RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc"

Transkript

1 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na:

2 Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně navazuje na přednášku: Specifická imunita-úvod Specifická imunita-t a B lymfocyty Symboly označující animaci resp. video (dynamická prezentace daného fyziologického procesu). Plnohodnotné animace (videa) spolu s podrobným výkladem studenti uvidí na přednáškách popř. praktických cvičeních. Varianta pro tisk, která je k dispozici na internetu obsahuje jen statické popisy těchto procesů.

3 TOLERANCE VLASTNÍ NORMÁLNÍ BUŇKY A MOLEKULY IMUNITNÍ DOHLED VLASTNÍ, PATOLOGICKY ZMĚNĚNÉ BUŇKY Imunitní systém rozpoznává: CIZORODÉ ČÁSTICE Brání jejich vstupu do organismu. V těle pak cizorodé částice inaktivuje a ničí OBRANYSCHOPNOST

4

5 SPECIFICITA imunitního systému Základní vlastností adaptivního imunitního systému je Složky specifického imunitního systému od sebe rozpoznají dvě různé molekuly na základě velmi malých rozdílů v jejich molekulární struktuře

6 POLYMORFISMUS imunitního systému Složky (molekuly) imunitního systému, které rozpoznávají potenciální antigeny se vyskytují v obrovském množství variant (Greek: poly =many, morphe =shape, structure) Spektrum molekul stejné funkce, které se líší svojí strukturou označujeme jako

7 GENETICKÝ POLYMORFISMUS Široký repertoár molekul imunitního systému zajišťuje POLYMORFNÍ GENY U různých jedinců téhož druhu se vyskytuje mnoho forem téhož genu, tzv. alelické varianty, resp. alely NEPOLYMORFNÍ GENY Jsou reprezentovány jedinou sekvencí nukleotidů u všech jedinců daného druhu

8 Imunogenetika - interdisciplína na Obor zabývající se studiem GENŮ uplatňujících se při formování složek imunitního systému se nazývá: Studuje např.: geny imunoglobulinové rodiny ( superfamily ) mechanismy uplatňující se při formování polymorfních molekul HLA systém a geny, které je kódují Vazby HLA molekul na různá onemocnění

9 Membránový receptor B lymfocytu Membránový receptor T lymfocytu IMMUNOGLOBULINY [ protilátky ] membránové glykoproteiny

10 Receptory lymfocytů, imunoglobuliny Membránové receptory B lymfocytů IMMUNOGLOBULINY [ protilátky ] Membránové receptory T lymfocytů Při formování se uplatňují: Vysoce polymorfní geny Další specifické genetické mechanismy zvyšující polymorfismus: přeskupování genů alelická exkluze

11 Mechanismus dosažen ení bohatého ho repertoáru ru Každý specifický receptor (protilátka) nemůže být z kapacitních důvodů kódován samostatným genem. K odvození vysoce variabilních proteinů se evolučně vyvinuly speciální genetické mechanismy: ( gene rearrangement ) Mechanismy probíhají na genové úrovni během diferenciace lymfocytů

12 OBECNÉ ZNAKY VÝVOJE LYMFOCYTŮ Růst.faktory Inic.přeskupování genů Proliferace Exprese 1 řetězce receptoru Proliferace Exprese kompletního receptoru POZITIVNÍ a NEGATIVNÍ selekce Diferenciace efektorových lymfocytů APOPTÓZA APOPTÓZA Slabá vazba s vlastním antigenem Aktivace transkripčních regulátorů IL-7 ZRALÝ lymfocyt EFEKTOROVÁ buňka HSC PRO- B/T Lymfocyt (lymfoidní Prekurzor) PRE B/T Lymfocyt 1 řetězcový receptor NEZRALÝ lymfocyt Silná vazba s vlastním antigenem APOPTÓZA Vývoj na antigenu nezávislý Primární lymfatické orgány (kostní dřeň, thymus) VLASTNÍ antigeny CIZÍ antigeny Periferie

