DOTAZY A ODPOVĚDI Z PRAXE ZÁKONÍKU PRÁCE 375 ODPOVĚDÍ. edice práce I mzdy I pojištění

Transkript

1 JUDr. Pavla Hloušková, Mgr. Zdeněk Schmied, Mgr. Ludmila Tomandlová, JUDr. Ladislav Trylč DOTAZY A ODPOVĚDI Z PRAXE ZÁKONÍKU PRÁCE 375 ODPOVĚDÍ obecné otázky vznik, změna a skončení pracovního poměru dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr pracovní doba dovolená překážky v práci mzda a plat průměrný výdělek, srážky ze mzdy odpovědnost zaměstnavatele za škodu odpovědnost zaměstnance za škodu kolektivní vyjednávání 4. aktualizované vydání edice práce I mzdy I pojištění

2 Odpovědi na dotazy zpracovali: JUDr. Pavla Hloušková kapitola 6, 8, 9 a 10 Mgr. Zdeněk Schmied kapitola 2, 4, 5 Mgr. Ludmila Tomandlová kapitola 1, 3 a 11 JUDr. Ladislav Trylč kapitola 7 V případě, že dojde k významným legislativním změnám v období mezi jednotlivými vydáními publikace, vyhledejte její aktualizaci na našich internetových stránkách Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: JUDr. Pavla Hloušková, Mgr. Zdeněk Schmied, Mgr. Ludmila Tomandlová, JUDr. Ladislav Trylč, 2013 Nakladatelství ANAG, 2013 ISBN

3 Úvodem Úvodem V běžné praxi uživatelů pracovního práva zaměstnavatelů, zaměstnanců i jejich zástupců, personalistů a mzdových účetních se vyskytuje při aplikaci pracovněprávních předpisů celá řada otázek a problémů. Nelze vyloučit, že na mnohé otázky může existovat i více právních názorů. Autoři této publikace, kteří se dlouhodobě profesně zabývají pracovněprávní legislativou, se při své práci setkávají s mnoha ústními i písemnými dotazy k jednotlivým ustanovením zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů. Řada těchto dotazů se přitom opakovaně týká velmi podobných nebo téměř totožných problémů. Autoři proto sestavili pro ty, kdo pracovněprávní předpisy denně při své práci používají, nebo i jen hledají odpověď na některé sporné otázky praxe, nejfrekventovanější či specifické dotazy a zpracovali na ně odpovědi, které vyjadřují jejich názor na řešení jednotlivých situací. Odpovědi na otázky jsou formulovány tak, aby vedle vysvětlení konkrétního problému poskytly čtenářům též základní informace o příslušné platné pracovněprávní úpravě a logice výkladu jednotlivých ustanovení pracovněprávních předpisů. Každá z kapitol, které jsou uspořádány podle nosných tématických okruhů pracovního práva, obsahuje pro snadnější orientaci stručný úvod do problematiky. V publikaci je přihlédnuto k aktuálním změnám pracovněprávní úpravy provedeným zejména tzv. velkou novelou zákoníku práce účinnou od 1. ledna 2012 a odpovědi na dotazy jsou přizpůsobeny platné právní úpravě k 1. lednu Autoři březen

4 Tématický p ehled dotaz 1. Obecné otázky 1.1 Volba odvětví práva při uzavírání pracovního vztahu Kdy je nezbytné uzavírat pracovněprávní vztahy Principy rovnosti v pracovněprávních vztazích Co je diskriminační jednání v pracovněprávních vztazích Jak aplikovat rovné zacházení Možnosti obrany zaměstnance při diskriminaci v zaměstnání Problém sexuálního obtěžování na pracovišti Prokazování nerovného zacházení s muži a ženami Šikana v zaměstnání Zaměstnávání cizinců a práce pro zahraničního zaměstnavatele Osoby, které jednají za zaměstnavatele při jednání se zaměstnancem Nejnižší možný věk zaměstnanců Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů při úmrtí zaměstnavatele Skončení pracovního poměru úmrtím zaměstnance Možnost ukládání pokut zaměstnancům Složení kauce v souvislosti s výkonem zaměstnání Vrácení přeplatku mzdy zaměstnanci Možnost obrany zaměstnance při porušování pracovněprávních předpisů Postup zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, pokud u něho nepůsobí odbory Vznik, zm na a skon ení pracovního pom ru 2.1 Smlouva v souvislosti s příslibem zaměstnaní Souhlas zaměstnance se vznikem (změnou) pracovního poměru jmenováním na vedoucí pracovní místo Požadavek prokázání bezúhonnosti před vznikem zaměstnání Údaje o zaměstnanci pro založení a vedení osobního spisu Úhrada vstupní zdravotní prohlídky Obsah a formální podoba pracovní smlouvy Způsob sjednání druhu a místa výkonu práce v pracovní smlouvě Sjednání dne nástupu do zaměstnání na den svátku či pracovního volna Sjednání obecnějšího či konkrétního místa výkonu práce Změny pracovních podmínek uvedených ve smlouvě a v písemné informaci o pracovních podmínkách Sjednání zákazu jiné výdělečné činnosti v pracovní smlouvě Konkrétní vymezení druhu práce v pracovní smlouvě

