Hodnocení výkonnosti podniku moderními metodami

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Hodnocení výkonnosti podniku moderními metodami Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Bc. Marcela Basovníková Vypracovala: Bc. Kateřina Kužniarová Brno 2012

2

3 Poděkování Děkuji vedoucí mé diplomové práce Ing. Bc. Marcele Basovníkové za věnovaný čas, odborné rady a cenné připomínky, které mi poskytla během zpracování této práce a finančnímu oddělení společnosti EPCOS s.r.o. za poskytnuté informace potřebné pro vypracování této diplomové práce.

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení výkonnosti podniku moderními metodami vypracovala samostatně pod vedením vedoucí diplomové práce za použití informací čerpaných z odborných pramenů uvedených v přehledu informačních zdrojů na konci práce. V Brně dne 15. května 2012

5 Abstract Kužniarová, K. Evaluation of business performance using modern methods. Diploma thesis. Brno, 2012 The subject of this thesis is to propose appropriate measures to consolidate the financial position and increase the economic performance of the company EPCOS Ltd. through traditional and modern standards of financial performance. Financial stability company is assessed using financial analysis and modern business performance indicator of economic value added. The work is divided into two basic parts. The theoretical part is the literary basis for the methods used assessment of the financial situation and in the practical part these methods are applied. Based on the information of the present work are formulated proposals and recommendations that should lead to the development of a more favorable financial performance. Keywords: business performance, structure of property and financial base, classic and modern methods, economic value added, sensitivity analysis, benchmarking. Abstrakt Kužniarová, K. Hodnocení výkonnosti podniku moderními metodami. Diplomová práce. Brno, Předmětem diplomové práce je navrhnout vhodná opatření pro upevnění finanční pozice a zvýšení ekonomické výkonnosti společnosti EPCOS s.r.o. prostřednictvím tradičních a moderních měřítek finanční výkonnosti. Finanční stabilita společnosti je posouzena pomocí finanční analýzy a moderního ukazatele výkonnosti podniku ekonomické přidané hodnoty. Práce je rozdělena na dvě základní části. Teoretická část tvoří literární základ k použitým metodám posouzení finanční situace a v praktické části jsou tyto metody aplikovány. Na základě zjištěných informací jsou v závěru práce formulovány návrhy a doporučení, které by měly vést k příznivějšímu vývoji finanční výkonnosti podniku. Klíčová slova: výkonnost podniku, struktura majetkové a finanční základny, klasické a moderní metody, ekonomická přidaná hodnota, citlivostní analýza, benchmarking.

6 Obsah 6 Obsah 1 Úvod 8 2 Cíl diplomové práce a metodika zpracování 10 3 Literární rešerše Výkonnost podniku Klasické ukazatele finanční výkonnosti podniku Moderní měřítka výkonnosti podniku Shrnutí měřítek finanční výkonnosti Související ukazatele měření finanční výkonnosti Hodnocení výkonnosti na základě poměrových ukazatelů Vztahy mezi jednotlivými skupinami ukazatelů Hodnocení finanční výkonnosti a stability v budoucnu Ekonomická přidaná hodnota Základní výpočet ukazatele EVA Úpravy rozvahy vymezení čistých operativních aktiv NOA Úpravy výkazu zisku a ztráty vymezení NOPAT Průměrné vážené náklady kapitálu WACC Benchmarking Vlastní práce Vznik a charakteristika společnosti EPCOS s.r.o Analýza vývoje rozsahu a struktury majetku a finanční základny Majetková základna Finanční základna Analýza vývoje a struktury výsledku hospodaření Hodnocení souvisejících ukazatelů měření výkonnosti podniku Hodnocení výnosnosti kapitálu... 47

7 Obsah Hodnocení využití majetku v podniku Hodnocení ukazatelů zadluženosti Hodnocení ukazatelů platební schopnosti Hodnocení finanční výkonnosti a stability v budoucnu Stanovení ekonomické přidané hodnoty Vymezení čistých operativních aktiv (NOA) Vymezení čistého operativního zisku (NOPAT) Výpočet vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC) Výpočet ukazatele EVA společnosti EPCOS s.r.o Zhodnocení ukazatele EVA s využitím upravených a neupravených dat Citlivostní analýza Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA Diskuze výsledků a návrh doporučení 93 6 Závěr Přehled informačních zdrojů Seznam grafů Seznam tabulek Seznam příloh 112

8 Úvod 8 1 Úvod Podmínkou úspěšného podnikání je sledování výkonnosti podniku, ke které je třeba stanovit vhodná kritéria a způsoby měření. Předpokladem pro sledování ukazatelů měřících výkonnost podniku je definování podnikových cílů a jejich sladění se zájmy všech subjektů společnosti. Pro udržení konkurenceschopnosti je nezbytné, aby měla společnost jasně stanovenou podnikatelskou strategii, cíle a postupy k jejich dosažení. Jednoznačným měřítkem posuzujícím úspěšnost společnosti je tedy její výkonnost, kterou nazýváme schopností dosahovat požadovaných výsledků po určitou dobu. V dnešním dynamickém a proměnlivém světě je pozice společností a podnikatelských aktivit složitá. Trh si žádá optimální přizpůsobení, maximální výkon a výhledovou perspektivu. Způsob, jakým společnost dokáže efektivně pracovat a vynakládat se svými prostředky a majetkem, předurčuje její konkurenční výhodu. Konkurenční prostředí umožňuje zdravé fungování pouze společnostem, které dokonale ovládají obchodní stránku podnikatelské činnosti a zejména pak dokonale ovládající stránku finanční. Úspěšnými mohou být podnikatelské subjekty, které uplatňují své výrobky, služby a zboží na příslušných trzích s důrazem na co nejvyšší hospodárnost ve vynakládání výrobních vstupů. Pro manažery je tedy velmi důležité znát svoji společnost a podrobně sledovat její vývoj i z ekonomického hlediska. Přístupy k hodnocení výkonnosti podniku prošly značným vývojem, a již se za hlavní cíl podnikání nepovažuje maximalizace zisku, ale maximalizace hodnoty společnosti. Dosahování tohoto dlouhodobého cíle je spojeno s naplňováním dílčích cílů. Mezi tyto dílčí cíle patří zvyšování výnosnosti podnikového kapitálu a finanční stability dosahováním přiměřené finanční struktury vzhledem k majetkové základně. Dalším důležitým dílčím cílem je vytváření dostatečného peněžního toku k udržení solventnosti a likvidity. Nástrojem zjišťujícím realizaci podnikových cílů je ekonomická a finanční analýza, která umožňuje poznat jednotlivé složky ekonomického systému společnosti. Různorodé cíle subjektů spjatých s existencí společnosti může zajistit konkurenčně schopná společnost dosahující tvorby hodnoty pro vlastníky a poskytující záruky své dlouhodobé existence prostřednictvím růstu ekonomické či tržní přidané hodnoty. Oproti klasickým ukazatelům byla sestavena nová výkonnostní měřítka, kterými jsou moderní ukazatele. Hlavním cílem moderních měřítek je snaha odstranit nedostatky měřítek tradičních. Některým tradičním ukazatelům totiž bývá vytýkáno, že neberou v úvahu vliv inflace či riziko. K hodnocení ekonomické situace společnosti existuje mnoho přístupů a jejich použití závisí na aktuální situaci na konkrétním trhu.

