PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 7 KIŽOVATKY ÚROVOVÉ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Projektování pozemních komunikací Modul 7 Ing. Michal Radimský, Brno (41) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Použitá terminologie Kižovatky úrovové Hlavní pojmy Kižovatka a kížení pozemní komunikace Železniní pejezdy a pechody Kižovatky základní dlení Úrovové kižovatky Vzory úrovových kižovatek Úrovové kižovatky usmrnné Prsené kižovatky Stykové kižovatky Vidlicové kižovatky Odsazené kižovatky Hvzdicové kižovatky Nekonvenní (neúplné) úrovové kižovatky Podklady a zásady návrhu kižovatek Podklady návrhu kižovatky Zásady návrhu kižovatky Výhledové intenzity Bezpenost provozu Poloha kižovatky v trase pozemní komunikace Vzájemná vzdálenost kižovatek Úhel kížení Prvky kižovatek Prbžné jízdní pruhy Pídatné pruhy Odboovací pruh pro odboení vpravo Odboovací pruh pro odboení vlevo Pipojovací pruh Prpletové úseky Vtve úrovové kižovatky Nároží Podélný sklon Píný sklon Rozšiovací klín Dopravní ostrvky (41) -

4 Projektování pozemních komunikací Modul Rozhledové pomry Rozhledové pole a rozhledové trojúhelníky Urení rozhledových trojúhelník pro uspoádání A Urení rozhledových trojúhelník pro uspoádání B Závr Shrnutí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplkové studijní literatury Odkazy na další studijní zdroje a prameny (41) -

5 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Cílem tohoto modulu je nauit tenáe jakým zpsobem se navrhují kižovatky úrovové. Co je podstatou návrhu a jaké jsou jejich prvky. Existuje nkolik rozlišných druh úrovových kižovatek a každá má své specifika. Úrovové a mimoúrovové kižovatky nelze jednoznan oddlovat. Musíte pamatovat na to, že pojmy a nkteré podmínky jsou platné u obou typ kižovatek a pi návrhu na to myslet. 1.2 Požadované znalosti Projektování pozemních komunikací z pedmtu Pozemní komunikace I. 1.3 Doba potebná ke studiu Doba potebná k nastudování tohoto modulu se odhaduje na cca 8 hodin. 1.4 Klíová slova Kížení, kižovatky úrovové, jízdní pruh, pídatný pruh, odboovací pruh pro odboování vpravo a vlevo, pipojovací pruh, úhel kížení, rozhledové pomry. 1.5 Použitá terminologie PK ÚK MÚK OK SSZ pozemní komunikace úrovová kižovatka mimoúrovová kižovatka okružní kižovatka svtelné signalizaní zaízení - 5 (41) -

6

7 Kižovatky úrovové 2 Kižovatky úrovové 2.1 Hlavní pojmy Kižovatka a kížení pozemní komunikace Kížení - místo, v nmž se komunikace protínají, aniž jsou vzájemn propojeny Mimoúrovové kížení - kížení, v nmž se komunikace protínají, ale jsou vedeny v rzných výškových úrovních Víceúrovové kížení - mimoúrovové kížení nejmén tí komunikací ležících v rzných výškových úrovních Pejezd - úrovové kížení pozemní komunikace s drážní komunikací Nadjezd - mimoúrovové kížení komunikace v úrovni nad jinou komunikací Podjezd - mimoúrovové kížení komunikace v úrovni pod jinou komunikací Pechod - úrovové kížení komunikace pro pší s jinou komunikací Zabezpeený pechod - vyznaený pechod pro chodce se svtelným signalizaním zaízením Nadchod - mimoúrovové kížení komunikace pro pší v úrovni nad jinou komunikací Podchod - mimoúrovové kížení komunikace pro pší v úrovni pod jinou komunikací Úhel kížení - úhel, který svírají osy dvou kížujících se komunikací Kižovatka - místo, v nmž se pozemní komunikace protínají nebo stýkají a alespo dv z nich jsou vzájemn propojeny Úrovová kižovatka - kižovatka, na níž se pozemní komunikace protínají nebo stýkají v jedné úrovni Svteln ízená kižovatka - kižovatka, na níž jsou vzájemn oddleny a ízeny svtelnými signály vjezdy jednotlivých jízdních pruh i pohyb pších Mimoúrovová kižovatka kižovatka, na níž jsou vzájemn propojeny pozemní komunikace kížící se v rzných úrovních Hranice kižovatky místo, v nmž se mní pvodní píný ez komunikace pro konstrukní uspoádání kižovatky Oblast kižovatky - prostor uvnit hranic kižovatky Paprsek kižovatky - úsek pozemní komunikace na kižovatce od místa prseíku os k hranici kižovatky Vtev kižovatky - jízdní pruh nebo pás, který propojuje pozemní komunikace v oblasti kižovatky Vjezdová ást vtve - ást vtve kižovatky sloužící pro vjezd vozidel na silniní komunikaci z vtve kižovatky - 7 (41) -

8 Projektování pozemních komunikací Modul 7 Pr bžný pruh na kižovatce - jízdní pruh urený pro jízdní proud, který projíždí kižovatkou bez odboení Odboovací pruh na kižovatce jízdní pruh urený pro jízdní proud, který v kižovatce odbouje vlevo nebo vpravo Pipojovací pruh na kižovatce jízdní pruh urený pro jízdní proud, který v kižovatce odbooval a má se zaadit do prbžného pruhu Pr plet - manévr, pi kterém dochází k postupnému pipojování a odboování vozidel, nebo k jejich kížení pod malým úhlem (do 15 ) Pr pletový úsek - ást kižovatky, na níž dochází k prpletu jízdních proud Stetný (kolizní) bod - místo na kižovatce, na nmž dochází k vzájemnému kížení, sluování nebo rozvtvování jízdních smr Kižný bod stetný bod, v nmž se jízdní pruhy navzájem kižují Pípojný bod - stetný bod, v nmž se dva nebo více jízdních smr sluují do jednoho jízdního smru Odboný bod - stetný bod, v nmž se jeden jízdní smr rozvtvuje do dvou nebo více jízdních smr Dopravní ostr vek vodící bezpenostní zaízení tvoené plochou ohranienou na všech stranách fyzicky nebo opticky vi pilehlým dopravním pruhm Obr : Vymezení hlavních pojm - 8 (41) -

9 Kižovatky úrovové Železniní pejezdy a pechody Železniní pejezd úrovové kížení pozemní komunikace s dráhou Nebezpené pásmo pejezdu prostor na PK ohraniený svislými plochami rovnobžnými s krajními kolejemi ve vzdálenosti 2,50 m na vnjší strany od jejich os u kolejí rozchodu 760 mm, 1000 mm a 1435 mm a na vzdálenost 3,10 m na vnjší strany od jejich os kolejí u rozchodu 1520 (1524) mm Vozovka pejezdu délka pejezdu se mí v ose PK. U pejezdu bez závor je to vzdálenost prseíku této osy s hranicemi nebezpeného pásma. U pejezdu se závorami je to vzdálenost prseíku této osy se závorovými bevny Šíka pejezdu šíka pejezdu se mí v ose koleje a rovná se vzdálenosti prseíku této osy s ohraniením volné šíky PK na pejezdu (vetn chodník a krajnic). Volná šíka PK má být stejná po obou stranách dráhy do vzdálenosti alespo 30 m od os krajních kolejí Volná výška PK je dána výškou trolejového drátu nad vozovkou Výška pr jezdního prostoru musí odpovídat SN (min. 4,20 m až 5,20 m) a musí být dodržena v celé délce a šíce pejezdu. Rovná se volné výšce PK zmenšené o bezpenostní vzdálenost: 0,55 m pro stejnosmrnou trakní proudovou soustavu 0,65 m pro jednofázovou trakní proudovou soustavu 0,50 m pro mstské dráhy 2.2 Kižovatky základní dlení Definice Kižovatka je místo, v nmž se pozemní komunikace v pdorysném prmtu protínají nebo stýkají a alespo dv z nich jsou vzájemn propojeny. Kižovatka umožuje pejezd vozidel z jedné komunikace na druhou. Podle vzájemné výškové úrovn nivelet kižujících se komunikací rozlišujeme kižovatky: úrovové, na níž se pozemní komunikace kíží (pop. stýkají) v jedné výškové úrovni mimoúrovové, na níž jsou propojeny pozemní komunikace kížící se (pop. stýkající se) ve dvou i více rzných výškových úrovních Podle stupn usmrnní dopravy: prosté kižovatky (neusmrnné), na nichž nejsou dopravní smry rozlenny do jednotlivých jízdních smr. A to ani stavebními úpravami ani dopravními vodorovnými i svislými znakami kižovatky ásten usmrnné, na nichž jsou nkteré dopravní smry stavebními úpravami (nap. ostrvky) a dopravními vodorovnými a svislými - 9 (41) -