5 2.13 Podpis nové pracovní smlouvy při změně právní formy zaměstnavatele Faktický výkon práce bez uzavření právního úkonu Opomenutí sjednání zkušební doby před nástupem do zaměstnání Pracovní smlouva u domácích zaměstnanců Náležitosti jmenování zaměstnance na vedoucí pracovní místo Jmenování na vedoucí pracovní místo služebně staršího a zcela nového zaměstnance Pověření zaměstnance výkonem práce vedoucího zaměstnance Okruh vedoucích pracovních míst spojených s možností odvolání a vzdání se tohoto místa Podmínka zvolení jako předpoklad pro uzavření pracovní smlouvy Preference pracovních smluv na dobu neurčitou v zákoníku práce Možnost volby lékaře při vstupních lékařských prohlídkách Způsob vymezení doby trvání pracovního poměru na dobu určitou Pracovní poměr na dobu určitou po dobu mateřské a rodičovské dovolené jiné zaměstnankyně Neplatnost pracovního poměru mezi manžely Změna pracovního poměru na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou Opakované uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou Sjednání zkušební doby u pracovních poměrů na dobu určitou Pracovní poměr na dobu určitou uzavíraný se zdravotně postiženým zaměstnancem Možnost sjednání změny pracovní smlouvy z doby určité na dobu neurčitou v době rodičovské dovolené Den ukončení pracovního poměru na dobu určitou při noční směně Sjednání více pracovněprávních vztahů u různých zaměstnavatelů a oznamování této skutečnosti jednotlivým zaměstnavatelům Platnost výpovědi při chybě vzniklé v psaní nebo počtech Postup při propuštění zaměstnance z důvodu porušení povinnosti vztahující se k jím vykonávané práci Skončení pracovního poměru při odchodu do starobního důchodu Skončení pracovního poměru v době pracovní neschopnosti zaměstnance ve zkušební době Prodloužení zkušební doby pro překážky v práci Počítání času při určení dne skončení zkušební doby Práce na tzv. nepravidelnou výpomoc Možnosti výkonu závislé práce v době mateřské a rodičovské dovolené Povinnost nabídky zaměstnaní při skončení pracovního poměru podle kolektivní smlouvy Možnost skončení pracovního poměru dohodou v průběhu výpovědní doby

6 2.44 Určení dne doručení písemnosti s právním úkonem skončení pracovního poměru Skončení pracovního poměru z tzv. organizačních důvodů po rodičovské dovolené Okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy Výpověď pro organizační změny a odškodnění nemoci z povolání Lhůty pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem Údaje o pracovním poměru konaného u zaměstnavatele v potvrzení o zaměstnání Údaj o tom, že ke skončení pracovního poměru došlo v důsledku porušení povinnosti zaměstnance v potvrzení o zaměstnání Vystavení potvrzení o zaměstnání na dobu určitou mladistvému zaměstnanci Způsob vydání (předání) potvrzení o zaměstnání zaměstnanci Uvedení dne skončení pracovního poměru na dobu určitou při pracovní neschopnosti zaměstnance Skončení pracovního poměru ve zkušební době při pracovní neschopnosti Určení dne, kdy dochází k tzv. organizační změně v souvislosti s dáním výpovědi Vzetí zaměstnance do vazby a důsledky pro jeho pracovněprávní vztah Sjednání změn v obsahu více pracovních poměrů uzavřených mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem Výpověď z důvodů tzv. organizačních změn daná v době čerpání neplaceného volna do 4 let věku dítěte Rozhodnutí zaměstnavatele o tzv. organizační změně Změna místa výkonu práce na práce konané doma a nárok na odstupné Postup zaměstnavatele při skončení pracovního poměru se zaměstnancem ze zdravotních důvodů Forma prohlášení zaměstnance, že netrvá na dalším zaměstnávání při ochranné době Vymezení okruhu vedoucích zaměstnanců, s nimiž lze sjednat možnost odvolání z vedoucího pracovního místa a vzdání se vedoucího pracovního místa Výkon práce na zkoušku Důsledky sjednání dohody o pracovní činnosti při poskytnutí odstupného od téhož zaměstnavatele Peněžní plnění při konkurenční doložce Možnost tzv. zapůjčení zaměstnanců od jiného zaměstnavatele Jmenování zaměstnance do funkce na dobu určitou Prodej části firmy a přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