9 Úvod 9 V podmínkách České republiky prozatím převládá klasický přístup hodnocení ekonomické situace, který je založený na interpretaci výsledků ukazatelů finanční analýzy. Přičemž základním měřítkem pro hodnocení ekonomických výsledků společnosti je sledování její finanční výkonnosti a konkurenceschopnosti. Metodické přístupy by měly umožnit vyhodnocení nejen stávající ekonomické a finanční situace společnosti, ale také posoudit její vývoj v budoucnosti. Přitom je nutné brát v úvahu vysokou proměnlivost ekonomických dat, obtížnost jejich zpracování v potřebné ukazatele, neexistenci obecně platných hodnot ukazatelů a teoretických modelů prosperujících společností. Ukazatelů a modelů, které zjišťují výkonnost společnosti z různých pohledů, existuje mnoho, proto by finanční analytici měli sledovat trendy a nezůstávat pouze u aplikování klasických metod. Pro společnost je tedy důležité používat vyspělé manažerské a ekonomické techniky a nástroje, které dokáží ukázat cesty k nákladové optimalizaci a zvýšení výkonnosti společnosti.

10 Cíl diplomové práce a metodika zpracování 10 2 Cíl diplomové práce a metodika zpracování Cílem této diplomové práce je na základě hodnocení výkonnosti podniku prostřednictvím moderních ukazatelů navrhnout opatření na upevnění finanční pozice a zvýšení ekonomické výkonnosti společnosti EPCOS s.r.o. Dílčí cíle práce: - Charakteristika společnosti EPCOS s.r.o. - Finanční zhodnocení společnosti pomocí ukazatelů finanční analýzy na základě dostupných výkazů v letech Konkrétně se jedná o analýzu majetkové a finanční situace společnosti, analýzu rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. - Hodnocení finanční výkonnosti a stability v budoucnu na základě indexů IN. - Výpočet hodnot ukazatele ekonomická přidaná hodnota na základě stanovení čistých operativních aktiv, čistého operativního výsledku hospodaření a vážených průměrných nákladů na kapitál. - Zhodnocení tvorby ekonomické přidané hodnoty v případě využití upravených a neupravených údajů z účetních výkazů. - Citlivostní analýza ukazatele EVA. - Srovnání společnosti EPCOS s.r.o. s odvětvím na základě Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA. - Závěrečné zhodnocení finanční situace a podání návrhů ke zlepšení výkonnosti společnosti. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to část teoretickou, která tvoří výchozí podklad pro vypracování části praktické. Teoretická část tvoří základní zdroj pro vypracování diplomové práce a je zpracována pomocí dostupných literárních zdrojů, ze kterých je vytvořen přehled dané problematiky. Velký přínos pro získání přehledu o problematice výkonnosti podniku mi také poskytl vystudovaný předmět Hodnocení výkonnosti podniku. Práce se snaží shrnout základní přístupy k měření výkonnosti podniku a nastínit jednotlivé metody finanční analýzy. Jejich prostřednictvím zjišťuje společnost hlavní příčiny vývoje v oblasti

11 Cíl diplomové práce a metodika zpracování 11 úrovně dosahované rentability hospodářské činnosti a její schopnosti vytvářet peněžní prostředky k zajištění likvidity. Hodnocení finanční výkonnosti společnosti v budoucnu je teoreticky nastíněno pomocí indexů IN. Následně se práce zaměřuje na tvorbu přidané hodnoty užitím moderního ukazatele výkonnosti ekonomická přidaná hodnota. Závěrečná část se zaměřuje na objasnění benchmarkingu, jako komplexního přístupu k měření výkonnosti. Teoretický základ je citován a uveden v přehledu informačních zdrojů na konci práce. V praktické části práce je nejprve představena společnost EPCOS s.r.o., jejíž výkonnost je hodnocena. Výkonnost společnosti je měřena na základě ekonomické přidané hodnoty a souvisejících ukazatelů. Související ukazatele měření výkonnosti zahrnují hodnocení majetkové a finanční struktury, pracovního kapitálu a hodnocení dosažené úrovně výkonnosti na základě poměrových ukazatelů. Pomocí indexů IN je analyzována schopnost společnosti plnit závazky a vytvářet hodnotu i v budoucnu. Stěžejní částí je samotný výpočet hodnoty ukazatele EVA, ke kterému je nutné upravit účetní data do relevantní podoby. Tyto úpravy jsou základem pro stanovení hodnoty čistých operativních aktiv, čistého operativního výsledku hospodaření a vážených průměrných nákladů na kapitál (vymezení nákladů na vlastní a cizí kapitál). Výpočet hodnoty EVA s využitím neupravených dat je proveden za účelem objasnění rozporu mezi ekonomickým a účetním pohledem na výkonnost společnosti. Následně je provedena citlivostní analýza ukazatele EVA pro rok 2009, který se vyznačuje nejrazantnějším ničením hodnoty pro vlastníky společnosti. Na závěr je proveden benchmarking hodnocené společnosti s odvětvím pro účely srovnání dosažených hodnot významných ukazatelů. Na základě zjištěných informací jsou formulovány návrhy na upevnění finanční pozice společnosti a zvýšení její ekonomické výkonnosti. Citlivostní analýza umožňuje zjistit, jak je vrcholový ukazatel EVA citlivý na změnu dílčích faktorů při zvýšení dané hodnoty faktoru o 10 % za jinak nezměněných podmínek. Faktory, které mají na vývoj hodnoty EVA největší vliv, jsou následně podrobněji analyzovány při zvýšení původní hodnoty faktoru o 5 % a 10 % a dále při snížení o 5 % a 10 %. Citlivostní analýza pomůže odhalit oblasti, na které by se společnost měla zaměřit, aby vylepšila svoji pozici v ekonomické oblasti. Citlivostní analýza je provedena také pro rok 2007, ve kterém společnost dosahuje kladné hodnoty EVA, tuto uvádí příloha č. 3.

12 Cíl diplomové práce a metodika zpracování 12 Veškeré podklady pro hodnocení výkonnosti jsou čerpány z účetních výkazů (Rozvahy, Výkazu zisku a ztrát a Výkazu cash flow) a z výročních zpráv společnosti EPCOS s.r.o. za období let 2005 až Účetní výkazy, získané z informačního serveru českého soudnictví justice.cz, jsou sestaveny vždy k 30. září příslušného roku a jednotlivé položky jsou uvedeny v tis. Kč. Další užitečné informace jsou čerpány z interních časopisů ECHO pro zaměstnance společnosti EPCOS s.r.o. Finanční výkonnost je hodnocena pro pětileté období, což je dostatečně dlouhá doba pro zjištění relevantních výsledků. Avšak pro věrnější obraz o aktuálním hospodaření společnosti a možnosti doporučení odpovídajících návrhů do budoucna, jsou uvažovány i nejnovější dostupné informace. Metodické postupy a výpočty jednotlivých ukazatelů jsou popsány v části literární rešerše. Další potřebné informace jsou čerpány z internetových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu, jako je například benchmarkingový systém INFA a finanční analýzy podnikové sféry jednotlivých let. Práci doplňuje přehled informačních zdrojů, seznam grafů, seznam tabulek a seznam příloh. 1 Proč není brán v úvahu aktuálnější rok 2010: Analyzovaná společnost EPCOS s.r.o. používala hospodářský rok pro období Ale v souvislosti se vznikem nové společnosti TDK EPC corporation, jejíž je součástí, změnila hospodářský rok, aby mohla být sjednocena 12 ti měsíční účetní období všech závodů ( ) Účetní závěrka 2010 je proto sestavena na období 6 měsíců. Z tohoto důvodu by údaje ve výkazu zisku a ztráty běžného období nebyly plně srovnatelné s obdobím minulým.