13 Náhodná somatická úprava genů zajišťující maximální diversitu podloženou relativně malým počtem genů v zárodečné DNA Probíhá v primárních lymfatických orgánech Probíhá ve dvou fázích: Přeskupení a exprese genů pro tězký řetězec (B-lymfocyt) resp. βřetězec (T-lymfocyt) Přeskupení a exprese genů pro lehký řetězec (B-lymfocyt) resp. α řetězec (T-lymfocyt)

14 GENY KÓDUJÍCÍ ŘETĚZCE IMUNOGLOBULINŮ (BCR) a TCR Chromozomy č. 2, 7, 14 a 22 Variabilní oblast Konstantní oblast B Lymfocyt Ig (BCR) těžký řetězec (μ) Ig (BCR) lehký řetězec (κ a λ ) CHROMOZOM č. 14 V D J C CHROMOZOM č. 2 ( ) a 22 ( ) V J C Chromozomy obsahují genové segmenty V, D, J a C T Lymfocyt TCR řetězec TCR řetězec CHROMOZOM č. 7 V D J C CHROMOZOM č. 14 V J C

15 STRUKTURA GENOVÝCH SEGMENTŮ H-řetězce Segment V kóduje AMK č Segment D kóduje AMK č Segment J kóduje AMK č variabilita > 100 diversita ~ 50 joining 9 Geny kódující konstantní část V D J C 5 konec 3 konec Charakteristické sekvence nukleotidů na konci jednotlivých úseků Jsou rozpoznávány enzymy provádějícími přeskupování

16 PŘESKUPOVÁNÍ GENOVÝCH SEGMENTŮ variabilita > 100 diversita ~ 50 joining 9 Geny kódující konstantní část V D J C D J přeskupení V D přeskupení Sestříh intronů (splicing) V D J přeskupená DNA, která slouží k trankripci do mrna a translaci do proteinu

17 G G G A A A T T C A SPOJOVACÍ VARIABILITA G G G A A A T G T C C G G A A A T C T A G G A T C T C A C T A G G A T C T C A A T Lymfocyt-specifický enzym rekombináza (recombination-activating gene Rag-1, Rag-2) odstřihne část DNA mezi určitými úseky C T A G G A T C C T T C A C T G A G V případě asymetrie je podle delšího vlákna DNA syntetizováno vlákno komplementární tzv. P úsek Další nukleotidy (bez komlementárního vlákna) můžou být náhodně vloženy meri spojované části zárodečné DNA tzv. N úsek (TdT terminal deoxynucleotidyl transferase) V segment D segment

18 TĚŽKÝ ŘETĚZEC LEHKÝ ŘETĚZEC Zárodečná DNA Vyštěpení úseku D - J Vyštěpení úseku V - D Primární RNA transkript Sestřih intronů (splicing) mrna Translace Polypeptidický řetězec

19 Proces umožňující expresi jen jedné z rodičovských alel kódujících řetězce receptorů T a B lymfocytů Zajišťuje existenci výhradně jedné varianty receptoru u jednoho klonu lymfocytů

20 ALELICKÁ EXKLUZE Přeskupování genových segmentů kódujících řetězce imunoglobulinů probíhá současně na obou homologních chromozomech STOP Čitelná V-D-J-C sekvence Přeskupování na párovém genu se zastavuje Po dosažení čitelné sekvence u jedné alely, dochází k zastavení procesu u homologního chromozomu (proteinový produkt první úspěšně rekombinované alely zastavuje rekombinaci na homologním chromosomu)

21 Testování síly vazby lymfocytu s vlastními antigeny a MHC molekulami Eliminace potenciálních autoreaktivních resp. nefunkčních klonů lymfocytů

22 SELEKCE během b zrání lymfocytárn rních receptorů Sekvence variabilních oblastí BCR resp. TCR vznikají Aby byly z repertoáru vyloučeny případné autoreaktivní kombinace, probíhá během zrání přísná NEGATIVNÍ a POZITIVNÍ SELEKCE Většina nově vzniklých lymfocytů zaniká ještě v primárních lymfatických orgánech (jejich receptor je testován buď jako autoreaktivní nebo nefunkční)

