EU Legal Update. Strukturální fondy a Fond soudr nosti. Prosinec 2003

Transkript

1 Veronika Odrobinová Jan Turek Weinhold Legal, v.o.s. CharlesSquareCenter Karlovo námìstí Praha2 Èeskárepublika Tel.:(420) Fax:(420) Weinhold Legal, v.o.s. organizaènázlo kabratislava Zochova Bratislava Slovenská republika Tel.:(421) Fax:(421) Strukturální fondy a Fond soudr nosti Strukturální fondy Základní právní rámec strukturálních fondù vychází ze Smlouvy o zalo ení Evropského spoleèenství a je dále rozvíjen celou øadou naøízení a jiných pøedpisù EU. Základní principy, kterými se strukturální fondy øídí, jsou zejména princip programování (pomoc se realizuje na základì víceletých a víceoborových programù), princip koncentrace (snaha soustøedit co nejvíce prostøedkù do regionù s nejvá nìjšími problémy a realizovat menší mno ství vìtších projektù) a princip subsidiarity (realizace na nejvhodnìjší lokální úrovni, celková odpovìdnost zùstává na èlenském státu). Strukturální fondy jsou ètyøi. Nejvìtší Evropský fond regionálního rozvoje slou í k podpoøe rozvoje nejvíce znevýhodnìných regionù nebo regionù procházejících socioekonomickými zmìnami. Evropský sociální fond podporuje implementaci evropské strategie zamìstnanosti. Evropský orientaèní a záruèní fond pro zemìdìlství se skládá ze sekce orientace a garanèní sekce a podporuje vývoj a restrukturalizaci znevýhodnìných regionù (sekce orientace) a regionù procházejících socioekonomickými zmìnami (garanèní sekce) z hlediska zemìdìlství; souèástí strukturálních fondù je pouze orientaèní sekce. Pro Èeskou republiku nepøíliš významný je Finanèní nástroj pro podporu rybolovu. Základní naøízení upravující fungování strukturálních fondù vymezuje základní cíle, k jejich dosa ení mají prostøedky ze strukturálních fondù pøispívat. Nejvýznamnìjší je Cíl 1, kterým je podpora rozvoje a strukturálních zmìn zvláštì znevýhodnìných regionù. Spíše doplòkovou povahu mají Cíl 2 (podpora oblastí procházejících socioekonomickými zmìnami) a Cíl 3 (adaptace a modernizace politiky a systémù vzdìlávání). Celá Èeské republika kromì Prahy spadá pod zvláštì znevýhodnìné regiony stanovené v rámci Cíle 1. Praha se kvalifikuje pro podporu na základì Cílù 2a3. Ze strukturálních fondù je projekt v dy financován pouze èásteènì a urèité formy pomoci jsou nesluèitelné. Pro Cíl 1 je maximální míra spolufinancování 75 %; má-li daný èlenský stát zároveò 1

2 Zprávy V návaznosti na doporuèení vydané po rozsáhlé konzultaci Výborem evropských regulátorù cenných papírù (CESR) zveøejnila Evropská komise k diskusi pracovní dokument týkající se Smìrnice 2003/71/ES o prospektu publikovaném pøi veøejné nabídce cenných papírù nebo pøipuštìní jejich obchodování na regulovaném trhu a o zmìnì Smìrnice 2001/34/ES ( Smìrnice o prospektu). Zveøejnìní dokumentu je souèástí otevøeného a transparentního regulaèního procesu vytváøení technických provádìcích opatøení. V polovinì listopadu publikovala Evropská komise zatím poslední pracovní dokument vztahující se k implementaci Smìrnice o zneu ití trhu, která byla pøijata v prosinci 2002 a úèinnosti nabyla v dubnu 2003 (2003/6/ES). Smìrnice je zamìøena na ochranu trhu proti zneu ití dùvìrných informací (insider dealing) a manipulacím trhu. Evropská komise pøedstavila návrh smìrnice na zjednodušení pøeshranièních fúzí, a to pøekonáním pøeká ek zapøíèinìných rùznými národními právními