7 2.70 Možnosti postihu zaměstnanců při vyzrazení důvěrných firemních údajů Dva právní úkony uvedené na jedné listině směřující ke skončení pracovního poměru Vydání listin obsahující osobní údaje zaměstnance při skončení pracovního poměru Vyplacení odstupného před skončením pracovního poměru Pokračování v pracovním poměru v souvislosti s přechodem z pracovního poměru do invalidního důchodu Kdy může vyžadovat zaměstnavatel od zaměstnance doklad o bezúhonnosti Rozdíl mezi pojmy pracovní kázeň a porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci Ukončení pracovního poměru se zaměstnancem po vyčerpání podpůrčí doby Pracovní poměry uzavřené jedním zaměstnancem s více zaměstnavateli Vymezení druhu práce zaměstnance při dalším pracovním vztahu zaměstnance u téhož zaměstnavatele Uzavření pracovního poměru s absolventem školy Oznámení rozvázání pracovního poměru se zdravotně postiženým zaměstnancem úřadu práce Odvolání souhlasu zaměstnance s přeložením do jiného místa výkonu práce Dohody o pracích konaných mimo pracovní pom r 3.1 Možnosti zaměstnavatele uzavírat dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Vhodnost uzavření dohody o pracovní činnosti a o provedení práce Dohody o pracovní činnosti uzavírané s důchodci Náležitosti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Právní postavení zaměstnanců podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Dovolená u dohody o pracovní činnosti Odpovědnost za škodu na základě práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Uzavření dohody o práci konané mimo pracovní poměr u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec vykonává práci v pracovním poměru Určení rozsahu práce u dohod o provedení práce Řešení sporů vyplývajících z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Jiné důležité osobní překážky v práci u dohod o provedení práce Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a dočasná pracovní neschopnost

8 4. Pracovní doba 4.1 Nepřetržitý provoz a dvousměnný pracovní režim Právo na přestávku v práci při pracovní době kratší než 4 hodiny Střídání zaměstnanců ve směnách Rozvržení pracovní doby do směn Stanovení více rozvrhů pracovní doby u zaměstnavatele Zavedení pružné pracovní doby a překážky v práci Práce v režimu konta pracovní doby Zkrácení týdenní pracovní doby zaměstnanců rozpočtové sféry Nepřetržitý provoz a obvyklé pracovní dny zaměstnance Práce přesčas u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby Evidence pracovní doby Vztah stanovené týdenní pracovní doby k pružné pracovní době Pružná pracovní doba a přestávky v práci Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a příplatky za práci přesčas při skončení pracovního poměru Překážka v práci (výkon lektorské činnosti) při pružné pracovní době Uložení pracovní pohotovosti Rozdílná délka týdenní pracovní doby u dvousměnného, třísměnného pracovního režimu a u nepřetržitého provozu Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby Právní úprava určení svátků, významných dnů a dnů pracovního klidu Zavedení zimního a letního času Délka pracovní doby při více pracovních vztazích u jednoho zaměstnavatele Práce přesčas při kratší pracovní době Jednostranné zkrácení pracovní doby zaměstnavatelem Sjednání kratší pracovní doby Kratší pracovní doba ženy pečující o dítě Pracovní doba a pracovní pohotovost při školních akcích Čerpání přestávky v práci Evidence pracovní doby technickými prostředky Nezapočítávání přestávky v práci do pracovní doby Odpočinek mezi směnami Vedení evidence pracovní doby Časový termín pro nařízení pracovní pohotovosti Úraz v době přestávky v práci Dovolená 5.1 Podmínky vzniku práva na dovolenou a pracovní neschopnost Právo na dovolenou za kalendářní rok

