Dokumentace EIA. zpracovaná dle 8 zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí, dle pílohy. 4, v platném znní

Transkript

1 Dokumentace EIA zpracovaná dle 8 zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí, dle pílohy. 4, v platném znní * Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ Stavba I a Stavba II Oznamovatel : Krajský úad Stedoeského kraje Zborovská Praha 5 Zpracovatel : EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská Praha 10 Zakázkové íslo : EKOLA group, spol. s r.o., Praha, kvten 2008

2 O B S A H Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ Stavba I a Stavba II O B S A H...2 Pehled nejdležitjších používaných zkratek...4 Úvod...5 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...6 B. ÚDAJE O ZÁMRU...7 I. Základní údaje Název zámru a jeho zaazení podle pílohy Kapacita (rozsah) zámru Umístní zámru Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí Popis technického a technologického ešení Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení Výet dotených územn samosprávných celk Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat...22 II. Údaje o vstupech Pda Voda Ostatní surovinové a energetické zdroje Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...28 III. Údaje o výstupech Ovzduší Odpadní vody Odpady Ostatní Doplující údaje...49 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území ÚSES, zvlášt chránná území, pírodní parky, VKP Území historického, kulturního nebo archeologického významu Území hust zalidnná Zhodnocení zastavní pozemk z hlediska míry využití území dle územního plánu Staré ekologické zátže Charakteristika souasného stavu životního prostedí v doteném území EKOLA group, spol. s r. o. - 2

3 1. Ovzduší Akustická situace Voda Pda Horninové prostedí a pírodní zdroje Flóra Fauna Ekosystémy Krajina Celkové zhodnocení kvality životního prostedí v doteném území z hlediska jeho únosného zatížení...83 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV ZÁMRU NA VEEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTEDÍ...83 I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru na obyvatelstvo a životní prostedí a hodnocení jejich velikosti a významnosti Vlivy na obyvatelstvo, vetn sociáln ekonomických vliv Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Vlivy na povrchové a podzemní vody Vlivy na pdu, horninové prostedí, pírodní zdroje Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na krajinu Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky II. Komplexní charakteristika vliv zámru na životní prostedí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti peshraniních vliv III. Charakteristika environmentálních rizik pi možných haváriích a nestandardních stavech IV. Charakteristika opatení k prevenci, vylouení, snížení, popípad kompenzaci nepíznivých vliv na životní prostedí V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích pedpoklad pi hodnocení vliv VI. Charakteristika nedostatk ve znalostech a neuritostí, které se vyskytly pi zpracování dokumentace E. POROVNÁNÍ VARIANT EŠENÍ ZÁMRU F. DOPL UJÍCÍ ÚDAJE ZÁVR G. VŠEOBECN SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Vypoádání pipomínek zjišovacího ízení H. PÍLOHA Dokladová ást Literatura EKOLA group, spol. s r. o. - 3

4 Pehled nejdležitjších používaných zkratek BPEJ Bonitovaná pdn ekologická jednotka HMÚ eský hydrometeoro1ogický ústav. p. íslo popisné SN eská státní norma EIA Dokumentace o hodnocení vliv na životní prostedí HPJ Hlavní pdní jednotka CHOPAV Chránná oblast pirozené akumulace vod k.ú. Katastrální území KN Katastr nemovitostí LBC Lokální biocentrum LBK Lokální biokoridor MŽP R Ministerstvo životního prostedí eské republiky N Odpady kategorie nebezpené NO 2 Oxid dusiitý NO X Oxidy dusíku NRBK Nadregionální biokoridor O Odpady kategorie ostatní OBÚ Obvodní báský úad OK Okružní kižovatka PHC Protihluková clona PHO Pásmo hygienické ochrany PHO Protihluková ochrana PP Pírodní památka PPZP Produkní potenciál zemdlských p PR Pírodní rezervace PUPFL Pozemky urené k plnní funkcí lesa RBC Regionální biocentrum RBK Regionální biokoridor SO Siln ohrožený druh TŽ Tinecké železárny a. s. ÚP Územní plán ÚSES Územní systém ekologické stability VKP Významný krajinný prvek VÚC Velký územní celek ZCHÚ Zvlášt chránná území ZPF Zemdlský pdní fond - EKOLA group, spol. s r. o. - 4

