RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc"

Transkript

1 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na:

2 Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně navazuje na přednášku: Specifická imunita-úvod Specifická imunita-t a B lymfocyty Symboly označující animaci resp. video (dynamická prezentace daného fyziologického procesu). Plnohodnotné animace (videa) spolu s podrobným výkladem studenti uvidí na přednáškách popř. praktických cvičeních. Varianta pro tisk, která je k dispozici na internetu obsahuje jen statické popisy těchto procesů.

3 TOLERANCE VLASTNÍ NORMÁLNÍ BUŇKY A MOLEKULY IMUNITNÍ DOHLED VLASTNÍ, PATOLOGICKY ZMĚNĚNÉ BUŇKY Imunitní systém rozpoznává: CIZORODÉ ČÁSTICE Brání jejich vstupu do organismu. V těle pak cizorodé částice inaktivuje a ničí OBRANYSCHOPNOST

4

5 SPECIFICITA imunitního systému Základní vlastností adaptivního imunitního systému je Složky specifického imunitního systému od sebe rozpoznají dvě různé molekuly na základě velmi malých rozdílů v jejich molekulární struktuře

6 POLYMORFISMUS imunitního systému Složky (molekuly) imunitního systému, které rozpoznávají potenciální antigeny se vyskytují v obrovském množství variant (Greek: poly =many, morphe =shape, structure) Spektrum molekul stejné funkce, které se líší svojí strukturou označujeme jako

7 GENETICKÝ POLYMORFISMUS Široký repertoár molekul imunitního systému zajišťuje POLYMORFNÍ GENY U různých jedinců téhož druhu se vyskytuje mnoho forem téhož genu, tzv. alelické varianty, resp. alely NEPOLYMORFNÍ GENY Jsou reprezentovány jedinou sekvencí nukleotidů u všech jedinců daného druhu

8 Imunogenetika - interdisciplína na Obor zabývající se studiem GENŮ uplatňujících se při formování složek imunitního systému se nazývá: Studuje např.: geny imunoglobulinové rodiny ( superfamily ) mechanismy uplatňující se při formování polymorfních molekul HLA systém a geny, které je kódují Vazby HLA molekul na různá onemocnění

9 Membránový receptor B lymfocytu Membránový receptor T lymfocytu IMMUNOGLOBULINY [ protilátky ] membránové glykoproteiny

10 Receptory lymfocytů, imunoglobuliny Membránové receptory B lymfocytů IMMUNOGLOBULINY [ protilátky ] Membránové receptory T lymfocytů Při formování se uplatňují: Vysoce polymorfní geny Další specifické genetické mechanismy zvyšující polymorfismus: přeskupování genů alelická exkluze

11 Mechanismus dosažen ení bohatého ho repertoáru ru Každý specifický receptor (protilátka) nemůže být z kapacitních důvodů kódován samostatným genem. K odvození vysoce variabilních proteinů se evolučně vyvinuly speciální genetické mechanismy: ( gene rearrangement ) Mechanismy probíhají na genové úrovni během diferenciace lymfocytů

12 OBECNÉ ZNAKY VÝVOJE LYMFOCYTŮ Růst.faktory Inic.přeskupování genů Proliferace Exprese 1 řetězce receptoru Proliferace Exprese kompletního receptoru POZITIVNÍ a NEGATIVNÍ selekce Diferenciace efektorových lymfocytů APOPTÓZA APOPTÓZA Slabá vazba s vlastním antigenem Aktivace transkripčních regulátorů IL-7 ZRALÝ lymfocyt EFEKTOROVÁ buňka HSC PRO- B/T Lymfocyt (lymfoidní Prekurzor) PRE B/T Lymfocyt 1 řetězcový receptor NEZRALÝ lymfocyt Silná vazba s vlastním antigenem APOPTÓZA Vývoj na antigenu nezávislý Primární lymfatické orgány (kostní dřeň, thymus) VLASTNÍ antigeny CIZÍ antigeny Periferie