9 5.3 Určení poměrné části dovolené Změna dohody o pracovní činnosti na pracovní poměr Evidence u úřadu práce a podmínka vzniku práva na dovolenou Přerušení trvání pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli Pracovní volno bez náhrady mzdy a vznik práva na dovolenou Výpočet poměrné části dovolené Nepřetržité trvání pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli Překážka v práci a odpracovaný den pro účely vzniku práva na dovolenou Výkon práce po stanovenou týdenní pracovní dobu pro účely vzniku práva na dovolenou Poměrná část dovolené za polovinu roku Poměrná část dovolené při změně zaměstnání Právo na dovolenou za každý měsíc trvání pracovního poměru Dovolená za odpracované dny Právo na dovolenou za měsíc leden při vzniku pracovního poměru od 2. ledna Poměrná část dovolené u dvou zaměstnavatelů při různé výměře dovolené Právní úprava dovolené zastupitelů obcí Dovolená člena zastupitelstva při skončení funkce Výměra dovolená při kratší pracovní době Prodloužení výměry dovolené Určení doby čerpání dovolené před vznikem práva na dovolenou Prodloužení výměry dovolené kolektivní smlouvou vyššího stupně a podnikovou kolektivní smlouvou Prodloužení výměry dovolené určené skupině zaměstnanců Nejednoznačné sjednání výměry dovolené v kolektivní smlouvě Dovolená při nerovnoměrně rozvržené pracovní době Krácení dovolené při nerovnoměrně rozvržené pracovní době Dovolená při nerovnoměrně rozvržené pracovní době po část roku Dovolená při změně stanovené pracovní doby na kratší pracovní dobu Vrácení náhrady mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanci nevzniklo právo Čerpání dovolené po skončení mateřské dovolené Žádost o určení čerpání dovolené Dohoda o určení doby čerpání dovolené Vznik práva na dovolenou čerpáním mateřské dovolené Započtení doby čerpání dovolené a čerpání mateřské dovolené pro účely vzniku práva na dovolenou Zařazení zaměstnankyně po skončení mateřské a rodičovské dovolené Dovolená při více pracovních poměrech

10 5.38 Právo na dovolenou při změně kratší pracovní doby na stanovenou pracovní dobu Poskytování náhrady mzdy za dovolenou Náhrada mzdy za dovolenou při změně délky pracovní doby Vyplacení náhrady mzdy za dovolenou před skončením pracovního poměru Určení průměrného výdělku pro potřebu náhrady mzdy za dovolenou Krácení dovolené Vrácení náhrady mzdy za dovolenou v případě smrti zaměstnance Povinnost vrátit náhradu mzdy za dovolenou, která byla vyplacena před nástupem dovolené Určení čerpání dovolené P ekážky v práci 6.1 Poskytnutí pracovního volna po vyčerpání dovolené Zavedení pracovního volna SICK DAYS Oznámení a prokázání překážky v práci z důvodu nemoci zaměstnance Pracovní neschopnost před vznikem pracovního poměru Právo čerpat mateřskou a rodičovskou dovolenou Čerpání mateřské a rodičovské dovolené a výkon výdělečné činnosti Poskytování pracovního volna při individuálním rozhodnutí zaměstnance studovat Dárcovství krve a refundace náhrady mzdy nebo platu Pracovní volno k vyhledání nového zaměstnání Pracovní volno na svatbu Uzavření registrovaného partnerství Pracovní volno při stěhování Svatba nevlastního dítěte Smuteční obřad při uložení urny s popelem zesnulého Doprovod prarodiče k lékaři Výše náhrady mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnavatele Ošetření zaměstnance v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení Práva zaměstnance při prohlubování kvalifikace Prokázání překážky v práci při ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení Napracování doby překážky v práci k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení Účast zaměstnance jako svědka u soudu Překážka v práci z důvodu péče o dítě při uzavření školy Překážka v práci na straně zaměstnavatele z důvodu nepřidělování práce Přerušení práce při živelních událostech

11 6.25 Stanovení rozsahu pracovního volna při návštěvě lékaře Tzv. propustky k vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení Umožnění zvýšení kvalifikace zaměstnance s částečnou náhradou mzdy za poskytnuté pracovní volno Překážka v práci z důvodu předvedení k výslechu Pracovní volno v noční směně před nástupem k odběru krve Pracovní volno při školení zaměstnanců Výkon veřejné funkce u členů komisí obce Činnost při výuce a zkušební činnost jako překážka v práci Pracovní volno přednášková činnost Překážka v práci při ošetřování nemocného člena rodiny Kontroly zaměstnavatele v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance Možnost výpovědi z důvodu porušení povinností v době dočasné pracovní neschopnosti Termíny pro poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti Pracovní volno při činnosti zaměstnance na dětském táboře Mzda a plat 7.1 Uplatnění minimální mzdy a zaručené mzdy v praxi Nerovné zacházení v oblasti odměňování práce Zařazení zaměstnance do platové třídy při nesplňování kvalifikace Započítávání praxe Snížení mzdy v důsledku neplnění povinností při výkonu práce Doklad o měsíčním vyúčtování mzdy a podnikatelská odměna Přesčasové hodiny u přímé pedagogické činnosti Mzda při převedení na jinou práci v důsledku překážky v práci Informování zaměstnance o zařazení do platové třídy Jmenování zaměstnanců na vedoucí pracovní místa a odměňování vedoucích zaměstnanců Příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí Druh sjednané práce a platové zařazení Sjednání mzdy v pracovní smlouvě a minimální zaručená mzda Náhrada mzdy za svátek při překážce v práci z důvodu omezení odbytu nebo poptávky po službách Příplatek za práci přesčas při kratší pracovní době Výplata mzdy při skončení pracovního poměru Termín výplaty při bezhotovostním převodu mzdy na účet zaměstnance Výplata mzdy předem Údaje uváděné ve mzdovém výměru Příplatek za vedení při dlouhodobé nepřítomnosti vedoucího zaměstnance