23 Negativní a pozitivní selekce B a T lymfocytů Neváže vlastní antigeny Silná vazba s vlastním antigenem Negativní selekce Žádná vazba s vlastní MHC a antigenem Negativní selekce Slabá vazba s vlastní MHC a antigenem Pozitivní selekce Silná vazba s vlastní MHC a antigenem Negativní selekce EFEKTOROVÁ buňka APOPTÓZA Eliminace autoreaktivních klonů APOPTÓZA Eliminace nefunkčních klonů APOPTÓZA Eliminace autoreaktivních klonů

24 Probíhá u zralých B lymfocytů v periferii (lymfoidních folikulech) Preference mutantů s vysokou afinitou k antigenu

25 SOMATICKÁ MUTACE (jen u BCR) Probíhá v lymfoidních folikulech, pokud dojde ke styku zralého B lymfocytu s antigenem na povrchu folikulárních dendritických buněk. Aktivací indukovaná cytidin deamináza (AID) během transkripce úseku genů kódující variabilní část Ig řetězců Odstraňuje v transkribovaném vláknu DNA aminoskupiny Tato změna vede finálně k náhradě páru C-G za pár T-A Během tohoto mutačního procesu jsou selektovány mutanty s vysokou afinitou k danému antigenu

26 NAVÝŠENÍ VARIABILITY BCR a TCR Růst.faktory Inic.přeskupování genů Proliferace Exprese 1 řetězce receptoru Proliferace Exprese kompletního receptoru POZITIVNÍ a NEGATIVNÍ selekce Diferenciace efektorových lymfocytů Somatická Mutace (B cell) APOPTÓZA APOPTÓZA Slabá vazba s antigenem Aktivace transkripčních regulátorů IL-7 ZRALÝ lymfocyt EFEKTOROVÁ buňka HSC PRO- B/T Lymfocyt (lymfoidní Prekurzor) PRE B/T Lymfocyt 1 řetězcový receptor Přeskupování genových segmentů Spojovací variabilita Alelická exkluze Vývoj na antigenu nezávislý Primární lymfatické orgány (kostní dřeň, thymus) NEZRALÝ lymfocyt VLASTNÍ antigeny Silná vazba s antigenem CIZÍ antigeny Periferie APOPTÓZA

27 IMUNOGLOBULINY TCR ( ) CELKOVÁ DIVERZITA ~ ~ 10 18

28

29 = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly jsou u člověka označované také jako HLA systém (= Human Leukocyte Antigens) VÝSKYT MHC rep. HLA molekuly se u člověka vyskytují na všech jaderných buňkách v těle Typy MHC molekul MHC glykoproteiny I. třídy MHC glykoproteiny II. třídy

30 AtraktivníBiologie I.Fellnerová, PřF UP Olomouc Funkce MHC molekul Vázat peptidové fragmenty proteinů Prezentovat je (vystavovat) na buněčný povrch, kde je analyzují T lymfocyty imunologický dohled MOLEKULY MOLEKULY Váží proteiny endogenní, syntetizované buňkou (normální, patologické, virové) Aktivují cytotoxické T c lymfocyty, které mají CD8 koreceptor Váží proteiny exogenní fagocytované buňkou (proteiny patogenů) Aktivuji pomocné T h lymfocyty které mají CD4 koreceptor

31 Stavba MHC molekul MHC I Transmembránový řetězec se třemi doménami ( ) a řetězec 2 mikroglobulinu MHC II Transmembránový řetězec (domény 1 2 ) a transmembránový řetězec (domény 1 2 ) 2 1 Místo pro vazbu s antigenem Každá jaderná buňka Antigen prezentující buňka

32 T lymfocyty: prezentace antigenu APC (Antigen prezentující buňka) Zprostředkování imunitní odpovědi Sekrece cytokinů Komplex MHC-antigen T cell T cell T cell T cell T cell T cell T cell ANTIGEN ZPRACOVÁNÍ antigenu PREZENTACE antigenu STIMULACE T lymfocytu PROLIFERACE T lymfocytů