úpravami. Nový pøedpis by mìl ulehèit fúze všem spoleènostem vytváøejícím základní kapitál. Úprava bude u iteèná zejména pro malé a støední podniky, které chtìjí pùsobit ve více ne jednom èlenském státì, nikoli ale v celé Evropì, tak e pro nì není vhodná inkorporace podle statutu Evropské spoleènosti. Navr ená smìrnice stanoví proceduru pøeshranièních fúzí, podle ní se budou fúze øídit v ka dém èlenském státì principy a pravidly platnými pro domácí fúze. Návrh smìrnice zaplní významnou mezeru v právu spoleèností a je prvním opatøením nastoleným v rámci Akèního plánu pro právo spoleèností a øádnou správu a øízení spoleèností (corporate governance) v Evropské unii, zveøejnìného Komisí v kvìtnu Nejnovìjší (devátá) zpráva Evropské komise o pokroku pøi implementaci Akèního plánu pro finanèní slu by (FSAP) konstatuje, e FSAP je jednou z hybných sil rozvíjejícího se evropského kapitálového trhu, která zlepšila pøedpoklady pro udr itelný, na investicích zalo ený rùst a zamìstnanost. Vývoj smìøující k pøijímání legislativních opatøení dle FSAP zùstává zachován. Zpráva nicménì uvádí, e i navzdory volbám do Evropského parlamentu a rozšíøení EU v pøíštím roce je naprosto rozhodující, aby zbývající podstatná èást opatøení podle FSAP byla schválena v následujících ètyøech mìsících. Zpráva rovnì nastiòuje iniciativy Komise k posuzování souèasného stavu integrace evropských finanèních trhù. nárok na podporu z Fondu soudr nosti, mù e být spolufinancování zvýšeno a na %. U ostatních Cílù je míra spolufinancování maximálnì 50 %. Pokud dané investice vytváøejí pøíjmy, je míra spolufinancování ze strukturálních fondù výraznì ni ší. Kromì výše uvedeného jsou prostøedky vyhrazené pro strukturální politiku poskytovány i na základì tzv. iniciativ Spoleèenství. Pro Èeskou republiku jsou ze ètyø existujících iniciativ relevantní dvì - Equal (nadnárodní spolupráce pøi prosazování nových prostøedkù v boji proti všem formám diskriminace a nerovnosti na trhu práce) a Interreg III (podpora pøeshranièní, nadnárodní a meziregionální spolupráce). Prostøedky v rámci tìchto iniciativ lze èerpat ji nyní, pøed vstupem Èeské republiky do EU. Èeská republika dne 3. èervence 2003 pøedlo ila Komisi Národní rozvojový plán, na jeho základì bude mezi Èeskou republikou a EU uzavøen tzv. Rámec podpory Spoleèenství. Tento Národní rozvojový plán obsahuje pìt operaèních programù, z nich jeden je zamìøen regionálnì (tzv. Spoleèný regionální operaèní program) a ètyøi jsou zamìøeny oborovì (prùmysl a podnikání, infrastruktura, rozvoj lidských zdrojù a rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství). Ka dý z tìchto operaèních programù vymezuje priority, k jejich dosa ení by mìl daný operaèní program slou it. Po uzavøení Rámce podpory Spoleèenství vypracují povìøené èeské øídící orgány tzv. programové dodatky (nìkdy uvádìny také jako doplòky), které budou na základì priorit vymezených v jednotlivých operaèních programech dále specifikovat kritéria pro pøedkládané projekty a na jejich základì ji bude mo né zahájit pøípravu konkrétních projektù. Pro Èeskou republiku byly kromì Národního rozvojového plánu vypracovány dva Jednotné programové dokumenty pro Prahu pro Cíl 2 a Cíl 3. Jednotný programový dokument se vyhotovuje pro území, která nespadají pod Cíl 1 a podléhá zjednodušenému schvalovacímu mechanismu. Dle údajù, které jsou v souèasné dobì k