13 Literární rešerše 13 3 Literární rešerše Kapitola literární rešerše teoreticky pojednává o výkonnosti podniku. Daná problematika je čerpána z odborné literatury, jejíž výčet je uveden v přehledu informačních zdrojů. V teoretické části je zaměřena pozornost nejprve na objasnění výkonnosti podniku a základních přístupů k jejímu měření. Poté následují související ukazatele měření výkonnosti, které hodnotí výkonnost na základě poměrových ukazatelů a vztahů mezi skupinami těchto ukazatelů. Následuje hodnocení finanční výkonnosti a stability v budoucnu pomocí indexů IN. Další stěžejní částí je charakteristika ukazatele ekonomická přidaná hodnota a hodnot, ze kterých se skládá. Na závěr literární rešerše je představen Benchmarking, jako jeden z komplexních přístupů k měření výkonnosti. 3.1 Výkonnost podniku Obecně můžeme výkonnost podniku definovat jako schopnost podnikatelského subjektu co nejlépe zhodnotit investice, které byly vloženy do podnikatelských aktivit. V této souvislosti vznikají rozdílné představy vlastníků, manažerů a zákazníků o výkonnosti podniku. Vlastník podniku bude zejména posuzovat návratnost investice a ekonomickou přidanou hodnotu. Jeho cílem tedy je, aby vložená investice přinesla více, než kolik stála. (Fibírová, Šoljaková, 2005) Výkonnost podniku se měří mnoha různými metodami, z nichž některé jsou velmi jednoduché, jiné naopak formálně propracované a složité jak teoreticky, tak i matematicky. Hluboká krize let 2008 a 2009 však znamenala nespornou změnu pohledu na věc. Výkonnost značí v prostředí ekonomiky nebo průmyslu schopnost jednotky dosahovat určitých výsledků srovnatelných na základě určitých daných kritérií s výsledky jiných jednotek a dosahovat takových výsledků po určitou dobu. Problémem výkonnosti podniku je, jak ji měřit, jak ji objektivizovat. Platí, že na výkonnost lze nahlížet z různých osobních úhlů a pohledů, a tedy toto slovo bude mít jiný obsah pro majitele společnosti, jiný pro zaměstnance, jiný pro konkurenta a jiný pro manažera podniku. Pro všechny tyto potřeby jsou vypracovány příslušné postupy a metody, které s určitou jistotou a přesností měří příslušné poměry a vztahy. V posledních dvaceti letech došlo k určitému ústupu od tradičních interních finančních kritérií úspěšnosti či výkonnosti společnosti. Těmito kritérii jsou například zisk, tržby z prodeje vlastního zboží, služeb a vztah zisku před zdaněním k tržbám či rentabilita aktiv. Finanční vnitřní kritéria byla do jisté míry nahrazena tržním srovnáním postavení společnosti, které poskytuje ob

14 Literární rešerše 14 jektivnější obraz o skutečnosti z hlediska možností tržního prostoru. (Kislingerová, 2010) V podmínkách dnešní doby se mohou úspěšně rozvíjet jen ty subjekty, které flexibilně reagují na změny v podmínkách podnikání, sledují a pravidelně vyhodnocují úroveň podnikové výkonnosti a investují do jejího zvyšování. V moderních konceptech řízení a měření výkonnosti se preferují vlastníci podniku, kteří se nejvíce podílí na chodu podniku, vkládají do podnikání myšlenku, peníze a nesou největší riziko samotného podnikání. (Pavelková, Knápková, 2005) K posouzení výkonnosti a konkurenceschopnosti podniku je třeba definovat kritérium výkonnosti podniku, které určí velikost zhodnocení investic a jejich efektivnost. Tímto základním kritériem výkonnosti je čistá současná hodnota (NPV, Net Present Value), která říká, nakolik určité rozhodnutí přispívá či škodí investorům. (Pavelková, Knápková, 2005) Existují dva základní přístupy k měření výkonnosti podniku, které vyplývají z diskuze mezi ekonomickými odborníky a manažery podniků o volbě nejvhodnějšího konceptu řízení a měření výkonnosti podniku. Klasické (tradiční) přístupy vycházejí z maximalizace zisku jako základního cíle podnikání a zaměřují se na využití metod a postupů finanční analýzy. Mezi klasické ukazatele patří ukazatele rentability, zisku a cash flow. Modernější přístupy hodnotového řízení se snaží o propojení všech činností v podniku s cílem zvýšení hodnoty vložených prostředků vlastníky podniku. Mezi moderní ukazatele založené na hodnotovém řízení patří např. EVA, CFROI, MVA a Shareholder Value. EVA neboli ekonomický zisk bere v úvahu i alternativní náklad kapitálu. Vedle běžných nákladů tedy počítá i s náklady obětované příležitosti. (Pavelková, Knápková, 2005) Klasické ukazatele finanční výkonnosti podniku Při hodnocení finanční výkonnosti můžeme základní ukazatele rozdělit na extenzivní a intenzivní. Extenzivní ukazatele O velikosti zkoumaného jevu vypovídají extenzivní ukazatele, které rozlišují absolutní a rozdílové ukazatele. Údaje o stavu položek účetních výkazů k určitému okamžiku poskytují absolutní ukazatele, které například zkoumají rozsah podnikových aktiv a pasiv, nákladů a výnosů a jejich změny. Z rozdílu stavových ukazatelů získáváme

