POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXXII

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXXII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Mgr. Mario Bˆhme, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava Faökov, Tom ö Fomenko, Tereza Fricov, PhDr. Jan K brt, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Bc. Petr Milata, PhDr. Miloö Nov k, Ing. Eva Rojkov, Ing. Eva Svobodov, Ing. Marek VÌch äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, predplatne@predplatne.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH K oëek van m zmïn m v pojiöùovnictvì (Eva Trojanov ) Rozhovor s T. Prouzou, n mïstkem ministra financì...3 Experti ukonëili pr ce na d chodovè reformï (red)...3 Politika EU v oblasti finanënìch sluûeb pro roky 2005ñ2010 (Dieter Pscheidl)...4 N rodnì zpr va»ap o trhu pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu v»r za rok 2004 (Ing. V clav Zik n)...6 Valn hromada GrÈmia Alarm (AGA)...7 INFO z EvropskÈ unie (Ing. Josef»Ìûek, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jana PospÌöilov )...8 PojiötÏnÌ elektroniky a likvidace ökod (Ing. Martin Liöka)...10 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...11 PojiöùovnictvÌ a nanotechnologie ñ novè p Ìleûitosti a rizika (Ing. V clav Kodiö)...12 PojiötÏnÌ p eruöenì provozu n sledkem poû ru (Gerhard Hurek)...13 Nejz vaûnïjöì katastrofy ve svïtï v roce 2004 (Ing. Michal äkorpil)...15 Telegraficky (Eva Trojanov )...16 Setk nì odbornìk pro boj s pojistn m podvodem v TrenËÌnÏ (doc. RNDr. Milan äulista, CSc.)...16 Praxe, Spory, Stanoviska: K ot zce podvod v oblasti pojiöùovnictvì (JUDr. Vlasta Mikluö kov )...17 Rumunsk pojistn trh na cestï do EU (VladimÌr Pulchart)...17 ËastnÌci porad (doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc.)...18 VelkÈ pojistnè ud losti: Poû r baroknì zbrojnice na VyöehradÏ (Josef Hrubeö)...19 CONTENTS Expected changes in the insurance industry (Eva Trojanov ) Experts finished work on retirement reform (red) EU policy in the sphere of financial services in years 2005 to 2010 (Dieter Pscheidl)»AP National Report on loss liability insurance market in the Czech Republic in 2004 (V clav Zik n) Gremium Alarm General Assembly (red) INFO from the European Union (Josef»Ìûek, Miroslav Langhammer a Jana PospÌöilov ) Insurance coverage of electronics and loss assessment (Martin Liöka) From among the new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) Insurance business and nanotechnology ñ New opportunities and risks (V clav Kodiö) Insurance of business interruption due to fire (Gerhard Hurek) Most severe natural catastrophes in the world in 2004 (Michal äkorpil) By wire (Eva Trojanov ) Meeting of specialists involved in the battle against insurance fraud in TrenËÌn (Milan äulista) Practice, Disputes, Standpoints: As to the issue of fraud in the insurance sphere (Vlasta Mikluö kov ) Romanian insurance market on the way to the EU (VladimÌr Pulchart) Participants of meetings (Miroslav Str nsk ) Big insured losses: Fire of a baroque armoury in Vyöehrad (Josef Hrubeö) CALLING TO YOUR ATTENTION First article / an interview with Mr. Tom ö Prouza, the Deputy Finance Minister, is called Expected changes in the insurance industry. Mr. Prouza gives answers to Insurance Review. The first one in concerned with unification of the supervisory authorities, where details of the unification are currently under discussion. The most difficult issue is seen as unifying different approach of the supervisory bodies involved. Another issue responded to is concerning the Ministry of FinanceÇ amendment of private pension insurance and life assurance, where a change in insurance limits is planned. Last but not least question is concerning the Bill on Financial Conglomerates that is just about to be discussed and approved by the Senate. Mr. Prouza does not expect any major problems in this respect. Executive team of Experts finished work on retirement reform and handed over their Report to the Government, parliamentary parties and the public. The Report represents view and recommendations of the team members concerning the long expected and absent retirement reform. Political decision is expected to be made with regard to the current unsustainable financial system. It is recommended to prolong the period of the time for pension and to introduce direct payments of the state. The team considers preservation of the current high rate of income solidarity as possible and proposes two possible ways of fair-minded and poverty risk avoiding system. Substantial increasing of income of the pension system is not considered as a long-term sustainable solution. The executive team suggests immediate solving the so-called III rd pillar of the retirement system, i. e. pension supplementary insurance and life assurance. 2 POJISTNÝ OBZOR 8/2005

2 K oëek van m zmïn m v pojiöùovnictvì v souvislosti se sjednocenìm dozoru a k dalöìm aktu lnìm ot zk m poskytl PojistnÈmu obzoru exkluzivnì rozhovor n mïstek ministra financì Ing. Tom ö Prouza Poslaneck snïmovna jiû projednala v prvnìm ËtenÌ n vrh z kona o ÑsjednocenÈmì dozoru. Mohl byste charakterizovat stav praktick ch a organizaënìch p Ìprav na tuto v znamnou zmïnu? NynÌ intenzivnï diskutujeme se vöemi dozorov mi org ny o Ñdrobnostechì, jak mi jsou umìstïnì kancel Ì, sjednocov - nì pravidel a postup a slaôov nì poûadavk v Ëi dozorovan m subjekt m. Z kladnì kostru jiû m me a nynì do skl daëky doplúujeme jednotlivè detaily tak, aby bylo slouëenì co nejhladöì a omezenì Ëinnosti dozoru co nejmenöì. Form lnì slouëenì je ve svè podstatï jednoduchè. D leûitè a mnohem tïûöì je sjednotit rozdìlnè myölenì a p Ìstup jednotliv ch dozor. Jednotn p Ìstup k dozorovan m subjekt m a sniûov nì regulatornìch n klad na stranï st tu i trhu jsou dvïma hlavnìmi d vody pro p ipravenè slouëenì. Co p inese, podle vaöeho n zoru, tato zmïna pojiöùovn m a jejich klient m? Pojiöùovn m, kterè jsou souë stì finanënìch skupin, stejn pravidla a stejn p Ìstup k jednotliv m firm m ve skupinï. Vöem potom komunikujìcì a p edvìdatelnï postupujìcì dozor, kter se soust edì na nov tèmata. Velk d raz bude nutno kl st na dosud m lo pouûìvanou pojistnou matematiku p i povolovacì i kontrolnì Ëinnosti a v raznï se bude muset zlepöit analytick schopnost dozoru a zp sob vyuûìv nì dat, kterè m dozor k dispozici. V r mci sjednocenèho dozoru bude vìce prostoru takè na detailnì diskusi o ochranï spot ebitele a o narovn v nì regulatornìch podmìnek mezi sektory. ZatÌm jeötï z kony i Ëinnost dozoru poskytujì p Ìliö prostoru pro regulatornì arbitr û. V tïchto dnech se v tisku objevilo sdïlenì, ûe Ministerstvo financì hodl v p ÌötÌm roce motivovat sjedn v nì penzijnìho p ipojiötïnì. PoËÌt te s pravou i pro soukromè ûivotnì pojiötïnì? Ano, nav öenì limitu se t k obou st tem podporovan ch spo- enì na d chod. Budeme navrhovat spojenì daúov ch limit tak, aby si klient mohl zvolit vhodnïjöì produkt a v hy podle pot eby mïnit. Z roveú se ale bude muset posìlit transparentnost obou produkt tak, aby mïli klienti jasnou p edstavu o tom, co jim jednotlivè st tem podporovanè produkty mohou p inèst. Jak je stav projedn v nì z - kona o finanënìch konglomer tech? Jak hodnotìte v sledn snïmovnì tisk, kter bude postoupen Sen tu? Verze, kterou projedn Sen t, zachov v vöechny poûadavky p ÌsluönÈ smïrnice a vï Ìm, ûe bude rychle schv lena. NeoËek v m û dnè z sadnì problèmy. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov V konn t m expert po devìti mïsìcìch ofici lnï ukonëil po- Ë tkem Ëervence 2005 svoji pr ci na p Ìprav ch d chodovè reformy. Z vïreënou zpr vu p edal vl dï, z stupc m parlamentnìch stran a ve ejnosti. ÑTeÔ je na politicìch, co bude d lì, uzav el kapitolu koordin tor skupiny VladimÌr BezdÏk, kter se vracì na svè p vodnì pracoviötï do»eskè n rodnì banky. Redakce PojistnÈho obzoru povaûuje za d leûitè, zejmèna v souvislosti s p Ìpadn mi zmïnami v ûivotnìm pojiötïnì, sezn mit svè Ëten e se shrnujìcì kapitolou N - zory a doporuëenì V konnèho t mu. PolitickÈ rozhodnutì o strategii d chodovèho systèmu V d chodovèm systèmu p sobì navz jem protich dnè vlivy. V hody pro Ë st populace lze zìskat pouze na kor jinè Ë sti obyvatelstva. Neexistuje takov refor- Experti ukonëili pr ce na d chodovè reformï ma, kter by nikomu nezhoröila a alespoú nïkomu zlepöila p Ìjmovou perspektivu v d chodovèm vïku. Neexistuje ekonomicky ide lnì d chodov reforma nebo ide lnì d chodov systèm. Proto rozhodnutì o d chodovè reformï a budoucì podobï d chodovèho systèmu musì mìt v hradnï politick charakter. JedinÏ politici majì mand t uëinit rozhodnutì o vz jemnï protich dn ch prvcìch d chodovèho systèmu. RozhodnutÌ o d chodovè reformï je rozhodnutìm o tom, co m b t obïtov no jeho stabilitï. Nelze mìt souëasnï vysokè d chody, nìzk d chodov vïk a nìzkou p ÌspÏvkovou sazbu, resp. levn d chodov systèm. KlÌËovÈ ot zky PolitickÈ rozhodnutì o podobï d chodovèho systèmu je nutnè zejmèna v n sledujìcìch rovin ch: ñ Jak zajistit dlouhodobou finanënì udrûitelnost povinnèho d chodovèho systèmu? ñ Zda (a jak) diverzifikovat financov nì povinnèho d chodovèho systèmu? ñ Jak bude p Ìjmov solidarita v povinnèm d chodovèm systèmu? ñ Zda (a jak) eöit mezigeneraënì nespravedlnost povinnèho d chodovèho systèmu? Z vïreën zpr va jasnï dokumentuje, ûe na tyto ot zky neexistuje univerz lnì, objektivnì odpovïô. Kaûd ekonom m ûe mìt odliönè odbornè preference, vlastnì zkuöenosti, m ûe kl st r zn m prvk m r znè v hy d leûitosti apod. Nadto je d leûitè si uvïdomit, ûe tyto ot zky tvo Ì prov zan celek a nelze je od sebe umïle oddïlovat. OdpovÏÔ na jednu z nich m ûe v znamnï p edznamenat odpovïdi na ostatnì ot zky. Na tyto ot zky neexistuje univerz lnì odpovïô. Dokladem toho jsou i navrûenè varianty d chodovè reformy. Nap Ìklad varianta NDC (pr bïûnï financovan p ÌspÏvkovÏ definovan systèm) zajiöùuje finanënì udrûitelnost prost ednictvìm relativnìho snìûenì n hradovèho pomïru v d sledku p echodu na DC (p ÌspÏvkovÏ fi- POJISTNÝ OBZOR 8/2005 3

3 nancovan systèm) systèm. Nediverzifikuje financov nì povinnèho d chodovèho systèmu, spolèh i nad le plnï na PAYG (pr bïûnï financovan systèm) princip. P echodem na DC systèm sniûuje v znamnï p Ìjmovou solidaritu a zlepöuje mezigeneraënì spravedlnost. Naproti tomu varianta rovnèho d chodu dosahuje finanënì udrûitelnosti zvyöov nìm vïku pro odchod a do d chodu a poklesem n hradovèho pomïru. Nediverzifikuje financov nì povinnèho systèmu, kter z st v PAYG. V r mci povinnèho d chodovèho systèmu p in öì maxim lnì mìru p ÌjmovÈ solidarity, avöak v raznï sniûuje jejì objem, neboù kles povinn p ÌspÏvkov sazba. V raznï se zlepöuje mezigeneraënì spravedlnost povinnèho d chodovèho systèmu, zejmèna v d sledku r stu vïkovè hranice. PolitickÈ rozhodnutì by mïlo b t v souladu s ekonomick mi principy a mïlo by vzìt v vahu v chozì stav ËeskÈho d chodovèho systèmu. DneönÌ systèm nenì dlouhodobï finanënï udrûiteln. Vykazuje velmi vysokou mìru p ÌjmovÈ solidarity. StejnÏ tak je mu vlastnì velmi vysok objem tèto solidarity v d sledku vysokè p ÌspÏvkovÈ sazby. SystÈm je mezigeneraënï nespravedliv a jeho financov nì nenì diverzifikovanè. P i vah ch o d chodovè reformï vöak nestaëì zab vat se pouze dneönìm stavem, ale je t eba zohlednit trendy, kterè se budou prosazovat v p ÌötÌch desetiletìch. ParametrickÈ pravy d chodovèho systèmu, kterè posìlì jeho finanënì udrûitelnost, pravdïpodobnï d le zv öì p Ìjmovou solidaritu a mezigeneraënì nespravedlnost. Je nutnè vnìmat sekund rnì efekty, kterè takov v voj m ûe obn öet (zejmèna v oblasti trhu pr ce). D leûit ch ot zek je relativnï m lo, odpovïdì ovöem m ûe existovat mnoho. N zor V konnèho t mu je pouze jednou moûnou Ë sticì z tohoto öirokèho spektra. N zor V konnèho t mu D chodov systèm musì b t v raznï parametricky upraven. Je nezbytnè pokrëovat ve zvyöov nì vïkovè hranice pro odchod do d chodu. MÏla by se zv ûit zmïna financov nì d chodov ch n rok za obdobì n hradnìch dob pojiötïnì 1. ZavedenÌ p Ìm ch plateb st tu (kryt ch zv öenìm nep Ìm ch danì) za tato obdobì by umoûnilo p ÌjmovÏ neutr lnì snìûenì pojistnè sazby 2 (tj. p ÌmÈho zdanïnì pr - ce) s pozitivnìm dopadem na trh pr ce. P i v poëtu d chodu by byla tato platba (resp. vymï ovacì z klad) standardnï zohlednïna 3, coû by umoûúovalo zpr hlednit tento typ solidarity a uëinit ho spravedlivïjöìm 4. D leûitè je zv öenì motivace staröìch osob k setrv nì na trhu pr ce, nap Ìklad formou bonusu diferencovanèho podle dèlky Ñp esluhov nìì. Pomoci m ûe takè snìûenì pojistnèho pro osoby pracujìcì po dosaûenì d chodovèho vïku. MÌra p ÌjmovÈ solidarity je v dneönìm systèmu vysok. Lze ji na tèto rovni ponechat, coû eliminuje riziko chudoby u ohroûen ch skupin obyvatelstva. SouËasnÏ ovöem bude p sobit negativnï na trh pr ce a motivaci obëan platit vysokè pojistnè do rovnost skèho systèmu. Proto povaûujeme za vhodnè snìûit objem p ÌjmovÈ solidarity ve st tnìm pilì i. Jedna moûn cesta spoëìv ve snìûenì sazby odv dïnè do st tnìho pilì e a moûnosti uvolnïnè pojistnè spo it v FDC d chodovèm pilì i (fondov p ÌspÏvkovÏ definovan systèm). Druhou cestou m ûe b t zavedenì dvou strop pro placenì pojistnèho. PojistnÈ z v dïlk do prvnìho stropu by plnï plynulo do st tnìho d chodovèho systèmu. PojistnÈ z v dïlk p esahujìcìch prvnì hranici (avöak niûöì neû druh strop) by Ë steënï plynulo do st tnìho systèmu a Ë steënï do FDC pilì e. V dïlky p esahujìcì druh strop by nepodlèhaly placenì povinnèho pojistnèho do d chodovèho systèmu. Pro dlouhodobou udrûitelnost d chodovèho systèmu je d leûit zdrûenlivost v oblasti valorizace d chod. Pozornost se musì vïnovat takè nestarobnìm d chod m, zejmèna invalidnìm, kterè mohou slouûit jako n hraûka p edëasn ch d chod.» steënè eöenì moûnèho problèmu v tèto oblasti m ûe b t omezenì pobìr nì invalidnìho d chodu pouze na obdobì do dosaûenì statut rnì vïkovè hranice. V raznïjöì zvyöov nì p Ìjm d chodovèho systèmu nepovaûujeme za eöenì p ispìvajìcì k dlouhodobè udrûitelnosti. FDC pilì napom ûe snìûit mezigeneraënì nespravedlnost d chodovèho systèmu. ProspÏje takè z hlediska Ë steënè diverzifikace financov nì d chodov ch z vazk. Cenou za zlepöenì diverzifikace rizik, snìûenì mezigeneraënì nespravedlnosti a omezenì negativnìch dopad d chodovèho systèmu na trh pr ce bude vznik transformaënìho deficitu. Z fisk lnìho hlediska je vhodnè kalibrovat reformu d chodovèho systèmu tak, aby celkov deficit d chodovèho systèmu v ÑnejhoröÌchì letech nep ekroëil p smo 0,5 ñ 1 % HDP. Z technickèho hlediska lze tïchto strategick ch cìl dos hnout vìcero cestami. St tnì d chodov pilì m ûe mìt podobu jak rovnèho d chodu, parametricky 1 NynÌ jsou financov ny v r mci solidarity osob platìcìch pojistnè a osob kryt ch n hradnì dobou. 2 P i odhadu rozsahu n hradnìch dob na rovni 1/4 vöech pojiötïn ch dob a platbï z vymï ovacìho z kladu na rovni poloviny pr mïrnè mzdy lze odhadnout pokles pojistnè sazby na roveú zhruba 24 %. 3 Za p edpokladu v poëtu d chodu na z kladï celoûivotnìch v dïlk. 4 Dnes je v öe d chodu zìskan za obdobì n hradnìch dob z visl na p Ìjmech v obdobì mimo n hradnì doby, coû vede k tomu, ûe se stejn doba u dvou jedinc m ûe projevit ve v öi d chodu r znï. 5 ZadanÈ varianty je vhodnè analyzovat z hlediska mìry obtìûnosti jejich legislativnì implementace, z hlediska jejich dopad a n rok na regulaci finanënìch trh Ëi vznik nov ch segment regulace, z hlediska öiröìch dopad na dlouhodobè makroekonomickè prost edì v»r Ëi na soci lnì systèmy atd. Tyto Ëinnosti nemohly b t V konn m t mem oöet eny. Takov anal za by mohla demonstrovat v hody a rizika jednotliv ch variant d chodovè reformy mimo oblast d chodov ch systèm. upravenèho PAYG DB (DB = d vkovï definovan systèm) systèmu, tak i podobu NDC systèmu s minim lnìm garantovan m d chodem. V r mci kaûdè cesty lze nastavit d leûitè parametry zp sobem konzistentnìm se strategick m cìlem. Debata o konkrètnì cestï je d leûit, avöak sekund rnì. PrvotnÌ je nalezenì co nejöiröì shody nad podobou dlouhodobèho strategickèho cìle pro d chodovou reformu. Zvolenou strategii reformy je nutnè intenzivnï, otev enï a dlouhodobï komunikovat s ve ejnostì s cìlem zìskat podporu. Ta se poslèze projevì v kredibilitï strategie. Ta spolu s dostatkem informacì pom ûe obëan m zlepöit jejich rozhodov nì a zv öit tak jejich dlouhodobou ûivotnì roveú. SouËasnÏ s debatou o konkrètnì podobï strategie d chodovè reformy je vhodnè zajistit provedenì nezbytn ch anal z a vyuûitì jejich v sledk v oblasti legislativnìch n rok, regulaënìch n rok, dopad na celkovè ekonomickè a soci lnì prost edì a dalöìch p ÌpadnÏ identifikovan ch d leûit ch oblastì 5. Zvolenou strategii d chodovè reformy je nutnè zaëìt v praxi bez zbyteën ch odklad naplúovat konkrètnìmi dìlëìmi kroky. Pozornost by mïla b t zamï ena takè na aplikaci hospod skè politiky, kter zv öì pravdïpodobnost spïönè ekonomickè konvergence»r k vyspïl m evropsk m zemìm. Spolu s tìm je nezbytnè vhodnou politikou na trhu pr ce vytvo- it podmìnky pro zv öenì mìry zamïstnanosti, a to zejmèna v segmentu staröìch osob. DoporuËujeme takè bezodkladnï eöit problèmy tzv. III. pilì e d chodovèho systèmu, tj. penzijnìho p ipojiötïnì a ûivotnìho pojiötïnì. ÿeöenì ady jejich st vajìcìch potìûì nez visì na tom, zda, kdy a co se stane v povinnèm st tnìm d chodovèm systèmu. Pramen: Z vïreën zpr va ñ D chodov reforma: moûnosti a v hledy ( ad vl dy, Ëerven 2005, str. 83ñ86). 4 POJISTNÝ OBZOR 8/2005

