, zvlášt tch, jež byly ohroženy kacístvím, konání synod, na nichž byly vyhlašovány dekrety tridentské, a zizování seminá, jimiž byl by odstrann nedostatek vzdlaného duchovenstva. Založením germánského kolegia v ím, sveného správ jesuit, umožnno velikému potu Nmc vzdlati se k úadu knžskému v ím v duchu reformního katolicismu potridentského, jenž takto znenáhla pronikal do íše nmecké a okolních krajin. Tato hluboká promna ve vnitních pomrech církve katolické i v postavení papežské kurie vzhledem k církvi nemohla býti bez vlivu na pomr papež k svtským mocnostem. V dob potridentské nebylo již možno, aby se papežové stávali spojenci protestant nebo Turk, nebylo však ani možno, aby se stavli nepátelsky proti mocnostem, které nejvrnji lnuly ke katolictví a nejvíce rozhodnosti osvdily v potírání náboženských smr jemu protivných. Skuten došlo v té dob k sblížení mezi stolicí papežskou a nejkatolitjším státem evropským, Španlskem. Pisply k tomu náboženské i politické pomry ve Francii, její vnitní rozháranost nastalá po smrti krále Jindicha II. (1559) a posléze volba protestantského krále Jindicha IV. Akoli se Jindich stal katolíkem, jeho katolictví nemohlo býti tak ryzí, aby vyhovovalo duchu, jenž ovládnul kurii po koncilu tridentském. Jako již jeho pedchdce byl i Jindich IV. nucen initi ústupky protestan-

30 22 tm. Ediktem nantským z r. I598 zajištna francouzským hugenotm všeobecná svoboda svdomí a dovoleno konati kalvínskou bohoslužbu. Kdežto ve Francii po krvavé eži svatobartolomjské zastaven byl rozhodný postup proti protestantm, ve S p a n 1 í c h za vlády Karlova syna krále Filipa II. srrr nesmiiteln katolický nabyl naprosté pevahy. Cis. Karel V., a byl zásadní odprce nmecké reformace a rozhodný obhájce církevní jednoty, pece nikdy nepestal doufati v možnost smíru protestant s církví, k nmuž ml pispti podle jeho úmyslu také koncil tridentský. Jeho syn Filip II. se v tom lišil od svého otce naprostou neústupností a nesmiitelnou nenávistí ke všemu kacíství. Jsa z celé duše oddán víe katolické, byl pesvden, že pouze ona je možná a pípustná, a každý stín kacíství naploval jej hrzou i odporem. Radji chtl ztratiti všechny své zem než vládnouti nad kacíi. Ve Španlsku samém nebezpeí kacíské nákazy nikdy nebylo veliké. Píchylnost k církvi katolické byla tu zakoenna tak hluboce, tak utvrzena dlouholetými boji s Maury, že protestantismus nenalezl tu píznivé pdy. Slabé zárodky hnutí protestantského, jež se tu a tam objevily, záhy byly dokonale potlaeny inkvisicí k plné spokojenosti španlského lidu, který se s jásotem úastnil krutých soud nad kacíi. Zcela jiné pomry byly v nizozemských provinciích poddaných Španlsku. V zámožném a vzdlaném obyvatelstvu nizozemských mst obchodními styky s Nmeckem záhy se rozšíilo uení Lutherovo, a pozdji se tu také kalvinismus siln ujímal. Karel V. vystupoval od poátku velmi

A možno dodati: byl-li dekret Kutnohorský první veliké vítzství

A možno dodati: byl-li dekret Kutnohorský první veliké vítzství Když jsme v lednu letošního roku slavili ptisté výroí dekretu Kutnohorského, bylo jedním ze slavnostních eník vzpomenuto také jiné události z eských djin, historicky i národn zajisté nemén významné, jejíž

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

dv dti, krom toho docházely k nrpu pobhlice a nevstky. Bartolomj, fará týnský, ml svou Matj, fará u sv. Jana pod Skálou, ml

dv dti, krom toho docházely k nrpu pobhlice a nevstky. Bartolomj, fará týnský, ml svou Matj, fará u sv. Jana pod Skálou, ml . Bila Hora a katolická protireformace. 27 dochovaných zpráv mezi zhýralci asi pední místo. Vysvítá to z toho, že když po nastoupení svého úadu naídil arcibiskup pražský Jan z Jenštejna (r. 1379) pamárnou

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Rakousko-Uhersko znak, vlajka