15 Literární rešerše 15 rozdílové ukazatele, přičemž nejpoužívanějším ukazatelem této skupiny je čistý pracovní kapitál. Intenzivní ukazatele O intenzitě využití zkoumaného jevu vypovídají intenzivní ukazatele. Nejčastěji používaným typem ukazatelů jsou poměrové ukazatele, které vznikají jako poměr dvou absolutních ukazatelů. Mezi jejich přednosti patří možnost srovnávat různě velké společnosti, jejichž absolutní údaje se mohou výrazně odlišovat. Vybrané ukazatele jsou začleněny do skupin podle oblastí podnikového hospodaření. Poměrové ukazatele hodnotí hospodaření společnosti v oblasti rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. Poměr relativních přírůstků udávají ukazatele elasticity. V čitateli ukazatele se nachází relativní přírůstek závislé veličiny, ve jmenovateli se vyskytuje relativní přírůstek nezávislé veličiny. Ukazatele elasticity vyjadřují, o kolik se změní závislá veličina, jestliže se nezávislá veličina změní o jedno procento. Zpravidla se používají pro analýzu některých specifických jevů. (Živělová, 2007) Mezi tradiční ukazatele finanční výkonnosti patří absolutní hodnota zisku, cash flow (přímé, nepřímé) a ukazatele rentability. Tyto indikátory vycházejí z údajů finanční analýzy a snaží se o maximalizaci zisku. Ukazatelé cash flow slouží ke zjištění informací o peněžních tocích. Celkové cash flow je součtem peněžních toků z provozní, finanční a investiční činnosti. Ukazatel provozního cash flow sleduje peníze produkované a spotřebované provozní činností společnosti. Jako vstupní údaj pro vybrané postupy oceňování podniku je vhodný ukazatel volné cash flow. Ukazatele rentability hodnotí schopnost společnosti dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. V časové řadě by tyto ukazatele měly mít rostoucí tendenci. Mezi tyto ukazatele patří např. rentabilita celkového kapitálu (ROA), rentabilita vlastního kapitálu (ROE), rentabilita tržeb (ROS) a rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE). (Pavelková, Knápková, 2005) Tradiční ukazatele jsou nedílnou součástí hodnocení výkonnosti společnosti, ale jsou kritizovány, a to zejména proto, že neberou v úvahu riziko, vliv inflace a abstrahují od časové hodnoty peněz. Většina těchto klasických ukazatelů je založena na účetních údajích a zejména na účetním výsledku hospodaření. (Pavelková, Knápková, 2005) Slabé stránky finanční analýzy zapříčiňují nižší vypovídací schopnost výsledků. Potřebnými korekcemi vstupních údajů lze některé problémy odstranit nebo snížit jejich závažnost. Mezi nejzávažnější problémy finanční analýzy patří vypovídací schopnost účetních výkazů, ze kterých finanční analýza vychází. Mezi další problémy se řadí vliv mimořádných událostí, kterými mohou být ovlivněna vstupní účetní data. Za proble

16 Literární rešerše 16 matickou je považována vysoká závislost na účetních údajích a dále nutnost srovnávat výsledky finanční analýzy. K problémům finanční analýzy patří také zanedbání rizika, nákladů obětované příležitosti a očekávaných budoucích přínosů podnikatelských aktivit. Omezení finanční analýzy v souvislosti s uvedenými problémy je potřebné brát v úvahu v rámci hodnocení výsledků finanční analýzy. Finanční analýza může poskytnout užitečné informace o finanční situaci a zdraví společnosti, pouze pokud je provedena s reálnými předpoklady a očekáváními. Finanční analýza by měla sloužit zejména pro zjištění, jak situace dosažená v přítomnosti může ovlivnit budoucí vývoj společnosti, a také jaké kroky je potřebné provést ke zlepšení finanční situace. Začlenění finanční analýzy do uceleného systému měření a řízení výkonnosti společnosti je tak velmi důležité. (Pavelková, Knápková, 2011) Moderní měřítka výkonnosti podniku Na výkonnost se od 80. let začíná pohlížet jako na schopnost tvorby hodnoty pro vlastníky. Mezi významné aspekty výkonnosti se dostává faktor času v souvislosti s očekáváním budoucích zisků a také velmi důležitý vliv rizika. Přístup tvorby hodnoty pro akcionáře zesiluje, zejména po změnách na kapitálových trzích, kterými jsou například globalizace a vliv mezinárodních investorů. Na významu začínají nabývat ukazatelé EVA a MVA, které zajišťují i cíle ostatních zájmových skupin, tedy stakeholderů. Kritika nedostatků tradičních ukazatelů vyústila k zavádění modernějších měřítek hodnocení výkonnosti společnosti. Nové ukazatele již berou v úvahu vliv inflace, rizika a pracují s náklady kapitálu. Moderní měřítka by měla využívat co nejvíce informace a údaje z účetnictví, včetně ukazatelů, které jsou na účetních údajích postaveny. Měly by zahrnovat kalkulace rizika a brát v úvahu rozsah vázaného kapitálu. Dále by měly umožňovat hodnocení výkonnosti a zároveň i ocenění společností. Měřítka by měla také splňovat jasnou a přehlednou identifikaci ukazatelů včetně vazeb na všechny úrovně řízení a podporovat řízení hodnoty. Avšak je velmi obtížné najít ukazatele, který by splňoval všechny aspekty. Využívá se proto kombinace různých ukazatelů a konceptů řízení výkonnosti. (Mařík, Maříková, 2005) Moderní měřítka přináší ekonomický pohled na výkonnost a na rozdíl od tradičních ukazatelů nehodnotí pouze současnost nebo minulost. Mezi nejrozšířenější moderní ukazatele patří: Diskontované cash flow (DCF) bere v úvahu riziko a čas, při kterém jsou peněžní toky produkovány. Stává se výhodným měřítkem výkonnosti podniku a je předmětem

17 Literární rešerše 17 zájmů investorů při hodnocení výhodnosti jejich investice pomocí čisté současné hodnoty nebo vnitřního výnosového procenta. Metodu lze použít, pokud je možné odhadnout budoucí peněžní toky. (Pavelková, Knápková, 2005) Tržní přidaná hodnota (MVA, Market Value Added) je rozdíl mezi tím, co akcionáři do společnosti vložili a tím, co by za prodej získali. Měří tedy rozdíl mezi tržní hodnotou společnosti a kapitálem investovaným do společnosti. Cílem je dosáhnout co nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele. Přičemž nelze dosáhnout nejvyšší hodnoty ukazatele pouhým navýšením vloženého kapitálu, i když tím vzroste hodnota společnosti. Ke zvýšení MVA dojde pouze tehdy, kdy tento investovaný kapitál vydělá více, než představují náklady na kapitál. Nevýhodou tohoto ukazatele je, že není vždy evidentní a měřitelné, co je výsledkem práce manažerů a co okolností, které manažeři nemohou ovlivnit. Neukazuje, zda skutečná hodnota je v souladu s hodnotou očekávanou. Očekávání odráží riziko, které investoři nesou, a tedy čím je riziko vyšší, tím vyšší výnosnost investoři očekávají. (Synek, Kislingerová, 2010) Excess Return (ER) vychází z tržní hodnoty a vypočítá se jako rozdíl skutečné a očekávané hodnoty bohatství za období. Skutečná hodnota bohatství odpovídá budoucí hodnotě přínosů pro vlastníky (budoucí hodnota vyplacených dividend, tržní cena podniku na konci sledovaného období). Očekávaná hodnota bohatství vyjadřuje hodnotu investovaného kapitálu na konci sledovaného období, které by investovaný kapitál měl dosáhnout při investorem požadované výnosnosti. Tento ukazatel jde tedy v hodnocení výkonnosti dále než ukazatel MVA, jelikož bere v úvahu požadavky investora a přínosy z držení investic. (Pavelková, Knápková, 2005) Total Shareholder Return (TSR) dokáže přímo měřit změny bohatství akcionářů v daném období. TSR je funkcí výše vyplacených dividend (zpětné odkupy akcií) a zvýšení nebo snížení ceny akcie na konci období v porovnání se začátkem období. Ukazatel Total Shareholder Return tedy odpovídá pojetí vnitřního výnosového procenta. (Pavelková, Knápková, 2005) Shareholder Value Added (SVA) představuje přidanou hodnotu pro vlastníky společnosti. Hodnota pro vlastníky v čase t představuje rozdíl mezi hodnotou celého podniku a hodnotou cizího kapitálu v tržních cenách k určitému datu. Hodnota pro vlastníky je rovna součtu současné hodnoty cash flow z operativní činnosti pro prognózovaného období, současné hodnoty reziduální (zbytkové) hodnoty společnosti na konci prognózovaného období, tržní hodnoty neoperativních aktiv a rozdílu cizích zdrojů. Délka prognózovaného období je rovna délce trvání konkurenční výhody, kdy společ