4 JakÈ pr vnì novinky se oëek vajì v pojiöùovnictvì v p ÌötÌch pïti letech? Na to se redakce Versicherungsrundschau zeptala panì Dr. Irmfried SchwimannovÈ, vedoucì odboru politiky finanënìch sluûeb v EvropskÈ komisi, kter sestavila p Ìsluönou Ñzelenou knihuì. Zelen kniha politiky finanënìch sluûeb se zab v integracì finanënìch trh. JakÈ efekty si Komise slibuje od podpory tèto integrace? Jsme p esvïdëeni o tom, ûe finanënì integrace p ispïje k lepöì konkurenceschopnosti v EvropÏ i konkurenceschopnosti Evropy v Ëi svïtu. Sektor finanënìch sluûeb v r mci programu zamïstnanosti a r stu EvropskÈ unie, tzv. LisabonskÈ agendy, zìsk st ednì roli. Jednotn a hluboce likvidnì kapit lov trh m re lnè v hody, kterè musìme vyuûìt. A v neposlednì adï od sìlìcì integrace oëek v me i vyööì stabilitu. OnÏch 42 opat enì AkËnÌho pl nu pro finanënì sluûby (FSAP), kter jsou jiû tèmï ukonëena, v poslednìch pïti letech p inesla z sadnì a nezvratnou zmïnu pr vnìho r mce EvropskÈ unie a vedla k rozs hlè restrukturalizaci EvropskÈho finanënìho prost edì. FSAP lze jednoznaënï oznaëit jako spïönou akci. Politika EU v oblasti finanënìch sluûeb pro roky 2005ñ2010 Vzhledem k regulaënì vlnï v uplynul ch letech a v d sledku nastalè Ñp eregulaceì si pojiöùovnictvì vyû dalo legislativnì pauzu. Zelen kniha finanënìch sluûeb tomuto poûadavku z vïtöì Ë sti vyhovïla. JakÈ aktivity vöak lze v budoucnu p esto oëek vat? Jsme si velice dob e vïdomi, jak enormnìmu zatìûenì byly vystaveny spoleënosti v d sledku velkèho mnoûstvì novinek. Tyto inovace vöak byly smysluplnè a nutnè. V tèto ot zce panovala a panuje öirok shoda, a to i s resortem pr myslu. NynÌ vöak p jde o to, aby tyto potenci lnì v hody opat enì AkËnÌho pl nu byly p evedeny do hmatatelnè reality. Prioritou bude v p ÌötÌch letech realizace a prosazenì tïchto opat enì. Program, kter je zachycen v ZelenÈ knize, je programem konsolidace. Jiû probìhajìcì iniciativy jako je nap Ìklad nov r mec solventnosti pojiöùoven (Solvency II), musì b t dokon- Ëeny. Z konnè pravy v oblasti evropskèho sektoru finanënìch sluûeb se musì provï it, aby se odstranily p ÌpadnÈ protich dnè pravy respektive dvojitè pravy. St ednïdob m aû dlouhodob m cìlem by zde mohlo b t vypracov nì vlastnìho kodexu, jakèhosi ÑEuropean Rulebookì evropskè ho pr va pro sektor finanënìch sluûeb, kter by okamûitï pomohl mezin rodnï p sobìcìm spoleënostem, neboù by tak zìskaly jasnïjöì p ehled o pr vnìch podmìnk ch v EvropÏ. Zda je idea tohoto ÑEuropean Rulebookì realizovateln a v jakèm rozsahu, to bude jeötï p edmïtem anal z. Stav realizace smïrnic EU, kterè byly schv leny v oblasti politiky finanënìch sluûeb, je v jednotliv ch Ëlensk ch st tech unie r zn. Rakousko spolu s BelgiÌ zaujìmajì ËelnÈ mìsto ñ oba tyto st ty jiû majì realizovan ch vìce neû 80 % tïchto iniciativ. Budou se i v tèto oblasti takè prov dït provïrky konsolidace? NaöÌm cìlem je jednoznaënï i sledov nì realizace a prosazov nì p edpis EvropskÈ unie, kterè hodl me prov dït d slednï a velmi rozhodnï. Na naöì webovè str nce pravidelnï zve ejúujeme aktualizovanè informace o stavu realizace opat enì FSAP 1 v jednotliv ch Ëlensk ch st tech. Rakousko zde postupuje skuteënï velice p ÌkladnÏ. V z sadï je d leûitè, aby ËlenskÈ st ty a aktè i na trhu zìskali dostatek Ëasu na realizaci a aplikaci spoleën ch p edpis. V budoucnu bude pot eba peëlivï pl - novat Ëas na realizaci smïrnic a na vyd nì prov dïcìch opat enì. Vedle dodrûov nì lh t se vöak p irozenï rovnïû provï ujì detaily realizace v jednotliv ch st tech. TÏûiötÏ p itom spoëìv v tzv. Ñgoldplatinguì ñ tzn. jestli si ËlenskÈ st ty p i realizaci smïrnic nep id vajì dalöì pravy, s nimiû legislativa EU nepoëìt. TakovÈ pravy totiû mìsto integrace vedou k fragmentaci evropsk ch finanënìch trh : zpravidla pak hospod stvì omezujì vìce, neû je tomu v jin ch Ëlensk ch st tech a vedou ke zkreslov nì v r mci hospod skè soutïûe, coû p irozenï odmìt me. Vztahuje se konsolidace pouze na sledov nì pr vnì situace? Samoz ejmï se budeme zab vat i jin mi aspekty konsolidace, jako nap Ìklad evropsk mi strukturami dozorëìch org n. Multinacion lnì spoleënosti poûadujì pravy vedoucì k jasnïjöìm a mènï n kladn m internacion lnìm a mezisektorov m prav m v oblasti dozoru. HlavnÌ body zde tvo Ì nap Ìklad v voj spoleën ch informaënìch pravidel a form t vedoucìch ke snìûenì regulaënìch n klad, d le koordinace v mïny informacì a dat atd. Na integrovanèm evropskèm finanënìm trhu je efektivnì kooperace dozorëìch org n obzvl ötï d leûit, a to jak v rutinnìm provozu, tak v p ÌpadÏ jakèkoliv krizovè situace. D leûitou funkci nynì zìsk v Evropsk v bor dozorëìch org n pro pojiöùovnictvì a podnikovè starobnì zabezpeëenì (CEIOPS), z Ìzen v roce TÈma konsolidace se vöak vztahuje i na struktury v jednotliv ch finanënìch sektorech. Pr vï pro Rakousko je toto tèma v souëasnè dobï aktu lnì v souvislosti s p evzetìm nïmeckè Hypovereinsbanky italskou spoleënostì UniCredit. V oblasti finanënìch sluûeb ËinÌ podìl mezin rodnìch f zì a akvizic pouze 20 procent, ale v jin ch oblastech se pohybuje kolem 45 procent. Samoz ejmï se pt me, proë tomu tak je a vyz v me ËastnÌky trhu, aby n m pomohli identifikovat nejz vaûnïjöì problèmy a p ek ûky mezin rodnìch akvizic a f zì. Zelen kniha hovo Ì i o p ÌpadnÈ moûnè standardizaci urëit ch produkt v r mci EvropskÈ unie, nap Ìklad rizikovèho ûivotnìho pojiötïnì ñ znamen to tedy odklon od produktovè a sazbovè svobody, jìû bylo dosaûeno v roce 1994 v r mci vnit nìho pojistnèho trhu? AlternativnÌ d (takzvan Ñ26. pr vnì dì) pro ËastnÌky trhu a spot ebitele s mezin rodnì p sobnostì je v souëasnè dobï na nejr znïjöìch rovnìch a v nejrozliënïjöìch oblastech p edmïtem bou liv ch diskusì. V hody a proveditelnost takovèho Ñ26. pr vnìho duì ve smyslu vlastnìho a univerz lnï pouûitelnèho systèmu pravidel, kter by nebyl v rozporu s ostatnìmi 25 pr vnìmi dy, musì b t jeötï provï eny. Na tomto mìstï komise od ËastnÌk trhu oëek v odpovìdajìcì n vrhy eöenì. Koncepce plnï harmonizovanèho produktu nap Ìklad ve starobnìm zabezpeëenì, kter by vych zel pouze z vöeobecn ch obchodnìch podmìnek, n m p ipad p inejmenöìm stejnï obtìûn. V r mci konzultacì naöì ZelenÈ knihy si od ËastnÌk trhu slibujeme konkrètnì podnïty k tomu, ve kter ch Ë stech retailovèho obchodu m me zah jit dalöì pr ce. V tïchto oblastech pak pl nujeme postupnè z izov nì dalöìch Ñskupin fûraì, jichû se budou 1 europa.eu.int/comm/internal_market/finances/actionplan/index_de.htm#transposition POJISTNÝ OBZOR 8/2005 5

5 moci Ëastnit z stupci jednotliv ch odvïtvì i spot ebitel. Zde budou vznikat n vrhy eöenì. Tyto pr ce budou podporov ny i intenzivnìmi akademick mi v zkumn mi Ëinnostmi. V z sadï platì, ûe retailov trh bude tvo it tïûiötï pr - ce pro p ÌötÌch pït let. Komise si vöak je plnï vïdoma obtìûì vypl vajìcìch z jazykov ch, pr vnìch a daúov ch rozdìl. V ot zce zprost edkov nì finanënìch sluûeb se uv dì, ûe sice byly jiû provedeny urëitè p ÌpravnÈ pr ce, ale distribuce sluûeb mezi priv tnìmi z kaznìky je dajnï nad le nejednotn a nïkterè trhy jsou pr dokonce neproniknutelnè. Pr vï nynì ale bylo zprost edkov nì pojiötïnì podrobnï uspo d no dìky smïrnici o zprost edkov nì (2002/92EG) a vnit nì trh byl pro zprost edkovatele pojiötïnì koneënï zrealizov n. VidÌte v tèto oblasti jeötï dalöì pot ebu harmonizace? Lze oëek vat dalöì kroky s ohledem na moûnost poskytov nì sluûeb zprost edkovateli do zahraniëì, a to v z jmu plnè transparentnosti v oblasti odmïúov nì a vztah mezi zprost edkovateli a spoleënostmi. V z sadï ale usilujeme o stejnè r mcovè podmìnky jak pro distribuci bankovnìch, tak i pojistn ch produkt, nap Ìklad co se t k informaënìch a dokumentaënìch povinnostì nebo ustanovenì o kvalifikaci a v konu povol nì. Avöak i zde by reakci na naöi Zelenou knihu mïly uk zat, zda toto je oblast, na nìû m smysl d le pracovat. Jak tedy bude vypadat dalöì postup ze strany komise? Aû do 1. srpna 2005 bïûì konzultaënì lh ta ñ potè budou vöechna do tè doby obdrûen vyj d enì proëtena a zanalyzov na. V listopadu 2005 pak budou ve vlastnì BÌlÈ knize p edstaveny konkrètnì legislativnì iniciativy pro obdobì let 2005 ñ DÏkujeme V m za rozhovor. Mag. Dieter Pscheidl P eklad: Jaroslav KratochvÌl P evzato z Die Versicherungsrundschau 6/2005 N rodnì zpr va»ap o trhu pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu v»r za rok 2004 CelkovÈ p edepsanè pojistnè z pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zaznamen v od roku 1995 neust l meziroënì r st, kter p evyöuje inflaci. Tento r st je d n vïtöìm z - jmem klient o pojiötïnì odpovïdnosti jako celku projevujìcìm se v mìrnèm, ale trvalèm r stu pojistn ch Ë stek a rovnïû uvïdomïnìm si d leûitosti tohoto pojiötïnì v modernì dobï. NicmÈnÏ pojistnè sazby, i kdyû stabilnì, jeötï st le odr ûì vliv konkurenënìho prost edì zvl ötï v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu pr myslu a podnikatel. PodÌl pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu na celkovèm p edepsanèm pojistnèm z neûivotnìho pojiötïnì je dlouhodobï stabilnì a pohybuje se mezi 10 ñ 13 %. Po vstupu»eskè republiky do EU je zaznamen v n v raznïjöì r st popt vky po pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadou v robku, pojiötïnì profesnì odpovïdnosti u vybran ch profesì (zvl ötï advok ti a pr vnìci, architekti a inûen i ËinnÌ ve v stavbï) i po pojiötïnì odpovïdnosti managementu. äkodnì pomïr z pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu je st le p Ìzniv, avöak s dlouhodob m v hledem na postupnè zhoröov nì zvl ötï v pojiötïnì odpo- (zkr ceno) Ing. V clav Zik n, z stupce»ap v odpovïdnostnìm v boru CEA, Kooperativa, pojiöùovna, a. s. vïdnosti za ökodu pr myslu a podnikatel a v pojiötïnì profesnì odpovïdnosti st tnìch i soukrom ch nemocnic a pravdïpodobnï i nïkter ch ekonomick ch profesì. Pr mïrn v öe pojistnèho plnïnì v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu pr myslu a podnikatel ËinÌ KË v r p i n r stu poëtu pojistn ch ud lostì meziroënï o 4,0 ñ 7,5 %. NÌûe uveden tabulka dokumentuje daje o p edepsanèm pojistnèm a plnïnì v letech 2001 ñ äkodov pomïr (bez zapoëtenì rezerv) se pohybuje v poslednìch 3 letech v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou pr myslem a podnikateli v rozmezì 34 ñ 37 %, v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou obëany mezi 50 ñ 54 % a v pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zamïstnavatele zp sobenou zamïstnanci razem Ëi nemocì z povol nì toto procento ËinÌ 51 ñ 56 %. PojiötÏnÌ obecnè odpovïdnosti za ökodu pr myslu a podnikatel a pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadou v robku V obou tïchto pojiötïnì se pojistnè Ë stky pohybujì od 0,5 mil. do 500 mil., v jimeënï i v öe, nejëastïji mezi 20 aû 50 mil. KË, sjedn - vanè limity jsou vyööì pro zahraniëì neû pro tuzemsko. Zaznamen v se r st spolu ËastÌ z podnïtu pojiötïnèho. äkodnì pr bïh je r zn u jednotliv ch pojiöùoven, obvykle mezi 25 ñ 75 %, v û dnèm p ÌpadÏ vöak ne vìce neû 80 %. Moûnosti zajiötïnì jsou dobrè, s v jimkou nïkter ch pr myslov ch Ëi dopravnìch ËinnostÌ (pojiötïnì odpovïdnosti z provozu kolejov ch vozidel nebo plavidel) s pojistnou Ë stkou nad 20 mil. KË a pro krytì Ëist ch finanënìch ökod. U rizikovïjöìch v robk jsou moûnosti zajiötïnì komplikovanïjöì, jako nap. u farmaceutik, v robk urëen ch pro v robu dopravnìch prost edk (automobil, letadel, lodì a kolejov ch vozidel), jakoû i v robk zdravotnì techniky, rovnïû nalezenì zajistnèho krytì pro USA a Kanadu m ûe b t pro nïkterè v robky obtìûnè. PokraËuje mìrn r st popt vky zvl ötï u spoleënostì se zahraniënì ËastÌ a u firem s v razn mi dodavatelsko-odbïratelsk mi vztahy a aktivnìm v vozem (podmìnka odbïratele pro uzav enì kupnì smlouvy). Pozvolna rostoucì pr vnì vïdomì i pr vnì prava k jednor zovèmu odökodnïnì bolesti a ztìûenì spoleëenskèho uplatnïnì ovlivúujì sjedn v nì tïchto pojiötïnì na relativnï vyööì pojistnè Ë stky, neû tomu bylo v uplynul ch letech, rovnïû je z jem o pojistnè krytì mimo zemì»eskè republiky. Bez vlivu nez stanou ani poslednì pravy obëanskèho z konìku, pokud jde o jednor zovè odökodnïnì za ökodu zp sobenou usmrcenìm. PojiötÏnÌ profesnì odpovïdnosti za ökodu (mimo zdravotnick ch za ÌzenÌ a lèka ) PojistnÈ Ë stky se pohybujì od 1 mil. do 300 mil., nejëastïji mezi 5 aû 20 mil. KË. äkodnì pr bïh ËinÌ vïtöinou 25 ñ 50 %, u nïkter ch pojiöùoven i mènï. Moûnosti zajiö- Druh Předepsané pojistné v tis. Kč Vyplacená pojistná plnění v tis. Kč Pojištění odpovědnosti za škodu průmyslových a podnikatelských subjektů Pojištění odpovědnosti za škody obyvatel Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Celkem (Údaje za rok 2004 nejsou k dispozici) 6 POJISTNÝ OBZOR 8/2005