10 Projektování pozemních komunikací Modul 7 znakami rozlenny do jednotlivých jízdních smr. Obvykle je usmrnní provedeno pouze na hlavní i dopravn významnjší komunikaci usmrnné kižovatky, kde je stavebními úpravami a dopravními znakami pesn vymezen možný dopravní pohyb všech dopravním proud Podle možnosti ízení dopravy: kižovatky neízené, kde pednost jízdy v daných dopravních smrech je dána pouze vyhláškou stanovenými pravidly provozu na pozemních komunikacích (hlavní a vedlejší smr, pednost zprava, pravidla pro chodce na pechodech aj.) kižovatky ízené, kde pednost jízdy je dána signálním plánem signalizaního zaízení. Pod ízenou kižovatkou není myšlena kižovatka, kde pednost v jízd je urována pímým ízením provozu píslušníkem policie i jiné oprávnné osoby. Podmínkou je ízení pomocí svtelné signalizace Definice Kížení je místo, v nmž se komunikace protínají, aniž jsou vzájemn propojeny. 2.3 Úrovové kižovatky Uspoádání Typ Stupe usmrnní dopravních proud - prsená - styková - vidlicová - odsazená - hvzdicová - nekonvenní - okružní s 1 jízdním pruhem - okružní se 2 a více jízdními pruhy - miniokružní - zvláštní - bez urení pednosti v jízd dopravním znaením - s urením pednosti v jízd dopravním znaení - se svtelnou signalizací - s dopravním znaením urujícím pednost v jízd - s dlicím ostrvkem na hlavní komunikaci - s dlicím ostrvkem na vedlejší komunikaci - s adicím pruhem/pruhy pro odbo- ení vlevo - s adicím pruhem/pruhy pro odbo- ení vpravo - s pipojovacím pruhem/pruhy - s dopravními ostrvky a dlicími pásy - s nepojíždným ostrovem - s ásten pojíždným stedním ostrovem - s obas pojíždným stedním ostrovem - se spojovací vtví pro odboení vpravo - s turbínovým uspoádáním jízdních pruh na okružním jízdním pásu Tab : Typy a stupe usmrnní úrovových kižovatek - 10 (41) -

11 Kižovatky úrovové Uspoádání úrovové kižovatky ovlivuje zpsob ízení dopravy: pednost v jízd není upravena dopravním znaením a ídí se pravidly provozu na pozemních komunikacích (viz Zákon. 361/200 Sb.) doprava je ízena dopravním znaením urujícím dát pednost v jízd na hlavní komunikaci nebo povinnost zastavit a dát pednost v jízd na hlavní komunikaci (viz Zákon. 361/200 Sb.) pikázaný smr jízdy nebo zákaz odboení (viz Zákon. 361/200 Sb.) svtelným signalizaním zaízením v závislosti na ase v závislosti na doprav se zalenním do širšího systému Pro návrh ízení dopravy svtelným signalizaním zaízením platí zvláštní pedpis TP Vzory úrovových kižovatek Obr : Vzory úrovových kižovatek Úrovové kižovatky usmrnné Stupe usmrnní zajišuje na úrovové kižovatce organizaci pohybu (smru) dopravních proud s cílem zajistit bezpenost dopravy na kižovatkových plochách a zlepšit prjezdnost zejména: oddlením jednotlivých dopravních proud umožnním volného odboení vpravo z pímého smru a pipojení do kižujícího paprsku, zajištním vyazení z pímého smru pro odboení vlevo a pípadného ekání na volnou mezeru v protismrném dopravním proudu - 11 (41) -

12 Projektování pozemních komunikací Modul 7 azením vozidel a cyklist ped kižovatkou do píslušného smru prjezdu kižovatkou zajištním jízdy po okruhu návrhem bezpených pechod nebo míst pro bezpené pecházení pes paprsky kižovatky návrhem prjezdu cyklist kižovatkou nebo cyklistického pejezdu pes paprsky kižovatky; zabránním vjezdu do protismru Usmrnní dopravních proud na úrovové kižovatce se provede dopravním znaením a dopravními ostrvky (dlicí, smrovací, ochranné), dlicími pásy, stedními dlicími pásy, stedními ostrovy a prstenci, které mohou být zvýšené fyzicky ohraniené nebo vyznaené opticky vodorovným dopravním znaením. Obr : Píklad prsené kižovatky s usmrnním dopravních proud na smrov rozdlené hlavní komunikaci a dvoupruhové vedlejší komunikaci Návrhové prvky úrovových kižovatek: prjezdní jízdní pruhy pídatné pruhy pro odboení vlevo nebo vpravo pídatné pruhy pipojovací dopravní ostrvky dlicí pásy oblouky pro odboení a pipojení na nároží kižovatky vtve kižovatky zkrácený pipojovací pruh Pr sené kižovatky Základní charakteristikou, ze které se vychází je, zda a která silniní komunikace má pednost v jízd urenou dopravním znaením. Prsené kižovatky bez usmrnní dopravních proud se navrhují na kižovatkách s nízkou intenzitou dopravy na kižujících se pozemních komunikacích bez stanovení pednosti jízdy dopravním znaením nebo s pedností v jízd na - 12 (41) -

13 Kižovatky úrovové dopravn dležitjší (hlavní) pozemní komunikaci urené dopravním znaením. Obr : Schéma prsené kižovatky bez usmrnní dopravních proud Prsené kižovatky s usmrnním dopravních proud na vedlejší komunikaci dopravními ostrvky potlaují význam vedlejší komunikace a upozorují na pipojení na hlavní komunikaci. Usmrnní dopravy se zajistí: dlicím ostrvkem dlicím ostrvkem a smrovacím ostrvkem Tyto ostrvky souasn usnadují pevedení chodc a cyklist pes kižovatku. Obr : Schéma prsené kižovatky s usmrnním dopravních proud na vedlejší komunikaci Stykové kižovatky Z hlediska usmrnní dopravních proud, které zvyšuje bezpenost a dopravní výkonnost, se stykové kižovatky navrhují: bez usmrnní dopravních proud s usmrnním dopravních proud na vedlejší komunikaci s usmrnním dopravních proud na hlavní komunikaci s usmrnním dopravních proud na obou komunikacích bez levých odboení Styková kižovatka bez usmrnní dopravních proud je vhodná pro silniní komunikace s nízkou intenzitou dopravy (41) -

