Kurz Pečovatel o blízkého člověka PARKINZONOVA CHOROBA

Transkript

1 Kurz Pečovatel o blízkého člověka PARKINZONOVA CHOROBA

2 Jde o progredující degenerativní onemocnění mozku, charakteristické hytertonicko-hypokinetickým syndromem. Je provázené narušením motorických a často i psychických funkcí. Etiopatogeneze Jde o poměrně častou nemoc, postihující asi 1 % populace nad 60 let. Dochází k odumírání neuronů bazálních ganglií, zejména substancia nigra, a nedostatečné tvorbě mediátoru dopaminu. Nedostatek této chemické látky vede k omezené hybnosti, svalové ztuhlosti a třesu (tzv. parkinsonské trias). Schopnost vykonávat běžné činnosti se snižuje.

3 PŘÍČINY Idiopatická Parkinsonova choroba příčina není známa Sekundární parkinsonské syndromy vaskulární ateroskleróza posttraumatické při chronické intoxikaci manganem polékové (např. neuroleptika) hypoxické po mozkové hypoxii, otravě CO

4 KLINICKÝ OBRAZ zpočátku: celková únava zpomalení pohybů neobratnost při pohybu svalové křeče bolesti pletenců

5 ROZVINUTÝ KLINICKÝ OBRAZ zvyšuje se svalový tonus maskovitý obličej výraz tváře neodráží emoce, nemění se redukované pohyby končetin, gestikulace, mrkání zpomalené pohyby obtížné vstávání ze židle, otáčení na posteli šouravá chůze v lehkém předklonu, chybí souhyby HK, HK v semiflekčním držení tremor třes, je klidový, pomalý pravidelný, postihuje především HK, někdy i hlavu řeč je zpomalená, hůře srozumitelná psychické poruchy poruchy nálad, spánku, neklid, anxieta, deprese, sociální izolace, demence vegetativní poruchy zvýšená sekrece slin, potu a kožního mazu, obstipace, ortostatická hypotenze

6 Rozvoj a průběh onemocnění je velmi individuální. Vhodná léčba může progresi výrazně zpomalit. Může však dojít i k úplné závislosti na druhých, s plně rozvinutou demencí, inkontinencí, rigiditou, svalovými kontrakturami.

7 DIAGNOSTIKA Anamnéza Důležité je vyptat se na subjektivní obtíže a jejich vývoj v čase, úrazy, léky, pracovní anamnézu a prodělaná onemocnění. Fyzikální vyšetření Pohledem především iniciace pohybu, tempo, souhyby končetin, mrkání. Komplexní neurologické vyšetření značnou diagnostickou hodnotu má vyšetření okohybných nervů, taxe, reflexů, stoje, chůze a rovnováhy při lehkém úderu do sterna.

8 Laboratorní vyšetření Neexistuje žádný specifický test, který by onemocnění potvrdil. Provádí se běžná biochemická a hematologická vyšetření. RTG vyšetření CT mozku MR

9 TERAPIE Parkinsonovu chorobu nelze vyléčit, je však možné ovlivnit její příznaky. Režimová opatření Nemají pro rozvoj choroby valný význam, směřují spíše k zajištění dostatečného odpočinku a spánku, výživy, vitamínů a mozkového tréninku jako prevence demence.

10 FARMAKOTERAPIE Antiparkinsonika dopaminergní a anticholinergní léky Léčba patří vždy do rukou neurologa, který zvolí vhodný lék i jeho dávkování. Problémem většiny léků po dlouhodobém užívání je výskyt nežádoucích účinků (ortostatická hypotenze, hyperkinéza, nechutenství, nauzea, zvracení) a snížení jejich účinnosti. Antiparkonsonika se nesmí nikdy náhle vysadit, mohlo by dojít k úplnému ztuhnutí a ztrátě pohyblivost

11 PODPŮRNÁ LÉČBA anxiolytika antidepresiva myorelaxancia hypnotika vitamíny minerály antiemetika

12 REHABILITACE nácvik sebepéče nácvik řeči fyzioterapie arteterapie v pokročilém stadiu polohování dechová cvičení pasivní cvičení

13 OŠETŘOVATELSKÉ PROBLÉMY bezmocnost deficit sebepéče při jídle, koupání, hygieně, oblékání chronická bolest chronicky nízká sebeúcta inkontinence stolice neefektivní léčebný režim

14 porušená chůze porušené polykání porušený spánek riziko aspirace riziko deficitu tělesných tekutin riziko imobilizačního syndromu riziko infekce riziko osamělosti