5 Úvod Tato dokumentace je zpracována pro zámr výstavby pátení komunikace (Stavba I a Stavba II) v prmyslové zón Kladno východ. Dokumentace je zpracována v souladu se zákonem. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí v platném znní a jeho pílohou. 4 a dalšími souvisejícími zákony a pedpisy. Vlastní dokumentaci EIA pedcházelo v kvtnu roku 2007 oznámení zámru Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno - východ Stavba I a Stavba II. K oznámení obdržel píslušný úad adu vcných pipomínek, zejména od oban a obanských sdružení s požadavkem na další projednávání zámru ve smyslu zákona. 100/2001 Sb. v platném znní. Posuzovaný zámr navrhuje výstavbu komunikace III. tídy, která zajistí zkvalitnní dopravní obslužnosti prmyslové zóny Kladno východ a snížení intenzit dopravy na okolních zatížených komunikacích. Zámr je rozdlen do dvou ástí Stavba I a Stavba II. Stavba I bude probíhat v úseku ul. Kralupská ul. Dubská a bude respektovat trasu navrženou ve zmn. VI územního plánu msta Kladna. Komunikace z ásti povede po stávající betonové vozovce a z ásti jako novostavba. Stavba II bude procházet prmyslovým areálem Dí (v souasné dob Sochorová válcovna Tineckých železáren a. s.) a bude konit kižovatkou u Bušthradu. Bude se jednat o rekonstrukci stávající komunikace. Z hlediska zkvalitnní dopravní obslužnosti prmyslové zóny Kladno - východ jsou v dokumentaci ešeny ti varianty (0, A a B), piemž varianta A je ešena ve dvou dopravních možnostech (A1 a A2). Dopravní varianty budou srovnány se stávajícím stavem v roce Varianta 0 pedstavuje výhledový stav v roce 2020 pi nerealizaci navrhovaného zámru. Varianta A1 eší výhledový stav v roce 2020 pi realizaci zámru navrženého v oznámení, které zpracovala firma CityPlan s. r. o. Varianta A2 se od varianty A1 liší pouze napojením pátení komunikace na posunutou kižovatku u Bušthradu (dle ÚP). Varianta B eší výhledový dopravní stav v roce 2020, pokud by byla realizována komunikace dle návrhu zaneseném ve schváleném územním plánu msta Kladna. Dokumentace je pehledným shrnutím zpracovaným na základ przkum, podklad a jednotlivých podrobných expertních posouzení. Základním materiálem pro zpracování dokumentace byla i píslušná vyjádení dotených orgán statní správy a samosprávy. V prbhu zpracování dokumentace byla ve spolupráci s oznamovatelem a dotenými orgány státní správy technická stránka zámru korigována z hlediska vliv zámru na životní prostedí a bylo hledáno ešení k minimalizaci jednotlivých vliv výstavby a provozu komunikace na životní prostedí. Faktorm, které by mohly mít zásadní vliv z hlediska negativních dopad zámru na životní prostedí, byla vnována detailní pozornost v samostatných pílohách. Jedná se o Akustickou studii, Rozptylovou studii a Hodnocení zdravotních rizik. Tyto pílohy jsou nedílnou souástí vlastní dokumentace. Dokumentace je pehledným shrnutím zpracovaným na základ przkum, podklad a jednotlivých podrobných expertních posouzení. Text dokumentace je doplnn grafickým materiálem, který poskytuje pehled o dané situaci, o místních podmínkách a je podkladem pro snadnjší orientaci v problému. - EKOLA group, spol. s r. o. - 5

6 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma Krajský úad Stedoeského kraje IO Sídlo Zborovská 11, Praha 5 Jméno, píjmení, bydlišt a telefon oprávnného zástupce oznamovatele Ing. Jakub Kleindienst - EKOLA group, spol. s r. o. - 6

7 B. ÚDAJE O ZÁMRU I. Základní údaje 1. Název zámru a jeho zaazení podle pílohy. 1 Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ Stavba I a Stavba II Navržený zámr spadá dle pílohy. 1 zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí v platném znní do kategorie II (tj. zámry vyžadující zjišovací ízení), pod poadové íslo 9.1 Novostavby, rozšiování a peložky silnic všech tíd a místních komunikací I. a II. tídy (zámry neuvedené v kategorii I). 2. Kapacita (rozsah) zámru Celková délka pátení komunikace bude init 4,8 km. Délka komunikace v rámci katastrálního území Bušthrad bude 3,1 km a v katastrálním území Kladno 1,7 km. Navrhovaná silnice bude komunikací III. tídy, kategorie S 7,5. V rámci výstavby se pedpokládá úprava celkem m 2 zpevnných ploch, z ehož m 2 pipadá na Stavbu I a m 2 na Stavbu II. 3. Umístní zámru ešený zámr zasahuje do katastrálních území Kladno a Bušthrad. Pátení komunikace je plánována mezi prmyslovou zónou Kladno východ a mstem Bušthrad. Zaátek úseku lze v Kladn vymezit ulicí Dubskou a konec úseku silnicí III/00719 u Bušthradu. Kraj: Katastrální území: Stedoeský k. ú. Bušthrad k. ú. Kladno Obr.. 1: Umístní zámru Zdroj: CityPlan s. r. o. - EKOLA group, spol. s r. o. - 7