14 Projektování pozemních komunikací Modul 7 Obr : Schéma stykové kižovatky bez usmrnní dopravních proud Styková kižovatka s usmrnním dopravních proud na vedlejší komunikaci se navrhuje s umístním dlicího ostrvku nebo dlicího ostrvku a smrovacího ostrvku na vedlejší komunikaci. Tyto ostrvky upozorují na pipojení vedlejší komunikace na hlavní komunikaci a vyjadují potlaení významu vedlejší komunikace. Obr : Schéma stykové kižovatky s usmrnním dopravních proud na vedlejší komunikaci Styková kižovatka s usmrnním dopravy na hlavní komunikaci zajišuje bezpenjší odboení vlevo na vedlejší komunikaci. Usmrnní se navrhuje: rozšíením jízdního pruhu nebo zpevnné krajnice pro vyazení odboujícího vozidla vlevo a jeho vykání na volnou mezeru v protismru vložením pídatného pruhu pro odboení vlevo mezi prjezdní jízdní pruhy Styková kižovatka s usmrnním dopravních proud na hlavní i vedlejší komunikaci je návrh, který je z hledisek bezpenosti a kapacity nejvhodnjší Vidlicové kižovatky Tento typ úrovové kižovatky neposkytuje svým tvarem soulad psychologické a fyzické pednosti s pípadnou pedností jízdy na hlavní komunikaci (dva paprsky kižovatky) a usmrnní dopravních proud je komplikované. Obr : Píklady vidlicové kižovatky - 14 (41) -

15 Kižovatky úrovové Odsazené kižovatky Typ odsazené kižovatky má ti základní varianty uspoádání v závislosti na poloze paprsk, které se pipojují na prbžnou pozemní komunikaci. Obr : Schéma variantních typ odsazené kižovatky Dopravní situace na odsazené kižovatce je složitjší než na kižovatkách prsených a stykových. Pro zajištní bezpenosti dopravy a kapacity odsazené kižovatky se požaduje návrh usmrnní dopravních proud na prbžné pozemní komunikaci pídatnými pruhy pro odboení vlevo Hvzdicové kižovatky Hvzdicová kižovatka je úrovová kižovatka se tymi a více paprsky, které se protínají v jednom bod. Kižovatka tohoto typu vytváí složitý a nepehledný systém pro silniní dopravu, její usmrování a ízení. Nové kižovatky tohoto vzoru se nenavrhují. Pi pestavb je hlavním požadavkem docílení zjednodušení a zpehlednní dopravního uzlu. Vždy existuje nkolik rzných variant ešení. Obr : Píklady ešení hvzdicových kižovatek Nekonvenní (neúplné) úrovové kižovatky Jestliže intenzita dopravy na kižovatce dosahuje hodnot, které nelze pevést pes konvenní (úplnou) úrovovou kižovatku s požadovanou kvalitou a bezpeností dopravy ani pi uplatnní zvýšeného potu adicích pruh, návrhu - 15 (41) -

16 Projektování pozemních komunikací Modul 7 kižovatkových vtví a ízení dopravy svtelným signalizaním zaízením, navrhne se jako varianta k MÚK nekonvenní úrovová kižovatka. Její uplatnní je vhodné zejména na místních komunikacích. Píklady nekonvenních kižovatek: 1. úrovová kižovatka s pejezdy stedního dlícího pásu levé odboení se uskuteuje mimo kižovatku na pejezdu stedního dlícího pásu vhodné, jestliže kižovatkou projíždí intenzivní pímé dopravní proudy na hlavní komunikaci, málo intenzívní dopravní proudy levých odboení a málo intenzivní pímé dopravní proudy kižující komunikace 2. úrovová kižovatka s vtvemi pro levá odboení v pípad intenzivních pímých dopravních proudech a stední nebo nízké intenzit dopravních proud odboujících vlevo v zastavném území je pípadn možno využít pro pevedení dopravního proudu odboujícího vlevo na kižující komunikaci sí místních komunikací (objetí bloku domu) Obr : Varianty vedení dopravních proud odboujících vlevo s využitím pejezdu stedního dlícího pásu - 16 (41) -

17 Kižovatky úrovové Obr : Úrovová kižovatka s vtvemi pro odboení vlevo 2.4 Podklady a zásady návrhu kižovatek Podklady návrhu kižovatky Dopravn-technické ešení kižovatek musí odpovídat požadavkm na bezpené plynulé pevedení jednotlivých dopravních proud za daných podmínek, urených zejména: dopravním významem kižujících se komunikací kategorií kižujících se PK vzájemnou vzdáleností kižovatek tvarem území, umístním kižovatek v trase a homogenitou trasy Situace stávajícího stavu alespo v m. 1: 500 Údaje o kižujících se komunikacích: výhledové kategorie komunikací výhledové intenzity dopravy výhledové skladby dopravních proud (vtší polomry pro kamiony) výhledové zavedení trasy MHD Údaje o intenzit dopravních proud zjistí se hodinové intenzity prmrné a špikové. Údaje o dopravních nehodách ve stávající kižovatce se zjistí: výskyt nehod a jejich etnost nejastjší typ nehod nejastjší píina nehod Pro nehody je rozhodující poet a typ stetných (kolizních) bod - body kižné jsou nejnebezpenjší (41) -

18 Projektování pozemních komunikací Modul Zásady návrhu kižovatky Pro výbr druhu kižovatky (úrovová, mimoúrovová) jsou urující požadavky na plynulost jízdních pruh, bezpenost provozu a ekonomická úelnost ešení. Geometrický tvar kižovatky a její umístní ovlivuje dále tvar území, pípadná okolní zástavba, inženýrské stavby, vodotee a hospodáské využívání území (dsledná ochrana zemdlské, zejména kvalitní orné pdy). Zárove musí být respektována hlediska ochrany životního prostedí a v chránných územích (NP, CHKO, PR) i stanovené podmínky jejich ochrany. Návrh kižovatky ve volné krajin je teba ešit v souladu s jejím vhodným estetickým za- lenním a vegetaními úpravami, které však nesmí bránit rozhledu na kižovatce. Úrovové kižovatky ve volné krajin musí mít vždy jednu komunikaci urenou a ešenou jako komunikaci hlavní a další jako vedlejší. Hlavní komunikace má zpravidla vyšší dopravní dležitost, vyšší intenzitu dopravních proud a vyšší kategorii. Úrovové kižovatky (s výjimkou okružních kižovatek) se nedoporuuje navrhovat s více než se tymi vjezdy (paprsky). Velmi dležité je rovnž hledisko psychologické pednosti hlavních a silnjších dopravních proud. Pro zajištní bezpenosti musí být soulad skutené a psychologické pednosti v jízd na úrovových kižovatkách dodržen. Pednost v jízd má být vyjádena nejen dopravním znaením, ale i dopravn technickým uspoádáním. Usmrnný prjezd po hlavních komunikacích má být plynulejší s lepšími šíkovými parametry. U vedlejších komunikacích mají být naopak zvlnny kižovatkové paprsky se snížením návrhové rychlosti, navrženy dopravní ostrvky s doplnním dopravn technických opatení jako nap. zúžením jízdních pruh, zvýšením ploch vozovek atd. Pro geometrii pipojení vedlejší komunikace platí zásada, že výjezd z hlavní na vedlejší komunikaci má být plynulý a pohodlný s vtším polomrem a naopak vjezd z vedlejší na hlavní komunikaci má být co nejvíce potlaen s polomry blízkými minimálním polomrm pro uvažovaná vozidla, pro dosažení snížení rychlosti na vjezdu do kižovatky a souasném zajištní co nejlepších rozhledových pomr na kižovatce. Tmto požadavkm vyhovuje nový typ dopravních ostrvk, který je v norm uveden jako typ B (typ A je klasický ostrvek). V nkterých pípadech, kde by mohl v rozhledu bránit tzv. mrtvý úhel, je vhodné navrhnout krátké pipojovací pruhy u kterých je zajištn rozhled pes zptné zrcátko vozidla. Pi ešení kižovatky je teba respektovat tyto pokyny: pihlížet k ešení a návrhu pedcházející a následné kižovatky, aby se správn zajistila dopravní funkce pilehlých úsek dopravn významnjší komunikace na souvislém silniním nebo dálniním tahu navrhovat jednotné ešení, umožující sled jízdních úkon pihlížet k homogenit tahu a zajistit, aby hodnoty použitých návrhových prvk kižovatky na hlavních silnici nebyly nižší než v mezikižovatkovém úseku - 18 (41) -