33 T-lymfocyt se váže s antigenním determinantem peptidu T lymfocyt Receptor T lymfocytu Polymorfní oblast MHC molekuly PEPTID Část peptidu vážící ho se s MHC molekulou Vazebné místo pro antigenní peptid na MHC molekule MHC protein antigen prezentující buňka

34 Geny kódující MHC (HLA) glykoproteiny jsou vysoce U člověka leží na 6. chromozomu

35 Struktura lidských MHC genů MHC II lokus MHC I lokus MHC III (izotypy DP, DQ, DR) lokus (izotypy A, B, C) proteiny DP DQ DR komplementu B C A a cytokiny A 20 B 107 A 25 B 56 A 3 B Počty alelických forem na jednotlivých lokusech

36 Genes coded MHC class II molecules Genes coded complement proteins Genes coded proteasomes (proteins involved in antigen processing and presentation) Class I molecules Class I-like molecules Genes induced in response to cellular stres (heat shock proteins)

37 Identifikační kód d HLA molekul LOKUS HLA-B ALELICKÁ VARIANTA (sekvence AMK) HLA-B*1301 HLA-B*1302 HLA-B*1303 HLA-B*1304 HLA-B*1305 HLA-B*1306 PROTILÁTKA použitá pro detekci HLA-B13 Lokus HLA-B* Číslo sekvence První dvojciferné číslo udává sérologickou specificitu Více alelických variant HLA molekul může mít shodnou sérologickou specificitu

38 Extrémní polymorfismus lidských MHC genů Srpen 2000 (Nomenclature Committee for Factors of HLA system) Zdroj: CH. A. Janeway & all.: IMMUNOBIOLOGY, the immune system in health and disease 5 th eddition, 2001 Říjen 2009: Úplný seznam HLA alel HLA 1. tř. : HLA 2. tř. :

39 Jen jednovaječná dvojčata zdědí shodnou kombinaci MHC molekul MHC moleculy jsou kódovány obrovským množstvím alel Lidé se od sebe liší spektrem (kombinací) MHC proteinů Statisticky je vysoce nepravděpodobné aby dva nepříbuzní měli stejnou kombinaci MHC proteinů

40 Příbuzenské křížení značně zvyšuje podobnost jedinců v MHC molekulách vznikají tzv. Jedinci jsou považovaní za geneticky shodní u myší po 20ti generacích Využití ve výzkumné praxi jako snadno definovatelný experimentální materiál

41

42 PRAKTICKÝ VÝZNAM MHC MOLEKUL Konkrétní formy MHC molekul exprimované jedním člověkem mohou být druhým vnímány jako cizorodé proteiny antigeny proti kterým je iniciována imunitní odpověď (jsou rozpoznány T lymfocyty) DÁRCE NESHODA PŘÍJEMCE HLA-A1 HLA-A7 HLA-B12 HLA-B26 A7 B12!! B18 A39 HLA-A3 HLA-A39 HLA-B18 HLA-B26 B26 A1! A3 B26 MHC jsou zodpovědné za postransplantační reakce

43 ZÁKLADNÍ POJMY TRANSPLANTACE je přenos buněk, tkání nebo orgánů (tzv. ŠTĚP), mezi DÁRCEM a PŘÍJEMCEM AUTOLOGNÍ štěp Štěp transplantovaný z jednoho místa na jiné místo téhož jedince SYNGENNÍ štěp Štěp transplantovaný mezi geneticky identickými jedinci (jednovaječná dvojčata, imbrední linie) ALLOGENNÍ štěp Štěp transplantovaný mezi dvěma jedinci téhož druhu XENOGENNÍ štěp Štěp transplantovaný mezi dvěma jedinci různých živočišných druhů

44 MHC jako ALOANTIGENY Molekuly alogenního štěpu, které jsou příjemcem rozpoznány jako cizorodé jsou označovány jako Aloantigeny stimulují jak buněčnou, tak humorální imunitní odpověď