dispozici, bude øídícím orgánem pro celý Rámec podpory Spoleèenství Ministerstvo pro místní rozvoj. Øídící orgány jsou dále stanoveny pro ka dý operaèní program (Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo prùmyslu a obchodu, Ministerstvo ivotního prostøedí, Ministerstvo práce a sociálních vìc a Ministerstvo zemìdìlství). Øídící orgán mù e èást svých pravomocí delegovat na tzv. zprostøedkující subjekt, co je veøejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovìdnosti øídících orgánù nebo provádí jejich jménem èinnosti týkající se koneèných pøíjemcù. Platebním orgánem, jeho prostøednictvím budou platby ze strukturálních fondù poskytovány, bude Ministerstvo financí, které bude èást svých úkolù delegovat na platební jednotky zøizované na ministerstvech, které jsou øídícími orgány pro jednotlivé operaèní programy. V Èeské republice byly dále vytvoøeny monitorovací výbory pro dohled nad ka dým operaèním programem a nad Rámcem podpory Spoleèenství. Tyto monitorovací 2

3 Rada ministrù odpovìdných za soutì ní politiku EU udìlila jednomyslný politický souhlas s novelizovaným textem Naøízení o fúzích, které by mìlo vstoupit v úèinnost 1. kvìtna 2004, tedy ke dni rozšíøení Unie. Nové naøízení, jeho definitivní podobu ještì musí formálnì schválit Rada, zavádí urèitý stupeò flexibility pro èasové vymezení vyšetøování, pøesto e jeho pøedvídatelnost není upravena, dále posiluje koncept one-stop shop a stanoví, e test podstatného oslabení soutì e obsa ený v naøízení zahrnuje všechny typy závadných mo ností, a u se jedná o dominanci jednotlivého soutì itele nebo o úèinky pramenící z oligopolního postavení, které mohou poškodit zájmy evropských spotøebitelù. Poté, kdy se 27. listopadu Rada ministrù pro soutì ní politiku EU jednomyslnì shodla na kompromisu pøedlo eném italským pøedsednictvím, je ji témìø jisté, e poèátkem pøíštího roku bude pøijata Smìrnice o nabídkách pøevzetí. Proslýchá se, e Výbor pro právní vìci Evropského parlamentu podpoøí závìreèné zmìny textu, tak e by mohl být schválen v prosinci a v lednu pøijat Radou. Podle komunitární smìrnice z roku 1988 (89/104/EHS) musí být zvukové oznaèení pro úèely zápisu jako ochranné známky zpùsobilé rozlišit výrobky nebo slu by jednoho podnikatele od výrobkù nebo slu eb jiných podnikatelù a musí být schopno jasného, pøesného, samostatného, snadno pøístupného, srozumitelného, trvalého a objektivního grafického znázornìní, jako je notová osnova obsahující zejména notový klíè a noty. Jak rozhodl Evropský soudní dvùr v závìru listopadu ve vìci Shield Mark BV, tyto pøedpoklady jsou splnìny, jestli e je zvukové oznaèení graficky znázornìno v notové osnovì rozdìlené na takty s uvedením notového klíèe, not a jiných hudebních znamének. Takový notový zápis jako celek pøedstavuje spolehlivé zachycení zvukové sekvence, která tvoøí melodii, její zápis je po adován. Evropská komise poèátkem prosince uveøejnila konzultaèní materiál, který je krokem smìrem k vytvoøení Jednotného platebního prostoru v EU. Jeho cílem je uèinit pøeshranièní platby kreditními a platebními kartami, elektronické bankovní pøevody, bezhotovostní platební styk a jiné platební zpùsoby tak jednoduché, levné a bezpeèné, jako je tomu uvnitø ka dého èlenského státu. Toto opatøení je nezbytné k maximální efektivitì evropské ekonomiky, zvláštì pak elektronického obchodu. Dokument Komise odrá í diskuse