13 Náhodná somatická úprava genů zajišťující maximální diversitu podloženou relativně malým počtem genů v zárodečné DNA Probíhá v primárních lymfatických orgánech Probíhá ve dvou fázích: Přeskupení a exprese genů pro tězký řetězec (B-lymfocyt) resp. βřetězec (T-lymfocyt) Přeskupení a exprese genů pro lehký řetězec (B-lymfocyt) resp. α řetězec (T-lymfocyt)

14 GENY KÓDUJÍCÍ ŘETĚZCE IMUNOGLOBULINŮ (BCR) a TCR Chromozomy č. 2, 7, 14 a 22 Variabilní oblast Konstantní oblast B Lymfocyt Ig (BCR) těžký řetězec (μ) Ig (BCR) lehký řetězec (κ a λ ) CHROMOZOM č. 14 V D J C CHROMOZOM č. 2 ( ) a 22 ( ) V J C Chromozomy obsahují genové segmenty V, D, J a C T Lymfocyt TCR řetězec TCR řetězec CHROMOZOM č. 7 V D J C CHROMOZOM č. 14 V J C

15 STRUKTURA GENOVÝCH SEGMENTŮ H-řetězce Segment V kóduje AMK č Segment D kóduje AMK č Segment J kóduje AMK č variabilita > 100 diversita ~ 50 joining 9 Geny kódující konstantní část V D J C 5 konec 3 konec Charakteristické sekvence nukleotidů na konci jednotlivých úseků Jsou rozpoznávány enzymy provádějícími přeskupování

16 PŘESKUPOVÁNÍ GENOVÝCH SEGMENTŮ variabilita > 100 diversita ~ 50 joining 9 Geny kódující konstantní část V D J C D J přeskupení V D přeskupení Sestříh intronů (splicing) V D J přeskupená DNA, která slouží k trankripci do mrna a translaci do proteinu

17 G G G A A A T T C A SPOJOVACÍ VARIABILITA G G G A A A T G T C C G G A A A T C T A G G A T C T C A C T A G G A T C T C A A T Lymfocyt-specifický enzym rekombináza (recombination-activating gene Rag-1, Rag-2) odstřihne část DNA mezi určitými úseky C T A G G A T C C T T C A C T G A G V případě asymetrie je podle delšího vlákna DNA syntetizováno vlákno komplementární tzv. P úsek Další nukleotidy (bez komlementárního vlákna) můžou být náhodně vloženy meri spojované části zárodečné DNA tzv. N úsek (TdT terminal deoxynucleotidyl transferase) V segment D segment

18 TĚŽKÝ ŘETĚZEC LEHKÝ ŘETĚZEC Zárodečná DNA Vyštěpení úseku D - J Vyštěpení úseku V - D Primární RNA transkript Sestřih intronů (splicing) mrna Translace Polypeptidický řetězec

19 Proces umožňující expresi jen jedné z rodičovských alel kódujících řetězce receptorů T a B lymfocytů Zajišťuje existenci výhradně jedné varianty receptoru u jednoho klonu lymfocytů

20 ALELICKÁ EXKLUZE Přeskupování genových segmentů kódujících řetězce imunoglobulinů probíhá současně na obou homologních chromozomech STOP Čitelná V-D-J-C sekvence Přeskupování na párovém genu se zastavuje Po dosažení čitelné sekvence u jedné alely, dochází k zastavení procesu u homologního chromozomu (proteinový produkt první úspěšně rekombinované alely zastavuje rekombinaci na homologním chromosomu)

21 Testování síly vazby lymfocytu s vlastními antigeny a MHC molekulami Eliminace potenciálních autoreaktivních resp. nefunkčních klonů lymfocytů

22 SELEKCE během b zrání lymfocytárn rních receptorů Sekvence variabilních oblastí BCR resp. TCR vznikají Aby byly z repertoáru vyloučeny případné autoreaktivní kombinace, probíhá během zrání přísná NEGATIVNÍ a POZITIVNÍ SELEKCE Většina nově vzniklých lymfocytů zaniká ještě v primárních lymfatických orgánech (jejich receptor je testován buď jako autoreaktivní nebo nefunkční)