45 Rozpoznání cizích MHC molekul Cizorodé MHC molekuly (alogenní molekuly dárce) jsou prezentovány imunitnímu systému příjemce dvěma způsoby: PŘÍMÁ prezentace Cizorodé MHC proteiny (pocházející ze štěpu dárce) spolu s navázaným proteinem přímo stimulují T lymfocyty příjemce. Alogenní MHC molekuly dárce s navázaným peptidem napodobují (imitují) v tomto případě antigenní determinant formovaný vlastními MHC molekulami příjemce vázanými na cizorodý protein. NEPŘÍMÁ prezentace Cizorodé MHC molekuly dárce jsou fragmentovány a prezentovány antigen prezentujícími buňkami příjemce. Cizorodé MHC glykoproteiny Jsou prezentovány T lymfocytům příjemce jako běžný cizorodý protein.

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly

Více

AtraktivníBiologie I.Fellnerová, PřF UP Olomouc

AtraktivníBiologie I.Fellnerová, PřF UP Olomouc Definice základních imunogenetických pojmů polymorfismus, repertoár polymorfní geny, polymorfní molekuly imunogenetika Imunoglobuliny, BCR, TCR stavba, polymorfismus formování Ig (BCR) formování TCR přeskupování

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně

Více

(akt , pro IMUNL)

(akt , pro IMUNL) OBSAH (akt. 20.11.2015, pro IMUNL) 7. Úvod do imunogenetiky 7.1 MHC glykoproteiny a jejich polymorfismus 7.1.1 MHC glykoproteiny 1. třídy 7.1.2 MHC glykoproteiny 2. třídy 7.1.3. Geny kódující MHC molekuly

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace

Více

Výukové materiály:

Výukové materiály: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, stavby a funkce membrán. Rozšiřuje

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita

6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita Obsah: 5. B lymfocyty a specifická látková imunita 5.1 Protilátky (imunoglobuliny, Ig) 5.2 Receptor B lymfocytů (BCR) a další signalizační molekuly 5.3 Subpopulace a vývoj B lymfocytů 5.4 Aktivace B lymfocytů

Více

Imunitní systém.

Imunitní systém. Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty

Více

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21

Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21 Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23 Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...

Více

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

HLA - systém. Marcela Vlková

HLA - systém. Marcela Vlková HLA - systém Marcela Vlková Hlavní histokompatibilitní komplex Jedná se o genetický systém, který je primárně zodpovědný za rozeznávání vlastního od cizorodého (Major Histocompatibility Complex). U člověka

Více

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci

Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci Druhy imunitních reakcí NESPECIFICKÁ (vrozená) imunitní reakce SPECIFICKÁ (adaptivní, získaná) imunitní reakce infekce hodiny 0 6 12 1 3 dny 5 7 Prvotní

Více

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální

Více

Struktura a funkce imunitního systému

Struktura a funkce imunitního systému truktura a funkce imunitního systému Igor Hochel část II Hlavní histokompatibilní komplex imunologicky významná oblast genomu obratlovců funkce: presentace antigenu specifickému receptoru T lymfocytů TCR

Více

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná Biochemie imunitního systému Jana Novotná Imunita Imunitní systém integrovaný systém v těle, systém využívající integraci mezi orgány, tkáněmi, buňkami a jejich produkty v boji proti různým patogenům.

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

2 Inkompatibilita v systému Rhesus. Upraveno z A.D.A.M.'s health encyclopedia

2 Inkompatibilita v systému Rhesus. Upraveno z A.D.A.M.'s health encyclopedia 2 Inkompatibilita v systému Rhesus Upraveno z A.D.A.M.'s health encyclopedia 3 Inkompatibilita v systému Rhesus Úkol 7, str.119 Které z uvedených genotypových kombinací Rh systému u manželů s sebou nesou

Více

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA

Více

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné: Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících

Více

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol

T lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR ab nebo gd Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty

Více

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.

Více

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Obecné principy reakce antigenprotilátka 1929 Kendall a Heidelberg Precipitační reakce Oblast nadbytku protilátky

Více

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním

Více

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika 2. 4. 2008 Imunitní systém a jeho funkce rozlišuje užitečné a škodlivé zajišťuje obranu organismu zajišťuje imunitní dohled

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie BIOLOGICKÝ PŮVOD BUNĚK CHRONICKÉ LYMFOCYTÁRNÍ LEUKÉMIE.