12 7.21 Měsíční vyúčtování mzdy Zápočet praxe ve vztahu k odměnám poskytovaným z fondu kulturních a sociálních potřeb Rovnost v odměňování zaměstnanců pracujících v pracovním poměru a na základě dohod o pracovní činnosti Zařazení zaměstnance pro účely odměňování a prohlubování a zvyšování kvalifikace Dohoda o mzdě a doba její účinnosti Doba přímé pedagogické činnosti a výkon výdělečné činnosti mimo tuto dobu Dohoda o bezhotovostní výplatě mzdy Vrácení omylem vyplacené mzdy Přechod peněžitých práv při úmrtí zaměstnance a písemný doklad o mzdě Pr m rný výd lek, srážky ze mzdy 8.1 Určení pravděpodobného výdělku Které částky se zahrnují do průměrného výdělku jako mzda zaměstnance Určení nového průměrného výdělku při skončení zaměstnání a bezprostředním uzavření nového pracovního poměru Průměrný výdělek u dohody o pracovní činnosti Průměrný výdělek a minimální mzda Kontrola správnosti výpočtu průměrného výdělku Průměrný výdělek určený z odměny poskytované za delší časové období Průměrný výdělek u konta pracovní doby Použití průměrného výdělku při aplikaci zákoníku práce Sjednání určování průměrného výdělku v kolektivní smlouvě Mzda při výkonu jiné práce Úhrada stravenek srážkami ze mzdy Provádění srážek ze mzdy na základě dohody se zaměstnancem Povinnost zaměstnavatele poukázat část mzdy nebo platu pouze na jeden účet zaměstnance Okruh údajů ve mzdovém listu Peněžité plnění u konkurenční doložky Používání průměrného výdělku po celé rozhodné období bez ohledu na změnu mzdy či platu Postup při provádění srážek ze mzdy Pořadí pohledávek Nezabavitelné částky na vyživované osoby Rozdíl mezi srážkami ze mzdy a bezhotovostní výplatou mzdy Náležitosti dohody o srážkách ze mzdy

13 9. Odpov dnost zam stnavatele za škodu 9.1 Náhrada za ztrátu na výdělku po přiznání starobního důchodu Plný invalidní důchod z obecných příčin a poskytování náhrady za ztrátu na výdělku Stanovení průměrného výdělku při poskytování náhrady za ztrátu na výdělku Změna invalidního důchodu na částečný invalidní důchod a náhrada za ztrátu na výdělku Právní předpisy upravující zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku Aplikace zákona č. 220/1995 Sb Zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku v souvislosti s právní úpravou platnou do novely zákoníku práce v roce Nejvyšší přípustná expozice, přeřazení na jinou práci a následné zjištění nemoci z povolání Který zaměstnavatel je odpovědný za odškodňování nemocí z povolání Náhrada za ztrátu na důchodu Náhrada za ztrátu na výdělku a soukromé podnikání Náhrada za ztrátu na výdělku a nezaměstnanost Náhrada za ztrátu na výdělku a zánik zaměstnavatele bez právního nástupce Náhrada za ztrátu na výdělku čisté a hrubé výdělky Náhrada za ztrátu na výdělku u nového zaměstnavatele Náhrada za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu věcná škoda Dohoda o pracovní činnosti v době letních prázdnin studenta a pracovní úraz Úraz studenta při výrobní praxi Úmrtí v důsledku pracovního úrazu a náhrada škody Náhrada škody při úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu Jednorázové odškodnění pozůstalých v důsledku pracovního úrazu Znalost bezpečnostních předpisů a zproštění odpovědnosti zaměstnavatele Pracovní úraz infarkt myokardu Pracovní úraz při školení zaměstnanců Pracovní úraz při stravování Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a obecné onemocnění Zvýšení nákladů spojených s léčením Pracovní úraz a zdravotní predispozice Úraz při volbách do zastupitelstva Náhrada nákladů na výživu pozůstalých Náhrada škody a likvidace zaměstnavatele Plnění pracovních povinností a pracovní úraz