23 Negativní a pozitivní selekce B a T lymfocytů Neváže vlastní antigeny Silná vazba s vlastním antigenem Negativní selekce Žádná vazba s vlastní MHC a antigenem Negativní selekce Slabá vazba s vlastní MHC a antigenem Pozitivní selekce Silná vazba s vlastní MHC a antigenem Negativní selekce EFEKTOROVÁ buňka APOPTÓZA Eliminace autoreaktivních klonů APOPTÓZA Eliminace nefunkčních klonů APOPTÓZA Eliminace autoreaktivních klonů

24 Probíhá u zralých B lymfocytů v periferii (lymfoidních folikulech) Preference mutantů s vysokou afinitou k antigenu

25 SOMATICKÁ MUTACE (jen u BCR) Probíhá v lymfoidních folikulech, pokud dojde ke styku zralého B lymfocytu s antigenem na povrchu folikulárních dendritických buněk. Aktivací indukovaná cytidin deamináza (AID) během transkripce úseku genů kódující variabilní část Ig řetězců Odstraňuje v transkribovaném vláknu DNA aminoskupiny Tato změna vede finálně k náhradě páru C-G za pár T-A Během tohoto mutačního procesu jsou selektovány mutanty s vysokou afinitou k danému antigenu

26 NAVÝŠENÍ VARIABILITY BCR a TCR Růst.faktory Inic.přeskupování genů Proliferace Exprese 1 řetězce receptoru Proliferace Exprese kompletního receptoru POZITIVNÍ a NEGATIVNÍ selekce Diferenciace efektorových lymfocytů Somatická Mutace (B cell) APOPTÓZA APOPTÓZA Slabá vazba s antigenem Aktivace transkripčních regulátorů IL-7 ZRALÝ lymfocyt EFEKTOROVÁ buňka HSC PRO- B/T Lymfocyt (lymfoidní Prekurzor) PRE B/T Lymfocyt 1 řetězcový receptor Přeskupování genových segmentů Spojovací variabilita Alelická exkluze Vývoj na antigenu nezávislý Primární lymfatické orgány (kostní dřeň, thymus) NEZRALÝ lymfocyt VLASTNÍ antigeny Silná vazba s antigenem CIZÍ antigeny Periferie APOPTÓZA

27 IMUNOGLOBULINY TCR ( ) CELKOVÁ DIVERZITA ~ ~ 10 18

28

29 = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly jsou u člověka označované také jako HLA systém (= Human Leukocyte Antigens) VÝSKYT MHC rep. HLA molekuly se u člověka vyskytují na všech jaderných buňkách v těle Typy MHC molekul MHC glykoproteiny I. třídy MHC glykoproteiny II. třídy

30 AtraktivníBiologie I.Fellnerová, PřF UP Olomouc Funkce MHC molekul Vázat peptidové fragmenty proteinů Prezentovat je (vystavovat) na buněčný povrch, kde je analyzují T lymfocyty imunologický dohled MOLEKULY MOLEKULY Váží proteiny endogenní, syntetizované buňkou (normální, patologické, virové) Aktivují cytotoxické T c lymfocyty, které mají CD8 koreceptor Váží proteiny exogenní fagocytované buňkou (proteiny patogenů) Aktivuji pomocné T h lymfocyty které mají CD4 koreceptor

31 Stavba MHC molekul MHC I Transmembránový řetězec se třemi doménami ( ) a řetězec 2 mikroglobulinu MHC II Transmembránový řetězec (domény 1 2 ) a transmembránový řetězec (domény 1 2 ) 2 1 Místo pro vazbu s antigenem Každá jaderná buňka Antigen prezentující buňka

32 T lymfocyty: prezentace antigenu APC (Antigen prezentující buňka) Zprostředkování imunitní odpovědi Sekrece cytokinů Komplex MHC-antigen T cell T cell T cell T cell T cell T cell T cell ANTIGEN ZPRACOVÁNÍ antigenu PREZENTACE antigenu STIMULACE T lymfocytu PROLIFERACE T lymfocytů

33 T-lymfocyt se váže s antigenním determinantem peptidu T lymfocyt Receptor T lymfocytu Polymorfní oblast MHC molekuly PEPTID Část peptidu vážící ho se s MHC molekulou Vazebné místo pro antigenní peptid na MHC molekule MHC protein antigen prezentující buňka