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie BIOLOGICKÝ PŮVOD BUNĚK CHRONICKÉ LYMFOCYTÁRNÍ LEUKÉMIE. MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie BIOLOGICKÝ PŮVOD BUNĚK CHRONICKÉ LYMFOCYTÁRNÍ LEUKÉMIE. Brno 2010 Petra Davidová Prohlašuji, že jsem předloženou bakalářskou práci

Více

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno

Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Témata přednášek Datum 18. 9. 25. 9. 2. 10. 9. 10.

Více

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy

+ F1 F2 + TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA. Inbrední kmen A. Inbrední kmen B. Genotyp aa. Genotyp bb. Genotype ab. ab x ab. aa ab ab bb Genotypy IMUNOGENETIKA II TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e x F2 y y TRANSPLANTAČNÍ PRAVIDLA Inbrední kmen A Inbrední kmen B - F1 - e 3 4 x 3 4 F2 - - y y Transplantace orgánů,, které

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový

Více

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? 6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního

Více

Struktura a funkce nukleových kyselin

Struktura a funkce nukleových kyselin Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební

Více

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika 7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom

Více

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU

IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE

IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE 1. Aby B lymfocyty produkovaly vysokoafinní protilátky proti určitému proteinovému antigenu, musí dostat několik nezbytných signálů prostřednictvím několika receptorů na svém

Více

Od fyziologie k medicíně

Od fyziologie k medicíně Milý čtenáři, publikace, kterou držíte v ruce je součástí olomouckého cyklu vzdělávacích materiálů vydávaných k projektu Od fyziologie k medicíně integrace vědy, výzkumu odborného vzdělávání a praxe. Projekt

Více

Globální pohled na průběh replikace dsdna

Globální pohled na průběh replikace dsdna Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový

Více

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)

Imunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky) Imunitní systém 629 Imunitní systém Vrozená imunita (není potřeba imunizace) o Fyzikální bariéry (kůže, sliznice, řasinky) o Biologické bariéry (symbionti) o Chemické bariery (ph, hlen) o Solubilní faktory

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp

Více

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* AMINOKYSELINY PEPTIDY 2 9 aminokyselin POLYPEPTIDY 10 100 aminokyselin PROTEINY >100 aminokyselin PRIMÁRNÍ struktura SEKUNDÁRNÍÍ struktura TERCIÁLNÍ struktura KVARTÉRNÍ struktura Pořadí aminokyselin Skládaný

Více

Imunitní systém, transplantace

Imunitní systém, transplantace Imunitní systém, transplantace Imunita Schopnost organizmu bránit se proti antigenům z vnějšího i vnitřního prostředí Spouští imunitní odpověď Řídí ji imunitní systém Imunitní systém Zajišťuje integritu

Více

imunologie vznikla z mikrobiologie

imunologie vznikla z mikrobiologie 10. Imunita imunologie vznikla z mikrobiologie planeta mikroorganismů, téměř 3 mld let bez jiných organismů, uhlíku vázaného v mikroorganismech je 2x více než ve všech ostatních organismech mikroorganismy

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Obsah. Sarkosin Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu. Dagmar Uhlířová

Obsah. Sarkosin Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu. Dagmar Uhlířová Investice do rozvoje vzdělávání Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu Dagmar Uhlířová 7.2.2014 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 NanoBioMetalNet Název projektu: Partnerská síť centra

Více

T-lymfocyty a nádorová imunita

T-lymfocyty a nádorová imunita UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ZOOLOGIE T-lymfocyty a nádorová imunita bakalářská práce Zuzana Vernerová Biologie a ekologie (B1501) prezenční studium vedoucí práce: RNDr.