14 9.33 Pracovní úraz při zajišťování školení zaměstnanců Nemoc z povolání a obecné onemocnění Princip poskytování náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění Použití právní úpravy při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání Nároky na jednorázové odškodnění vzniklé za účinnosti předchozí právní úpravy Ohrožení nemocí z povolání Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Úraz pro plnění pracovních úkolů Pracovní úraz a pracovní poměr na dobu určitou Náhrada škody při více pracovních poměrech Změna poměrů na straně zaměstnance zastavení poskytování náhrady za ztrátu na výdělku Promlčení nároku na náhradu škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání Účelně vynaložené náklady spojené s léčením dodržování dietního stravování Věková hranice při poskytování náhrady za ztrátu na výděllku po skončení pracovní neschopnosti Povinnost OSSZ oznamovat zaměstnavateli výši vyplacených nemocených dávek Odpov dnost zam stnance za škodu 10.1 Náhrada škody v případě ztráty osobní kalkulačky Ztráta nebo odcizení uniformy Odpovědnost zaměstnance při možnosti zabránit vzniku škody Uzavření dohody o odpovědnosti před 18. rokem věku Inventarizace a platnost dohody o odpovědnosti Společná odpovědnost a možnost odstoupení od dohody Uzavření dohody o odpovědnosti v pracovní smlouvě Odstoupení od dohody o odpovědnosti Ztráta svěřeného předmětu a náhrada škody Škoda způsobená v opilosti Uzavření dohody o odpovědnosti na motorové vozidlo Odpovědnost za ztrátu mobilního telefonu Náhrada škody za ztrátu svěřeného předmětu Prevenční povinnost zaměstnance Dohoda o svěření předmětu

15 10.16 Dohoda o odpovědnosti motorové vozidlo Výše náhrady škody Projednání výše požadované škody s odborovou organizací Náhrada škody a srážky ze mzdy Odpovědnost zaměstnavatele za vozidla parkující v areálu zaměstnavatele Kolektivní vyjednávání 11.1 Možnost kolektivního vyjednávání s cílem uzavřít kolektivní smlouvu občanským sdružením Pluralita odborových organizací při kolektivním vyjednávání Vznik nové odborové organizace v průběhu kolektivního vyjednávání Zastupování orgánu odborové organizace při kolektivním vyjednávání advokátem Postup při neshodách v kolektivním vyjednávání při uzavírání kolektivní smlouvy Princip zastupování všech zaměstnanců odborovou organizací Kolektivní smlouva uzavřená na dobu určitou a neurčitou Postup při odmítání kolektivního vyjednávání jednou smluvní stranou Řešení kolektivního sporu před zprostředkovatelem Platnost a zpětná účinnost kolektivních smluv Závazky kolektivní smlouvy vyššího stupně při rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy Ukládání kolektivních smluv vyššího stupně a jejich dostupnost Odměna zprostředkovateli a rozhodci kolektivního sporu Stanovení účinnosti kolektivní smlouvy Na které konkrétní zaměstnavatele se kolektivní smlouva vyššího stupně vztahuje Sjednání výběru odborových členských příspěvků v kolektivní smlouvě formou srážek ze mzdy Výklad obsahu kolektivní smlouvy Vazba podnikové kolektivní smlouvy na kolektivní smlouvu vyššího stupně Doba účinnosti kolektivní smlouvy kolektivní smlouva na dobu neurčitou Rozdíl mezi vnitřním předpisem a pracovním řádem Co může být obsahem kolektivní smlouvy podle zákoníku práce Právo odborové organizace na součinnost při vydání vnitřního předpisu Postup zaměstnavatele při pasivitě odborové organizace Pravomoci rady zaměstnanců Vztah odborové organizace a rady zaměstnanců

16 Základní pracovněprávní předpisy Základní pracovn právní p edpisy zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnanci, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují některé další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování sužeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci Všechny odkazy na ustanovení právních předpisů jsou v textu publikace míněny ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak. 16