6 tïnì mohou b t sloûitïjöì od pojistnè Ë stky 20 mil. KË a pro urëitou profesi a rovnïû pro pojistnè krytì a legislativu USA a Kanady (advok ti). Neobvykle nìzk ökodnì pr bïh ve srovn nì se zahraniënìmi zkuöenostmi. PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou pojiöùovacìmi agenty a pojiöùovacìmi maklè i sjedn v jen nïkolik m lo pojiöùoven; zpravidla pro spolupracujìcì zprost edkovatele. PojistnÈ Ë stky nep ekroëì 100 milion KË. Z kladem pro v poëet pojistnèho je v öe hrubè roënì zprost edkovatelskè provize, jejì struktura a po- Ëet zamïstnanc. Toto povinnï smluvnì pojiötïnì je zajiötïnì schopnè do v öe uloûen ch limit v souladu s p Ìsluönou smïrnicì EU. PojiötÏnÌ profesnì odpovïdnosti za ökodu zdravotnick ch za ÌzenÌ a lèka PojistnÈ Ë stky se pohybujì od 1 mil. do 50 mil. KË, obvykle 5 nebo 10 mil. KË. äkodnì pr bïh u jednotliv ch pojiöùoven se pohybuje mezi 25ñ75 %. ZajiötÏnÌ od pojistnè Ë stky 10 mil. KË a pro ur- Ëitou profesi, jakoû i nestandardnì operace (kosmetick chirurgie, krevnì plazmy, endogennì infekce atp.) a klinickè testy, je Ëasto nutno eöit fakultativnìm zajiötïnìm s tendencì dalöìho zav dïnì nov ch v luk a limit zajistiteli. Pr vnì prava jednor zovèho odökodnïnì bolesti a ztìûenì spoleëenskèho uplatnïnì vyvol v z - jem o p ehodnocenì v öe sjednanè pojistnè Ë stky. Je zaznamen n zv öen z jem o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou neopr vnïn m z sahem do pr v fyzickè osoby na ochranu osobnosti. Neobvykle nìzk ökodnì pr bïh ve srovn nì se zahraniënìmi zkuöenostmi (podstatnï nìzk u soukrom ch lèka a vyööì u nemocnic) s prognûzou postupnèho zhoröov nì. R st pr vnìho vïdomì poökozen ch dos hnout vìce neû spravedlivè kompenzace zdravotnì jmy, a to i soudnì cestou. V öe zmìnïn prava obëanskèho z konìku ovlivnì z hy v öi pojistn ch Ë stek. Vliv medializace ökodnìch ud lostì poroste. PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökodu zp sobenou managementem PojistnÈ Ë stky se pohybujì od 5 do 100 mil. KË, v jimeënï i v öe, nejëastïji na pojistnè Ë stky 20 aû 50 mil. KË. äkodnì pr bïh je za trh st le nulov, coû je neobvyklè ve srovn nì s poslednìmi zahraniënìmu zkuöenostmi. Moûnosti zajiötïnì mohou b t v nïkter ch p Ìpadech (v öe pojistnè Ë stky, obor podnik nì, ekonomickè v sledky) obtìûnè, akceptace danèho rizika zajistitelem vyûaduje zevrubnè posouzenì rizika nejen finanënì anal zou. V p ÌpadÏ pojiötïnì nev robnìch organizacì, zvl ötï finanënì sfèry, je obstar nì zajiötïnì Ëasto obtìûnè pro mal z jem zajiöùoven o tento segment v rozvìjejìcìch se ekonomik ch. Produkt nabìzen vybran m klient m, s nimiû jsou zkuöenosti v jin ch odvïtvìch pojiötïnì. PojiötÏnÌ odpovïdnosti za ökody zp sobenè na ûivotnìm prost edì (ve smyslu z kona o prevenci z - vaûn ch hav riì Ë. 353/1999 Sb.) NÏkolik m lo pojiöùoven provozuje toto pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou pr myslovou hav riì na ûivotnìm prost edì, zpravidla v r mci obecnè odpovïdnosti a pro svè kmenovè klienty. PojistnÈ Ë stky zatìm nep ekra- ËujÌ hranici 100 mil. KË. V öe spolu ËastÌ se pohybujì mezi 200 tis. KË aû nïkolika desìtkami mil. KË. Mezi v luky pat Ì zneëiötïnì ûivotnìho prost edì z minulosti, zneëiötïnì pozvolnè, zneëiötïnì rozpt lenè a ökody zp sobenè na biodiverzitï. Rozsah pojiötïnè klientely vymezen uveden m z konem je dosud mal (pr myslovè podniky se z ejmï snaûì r zn mi technologick mi Ëi skladovacìmi opat enìmi dopad z kona na nï minimalizovat), ponïvadû je odhadem uzav ena asi necel stovka pojistn ch smluv. Pojiöùovny, kterè toto pojiötïnì provozujì, majì pot ebnou zajistnou kapacitu. PojiötÏnÌ n klad staûenì v robku z trhu Toto pojiötïnì sjedn vajì p ev ûnï mìstnì poboëky zahraniënìch pojiöùoven individu lnï vybran m klient m (zpravidla se zahraniënì kapit lovou ËastÌ), na z kladï jejich poûadavk jako doplúkovè pojiötïnì k pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadou v robku. Prodejnost je nìzk, coû je d no skuteënostì, ûe podniky bez zahraniënìho vlastnìka nemajì vïtöinou zpracov n program pro staûenì v robku z trhu, kter poûaduje zajistitel p ed akceptaci rizika a rovnïû skuteënost, ûe pojistn sazba je schvalov na zajistitelem, p i- Ëemû se jedn o produkt na naöe pomïry drah. Moûnosti zajiötïnì jsou velmi obtìûnè pro nïkterè rizikovè v robky, resp. pro USA a Kanadu. PojistnÈ Ë stky se pohybujì obvykle mezi 1 mil. aû 150 mil. KË p i vysok ch spolu Ëastech 1 aû 3 mil. KË. PoËet uzav en ch pojistek na trhu nep ekraëuje odhadem 20 smluv. Nelze vylouëit vïtöì z - jem o toto pojiötïnì v blìzkè budoucnosti. S ohledem na nìzkou mìru propojiötïnosti sk t trh pojiötïnì odpovïdnosti za ökodnì r stov potenci l a souëasnï je t eba p ihlèdnout k v öe zmìnïn m jev m a tendencìm ovlivúujìcìm ten kter produkt pojiötïnì, jakoû i k moûnosti sjednat jakèkoliv pojiötïnì (coû lze oëek vat u klient se zahraniënì kapit lovou ËastÌ a osobnìmi vazbami na mate skou zemi) u zahraniënì pojìöùovny v EU. Se vstupem»eskè republiky do EvropskÈ unie doch zì k p izp sobov nì podmìnek pojiötïnì situaci v EU, a to zvl ötï u pojiötïnì odpovïdnosti vybran ch profesì za ökodu, jakoû i odpovïdnosti za ökodu zp sobenou vadou v robku. Valn hromada GrÈmia Alarm Dne 27. dubna 2005 se v KongresovÈm s le Hospod skè komory»r v Praze konala jiû v po adì VI. Valn hromada Asociace technick ch bezpeënostnìch sluûeb GrÈmium Alarm. ValnÈ hromady se z - Ëastnilo 83 Ëlensk ch firem. Ve zpr vï o Ëinnosti prezident AGA Ing. V. Nepraö p ipomnïl to, Ëeho asociace dos hla, kterè koly splnila, podrobnïji se pak zab val tìm, co se nepoda ilo splnit. Zpr va o Ëinnosti stejnï jako zpr va o hospoda enì za minulè obdobì byly po zodpovïzenì nïkolika dotaz ËastnÌky schv leny. Mezi pozitiva minulèho obdobì urëitï pat Ì zlepöenì informaënìho servisu pro ËlenskÈ firmy, systèm odbornèho vzdïl v nì a ökolenì, rozhodujìcì podìl na normotvornè Ëinnosti oboru i pozice AGA v Hospod skè komo e»r a Ëinnost OborovÈho koordinaënìho mìsta. D leûit m bodem kaûdè valnè hromady je p ijetì pl nu Ëinnosti na dalöì volebnì obdobì a na letoönì ValnÈ hromadï to bylo i schv lenì Vize AGA pro dalöì v voj. Oba materi ly byly po diskuzi a drobnè pravï schv leny. JednÌm z klìëov ch bod byl takè rozpoëet. Spolu s rozpoëtem na p ÌötÌ dva roky bylo diskutov no i o zp sobu a v öi financov nì AGA ze strany Ëlen. Po delöì bou livè diskuzi byla p ijata varianta, kter sice zachov v diferencovanè platby podle obratu Ëlena, ale rozdìl mezi minim lnì a maxim lnì v öì se zmenöil. Valn hromada z roveú zaujala usnesenì, kterè by mïlo zabr nit nepoctiv m p Ìstup m k tèto z kladnì ËlenskÈ povinnosti. VI. Valn hromada zvolila novè prezidium AGA pro funkënì obdobì v letech 2005 ñ 2007: Ing. V. Nepraö (LIBRAX), Mgr. J. Douöa (TECHNICOM,), Ing. J. Dufek (CONSTRUCT A & D PLUS), Ing. P. Koktan (TESTALARM),V. Mr Ëek (ELñSIGN L), Ing. M. KoöÌ- Ëek (ZETTLER»R), V. LevÌËek (EUROALARM), JUDr.V. R ûiëka (ALKOM ñ IPC), Ing. J. M öa (RADOM), Bc. ä. Hluch (MORES) a R. SihelnÌk (MONTSERVIS). Zvolena byla i nov kontrolnì komise AGA. JejÌmi Ëleny se stali: J. Kubr (ELEKTROSIGN L), Ing. P. Svoboda (TIOS), Ing. S. Cafourek (MKDS BESY), Ing. P. Janeba (JANTARñSERVIS) a I. Kol (ELSERVIS). V n sledujìcì diskuzi zaznïla ada podnïtn ch n vrh pro dalöì pr ci AGA. T kaly se jednacìho du, zmïny stanov, OKM, spolupr ce s CI»AP, dalöì Ëinnosti IOñAGA, Ëlensk ch p ÌspÏvk, organizov nì odborn ch semin, postupnèho vytv enì region lnìch poboëek AGA, zabezpeëenì vozidel atd. Valn hromada v n slednï schv lenèm usnesenì ukl d prezidiu vyhodnotit veökerè n mïty a p ipomìnky, zaujmout k nim pìsemnè stanovisko a informovat o nich Ëlenskou z kladnu AGA prost ednictvìm Zpravodaje AGA v pr bïhu novèho funkënìho obdobì. NovÈ prezidium na svèm zased nì dne zvolilo prezidentem Ing. V clava Nepraöe. (AGA) POJISTNÝ OBZOR 8/2005 7

7 Konzultace o p ek ûk ch p eshraniënìch f zì a p evzetì zah jila Evropsk komise on-line konzultaci v oboru finanënìch sluûeb s cìlem zjistit, proë se ve finanënìch sluûb ch realizuje ve srovn nì s jin mi sektory mènï p eshraniënìch konsolidacì. Vöichni dotëenì byly vyzv ni, aby do poslali sv vyj d enì. On-line dotaznìk obsahuje celkem 40 moûn ch p ek ûek pro p eshraniënì f ze a p evzetì, kterè mohou ËastnÌci zak Ìûkovat. Vyjmenov ny jsou r znè pr vnì, daúovè a hospod skè p ek ûky, ale takè potìûe ze strany opat- enì a ustanovenì dozorëìch org n a p ek ûky na z kladï politick ch implikacì nebo protikladn ch z jm zamïstnanc. Ëast na anketï byla moûn prost ednictvìm internetov ch str nek Unie. Toto tèma bylo poprvè projedn - v no ministry hospod stvì a financì s bankovnìm sektorem v z Ì Jako moûn problèm byla oznaëena ustanovenì bankovnì smïrnice, kter umoûúujì n rodnìm dozorëìm org - n m blokovat f ze a p evzetì. Protoûe smïrnice pro pojiöùovnictvì obsahuje podobn ustanovenì, byl dot z n takè PojiöùovacÌ v bor, zda jsou v tèto souvislosti p ek ûky v pojiöùovnictvì. Jako doplnïnì by se chtïla Evropsk komise nynì dovïdït n zory vöech dotëen ch. Pozn. red.: Dne odeslala»ap vyplnïn dotaznìk EK i MF»R. Pramen: GDV Bericht aus Br ssel, Ë. 53 Revize smïrnice bezpeënèho designu vozidel Evropsk komise p edloûila 14. z Ì 2004 n vrh na pravu smïrnice z roku 1998, kter upravuje povinnè tvarovè charakteristiky vozidel (Design Protection Directive). N vrh komise byl projedn v n 21. dubna 2005 na ve ejnèm slyöenì v EvropskÈm parlamentu. AplikacÌ smïrnice do n rodnìch legislativ bylo v nïkter ch Ëlensk ch st tech podpo eno monopolnì postavenì v robc automobil ve v robï a distribuci takzvan ch viditeln ch n - hradnìch dìl (jako nap Ìklad n raznìk, kapot motoru, svïtel a ËelnÌch skel). Evropsk trh n hradnìch dìl vozidel se odhaduje na 10 miliard eur, z nichû velk Ë st je hrazena pojiöùovnami prost ednictvìm pojistn ch ud lostì. Evropsk komise navrhuje zapracovat do textu Ñoprav renskouì klauzuli umoûúujìcì pouûitì neorigin lnìch n hradnìch dìl pro opravy vozidel, coû podpo Ì harmonizaci liberalizace v EU. INFO z EvropskÈ unie P Ìstup CEA EvropötÌ pojistitelè (pozn. red.: vëetnï»ap) podporujì n vrh komise, kter usiluje o otev enì trhu s n - hradnìmi dìly v EU. SpoleËnÏ s dalöìmi ËastnÌky, jako jsou nez vislì v robci, servisy a klienti, prosazujì pojistitelè svè z jmy prost ednictvìm EvropskÈ kampanï za otev enì trhu s automobilov mi n hradnìmi dìly a servisem (ECAR ñ European Campaign for the Freedom of the Automotive Parts and Repair Market). PojistitelÈ zd razúujì, ûe liberalizace viditeln ch n hradnìch dìl neohrozì bezpeënost provozu. Vöechny z ËastnÏnÈ strany, kromï EvropskÈ asociace v robc automobil, shodnï konstatujì, ûe bezpeënost na komunikacìch nem nic spoleënèho s jednotn m designem a ûe pouze efektivnì legislativnì n stroj zaruëì bezpeënost prost ednictvìm p ÌsnÈ schvalovacì procedury jednotliv ch v robk. Tato procedura, vyûadujìcì bezpeënostnì technickè specifikace, je v souëasnè dobï pouûìv na na evropskè rovni. Otev enìm trhu viditeln ch n hradnìch dìl by se zv öila konkurence ve prospïch z kaznìk. CEA odhaduje, ûe ceny n hradnìch dìl jsou p ibliûnï o 10 % vyööì na monopolnìch trzìch. Nap Ìklad ve SpojenÈm kr lovstvì po otev enì trhu byl sledov n pokles cen nïkter ch origin lnìch dìl aû o 40 %. SouËasn trend v voje st le dokonalejöìch vozidel vöak navyöuje n klady na opravy. Kontrola tïchto n klad se st v st le vìce strategickou problematikou. Liberalizace viditeln ch n hradnìch dìl by napomohla stabilizaci n klad na pojistnè ud - losti a n slednï na v öi pojistnèho. DalöÌ v voj CEA ve spolupr ci s ostatnìmi ËastnÌky ECAR pokraëuje v jedn nì se z stupci EvropskÈ komise, EvropskÈ rady a EvropskÈho parlamentu, kte Ì jsou zainteresov ni na danè problematice.»asov r mec je zatìm nejist, ale pokraëujì pr ce v r zn ch v borech EvropskÈho parlamentu, coû by mohlo vèst k hlasov nì o pravï smïrnice koncem lèta. Pramen: CEA Executive Update, kvïten 2005 Mzdy v pr myslu a sluûb ch v roce 2002 eur celkem PPS Pr mïrnè mzdy v pr myslu a sluûb ch se v roce 2002 v jednotliv ch st tech dneönì EU25 znaënï liöily. NejvyööÌ pr mïrnè mzdy vykazovaly Velk Brit nie ( eur), Lucembursko ( eur), NÏmecko ( eur), ävèdsko ( eur) a Nizozemsko ( eur). NejniûöÌ pr mïrnè mzdy pak byly v Lotyösku (3200 eur), LitvÏ (3600 eur), Estonsku (4400 eur) a na Slovensku (5000 eur). Pr mïrn mzda v pr myslu a sluûb ch v dneönì EU25 v roce 2002 Ëinila eur. Je vöak t eba vzìt v vahu, ûe mimo zûnu eura jsou daje ovlivnïny tehdy platn m smïnn m kursem n rodnìch mïn k euru a ûe se v nich neodr ûely rozdìly v cen ch v jednotliv ch Ëlensk ch st tech. Po p epoëtu tïchto daj na standardy kupnì sìly (PPP ñ parity purchasing power), byly pr mïrnè roënì v dïlky v pr myslu a sluûb ch nejvyööì v Lucembursku ( euro), v NÏmecku ( eur), a ve VelkÈ Brit nii ( eur) a nejniûöì v Lotyösku (6410 eur), LitvÏ (7320 eur) a Estonsku (8470 euro). Pokud se t k jednotliv ch ekonomick ch ËinnostÌ, nejvyööì mzdy pobìrali finanënì zprost edkovatelè (viz tabulka). Pramen: EUROSTAT (STAT/05/68 ñ ) LepöÌ pr vnì p edpisy pro r st a pracovnì mìsta v EU AkËnÌ pl n s tìmto n zvem p edstavil 16. b ezna 2005 evropsk komisa G. Verheugen. CÌlem pl nu je p ehlednè a zjednoduöenè z konod rstvì a snìûenì spr vnìch n klad, aby se ulehëilo podnik m a urychlil se hospod sk r st a tvorba nov ch pracovnìch mìst. Bude vytvo ena skupina expert, kter m vypracovat Ëasov pl n pro realizaci tïchto n - vrh. Pl n p edpokl d n sledujìcì opat- enì: P edtìm, neû budou p ijaty novè pr vnì p edpisy, m probïhnout intenzivnì odhad d sledk, tj. ekonomick ch a soci lnìch konsekvencì, muži ženy finanční zprostředkovatelé EU Belgie Česká republika Dánsko Německo Estonsko Řecko x x x x x Španělsko Francie Irsko Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucembursko Maďarsko Malta x x x x x Nizozemsko Rakousko Polsko Portugalsko x x x x x Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Velká Británie x údaje nejsou dostupné 8 POJISTNÝ OBZOR 8/2005