8 Stavba I Komunikace bude po most pekraovat Libušinu ulici (komunikace II/101) a bude vstupovat do staré prmyslové zóny Kladno - východ (areál bývalé hut Konv), kde bude vedena ásten po stávající panelové cest a ásten jako novostavba v úrovni okolo m n. m. až na ulici Dubskou. Stavba II Pátení komunikace prmyslovou zónou bude zaínat na kižovatce s komunikací I/61 u západního okraje Bušthradu v nadmoské výšce cca 350 m n. m. Dále bude pokraovat jako krátká souást silnice Bušthrad - Steheleves a násypem bude pecházet údolí Bušthradského potoka. Poté z okresní silnice odboí a stále stoupajícím terénem povede na východní okraj prmyslové zóny (bývalý areál závodu Dí podniku Poldi, nyní areál Tineckých železáren). V míst vjezdu bude trasa dosahovat nejvyšší terénní úrovn cca 355 m n. m. Dále bude vedena západním smrem podél severní strany Sochorové válcovny Tineckých železáren. Na jihozápadním konci válcovny bude oste odklonna k severu a bude vedena západním smrem v soubhu se železniní vlekou. Obr.. 2: Rozdlení pátení komunikace Stavba I a Stavba II 4. Charakter zámru a možnost kumulace s jinými zámry Posuzovaný zámr pedpokládá realizaci komunikace III. tídy v délce 4,8 km. Výstavbu zámru lze rozdlit na dv ásti Stavba I a Stavba II. Stavba I bude realizována v úseku ulic Kralupská Dubská a bude respektovat trasu navrženou ve zmn. VI územního plánu msta Kladna. Komunikace z ásti povede po stávající betonové vozovce a z ásti jako novostavba. Stavba II bude procházet prmyslovým areálem Dí (v souasné dob Sochorová válcovna Tineckých železáren a. s.). Bude se jednat o rekonstrukci stávající obslužné komunikace vedoucí areálem, který je v souasné dob uzavený veejnosti. V úseku mezi prmyslovým areálem a kižovatkou u Bušthradu (u vodojemu) se bude jednat o rekonstrukci stávající komunikace. Dopravní kumulace V území prmyslové zóny Kladno východ se dnes nachází ada nevyužitých ploch, které zde zstaly po ukonení prmyslové innosti. Tyto plochy jsou v souasné dob znovuosidlovány drobným prmyslem a výrobou a budou do budoucna kumulovány zejména v oblasti dopravy, a to pedevším na posuzované pátení komunikaci. - EKOLA group, spol. s r. o. - 8

9 Z hlediska dopravního lze pedpokládat kumulaci se zámrem Logistický park Kladno Dí. Tento zámr pedpokládá stavbu nového skladového a logistického areálu ve stávající komern výrobní zón Kladno Dí. Zámr byl podroben zjišovacímu ízení dle zákona. 100/2001 Sb a nepodléhá dalšímu posuzování. Dle údaj z oznámení zámru bude areál realizován ve dvou etapách, celkem bude vystavno 7 skladových hal s navazujícími provozními, administrativními a sociálními pístavbami, s navazujícími komunikacemi, manipulaními plochami a navazující infrastrukturou. Areál bude využívat stávající obslužnou komunikaci podél areálu Sochorové válcovny TŽ (navrhovaná pátení komunikace) a dále bude komunikan napojen na silnici III/00719, která vyúsuje na silnici I/61 na kižovatce u vodojemu v Bušthrad. Intenzita obslužné dopravy areálu bude cca 628 obousmrných pohyb za 24 hodin (z toho 82 TNV, 306 LNV a 240 OA). Intenzity dopravy, které vyvolá provoz logistického parku jsou zapoteny do analýzy dopravního zatížení území zpracovaného firmou CityPlan pro zámr Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ, ímž je kumulace zámr zohlednna. Logistický areál bude napojen na dva samostatné vjezdy a jeho provoz bude pedstavovat nárst dopravy na katastrálním území msta Bušthrad. Z tohoto dvodu požaduje msto Bušthrad opravu komunikace. III/00719 od vodojemu k areálu firmy Peroutka, vetn realizace protihlukových bariér smrem k zástavb Bušthradu. Požadavek na opravu komunikace je pedmtem dokumentace EIA pro zámr Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ. Realizace protihlukových bariér smrem k zástavb Bušthradu je v této dokumentaci rovnž ešena, konkrétn v rámci Akustické studie, která tvoí její pílohu. 1a. Z hlediska dopravního lze pedpokládat kumulaci s pipravovaným zámrem Obalovna asfaltových smsí Dubí u Kladna, eská republika. Zámr pedpokládá výstavbu obalovny na volných pozemcích v areálu bývalé Poldi Kladno. Zájmové pozemky se nacházejí v blízkosti stávající obslužné areálové komunikace, která se má rekonstruovat a plnit funkci pátení komunikace. Obslužná doprava obalovny bude využívat tuto areálovou komunikaci ve smru k Bušthradu. Intenzity dopravy, které vyvolá provoz obalovny jsou zapoteny do analýzy dopravního zatížení území zpracovaného firmou CityPlan pro zámr Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ, ímž je kumulace zohlednna. Další kumulaci zámru lze oekávat vzhledem k pedpokládanému nárstu dopravy po využití stávajících volných ploch v prmyslové zón Kladno východ. V souasnosti se jedná a cca 200 ha prmyslových ploch, které prozatím nejsou využívány k prmyslové výrob. Je pravdpodobné, že tyto plochy budou v budoucnu v zájmu investor s cílem vytvoit zde drobné prmyslové výrobny, logistické a skladovací haly atd. Lze tedy oekávat, že intenzita dopravy v prmyslové zón Kladno východ ve výhledu ješt vroste. Odhad budoucích dopravních intenzit provedený firmou CityPlan je rovnž zahrnut do výpot Akustické a Rozptylové studie v dokumentaci EIA. Kumulace zdroj hluku V tsné blízkosti ešeného území v Kladn Dubí se nachází další zdroje hluku (elektrárna ECKG a železniní vleka). Západn od Kladna Dubí je v bývalém areálu Poldi Kladno situována elektrárna ECKG, která je v provozu v denní i noní dob. Tato elektrárna ovlivuje akustickou situaci v ásti Kladna Dubí, kde by mla být zprovoznna navrhovaná pátení komunikace. Dalším zdrojem hluku v Kladn - Dubí je železniní vleka, která je situována podél navrhované pátení komunikace. Železniní vleka se západn od mostu pes ul. Libušina stáí v pomrn velkém oblouku k severu. Koleje v této ásti vedou na náspu a kopírují tak hranici obytných objekt v této ásti Kladna. V Akustické studii (píloha. 1a) byly zohlednny jednotlivé píspvky tchto zdroj hluku a byl vytvoen model stávající akustické situace v ešeném území. - EKOLA group, spol. s r. o. - 9