Rakousko-Uhersko znak, vlajka Rakousko-Uhersko znak, vlajka Erb Habsburků, vlajka Vlajka Habsburská monarchie a Rakouské císařství Vlajka rakousko-uherské Čechy 2. Bukovina 3. Korutany 4. Kraňsko 5. Dalmácie 6. Halič 7. Rakouské přímoří

Více

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 39/1969 ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969 o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 eská národní rada vycházejíc ze zásad nabývání a pozbývání státního obanství

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

loi "(O i 00 i co i CO

loi (O i 00 i co i CO loi i CO i 00 "(O i co Purchased for the LIBRABY of the UNIVERSITY OF TORONTO from the KATHLEEN MADILL BEQUEST Digitized by the Internet Archive in 2009 with funding from University of Toronto http://www.archive.org/details/niistrjanhusvivotooalud

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registranííslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2. materiálu: VY_32_INOVACE_463 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum vytvoení:

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ ECKO PERSKÉ VÁLKY ROZSAH PERSKÉ ÍŠE Kolem roku 500 p.n.l. byla Perskáíše nejvtší na svt. Její východní hranici tvoila eka Indus, na západ sahala

Více

ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE

ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE ÚSTAVA PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU A PROVÁDCÍ PEDPISY K ÚSTAV PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU SCHVÁLENA IX. SNMEM PRAVOSLAVNÉ CÍRKVE V ESKÝCH ZEMÍCH A NA SLOVENSKU

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

Protestantismus a reformace

Protestantismus a reformace Protestantismus a reformace Někdy bývá za projevy reformace považováno již hnutí albigenských (13. století jižní Francie, balkánští bogomilové, italští kataři), jindy husitství (15. století), jindy vystoupení

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Nkolik poznámek k ochran technických ešení Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností

Více

Habsburkové v Českých zemích v předbělohorském období

Habsburkové v Českých zemích v předbělohorském období Habsburkové v Českých zemích v předbělohorském období 1 Rodokmen Habsburků Maxmilián Habsburský + Marie Burgundská / Rakousko / Ferdinand Aragonský + Isabela Kastilská Španělsko Filip I. Sličný + Johana

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Zákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY

Zákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY Zákon. 2/2003 Sb. PEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znní zákona. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení), jak vyplývá ze zmn provedených zákonem. 273/2001 Sb., zákonem. 320/2001 Sb., zákonem. 450/2001 Sb.,

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku SJEDNOCENÍ ITÁLIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_05 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Brloh Zadání prvního kola

Brloh Zadání prvního kola Brloh Zadání prvního kola Odpovědi odešlete prostřednictvím našich webových stránek http://brloh.math.muni.cz Odpovězte na otázku: 1 Alfanumerická 17 953 178621 752 95 74269 7913 1739 82 17 953 713 17931

Více

MOCNÁSTVÍ. HABSBURSKÉHO ÚSTAVNÍHO VÝVOJE. sbírka pednášek a rozprav. (VÝBOR LIDOVÝCH PEDNÁŠEK! ESKÉ UNIVERSITY. KAREl. KADLEC:

MOCNÁSTVÍ. HABSBURSKÉHO ÚSTAVNÍHO VÝVOJE. sbírka pednášek a rozprav. (VÝBOR LIDOVÝCH PEDNÁŠEK! ESKÉ UNIVERSITY. KAREl. KADLEC: sbírka pednášek a rozprav. (VÝBOR LIDOVÝCH PEDNÁŠEK! ESKÉ UNIVERSITY. Rediguje Prof. Dr. FRANT. DRTINA. " Série Ví. íslo 2. Dr. KAREl. KADLEC: Z ÚSTAVNÍHO VÝVOJE HABSBURSKÉHO MOCNÁSTVÍ. (KURS ŠESTIPEDNÁŠKOVÝ.)

Více

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku Právní pedpis hl. m. Prahy.23/2003 Obecn závazná vyhláška o místním poplatku ze ps Datum vydání: 27.11.2003 Datum úinnosti: 1.1.2004 Pozmovací vyhlášky/naízení 21.10.2004 -.18/2004 Obecn závazná vyhláška,

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ)

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) 1 Úvodní ustanovení 1) Disciplinární ád upravuje postup orgán Asociace finanních zprostedkovatel a finanních

Více

III. Z historie eské menšinové školy

III. Z historie eské menšinové školy III. Z historie eské menšinové školy "Prvé zprávy o státním pevrat pronikly do msta až 29. íjna 1918. Zdejší nmecké obyvatelstvo jej neoekávalo, a bylo proto prvý as zaraženo. Asi bhem týdne pihlásil se

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V-2 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ http://www.chinatoday.com/culture/bamboo_and_chinese/bamboo_and_chinese_culture.htm HISTORIE A KULTURA poátek historie starovkéíny spojený s dobou

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/!! Národ, který nezná svou minulost, se odsuzuje k tomu, aby ji znovu prožil. Giuseppe Ungaretti OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1) Jak se jmenovala mezinárodní

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín D o m á c í á d Domova se zvláštním režimem Podlesí.j.: SSV 103/2010 Obsah lánek: l. I. l. II. l. III. l. IV. l. V. l. VI.