8 p edevöìm m ale b t prozkoum n vliv novèho p edpisu na konkurenceschopnost podnik. D raz se klade na to, aby vöechny zainteresovanè osoby a skupiny mohly vyloûit v r mci odhadu d sledk svè pozice. Pamatuje se takè na zruöenì tïch na ÌzenÌ a smïrnic, kterè byly p ijaty p ed a jsou dosud v procesu pr vnì implementace, pokud tento proces dlouhou dobu stagnuje nebo pokud k n vrhu nebyl udïl n odhad d sledk. Tak chtïla nap. b val Prodiho komise upravit jednotnou evropskou smïrnicì velikosti balenì k vy. Tento n vrh chce komisa Verheugen nynì st hnout. MÌsto neust lè tvorby nov ch z kon majì b t prosazov na takè alternativnì eöenì, nap. samoregulace. Vedle obëan a nevl dnìch organizacì se majì silnïji angaûovat zejmèna jednotlivè ËlenskÈ st ty. Podle britskè studie, na kterou se Komise odvol v, totiû poch zì 80 % byrokratickè z tïûe ze Ëlensk ch st - t, protoûe ty Ëasto aplikujì smïrnice p Ìliö byrokraticky. Vcelku neobsahuje Verheugen v pl n û dnè z sadnï novè myölenky. Pojem Ñodhad d sledk ì se objevoval jiû p ed 20 lety, kdyû tehdejöì Evropsk komise p edstavila tzv. BÌlou knihu k zavedenì volnèho trhu, podle kterè mïly b t veökerè n vrhy z kon zkoum ny p edem z hlediska praktick ch d sledk. EvropötÌ pojistitelè, reprezentovanì CEA, tuto snahu Komise podporujì a vìtajì zejmèna lepöì ex-ante vyhodnocov nì moûn ch d sledk p ipravovan ch pr vnìch p edpis. Pramen: GDV Bericht aus Br ssel, Ë. 53 Zelen kniha o politice v oblasti finanënìch sluûeb na lèta 2005 ñ 2010 Evropsk komise prezentovala 3. kvïtna jiû dlouho oëek vanou Zelenou knihu o politice v oblasti finanënìch sluûeb na lèta 2005 aû Zd se, ûe Evropsk komise se snaûì dos hnout opravdov pokrok v integraci jednotnèho trhu prost ednictvìm kvalitnïjöì regulace. Komise se hodl soust edit na konsolidaci existujìcì legislativy a jejì efektivnì transpozici do n rodnìch z kon p ed tìm, neû zah jì pr ce na nov ch iniciativ ch. Komise je p ipravena upravit nebo dokonce st hnout existujìcì legislativu, pokud nesplúuje oëek vanè ekonomickè v sledky, coû je v souëasnè dobï znaënï neobvykl praxe a jedn se o chv lyhodn posun. Zelen kniha upozorúuje na nutnost vïtöìho sbliûov nì n rodnìch regul tor. EvropötÌ pojistitelè poukazujì na nedostateën v klad ustanovenì jednotliv ch smïrnic, coû vede ke zkreslenì interpretace nïkter ch text a k odliönosti pravidel uplatnïn ch v jednotliv ch Ëlensk ch st - tech. Je nutn vïtöì spolupr ce mezi dozorov mi org ny, a to nejenom za Ëelem vyhovïnì pot eb m nadn - rodnìch skupin. Komisi st le znepokojuje nìzk roveú integrace retailov ch finanënìch sluûeb. roveú p eshraniënìho n kupu finanënìch sluûeb z st v st le nìzk. Podle pr zkumu komise v roce 2004 ÑEurobarometrì pouze 1 % respondent m zkuöenost s n kupem ûivotnìho pojiötïnì p es hranice a pouze 5 % nïkdy uvaûovalo o n kupu ûivotnìho pojiötïnì v jinèm evropskèm st tï. Z kaznìci up ednostúujì sjedn v - nì pojiötïnì u zn m ch mìstnìch pojistitel z r zn ch d vod, k nimû takè pat Ì n slednè poskytov nì sluûeb, kulturnì a jazykovè d vody. DodateËn legislativa tento fakt tïûko ovlivnì. Legislativa vöak m ûe snìûit poëet p ek ûek, kter m ËelÌ mezin rodnì evropskè skupiny dìky r znorodosti p Ìstup jednotliv ch dozorov ch org n a dìky odliönosti v ËetnÌch pravidlech. NaötÏstÌ Solventnost II a Mezin rodnì standardy finanënìho reportingu (IFRS) figurujì mezi prioritami EU. P Ìstup CEA CEA vìt z vazek, ûe n vrhy budoucì legislativy jednotnèho trhu budou zaloûeny na p Ìsn ch hodnocenìch jejich dopadu a na Ëetn ch konzultacìch s klienty a s pojistiteli. CEA oceúuje skuteënost, ûe Evropsk komise vzala v vahu vïtöinu p ipomìnek pojistnèho odvïtvì a aktivnï se ËastnÌ na diskusi, kter byla nynì zah jena. DalöÌ v voj Zelen kniha o politice v oblasti finanënìch sluûeb na lèta 2005 ñ 2010 je p edloûena k ve ejnè konzultaci do 1. srpna a fin lnì verze bude prezentov na v listopadu Pozn.: plnè znïnì ZelenÈ knihy lze nalèzt na: finances/actionplan/index_ en.htm Pozn. red.: Zelenou knihu studujì p ÌsluönÈ odbornè org ny»ap, kterè takè zpracujì svè n mïty. Pramen: CEA Executive Update, kvïten 2005 P ipravili: Ing. Josef»Ìûek, Mgr. Miroslav Langhammer a Ing. Jana PospÌöilov In einer sich verändernden Welt ist die einzige Konstante die Bewegung Versicherungsexperte/-in Die INIS International Insurance s.r.o. ist eine Tochter der Volkswagen Gruppe und als firmenverbundener Makler für die Versicherungsverträge von ŠKODA AUTO a.s. und weiterer Konzernkunden tätig. Das Team, das Sie zur Verstärkung sucht, bearbeitet vor allem industrielle Risiken in allen Sparten. Der Einsatzort ist Mladá Boleslav. Sie besitzen mehrjährige Erfahrung im industriellen und gewerblichen Versicherungsgeschäft und weisen sicheres Auftreten und Verhandlungsgeschick auf? Sie haben gute Kenntnisse des lokalen Versicherungsmarktes und möchten Verantwortung für ein Team übernehmen? Organisatorische Fähigkeiten, prozessorientiertes Denken zeichnen Sie ebenso aus, wie Planungs- und Berichtserfahrung? Sie möchten gerne selbständig Industriekunden betreuen und eng mit Versicherungspartnern aus Deutschland zusammenarbeiten? Deutsch in Wort und Schrift, sowie der Umgang mit MS-Office-Produkten bereitet Ihnen keine Probleme? Eine enge Zusammenarbeit mit der Geschäftsführung und ggf. auch deren Vertretung ist für Sie eine Selbstverständlichkeit? Wenn Sie diese Herausforderung reizt, senden Sie uns bitte Ihre aussagekräftigen Bewerbungsunterlagen in deutscher Sprache an folgende Adresse: INIS s.r.o., ve ŠKODA AUTO a.s., z.h. Herrn Kordík Tř. V. Klementa 869, Mladá Boleslav ext.jozef.kordik@skoda-auto.cz POJISTNÝ OBZOR 8/2005 9

9 CÌlem tohoto p ÌspÏvku je shrnout z kladnì fakta a postihnout souëasnè trendy v pojiötïnì elektroniky (Electronic equipment and computer insurance) s pohledem na obvykle pojistiteln rizika a likvidace pojistn ch ud lostì a podat z kladnì p ehled o souvisejìcìch technick ch ot zk ch tohoto oboru, kterè lze nalèzt v literatu e samostatnï, bez souvislosti s ot zkami, t kajìcìmi se problematiky pojiötïnì. Pojem elektronika, definice elektronickèho za ÌzenÌ Elektronika ñ je obecnï oblast vïdy a techniky zab vajìcì se studiem a vyuûìv nìm jev elektrickè vodivosti ve vakuu, v plynech a pevn ch l tk ch. DÏlÌ se na elektroniku fyzik lnì, zab vajìcì se fyzik lnìmi jevy ve v öe uveden ch oblastech, a elektroniku pr myslovou, zab vajìcì se teoriì a praxì souë stek, struktur a jejich obvod. Elektroniku pr myslovou lze v z sadï rozdïlit na elektroniku zab vajìcì se systèmy pro p enos informacì (sdïlovacì technika, v poëetnì technika, spot ebnì elektronika apod.) a elektroniku zab vajìcì se systèmy pro ÌzenÌ, p enos a zmïnu parametr elektrickè energie. ElektronickÈ za ÌzenÌ ñ je obtìûnè uvèst jednoznaënou definici. Pro Ëely zat ÌdÏnÌ do pojiötïnì je moûnè vyjìt z n sledujìcìch dvou kritèriì: 1. za ÌzenÌ musì mìt nìzkonapïùovè nap jenì (kabelem z rozvodnè sìtï, bateriì, akumul tory...), 2. za ÌzenÌ musì obsahovat elektronickè souë sti, kterè tvo Ì p evaûujìcì poëet ze vöech konstrukënìch prvk. Z kladnì skupiny obvykl ch elektronick ch za ÌzenÌ jsou n sledujìcì: poëìtaëe, jejich p ÌsluöenstvÌ a souë sti, p Ìstroje pro p enos a zpracov - nì obrazu, zvuku a dat, telekomunikaënì za ÌzenÌ dr tov i bezdr tov, vybavenì studiì, mobilnì p enosov za ÌzenÌ apod., lèka skè diagnostickè a terapeutickè p Ìstroje, pr myslovè regulaënì a ÌdÌcÌ systèmy, ostatnì (zabezpeëovacì systèmy, sledovacì systèmy, testovacì systèmy, mï ÌcÌ p Ìstroje elektrick ch a neelektrick ch veliëin...). DomnÌv me se, ûe jako elektronickè za ÌzenÌ nelze ch pat takovè PojiötÏnÌ elektroniky a likvidace ökod Ing. Martin Liöka, INSERVIS spol. s r.o. za ÌzenÌ, kterè sice obsahuje elektronickè prvky, avöak pouze v nep evaûujìcìm poëtu a kterè majì doplúkovou funkci (p ÌsluöenstvÌ). P Ìklady: automobil (aëkoliv je vybaven elektronick m vst ikovacìm systèmem, ABS a navigaënìm systèmem), obr bïcì stroj (aëkoliv je vybaven autonomnìm ÌdÌcÌm systèmem). CharakteristickÈ vlastnosti Technologick m pokrokem p edevöìm v mikroelektronice a pouûitìm integrovan ch obvod s vysokou hustotou integrace se neust le zvyöuje sloûitost za ÌzenÌ za souëasnè miniaturizace komponent. PouûitÌm nov ch konstrukënìch technologiì, jako je SMT (Surface Mounting Technology ñ technologie povrchovè mont ûe), je opravitelnost mimo vybavenè autorizovanè servisy obtìûn.»asto i tam se vymïúujì celè moduly, desky, nebo kompletnì za ÌzenÌ, aëkoliv je z vada ban lnì. Ceny, trendy Pro celou oblast elektroniky nelze pouûìt stejnè trendy v voje cen. Kaûd vì, ûe v ned vnè minulosti prudce poklesly ceny person lnìch poëìtaë a p ÌsluöenstvÌ. Pokud tento fakt opomineme p i stanovenì pojistn ch Ë stek, m ûe b t pojiötïn majetek zbyteënï nadhodnocen. P i likvidaci ökody je nutno vych zet ze skuteën ch (aktu lnìch) nov ch cen. V souëasnè dobï je cena person lnìch poëìta- Ë stabilizov na, avöak doch zì k neust lèmu r stu v konu a uûitn ch vlastnostì. K poklesu cen doch zì u nov ch v robk kr tce po uvedenì na trh (d Ìve LCD monitory, nynì plazmovè a LCD televizory, navigaënì systèmy GPS). Ceny pr myslovè elektroniky, ÌdÌcÌch systèm a mï ÌcÌ techniky jsou vìcemènï stabilnì a indexy r stu ceny odpovìdajì spìö strojìrensk m v robk m. Elektronick za ÌzenÌ vykazujì velmi vysokou koncentraci hodnoty, vzhledem k mal m rozmïr m. NenÌ neobvykl hodnota KË / m 2 plochy. To je nutno uv ûit p i posuzov nì rizika jak u pojiötïnì majetku, tak i p epravy. P i p epravï dojde snadno k p ekroëenì limitu odpovïdnosti dopravce dle Ël. 23 odst. 3 mluvy CMR. éivotnost technick a mor lnì Technickou dobou ûivota rozumìme maxim lnì dobu, po kterou bude moci za ÌzenÌ plnit svoji funkci za obvyklè intenzity vyuûìv nì, obvykl ch podmìnek a doporuëenè drûbï. U nïkter ch elektronick ch za ÌzenÌ (v poëetnì technika, spot ebnì elektronika) je nutno Ëasto zvaûovat i opot ebenì mor lnì. Mor lnì opot ebenì se zpravidla uvaûuje, pokud se p vodnì vïc jiû nevyr bì a moûn n hrada vykazuje nejmènï o 30 % vyööì parametry a uûitnè vlastnosti. Rozsahy pojistnèho krytì PojiötÏnÌ elektroniky je typu all- -risks, tedy kryta je jak koliv nahodil ud lost, majìcì za n sledek poökozenì nebo zniëenì pojiötïnè vïci, pokud nenì uvedena ve v luk ch. Rozsah krytì je u jednotliv ch pojistitel r zn, nicmènï obvykl pojiötïn rizika jsou: FLEXA, smog, kou, korozivnì plyny, povodeú, z plava, zkrat, p epïtì, chyby projektu, vadn konstrukce a materi l, chyby obsluhy, nedbalost, neodbornost, nepozornost, kr deû, loupeû, sesuv p dy, poökozenì / ztr ta p i p epravï. V p ÌpadÏ pojiötïnì v poëetnì techniky mohou b t kryty ökody na nosiëìch dat i na vlastnìch datech nezbytn ch k z kladnìmu provozu za ÌzenÌ (firmware, OEM software). Pokud jsou kryty ökody na jin ch datech, zpravidla je plnïnì omezeno na plnïnì za znovupo ÌzenÌ limitem stanovenèho objemu dat. Na pojiötïnè materi- lnì ökody m ûe b t d le v z no pojiötïnì omezenì nebo p eruöenì provozu Ëi p ipojiötïnì nïkter ch doplúkov ch rizik. V luky Pojistky zpravidla obsahujì n - sledujìcì v luky: n sledky trvalèho provozu, p irozenè st rnutì a opot ebenì, koroze, eroze, myslnè poökozenì, hrub nedbalost, nedodrûenì p edepsan ch postup pro provoz a drûbu, ökody na v mïnn ch dìlech a dìlech se snìûenou ûivotnostì, spot ebnìch materi lech apod., v lka, terorizmus, nepokoje, st vka... Rizika a jejich posuzov nì p i likvidaci ökody Blesk/p epïtì Blesky vznikajìcì p i bou k ch jsou elektrickè v boje mezi mraky, nebo mezi mraky a zemì. P i blesku protèk proud desìtek aû stovek tisìc ampèr. Pokud se jedn o p Ìm der blesku do objektu nebo do elektrickèho vedenì, tak ve vïtöinï p Ìpad je elektronickè za ÌzenÌ zcela zniëeno. P i blesku pronikajì do vöech metalick ch vedenì p epïùovè impulsy, kterè se öì Ì na velkè vzd lenosti. P epïùovè impulsy se vyskytujì nejëastïji v nap jecì sìti, ale takè ve vöech dalöìch rozvodech, jako jsou nap. telefonnì, datovè, zabezpeëovacì apod. Obdobn p epïtì, avöak s niûöì energiì, vznikajì takè v d sledku lidskè Ëinnosti, p i zapìn nì a vypìn nì spot ebië, p edevöìm motor, transform tor apod. I v tomto p ÌpadÏ m ûe dojìt k poökozenì nebo zniëenì elektronickèho za ÌzenÌ. Poû r Poû r za ÌzenÌ b v zpravidla ökodou tot lnì. P i poû ru vöak 10 POJISTNÝ OBZOR 8/2005