15 riziko pádů riziko porušení kožní integrity riziko poškození únava úplná inkontinence moči úzkost - zhoršená pohyblivost

16 zhoršená pohyblivost na lůžku zhoršená schopnost se přemístit zhoršená verbální komunikace

17 ZÁSADY OŠETŘOVÁNÍ NEMOCNÉHO Vždy musíme přihlédnout k aktuálnímu zdravotnímu s psychickému stavu, na tom záleží i míra spolupráce nemocného člověka. Zohledňujeme případnou bolest a její intenzitu, náladu nemocného a také vlivy prostředí (domácí X nemocnice X sociální zařízení)

18 POLOHA V LŮŽKU Pokud je nemocný schopen, zaujímá polohu aktivní, kterou mění sám, podle potřeby. Dbáme hlavně na to, aby v poloze na zádech neležel v rovině, ale vždy se zvednutým záhlavím lůžka (Fowlerova poloha zlepšuje dechové funkce a snižuje riziko zánětu plic) Při jídle nem. posazujeme, podporujeme jeho soběstačnost

19 POLOHOVÁNÍ Pokud je pacient ležící, pak ho polohujeme každé dvě hodiny (v noci 3 hodiny) LB-Z-PB I v tomto případě je vhodně pacienta posazovat do křesla, alespoň na krátký čas Při polohování dbáme na bezpečnost svoji i nemocného, na správné postavení končetin v každé poloze, do dlaní vkládáme molitanové míčky (prevence kontraktur a ankylóz)

20 REHABILITACE Pod vedením fyzioterapeuta je vhodné se naučit základní cviky a polohy, které lze později provádět Dechová cvičení alespoň 3 x denně, nafukování hraček, probublávání vody brčkem Aktivní cvičení HK a DK pokrčení, natažení, obloučky, propínání špiček nohy, jízda na kole Význam má i pasivní cvičení

21 NÁCVIK SOBĚSTAČNOSTI Na pečovatelích a ošetřovatelkách záleží, jestli si nemocný udrží soběstačnost co nejdéle, event.některou dovednost znovu získá Seběstačnost podporujeme při jídle, koupání a hygieně, vyprazdňování, oblékání a svlékání. Nem.pomáháme jen v nezbytném rozsahu, nepopícháme na něho, nesnažíme se dělat věci za něho. Povzbuzujeme ho, chválíme, taktně nabízíme pomoc tam, kde to nejde

22 PŘÍJEM POTRAVY A TEKUTIN Potrava by měla být pestrá, bohatá na základní složky výživy a vitamíny. Není vyžadována žádná speciální dieta, jen přihlédnout k trávení a snášenlivosti jednotlivých potravin Nesmí být horká ani studená, vždy hezky upravená na talíři, aby se povzbudila chuť k jídlu Pokud není nemocný schopen kousat, doporučuje se strava mletá

23 Pokud v pokročilém stadiu není schopen přijímat potravu pacient vůbec, zajistí lékař jiný způsob, např. PEG U nem., kteří jedí málo se doporučuje po dohodě s lékařem tzv. sipping Sipping může být podáván místo některých jídel nebo mezi jídly k doplnění živin. Množství nápojů za den doporučí lékař dle stavu výživy nemocného.

24 TEKUTINY Staří lidé obvykle mají snížený pocit žízně a proto málo pijí. Hrozí riziko vzniku dehydratace (snížené kožní napětí, suché sliznice, pokles TK a zmatenost) nebo zánětu plic!!! Nemocní musí pít v dostatečné míře asi 2l/24 hod, nejlépe ovocné čaje, vodu. Ne sycené nápoje. Nespoléhejte, že nem,vypije to, co mu určíte. Tekutiny mu musíme aktivně nabízet, nejvíc dopoledne a po obědě, nejméně na noc.