18 Literární rešerše 18 nost dosahuje vyšší výnosnosti, než činí náklady na kapitál. (Pavelková, Knápková, 2005) Ekonomická přidaná hodnota (EVA, Economic Value Added) představuje ekonomický zisk. Tento moderní ukazatel hodnocení výkonnosti společnosti bude podrobněji popsán v kapitole 3.4. Teoretický základ ukazatele EVA je podkladem pro praktickou část vymezení ukazatele EVA Shrnutí měřítek finanční výkonnosti Podle síly vlivu působení finančních trhů a míry přechodu od účetních k tržním hodnotovým kategorií lze ukazatele měření výkonnosti rozdělit na ukazatele účetní, ekonomické a tržní. Účetní ukazatele výkonnosti představují ukazatele výsledku hospodaření, hotovostních toků a rentability. Představiteli ekonomických ukazatelů je v praxi nejvíce využívaný ukazatel DCF a EVA. Mezi tržní ukazatele patří MVA. Využití ukazatelů klasické finanční analýzy je možné pro účely určení faktorů ovlivňujících výkonnost společnosti, přičemž tento postup je využívaný především v souvislosti s ekonomickou přidanou hodnotou. Finanční výkonnost společnosti by měla odrážet výsledky chování společnosti ve finančních i nefinančních oblastech podnikového řízení. Nástrojem, který pomůže zhodnotit finanční výkonnost v návaznosti na vývoj finančních ukazatelů, je finanční analýza. Pro řízení a měření výkonnosti lze využít mnoho ukazatelů. Klasické ukazatele jsou v podobě zisku, rentability a cash flow. Moderními ukazateli jsou diskontované cash flow, ekonomická přidaná hodnota, hodnota přidaná trhem a další. Využívání diskontovaných peněžních toků k hodnocení investičních projektů posiluje dlouhodobou tvorbu hodnoty a udržitelnost fungování společnosti. Avšak klasické ukazatele finanční analýzy je doporučeno využívat pro hodnocení realizovatelnosti zamýšlených projektů. Ekonomická přidaná hodnota má vztah k tržní přidané hodnotě a zisku společnosti. Koncepce ekonomické přidané hodnoty vyjadřuje, že cílem podnikání je vytváření ekonomické přidané hodnoty. Výpočet ukazatele EVA je spojen s úpravou účetních výkazů. Cílem těchto úprav je lépe vystihnout ekonomickou realitu společnosti. Přičemž při výpočtu klasických ukazatelů finanční analýzy lze upravené vstupní údaje využít a odstranit tak některé slabé stránky finanční analýzy.

19 Literární rešerše 19 Pro sledování plnění měřítek finanční perspektivy Balanced Scorecard slouží finanční analýza. Zpracovávání výsledků finanční analýzy a hodnocení finanční situace společnosti lze s využitím benchmarkingu. Přičemž využití benchmarkingu lze rozšířit na stanovení cílů a plánovaných hodnot měřítek i v ostatních perspektivách Balanced Scorecard. (Pavelková, Knápková, 2011) 3.2 Související ukazatele měření finanční výkonnosti Abychom získali úplnější informace, které budou vypovídat o výkonnosti hodnocené společnosti, je vhodné provést finanční analýzu, která hodnotí finanční zdraví společnosti. Je možné zjistit, jak se jednotlivé ukazatele analýzy vyvíjely v čase a zda si držely přibližně stejnou hodnotu, nebo se výrazně měnily. Dle těchto vývojových tendencí lze zjistit, které faktory měly na činnost společnosti v minulosti pozitivní vliv a které měly negativní dopad. Zjištěné hodnoty ukazatelů se porovnávají s doporučenými hodnotami nebo s oborovým průměrem. V následující části práce je uveden teoretický základ ukazatelů finančního zhodnocení společnosti, kterými jsou poměrové ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. Přehled vzorců jednotlivých ukazatelů, dle kterých jsou ukazatele v praktické části práce vypočítány, jsou uvedeny v příloze č. 1. Je důležité věnovat pozornost posouzení dosažené výše hodnot ukazatelů a vyhodnocení vztahů mezi jednotlivými skupinami ukazatelů, což povede ke správnému zhodnocení výsledků finanční analýzy. Doporučení v podobě srovnání v čase a s podobnými podniky s využitím postupů benchmarkingu je vhodné pro posouzení dosažené výše hodnot ukazatelů. Pro účely vyhodnocení vztahů a souvislostí mezi jednotlivými skupinami ukazatelů (rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity) se doporučují paralelní a pyramidové soustavy ukazatelů. Souhrnné ukazatele finanční analýzy, kterými jsou bonitní a bankrotní modely, je vhodné použít jako doplňující a orientační ukazatele. Celkové zhodnocení finančního zdraví společnosti a návrh doporučení pro jeho zlepšení, v souvislosti s očekávaným vývojem vnějších podmínek a strategických záměrů společnosti, by měl obsahovat závěr finanční analýzy. (Pavelková, Knápková, 2011) Hodnocení výkonnosti na základě poměrových ukazatelů Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří v praxi k nejsledovanějším ukazatelům. Poměřují konečný efekt dosažený podnikatelskou činností k určitému vstupu. Může se poměřovat k cel

20 Literární rešerše 20 kovému majetku, vlastnímu jmění nebo tržbám. Výnosnost v sobě odráží vliv řízení aktiv, řízení dluhů a likvidity. Ukazatele rentability v sobě nezahrnují riziko, čas a neuvažují rozsah vázaného kapitálu. Při jejich vyhodnocování je nutné si uvědomit, že použitý zisk je výrazně ovlivněn různými účetními postupy. (Kislingerová, 2001) Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity hodnotí, s jakou efektivitou společnost hospodaří se svým majetkem. Ukazatele obratovosti (vázanosti kapitálu) zjišťují, jak dlouho trvá, než se daný majetek přemění opět na peněžní prostředky. Pomocí těchto ukazatelů lze zjistit, zda je velikost jednotlivých druhů aktiv v přiměřeném poměru k současným nebo budoucím hospodářským aktivitám společnosti. Má li společnost více aktiv než je účelné, vznikají jí zbytečné náklady a tím nízký zisk. Pokud má nedostatek aktiv, přichází o tržby, které by mohla získat. V rámci ukazatelů obratovosti kapitálu je vyjadřována rychlost obratu (počet obrátek aktiv za období) a doba obratu vyjadřující počet dn,í po které trvá jedna obrátka. (Sedláček, 2009) Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi vlastními a cizími zdroji. Přičemž cizí zdroje jsou považovány za levnější, neboť jejich úroky se zahrnují do nákladů, a tím snižují daňový základ. Analýza zadluženosti porovnává rozvahové položky a zjišťuje, v jakém rozsahu jsou aktiva společnosti financována cizími zdroji. Analýza zadluženosti hledá optimální kapitálovou strukturu, její podstatou je tedy hledání optimálního vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem. Růst zadluženosti může přispět k celkové rentabilitě, a tím i vyšší tržní hodnotě společnosti, ale současně zvyšuje riziko finanční nestability. Zadluženost tedy nemůžeme považovat pouze za negativní charakteristiku společnosti. (Sedláček, 2009) Ukazatele likvidity Ukazatele platební schopnosti charakterizují schopnost společnosti dostát svým závazkům. Ukazatelům likvidity je věnována velká pozornost, jelikož ohrožení platební schopnosti může přivést společnost až k bankrotu. Existuje přímá závislost mezi likviditou a solventností, kdy podmínkou solventnosti je likvidita. K hodnocení platební schopnosti společnosti se využívají ukazatele běžná, pohotová a hotovostní (okamžitá) likvidita. (Sedláček, 2009)