10 m ûe dojìt k poökozenì s lav m teplem i mimo vlastnì ohnisko. PovolenÈ skladovacì teploty elektronick ch souë stì nep ekraëujì +85 aû +110 C (podle druhu). V p ÌpadÏ poû ru v blìzkosti mohou b t za ÌzenÌ vystavena tïmto teplot m, aniû jsou zjiötïny viditelnè stopy poökozenì. P i zasaûenì spalinami je nebezpeëì zp sobeno agresivnìmi slouëeninami chlûru a jin ch l tek, zp sobujìcìmi korozi ûelezn ch i neûelezn ch kov. Za ÌzenÌ je vûdy nutno neodkladnï prohlèdnout a posoudit moûnost odbornè sanace. Voda Pokud je za ÌzenÌ p Ìmo zasaûeno vodou a je pod napïtìm, mohou nastat vnit nì zkraty a elektrochemick koroze. Pokud voda vnikla do za ÌzenÌ galvanicky odpojenèho od nap jenì, m ûe b t za ÌzenÌ opravitelnè. V tomto p ÌpadÏ je vöak nezbytnè provèst neodkladnè vysouöenì a dalöì odbornè sanaënì z kroky. Chyby obsluhy P edstavujì znaënè procento vöech ökod, ökody z tèto p ÌËiny se velmi obtìûnï provï ujì. Je t eba se zab vat tèû ot zkou, zdali mïl pracovnìk nezbytn opr vnïnì a kvalifikaci k Ëinnosti, jak je zp sob obsluhy vymezen n vodem v robce nebo internìm p edpisem provozovatele. DalöÌ souvisejìcì ot zkou k diskusi je moûn chyba konstrukce (nap. software), kter p ipustì nastavenì provoznìho reûimu vedoucìho k hav rii. MechanickÈ poökozenì P ipad v vahu p edevöìm p i pojiötïnì rizika p epravy. Vûdy je nezbytnè posoudit charakter za- ÌzenÌ ñ co a jak m zp sobem se mohlo poökodit. P enosnè p Ìstroje jsou vûdy konstruov ny na riziko vibracì a (menöìch) mechanick ch r z. ElektronickÈ sou- Ë sti jsou Ëasto bez poökozenì, zv öen m rizikem jsou p esnè mechanickè a elektromechanickè dìly. OstatnÌ»asto se st v, ûe za ÌzenÌ p estane plnit funkci a nelze jednoznaënï stanovit konkrètnì p ÌËinu. Je t eba mìt vûdy na pamïti, ûe krytè jsou ökody vzniklè n hle a neoëek vanï, nikoliv v d sledku p sobenì dlouhodobèho provozu. U stroj m ûeme posoudit vizu lnï Ëi pomocì mï enì stupeú opot ebenì klìëov ch dìl a rozhodnout, zdali jiû nebyla p ekroëena technick doba ûivota. U sloûit ch elektronick ch za ÌzenÌ je to obtìûnïjöì. Poruchy zpravidla nejsou vizu lnï zjistitelnè, diagnostika odpovì pouze na ot zku, kter dìl je vadn. V robci ud vajì pl novanou technickou dobu ûivota podle charakteru v robku v rozsahu 5 ñ 25 let. SkuteËn technick doba ûivota je d na spolehlivostì celèho za ÌzenÌ, kter z visì na spolehlivosti jednotliv ch komponent, konstrukci a d le na vnit nìch degradaënìch procesech. PodrobnÈ informace od v robce neb vajì dostupnè, u pr myslov ch elektronick ch za ÌzenÌ, mï ÌcÌ a diagnostickè techniky nenì v jimkou bezchybn funkce i po 20 ñ 30 letech. Prevence ökod PreventivnÌ opat enì jsou obdobn jako u jin ch typ pr myslov ch rizik. Podle naöeho n zoru je vöak pot eba zvl ötnì pozornost vïnovat kategoriìm: ochrana elektronick ch za ÌzenÌ p ed p epïtìm/bleskem ñ u objekt s vysokou koncentracì elektronick ch systèm je nezbytn ochrana (funkënìmi!) hromosvody proti atmosfèrick m jev m, ve spojenì s kvalitnì p epïùovou ochranou nap jecìch sìtì, chyby obsluhy ñ u sloûit ch systèm je nezbytnè db t na odpovìdajìcì odbornou kvalifikaci obsluhy, zajiötïnì p Ìstupov ch pr v a ostatnìch organizaënìch opat enì k zamezenì neodbornè manipulace Ëi z sahu. Tato doporuëenì vych zì ze zkuöenostì p i posuzov nì ökodn ch ud lostì a ze statistick ch daj Munich-Re.»etnost v öe uveden ch p ÌËin ökod na elektronice je mezi 55 % aû 85 %, podle charakteru za ÌzenÌ. S rozvojem informaënìch technologiì a Internetu se rozöi ujì i poûadavky na optim lnì pojistnè krytì p Ìsluön ch elektronick ch systèm. P vodnì all-risks pojiötïnì elektroniky bylo zamï eno pouze na materi lnì ökody. NynÌ se vyskytujì poûadavky na krytì doplúkov ch rizik, jako je ztr ta nebo poruöenì dat, pr nik do systèm a jinè druhy poëìta- ËovÈ kriminality. Sloûitost technickè problematiky a vysok finanënì rizika s sebou automaticky p in öejì i zv öenè poûadavky na odbornost p i posuzov nì vznikl ch ökodn ch ud lostì. Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Vyhl öka Ë. 226/2005 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 247/2001 Sb., o organizaci a Ëinnosti jednotek poû rnì ochrany ( Ëinnost ). 2. Z kon Ë. 229/2005 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 111/1994 Sb., o silniënì dopravï, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 361/ 2000 Sb., o provozu na pozemnìch komunikacìch a o zmïn ch nïkter ch z kon, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). Novela z kona Ë. 11/1994 Sb. se t k podmìnek provozov nì taxisluûby, registru dopravc, centr lnìho registru dopravc, n vrh na zruöenì ûivnostenskèho opr vnïnì dopravce, kter p estal splúovat podmìnku dobrè povïsti nebo finanënì zp sobilosti. Novela z kona Ë. 361/2000 Sb. stanovì lh ty pro v mïnu idiësk ch pr kaz. 3. SdÏlenÌ Ë. 233/2005 Sb., kter m se vyhlaöuje pro Ëely st tnì soci lnì podpory a soci lnì pot ebnosti Ë stka odpovìdajìcì 50 % pr mïrnè mïsìënì mzdy v n rodnìm hospod stvì za kalend nì rok 2004 ( Ëinnost ). Tato Ë stka ËinÌ 9000 KË. 4. Vyhl öka Ë. 236/2005 Sb., kterou se prov dì nïkter ustanovenì z kona Ë. 96/1993 Sb., o stavebnìm spo enì a st tnì podpo e stavebnìho spo enì a o doplnïnì z kona Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì z kona Ë. 35/1993 Sb., ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). 5. Vyhl öka Ë. 244/2005 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost ). ZmÏny se t kajì vyd v nì nov ch osvïdëenì o registraci vozidla. 6. Vyhl öka 245/2005 Sb., o n leûitostech informaënìch ötìtk a plak t s daji o spot ebï pohonn ch hmot a emisìch CO2 p i prodeji nov ch osobnìch vozidel ( Ëinnost ). Prov dïcì vyhl öka k z konu Ë. 56/2001 Sb., o podmìnk ch provozu vozidel na pozemnìch komunikacìch a o zmïnï z kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötïnì odpovïdnosti za ökodu zp sobenou provozem vozidla a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon (z - kon o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla), ve znïnì z kona Ë. 307/1999 Sb., ve znïnì z kona Ë. 103/2004 Sb., k provedenì ß 24 odst. 2 pìsm. m). ätìtek s daji o spot ebï pohonn ch hmot a emisìch CO 2 se na prodejnìm mìstï umìsùuje na kaûdèm novï vyrobenèm osobnìm automobilu nebo v jeho blìzkosti na z etelnï viditelnèm mìstï. Na z etelnï viditelnèm mìstï se umisùuje i plak t nebo obrazovka se seznamem daj o spot ebï a emisìch nov ch aut zde nabìzen ch nebo vystaven ch. 7. Vyhl öka Ë. 250/2005 Sb., o z vazn ch formul Ìch na pod v nì n vrh na z pis do obchodnìho rejst Ìku ( Ëinnost ). Z vaznè formul e jsou obsaûeny v p Ìloh ch 1 aû 14 vyhl öky. Ministerstvo spravedlnosti uve ejnì formul e a seznam p ikl - dan ch listin (p Ìloh) z roveú zp sobem umoûúujìcìm d lkov p Ìstup a zp ÌstupnÌ stejn m zp sobem bez zpoplatnïnì obsah formul. 8. Z kon Ë. 251/2005 Sb., o inspekci pr ce ( Ëinnost ). Z kon upravuje z ÌzenÌ a postavenì org n inspekce pr ce jako kontrolnìch org n na seku ochrany pracovnìch vztah a pracovnìch podmìnek, p sobnost a p Ìsluönost org n inspekce pr ce, pr va a povinnosti p i kontrole a sankce za poruöenì stanoven ch povinnostì. 9. Z kon Ë. 253/2005 Sb., kter m se mïnì nïkterè z kony v souvislosti s p ijetìm z kona o inspekci pr ce ( Ëinnost ). JUDr. Ji ina Kotrbat POJISTNÝ OBZOR 8/

11 Podle jednè z definic nanotechnologie a nanovïda p edstavujì novè p Ìstupy k v zkumu a v voji, jejichû cìlem je ovl dnout struktur lnì podstatu a chov nì hmoty na rovni atomu a molekul. P edpona nano m sv j p vod v eckèm v razu trpaslìk a ozna- Ëuje velikost 10 ñ9, tj. jednu miliardtinu. Jeden nanometr je miliardtina metru, desettisìckr t menöì neû tlouöùka lidskèho vlasu. V dalöìm textu je termìn nanotechnologie pouûìv n jako hromadn pro spoleënè oznaëenì r zn ch obor nanovïdy a nanotechnologiì. NÏkte Ì vïdci povaûujì objevenì nanotechnologiì za poë tek novè pr myslovè revoluce s doposud nep edstaviteln m dopadem na spoleënost, hospod stvì a ûivot kaûdèho z n s. Jejich zvl dnutì a pouûìv nì bude rozhodovat o ekonomickèm potenci lu, vojenskè sìle a celkovèm postavenì jednotliv ch st t v globalizovanèm svïtï. Nanotechnologie zmïnì cel st vajìcì svït ñ je to pouze ot zka Ëasu. Na druhè stranï existujì i velk potenci lnì rizika. Spoluzakladatel spoleënosti Sun Microsystems Bill Joy varuje, ûe nanotechnologie mohou zniëit veöker ûivot na planetï v p ÌpadÏ, ûe by se nanostroje mohly dostat mimo kontrolu lidì, samovolnï se reprodukovat a zdokonalovat a za tìmto Ëelem rozebrat na roveú atom veökerou ostatnì hmotu. Molekuly, kterè budou schopny se organizovanï seskupovat, nap. p i masovè v robï pamïùov ch jednotek miniaturnìch poëìtaë by mohly p edstavovat znaënou hrozbu tìm, ûe by se mohly transformovat do umïl ch organizm obdobn ch vir m a zniëit buúky ûiv ch organism. Ztr ta kontroly nad vyspïl mi produkty nanotechnologiì by podle jeho n zoru mohla mìt na p ÌrodnÌ zdroje stejn dopad jako n sledky jadernè reakce. S ohledem na st vajìcì stupeú rozvoje nanotechnologiì jde prozatìm o rizika, se kter mi se setk v me pouze ve sci-fi literatu e a filmech. V roba v nanorozmïru vych zì ze dvou z kladnìch koncepcì. Ta prvnì spoëìv v miniaturizaci st - vajìcìch produkt nebo systèm ; ta druh napodobuje p Ìrodu umïl m vytv enìm struktur poëìnaje atom rnì a molekul rnì rovnì. SvÏtov trh produkt zaloûen ch na vyuûitì nanotechnologiì v roce PojiöùovnictvÌ a nanotechnologie ñ novè p Ìleûitosti a rizika Ing. V clav Kodiö, Kooperativa, pojiöùovna, a.s dos hl 55 mld. eur. Do roku 2010 se oëek v ûe vzroste na nïkolik set miliard eur. NÏkterÈ moûnosti pouûìv nì nanotechnologiì MedicÌna, vëetnï miniaturizace diagnostick ch n stroj Farmaceutick pr mysl InformaËnÌ technologie (V r by poëìtaëe mïly mìt ÑlidskÈì vlastnosti.) V roba a uchov v nì energie (Automobil poh nïn vodìkem s Ñnano n drûìì by mohl mìt na jedno tankov nì dojezd aû 8000 km. Ultra tenkè sol rnì panely ve formï povlak nebo n tïr na budov ch a komunikacìch budou schopny produkovat elektrickou energii o 80 % levnïji neû dneönì elektr rny.) NovÈ materi ly na b zi nanotechnologiì ovlivnì vöechna odvïtvì éivotnì prost edì a potravin stvì BezpeËnost a obrana Nanomotory, nanoroboty, sloûitè nanostrojìrenstvì, nanochemie... Nanotechnologie a pojiöùovnictvì Podle hlavnìho risk managera Swiss Re jsou nanotechnologie nejd leûitïjöìm nov m p Ìstupem k pr myslovè v robï. Experti Swiss Re proto vïnujì vysokou pozornost rozboru a vyhodnocov nì potenci- lnìch rizik a p Ìnos nanotechnologiì jak pro pojiöùovny a zajiöùovny, tak pro lidskou spoleënost jako takovou. Jakmile budou zìsk na vïrohodn z kladnì data, budou mìt pojiöùovny lepöì moûnost odhadnout v öi potenci lnìch ökod, kalkulovat pojistnè a poskytnout odpovìdajìcì pojiötïnì. ZpoË tku musì pojistn pr mysl usilovat o ocenïnì celkovèho rizika p edstavovanèho nanotechnologiemi jako takov mi. PotÈ, kdy bude moûnè toto riziko ocenit, pojiöùovny mohou definovat, co bude ch p no jako pojistnè ud losti a rozhodnout jak je efektivnï likvidovat. Nanotechnologie pat Ì do kategorie p evratn ch rizik a jejich ökodnì potenci l prozatìm nenì moûnè odhadnout. Podstata rizik, moûnost opakujìcì se kumulativnì ztr ty, odliönè chov nì produkt vyroben ch pomocì nanotechnologiì je ËinÌ pro pojiötïnì naprosto nov m fenomènem. Pojiöùovn m chybì dlouhodobè zkuöenosti a na vïdeckè rovni doposud nebyly provedeny toxikologickè studie nebo dlouhodobè pokusy vliv nanotechnologiì na lidsk organismus. Podle Swiss Re musì mìt pojiöùovny trpïlivost a pouëit se i z minul ch zkuöenostì, jako je nap. azbest, kter byl po desetiletì oblìben a jeho pouûìv nì znaënï rozöì eno. P esto, ûe azbestov vl kna ve svè podstatï nejsou toxick, jejich forma a p edevöìm mal velikost mohou zp sobit v ûn poökozenì a nemoci plic, vëetnï rakoviny. Substance vyrobenè s pouûitìm nanotechnologìì jiû nynì pouûìvajì v robci kosmetiky, elektrotechnick, automobilov a leteck pr mysl. VÏtöina expert se shoduje, ûe v souëasnèm dobï je nejvïtöì potenci l pro vyuûitì nanotechnologiì v medicìnï a ve farmaceutickèm pr myslu. Vliv pouûìv nì nanotechnologiì se pravdïpodobnï nejd Ìve projevì: u odpovïdnostnìch pojiötïnì, nap. v pojiötïnì odpovïdnosti a) za ökodu zp sobenou vadou v robku. U produkt pasivnì nanotechnologie, jako jsou nap. n tïry povrch, r znè pr ökovè l tky, lèëivè substance, souë sti elektronick ch p Ìstroj, novè materi ly, mohou ztr ty a p ÌpadnÈ pojistnè ud losti vzniknout v d sledku chyb, ned slednosti, omyl p i jejich v voji a v robï, skladov nì, pouûìv nì a likvidaci. Velk m technick m problèmem je nap. oznaëov nì nanoprodukt znaëkou v robce, kter je p i prokazov nì odpovïdnosti velmi d leûit. b) za poökozenì ûivotnìho prost edì. Risk management Pojiöùovny se budou muset nauëit ûìt s riziky spojen mi s nanotechnologiemi i p esto, ûe nebudou schopny p esnï urëit ani pravdïpodobnost v skytu ökody nebo jejì moûn rozsah. Pokud pojistitel nenì schopen kalkulovat v öi rizika, musì limitovat sv j z vazek a plnit tak, aby mohl kalkulovat nejvyööì moûnou ztr tu s dan m rizikem spojenou, a na tuto roveú pravdïpodobnï omezì svè p ÌpadnÈ z vazky. Pojiöùovny se budou muset ve spolupr ci s vïdci a dalöìmi specialisty soust edit na v voj nov ch metod risk managementu vedoucìch k prevenci a omezenì ökod spojen ch s pouûìv nìm nanotechnologiì. Z vïry Nanotechnologie majì a nabìzejì zatìm nep edstaviteln potenci- l. Podle studie EvropskÈ komise v Ëlensk ch zemìch EU jiû existuje nïkolik set firem zab vajìcìch se komerënìm vyuûitìm nanotechnologiì. TisÌce dalöìch firem podnik v USA, Japonsku,»ÌnÏ, JiûnÌ Koreji, Rusku, na Tchaj-wanu a v dalöìch zemìch. PraktickÈ vyuûìv nì nanotechnologiì a s tìm spojen rizika rychle rostou. Vzhledem k tomu, ûe prozatìm nenì moûnè kalkulovat potenci lnì rozsah ökod, pojiöùovnictvì se v souëasnosti soust eôuje p edevöìm na sloûitou problematiku risk managementu p i v zkumu, v voji, v robï, p epravï, skladov nì, pouûìv nì a likvidaci produkt nanotechnologiì. Literatura: Na cestï k evropskè strategii pro nanotechnologie, Evropsk komise, COM (2004) 334. Nanotechnology. Small matter, many unknowns. Swiss Re, 2004 Nanotechnology ñ what is in store for us? Munich Re, Nanotechnology. Innovation for tomorrowís world. European Commission, Community Research. Research Reports ñ Center for Responsible Nanotechnology. 12 POJISTNÝ OBZOR 8/2005