19 Kižovatky úrovové dát pednost kolmé kižovatce ped kižovatkou šikmou, výjimku tvoí kižovatky rozštpové ve více úrovních má vždy slabší a mén významný proud odboovat ze silnjšího vpravo a zprava se do nho zaúsuje Návrhové období kižovatky je 20 let od uvedení kižovatky do provozu, pokud orgány státní správy a samosprávy nestanoví jinak. Kižovatka se navrhuje na výhledovou intenzitu dopravy v konci návrhového období. Z hlediska homogenity tahu se pihlíží k ešení pedchozí i následující kižovatky tak, aby na jednom tahu komunikace nebo v rámci jednoho sídelního útvaru bylo jednotné dopravní ešení (umožnit tak obdobný sled jízdních úkon). Kižovatka je dležitou souástí pozemní komunikace, kde dochází ke koncentraci a možným kolizím vozidel, cyklist a chodc. Hlavním požadavkem na návrh kižovatky je zajištní bezpeného a efektivního pohybu všech úastník provozu na pozemních komunikacích v oblasti kižovatky. Nejdležitjší skutenosti, které je nutné uvážit pi návrhu kižovatky, jsou tyto: a) lidský initel: chování idi, cyklist a chodc a jejich schopnost vas init rozhodnutí rozhodování a doba reakce oekávané skutenosti (zpomalení jízdy, odboení, vjezd do OK) respektování shodnosti návrhu s pirozenou cestou pohybu dodržování pravidel silniního provozu b) dopravní hlediska: intenzita dopravy a požadovaný stupe úrovn kvality dopravy velikost a jízdní nebo manévrovací schopnosti vozidel rozlinost pohyb vozidel (pímá jízda, odboení, pipojení, prplet, kížení) pohyb cyklist a chodc rychlost dopravních proud nehodovost c) technická hlediska: charakter a využívání pilehlé oblasti niveleta kižujících se komunikací rozhledové pomry (mezi úastníky silniního provozu: vozidla - cyklisté - chodci) úhel kížení oblasti možných kolizí - 19 (41) -

20 Projektování pozemních komunikací Modul 7 návrhové geometrické prvky zaízení pro ízení dopravy bezpenostní charakteristiky pejezdy cyklistické dopravy pechody pro chodce problematika životního prostedí d) ekonomické faktory: stavební náklady vliv dostupnosti pozemk provozní náklady a šetení energií Kižují-li se pozemní komunikace rzných návrhových kategorií nebo funkních skupin je nutné zajistit skutenou (dopravn technickou) i psychologickou jistotu hlavní komunikace urenou dopravním znaením. Pedvídatelnost kižovatky lze zajistit vasným umístním dopravních znaek, ale i výsadbou zelen nebo osvtlením. Z hlediska psychické pohody idie, která je nejdležitjší pro bezpenost silniního provozu je výhodné když projíždí typem kižovatky se známou a jednotnou organizací dopravy. Proto se mají kižovatky navrhovat pokud možno jednoduché, typové (nap. u úrovových kížení jako okružní a u mimoúrovových jako trubkové atd). Z toho hlediska je navrhování tzv. útvarových kižovatek nevhodné. Z hlediska jednoznanosti organizace dopravy a výrazným zklidujícím prvkem jsou okružní kižovatky. Pro zajištní bezpenosti na tchto kižovatkách jsou rozhodující: vnjší prmr, šíka okružního pásu, šíka vjezd a výjezd, kolmé navedení vjezd, výrazná zmna smru pro všechny pohyby, dobrá rozlišitelnost kižovatky jako okružní a zabránní pímého prhledu kižovatkou dalšími dležitým prvkem je zizování vnitního (vtšinou dláždného) prstence a pípadn, pro zvýšení kapacity kižovatky, zaazování bypas 2.5 Výhledové intenzity Návrhová intenzita jízdních proud na kižovatce musí být vtší nebo rovna výhledové intenzit tchto proud. Výchozí hladinové intenzity jednotlivých dopravních proud na všech vjezdech do kižovatky jsou dány gestorem plánu rozvoje silnic nebo dálnic a vypoítají se bu vynásobením výchozích intenzit výhledovým souinitelem nebo na základ modelového ešení. Za výchozí intenzitu dopravních proud na kižovatce je teba považovat nejnepíznivjší kombinaci intenzit dopravních proud v téže hodin. Poznámka Gestor je organizace (úední orgán), eventuáln osoba, povená gescí, tj. ízením a výkonem urené innosti (nap. gestor stavby) (41) -

21 Kižovatky úrovové Za výhledovou intenzitu na kižovatkách silnic a dálnic se považuje podle [2] padesátirázová intenzita silniního provozu (pro dvoupruhové obousmrné ásti kižovatky) nebo dopravního proudu každého z obou dopravních smr (pro smrov rozdlené ásti kižovatky). Kižovatky na místních komunikacích se navrhují na výhledovou intenzitu, kterou je intenzita špikové hodiny stanovená pepotem podle denního rozdlení intenzit (viz SN ). Poznámka Padesátirázová intenzita zjistí se z podklad ústedního orgánu státní správy ve vcech dopravy nebo jím povené organizace. Je to intenzita silniního provozu dosahovaná nebo pekraovaná po 50 hodin v roce [voz/24h]. Výkonnost kižovatek se posuzuje podle pílohy A normy [3], která uruje stupn kvality dopravy a stanovení jejich charakteristik pro úrovové neízené kižovatky, kižovatky se svtelnou signalizací a mimoúrovové kižovatky. Pro kižovatky se požadují tyto stupn kvality dopravy na: dálnicích, rychlostních silnicích a silnicích I. tídy silnicích II. tídy silnicích III. tídy stupe C stupe D stupe E rychlostních místních komunikacích a pechodových úsecích stupe D sbrných místních komunikacích Poznámka U místních komunikací funkní skupiny C se výkonnost neposuzuje. stupe E Posuzování výkonnosti pro chodce a cyklisty a píslušné stupn kvality pohybu chodc a provozu cyklist se ídí podle SN Obvyklý postup je, že ze zjištných intenzit provozu z období vzniku projekního návrhu kižovatky se pomocí odhadnutých koeficient nárstu dopravy urí výhledová intenzita na konci návrhového období a na tuto intenzitu je pak kižovatka navrhována. Lze však narazit na dva základní problémy: špatný odhad koeficient rstu dopravy: Odpovdným orgánem garantujícím výhledy v doprav v R editelství silnic a dálnic R, jsou ureny pouze celostátními koeficienty rstu dopravy, resp. výhledové intenzity dopravy. Tyto koeficienty se však mohou v jednotlivých oblastech rznit. Zodpovdný projektant by ml provést vlastní analýzu dopravy v dané oblasti a nechat si potvrdit svoje závry od správce sít. Pokud dojde ke zízení Vyšších územních celk, pak SD R bude garantovat pouze dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. tídy u velkých mst i vymezenou ást místních komunikací funkní tídy A a B. Ostatní komunikace pejdou pod správu vyšších územn právních celk i obcí. V jistých pípadech však zcela výjimených, mže dojít k situaci, kdy špiková intenzita je dosažena bhem návrhového období a intenzita na konci návrhového období mže být nižší. Jedná se pípady, kdy je napíklad návr (41) -