25 LÉKY Léky pro nemocného naordinuje lékař. Vždy se postarejte, aby vám léky nedošly a zajistěte nové s mírným předstihem. Nespoléhejte, že si léky vezme pacient sám. Naučte se mu je podávat vždy v určitou dobu, nejlépe s jídlem, aby se ani vám nestalo, že zapomenete. Kontrolujte, zda léky nem.skutečně užil. (vynalézavost nem., kteří nechtějí léky užívat, je značná) zhoršená pohyblivost na lůžku zhoršená schopnost se přemístit zhoršená verbální komunikace

26 Nejlépe je léky polykat celé nebo přepůlené a zapít dostatečným množstvím vody nebo vlažného čaje. Kapsle se nesmí vysypávat. Pokud nemocný není schopen léky požít celé, je nutné mu je rozdrtit. Pokud ordinovat lékař kapsle, upozorněte ho, že je nedokáže nemocný spolknout. Sledujte a případně si poznamenejte, jak nemocný ordinované léky snášízhoršená pohyblivost na lůžku zhoršená schopnost se přemístit zhoršená verbální komunikace

27 VYPRAZDŇOVÁNÍ Pokud pacient cítí potřebu vyprázdnění močového měchýře a konečníku, požádejte ho, aby potřebu včas hlásil. Zajistěte, aby se mohl vyprázdnit ve fyziologické poloze (v sedě), v soukromí, po vykonání potřeby si mohl umýt ruce. Vyprazdňovat se může na WC se speciálním nástavcem, na pojízdném WC (gramofon), do močové mísy (močí ženy) a do močové lahve (močí muži)

28 Pokud je nutné aby se nemocný vyprazdňoval v leže, mějte na vědomí, že je to nefyziologické, zatěžuje to srdce a může to déle trvat. Opět poskytněte dostatek času a soukromí, taktéž hygienu rukou po vyprázdnění, pokud si nemocný dokáže sám očistit konečník. Vyprazdňování moči zavisí na množství přijatých tekutin a teplotě okolí, frekvence močení je 4-6 x denně, opakovaně i v noci

29 Vyprazdňování stolice normální je 1-2 x denně, nebo 1 x za 2až 3 dny. Ovlivněno složením stravy, snášenlivostí poživatin, množstvím tekutin, pohybem a polohou při vyprazdňování, také léky (Tramal) Myslete na to, že zácpa vzniká snadno, velmi nemocného obtěžuje a špatně se řeší především u ležících nemocných Naučte nemocného defekační reflex, nepodávejte neuváženě projímadla.

30 INKONTINENCE Stav, kdy postižený člověk nedokáže udržet moč nebo stolici, případně obojí. Buď nucení necítí a nebo ho nedokáže ovlivnit. K nemocnému přistupujte taktně, nekárejte ho za to a naučte se používat vhodné pomůcky. Inkontinence moči - pokud není nezbytná močová cévka např. U mužů s hypertofií prostaty, nevyžadujte jí, hrozí riziko infekce.

31 POMŮCKY Částečně soběstačný nemocný: pokud se člověk sám pohybuje, byť v omezené míře, používejte síťové kalhotky a pleny pro inkontinentní (ne vložky) s dostatečnou absorpční schopností nebo plenkové kalhotky. Přihlédněte k tomu, co vyhovuje nemocnému. U ležících nemocných doporučujeme plenkové kalhotky nebo podložky pod nemocné, které se snadno vymění a nevzniká vlhká zapářka.

32 HYGIENA I ležící člověk potřebuje důkladnou hygienickou péči z důvodu zdravotních (čistá pokožka lépe dýchá a nevznikají proleženiny a opruzeniny aj) a z důvodů estetických. Dbejte na dostatečnou hygienu 2 x denně, včetně hygieny dutiny ústní Nezbytná je i denní hygiena genitálu a konečníku.

33 Celkovou koupel ve vaně, sprše či na lůžku, včetně mytí vlasů je nezbytné provést alespoň jednou týdně, zároveň se stříhají i nehty na rukou (do obloučku) a nohou (rovně). Pozor na případné poranění u diabetika. Zarůstající nehty a jiné komplikace u DM patří do rukou odborníků. Většina starých lidí na suchou pokožku a proto by se měla denně promazávat (obličej, ruce, nohy krémem, kožní záhyby a třísla u inkontinentních pastou např. Menalind, záda masážním prostředkem).

34 PODPORA MENTÁLNÍCH FUNKCÍ Informujte nemocného o čase, dění ve městě, ve společnosti Mluvte s ním Zabavte ho četbou knih, sledováním zpráv, čtením novin a časopisů Pomáhejte mu luštit křížovky Pokud si nepamatuje své blízké, připomínejte mu jejich jména

35 Podporujte jeho kontakt s širší rodinou s přáteli Pokud to dovoluje zdravotní stav, nechte jej chodit ven, třeba s doprovodem Pořiďte nemocnému zvířátko, o které se dokáže postarat, může si s ním povídat, mazlit se sním (ne každé zvíře je to vhodné, poraďte se s odborníky)