17 2. Vznik, změna a skončení pracovního poměru 2. Vznik, zm na a skon ení pracovního pom ru V liberalizovaném pracovním právu se stále více uplatňuje princip smluvní svobody, na úkor státní ingerence. Stát ustupuje od paternalismu, zejména u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře. Zásadně platí, že občanské právo je obecným soukromým právem (občanský zákoník je obecným soukromoprávním předpisem), subsidiárně platným vůči ostatním soukromoprávním odvětvím (ostatním soukromoprávním předpisům). Předpisy upravující tato odvětví mají zásadně přednost, avšak neupravují-li určitou otázku, nastupuje obecná občanskoprávní úprava. Výjimkou jsou ty instituty občanského práva, jejichž použití zákoník práce výslovně vyloučil. Pod pojmem individuální pracovní vztahy rozumíme především právní vztahy, ke kterým dochází na základě smluv a dohod mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a podle nichž pak dochází ke vzniku, změně nebo skončení pracovního vztahu. Pro zákoník práce je charakteristické, že účastníci si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od tohoto zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj odchýlit nelze. Z toho vyplývá, že lze: stanovit práva a povinnosti úplně jinak, než uvádí zákoník práce, stanovit i taková práva nebo povinnosti, která v zákoníku práce vůbec upravena nejsou. Pokud jde o stanovené povinnosti, je nezbytné vždy respektovat ustanovení článku 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích. Zaměstnáním se v širším slova smyslu rozumí závislý výkon práce. Za pojmové znaky závislé práce v pracovněprávním vztahu je nutno považovat: osobní a nezastupitelný výkon druhově sjednaných prací ve sjednaném místě, které vykonává fyzická osoba pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na základě smluvního vztahu, vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, čili výkon práce podle pokynů zaměstnávající fyzické nebo právnické osoby, práce je vykonávána jménem zaměstnavetele. Jsou-li všechny tyto 3 pojmové znaky naplněny současně, musí být závislá práce vykonávána výlučně v některém ze základních pracovněprávních vztahů tedy v pracovním poměru nebo na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to za těchto podmínek: práce je zaměstnancem vykonávána na primární ekonomickou a právní odpovědnost zaměstnavatele a na jeho náklady (a to i pokud jde o zajištění bezpečnosti práce), časové vymezení konání prací (stanovení pracovní doby, která se střídá s dobou odpočinku, či jiné vymezení počátku a ukončení prací s omezením, které stanoví pracovněprávní předpisy), výkon práce je prováděn za mzdu, plat či odměnu, které vyjadřují cenu vykonávané práce (cenu pracovní síly), přičemž právní předpisy stanoví minimální mzdu a další podmínky odměňování, 35

18 2. Vznik, změna a skončení pracovního poměru návané práci například 10. května, počíná mu následujícím dnem 11. května běžet dvouměsíční lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru, která skončí 11. července. Potom již nelze pracovní poměr tímto způsobem zrušit. Pokud se však zaměstnavatel doví o tomto zvlášť hrubém porušení povinností později, běží tato dvouměsíční lhůta od tohoto data. Nejpozději však k tomu může dojít do 1 roku ode dne, kdy k hrubému porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zaměstnancem došlo, i když se to zaměstnavatel nedoví. Pokud by se tedy zaměstnavatel dozvěděl o zvlášť hrubém porušení povinností ze dne 10. května až 11. května následujícího roku, nemůže již z tohoto důvodu se zaměstnancem okamžitě pracovní poměr zrušit. Dotaz 2.49 Uvádí se v tiskopisu Potvrzení o zam stnání vypl ovaném zam stnavatelem p i skon ení pracovního pom ru celková odpracovaná doba u všech p edchozích zam stnavatel, nebo jen u posledního zam stnavatele, který Potvrzení vydává? Jde nám o zápo et expozi ní doby. Především je nezbytné uvést, že žádný právní předpis neukládá zaměstnavatelům povinnost vyplňovat Potvrzení o zaměstnání vydávané zaměstnanci podle 313 zákoníku práce na předepsaném tiskopise. Proto vydávané vzory či předtištěné formuláře mohou být jen nezávaznou pomůckou, podle které zaměstnavatel Potvrzení o zaměstnání vystavuje. Obsah Potvrzení o zaměstnání je však dán závazně, a to v 313 odst. 1 zákoníku práce. Pro připomenutí, v Potvrzení o zaměstnání se uvádí: údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti a o době jejich trvání, druh konaných prací, dosažená kvalifikace, odpracovaná doba a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby, zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění. Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti (tj. například zda pracovněprávní vztah zaměstnance nebyl ukončen z důvodu porušení pracovněprávní nebo jiné povinnosti zaměstnance zvláště hrubým způsobem) je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Zákoník práce již nestanoví povinnost uvádět v Potvrzení o zaměstnání skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku na dávky nemocenského pojištění. Zaměstnavatel zásadně vydává Potvrzení 68