22 Projektování pozemních komunikací Modul 7 hového období dané kižovatky vybudována a zprovoznna nová trasa, která danou odlehí apod. Pak je pochopiteln nutné navrhnout kižovatku na max intenzitu daného návrhového období. Výjimkou mže povolit pouze investor i správce sít, pokud na sebe vezme odpovdnost za možné pekroení kapacity ve vymezeném úseku návrhového období. 2.6 Bezpenost provozu 1. Vasná viditelnost kižovatky: správn a v pedstihu osazené dopravní znaky zízení dlících ostrvk na vedlejší komunikaci optické odlišení prostoru kižovatky (nap. zmnou okolní výsadby) odlišné osvtlení kižovatky (oranžové nebo intenzivnjší osvtlení) 2. Pehlednost kižovatky: použití kolmého kížení zajištní co nejvtšího rozhledového pole a jeho udržování 3. Jednoznaná srozumitelnost organizace dopravy na kižovatce: použití jednoduchých vzor kižovatek vhodné výškové a smrové ešení usmrnní a vedení jednotlivých jízdních proud v kižovatce: opticky vodorovným znaením fyzicky ostrvky dostaten a vas viditelné a srozumitelné vyznaení tvaru a azení zajistit u vícepruhových komunikací, aby pravý jízdní pruh v mezikižovatkovém úseku procházel pak v kižovatce jako pímý 4. Psychologickou jistotu idie lze zajistit následovn: hlavní komunikace širší než vedlejší pímý prbh hlavní komunikace zízení odboovacích a pipojovacích pruh na hlavní komunikaci umístní smrových ostrvk a dopravních stín do vedlejší komunikace opatení ke snížení rychlosti na vedlejší komunikaci ped vjezdem do kižovatky (snížit poet jízdních pruh, zúžit krajnici) 2.7 Poloha kižovatky v trase pozemní komunikace Z hlediska smrového vedení: v pímé nejlépe - 22 (41) -

23 Kižovatky úrovové ve velkém smrovém oblouku R musí odpovídat v n + 20 km/h v míst minimální pechodnice nevhodné Z hlediska výškového vedení: ve vydutém (údolnicovém) zaoblení nivelety nejlépe v pímkovém sklonu do 3% ve vypuklém (vrcholovém) zaoblení nivelety nejmén vhodné Nedoporuuje se (není ale normou vylouené) umístní úrovové kižovatky do úseku, zejména na hlavní komunikaci, kde jsou použity pídatné pruhy pro pomalá vozidla. Vždy musí být zajištn rozhled pro zastavení ve smrovém i výškovém oblouku i rozhledové trojúhelníky v kižovatce. Podélný sklon vedlejší komunikace by ml plynule navazovat na píný sklon komunikace hlavní. Peklápní píného sklonu na hlavní komunikaci v míst kižovatky s vedlejší je sice možné, ale krajn nevhodné. Kižovatka nesmí být navržena v míst, kde velikost a délka klesání ped kižovatkou neumožuje, aby i tžká nákladní vozidla mohla ped kižovatkou bezpen zastavit, pípadn odboit na kižovatce (nap. s ohledem na možné pehátí brzd). Obr : Píklady vhodné polohy kižovatky Úrovová kižovatka pozemních komunikací se nesmí umístit na železniní pejezd pes pozemní komunikaci ani v jeho bezprostední blízkosti (viz SN ). Hranice kižovatky musí být vzdálena od nebezpeného pásma pejezdu na délku fronty ekajících vozidel na vedlejší komunikaci ped vjezdem na hlavní komunikaci nejmén 30 m u nov zizovaného železniního pejezdu. Pi pestavb úrovové kižovatky se doporuuje vzdálenost alespo 20 m od hranice nebezpeného pásma pejezdu, nejmén však musí být podle [4] 10 m. Úrovová kižovatka se musí umístit tak, aby žádná její funkní plocha nezasahovala do rozhledových trojúhelník (rozhledová pole pro idie silniních vozidel a chodce), paprsek kižovatky kižující železnici byl co nejblíže kolmici a byl zajištn výhled jak na pejezd železnice pes pozemní komunikaci tak - 23 (41) -

24 Projektování pozemních komunikací Modul 7 na výstražná svtla pejezdového zabezpeovacího zaízení na vzdálenost rozhledu pro zastavení. V zastavném území obcí a v území ureném k zastavní územním plánem je poloha kižovatek obvykle urena sítí místních komunikací. V území, které není ureno k zastavní, platí pro umístní kižovatek zásady pro území nezastavné a vztahy k okolnímu území Vzájemná vzdálenost kižovatek Vzájemná vzdálenost kižovatek má sladit požadavky na zajištní dopravní dostupnosti pilehlého území a plynulého a bezpeného silniního provozu na kižujících se komunikacích. Je urena normami podle kategorie komunikací ím vyšší kategorie a rychlost, tím vtší vzdálenost mezi kižovatkami: na silnicích podle SN na místních komunikacích podle SN Vzájemná vzdálenost kižovatek se mí: na silnicích bez pídatných pruh a na místních komunikacích mezi osami kižujících/pipojovaných komunikací na dálnicích a silnicích s pídatnými pruhy ve smru staniení od konce pipojovacích pruh první kižovatky k zaátku odboovacích pruh druhé kižovatky na místních komunikacích mezi osami kižujících se komunikací pi odboování vpravo z úrovové kižovatky pes železniní pejezd se zajistí kolmé kížení s železniní tratí. Vzdálenost sousedních kižovatek na silnicích, když jedna kižovatka má pídatné pruhy a druhá ne, se mí mezi osou kižující/pipojované komunikace kižovatky bez pídatných pruh a zaátkem odboovacích pruh nebo koncem pipojovacích pruh kižovatky s pídatnými pruhy s tím, že se uvažuje kratší vzdálenost. Krom vzdálenosti podle tabulky je nutno pezkoumat i délku prpletu v mezikižovatkovém úseku (41) -

25 Kižovatky úrovové Tab : Vzdálenosti kižovatek na místních komunikacích (podle SN zmna Z2 - Tab. 2): Tab : Vzdálenosti kižovatek na silnicích a dálnicích (podle SN Tab. 21) Vzdálenost mezi kižovatkami má umožnit: azení do odboovacích pruh (odboení vlevo a vpravo) a do prbžných jízdních pruh pro pímý smr nevytvoení front vozidel zdržených vjezdem do kižovatky vyznaitelnost dopravním znaením podle zvláštních pedpis Nelze-li u dvou stykových kižovatek ve stávající zástavb tuto vzdálenost zajistit, je teba ešit ob kižovatky jako jeden celek, tj. jako kižovatku odsazenou. Nejmenší vzdálenost kižovatky a obslužného dopravního zaízení (podle [2] nap. pipojení erpací stanice PH, pipojení odpoívky, atd.) je taková, která umožní vložení prletového úseku nebo pídatného pásu a souasn umožní dopravní znaení (svislé, vodorovné) v pedepsaných vzdálenostech Úhel kížení Úhel kížení paprsk vedlejší a hlavní komunikace se mí od osy pilehlého jízdního pruhu hlavní komunikace k ose vedlejší komunikace. Pipojení zprava (resp. zleva) se vztahuje ke smru staniení hlavní komunikace. Úrovové kížení paprsk vedlejší a hlavní komunikace se doporuuje v pravém úhlu. Šikmé a pímkové kížení paprsk vedlejší komunikace lze užít jen - 25 (41) -

