Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Transkript

1 Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava

2 HIV infekce onemocnění s komplexní patofyziologií, na níž se podílejí jak imunologické a gene;cké faktory hos;tele, tak variabilita samotného viru následná destrukce imunitního systému a jeho základních funkcí řadí infekci HIV mezi klasické představitele sekundárního imunodeficitu i když je v patogenezi HIV zmiňována zejména postupná deplece CD4+ T lymfocytů, jako hlavního cíle HIV infekce, která může do značné míry vysvětlit i příčinu progredující imunosuprese, existuje celá řada dalších faktorů, přispívajících k imunitní dysregulaci a funkční nedostatečnos;

3 periferní krev D81 kombinované poruchy imunity muž, 2 roky CD3 64% CD4 7% CD8 52% CD19 32% NK 2% kostní dřeň D50.0 sekundární posthemor. anémie muž, 53 let CD3 77% CD4 1% CD8 74% CD19 6% NK 14% muž, 50 let CD3 87% CD4 4% CD8 80% CD19 7% NK 7% periferní krev R06.0 dušnost, dyspnoe Legionella pneum. negativní DNA Pneumocystis jirovecii - POZITIVNÍ

4 Na aktivaci imunitního systému v důsledku HIV infekce se podílí 1. kompenzační mechanismy směřující k navrácení narušené homeostázy v důsledku deplece CD4+ T lymfocytů 2. zánětlivý proces zahrnující jak specifickou, tak náhodnou (bystander) aktivaci regulace aktivačního procesu jak CD4+ tak CD8+ T lymfocytů probíhá rozdílně, což ovlivňuje i funkční aktivity těchto buněk proliferační aktivita CD8+ T lymfocytů je závislá na přítomnosti IL-2 produkujících CD4+ T lymfocytů

5 Chronická HIV infekce je provázena trvalou ak;vací imunitního systému a zánětlivým procesem, přičemž intenzita tohoto procesu je asociována se závažným průběhem a špatnou prognózou onemocnění neustálý pokles CD4+ T lymfocytů ztráta specifické imunitní odpovědi recall an;geny ztráta alloreak;vity ztráta odezvy k mitogenům (PHA,ConA.) destrukce prekurzorových buněk v kostní dřeni

6 Laboratorní sledování obecně známá je korelace mezi počtem periferních CD4+ T lymfocytů a klinickou manifestací HIV infekce Ø absolutní počet CD4+ T- ly: > 500 / µl krve (0,500x10 9 /l) / µl krve (0, x10 9 /l) <200 / µl krve (<0,200x10 9 /l) navzdory tomu je však tento marker považován za nedostatečný z hlediska hodnocení progrese onemocnění a jako daleko účinnější se jeví sledování funkční ak;vity, resp. míry imunitní ak;vace

7 . Povrchová exprese ak;vačních an;genů: HLA- DR, CD69, CD38, CD45RO. Regulační T lymfocyty Markery T buněčné senescence (CD57) Stanovení funkční ak;vity T lymfocytů Ø buněčná cytotoxicita Ø produkce cytokinů Ø buněčná proliferace

8 Exprese CD57 na T lymfocytech CD4 = 39% (401/ul) doba sledování 14 měsíců CD4 = 13% (365/ul) doba sledování 6 měsíců

9 Stanovení buněčné proliferace: Ø zjišťování funkční kapacity T lymfocytů Ø vypovídá o schopnos; lymfocytů proliferovat po styku buď s vybraným an;genem, nebo obecným buněčným s;mulans (mitogeny) Ø nejčastěji založeno na měření inkorporace 3 H thymidinu nebo jeho analogu BrdU do DNA dělících se buněk (S fáze buněčného cyklu)

10 Stanovení proliferační aktivity pomocí Ki67- závislost na době inkubace

11 Proliferační aktivita T lymfocytů stanovená na základě exprese Ki67 (inkubace 72 hod.)

12 Test blas;cké transformace lymfocytů stanovuje proliferaci T- lymfocytů po ak7vaci mitogenem pomocí DNA indikátoru, 3 H- thymidinu

13 muž, 1953 c.p.m Funkční ak;vita lymfocytů sledovaná testem blas;cké transformace lymfocytů 1,10, datum odběru míra proliferace T- lymfocytů periferní krve stanovena po ak7vaci mitogenem PHA za užim 3 H- thymidinu jako indikátoru DNA syntézy c.p.m ,5, datum odběru muž, 1962 muž, 1947

14 % zastoupení T lymfocytárních populací % CD3 CD4 CD8 datum Funkční aktivita T lymfocytů po stimulaci PHA cpm X.97 X.98 X.99 X.00 X.0201 X.02 III.03 datum

15 Vztah mezi absolutním počtem CD4+ T lymfocytů a proliferační ak;vitou CD4+T ly/ul BTL pacient č c.p.m. pacient č c.p.m. pacient č c.p.m. pacient č c.p.m.

16 % ,10, datum odběru CD3 CD4 CD Procentuální zastoupení celkových (CD3+), pomocných (CD3+CD4+) a cytotoxických (CD3+CD8+) T lymfocytů u vybraných pacientů muž, % muž, ,5, datum odběru CD3 CD4 CD8 muž, 1962

17 CD8+ T lymfocyty prominentní buňky adaptivních imunitních mechanismů přispívajících k eliminaci, resp. inhibici virové replikace virů během akutní infekce specifické CD8+ T lymfocyty vykazují řadu funkcí včetně produkce efektorových cytokinů, cytolytické aktivity a buněčné proliferace po kontaktu s antigen prezentující buňkou chronická infekce vede k postupnému vyčerpání CD8+ T lymfocytů, které má jasnou hierarchickou strukturu

18 Schematický model postupného vyčerpání CD8+ T lymfocytů Streeck H. J Infect Dis.2010

19 Wherry EJ, Ahmed R.,J. Virol Jun;78(11):

20 Závěr pro posouzení aktuálního stavu imunokompetence HIV pacientů nutno zohlednit více parametrů než počet CD4+ T lymfocytů jako další účinný marker pro posouzení funkční míry imunodeficitu při monitorování HIV pacientů se jeví stanovení proliferační aktivity lymfocytů vysoká proliferační kapacita T lymfocytů je nalézána během akutní a non-progredující HIV infekce, která však rychle klesá v případě kontinuální virové replikace

21 Ø Ø k narušení schopnosti lymfocytární proliferace dochází: nedostatečnou syntézou ribonukleotidů v důsledku defektu příslušných metabolických drah pravděpodobněji však v důsledku nedostatečné produkce IL-2 dlouhodobá proliferační neodpovídavost, resp. anergie, svědčí pro definitivní ztrátu imunokompetence a objevuje se v terminálním stadiu onemocnění

22 Děkuji za pozornost