dosud vedené èlenskými státy, centrálními bankami, firmami z oblasti plateb a sdru eními spotøebitelù. Materiál rovnì výbory budou mimo jiné schvalovat programové dodatky, stanovovat kritéria pro výbìr projektù, monitorovat realizaci programù, udílet souhlas k návrhu na zmìnu programového dodatku, apod. Ze strukturálních fondù bude mo né èerpat prostøedky na realizaci jednotlivých projektù pøedkládaných oprávnìnými subjekty, kterými jsou zejména orgány státní správy, veøejnoprávní subjekty a subjekty neziskového sektoru. Vylouèeny však nejsou ani subjekty soukromého sektoru, napø. ivnostníci, øemeslníci nebo malí a støední podnikatelé. Pravidla pro pøípravu projektù a jejich výbìr a schvalování nebyla dosud publikována, dle zveøejnìných informací se však ji pøipravují. Dle naøízení EU, které bude po pøistoupení Èeské republiky k EU pøímo závazné, musí být publikovány informace zejména o správních postupech, mechanismech pro vyøízení ádostí, kritériích výbìrového øízení a mechanismech hodnocení. Lze tedy pøedpokládat, e tato pravidla by mìla být v blízké budoucnosti veøejnosti k dispozici. Fond soudr nosti (Kohezní fond) Fond soudr nosti byl zøízen naøízením è. 1164/1994 a slou í k posilování hospodáøské a sociální soudr nosti mezi èlenskými státy. Z Fondu soudr nosti mohou èerpat pouze stanovené nejménì rozvinuté státy, tj. státy, jejich prùmìrný HDP na jednoho obyvatele je ni ší ne 90 % prùmìrného HDP v EU (dnes Španìlsko, Øecko, Portugalsko a Irsko). Prostøedky z tohoto fondu mohou být vyu ity pro investice do infrastruktury v oblasti dopravy a ivotního prostøedí. Podporu z Fondu soudr nosti lze dále poskytovat i na pøedbì né studie týkající se projektù a opatøení technické podpory, vèetnì reklamy a informaèní kampanì. Prostøedky z Fondu soudr nosti mohou financovat projekt a z 80 % nebo dokonce 85 %. Pokud projekt povede k tvorbì pøíjmù, podíl na financování bude urèen Komisí. V pøípadì pøedbì ných studií a opatøení technické podpory mù e financování dosáhnout a 100 % (nesmí však èinit celkovì více ne 0.5 % z celkového pøídìlu z Fondu). O podporu z Fondu soudr nosti mohou ádat stanovené èlenské státy a projekty jsou schvalovány Komisí. Celkové náklady jednoho projektu nebo skupiny projektù nesmí být ni ší ne 10 mil. EUR. Èeská republika bude státem zpùsobilým ádat o pomoc z Fondu soudr nosti. Øídícím orgánem pro Fond soudr nosti bylo rovnì jmenováno Ministerstvo pro místní rozvoj. 3

4 obsahuje pøedbì né návrhy budoucí komunitární právní úpravy, která by mìla vytvoøit nový právní rámec pro platby na vnitøním trhu. Soud prvního stupnì zrušil rozhodnutí Komise, kterým prohlásila obchodní praktiky spoleènosti Volkswagen ve vztahu ke svým nìmeckým dealerùm za protiprávní. Komise neprokázala dohodu mezi výrobcem automobilù a jeho autorizovanými prodejci o stanovení fixní ceny zákazem slev na jeho nový model. V letech 1996 a 1997 po ádal výrobce automobilù Volkswagen své dealery, aby neprodávali nový model Volkswagen Passat za ni ší ne doporuèenou cenu a aby omezili nebo vùbec neposkytovali zákazníkùm slevy. Na základì stí nosti spotøebitele Komise rozhodla, e takové jednání bylo protisoutì ní, nebo jeho úèelem bylo omezení soutì e mezi dealery prostøednictvím slev. Se svým závìrem, e byla uzavøena dohoda odporující soutì nímu právu, ulo ila Komise v rozhodnutí z roku 2001 spoleènosti Volkswagen pokutu ve