26 Projektování pozemních komunikací Modul 7 pi úhlech kížení Je-li úhel kížení menší než 75, pop. vtší než 105, upraví se kížení paprsk hlavní a vedlejší komunikace tak, aby vlastní kížení bylo kolmé, pípadn se navrhne okružní kižovatka. Osa vedlejší komunikace se vede smrovým obloukem o polomru R 150 m, nejmén však o polomru R = 50 m, u místních komunikací obslužných a úelových o polomru nejmén R = 45 m. Obr : Úprava úhlu kížení pesahující hodnoty 75 až Prvky kižovatek Pr bžné jízdní pruhy Prbžné jízdní pruhy na úrovové kižovatce jsou ureny návrhovými kategoriemi kižujících se silnic podle SN nebo typy píného uspoádání kižujících se místních komunikací podle SN Poet a šíky prbžných jízdních pruh jsou obvykle stejné ped i za kižovatkou. Jestliže se navrhuje zmna potu jízdních pruh na silnici a zmna se provádí v prostoru úrovové kižovatky, provede se zvýšení potu jízdních pruh ped kižovatkou a snížení potu jízdních pruh za kižovatkou ve smru jízdy. Zúžení jízdních pruh na vedlejší komunikaci ped vjezdem na kižovatku se použije, pokud je vhodné naznait idim vozidel pijíždjících ke kižovatce po vedlejší komunikaci zmnu dopravních podmínek daných kižovatkou a psychologicky psobit na snížení rychlosti. Zúžení jízdních (adicích) pruh se navrhne krokem 0,25 m s pihlédnutím k normové šíce pruh a skladb dopravního proudu. Vždy má být zachována alespo minimální šíka požadovaná SN a SN , tj. 2,75 m pro osobní automobily a 3,00 m pro autobusy a nákladní automobily. Ve zdvodnných pípadech pi pestavb místních komunikací s omezenou šíkou hlavního dopravního prostoru a dovolenou rychlostí do 50 km/h lze adicí pruhy pro osobní vozidla navrhnout v šíce 2,50 m Pídatné pruhy Pídatné pruhy umožují: vyazení odboujících vozidel z prbžných jízdních pruh, snížení jejich rychlosti na hodnotu umožující bezpené odboení na kižující komunikaci nebo zastavení pro ekání na odboení - 26 (41) -

27 Kižovatky úrovové zrychlení vozidel pipojujících se na kižující komunikaci na rychlost blízkou rychlosti na pilehlém jízdním pruhu a snadnjší zaazení do dopravního proudu kižující komunikace Pídatné pruhy se zizují: na PK kategorijního typu S 6,5 a S 4,0 na místních komunikacích funkní skupiny C a D1 na ty nebo vícepruhových místních komunikacích funkní skupiny D se pídatné pruhy navrhují pouze v odvodnných pípadech u všech MÚK, R a MR a na silnicích smrov rozdlených s v n 80 km/h (umisují se zpravidla na všech paprscích mimoúrovové kižovatky) na kižovatkách silnic zalenných do sít mezinárodních silnic Šíka pídatného pruhu je závislá na kategorijním typu komunikace (viz Tab. 6 [3]). Norma rozlišuje základní šíku a p a šíku ve zdvodnných pípadech. Nap. pro S 24,5 odpovídá a p = 3,5 m. Podle úelu pro který se pídatný pruh zizuje rozlišujeme: odboovací pruh pipojovací pruh Odboovací pruh pro odboení vpravo Odboovací pruh pro odboení vpravo se umísuje vpravo od prbžných jízdních pruh a jeho vnjší okraj u krajnice se lemuje vodicím proužkem šíky 0,25 m a u chodníku 0,50 m nebo 0,25 m podle typu píného uspoádání místní komunikace (viz SN ). Pruh pro odboení vpravo se navrhuje: vždy na silnici kategorijního typu S 20,75 a S 24,5 a v odvodnných pípadech na S 11,5 vždy na dvoupruhových pozemních komunikacích s návrhovou rychlostí v n > 80 km/h na kižovatkách svteln ízených, jestliže je jeho poteba prokázána výpotem a místní podmínky to dovolují na ostatních komunikacích podle místních podmínek jen ve zdvodnných pípadech, piemž jeho délka nemusí mít požadovanou délku a mže být navržen pouze vyazovací úsek podle Tab. 7 ([3]) Obr : Pídatný pruh pro odboení vpravo bez zastavení - 27 (41) -

28 Projektování pozemních komunikací Modul 7 Obr : Pídatný pruh pro odboení vpravo se zastavením Celková délka odboovacích pruh u úrovových kižovatek se rovná soutu L = L v + L d + L c : vyazovacího úseku L v (v = vyazení) Vyazovacím úsekem oznaujeme úsek pídatného pruhu pro dráhu, kterou potebuje vozidlo k pemístní z prbžného jízdního pruhu o návrhové rychlosti v n do odboovacího pruhu o rychlosti 0,85*v n. Délka vyazovacího úseku L v závisí na návrhové rychlosti v n v mezikižovatkovém úseku a šíce odboovacího pruhu. Hodnoty délek L v jsou uvedeny v Tab. 7 ([3]). Ve stísnných pomrech na místních komunikacích lze hodnoty zkrátit; ve zdvodnných pípadech až na 50 %. zpomalovacího úseku L d (d = decelerace) Délka zpomalovacího úseku L d musí umožnit snížení rychlosti z 0,85*v n na rychlost v c, která odpovídá v pípad nerušeného prjezdu z odboovacího pruhu do vtve kižovatky návrhové rychlosti vtve (tj. použitému polomru vtve a pínému sklonu). V pípad použití stopáry je v c =0 km/h. Délka zpomalovacího úseku L d se vypote ze vzorce: ( 0,85* v ) 2 v n c L = [ m] d (1) ( d + s / ) v n je návrhová rychlost prbžné silniní komunikace [km/h], pi svtelném signalizaním zaízení snížená nejvíce na 70 km/h v c rychlost na konci zpomalovacího úseku [km/h] d prmrné zpomalení 1,7 m/s 2 s podélný sklon zpomalovacího úseku [%] (stoupání +, klesání -) Nejvtší délka zpomalovacího úseku je 120 m. Hodnoty délek zpomalovacího úseku pro návrhové rychlosti 50 km/h, 60 km/h, 70 km/h a 80 km/h lze odeíst v grafech (na Obr. 25 [3]). U odboovacích pruh pozemních komunikací s neomezeným pístupem s v n vyšší než 80 km/h a u svteln ízených kižovatek se obvykle zpomalovací úseky navrhují. ekacího úseku L c Odboovací pruh pro odboování vpravo na hlavní komunikaci, který umožuje odboení vozidel bez zastavení, se ekací úsek nenavrhuje. Na vedlejší komunikaci a na svteln ízených kižovatkách, kde je odboovací pruh ukonen 2-28 (41) -