21 Literární rešerše Vztahy mezi jednotlivými skupinami ukazatelů Výsledek hodnocení jednotlivých oblastí (rentabilita, aktivita, zadluženost, likvidita) nemusí být jednoznačný. Je proto vhodné zvažovat vzájemné vazby mezi jednotlivými hodnocenými oblastmi, což umožní nahlédnout na situaci souhrnně. V následujícím textu jsou dle Pavelkové a Knápkové (2011) uvedeny nejdůležitější vztahy mezi jednotlivými skupinami ukazatelů. Zadluženost a likvidita Ke snížení likvidity může vést vysoká zadluženost. Je nutné analyzovat strukturu cizích zdrojů z hlediska doby jejich splatnosti, aby bylo možné posoudit vztah vývoje likvidity a zadluženosti u konkrétní společnosti. Společnost může mít problémy s likviditou v případě, že má vysoký podíl krátkodobých, rychle splatných zdrojů a nízkou hodnotu oběžných aktiv vůči hodnotě krátkodobých cizích zdrojů. V případě, že by společnost měla vysoký podíl dlouhodobých cizích zdrojů, nemusel by tento problém nastat. Likvidita a rentabilita Dostatečně vysoké množství oběžných prostředků ve formě hotovosti, finančních prostředků na běžném účtu, v pohledávkách a zásobách, dává předpoklad k vysoké likviditě, která představuje schopnost splácet krátkodobé závazky. Avšak držením tohoto druhu majetku dochází ke snížení rentability společnosti, jelikož z takto vloženého kapitálu neplynou téměř žádné výnosy. Aktivita a rentabilita Ke zvýšení rentability povede efektivní využití aktiv, které se projeví ve vysoké obratovosti aktiv nebo jiných dílčích položek. Příkladem může být rozklad rentability aktiv, která je dána součinem ziskové marže a obratovosti aktiv, rentabilita je tedy ovlivněna výší těchto faktorů. Dle Pavelkové a Knápkové (2011) existují odvětví, která využívají výhody v podobě vysokého obratu aktiv, a naopak jsou odvětví, která mají rentabilitu aktiv vysokou díky vysoké ziskové marži. Likvidita a aktivita Ukazatele aktivity měří obrat jednotlivých položek rozvahy a likvidita poměřuje oběžný majetek nebo jeho části s krátkodobými cizími zdroji. Je důležité pozorně sledovat vzájemné ovlivňování těchto oblastí hodnocení. Jelikož například společnost vykazující nízkou likviditu nemusí mít s likviditou problémy, pokud má delší dobu splatnosti závazků než dobu splatnosti pohledávek.

22 Literární rešerše 22 Zadluženost a rentabilita Vyšší zadluženost může na rentabilitu působit negativně, ale také může přispívat k vyšší rentabilitě. Zvýšená zadluženost působí na rentabilitu vlastního kapitálu pozitivně, pokud společnost dokáže efektivně pracovat s cizími zdroji. Působení finanční páky ovlivňuje vztah rentability a zadluženosti. Finanční páka působí pozitivně, pokud je výnosnost vloženého kapitálu (ROCE) vyšší než cena úročených cizích zdrojů, použití cizího kapitálu tak přispívá ke zhodnocení kapitálu vlastního. Finanční páka však může působit i negativně v případě, kdy bude průměrná úroková míra z cizích zdrojů vyšší než rentabilita vloženého kapitálu. Rozhodnutí o vyšším zadlužování společnosti tak musí vycházet z analýzy schopnosti vydělat nakoupenými aktivy více, než činí úroky za půjčený kapitál. 3.3 Hodnocení finanční výkonnosti a stability v budoucnu Snem finančních analytiků, z hlediska zhodnocení celkového výsledku finanční analýzy, je mít jeden souhrnný ukazatel, který by byl schopen vyhodnotit, zda je situace společnosti dobrá či špatná. Takovými souhrnnými ukazateli jsou bankrotní a bonitní modely. Bankrotní modely (např. IN95) mají za cíl zjistit, zda společnosti hrozí v blízké budoucnosti bankrot. Cílem bonitních modelů (např. IN99) je zjistit finanční zdraví společnosti prostřednictvím bodového hodnocení jednotlivých hodnocených oblastí hospodaření. (Pavelková, Knápková, 2011) Modely predikce finanční tísně umožňují předvídat finanční problémy společnosti v budoucnu. Tyto modely bývají také označovány jako systémy včasného varování, které jsou založeny na zjištění, že poměrně dlouhou dobu před úpadkem společnosti vznikají výrazné odchylky ve vývoji některých ekonomických ukazatelů. Tyto vícekriteriální modely se snaží souhrnně vyjádřit finanční zdraví a finanční pozici společnosti, avšak jejich vypovídací schopnost je omezená. Bylo vypracováno mnoho modelů, z nichž u nás patří mezi nejznámější Altmanův Z skóre model a index důvěryhodnosti českého podniku. Vícekriteriálními modely predikce finanční tísně rozumíme bonitní a bankrotní indikátory, které slouží pro roztřídění společností podle jejich kvality (výkonnosti a důvěryhodnosti), poslouží ale také pro rychlou orientaci investorů a věřitelů. Manželé Inka a Ivan Neumaierovi (2002) sestavili výhradně pro podmínky České republiky index důvěryhodnosti českého podniku (IN). Manželé tedy postupně sestavili index důvěryhodnosti podniku IN95, index zohledňující pohled vlastníků IN99 a index, který je syntézou obou předešlých IN01. V této diplomové práci jsou indexy uvedeny z důvo