12 äkoda zp soben poû rem m ûe mìt pro podniky fat lnì n sledky. VÏtöina podnik je proti vïcnè ökodï zp sobenè poû rem pojiötïna. ZnaËnou finanënì z tïû vöak m ûe p edstavovat nejen odstraúov nì vïcnè ökody, ale i omezenì provoznì Ëinnosti nebo dokonce jejì zastavenì. PojiötÏnÌ p eruöenì provozu n sledkem poû ru kryje tato rizika a pojiöùuje moûnè v padky v nos i bïûnè n klady. CÌle zamï enè na dosaûenì zisku, bezpeënost i soci lnì a ekologickè cìle mimo jinè urëujì Ëinnost kaûdèho podniku. Tyto podnikovè cìle mohou b t ohroûov ny nejr znïjöìm nebezpeëìm. Podnik m ûe znaënï zatìûit zniëenì hmotn ch p edmït, jak mi jsou budovy, stroje, suroviny nebo hotovè v robky, a rovnïû onemocnïnì a zranïnì zamïstnanc nebo n roky z povinnèho ruëenì strany t etìch osob. Ve snaze p edejìt takovèmu nebezpeëì podnikajì mnohè podniky celou adu bezpeënostnìch opat enì, kter se vöak vïtöinou omezujì pouze na ochranu majetku Ëi osob. ZajiötÏnÌ v nosu naproti tomu Ëasto neb v p ikl d n takov v znam, neboù nebezpeëì takovèho druhu nenì vûdy na prvnì pohled z ejmè. Ohroûen v nos ZjednoduöenÏ eëeno nenì v nos nic jinèho, neû souëet p Ìjm z provoznì Ëinnosti 1. Nelze-li v d sledku ökody zp sobenè poû rem po urëitou dobu vykon vat Ëinnost ve stejnèm rozsahu jako p ed ud lostì, doch zì ke snìûenì v nosu. SniûujÌ-li se n klady ve stejnèm pomïru jako v nos, snìûì se sice zisk, ale nevznikne ztr ta. N klady, kterè se mïnì v z vislosti na provoznì Ëinnosti, naz v me variabilnìmi n klady. Pat Ì k nim n klady na suroviny, obaly, p epravu, nakoupenè polotovary a spot ebu energie. N klady, kterè nelze v p ÌpadÏ omezenè provoznì Ëinnosti snìûit, se naz vajì fixnì n klady nebo tèû bïûnè n klady. Nep ÌznivÏ ovlivúujì zisk z v robnì Ëinnosti a v p ÌpadÏ, ûe tyto n - klady nelze kr t podnikov m v nosem, vznik ztr ta. P Ìkladem fixnìch n klad jsou mj. mzdy, n jemnè, n klady na drûbu budov PojiötÏnÌ p eruöenì provozu n sledkem poû ru Gerhard Hurek, Property Facultative and Service Central and Eastern Europe, Swiss Re a stroj, danï, pojistnè Ëi kapit - lovè n klady. Ohroûen v nos se skl d z fixnìch n klad a uölèho ËistÈho zisku z v robnì Ëinnosti (nev robnì zisky z kapit lov ch operacì, spekulativnìch obchod a obchod s nemovitostmi k nim nepat Ì). A takov ohroûen v nos pr vï kryje pojiötïnì p eruöenì provozu. V nejhoröìm p ÌpadÏ se takov katastrofick scèn dotkne celkovèho oëek vanèho zisku z v robnì Ëinnosti a veöker ch fixnìch n - klad. Dojde-li n sledkem ökody k omezenì provoznì Ëinnosti nebo dokonce jejìmu zastavenì, je p i danèm pomïru variabilnìch a fixnìch n klad pro v öi finanënì z - tïûe rozhodujìcì trv nì v padku. PodceÚovat nelze ani moûnou ztr - tu postavenì na trhu Ëi ztr tu dobrèho jmèna. Rozsah pojiötïnì p eruöenì provozu n sledkem poû ru Z pojiötïnì p eruöenì provozu n sledkem poû ru se v z sadï hradì Ë stka ve v öi, kterè by podnik sv m hospoda enìm dos hl, pokud by nedoölo k p eruöenì provozu n sledkem poû ru nebo vïcnè ökody 2. PojistnÈ plnïnì se tedy vztahuje na uöl zisk z v robnì Ëinnosti a rovnïû na pojiötïnè pevnè n - klady, kterè v p ÌpadÏ pojistnè ud losti nelze snìûit. Z kladem pojistnè Ë stky je pojistnï technick hrub zisk (Ëist zisk a pevnè n - klady). Aby p eruöenì provozu mohlo spadat pod pojistnou ochranu, musejì b t splnïna tato kritèria: P eruöenì musì nastat jako n - sledek pojiötïnè vïcnè ökody. VÏcn ökoda se musì vztahovat na vïc slouûìcì podniku (provozu). K vïcnè ökodï musì dojìt na mìstï pojiötïnì. PojiötÏnec se d le musì v urëitè procentu lnì v öi podìlet na kaûdè ökodï z p eruöenì provozu. Nad uveden r mec mohou b t na z kladï dodateënèho pojistnèho pokryty dodateënè n klady, kterè zmìrúujì n sledky p eruöenì provozu. MÌnÏny jsou tìm nap. n klady na provizornì budovy a stroje, dodateënè pracovnì smïny nebo pr ce p esëas. PojiötÏnec je povinen co nejrychleji znovu zah jit provoz a tìm omezit ökodu zp sobenou p eruöenìm provozu. ObecnÏ platì, ûe pojistnè krytì trv aû do odstranïnì n sledk ökody zp sobenè p eruöenìm provozu. SmluvnÏ sjednan doba ruëenì vöak omezuje dobu poskytov nì pojistnèho plnïnì, neboù ne vûdy lze p edem stanovit, kdy a zda v bec bude znovu dosaûeno obchodnï provoznì p ipravenosti podniku. RozöÌ enì pojistnèho krytì B v zvykem uzavìrat k pojiötïnì p eruöenì provozu n sledkem poû ru i pojiötïnì vìcen klad (s dodateën m pojistn m). Kryje n klady, kterè mohou vzniknout vedle n klad na zmìrnïnì n sledk ökody. PojiöùujÌ se zde vìcen - klady vznikajìcì v souvislosti s udrûenìm vedenì podniku. V p ÌpadÏ vïcnè ökody, p i nìû dojde pouze k nepatrnèmu Ëi û dnèmu v padku v nosu, avöak vzniknou vìcen klady na zajiötïnì fungov nì podniku, m ûe postaëit pojiötïnì vìcen klad (bez pojiötïnì p eruöenì provozu n sledkem poû ru). Tento druh pojiötïnì vìcen klad se jevì jako mimo dnï vhodn pro podniky poskytujìcì sluûby, nemocnice nebo energetickè z vody, 1 V nos je zde pouûit jako synonymum pro Ñtrûbyì 2 Pro definici vïcnè ökody platì vöeobecnè podmìnky pro pojiötïnì ökody na majetku p ÌsluönÈ pojiöùovacì spoleënosti. kterè musejì zajistit svè Ëinnosti za vöech okolnostì. KromÏ pojiötïnì vìcen klad existuje cel ada dalöìch moûnostì rozöì enì pojistnèho krytì, kter jsou bez v jimky omezena sublimity: uzav enì p Ìjezdu k podniku nap. v d sledku poû ru v sousedstvì, v padek ve ejnèho z sobov nì elektrick m proudem, vodou Ëi plynem, ednì omezenì obnovovacìch pracì. P Ìklady r zn ch forem pojiötïnì p eruöenì provozu n sledkem poû ru SystÈm VelkÈ Brit nie MnohÈ evropskè zemï, mezi nimi Francie, äv carsko nebo NÏmecko, kr ËejÌ ve stop ch systèmu VelkÈ Brit nie. Pojiöùuje se zde pojistnï-technick hrub zisk (gross profit). Mzdy zamïstnanc jsou plnï zahrnuty do pojistnè Ë stky. Pokud by mïlo v d sledku pojistnè ud losti dojìt ke snìûenì poëtu zamïstnanc, lze mzdy zahrnout i do zvl ötnìho krytì. Dobu poskytov nì pojistnèho plnïnì lze sjednat na obdobì nïkolika mïsìc aû let, nejpozdïji vöak skonëì tehdy, je-li obnovena obchodnï provoznì p ipravenost podniku. Je-li u danè pojistnè ud losti sjednan pojistn Ë stka p Ìliö nìzk, pouûije se prava pro p Ìpad podpojiötïnì. SystÈm USA Od se systèm bïûn v USA naz v ÑBusiness Income Coverageì. Zn m je tento systèm vöak pod n zvem ÑGross Earningsì. I zde je z kladem pojistnè Ë stky hrub zisk. HlavnÌ rozdìl oproti britskèmu systèmu spoëìv v dobï poskytov nì pojistnèho plnïnì, kterè skonëì v okamûiku, kdy je obnovena technicko-provoznì p ipravenost podniku, tj. kdy byla odstranïna vïcn ökoda. ObchodnÏ-provoznÌ p ipravenost podniku v takovèm p ÌpadÏ m ûe v d sledku delöìch v padk v organizaci Ëi v administrativï nastat pozdïji. DalöÌ v padky v nosu mohou b t pojiötïny pouze na z kladï zvl ötnìch ujedn nì, avöak rovnïû pouze na smluvnï stanovenou dobu ruëenì. POJISTNÝ OBZOR 8/

13 UdrûenÌ a zajiötïnì v nosnosti by mïlo b t klìëov m kolem kaûdèho podniku. äiröì uplatúov nì pojiötïnì p eruöenì provozu n - sledkem poû ru lze zaznamenat na trhu pouze nïkolika m lo pr myslov ch zemì. Rizika v padku v nosu b vajì Ëasto podceúov na, aëkoliv v d sledku globalizace hospod sk ch trh neust le nar stajì. ObchodnÌ Ëinnost vykon - van v mezin rodnìm mï Ìtku p edstavuje mimo dn rizikov potenci l. Ale i kroky zamï enè na optimalizaci zisku, jako spojov nì firem, zlepöov nì technologiì a rozöi ov nì provoz, zvyöujì v p ÌpadÏ p eruöenì provozu finanënì ohroûenì podniku. PojiötÏnÌ p eruöenì provozu n sledkem poû ru je vhodn m n strojem ke krytì podnikatelskèho rizika Ñv padku v nosuì Ëi alespoú k jeho podstatnèmu snìûenì. Historie pojiötïnì p eruöenì provozu n sledkem poû ru 1817 Gener lnì poû rnì pokladna ÑGeneralfeuerkasseì z Hamburku kryje ztr tu na n jemnèm jako n sledek ökody zp sobenè poû rem Pojiöùovna Chomage ve Francii. Zde byly budoucì n - klady v souvislosti s poû rem uhrazeny pevnou procentu lnì Ë stkou z pojistnè Ë stky pojiötïnì proti poû ru ÑUse and Occupancyì se v Bostonu (USA) zav dì jako v raz pro pojiötïnì v padku v roby n sledkem ökody zp sobenè poû rem V Glasgow je vytvo en britsk systèm ÑLoss-of-Profitsì, v nïmû je mïrnou veliëinou obrat. V USA jsou zavedeny pojistky Gross-Earnings-Police (systèm USA) ad dohledu v NÏmecku schvaluje prvnì pojistku pro p Ìpad p eruöenì provozu stroj Ve VelkÈ Brit nii se zav - dïjì standardnì podmìnky ÑLoss-of-Profitsì pro p Ìpad poû ru (SystÈm VelkÈ Brit - nie) Nez vislè podmìnky p eruöenì provozu n sledkem poû ru v NÏmecku. RozöÌ enì fondu solidarity EU V souvislosti s n vrhem finanënìho r mce na obdobì 2007ñ 2013, p ijat m Evropskou komisì , jsou k dispozici prvnì podrobnosti o zmïn ch fondu solidarity EU a o jeho rozöì enì o novè n stroje reakce na krizovè situace a pohotovost v p Ìpadech katastrof. Od vytvo enì fondu solidarity EU v roce 2002, v d sledku katastrofick ch z plav v povodì Labe, Dunaje a ve francouzsk ch oblastech, byla poskytnuta finanënì pomoc v celkovè Ë stce 855 mil. eur pro jinak nepojiötïnè ökody na infrastruktu e. Podle novèho n vrhu m b t fond solidarity (p i nezmïnïnè roënì v öi maxim lnï 1 mld. eur) urëen nejen pro p ÌrodnÌ katastrofy, n brû takè pro p Ìpady teroristick ch akt, pr myslovè PotÈ, co byla poë tkem roku 2005 p edloûena Druh zpr va EvropskÈ komise o implementaci z sad hospod skè politiky 2003 ñ 2005, p edloûila Komise v dubnu nov balìk integrovan ch hlavnìch smïr pro hospod skou politiku a politiku zamïstnanosti na obdobì let 2005 aû Evropsk rada na jarnìm zased nì uloûila komisi, aby stanovila odpovìdajìcì hlavnì smïry. Nov n vrh EvropskÈ komise vych zì na jednè stranï z nedostateënèho pokroku p i realizaci ÑLisabonskÈ strategieì schv lenè öèfy st t a vl d tehdejöì patn ctky v b eznu 2000, podle kterè se mïla EvropskÈ unie st t nejkonkurenceschopnïjöì a nejdynamiëtïjöì hospod skou oblastì svïta, Na druhè stranï vych zì z toho, ûe vyhlìdky na konjunkturu v EU jsou nad le jen velmi zdrûenlivè. Z toho vyvozuje Komise z vïr, ûe v centru budoucìch reforem musì b t zv öenì r stovèho potenci lu Unie. TÏûiötÏ nov ch smïr se dajì charakterizovat n sledovnï: OdpovÌdajÌcÌ makroekonomickou politikou majì b t podporov ny r st a zamïstnanost. Komise poûaduje od Ëlensk ch st - a technologickè katastrofy a pro krizovè situace v oblasti ve ejnèho zdravì. Vedle tohoto rozöì enì moûn ch oblastì pouûitì a prodlouûenì lh ty pro uplatnïnì n rok z 12 na 18 mïsìc m b t moûn okamûit v plata (z loha) ve v öi 5 % odhadovanè ökody (maxim lnï 5 mil. eur). NovÈ jsou takè podstatnï niûöì hodnoty, od kter ch je p i katastrofï n rok na podporu ñ dosud byly touto hranicì 3 mld. eur nebo 0,6 % HDP, v budoucnu to bude 1 miliarda eur nebo 0,5 % HDP. Pro ËasovÈ obdobì 2007ñ2013 se navrhuje vybavenì fondu solidarity Ë stkou 6,2 mld. eur. Pro novè n stroje pohotovosti v p ÌpadÏ katastrof a krizovèho nasazenì se pl nuje 138 mil. eur. EvropskÈ pojiöùovnictvì v z sadï vìt n vrhy na rozöì enì fondu Hospod sk politika EvropskÈ komise na obdobì 2005ñ2008 solidarity, stejnï jako z ÌzenÌ evropskèho koordinaënìho centra pro zvl dnutì katastrof. O konkrètnìch nov ch n strojìch je vöak t eba jeötï diskutovat, protoûe n rodnì struktury pro ochranu p ed katastrofami jsou v jednotliv ch Ëlensk ch st tech velmi r znorodï postavenè. RozöÌ enì fondu solidarity EU na teroristickè a technologickè ökody p edstavuje smysluplnè rozöì enì a ne Ñkonkurenciì pro pojiötïnì, pokud ñ jako tomu bylo dosud v oblasti ûivelnìch ökod ñ budou hrazeny pouze nepojistitelnè ökody na infrastruktu e. St le vöak platì z sada vlastnì odpovïdnosti p edch zet moûn m rizik m, zabraúovat ökod m a zvolit vhodnè pojistnè produkty, pokud jsou rizika pojistiteln. Pramen: GDV Bericht aus Br ssel, Ë. 53 t v tèto souvislosti mj. zamezenì procyklickè finanënì politiky, odstranïnì ve ejnèho zadluûenì (pr - vï z hlediska prognûzovan ch n - klad vypl vajìcìch ze st rnutì obyvatelstva), zajiötïnì finanënì nosnosti penzijnìch a zdravotnìch systèm, zmïnu struktury ve ejn ch v daj podporujìcì r st a omezenì se na mìrnè zvyöov nì mezd. V souvislosti s poûadavky na fisk lnï politickou disciplìnu to znamen, ûe opat enì, dohodnut na rovni EU k posìlenì a prov dïnì paktu stability a r stu, umoûnì p istupovat k tïmto kol m koherentnì rozpoëtovou politikou. V b eznu provedenè oëek vanè uvolnïnì paktu stability vöak p in öì podle rozöì enèho n zoru (mj. EvropskÈ centr lnì banky) znaën nebezpeëì pro zdrûenlivou finanënì politiku. Na mikroekonomickè rovni poûaduje Komise ve prospïch vïtöìho r stu a zamïstnanosti mj. lepöì uplatúov nì smïrnice o vnit nìm trhu, vyööì v daje na v zkum a v voj a odbour nì st tnìch podpor, omezujìcìch konkurenci. D leûitè je ale takè dalöì odstraúov nì regulatornìch p ek ûek hospod skè soutïûe a znatelnè zdokonalenì evropsk ch a n rodnìch pr vnìch p edpis. V z sad ch k politice zamïstnanosti poûaduje Komise mj. prosazov nì politiky zamïstnanosti orientovanè na celoûivotnì cyklus, aktivnì a preventivnì politiku pracovnìho trhu, zejmèna ve prospïch znev hodnïn ch osob, a zv öenì investic do lidskèho kapit lu. TÏmito a dalöìmi opat enìmi se m dos hnout zv öenì rovnï zamïstnanosti, kterè bude Ëinn m prost edkem generov nì hospod skèho r stu a bude vytv et soci lnï integrativnì hospod sk systèm. K tomu mohou p ispìvat takè vïtöì flexibilita pracovnïpr vnìch p edpis a, jak je uû poûadov no v makroekonomick ch z sad ch, takovè vytv enì a v voj mzdov ch n klad a souvisejìcìch vedlejöìch n klad, kterè budou podporovat zamïstnanost. Na z kladï celkovï spìöe obecnï pojatèho balìku z sad majì ËlenskÈ st ty do podzimu 2005 vypracovat n rodnì reformnì programy. Pramen: GDV Bericht aus Br ssel, Ë POJISTNÝ OBZOR 8/2005

14 Nejz vaûnïjöì p ÌrodnÌ katastrofy ve svïtï v roce 2004 Z vaûnè ökodnì ud losti, jeû kaûdoroënï p in öejì lidem ztr ty na ûivotech, utrpenì i nemalè majetkovè ökody, je v podstatï moûno rozdïlit na ökody zp sobenè p ÌrodnÌmi katastrofami, tedy nez vislè na lidskè v li, a na ökody, kde se lidsk Ëinitel v znamnï nebo p Ìmo rozhodujìcìm zp sobem podìlel na mrtì nebo na vzniku ökody. M ûe se jednat o jedn nì nedbalostnì, ale v poslednì dobï jde st le ËastÏjöÌ o Ëiny myslnè. V tèto souvislosti je t eba zmìnit nap Ìklad atent t na Ëty i p ÌmÏstskÈ vlaky v Madridu 11. b ezna äkody zp sobenè p ÌrodnÌmi katastrofami majì za n sledek obïti na lidsk ch ûivotech a p sobì velmi znaënè hospod skè ztr ty. Cel svït Nejz vaûnïjöì p ÌrodnÌ katastrofy ve svïtï v roce 2004 Datum Událost Oblast Nejv znamnïjöì katastrofy zp sobenè lidsk m Ëinitelem ve svïtï v roce 2004 Datum Region Popis katastrofy Španělsko, Madrid Severní Korea, Ryongchon Paraguay, Asunción Počet obětí Ekonomické škody (v mil. USD) m dosud v pamïti nejtragiëtïjöì pohromu, jeû vloni 26. prosince rozpoutala peklo v jihov chodnì Asii. ZmÌnÏnÈ zpr vy sledujì finanënì, hospod skè i humanit rnì instituce, jeû se n slednï takè podìlejì na zmìrnïnì n sledk p ÌrodnÌch katastrof, na pomoci obïtem a na n slednè obnovï zasaûen ch oblastì. Pojiöùovny i zajiöùovny s jejich specifick m posl nìm, poskytnout finanënì n hrady za pojiötïnè majetkovè hodnoty, resp. lidskè ûivoty, hrajì v tïchto p Ìpadech bezesporu jednu z nejv znamnïjöìch rolì. V tomto p ÌspÏvku p in öìme v bïr z tïchto ökod s p ihlèdnutìm zejmèna ke ökod m na ûivotech. Pojištěné škody (v mil. USD) Podrobnosti o přírodní katastrofě zemětřesení Maroko: sever Magnituda 6,4 Mw. Zničeno několik tisíc domů tropický cyklon povodně červen září červen srpen červen červenec povodně, sesuvy půdy Myanmar (Barma): západ, jihozápad Haiti, Dominikánská republika Čína: jihozápad, střed, severozápad 220 Zničeno 2800 domů a 200 lodí povodně Bangladéš, Indie, Nepál studená vlna Peru: jih, střed hurikán Ivan Karibik, USA povodně Bangladéš, Indie, Nepál 200 hurikán Jeanne Haiti, Dominikánská republika, Portorico, Bahamy, USA tajfun Tokage Japonsko: jih, západ zemětřesení, cunami Srí Lanka, Indonésie, Thajsko, Bangladéš, Maledivy, Malajsie, východní Afrika > > >1000 Přívalové deště. Řeky se vylily z břehů. Odplaveny četné příbytky. Zničena úroda. Zničeno domů, více než milion dalších poškozeno. Zasaženo více než km 2 zemědělské půdy. Půldruhého milionu lidí bez přístřeší. Těžké monzunové deště. Zaplaveny rozsáhlé oblasti. Zaplaveny a zničeny miliony domů. Značné škody v zemědělství. Rozsáhlé sněžení, teploty 35 C. Velké škody v zemědělství a na hospodářském zvířectvu. Zničeny desetitisíce budov. Škody v průmyslu, na těžebních plošinách, infrastruktuře. Evakuováno 3,5 milionu obyvatel. Nejtěžší srážky v Dháce / Bangladéši za posledních 50 let. Zničeno více než domů. Přívalové deště, sesuvy půdy. Zaplaveny tisíce domů. Škody na úrodě. Bez elektřiny zůstalo 2,3 milionu obyvatel. Přívalové deště (500 mm/24 hodin). Poškozeny tisíce domů a vozidel. Došlo k vykolejení vlaku. Magnituda 9,0. Zpustošeny pobřežní oblasti. Některé ostrovy zmizely s povrchu zemského. Zničeny vesnice, turistická střediska, infrastruktura. Miliony lidí bez přístřeší. Více než lidí pohřešováno. Celkem deset bomb vybuchlo v nejrušnějších ranních hodinách na třech železničních stanicích: Atocha, nejvýznamnější zastávce v centru Madridu, Pozo del Tío Raimundo a Santa Eugenia. Byl to nejhorší teroristický útok, ke kterému kdy ve Španělsku došlo. Téměř 200 lidí bylo usmrceno a více než 1500 zraněno, někteří z nich velmi vážně. Důsledkem výbuchu v železniční stanici v Ryongchonu bylo nejméně 150 mrtvých, více než 1300 zraněných a 8100 zničených domů. Výbuch byl způsoben během posunování na nádraží elektrickým dotykem mezi trolejovým vedením a střechou vagonů, jež byly naloženy vysoce výbušným hnojivem z dusičnanu amonného. Požár ve velkém nákupním středisku Nejméně 400 lidí zahynulo při požáru ve velkém nákupním středisku a stovky dalších byly zraněny, někteří velmi vážně. Oheň vznikl ve skladu potravin supermarketu. Všechny dveře supermarketu byly následně uzavřeny, aby se předešlo drancování. Pramen: studie MnichovskÈ zajiöùovny ÑTopics geo: Annual review: Natural Catastrophes 2004ì P ipravil Ing. Michal äkorpil POJISTNÝ OBZOR 8/