34 Geny kódující MHC (HLA) glykoproteiny jsou vysoce U člověka leží na 6. chromozomu

35 Struktura lidských MHC genů MHC II lokus MHC I lokus MHC III (izotypy DP, DQ, DR) lokus (izotypy A, B, C) proteiny DP DQ DR komplementu B C A a cytokiny A 20 B 107 A 25 B 56 A 3 B Počty alelických forem na jednotlivých lokusech

36 Genes coded MHC class II molecules Genes coded complement proteins Genes coded proteasomes (proteins involved in antigen processing and presentation) Class I molecules Class I-like molecules Genes induced in response to cellular stres (heat shock proteins)

37 Identifikační kód d HLA molekul LOKUS HLA-B ALELICKÁ VARIANTA (sekvence AMK) HLA-B*1301 HLA-B*1302 HLA-B*1303 HLA-B*1304 HLA-B*1305 HLA-B*1306 PROTILÁTKA použitá pro detekci HLA-B13 Lokus HLA-B* Číslo sekvence První dvojciferné číslo udává sérologickou specificitu Více alelických variant HLA molekul může mít shodnou sérologickou specificitu

38 Extrémní polymorfismus lidských MHC genů Srpen 2000 (Nomenclature Committee for Factors of HLA system) Zdroj: CH. A. Janeway & all.: IMMUNOBIOLOGY, the immune system in health and disease 5 th eddition, 2001 Říjen 2009: Úplný seznam HLA alel HLA 1. tř. : HLA 2. tř. :

39 Jen jednovaječná dvojčata zdědí shodnou kombinaci MHC molekul MHC moleculy jsou kódovány obrovským množstvím alel Lidé se od sebe liší spektrem (kombinací) MHC proteinů Statisticky je vysoce nepravděpodobné aby dva nepříbuzní měli stejnou kombinaci MHC proteinů

40 Příbuzenské křížení značně zvyšuje podobnost jedinců v MHC molekulách vznikají tzv. Jedinci jsou považovaní za geneticky shodní u myší po 20ti generacích Využití ve výzkumné praxi jako snadno definovatelný experimentální materiál

41

42 PRAKTICKÝ VÝZNAM MHC MOLEKUL Konkrétní formy MHC molekul exprimované jedním člověkem mohou být druhým vnímány jako cizorodé proteiny antigeny proti kterým je iniciována imunitní odpověď (jsou rozpoznány T lymfocyty) DÁRCE NESHODA PŘÍJEMCE HLA-A1 HLA-A7 HLA-B12 HLA-B26 A7 B12!! B18 A39 HLA-A3 HLA-A39 HLA-B18 HLA-B26 B26 A1! A3 B26 MHC jsou zodpovědné za postransplantační reakce

43 ZÁKLADNÍ POJMY TRANSPLANTACE je přenos buněk, tkání nebo orgánů (tzv. ŠTĚP), mezi DÁRCEM a PŘÍJEMCEM AUTOLOGNÍ štěp Štěp transplantovaný z jednoho místa na jiné místo téhož jedince SYNGENNÍ štěp Štěp transplantovaný mezi geneticky identickými jedinci (jednovaječná dvojčata, imbrední linie) ALLOGENNÍ štěp Štěp transplantovaný mezi dvěma jedinci téhož druhu XENOGENNÍ štěp Štěp transplantovaný mezi dvěma jedinci různých živočišných druhů

44 MHC jako ALOANTIGENY Molekuly alogenního štěpu, které jsou příjemcem rozpoznány jako cizorodé jsou označovány jako Aloantigeny stimulují jak buněčnou, tak humorální imunitní odpověď

45 Rozpoznání cizích MHC molekul Cizorodé MHC molekuly (alogenní molekuly dárce) jsou prezentovány imunitnímu systému příjemce dvěma způsoby: PŘÍMÁ prezentace Cizorodé MHC proteiny (pocházející ze štěpu dárce) spolu s navázaným proteinem přímo stimulují T lymfocyty příjemce. Alogenní MHC molekuly dárce s navázaným peptidem napodobují (imitují) v tomto případě antigenní determinant formovaný vlastními MHC molekulami příjemce vázanými na cizorodý protein. NEPŘÍMÁ prezentace Cizorodé MHC molekuly dárce jsou fragmentovány a prezentovány antigen prezentujícími buňkami příjemce. Cizorodé MHC glykoproteiny Jsou prezentovány T lymfocytům příjemce jako běžný cizorodý protein.