23 Literární rešerše 23 du zjištění, zda je společnost schopna splácet své závazky a tvořit hodnotu pro své vlastníky. Index důvěryhodnosti podniku IN95 v tomto indexu jsou zahrnuty zvláštnosti ekonomické situace České republiky, vychází tedy z českých účetních výkazů. Index důvěryhodnosti byl odvozen výhradně pro podniky českého průmyslu. Indexem lze hodnotit finanční výkonnost a stabilitu společnosti s ohledem na požadavky věřitelů. Model pro hodnocení českého podniku obsahuje šest vybraných ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy, které jsou stanoveny pro celou ekonomiku i jednotlivá odvětví. Obecně má index důvěryhodnosti následující tvar: IN95 = v1*x1 + v2*x2 + v3*x3 + v4*x4 + v5*x5 + v6*x6 [1] x1 = celková aktiva / cizí zdroje, x2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky, x3 = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva, x4 = výnosy celkem / celková aktiva, x5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje, x6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy celkem, v1 v2 = váhy jednotlivých ukazatelů. Váhy jsou stanoveny pro celou ekonomiku i pro jednotlivá odvětví národního hospodářství, a to dle důležitosti a oboru ekonomické činnosti. Pro zařazení podniku v rámci celé ekonomiky České republiky platí rovnice: IN95 = 0,22 x1 + 0,11 x2 + 8,33 x3 + 0,52 x4 + 0,10 x5 16,80 x6 [2] Index IN95 pro společnost EPCOS s.r.o. podnikající v oboru elektrotechniky a elektroniky je následující: IN95 = 0,27 x1 + 0,11 x2 + 9,50 x3 + 0,51 x4 + 0,10 x5 8,27 x6 [3] Intervaly hodnocení: IN95 > 2,0 dobré finanční zdraví podniku, podnik je schopen bezproblémově plnit své závazky

24 Literární rešerše 24 1,0 IN95 2,0 podnik s neurčitou finanční situací (šedá zóna), možnost vzniku problémů s placením závazků IN95 < 1,0 ohrožení vážnými finančními problémy, podnik není schopen plnit své závazky Index IN95 vykazuje při odhadování finanční tísně podniku více než 70% úspěšnost, která byla ověřena z dat tisíce českých firem. Index důvěryhodnosti podniku IN99 akceptuje již pohled vlastníků společnosti na finanční výkonnost, zatímco předchozí index respektoval věřitelský pohled z hlediska oboru podnikání a likvidity. Zdokonalený nový index se již zaměřuje na tvorbu ekonomické přidané hodnoty a je schopen vyhodnotit situaci společnosti s úspěšností vyšší než 85 %. Tento index je výhodné použít, pokud má společnost problémy s odhadem alternativního nákladu na vlastní kapitál pro posouzení finanční výkonnosti prostřednictvím ekonomické přidané hodnoty. Index nerozlišuje podle oborových klasifikací, jeho tvar je společný pro všechny podniky. (Růčková, 2010) IN99 = 0,017 x1 + 4, 573 x3 + 0,481 x4 + 0,015 x5 [4] Intervaly hodnocení: IN99 2,070 podnik tvoří hodnotu, dosahuje kladného ekonomického zisku 1,420 IN99 < 2,070 podnik spíše tvoří hodnotu, nejednoznačná situace 1,089 IN99 < 1,420 tvorbu hodnoty nelze určit (šedá zóna) 0,684 IN99 < 1,089 podnik spíše netvoří hodnotu, nejednoznačná situace IN99 < 0,684 podnik netvoří hodnotu, dosahuje záporného ekonomického zisku Plnění závazků vůči věřitelům nemusí znamenat, že společnost vytváří pro vlastníky přírůstek jejich vlastního kapitálu a naopak. Společnost může tvořit hodnotu pro majitele, ale její způsob financování je tak agresivní, že není schopna plnit své závazky. Byl tedy manželi Neumaierovými zkonstruován souhrnný index IN01, který spojuje pohled věřitele i pohled vlastníka. (Neumaierová, Neumaier, 2002) Index důvěryhodnosti podniku IN01 je spojením obou výše uvedených indexů. Sleduje schopnost společnosti dostát svým závazkům a tvořit hodnotu pro své vlastní

25 Literární rešerše 25 ky. Jeho vypovídací schopnost se pohybuje okolo 65 %. (Živělová, 1998) Index je určen pro průmyslové podniky a jeho tvar je následující: IN01 = 0,13 x1 + 0,04 x2 + 3,92 x3 + 0,21 x4 + 0,09 x5 [5] Interpretace výsledků: IN01 > 1,77 podnik tvoří hodnotu 0,75 IN01 1,77 podnik netvoří hodnotu, ale také není bankrotující IN01 < 0,75 podnik netvoří hodnotu, spěje k bankrotu O několik let později byl modifikací indexu IN01 vytvořen index IN05, který má stejnou vypovídací schopnost jako index předchozí. Liší se však nově definovanými vahami jednotlivých poměrových ukazatelů a také hranicemi pro klasifikaci podniků. (Sedláček, 2009) IN05 = 0,13 x1 + 0,04 x2 + 3,97 x3 + 0,21 x4 + 0,09 x5 [6] Interpretace výsledků: IN05 > 1,6 uspokojivá finanční situace 0,9 IN05 1,6 nevyhraněná finanční situace (šedá zóna) IN05 < 0,9 podnik je ohrožen vážnými finančními problémy Dle Neumaierových (2002) však nelze opomíjet skutečnost, že bonitní a bankrotní indikátory mají pouze základní orientační charakter a nejsou schopny nahradit komplexně provedenou finanční analýzu, avšak slouží k ověření správnosti zhodnocených závěrů v jednotlivých oblastech finančního hospodaření podniku. 3.4 Ekonomická přidaná hodnota Koncept ekonomické přidané hodnoty je spojen s vytvořením hodnoty pro akcionáře a je široce používán. Jeho počátky jsou spjaty s ekonomem Alfredem Marshallem, který více než před sto lety vyvinul koncept ekonomických příjmů. (Christopher, 2005) V roce 1990 se dostal koncept ekonomické přidané hodnoty (EVA) do popředí zájmu literatury finanční ekonomie z různých perspektiv. Stewart navrhl v roce 1991 koncept EVA jako měření výkonnosti společností. Jako hodnotící nástroj výkonnosti vedoucích

26 Literární rešerše 26 pracovníků argumentoval, že EVA představuje skutečný výkon (zisk), protože zahrnuje pouze přírůstkové hodnoty přidané do společnosti po zvážení nákladů na kapitál. Klíčovým prvkem EVA je zvážit náklady na kapitál v odhadu měření výkonnosti pouze tehdy, když společnost generuje výnosy (tj. NOPAT při odhadu EVA) převyšující náklady na kapitál (včetně majetku a dluhů), hodnota společnosti se tak zvyšuje. Časopis Fortune publikoval v roce 1993 titulní článek, kde se diskutovalo o výhodách konceptu EVA a byl uveden dlouhý seznam významných společností, které přijaly koncept EVA jako hodnotící nástroj. Pro ověření podpory ekonomické přidané hodnoty se velká část literatury pokusila prozkoumat převahu EVA nad tradiční měření výkonnosti a porovnání byla také rozšířena na koncept upravené EVA. V literatuře se tak objevily dvě skupiny vědců, a tedy zastánci a odpůrci EVA. Několik studií zjistilo, že EVA není lepší než ostatní tradiční způsoby měření výkonnosti. Výzkumníci se proto stále méně zajímají o danou problematiku a studií na téma EVA v literatuře poněkud pokleslo. Nicméně EVA je soustavně používána a zkoumána v mnoha různých oborech, a to nejen v oblasti financí a účetnictví, ale také oblasti strategického řízení, marketingu, lidských zdrojů a pozornosti se dostává i v průmyslu. (Lee, S., Kim, WG., 2009) Ekonomická přidaná hodnota se objevila jako určitý pokus objektivizovat vnitřní finanční ukazatele s cílem jim dodat znovu vážnost. Zhruba na konci osmdesátých let byl tento ukazatel vytvořen pracovníky společnosti Stern Stewart & Co., což je newyorská konzultační společnost. Český pojem ekonomická přidaná hodnota vychází z anglického ekvivalentu Economic Value Added, ze kterého plyne obecně používaná zkratka EVA. Ekonomická přidaná hodnota je definována jako operativní výsledek hospodaření po zdanění snížený o náklady investovaného kapitálu. Těmito náklady je vyplacená odměna věřitelům (úroky a jistina) i vlastníkům (dividenda). Za úspěšnou je samozřejmě považována ta společnost, která dosáhne úrovně EVA v kladných hodnotách. Jednotlivé společnosti se pak dají relativně snadno srovnávat podle jednoho finálního čísla. Toto číslo do jisté míry komplexně popisuje stav společnosti, a to i včetně vztahu majitelů k ní. Stejně jako všechna zjednodušení, má i ukazatel EVA svoje značné problémy v aplikaci, kdy je například potřebné se vyrovnat s řadou účetních problémů. (Kislingerová, 2010) Ekonomická přidaná hodnota a její rozšířená aplikace tržní přidaná hodnota však alespoň částečně napravují některé nedostatky jiných metod. Za příklad lze uvést ukazatele rentability vlastního kapitálu, který byl určité období často využíván jako srovnávací princip. Ukazatel ROE však ztratil do určité míry smysl v souvislosti s poklesem