10 5. Zdvodnní poteby zámru a jeho umístní, vetn pehledu zvažovaných variant a hlavních dvod pro jejich výbr, resp. odmítnutí Prostor pro budoucí velkou prmyslovou zónu se nachází na severovýchodním okraji msta Kladna. Zahrnuje starou prmyslovou zónu Kladno - východ (prostor bývalé huti Konv) a areál bývalé ocelárny Dí (bývalá Poldi Kladno, dnes Sochorová válcovna Tineckých železáren), který se táhne až k západnímu okraji msta Bušthrad. Rozsáhlé území staré prmyslové zóny o výme více než 500 ha v Kladn mezi jeho tvrtmi Dí a Dubí, nyní nazývané Prmyslovou zónou Kladno - východ, je místem vzniku kladenského prmyslu ped více než 150 lety a stále i sídlem nejvtších industriálních podnik regionu. Toto území je nyní využíváno pvodním prmyslem z %. Od roku 1990 zde probíhá restrukturalizace a do tchto prmyslových ploch jsou umisovány nové podnikatelské aktivity, které jsou podporovány místní samosprávou. Ve starém závod Poldi Kladno se pomalu v omezené míe rozvíjí hutní výroba obnovená bhem roku Od Železáren Hrádek u Rokycan odkoupila ást provoz nmecká spolenost Scholz Stahlzentrum - Ost, která v souasné dob využívá zejména kovárny. Intenzivní je aktivita Tineckých železáren v hutním komplexu Poldi Kladno - Dí. Území bývalé kladenské Poldovky se probouzí k novému životu, i když je zejmé, že rozsah výroby již pravdpodobn nikdy nedosáhne objemu produkce v dob státn ízeného hospodáství. V souvislosti s tmito aktivitami dochází ke zvyšování dopravní zátže nejen ve vlastní prmyslové zón Kladno východ, ale i v okolních ástech Kladna. Rozvíjející se prmyslová zóna je zdrojem zejména tžké nákladní dopravy, která využívá stávající komunikaní sí v Kladn pro napojení na tranzitní výpadové komunikace vyšších tíd. S tím souvisí i problémy petížení komunikaní sít, které je teba zaít neprodlen ešit. Hlavním dvodem realizace navrhované pátení komunikace je zajištní kvalitní dopravní obslužnosti prmyslové zóny Kladno východ a snížení intenzit dopravy na okolních zatížených komunikacích. Zprovoznním plánované pátení komunikace dojde ke zkvalitnní napojení prmyslové zóny Kladno - východ ve smru na rychlostní silnici R7. Tento jev by se ješt zvýraznil v pípad realizace silnice II/101, která bude ásten plnit funkci východního obchvatu msta a umožní vhodnjší napojení prmyslové zóny i na rychlostní silnici R6, která se po zprovoznní úseku Pavlov Praha stane hlavní píjezdovou komunikací od Prahy. Dalším dvodem pro realizaci pátení komunikace je odlehení dopravních intenzit na silnici I/61 a v ulicích Kroehlavské, Generála Klapálka a Dukelských hrdin. Z hlediska možného ešení dopravní obsluhy prmyslové zóny Kladno - východ jsou v dokumentaci ešeny ti varianty (0, A a B), piemž varianta A je ešena ve dvou dopravních možnostech (A1 a A2). Varianta 0 pedstavuje výhledový stav v roce 2020 pi nerealizaci navrhovaného zámru. Varianta A1 eší výhledový stav v roce 2020 pi realizaci zámru. Varianta A2 se od varianty A1 liší pouze napojením pátení komunikace v odsunuté kižovatce u Bušthradu (výhled dle ÚP). Varianta B eší výhledový dopravní stav v roce 2020, pokud by byla realizována komunikace v trase navržené ve stávajícím územním plánu msta Kladna. Analýzu dopravního zatížení komunikaní sít v ešeném území pro jednotlivé varianty zpracovala firma CityPlan s. r. o. Tato analýza tvoí základní vstupní materiál pro ešení dopravy v Dokumentaci EIA (viz píloha. 5). - EKOLA group, spol. s r. o. - 10