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21 Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty

Více

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,

Více

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Témata přednášek Datum 18. 9. 25. 9. 2. 10. 9. 10.

Více

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy IMUNOGENETIKA II TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e x F2 y y TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e 3 4 x 3 4 F2 - - y y Transplantace orgánů,, které

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? 6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního

Více

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový

Více

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Od fyziologie k medicíně

Od fyziologie k medicíně Milý čtenáři, publikace, kterou držíte v ruce je součástí olomouckého cyklu vzdělávacích materiálů vydávaných k projektu Od fyziologie k medicíně integrace vědy, výzkumu odborného vzdělávání a praxe. Projekt

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE 1. Aby B lymfocyty produkovaly vysokoafinní protilátky proti určitému proteinovému antigenu, musí dostat několik nezbytných signálů prostřednictvím několika receptorů na svém

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Imunitní systém, transplantace

Imunitní systém, transplantace Imunitní systém, transplantace Imunita Schopnost organizmu bránit se proti antigenům z vnějšího i vnitřního prostředí Spouští imunitní odpověď Řídí ji imunitní systém Imunitní systém Zajišťuje integritu

Více

T-lymfocyty a nádorová imunita

T-lymfocyty a nádorová imunita UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ZOOLOGIE T-lymfocyty a nádorová imunita bakalářská práce Zuzana Vernerová Biologie a ekologie (B1501) prezenční studium vedoucí práce: RNDr.

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ OČKOVÁNÍ PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Jitka Škovránková Dětské očkovací centrum FN Motol Ve světě se doporučuje stejně očkovat nezralé jako zralé děti, přestože existují kvalitativní i kvantitativní rozdíly

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

LC v epidermis jsou nezral

LC v epidermis jsou nezral P.Barták Praha LC v epidermis jsou nezral LC jsou v epidermis nezralé po setkání s Ag přesun do lymfatik během cesty v lymfatických kapilárách dozrávají v uzlinách prezentují Ag Dendritické buňky v kožním

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci

Více

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Genetika člověka GCPSB

Genetika člověka GCPSB Inovace předmětu Genetika člověka GCPSB Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika člověka / GCPSB 10. Genetika

Více

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat

Více

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2

Více

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK ové technologie v analýze D A, R A a proteinů Stanislav Kmoch Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK Motto : "The optimal health results from ensuring that the right

Více

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o. Herpetické viry a autoimunita K.Roubalová Vidia s.r.o. Vztah infekce k autoimunitnímu onemocnění Infekce = příčina autoimunitního onemocnění Infekce = spouštěč autoimunitního procesu Infekce progrese onemocnění

Více

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o. Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze K.Roubalová Vidia spol.s r.o. Zařazení, genetika HHV6B vs. HHV6A: 75% shoda genů, 62% shoda proteinů Epidemiologie Dospělá populace promořena z >

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV POČÍTAČOVÝCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF COMPUTER SYSTEMS APLIKACE UMĚLÝCH

Více

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec

Více

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Výzkumné centrum genomiky a proteomiky Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Systém pro sekvenování Systém pro čipovou analýzu Systém pro proteinovou analýzu Automatický sběrač buněk Systém pro sekvenování

Více

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských

Více

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA učební texty Univerzity Karlovy v Praze ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA Berta Otová Romana Mihalová KAROLINUM Základy biologie a genetiky člověka doc. RNDr. Berta Otová, CSc. MUDr. Romana Mihalová

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

HLA B27: molekulární marker Ankylozující spondylitidy. Peter Novota. 16.2.2016, Praha