Více

Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

CÏ ESKEÂ REPUBLIKY OBSAH:

CÏ ESKEÂ REPUBLIKY OBSAH: RocÏnõÂk 1999 SBIÂRKA ZAÂ KONUÊ CÏ ESKEÂ REPUBLIKY CÏ aâstka 47 RozeslaÂna dne 29. cïervna 1999 Cena KcÏ 41,60 OBSAH: 126. NaÂlez UÂstavnõÂho soudu ze dne 19. kveïtna 1999 ve veïci naâvrhu na zrusïenõâ

Více

STANOVY obanského sdružení Buddha Mangala o.s.

STANOVY obanského sdružení Buddha Mangala o.s. STANOVY obanského sdružení Buddha Mangala o.s. lánek 1 Název a charakter sdružení Obanské sdružení pijalo název Buddha Mangala o.s.(dále jenom obanské sdružení). Je to dobrovolné nezávislé sdružení oban

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2005 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

Domovní ád. Spoleenství vlastník jednotek v budov 777-779, Brechtova ul., Praha 4. I. Úvod

Domovní ád. Spoleenství vlastník jednotek v budov 777-779, Brechtova ul., Praha 4. I. Úvod Domovní ád Spoleenství vlastník jednotek v budov 777-779, Brechtova ul., Praha 4 I. Úvod Domovní ád Spoleenství vlastník jednotek v budov 777-779, Brechtova ul., Praha 4 (dále jen SVJ ) je souástí základních

Více

rozhodnutí o umístní stavby

rozhodnutí o umístní stavby ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ÁDU tel: +420 384 342 157, fax: +420 384 723 505 email: stavebni.odbor@mesto-trebon.cz Spis. zn.: METR_S 233/2013 OÚPaS Ze dne : 31.12.2012.j.: METR 446/2013 GrPe

Více

Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška obce Cikháj. 1/2003 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Cikháj se na svém zasedání dne 22.12.2003 usneslo vydat na základ 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

Více

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení 3.4 Úloha a struktura Hnutí Cviení CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení as: 60' Úvod Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007 Usnesení. 508 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 7. 5. 2007. Usnesení. 509 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu ásti pozemku zapsaného

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Výzva k podání nabídky na zakázku na stavební práce: Veejná prostranství v obci Ddice. veejná zakázka malého rozsahu

Výzva k podání nabídky na zakázku na stavební práce: Veejná prostranství v obci Ddice. veejná zakázka malého rozsahu Výzva k podání nabídky na zakázku na stavební práce: Veejná prostranství v obci Ddice veejná zakázka malého rozsahu Název zakázky: Veejná prostranství v obci Ddice Zadavatel Obec Ddice Název a adresa:

Více

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Veejné zdravotnictví z pohledu historie PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Obsah prezentace Myšlenkové zdroje a vývojové etapy VZ v našich zemích Struná charakteristika jednotlivých etap VZ po

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

Obecn závazná vyhláška. 2 / 2004

Obecn závazná vyhláška. 2 / 2004 Obec Chlístov Obecn závazná vyhláška. 2 / 2004 O MÍSTNÍCH POPLATCÍCH Zastupitelstvo obce Chlístov se na svém zasedání dne 13.5.2004 usneslo vydat na základ 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Schváleno RM dne 06.06.2012 usnesením. 35/730/2012 Nabývá úinnosti dne 01.07.2012 NAÍZENÍ MSTA NAPAJEDLA. 2/2012, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ÁD Rada

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

zlaté buly pro říši jako Římský král a císař

zlaté buly pro říši jako Římský král a císař ZAHRANIČNÍ POLITIKA Sňatková Vydání Karel politika zlaté buly pro říši jako Římský král a císař SŇATKOVÁ POLITIKA Sňatková politika začíná již u Karlova dědečka hraběte Jindřicha Lucemburského. Oženil

Více

Ptali jste se na soubh funkcí

Ptali jste se na soubh funkcí Úvodní stránka ihned.cz Hospodáské noviny Respekt Marketing&Media Obchodní vstník Investice FinWeb KarieraWeb Reality Odborné msíníky Firmy&trhy - Lidé - Politika&byznys - Analýzy&trendy - Peníze&burzy