11 Pehled variant: Varianta 0 Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ Stavba I a Stavba II Takzvaná nulová varianta bude ešit výhledový stav v roce 2020 na dotených komunikacích v pípad neprovedení navrhované pátení komunikace. Ve výhledovém roce 2020 se pedpokládá otevení vrátnic areálu Sochorové válcovny Tineckých železáren (Dí). Zárove se poítá s umístním zákazu vjezdu nákladní doprav na Lidické ulici v Kladn. Varianta zohleduje realizaci veškerých staveb v ešeném území dle územního plánu, krom spojky Dubská I/61. Ulice Dukelských hrdin bude rovnž uzavena pro vjezd nákladní dopravy. Z areálu Poldi Hüte budou zachovány stávající výjezdy. Varianta A Tato varianta bude posuzovat trasu pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ tak, jak byla ešena v oznámení zámru zpracovaného firmou CityPlan s. r. o. v kvtnu Bude se jednat o posouzení výhledového stavu v roce Trasu pátení komunikace lze rozdlit na dv ásti Stavba I a Stavba II. Trasa Stavba I zaíná vyústním z ulice Dubské a vstupuje do staré prmyslové zóny Kladno východ (areál bývalé hut Konv), dále pokrauje pemostním Kralupské ulice (resp. komunikace II/101) a navazuje na Stavbu II. Zde je trasa vedena areálem Sochorové válcovny Tineckých železáren a dále po stávající komunikaci smrem k Bušthradu. Zde je variantn ešeno napojení na komunikaci I/61 (viz varianta A1 a A2). Varianta A1 Varianta A1 pedstavuje výhledový stav v roce 2020 s realizací pátení komunikace s napojením na I/61 v míst stávající kižovatky u vodojemu. Pedpokládá se umístní zákazu vjezdu pro nákladní vozidla pi vstupu silnice III/00719 do zástavby Bušthradu (ulice Tyršova). Varianta rovnž poítá s umístním zákazu vjezdu nákladní doprav na Lidické ulici v Kladn. Ve výhledu roku 2020 budou realizovány veškeré stavby v ešeném území dle územního plánu, krom spojky Dubská I/61. Ulice Dukelských hrdin bude rovnž uzavena pro vjezd nákladní dopravy. Z areálu Poldi Hüte budou zachovány stávající výjezdy. Varianta A2 Varianta A2 pedstavuje výhledový stav v roce 2020 s realizací pátení komunikace s napojením na I/61 v míst odsunuté kižovatky a spojky u vodojemu podle ÚP VÚC (bez pokraování na R7). Pedpokládá se umístní zákazu vjezdu pro nákladní vozidla pi vstupu silnice III/00719 do zástavby Bušthradu (ulice Tyršova). Varianta rovnž poítá s umístním zákazu vjezdu nákladní doprav na Lidické ulici v Kladn. Ve výhledu roku 2020 budou realizovány veškeré stavby v ešeném území dle územního plánu, krom spojky Dubská I/61. Ulice Dukelských hrdin bude rovnž uzavena pro vjezd nákladní dopravy. Z areálu Poldi Hüte budou zachovány stávající výjezdy. Varianta B Varianta B pedstavuje výhledový stav v roce 2020 bez realizace pátení komunikace, ale s realizací spojky Dubská I/61 dle územního plánu (propojení Dubské ulice skrze prmyslovou zónu Kladno východ s vyústním v kižovatce Libušina Kroehlavská). Ve výhledovém roce 2020 se pedpokládá otevení vrátnic areálu Sochorové válcovny Tineckých železáren (Dí). Zárove se poítá s umístním zákazu vjezdu nákladní doprav na Lidické ulici v Kladn. Varianta rovnž poítá s realizací - EKOLA group, spol. s r. o. - 11