HLA B27: molekulární marker Ankylozující spondylitidy. Peter Novota. 16.2.2016, Praha HLA B27: molekulární marker Ankylozující spondylitidy Peter Novota 16.2.2016, Praha HLA B součást MHC komplexu HLA I. třídy (chromosom 6) úsek značně polymorfní antigeny se vyskytují na povrchu buněk podílí

Více

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice

Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice Pavlína Tinavská Laboratoř imunologie, Nemocnice České Budějovice nízce agresivní lymfoproliferativní onemocnění základem je proliferace a akumulace klonálních maligně transformovaných vyzrálých B lymfocytů

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém. Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR

Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém. Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR Hlavním úkolem imunitního systému je chránit nás před škodlivými mikroorganismy, ale také

Více

Na rozdíl od genomiky se funkční genomika zaměřuje na dynamické procesy, jako je transkripce, translace, interakce protein - protein.

Na rozdíl od genomiky se funkční genomika zaměřuje na dynamické procesy, jako je transkripce, translace, interakce protein - protein. FUNKČNÍ GENOMIKA Co to je: Oblast molekulární biologie která se snaží o zpřístupnění a využití ohromného množství dat z genomových projektů. Snaží se popsat geny, a proteiny, jejich funkce a interakce.

Více

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo

Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu. úloha II. Jan Komárek, Gabriel Demo Studijní materiály pro bioinformatickou část ViBuChu úloha II Jan Komárek, Gabriel Demo Adenin Struktura DNA Thymin 5 konec 3 konec DNA tvořena dvěmi řetězci orientovanými antiparalelně (liší se orientací

Více

Část. Molekulární biologie a imunologie. Základy dědičnosti. Struktura nukleových kyselin

Část. Molekulární biologie a imunologie. Základy dědičnosti. Struktura nukleových kyselin Část Molekulární biologie a imunologie 6. Základy dědičnosti Mendelovská dědičnost (autozomálně recesivní, autozomálně dominantní a X-vázaný přenos mutací). Nemendelovská dědičnost (uniparentální disomie,

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy. Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti

Více

Logika imunity. Čínský překlad fyziologie je logika života. Miliony roků evoluce jemně ladily imunitní systém těla tak, že imunitní systém může sloužit jako klasický příklad logické organizace fyziologického

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965

Více

cílem mnoha terapií je dostatečně zvýšit hladinu dystrofinu a změnit DMD fenotyp na BMD

cílem mnoha terapií je dostatečně zvýšit hladinu dystrofinu a změnit DMD fenotyp na BMD Shrnutí webináře Dystrofin 101: vše, co jste kdy chtěli vědět o dystrofinu (a nebáli jste se zeptat) Francesco Muntoni (University College of London), John Porter (PPMD) Dystrofinopatie: DMD versus BMD

Více

Využití PCR metod při stanovení alergií na lepek. Bc. Nikola Königová

Využití PCR metod při stanovení alergií na lepek. Bc. Nikola Königová Využití PCR metod při stanovení alergií na lepek Bc. Nikola Königová Diplomová práce 2014 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),

Více

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci

Více

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno

Marcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Marcela Vlková Jana Nechvátalová FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Leukocytární subpopulace CD45 CD45 Lymfocytární subpopulace Fenotypizace základní subpopulace T a B lymfocytů a NK buněk subpopulace základních

Více

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha

Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů. K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha Patogeneze infekcí herpetickými viry u imunodeficientních pacientů K.Roubalová, NRL pro herpetické viry, SZÚ, Praha Herpetické viry u imunokompetentních hostitelů Rovnovážný stav mezi virem a hostitelem

Více

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry

Více

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY

ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY Zdroj rozmanitosti mikrorganismů ZÁKLADY BAKTERIÁLNÍ GENETIKY Různé sekvence nukleotidů v DNA kódují různé proteiny Různé proteiny vedou k různým organismům s různými vlastnostmi Exprese genetické informace

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky IF Definice základních imunologických pojmů imunologie,