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality Závrený akt obsahuje seznam závazných protokol a nezávazných prohlášení Závrený akt KONFERENCE ZÁSTUPC VLÁD LENSKÝCH STÁT svolaná do Bruselu dne 30. záí 2003 s cílem pijmout spolenou dohodou Smlouvu o

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 5. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 5. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 5. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Purchased for the. LIBRARY of the UNIVERSITY OF TORONTO. the. froin KATHLEEN MADILL BEQUEST

Purchased for the. LIBRARY of the UNIVERSITY OF TORONTO. the. froin KATHLEEN MADILL BEQUEST Purchased for the LIBRARY of the UNIVERSITY OF TORONTO froin the KATHLEEN MADILL BEQUEST Sva^elc 4:. Bílá Hora násilná protireformace katolická. Pnspvek k djinám válek náboženských v echách. Na základ

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VE EJNÉ ZAKÁZKY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEEJNÉ ZAKÁZKY Zadávací ízení Zjednodušené podlimitní ízení podle 38 zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve znní pozdjších pedpis Název veejné zakázky OSSZ Klatovy Energetické

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

Seminá Diakonie. 2005 Zpracoval: Karel Kloda karel.kloda@volny.cz

Seminá Diakonie. 2005 Zpracoval: Karel Kloda karel.kloda@volny.cz Seminá Diakonie 2005 Zpracoval: Karel Kloda karel.kloda@volny.cz Obsah: I. Definice a cíl diakonie II. Historie diakonie v Bibli III. Osoba diakona IV. Strategie diakonie a její formy V. Analýzy diakonie

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením.

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením. Národ a stát Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Stát je tvoen: územím obyvatelstvem státními orgány Vznik státu: teorie náboženská = stát je božského pvodu teorie

Více

4.1. Veejná obchodní spolenost

4.1. Veejná obchodní spolenost 4. 4.1. Veejná obchodní spolenost A) Veejná obchodní spolenost je upravena v 76 až 92 ObchZ. Jde o typickou osobní spolenost, protože innost spolenosti musí být vykonávána jejími spoleníky vždy osobn.

Více

1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660

1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660 1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660 Puritáni čistí, vzorem kalvinismus cílem očista anglikánské církve od katolicismu prostý oděv, vlasy nakrátko kulaté hlavy, morálka,

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK:

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_52_INOVACE_37_Významný rok 1848 AUTOR: Mgr. Lenka Klíčová ROČNÍK: 5. DATUM: 5. 12. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Člověk a jeho

Více

Obchodní právo. Podnikání. Obchodní právo - systematika. Upravuje postavení podnikatel Obchodní závazkové vztahy Další vztahy související s podnikáním

Obchodní právo. Podnikání. Obchodní právo - systematika. Upravuje postavení podnikatel Obchodní závazkové vztahy Další vztahy související s podnikáním Obchodní právo Státní správa a samospráva Podnikání Upravuje postavení podnikatel Obchodní závazkové vztahy Další vztahy související s podnikáním Mgr. Pavel PETR Katedra spoleenských vd VŠB - TUO Obchodní

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 Úplné znní organizaního ádu ŠZP Žabice ve znní Zmn a doplk.j. 104/2007-981 schválených Akademickým

Více

České země do vymření Přemyslovců. Benjamin Březina, 4.B

České země do vymření Přemyslovců. Benjamin Březina, 4.B České země do vymření Přemyslovců Benjamin Březina, 4.B Slované v temných staletích 6.-7. stol. Stěhování národů V 6. stol (odhad 535) nahrazení germánského obyvatelstva slovanským Střet s Avary První

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Základní práva a svobody. Charta 77 VONS. Mgr. Pavel PETR Katedra spoleenských vd VŠB - TUO

Základní práva a svobody. Charta 77 VONS. Mgr. Pavel PETR Katedra spoleenských vd VŠB - TUO Základní práva a Mgr. Pavel PETR Katedra spoleenských vd VŠB - TUO Dovršení snah o uznání základních práv a svobod na území R Zkušenost s totalitním režimem Aktivity Závrený koš konference KBSE Helsinky

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

E-bulletin dopravního práva

E-bulletin dopravního práva E-bulletin dopravního práva I. K povinnosti píjemce pevzít zásilku II. Zvláštní zájem na dodání zásilky III. Soudní rozhodnutí IV. Nové publikace z oblasti dopravního práva V. Semináe a školení VI. Píšt

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více