29 Kižovatky úrovové stopárou se ekací úsek navrhuje vždy a jeho délka se stanoví výpotem (viz Píloha A [3]) Odboovací pruh pro odboení vlevo Požadavky návrhu: pruh pro odboení vlevo se na úrovových kižovatkách navrhuje vždy vlevo od prbžného jízdního pruhu, pop. pásu a slouží výhradn vozidlm odboujícím vlevo na silnicích musí být navržen tak, aby vozidla v prbžném jízdním pruhu nemusela mnit jízdní pruh Obr : Pídatný pruh pro odboování vlevo Pruh pro odboení vlevo na úrovových kižovatkách se navrhuje: vždy na silnicích kategorijního typu S 11,5; S 20,75 a S 24,5 na kižovatkách typruhových místních komunikací se navrhuje odboení vlevo obvykle z levého krajního jízdního pruhu píslušného smru, jestliže nejvyšší dovolená rychlost je do 50 km/hod na ostatních silnicích a na místních komunikacích pi pekroení kapacitní meze kižujících se dopravních proud stanovené podle pílohy A ([3]) Pruh pro odboení v vlevo se umísuje: na dvoukruhových PK se vkládá mezi protismrné jízdní pruhy symetricky u smrov rozdlených PK se umísuje do stedního dlícího pásu Odboení vlevo z levého krajního jízdního pruhu na paprsku se dvma a více jízdními pruhy na jízdním pásu na kižovatkách silnic bez svtelného ízení se nesmí navrhovat. Celková délka odboovacích pruh se rovná soutu L = L v + L d + L c : vyazovacího úseku L v (výpoet stejný jako u odboovacího pruhu pro odboení vpravo) zpomalovacího úseku L d (dtto) ekacího úseku L c Délka ekacího úseku odboovacího pruhu pro odboení vlevo na úrovových kižovatkách svteln neízených se vypote ze vzorce: - 29 (41) -

30 Projektování pozemních komunikací Modul 7 L c je délka ekacího úseku [m] L = ( 6 + 8* p ) * P (2) c p n podíl potu nákladních vozidel a nebo autobus z celkového potu vozidel ekajících v ad na odboení P v poet všech vozidel ekajících na odboení udávají kivky v grafu na Obr. 27 ([3]) v závislosti na intenzit provozu Pipojovací pruh Pipojovací pruh je pídatný pruh, který je urený pro zaazování vozidel do dopravního proudu na prbžném jízdním pruhu nebo pásu a umisuje se vpravo od pilehlého jízdního pruhu. Celková délka pipojovacích pruh u úrovových kižovatek se rovná soutu L = L a + L m + L z : zrychlovacího úseku L a (a = akcelerace) Zrychlovací úsek L a má umožovat vozidlm pipojujícím se na prbžný jízdní pruh zvýšit jejich rychlost na hodnotu odpovídající 0,75*v n rychlosti na prbžném jízdním pruhu. Hodnoty délek zrychlovacích úsek La pro návrhové rychlosti 50 km/h, 60 km/h, 70 km/h a 80 km/h lze odeíst v grafech na Obr. 29 [3]. Pro ostatní návrhové rychlosti se hodnoty délek zrychlovacích úsek urí výpotem podle vzorce: L ( 0,75* v ) n v 2* L v n a = [ m] (3) 26( a s /10 a ) v n je návrhová rychlost na prbžném jízdním pruhu [km/h] v a rychlost na ele vjezdové ásti vtve [km/h] a stední zrychlení, uvažované hodnotou 1,2 m/s 2 s podélný sklon zrychlovacího pruhu [%] (stoupání +, klesání -) manévrovacího úseku L m (m = manévr) Manévrovací úsek má umožnit idii na pipojovacím pruhu, jehož vozidlo je zrychlovacím úsekem L a zrychleno na 0,75*v n, nalézt pijatelnou mezeru pro zaazení do dopravního proudu na prbžném jízdním pruhu. Délka manévrovacího úseku je závislá na návrhové rychlosti v n v prbžném jízdním pruhu a stanovuje se podle Tabulky 8 [3] a ve zdvodnných pípadech lze délku manévrovacího úseku zkrátit až na 50 m. zaazovacího úseku L z (z = zaazení) Délka zaazovacího úseku je závislá na návrhové rychlosti v n kižující pozemní komunikace a šíky odboovacího pruhu, stanoví se podle Tabulky 9 [3]. Nepekrauje-li návrhová rychlost prbžného jízdního pásu 80 km/h, uruje se délka každého úseku samostatn. Celková délka pipojovacích pruh se rovná soutu L a + L m + L z (41) -

31 Kižovatky úrovové Pr pletové úseky Obr : Pipojovací pruh Prletový úsek umožuje pi jednoduchém prpletu vzájemnou zmnu jízdního pruhu dvou vozidel v jednom jízdním smru ze sousedních jízdních pruh. Vícenásobný prplet vzniká pi možnosti zmny jízdního pruhu vozidel na více jak dvou soubžných jízdních pruzích jednoho jízdního smru. Kapacita prpletového úseku je závislá na intenzit a pomru proplétajících se dopravních proud. Maximální hodnota intenzity prpletového úseku je dosažena pro rovnomrný podíl prpletových proud Vtve úrovové kižovatky Pro odboení vpravo na usmrnné kižovatce se navrhuje vtev kižovatky s jedním jízdním pruhem nebo se dvma jízdními pruhy v závislosti na intenzit odboující silniní dopravy. Polomry smrových oblouk ve vztahu k návrhové rychlosti kižovatkových vtví s ohledem na vliv dostedného píného sklonu jsou uvedeny v Tabulce 11 [3]. Doporuené a minimální návrhové rychlosti ve smrových obloucích vtví jsou dány v Tabulce 27 [3] v závislosti na kategorijním typu komunikace a její návrhové rychlosti. Jízdní pruh vtve má mít nejmén šíku jízdního pruhu nebo odboovacího pruhu, ze kterého se odbouje do vtve, zvtšenou o rozšíení oblouku. Potebné rozšíení jízdního pruhu vtve kižovatky závisí na polomru vnitní hrany vtve a návrhovém vozidle. Hodnoty šíek jízdních pruh vetn rozšíení jsou uvedeny v Tabulce 12 [3] Nároží Z hlediska pohybu vozidla a hospodárnosti se má geometrie návrhového prvku nároží co nejvíce pimykat k vnitní obalové kivce vlených kivek návrhového vozidla. Pro návrh vnitního okraje nároží se použije oblouk prostý kružnicový nebo oblouk složený kružnicový. Nejmenší polomry kružnicových oblouk okraj jízdního pruhu na úrovových kižovatkách silnic jsou uvedeny v Tabulce 10 [3]. Nejmenší polomry kružnicových obrub na kižovatkách místních komunikací se navrhují podle SN (41) -

32 Projektování pozemních komunikací Modul 7 Nejmenší polomr vnitního okraje nároží je: na sil. I. a II. tídy 12,0 m na sil III. tídy 7,0 m Obr : Vnitní okraj nároží vytvoený kružnicovým obloukem Podélný sklon Podélný sklon paprsk úrovové kižovatky má být v oblasti kižovatky co nejmenší a nemá pekroit 4,0 % a v odvodnných pípadech na silnicích II. a III. t. a obslužných komunikacích s nejvyšší dovolenou rychlostí do 50 km/h nemá pekroit 6,0 %. K zajištní odtoku srážkové vody je vhodné navrhnout podélný sklon nejmén 0,5 %. Lomy nivelety paprsk kižovatky se zaoblují parabolickými oblouky, jejichž polomry R v uruje pro silnice SN a pro místní komunikace SN U podjezd se musí ovit pro navržený polomr R u, zda volná výška podjezdu umožuje zajištní rozhledu pro zastavení (viz Pílohu H [3]) Píný sklon Vzájemná závislost píného sklonu, návrhové rychlosti a polomru oblouku je dána vzorcem: R min v k návrhová rychlost na vtvi [km/h] f souinitel píného tení p píný sklon [%] 2 v k = (4) 127( f + 0,01* p) Základní píný sklon 2,5 %, nejmén 2,0 %, je uren SN a SN V pímém úseku prbžných jízdních pruh se mže navrhnout jednostranný píný sklon, pokud je to výhodné Rozšiovací klín Smrové vedení prbžných jízdních pruh v prostoru kižovatky mže být ovlivnno vložením dopravních ostrvk, prbžných jízdních pruh a odbo- ovacích pruh. Smrové odchýlení musí být ešeno plynule rozšiovacími klíny. Norma doporuuje rozšíení symetrické (41) -