12 veškerých staveb v ešeném území dle územního plánu, krom spojky Dubská I/61. Ulice Dukelských hrdin bude rovnž uzavena pro vjezd nákladní dopravy. Z areálu Poldi Hüte budou zachovány stávající výjezdy. Tab.. 1: Struný pehled dopravních variant posuzovaných v dokumentaci EIA Varianty posouzení v dokumentaci EIA Varianta 0 Struná charakteristika Výhledový stav v roce 2020 bez realizace pátení komunikace Varinata A Varianta B Varinata A1 Varinata A2 Výhledový stav v roce 2020 s realizací zámru pátení komunikace s napojením na I/61 ve stávající kižovatce u vodojemu Výhledový stav v roce 2020 s realizací zámru pátení komunikace s napojením na I/61 v odsunuté kižovatce u vodojemu dle ÚP VÚC Výhledový stav v roce 2020 s realizací spojky Dubská I/61 dle územního plánu msta Kladno Zákres variant je uveden v map. 3 v kapitole F dokumentace. 6. Popis technického a technologického ešení Navrhovaná pátení komunikace je rozdlena na dv hlavní ásti - Stavba I a Stavba II. Projekt Stavby I je zpracováván v úrovni dokumentace pro územní rozhodnutí. Trasa ásti komunikace (nová komunikace v úseku ul. Dubská ul. Kralupská) je v souladu s navrženou zmnou. VI Územního plánu sídelního útvaru msta Kladno, kde je komunikace kategorizována jako sbrná komunikace funkní tídy B2. Ve fázi Stavby I se bude ásten jednat o novostavbu, ásten o úpravu stávající komunikace v areálu staré prmyslové zóny Kladno - východ. Projekt Stavby II je zpracováván v úrovni dokumentace pro stavební povolení. Pátení komunikace je vedena v celé délce po stávající komunikaci a stavebn se jedná pouze o její rekonstrukci. Ve fázi Stavby II se bude jednat o úpravu ásti silnice. III/00719 Bušthrad Steheleves a o úpravu stávající obslužné komunikace v areálu Sochorové válcovny Tineckých železáren. Stavba I Stavbu I lze rozdlit do následujících fází: 1. výstavba mostu pes Libušinu ulici 2. rekonstrukce stávající veejn pístupné silnice 3. výstavba nové komunikace (výstavba nové komunikace je z dvodu peložek inženýrských sítí, které nemají pro provoz elektrárny náhradu, podmínna koordinací s plánovanými odstávkami elektrárny) Stavba I zaíná napojením na ulici Dubskou, jež je realizováno pomocí okružní kižovatky (kižovatka I), využívající dostateného prostoru, který se zde nabízí. Trasa poté pokrauje jako novostavba. Prochází sice stejným koridorem jako stávající uzavená komunikace, ale vyhýbá se nebezpenému úseku, který se nachází v tsné blízkosti trafostanice elektrárenského zaízení a vysokého naptí. Tato varianta optimáln eší napojení prmyslové zóny na okolní silniní sí s možností vstícného napojení prmyslové zóny v kižovatce s ulicí Dubská. - EKOLA group, spol. s r. o. - 12

13 Pipojení vozidel jedoucích od Kralupské ulice na pátení komunikaci je rovnž uskutenno na výhodném míst. Je zde navržena prsená kižovatka, s upednostnným pohybem po budoucí pátení komunikaci (kižovatka II). V rámci Stavby I budou realizovány následující stavební objekty: 000 Objekty pípravy staveništ SO I Píprava staveništ SO I Demolice SO I Dopravn inženýrská opatení 100 Komunikace SO I Kižovatka I SO I Úsek mezi kižovatkami I a II SO I Kižovatka II SO I Úsek mezi kižovatkou II a mostem 200 Mostní objekty, zdi, konstrukce SO I Most pes ul. Libušinu SO I Zpevnní a zabezpeení svah 300 Vodohospodáské objekty SO I Peložky vodovod SO I Peložka vodovodu pitná voda SO I Peložka vodovodu prmyslová voda tlaková SO I Peložka vodovodu prmyslová voda gravitaní SO I Odvodnní SO I Dešová kanalizace 400 Elektro a sdlovací objekty SO I Ochrana vedení VN SO I Peložky a ochrana vedení NN SO I Veejné osvtlení SO I Peložky sdlovacích vedení SO I Peložky vedení Telefonica SO I Peložky soukr. sdlovacích vedení 650 Objekty drah SO I 651 Železniní pejezd - EKOLA group, spol. s r. o. - 13