výši 30,96 milionu Euro. Evropská komise pøivítala dohodu, které bylo dosa eno 2. prosince v Bruselu mezi zástupci Evropského parlamentu a Radou ministrù EU a která se týká souboru legislativních opatøení zjednodušujících a modernizujících smìrnice o veøejných zakázkách. Smìrnice ukládají soutì ní zadávání veøejných zakázek, transparentnost a rovný pøístup všech uchazeèù, co má zajistit, e smlouvy budou uzavírány s uchazeèi pøedkládajícími nejvýhodnìjší nabídky. Soubor novel byl pøedlo en Komisí v kvìtnu roku V souvislosti s uplynutím lhùty pro transpozici Smìrnice o soukromí a elektronických komunikacích dne 31. øíjna 2003 zahájila Komise s Belgií, Nìmeckem, Øeckem, Francií, Lucemburskem, Nizozemskem, Portugalskem, Finskem a Švédskem øízení pro porušení povinnosti oznámit transpozièní opatøení. Smìrnice o soukromí a elektronických komunikacích ( Smìrnice o e-privacy) byla pøijata Evropským parlamentem a Radou v èervenci 2002 a završila nový regulaèní rámec pro elektronické komunikace. Smìrnice zavedla pravidla ochrany soukromí a osobních údajù v mobilních a pevných komunikacích, vèetnì internetu, platná v celé EU. Smìrnice na pøíklad zavádí zákaz spamu v celé EU; rovnì stanoví pøesné podmínky pro pou ití dat o poloze vytváøených mobilními telefony nebo pro instalaci tzv. cookies na u ivatelských osobních poèítaèích. Prostøedky pro Èeskou republiku v plánovacím období Prostøedky, které by Èeská republika mìla obdr et v plánovacím období ze strukturálních fondù a Fondu soudr nosti (v mil. EUR, ceny z roku 1999), jsou následující: Oblasti podpory Celkem Fond soudr nosti MAX MIN PRÙMÌR Strukturální fondy CÍL CÍL CÍL Iniciativy Spoleèenství INTERREG EQUAL Strukturální operace celkem Veronika Odrobinová veronika.odrobinova@wl.eylaw.com V pøíštím vydání se budeme otázkami evropských fondùzabývat ještì jednou. Jan Turek jan.turek@wl.eylaw.com 4

5 Za úèelem získání dalších informací kontaktujte, prosím, partnera/mana era, s ním jste obvykle ve spojení, nebo: Èeská republika Bankovní a finanèní slu by: Daniel Weinhold, Vìra Filkuková, Marek Belšan Fúze a akvizice: Pav Younis, Dušan Kmoch, Jiøí Sixta Soudní/arbitrá ní øízení: Milan Polák Informaèní technologie a duševní vlastnictví: Pavel Svoboda Soutì ní právo/právo EU: Pavel Svoboda, Thilo Hoffmann Pracovní právo: Milan Polák, Michael Shaheen Slovenská republika Kenneth Johnson Róbert Kováèik Rastislav Kuklis SLOVNÍK OLAF OLAF (Office européen de lutte antifraude, Evropský úøad pro boj proti podvodùm) vznikl v roce 1999 transformací Koordinaèní jednotky boje proti podvodùm, zalo ené Evropskou komisí v r za úèelem odhalování podvodù proti rozpoètu EU. Postavení OLAF upravuje øada sekundárních právních aktù. V budoucnosti má OLAF napomáhat i navrhovaný Evropský prokurátor, který by mìl mít vyšetøovací pravomoc a právo vznášet trestní aloby pøed soudy èlenských státù EU. Podvody jsou pøedevším páchány na jedné z pøíjmových slo ek - vlastních pøíjmech ES. OLAF zjistila, e podvody vùèi rozpoètu EU v r èinily 0,9 % rozpoètu EU. Nejèastìjším podvodem je dovoz zbo í do ES pod rouškou údajného tranzitu, pøièem zbo í ovšem nikdy území ES ji neopustí. ES tím pøichází tedy o clo, které by normálnì vybralo. Strukturální fondy, které vyplácejí tøetinu všech evropských subvencí, jsou vedle zemìdìlství nejvýznamnìjším zdrojem podvodù. Pavel Svoboda pavel.svoboda@wl.eylaw.com 5