33 Kižovatky úrovové Obr : Tvar nábhového klínu, kde b=d, L=L r Délka rozšiovacího klínu L r je závislá na návrhové rychlosti v n a potebném odsunutí d. L r délka rozšiovacího klínu [m] v n návrhová rychlost [km/h] d šíka dlícího pruhu [m] d píné odsunutí [m], platí d d/2 d píné odsunutí, d = d d L = r vn * d (5) Nábhové klíny tvoí zaátek adicího nebo odboovacího pruhu a konce pipojovacího pruhu. Délka nábhového klínu se rovná délce vyazovacího nebo zaazovacího úseku Dopravní ostr vky Dopravní ostrvky slouží k: fyzickému (zvýšené ostrvky) a optickému oddlení a usmrnní dopravních proud na kižovatkách vyznaení vedlejší komunikace pro uživatele hlavní komunikace perušení dojmu pokraování vedlejší komunikace a zpomalení píjezdu k hlavní komunikaci snížení rychlosti jízdy usmrnní dopravních proud omezení vzniku chybných manévr umístní zaízení pro ízení a bezpenost provozu vymezení ploch kižovatky nepoužívaných vozidly ochran chodc a cyklist Podle úelu se dopravní ostrvky dlí na: dlicí ostrvky smrovací ostrvky ochranné ostrvky - 33 (41) -

34 Projektování pozemních komunikací Modul 7 Pro fyzické oddlení se navrhují zvýšené a nesjízdné ostrvky, obvykle lemované obrubníky. Obrubníky se mají navrhnout jako zešikmené. Fyzické zajiš- ují také rozmrné ostrvky v celé ploše nezpevnné, obvykle s vegetaní úpravou bez lemování zvýšenými obrubníky. Optické oddlení a usmrnní dopravních proud se zajišuje vyznaením dopravních ostrvk vodorovným dopravním znaením pomocí hmot pro jejich provádní a pípadn s doplnním reflexních prvk (dopravní knoflíky, folie apod.). Rozmry dopravních ostrvk: dlicí ostrvky zvýšené smrovací ostrvky - široké nejmén 1,0 m - alespo 6,0 m až 8,0 m dlouhé - na silnicích - plocha nejmén 7,0 m 2 - na místních komunikacích - plocha 5,0 m 2 Nejkratší strana pi trojúhelníkovém tvaru má být dlouhá nejmén 3,0 m. Dopravní ostrvky s plochou menší než 5,0 m 2 se doporuují navrhovat jako ostrvky vyznaené vodorovným dopravním znaením. Zvýšené dopravní ostrvky musí být odsazeny od okraje pilehlého jízdního pruhu: na vedlejší silnici o 0,50 m na hlavní silnici o šíku vodícího proužku a šíku krajnice na místní komunikaci o 0,50 m nebo 0,25 m podle SN Z hlediska tvaru se navrhují dopravní ostrvky kapkovité, trojúhelníkové, obdélníkové a kombinovaných tvar (41) -

35 Kižovatky úrovové Obr : Obvyklý tvar kapkovitého ostrvku typu A Rozhledové pomry idi, pijíždjící k úrovové kižovatce, má mít nerušený rozhled na paprsky kižovatky a vlastní kižovatku vetn dopravního znaení a svtelného signalizaního zaízení. Na kižujících se komunikacích i v oblasti kižovatky musí být rozhled pro zastavení na silnicích podle SN a na místních komunikacích podle SN Jestliže je kižovatka umístna na úseku hlavní komunikace s návrhovými prvky umožující pedjíždní, umožuje se rozhled pro pedjíždní také na paprscích kižovatky hlavní komunikace. Rozhled mezi paprsky kižovatky umožují rozhledové trojúhelníky. Délky stran rozhledového trojúhelníku závisí na nejvyšší dovolené rychlosti pípadn smrodatné rychlosti na silnicích, na zpsobu úpravy pednosti v jízd (pednost v jízd upravené dopravními znakami, pednost v jízd zprava) a píném uspoádání hlavní komunikace. Nejdelší strana rozhledového trojúhelníku je pímka spojující rozhledový bod vozidla na vedlejší komunikaci s rozhledovým bodem vozidla na hlavní komunikaci. Rozhledový trojúhelník musí být bez pekážek bránících rozhledu. Pi urování, zda uvažovaný pedmt je pekážkou rozhledu, se vychází ze smrového, výškového a píného uspoádání kižujících se komunikací, polohy a výšky píslušného pedmtu a rozhledových bod vozidel. Rozhledový bod vozidla na vedlejší komunikaci reprezentující oi idie. Bod je umístn v ose vozidla ve vzdálenosti 2,0 m od píd vozidla ve výšce 1,0 m nad vozovkou. Rozhledový bod vozidla na hlavní komunikaci je bod píd vozidla v jeho ose ve výš (41) -

36 Dz Ld Projektování pozemních komunikací Modul 7 ce 1,0 m nad vozovkou. Toto normové schéma umožuje vzájemný rozhled mezi vozidly na paprscích kižovatky. Za pekážku rozhledu na považují pedmty v rozhledovém trojúhelníku, jejíž nejvtší výška pesahuje hodnotu 0,3 m pod úrovní píslušného rozhledového paprsku. Za pekážku rozhledu se nepovažují pedmty které sice nesplují tuto podmínku, ale mají šíku do 0,15 m (nap. sloupky dopravních znaek, sloupy veejného osvtlení, stromy), jsou umístny ve vzájemných vzdálenostech pes 10 m a nevytváejí ady, které z uritých míst komunikace zacloují rozhled. Jsou-li v rozhledovém trojúhelníku stromy, musí být jejich vtve nejmén 1,5 m nad úrovní píslušných rozhledových paprsk Rozhledové pole a rozhledové trojúhelníky idi vozidla, pijíždjící ke kižovatce po vedlejší komunikaci, musí mít rozhled, který mu umožní vas zjistit uspoádání pednosti v jízd urené dopravním znaením, aby ml možnost reagovat snížením rychlosti nebo zastavením vozidla ped kižovatkou. n RP 2,0m : Rozhledové pole umožující rozhled na svislé dopravní ztanení a SSZ Skupina Vozidla zastupující skupinu Délka vozidla v m Rovnomrné zrychlení v m/s 2 1 osobní a dodávkový automobil 6,00 2,2 2 vozidlo pro odvoz odpadu nákladní automobil, autobus 3 kloubový autobus jízdní souprava 10,00 1,7 18,00 1,3 4 nejdelší vozidlo podle zvláštního pedpisu 1) 22,00 1,2 Tab : Skupiny vozidel pro urení rozhledu na úrovové kižovatce Urení rozhledových trojúhelník pro uspoádání A Uspoádání A - kižovatka s pedností v jízd na hlavní komunikaci urenou dopravní znakou Hlavní pozemní komunikace, umístnou na hlavní komunikaci a dopravní znakou Stj, dej pednost v jízd, umístnou na vedlejší komunikaci (41) -