14 POPIS HLAVNÍCH STAVEBNÍCH OBJEKT STAVBA I SO I 001 Píprava staveništ Píprava území v rámci SO 001 bude provedena pouze na plochách staveništ, které je ohranieno hranicí doasného záboru. Tento objekt zahrnuje sejmutí svrchní vrstvy (ornice se zde v pravém slova smyslu nevyskytuje, jedná se spíše o svrchní antropogenní vrstvu) a její uložení na deponii v míst doasného záboru (t. j. na plochách, které budou zabrány trvale pro stavbu, nebo na kterých dojde k manipulaci se stavebními stroji. Dále dojde k odstranní kovin a strom nacházejících se v této ásti staveništ. Souástí objektu je i odstranní ástí oplocení, vymezení a vyznaení staveništ, vytyení tras inženýrských sítí, zbudování zaízení staveništ, odstranní zpevnných ploch (panel) a další práce související s pípravou staveništ. SO I 002 Demolice V rámci stavby I bude nutná demolice jedné dvoupodlažní administrativní budovy a demolice mostu pes Libušinu ulici. Demolice budovy bude probíhat postupným rozebráním za použití lehí mechanizace. Demolice mostu bude probíhat rozebráním a snesením mostního svršku a mostovky. Demoliní práce a doba provádní se budou ídit platnými právními pedpisy, vyhláškami a podmínkami vzešlými z územního a stavebního ízení. SO I 101 Kižovatka I Napojení na ulici Dubskou bude realizováno pomocí okružní kižovatky. Umístní napojení práv v tomto míst je výhodné také proto, že je zde plánován výjezd z areálu Poldi, který se nachází na protjší stran ulice Dubské. Vznikne zde tak dopravní uzel ty kižovatkových paprsk, ideální pro ešení okružní kižovatkou. Kižující pohyby se odehrají na jednom míst a odpadnou asové ztráty a nadmrné exhalace. Vnjší prmr okružní kižovatky bude 28 m, stední nepojízdný ostrov bude mít prmr 10 m. Samotný jízdní pás je šíky 7 m, piemž rozmrnjší vozidla mohou využít ásten pojíždný prstenec šíky 2 m. Ped napojením na okružní kižovatku se oba jízdní pruhy komunikace na všech ramenech rozšiují a je mezi nimi navržen fyzicky oddlený ostrvek šíky 2 m ohraniený obrubníkem. Ostrvky mohou využít chodci, pes jednotlivá ramena jsou totiž navrženy pechody. V rámci tohoto objektu budou zhotovena i ob ramena na Dubské ulici. Tato ramena budou vytvoena úpravou stávající komunikace. U jihozápadní vtve se jedná o rozšíení vozovky smrem k okružní kižovatce a vytvoení kapkovitého ostrvku s pechodem pro chodce. Severovýchodní vtev pedstavuje úpravu stávající vozovky jejím rozšíením smrem k vjezdu do okružní kižovatky, její mírné nakolmení, vytvoení kapkovitého ostrvku s pechodem pro chodce a zhotovení oboustranných parkovacích stání. Vtev smrem do hlavní trasy a tím i tento stavební objekt koní na konci kapkovitého ostrvku. Svislé dopravní znaení bude navrženo a blíže popsáno v dalším stupni projektové dokumentace. SO I 102 Úsek mezi kižovatkami I a II V tomto úseku bude pátení komunikace procházet stejným koridorem jako stávající uzavená komunikace, ale bude se vyhýbat nebezpenému úseku, který se nachází v tsné blízkosti trafostanice a elektrárenského zaízení a vysokého naptí. Tato varianta optimáln eší napojení prmyslové zóny na okolní silniní sí s možností vstícného napojení prmyslové zóny POLDI v kižovatce s ulicí Dubská. - EKOLA group, spol. s r. o. - 14