15 Telegraficky Telegraficky Telegraficky Telegraficky Mezin rodnì ratingov agentura Standard & Poorís potvrdila hodnocenì ÑAì finanënì sìly UNIQA Group. ZlepöenÌ v hledu na ÑstabilnÌì zd vodúuje Standard & Poorís prok zan m pokrokem v spïönèm sniûov nì n klad, zlepöenìm technick ch v sledk v neûivotnìm pojiötïnì a v sledk dosaûen ch na finanënìch trzìch. Ratingov agentura Standard & Poorís rovnïû poprvè udïlila rating ÑAì dvïma klìëov m spoleënostem pat ÌcÌm do skupiny UNIQA ñ UNIQA Personenversicherung AG a UNIQA Sachversicherung AG. V hled obou spoleënostì byl zhodnocen S&P jako ÑstabilnÌì. Rakousk pojiöùovacì jedniëka UNIQA Group Austria zìskala po- Ë tkem Ëervna podìl 27 % p tè nejvïtöì rumunskè pojiöùovny SOCIE- TATEA COMERCIALA DE ASIGURARE ñ REASIGURARE AST- RA S.A. od vïtöinovèho vlastnìka SC Nova Trade SA, a potvrdila tak pokraëujìcì akviziënì aktivity v regionu öiröì st ednì Evropy. (Na rumunskèm pojistnèm trhu p sobì 45 pojiöùovacìch spoleënostì p ev ûnï se zahraniënì ËastÌ. Kapacita trhu byla loni cca 870 mil. eur. I p es siln r st ûivotnìho pojiötïnì v poslednìch letech dominuje st le jasnï oblast neûivotnìho pojiötïnì se 77% podìlem.) V b eznu tohoto roku odstartovala Ëinnost v BosnÏ a HercegovinÏ a zah jila aktivity v r mci volnèho pohybu sluûeb na zemì Slovinska. UNIQA je tak nynì zastoupena ve 13 evropsk ch zemìch. (Z tiskovè zpr vy UNIQA pojiöùovny, a. s., ze dne 23. Ëervna 2005) V polovinï Ëervna t.r. zmïnila svè sìdlo spoleënost GERLING-Konzern Vöeobecn pojiöùovacì akciov spoleënost ñ organizaënì sloûka. NynÌ se nach zì na adrese: Jugosl vsk 620/29, Praha 2. OstatnÌ daje spoleënosti vëetnï telefonick ch spojenì z st vajì beze zmïn. (Z ozn menì GERLING-Konzernu VöeobecnÈ pojiöùovacì akciovè spoleënosti ñ organizaënì sloûky ze dne 28. Ëervna 2005) Na z kladï poslednìho öet enì ratingovè agentury Standard & Poorís byla pojiöùovna Gerling Allgemeine Versicherungs-AG (GKA) za azena do vyööì kategorie, a to do kategorie ÑAñ (stable outlook)ì. DÌky tomu pojiöùovna Gerling spïönï realizovala dalöì krok k vysokèmu ocenïnì svè bonity a potvrdila, ûe je schopna obst t v hospod skè soutïûi ve vöech oblastech svè Ëinnosti. ÑRating kategorie A je mimo dnï pozitivnìm sign lem zvl ötï pro ratingovï citlivou oblast mezin rodnìho pojiöùov nì pr myslu,ì zd raznil Dr. Wolfgang Breuer, p edseda p edstavenstva GKA. Firma Standard & Poorís od vodúuje svè rozhodnutì tìm, ûe GKA d le zlepöila profitabilitu v pojiöùovacì technice a praktikuje politiku vysoce bezpeën ch investic. DalöÌmi aspekty, kterè hr ly d leûitou roli v poslednìch celkem jiû öesti zv öenìch ratingu od roku 2003, jsou vysok finanënì sìla a siln pozice pojiöùovny Gerling jako jednoho z v dëìch pr myslov ch pojistitel v EvropÏ. (Z tiskovè zpr vy GERLING-Konzernu VöeobecnÈ pojiöùovacì akciovè spoleënosti ñ organizaënì sloûky ze dne 28. Ëervna 2005) ZatÌmco nejvìc dopravnìch nehod, kolem t Ì Ëtvrtin z celkovèho poëtu, nemajì v Austr lii na svïdomì idiëi, ale klokani, v»ech ch s p evahou vede lidsk faktor. PolicejnÌ statistiky uv dïjì, ûe u n s se lesnì a dom cì zvï na nehodovosti podìlì p ibliûnï 4 %. Nehody se zvì aty se vöak i ve statistik ch»eskè pojiöùovny a. s. objevujì ËÌm d l ËastÏji. V r. 2003»P evidovala 2138 ökod. V loúskèm roce bylo sr ûek motorist se zvì aty uû dvojn sobek, konkrètnï LetoönÌ prvnì pololetì bylo na tyto nehody takè vcelku poëetnè, zatìm klienti»p nahl sili 1991 ud lostì, nejvìce v kvïtnu ñ 437. Vypad to, ûe nejvìce nepozorn a pro motoristy nebezpeën je zvï na ja e a na podzim v dobï Ìje. KromÏ vysokè zvï e se Ëast m terëem st et s idiëi st vajì takè prasata, a to jak dom cì, tak i divok, hovïzì dobytek, ovce, kozy, konï a v neposlednì adï p i pr jezdu obcemi Ëi mïsty takè koëky a psi. Zvl ötï u dom cìch zvì at se Ëasto st v, ûe idië ve snaze zabr nit sr ûce s koëkou nebo psem instinktivnï strhne volant do zdi, plotu, sloupu ve ejnèho osvïtlenì nebo jinè p ek ûky. ZvÌ e sice zachr nì, ale ökodu zp sobì mnohem vyööì. A v jimkou nejsou ani z vaûn zranïnì pasaûèr. Motoristy vöak mohou ohroûovat i tak neökodnì tvorovè, jak mi jsou öneci. Ned vno se jejich skupinka plazila po silnici, kudy projìûdïla Octavia. ÿidië chtïl p ed nimi zabrzdit, ale vidïl je p Ìliö pozdï. Na jejich ostatcìch pak dostal smyk a p evr til v z do p Ìkopu. äneci z jeho havarijnìho pojiötïnì odëerpali tèmï sto tisìc korun. Na druhou stranu sr ûku se zajìcem, koroptvì nebo jin m menöìm zvì etem mnozì majitelè aut v bec pojiöùovnï nehl sì, protoûe n sledky vïtöinou nedosahujì ani limitu spolu Ëasti. (Z tiskovè zpr vy»eskè pojiöùovny a. s. ze 14. Ëervence 2005) P ipravila Eva Trojanov Telegraficky Telegraficky Telegraficky Telegraficky T ÌstrannÈ setk nì odbornìk pro boj s pojistn m podvodem v TrenËÌnÏ Po spoleënè p ÌpravÏ sekcì/kancel Ì pro boj s pojistn m podvodem slovenskè, rakouskè a ËeskÈ asociace pojiöùoven se konala ve dnech 6. a 7. Ëervna 2005 v Tren- ËÌnÏ dvoudennì mezin rodnì konference o boji s pojistn m podvodem (PP). Z Ëastnily se jì delegace SlovenskÈ asoci cie poisùovnì (SAP), Verband der Versicherungsunternehmen sterreichs (VVO) a»eskè asociace pojiöùoven (»AP). Na konferenci bylo p Ìtomno celkem 61 Ëlen p Ìsluön ch odborn ch org n z stupc n rodnìch asociacì pojiöùoven. VedoucÌm pïtiëlennè delegace»ap byl JUDr. Milan Lehuta, p edseda Kancel e pro prevenci pojistnèho podvodu (KPPP). CelkovÏ se konference z Ëastnilo 14 z stupc Ëlensk ch pojiöùoven a sekretari - tu»ap. Konference se z Ëastnil Ing. VladimÌr RanËÌk, gener lnì tajemnìk SAP, kter ji zah jil i zakonëil. VystoupenÌ n rodnìch delegacì mïla p edem dohodnutou jednotnou strukturu, p izp sobenou podmìnk m danè zemï: problematika PP s motorov mi vozidly, legislativnì podmìnky boje s PP, podmìnky, kterè umoûúujì p - ch nì PP, podmìnky, kterè ztïûujì p ch - nì tèto trestnè Ëinnosti, postupy pouûìvanè pro odhalov nì PP, zajìmavè p Ìklady PP z pojiöùovacì praxe. KromÏ vlastnìho jedn nì konfe- rence v plènu probïhla tiskov konference, kterè se z Ëastnilo 40 novin z TiskovÈ agentury SR a ze vöech hlavnìch slovensk ch i region lnìch denìk. Byla p Ìtomna tèû Slovensk televize a Televize JOJ. UskuteËnila se takè bilater lnì jedn nì mezi delegacemi partnersk ch asociacì. ËastnÌci konference se vz jemnï informovali o problematice PP, zejmèna v oblasti autopojiötïnì, o legislativnìch r mcìch boje s PP na pojistn ch trzìch ve sv ch zemìch, o podmìnk ch, kterè umoû- ÚujÌ nebo ztïûujì p ch nì tèto trestnè Ëinnosti a o konkrètnìch kauz ch PP ze svè praxe. Bylo zd raznïno, ûe ËinnÏ Ëelit viditelnèmu r stu mezin rodnìho podvodu v oblasti pojiöùovnictvì v r mci JednotnÈho trhu EU lze jedinï uûöì a efektivnïjöì spolupracì pojiöùoven v r mci n rodnìch asociacì pojiöùoven, a to p i koordinaci v r mci ComitÈ EuropÈen des Assurances (CEA) a p i koordinaci tèto spolupr ce s policiemi z ËastnÏn ch st t. Vz jemn v mïna pot ebn ch informacì zde hraje svoji v znamnou a nezastupitelnou roli. UmoûnÏnÌm osobnìch kontakt mezi p Ìsluön mi kompetentnìmi pracovnìky pojiöùoven z ËastnÏn ch st t byl uëinïn dalöì krok k efektivnì mezin rodnì spolupr - ci v oblasti boje s pojistn m podvodem. Konference splnila sv j Ëel, byla jejìmi ËastnÌky hodnocena jako p Ìnosn. Milan äulista 16 POJISTNÝ OBZOR 8/2005

16 JUDr. Vlasta Mikluö kov, ExpertnÌ a poradensk kancel, s.r.o. K ot zce podvod v oblasti pojiöùovnictvì Je obecnï zn mo, ûe cel ada hl öen ch pojistn ch ud lostì je pojistn m podvodem (ß 250a) Ëi podvodem (ß 250) ve smyslu trestnìho z kona. Z roveú je zn mo, ûe pojistitelè se nespokojujì v p ÌpadÏ podez enì jen s ozn menìm moûnèho podvodu org n m Ëinn m v trestnìm ÌzenÌm, ale majì svè pracovnìky Ëi t my, kterè se tïmito ot zkami zab vajì. Zpravidla po internìm ovï enì podez enì z podvodu, kdy lze oznaëit toto podez enì jako d vodnè, je teprve pod no trestnì ozn menì. JednÌm z internìch krok pojistitel v tomto smïru v souvislosti s dopravnìmi nehodami je opat enì si znaleckèho posudku, jehoû z vïrem b v konstatov nì, ûe Ñk poökozenì vozidel nemohlo dojìt p i tvrzenè dopravnì nehodïì, a to z hlediska technickèho, z Ëehoû pak m plynout exaktnï podloûen, a tudìû nevyvratiteln, z vïr, ûe buô byla p edmïtn nehoda fingov na a k poökozenì vozidel muselo dojìt p i jinè nehodï Ëi jinak, nebo k nehodï skuteënï doölo, ale nedoölo p i nì k uv dïnèmu poökozenì vozidel, pop. jen nïkter poökozenì lze p iëìst na vrub hl öenè nehody. V jednom z p Ìpad z praxe byli ËastnÌci dopravnì nehody obûalov ni, ûe nehodu fingovali, aby vyl kali plnïnì z povinnèho ruëenì z d vodu ökody na vozidle poökozenèho, a ök dce navìc byl obûalov n, ûe se pokusil vyl kat i plnïnì z havarijnìho pojiötïnì pro pokrytì ökody na svèm vozidle. Nakonec vöak byli oba obûalovanì zproötïni obûaloby v trestnìm ÌzenÌ podle ß 226 b) tr.. Tedy proto, ûe skutek (st et vozidel a jeho ozn menì jakoûto pojistnè ud losti) nenì trestn m Ëinem. Dostupn m dokazov nìm se totiû neprok zalo nadevöì pochybnost, ûe by tato ud lost byla fingov na, jak tvrdila obûaloba, naopak Ñsoud se nezbavil ve vïci viny obûalovan ch z vaûn ch pochybnostìì, jak s m uv dì v rozsudku. Proto v souladu se z kladnì z sadou trestnìho ÌzenÌ o vinï obûalovan ch bylo rozhodnuto v jejich prospïch (z sada in dubio pro reo). St tnì z stupce, vïdom si z ejmï chabosti klìëovèho d kazu, odvol nì nepodal. D vod, proë cel kauza skonëila tak, jak skonëila, tedy sv m zp sobem nerozhodnï, spoëìv podle mèho n zoru p edevöìm v nekvalitnìm a povrchnìm znaleckèm posudku, ned slednosti znalce, ale i pojistitel a vyöet ovatel, kte Ì nehledali dalöì d kazy, ale se znaleck m posudkem se spokojili v tè formï, ve kterè ho znalec podal, hlavnï, kdyû potvrzoval podez enì o podvodu, a nekladli sobï ani jemu ot zky, kterè pak byly kladeny obhajobou i samotn m soudem v trestnìm ÌzenÌ. AË se tak mohlo st t mnohem d Ìve, teprve u soudu byla prost ednictvìm tïchto ot zek a odpovïdì zpochybnïna vïrohodnost a vypovìdacì schopnost posudku o p ÌËinÏ dopravnì nehody a rozsahu poökozenì vozidel, kter byl v podstatï jedin m v znamn m d kazem svïdëìcìm proti obûalovan m. K tomu, ûe vïc z stala sv m zp sobem neobjasnïna, p ispïly bohuûel i dalöì, v neprospïch objektivnìho vyöet enì vïci p sobìcì negativnì okolnosti, nap. ûe likvid tor, kter se podìlel na likvidaci ökody, zem el, probìhaly organizaënì zmïny v pojiöùovn ch a po- dobnï, tudìû dokazov nì bylo i z jin ch d vod obtìûnè. I kdyû trestnïpr vnï je vïc uzav ena, nelze p esto d t jednoznaënou odpovïô na ot zku, zda skuteënï ölo o podvodnè jedn nì, a pojistitelè p esto museli nakonec plnit, Ëi naopak, zda bezd vodnï a v rozporu se smyslem a Ëelem pojiötïnì museli ËastnÌci nehody Ëekat celè roky na odökodnïnì. Rumunsk pojistn trh na cestï do EU PrvnÌ leden 2007 se po podpisu p Ìstupov ch dohod stal cìlov m datem pro dalöì kandid tskè zemï, kterè by mïly rozöì it Evropskou unii. Tomuto v hledu jsou pod Ìzeny i veökerè aktivity rumunskè vl dy. Jednotn pojistn trh se tak v pomïrnï kr tkè dobï opït rozöì Ì a p inese investiënì p Ìleûitosti a dalöì moûnosti dynamickèho rozvoje. P edepsanè pojistnè v roce 2004 dos hlo oproti p edchozìmu roku p ibliûnï 20,3% netto r stu (oëiötïnèho o inflaci a vliv smïnn ch kurz, nomin lnì r st byl 31,6 %). V absolutnì Ë stce dos hl p edpis pojistnèho 867 mil. eur (10 nejvïtöìch pojiöùoven se podìlì na tèto Ë stce 709 mil. eur = 81,8 %). Pojistn trh tak roste rychleji neû HNP (8,3 % r st). Indik tor p edepsanèho pojistnèho k HNP ËinÌ 1,47 % nebo takè 40 eur/osobu, ovöem s v razn m rozdìlem mezi hlavnìm mïstem BukureötÌ a venkovem. Pro moûnè porovn nì poëet obyvatel Rumunska Ëinil koncem minulèho roku 21,6 mil., nezamïstnanost 6,2 % a pr mïrn mïsìënì inflace 0,7 %. PomÏr ûivotnìho (21,6 %) a neûivotnìho pojiötïnì (78,4 %) ukazuje cestu, kterou se bude rumunskè pojiötïnì, stejnï jako ostatnì novè zemï EU, v budoucnu ubìrat. HnacÌm motorem trhu je pojiötïnì motorov ch vozidel s vìce neû 52 % celkovèho portfolia a vedle 35% n r stu cen povinnèho ruëenì se projevuje i dopad vozidel po izovan ch na leasing. Pro dokreslenì celkovèho obr zku o struktu e trhu, pojiötïnì majetku p edstavuje prakticky nemïnn ch 12,6 %, cestovnì pouh ch 0,51 %. V öe uveden podìl ûivotnìho pojiötïnì zaznamenal mìrn propad, p edevöìm vzhledem k neatraktivnìm podmìnk m skupinov ch pojiötïnì a fisk lnì legislativï. DalöÌ rozmach lze oëek vat aû v okamûiku zmïn (nap Ìklad moûnosti daúovèho odpoëtu) a p edevöìm p i zv öenì kapacity spor obyvatelstva. DominantnÌmi subjekty na trhu jsou Allianz-Tiriac (20,65 %), Asirom (15,41 %), Omniasig (8,89 % a ING (8,75 %). Patn ct nejmenöìch spoleënostì se podìlì na trhu celkem 18,20 % p edepsanèho pojistnèho. Celkem asi 21 % p edepsanèho pojistnèho je cedov no zajiöùovn m, vyplacenè ökody v roce 2004 dos hly v öe 338,4 mil. eur. Na poë tku roku 2005 Ëinil z kladnì kapit l pojiöùoven v souhrnu 138,8 mil. eur. Za prvnì ËtvrtletÌ 2005 bylo p edeps no 367,9 mil. eur pojistnèho. V souladu s plnïnìm p Ìstupov ch dohod pokraëovala i horeën aktivita v plnïnì legislativnìch opat enì. Na trhu jsou jiû p Ìtomny velkè evropskè skupiny, kterè by mïla jeötï letos posìlit UNIQUA GROUP. ÿada subjekt svèho zahraniënìho investora st le hled. VladimÌr Pulchart Prameny: Romanian Insurance Market Profile Media Xprimm V roënì zpr vy pojiöùoven POJISTNÝ OBZOR 8/