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Mikročipy v mikrobiologii

Mikročipy v mikrobiologii Mikročipy v mikrobiologii doc. RNDr. Milan Bartoš, Ph.D. bartosm@vfu.cz Přírodovědecká fakulta MU, 2014 Obsah přednášky 1) Charakteristika biočipů, DNA microarrays a DNA chip 2) Výroba čipů, charakteristika

Více

Cytomegalovirus. RNDr K.Roubalová CSc. NRL pro herpetické viry

Cytomegalovirus. RNDr K.Roubalová CSc. NRL pro herpetické viry Cytomegalovirus RNDr K.Roubalová CSc. NRL pro herpetické viry Lidský cytomegalovirus Β-herpesviridae, největší HV, cca 200 genů Příbuzné viry: myší, krysí, opičí, morčecí Kosmopolitní rozšíření, vysoká

Více

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? UAB THE UNIVERSITY OF ALABAMA AT BIRMINGHAM UAB Proč nemáme vakcínu proti HIV-1? Jiří Městecký Department of Microbiology University of Alabama at Birmingham USA Pandemie HIV/AIDS 1983 2004 2010 2020 Popsání

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Obranné mechanismy organismu, imunita Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Prosinec 2010 Mgr. Radka Benešová IMUNITNÍ SYSTÉM Imunitní systém

Více

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom (RBL) zhoubný nádor oka, pocházející z primitivních

Více

Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza. v praxi. Galén

Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza. v praxi. Galén Eva Havrdová et al. Roztroušená skleróza v praxi Galén Hlavní autorka a pořadatelka prof. MUDr. Eva Havrdová, CSc. Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Recenzent MUDr. Jiří Piťha Centrum pro diagnostiku

Více

HLAVNÍ HISTOKOMPATIBILNÍ KOMPLEX. HLAVNÍ HISTOKOMPATIBILNÍ KOMPLEX Uební texty 3. LF UK

HLAVNÍ HISTOKOMPATIBILNÍ KOMPLEX. HLAVNÍ HISTOKOMPATIBILNÍ KOMPLEX Uební texty 3. LF UK HLAVNÍ HISTOKOMPATIBILNÍ KOMPLEX Uební texty 3. LF UK MHC poprvé rozpoznán pi transplantacích v souvislosti s tkáovou sluitelností (histokompatibilitou), proto název major h i s t o c o m p a t i b i l

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Evoluční genetika KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Evoluční teorie Evoluční teorii vyslovil Ch. Darwin v díle O původu druhů (1859), kde ukazoval, že druhy se postupně měnily v dlouhých časových periodách.

Více

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy: VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy

Více

Vakcíny z nádorových buněk

Vakcíny z nádorových buněk Protinádorové terapeutické vakcíny Vakcíny z nádorových buněk V. Vonka, ÚHKT, Praha Výhody vakcín z nádorových buněk 1.Nabízejí imunitnímu systému pacienta celé spektrum nádorových antigenů. 2. Jejich

Více

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy

mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy BARIÉRY MECHANICKÉ A FYZIOLOGICKÉ BARIÉRY mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů hlenová vrstva, deskvamace epitelu baktericidní látky a ph tekutin anaerobní prostředí v lumen střeva peristaltika

Více

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených pro závislost Sylva Racková Psychiatrická klinika LF UK v Plzni AT konference 28.04. 2010, Špindlerův Mlýn Borna Disease virus (BDV) charakteristika

Více

Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí

Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí Genové terapie po 20 letech = více otázek než odpovědí Jiří Heřmánek Genzyme 25.11.2008 Disclosure statement Ač vzděláním biochemik, nejsem odborník na genové terapie, tzn. považujte mne prosím za poučeného

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK

PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK PŘÍPRAVA MONOKLONÁLNÍCH PROTILÁTEK Antigenový determinant aktivuje jeden klon buněk Klon buněk: syntetizuje jeden druh imunoglobulinových molekul (stejný alotyp, idiotyp i podskupina) (třída a podtřída

Více

Adaptivní imunitní systém

Adaptivní imunitní systém Adaptivní imunitní systém Adaptivní imunitní systém (AIS) Potřeba obrany proti patogenům vznik imunitního systému -U bezobratlých hlavně vrozená nespecifická imunita (konzervativní funkce imunitních genů

Více