27 Literární rešerše 27 využívání vlastního kapitálu a s rozšiřováním financování pomocí kapitálu cizího, tedy úvěrů. (Kislingerová, 2010) Pojem ekonomická přidaná hodnota je rozvedením myšlenky o nutnosti sledování ekonomického zisku. Již v mikroekonomii se setkáváme s cílem firmy maximalizovat zisk, kterým se ale myslí zisk ekonomický. Je tedy nezbytné rozlišovat mezi účetním ziskem a tzv. ekonomickým ziskem (nadziskem). Ekonomický zisk je rozdíl mezi výnosy a ekonomickými náklady, které zahrnují i náklady oportunitní. Oportunitními náklady (náklady ušlé příležitosti) rozumíme peněžní částky, které byly ztraceny tím, že zdroje nebyly vynaloženy na nejlepší alternativní použití. Ekonomického zisku je dosaženo tehdy, kdy jsou uhrazeny nejen běžné náklady, ale i náklady kapitálu (především náklady na vlastní kapitál). Společnost tedy vykazuje ekonomický zisk v případě, kdy je účetní zisk větší než náklady na vložený vlastní kapitál. (Kislingerová, 2010) Je zřejmé, že společnost může generovat i negativní ekonomickou přidanou hodnotu, a to v případě, kdy jsou náklady na kapitál vyšší než zisk po zdanění. Dopadem negativní EVA, zejména pokud přetrvává delší dobu, je narušení hodnoty pro akcionáře. Stejně tak zlepšení EVA povede ke zvyšování hodnoty pro akcionáře. Čistá současná hodnota očekávaných budoucích EVA je ekvivalentní tržní přidané hodnotě (MVA). Vysoká tržní přidaná hodnota znamená, že ekonomický subjekt vytvořil podstatnou sumu bohatství pro své akcionáře. (Christopher, 2005) Ekonomická přidaná hodnota je ukazatel, který spojuje veškeré plánování, rozhodování a činnosti ve společnosti. Jelikož podniky v dnešní době používají k vyjádření svých cílů značné množství ukazatelů, jejichž výsledkem může být nesprávné plánování a rozhodování, jeví se ukazatel EVA efektivním systémem řízení podniku sjednocujícím komunikaci na všech úrovních řízení. (Pavelková, Knápková, 2005) EVA jako výkonnostní měřítko tedy ukazuje jakou hodnotu dokázala společnost svou činností vytvořit navíc, než by vložený kapitál vydělal v rámci jiné investiční příležitosti se stejným rizikem. Oproti měřítkům výkonnosti založených na rentabilitě kapitálu vykazuje EVA základní odlišnosti. Vychází ze zisku v ekonomickém pojetí, tedy zahrnuje i alternativní náklady investovaného kapitálu. EVA zahrnuje pouze výnosy a náklady, které jsou spojeny s hlavní podnikatelskou činností a nezahrnuje výnosy a náklady spojené s mimořádnými událostmi nebo nadstandardními aktivitami. Ukazatel EVA tedy bere při výpočtu nákladů kapitálu v úvahu pouze kapitál, který je vázaný v aktivech využívaných při hlavní podnikatelské činnosti. Jedná se o absolutní ukazatel, který je samostatně využitelným kritériem pro hodnocení výkonnosti společ

28 Literární rešerše 28 nosti a nepotřebuje srovnávací standard, jako je tomu u ukazatelů rentability. Eva jako systém řízení společnosti slouží pro oceňování společnosti, měří její výkonnost, uplatňuje se pro hodnocení investičních projektů a odměňování manažerů. (Basovníková, 2010) U společností dlouhodobě dosahujících pozitivních hodnot ukazatele EVA, dochází zpravidla rovněž k nárůstu tržní kapitalizace. Ukazatel EVA by se měl stát jedním z klíčových měřítek při hodnocení a řízení ekonomické úrovně společností v české ekonomice. Za hlavní důvody lze považovat orientaci na řízení společností směrem ke zvyšování hodnoty pro vlastníky, jako rozhodující subjekt rozhodování. Dále pak orientaci řízení společností na obdobná měřítka výkonnosti jako u konkurenčních společností, zejména zahraničních firem. Tento druhý aspekt byl významně posílen vstupem České republiky do Evropské unie. (Dluhošová, 2004) Základní výpočet ukazatele EVA Ukazatelem EVA rozumíme čistý výnos z operativní činnosti společnosti snížený o náklady vlastního a cizího kapitálu. Základní obecná podoba ekonomického modelu používaného pro výpočet hodnoty EVA je následující. EVA = NOPAT Capital * WAAC [7] NOPAT je zisk z operativní činnosti společnosti po zdanění. NOPAT je rozdíl mezi provozními výnosy a provozními náklady, včetně započítání daně z příjmů. Pro zvýšení EVA je cílem zvyšovat hodnotu NOPAT. Capital představuje kapitál vázaný v aktivech, která slouží pouze pro operativní činnost společnosti (aktiva potřebná k hlavnímu provozu společnosti). Investovaný kapitál se skládá z dlouhodobého majetku a čistého pracovního kapitálu. EVA je tím vyšší, čím nižší je hodnota investovaného kapitálu. Tento obecný výraz bývá v konceptu ekonomické přidané hodnoty nahrazen speciálním termínem NOA, tedy čistá operativní aktiva. WACC jsou průměrné vážené náklady kapitálu. Hodnota WACC je ovlivněna kapitálovou strukturou a náklady na jednotlivé druhy kapitálu. Ke zvýšení EVA vede snižování průměrných nákladů na kapitál. (Pavelková, Knápková, 2005) K vyjádření ekonomické přidané hodnoty se využívá i následující způsob: EVA = (RONA WACC) * C [8] RONA je rentabilita čistých operativních aktiv, RONA = NOPAT/C