Více

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ OČKOVÁNÍ PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Jitka Škovránková Dětské očkovací centrum FN Motol Ve světě se doporučuje stejně očkovat nezralé jako zralé děti, přestože existují kvalitativní i kvantitativní rozdíly

Více

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU Jana Novotná Co jsou to cytokiny? Skupina proteinů a peptidů (glykopeptidů( glykopeptidů), vylučovaných živočišnými buňkami a ovlivňujících buněčný růst (též růstové

Více

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11 Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány

Více

LC v epidermis jsou nezral

LC v epidermis jsou nezral P.Barták Praha LC v epidermis jsou nezral LC jsou v epidermis nezralé po setkání s Ag přesun do lymfatik během cesty v lymfatických kapilárách dozrávají v uzlinách prezentují Ag Dendritické buňky v kožním

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci

Více

NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové

NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové LEUKÉMIE x LYMFOM Nádorová onemocnění buněk krvetvorné

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky?

b) Jak se změní sekvence aminokyselin v polypeptidu, pokud dojde v pozici 23 k záměně bázového páru GC za TA (bodová mutace) a s jakými následky? 1.1: Gén pro polypeptid, který je součástí peroxidázy buku lesního, má sekvenci 3'...TTTACAGTCCATTCGACTTAGGGGCTAAGGTACCTGGAGCCCACGTTTGGGTCATCCAG...5' 5'...AAATGTCAGGTAAGCTGAATCCCCGATTCCATGGACCTCGGGTGCAAACCCAGTAGGTC...3'

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra biochemie Autoimunitní onemocnění se zaměřením na roztroušenou mozkomíšní sklerózu Bakalářská práce Brno, květen 2006 Veronika Bačíková literatury.

Více

Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové

Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové Člověk a mikroby, jsme nyní odolnější? Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové Jsme určeni genetickou dispozicí a životními podmínkami, které působí epigeneticky

Více

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2

Více

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,

Více

Molekulární základy buněčné imunity. Buňky specifické a nespecifické imunity

Molekulární základy buněčné imunity. Buňky specifické a nespecifické imunity Molekulární základy buněčné imunity Buňky specifické a nespecifické imunity 1 Jekkyl & Hyde 2 Cíle buněčné imunity Viry Plísně Paraziti Cizí tkáně 3 Buňky - exekutoři 4 Diferenciace pluripotentní ní hematopoetické

Více

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat

Více

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK ové technologie v analýze D A, R A a proteinů Stanislav Kmoch Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK Motto : "The optimal health results from ensuring that the right

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace

Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace Typy antigenů vyvolávajících imunitní odpověď Tvorba protilátek, příčiny diverzity a odlišné funkce, jejich regulace Funkce protilátek za fyziologického

Více

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní

Více

HLA asociované choroby. RNDr. Libor Kolesár, Ph.D. Oddělení imunogenetiky Institut klinické a experimentální medicíny Praha

HLA asociované choroby. RNDr. Libor Kolesár, Ph.D. Oddělení imunogenetiky Institut klinické a experimentální medicíny Praha HLA asociované choroby RNDr. Libor Kolesár, Ph.D. Oddělení imunogenetiky Institut klinické a experimentální medicíny Praha Mechanismus imunitní odpovědi Předpokládaný mechanismus autoimunitního procesu

Více

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést

Více

Genetika člověka GCPSB

Genetika člověka GCPSB Inovace předmětu Genetika člověka GCPSB Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika člověka / GCPSB 10. Genetika

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Příjemce: Název materiálu: Autor materiálu: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická,

Více

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Herpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o. Herpetické viry a autoimunita K.Roubalová Vidia s.r.o. Vztah infekce k autoimunitnímu onemocnění Infekce = příčina autoimunitního onemocnění Infekce = spouštěč autoimunitního procesu Infekce progrese onemocnění

Více

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.

Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o. Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze K.Roubalová Vidia spol.s r.o. Zařazení, genetika HHV6B vs. HHV6A: 75% shoda genů, 62% shoda proteinů Epidemiologie Dospělá populace promořena z >

Více

Genetika člověka GCPSB

Genetika člověka GCPSB Inovace předmětu Genetika člověka GCPSB Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika Imunity Důležitost buněčného

Více