19 3. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Dotaz 3.9 Je možné uzav ít dohodu o provedení práce s následujícími podmínkami: doba trvání nap íklad od 15. b ezna do 31. srpna, vyú tování bude probíhat každý m síc podle odpracovaných hodin? Dohodu o provedení práce může podle ustanovení 75 zákoníku práce zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě by měl být vymezen pracovní úkol, sjednána odměna za jeho provedení a též doba, na kterou se dohoda uzavírá. V písemné dohodě o provedení práce by měl zaměstnavatel mimoto uvést předpokládaný rozsah práce, pokud její rozsah nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu. Podstatným znakem této dohody je však především vymezení pracovního úkolu (nikoliv údaj, od kterého data a dokdy bude práce prováděna, ani celková výše odměny a poskytování záloh atd.). Dotaz 3.10 Jak se eší spory z dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r? Spory z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr řeší soudy stejně jako spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru. Dotaz 3.11 Lze v dohod o pracovní innosti sjednat právo zam stnance na jiné d ležité osobní p ekážky v práci? Okruh jiných důležitých osobních překážek v práci ( 199 zákoníku práce) je stanoven v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Jde zejména o vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení, vlastní svatbu, svatbu dětí či rodičů zaměstnance, narození dítěte manželce (družce) zaměstnance, úmrtí vyjmenovaných rodinných příslušníků, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření a některé další překážky. Pokud pro tyto překážky nemůže zaměstnanec konat práci, poskytne mu zaměstnavatel nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech též náhradu mzdy. V ustanovení 206 zákoníku práce je upravena zejména povinnost zaměstnance požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna pro překážku v práci a tuto překážku prokázat. V ustanovení 191 zákoníku práce je upravena povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance zejména po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, po dobu karantény, po dobu mateřské a rodičovské dovolené a po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let. V 77 zákoníku práce je stanoveno, že právo zaměstnance, který je činný na základě dohody o pracovní činnosti, 97

20 5. Dovolená Počet celých kalendářních měsíců 4 týdny dovolené 5 týdnů dovolené 8 týdnů dovolené 7 11,5 14,5 23,5 8 13,5 16,5 26, , , , , , Zákoník práce v 216 odst. 4 stanoví, že činí-li poměrná část dovolené necelý den, zaokrouhlí se na půlden; to platí i pro výpočet dvanáctin dovolené. Dotaz 5.9 Dne 31. íjna rozvázal zam stnanec pracovní pom r. Dne 5. listopadu téhož roku uzav el nový pracovní pom r ke stejnému zam stnavateli. Lze takový p ípad posuzovat jako nep etržité trvání pracovního pom ru pro ú ely spln ní podmínek vzniku práva na dovolenou? Vzhledem k tomu, že tyto dva pracovní poměry na sebe bezprostředně nenavazují, nelze je posuzovat za nepřetržité trvání pracovního poměru. Zákoník práce v 216 odst. 1 nestanoví, co se rozumí bezprostředně navazujícím vznikem nového pracovního poměru. Z účelu tohoto ustanovení lze však dovodit, že podmínka bezprostředně navazujícího vzniku pracovního poměru je splněna v případě skončení jednoho pracovního poměru a uzavření nového pracovního poměru u stejného zaměstnavatele za předpokladu, že zaměstnanec nastoupil do nového pracovního poměru prvním pracovním dnem po skončení předchozího pracovního poměru. Nepřetržitost trvání pracovního poměru je splněna tedy i v případě, že mezi skončením jednoho pracovního poměru a uzavřením druhého pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli jsou dny pracovního klidu ( 91 odst. 1 zákoníku práce). Z uvedeného vyplývá, že v dotazovaném případě oba uzavřené pracovní poměry se pro účely splnění podmínek vzniku práva na dovolenou posuzují samostatně, protože mezi skončením pracovního poměru a jeho opětovným uzavřením k témuž zaměstnavateli nebyly jenom dny pracovního klidu, ale i dny pracovní. Dotaz 5.10 Po odpracování 2 hodin ze své 8hodinové pracovní sm ny navštívil zam stnanec léka e, který jej uznal práce neschopným (nešlo o pracovní úraz nebo nemoc z povolání). Návšt va léka e, který ordinuje v areálu zam stnavatele, trvala 1 hodinu; poté odešel zam stnanec dom. Lze mu tento den zapo ítat jako odpracovaný pro ú ely spln ní podmínek vzniku práva na dovolenou? Pro účely splnění podmínek vzniku práva na dovolenou se za odpracovaný považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny, přičemž 120