17 S poradami se setk v me na vöech stupnìch a typech organizacì. MajÌ sv form lnì pravidla, nïkdy vìce, jindy mènï dodrûovan. NedÌlnou souë stì porad jsou neform lnì, niëìm nep edepsanè doprovodnè aktivity. D vod je z ejm : p Ìtomnost pracovnìk r zn ch vlastnostì, zamï enì a temperament, kterè se projevujì v samèm pr bïhu jedn nì. Neoplak vejte zamìtnutou nadïji Povöimli jste si nïkdy, jak lidè r znï reagujì na to, ûe jejich myölenka nebyla p ijata? NÏkdo se ned, dovol v se obecnèho mìnïnì, n zoru vïtöiny a dohaduje se ñ zkr tka bojuje. Leckdy tìm neb v pro nïkterè moc p Ìjemn. Kdyby toho nechal, myslì si i ti, kte Ì s nìm v podstatï souhlasì. Kverulant, stïûovatel, ÌkajÌ druzì, jimû kazì pohodu. Kdosi moûn podotkne ñ inu, cholerik. Jin na poradï vystoupì, vyslovì sv j n vrh a kdyû se nesetk se souhlasem, pokrëì rameny, usmïje se ñ a p ÌötÏ p ijde s nïëìm jin m. Prohra tolik nep lì tyhle sangvinistickè nadöence, vïcnè optimisty plnè chuti do ûivota. Dost je i takov ch, kte Ì m vnou rukou a nechajì toho, d l se neozvou. ÿeknete-li jim, ûe to byl skvïl n pad, kter zaslouûil Ñzabojovatì a neb t flegmatick, odseknou no a co? Jsou jedinci, kte Ì odmìtnutì nesou tïûce. Zamlknou, ÑzaöprajcujÌ seì, uzav ou se do sebe. Melancholicky zvaûujì, kde se stala chyba, ale poprat se za dobrou myölenku, to ne: stejnï bych neuspïl, myslì si kdesi v nitru. BuÔte ÑklaÔasemì I ten, kdo nem psychologii v malìëku, ekne, ûe je p ece jasnè, ûe kaûd je nïjak, nïkdo je kliôas, jin pruôas, nïkdo kladn m, jin z porn m ËastnÌkem porady. Jak se projevujì kladnì? Pr kopnìk p ich zì a neot el mi myölenkami, s neobvykl mi p Ìstupy k eöenì problèm. Stavitel vyuûìv p edloûenè podnïty, obohacuje je a konstruktivnï rozvìjì. BilanËnÌk koordinovanï zasahuje do rozpravy, usmïrúuje ji, shrnuje v sledky jedn nì, formuluje z vïry. ËastnÌci porad doc. Ing. Miroslav Str nsk, CSc. Povzbuditel oceúuje n pady ostatnìch, podnïcuje ost chavè a povzbuzuje mlëenlivè k vstoupenì. KompromisnÌk nelpì svè epï na svèm, je ochoten ustoupit, pokud je to k prospïchu vïci. Smi ovatel p telsky urovn v n zorovè rozdìly, dojde-li ke st etu, smi uje r znosti povah a temperament. Vtip lek dovede v pravou chvìli zahnat napïtì a navu, udrûet dobrou n ladu. Stop destruktèr m porad Z pornì ËastnÌci pat Ì do kategorie ruöiv ch element, nïkdy dokonce ma Ì cìle porady. Jak je pozn te? toënìk sniûuje postavenì p Ìtomn ch, atakuje je kritikou a nesouhlasem. Mluvka se vyznaëuje p Ìliön m eënïnìm, v diskuzi neoddïluje zrno od plev. SabotÈr umìnïnï odporuje, odmìt n vrhy druh ch, snaûì se je do nïëeho namoëit. PuntiËk soust eôuje pozornost na detaily, odv dì od podstaty vïci. Kibic vede postrannì rozhovory, ruöì pozornost pozn mkami a p ipomìnkami na Ëet diskutujìcìch. Sobec up ednostúuje svè z jmy, p edhazuje svè poûadavky, chce prosadit jen to svè. MlËenlivec, plevel vöech porad, nepot ebn tam, kde se hled spoleënè eöenì. Pt te se proë nïkte Ì ËastnÌci porady h zejì jin m klacky pod nohy? NovÈ n pady a n zory vyûadujì zmïny, novè poûadavky a n vrhy dalöìch opat enì. To vyvol v obrannè reakce tïch, kter ch se dot kajì a jsou jimi ohroûeni. ProË tak jednajì? Zp sob jejich odporu je d n zamï enìm, kterè jim nedovoluje svè postoje vyj d- it jinak. JistÏ existujì i dalöì typy pracovnìk, kte Ì se porad z ËastÚujÌ. Pokud se setk v te s kladn mi ñ m te ötïstì, pokud p evl dajì z - pornì ñ hrozì vaöì myölence nebezpeëì nep ijmutì a poradï nezdar. Neodsuzujte kreslì e P istihli jste nïkoho, jak na spoleën ch jedn nìch kreslì jakèsi obrazce do svèho pozn mkovèho bloku? TakÈ v m se stalo, ûe sedìte na poradï a bez ohledu na to, jak vzruöujìcì je diskuze, n hle v m jakoby sama od sebe zaëala jezdit ruka s tuûkou po papì e? MÌsto pozn mek jsou to vöak nejr znïjöì obr zky, nïkdy i zd nlivï nesmyslnè Ëm ranice. NÏkterÈ z nich se opakujì ËastÏji. Nic d leûitèho, eknete si. Nem te pravdu! Vöe, co vaöe ruka bezmyölenkovitï nakreslila, m sv j v znam. Kaûd kresba odr ûì stav vaöeho podvïdomì, je jeho ÑpÌsemn m vzoremì. Poznatky soci- lnìch psycholog potvrzujì, ûe Ëm r nì a podobnè aktivity jsou Ëast m projevem intenzivnì koncentrace ñ ne vûdy jen na pr bïh porady ñ ûe motivy, kterè se objevujì nejvìce, hodnï napovìdajì o jejich autorovi, tak si uveôme v znam nïkter ch z nich. ËastnÌci porad, kte Ì malujì dob e rozeznatelnè obr zky, majì jasnou mysl a jsou pro jedn nì p Ìnosem. Tv rci klikyh k a neur- Ëit ch Ëm ranic v danè chvìli postr dajì schopnost soust edïnï a logicky uvaûovat. Ti, kte Ì p iöli s vysok mi cìli, kreslì öìpy mì ÌcÌ vzh ru. SrdÌËka poradu nezdobì Na okrajìch pìsemn ch materi- l pro poradu, v rozìch a po stran ch list seöit, na str nk ch di - lze vidït geometrickè tvary, m Ìûky, spir ly, ornamenty a vzorce, ale takè hvïzdy, kvïtiny a srdìëka. GeometrickÈ tvary jsou vlastnì ËlovÏku st ÌzlivÈmu s praktick m sudkem, rychle a racion lnï jednajìcìmu. M Ìûky oznaëujì Ñzajatceì osobnìch potìûì a vïënèho zapomìn nì, tïûce se rozhodujìcìho ke zmïn m. Spir ly charakterizujì osobu konzervativnì, spolehlivou, s malou ctiû dostì, kter jen velmi nerada riskuje. Ornamenty a vzorce prozrazujì jedince svïdomitèho a odpovïdnèho, citlivèho a vnìmavèho, se smyslem pro po dek a d. HvÏzdy demonstrujì rozhodnost mal vk e dostat se na vrchol karièry. ObËas ztr cì cit pro realitu a podlèhajì iluzìm.»ek ho bolestnè procitnutì po p du ze svè hvïzdy. KvÏtiny vypovìdajì o harmonickè osobnosti, jeû si cenì duöevnì pohody, st eûì sv j klid a vyh b se problèm m. SrdÌËka malujì lidè s romantick mi proûitky. Fyzicky jsou sice na poradï p Ìtomni, ale v mysli plnï nïkde jinde. Je na v s, jak v klad kreseb p ijmete. RozhodnÏ ho zcela nezavrhujte, zpochybnili byste v znam a lohu podvïdomì. P ÌleûitostnÏ se podìvejte p es rameno sousedovi, kter si cosi Ërt do svèho notesu. Moûn, ûe po peëlivèm pozorov - nì se o nïm dozvìte nïco novèho. Sami svè v tvory utajte p ed zvïdav mi zraky koleg, nebo je koncem porady zniëte. Neû to udïl te, zamyslete se nad jejich v znamem. T eba v m to pom ûe v sebepozn v nì. 18 POJISTNÝ OBZOR 8/2005

18 V e l k È p o j i s t n È u d l o s t i Poû r baroknì zbrojnice na VyöehradÏ Dnes je v mìstï, kde na VyöehradÏ st vala rozlehl baroknì zbrojnice, provedena parkov prava v jejìû rozìch stojì Ëty i monument lnì sousoöì Josefa V clava Myslbeka. Jsou jimi Libuöe a P emysl, LumÌr a PÌseÚ, Z boj a Slavoj, Ctirad a ä rka. Mistr Myslbek na nich pracoval v letech 1881 ñ 1895 a p vodnï byla osazena na novomïstskèm i smìchovskèm konci PalackÈho mostu. P i zniëujìcìm n letu spojeneck ch letadel na Prahu 14. nora 1945 utrpïla sousoöì r znè stupnï poökozenì. Musela b t restaurov na a na most, kter byl mezitìm rozöì en, se jiû nevr tila a byla umìstïna na VyöehradÏ. Po skonëenì t icetiletè v lky, kter ofici lnï skonëila 24. Ìjna 1648 uzav enìm vestf lskè mìrovè smlouvy, bylo shodnï konstatov - no, ûe vzhledem k modernizaci v - leënè techniky jsou dosavadnì hradby chr nìcì praûsk historick mïsta zcela nedostateënè. Proto bylo p ikroëeno k jejich radik lnì p estavbï. Nejinak tomu bylo i na VyöehradÏ. Byla vypracovan velkolep koncepce, jejìû souë stì byla i v stavba baroknì zbrojnice, kter mïla z roveú slouûit jako kas rna. K realizaci se p ikroëilo jiû v roce 1654 za vedoucì Ëasti stavitel Jana de Capauliho a Carla Luraga. StaveniötÏ v soubïûnè linii podèl jiûnì fronty kapitulnìho kostela sv. Petra a Pavla nebylo zvoleno n hodnï, ruiny b valèho kr lovskèho dvorce umoûúovaly zaëìt se stavbou bezprost ednï po schv lenì celkovè koncepce. Na ostatnìch vyöehradsk ch pozemcìch, aù jiû s mïöùanskou nebo cìrkevnì z stavbou, bylo nutno p du vykupovat, a pokud zde st ly nïjakè objekty, tyto bourat. BaroknÌ zbrojnice, Ëty k Ìdl jednopatrov budova s prot hl m vnit nìm dvorem, mïla obdèlnìkov p dorys ctyhodnè velikosti metr. JejÌ fas dy aû na detaily byly prostè, tak jak se sluöelo na objekt, kter nemïl reprezentaënì charakter. Stropy byly p ev ûnï d evïnè tr - movè, objekt nebyl podsklepen. Autorem kamenickè v zdoby zbrojnice byl G. B. Allie. Kdyû p estal Vyöehrad slouûit vojenskèmu er ru, stala se zbrojnice majetkem mïsta. Ta pronajala objekt poötovnì spr vï, kter tady z Ìdila nejen kancel e, ale i gar ûe, opravnu aut, vëetnï lakovny, rozs hlè sklady prken a dalöìho ho lavèho materi lu, vëetnï benzinu. Jiû od roku 1919 bylo soustavnï upozorúov no na nevyhovujìcì a nebezpeën stav budovy, p edevöìm z hlediska moûnèho poû ru. O Ëty i roky pozdïji byl vyd n podrobn soupis z vad: kamna a dlouhè tahy nejsou odstranïny, kou ovody vyvedeny okny, st le se pouûìv skladiötï benzinu, lakovna v prvnìm pat e m strop, stïny i podlahu pobitou lepenkou, v truhl rnï se skladujì hobliny, jsou zde velkè z soby prken, koudele, tr vy a d evitè vlny, gar ûe jsou p epaûeny pouze d evïn mi stïnami, ve skladiötìch dalöìho materi lu je velk nepo dek atd. V takto nebezpeënèm objektu pak pracuje na 150 lidì. Proto stavebnì ad navrhoval objekt okamûitï vyklidit, zvl ötï, kdyû jiû v tè dobï byly Ë steënï dohotoveny novè sklady Ëp. 675 ve VröovicÌch, vëetnï gar ûì pro automobily ministerstva poöt a telegrafu. Vöe bylo vöak st le odkl d no, navìc ve dvo e z Ìzeno rozs hlè oddïlenì pro autogennì sv enì. Proto z konitï doölo k neötïstì. Dne 10. ledna 1927 kr tce po 18. hodinï zaëalo ho et v truhl rnï v p ÌzemÌ, kde byla postavena velk ûelezn kamna s dlouh m horizont lnìm tahem, nik m neschv - len m. Do nich byly po skonëenì pr ce nakl d ny r znè d evïnè zbytky na podpal pro p ÌötÌ den. éhav popel byl z ejmï öpatnï vybr n, nastala such destilace, kou- ov tah nestaëil zplodiny odv dït, a tak d m s plameny vyrazil dvì ky kamen do mìstnosti. Odtud se ûivel dostal jednoduch m d evïn m stropem, stïnami i schodiötïm do lakovny v prvnìm pat e, mìstnosti prosycenè fermeûì. V samèm poë tku se oheú pokouöeli uhasit Karel KavÌrek, bydlìcì v objektu, a policejnì nadstr ûmistr Frantiöek PospÌchal. Teprve kdyû zjistili, ûe oheú je nad jejich sìly, pouûili sto metr vzd len poû rnì automat k p ivol nì hasië. Ti p ijeli sice velmi brzo, ale mezitìm ohniv ûivel nabyl znaën ch rozmïr. Souboj s poû rem byl ztìûen tìm, ûe p ÌzemnÌ okna byla zam Ìûovan a vrata zatarasen, takûe musela b t rozsek na. Proto museli zprvu hasiëi proniknout po ûeb Ìku do prvnìho patra. P i tomto konu se ûeb- Ìk zlomil a hasië Kutil z nïho spadl. DalöÌ neöùastnou okolnostì bylo, ûe vodovod v obvodu vyöehradskè citadely mïl pouze pr mïr 80 mm a nebyl tak dimenzov n pro p Ìpadn poû r tak velkèho objektu. Proto dalöì voda musela b t p iv dïna hadicemi aû z Pankr ce. OheÚ se st le rozr stal, ho ely i gar ûovanè automobily, doölo i k explozi sedmi bomb autogennìho sv - enì. Musely b t povol ny posily. Celkem se hasebnìch pracì, kterè trvaly aû do druhèho dne, z Ëastnil nejen profesion lnì hasiësk sbor ze SokolskÈ ulice, ale i dobrovolnè sbory z Vröovic, Vinohrad, KrËe, PodolÌ, éiûkova, KoöÌ, Radlic a NuslÌ. Byla vyû dan i pomoc voj k praûskè pos dky. Pr bïûnï byla kon na i hlìdka ve vïûìch a v p dnìch prostor ch chr mu sv. Petra a Pavla stojìcìho v tïsnè blìzkosti, kv li moûnèmu opïtovnèmu vznìcenì. Objekt byl poû rem zcela zniëen a n slednï doölo k jeho demolici. Prostor byl parkovï upraven. Jedinou pam tkou na tento kdysi nejvïtöì vyöehradsk objekt z staly dva baroknì pìskovcovè port ly zrcadlovï vestavïny v roce 1934 do ohradnì zdi parku p i v chodu p ed hlavnì pr ËelÌ kostela sv. Petra a Pavla. Pr vo lidu 30. Ìjna 1929 napsalo: ÑDozvuky poû ru vyöehradskè citadely. V dobrè pamïti je jeötï poû r vyöehradskè citadely, p i Ëemû sho ely budovy b valè zbrojnice. Obec praûsk, jako majitelka objektu, û dala na poötovnìm er - ru (n jemci) n hradu zp sobenè ökody. Jedn nì vleklo se dlouhou dobu, aû teprve v tïchto dnech bylo spïönï pro obec praûskou ukon- Ëeno. MÏsto Praha dostane od st tnì poötovnì spr vy n hradu za zni- ËenÈ budovy KË.ì JakÈ bylo v p ÌpadÏ poû ru zbrojnice na VyöehradÏ pojistnè plnïnì, se jiû dnes ned zjistit. Josef Hrubeö POJISTNÝ OBZOR 8/