15 Na trase je nutná demolice jedné dvoupodlažní budovy a zásah do soukromých pozemk. Z hlediska ešení dopravy širšího území a napojení na okolní sí silnic je to však opodstatnné. V úseku je navrženo nkolik parkovacích míst, všechna jsou po pravé stran a jsou kompenzací za zrušenou stávající parkovací plochu. V km 0,044 km 0,057 budou 2 podélná stání. Dále v km 0,083 km 0,107 bude 10 kolmých stání a rovnobžn s nimi budou další 4 podélná stání, umístna ve vedlejší ulici. Dalších 16 šikmých stání je možno využít v km 0,168 km 0,204. Na konci úseku ped kižovatkou II bude navržen chránný železniní pejezd, který je ovšem souástí stavebního objektu SO 651. V úseku vedeném po hran svahu budou navržena silniní svodidla upevnná ke konstrukci takovým zpsobem, aby zabránila sjetí vozidla ze svahu. Další možná potebná bezpenostní zaízení a jejich zpesnní, bude souástí vyššího stupn projektové dokumentace. SO I 103 Kižovatka II Pipojení vozidel jedoucích od Libušiny ulice na pátení komunikaci je rovnž uskutenno na výhodném míst. Je zde navržena prsená kižovatka, s úhlem kížení 70 a s upednostnným pohybem po budoucí pátení komunikaci. Na východním a západním rameni jsou navrženy pídatné pruhy pro levé odboení, jejich šíka je 3,0 m. Prbžné pruhy v obou smrech zstávají rovnž 3,0 m, vodící proužek 0,25 m a bezpenostní odstup 0,25 m. Na východním rameni, smrem k Bušthradu, je v prostoru rozšiovacího klínu umístn ostrvek, pes který je veden pechod pro chodce. Druhý pechod je na severním rameni, smrem k ulici Dubské, pevádjící pší na chodník vedoucí na levé stran v celém následující úseku. Hranice tohoto stavebního objektu jsou na vtvi smrem k hlavní trase dány pechodem pro chodce, na jihozápadní a jihovýchodní vtvi koncem úpravy a na severovýchodní koncem kapkovitého ostrvku. Svislé dopravní znaení bude navrženo a blíže popsáno v dalším stupni projektové dokumentace. SO I Úsek mezi kižovatkou II a mostem Trasa mezi kižovatkou II a vrátnicí u mostu pes Libušinu ulici vede po stávající betonové komunikaci. Pekonává Libušinu ulici po most, který bude nutno kompletn rekonstruovat (viz objekt SO I 201). Prakticky v celém úseku od prsené kižovatky až k mostu jsou technické parametry stejné. Jedná se o úpravu stávající betonové komunikace navršením nových vrstev konstrukce vozovky, doplnní obrubník a uliních vpustí. V celé délce úseku je po levé stran navržen chodník v šíce 2 m. Návrh konstrukce vozovky vyplývá z diagnostiky vozovek provedené firmou Rodos v 01/2007. Jedná se o opravu tžké cemento betonové vozovky poškozené pepravou velmi tžkých náklad. SO I 201 Most pes ul. Libušinu Tento most je nedostaujících šíkových parametr. Pro pevedení nové pátení komunikace jej bude teba rozšíit. Za tímto úelem byla provedena mostní prohlídka. Jelikož se jedná o cca ticetiletou konstrukci, zpracovatel se piklání k variant zcela nového mostu s náležitými šíkovými parametry. V tomto pípad dojde k odstranní mostovky ze stávajícího mostu, demontáž a odvoz stávajících nosník. Jelikož je v soubhu s tímto silniním mostem i most železniní, pes který je pevedena vleka, bude výhodné zbudovat nový most pomocí prefabrikovaných nosník, které lze snadno po železnici dopravovat. Na stávající spodní stavb je nutné odstranit úložné prahy i se závrnými zídkami a po rozšíení díku opry (cca o 4 m) a jejím zmonolitnním se stávající oprou (pedepnutím v podélném smru a betonáží do kapes ) provést nový úložný práh vetn úložných blok. - EKOLA group, spol. s r. o. - 15

16 Po osazení nových nosník a jejich spažení s železobetonovou deskou mostovky bude zízena vozovka vetn íms urených na jedné stran pro pevedení pších. SO I 651 Železniní pejezd V km 0,490 hlavní trasy (SO 102) se nachází kížení se stávající železniní vlekou. V rámci tohoto objektu bude vybudován nový chránný železniní pejezd se signalizací a jeho zabezpeení bude zalenno do stávajícího systému vleky tak, aby byl tento pejezd koordinován se stávajícím železniním pejezdem, který se nachází ve vzdálenosti cca 70 m jihozápadn. V rámci tohoto objektu dojde i k nezbytným úpravám kolejišt, v souvislosti s výhybkou, která se nachází v tomto prostoru. Bližší specifikace prací bude pedmtem dalšího stupn projektové dokumentace. Stavba II Stavbu II lze rozdlit do následujících fází (úsek): 1. úsek od mostu pes Kralupskou ul. po vrátnici u kižovatky IV 2. úsek od vrátnice u kižovatky IV po konec úpravy kižovatka VI V rámci Stavby II budou realizovány následující stavební objekty: 000 Objekty pípravy staveništ SO II Píprava staveništ SO II Dopravn inženýrská opatení 100 Komunikace SO II Úsek mezi mostem a kižovatkou III SO II Úsek mezi kižovatkou III a vrátnicí. 2 SO II Úsek mezi vrátnicí. 2 a kižovatkou VI SO II Protihluková opatení 300 Vodohospodáské objekty SO II Ochrana vodovodních ad SO II Odvodnní 400 Elektro a sdlovací objekty SO II Ochrana vedení VN SO II Ochrana vedení NN SO II Veejné osvtlení SO II Ochrana sdlovacích vedení SO I Ochrana vedení Telefonica SO I Ochrana soukr. sdlovacích vedení - EKOLA group, spol. s r. o. - 16

17 650 Objekty drah SO II 651 Úprava železniního pejezdu POPIS HLAVNÍCH STAVEBNÍCH OBJEKT STAVBA II SO II 101 Úsek mezi mostem a kižovatkou III Trasa mezi vrátnicí. 5 u mostu pes Kralupskou ulici a napojením na Dubskou ulici vede ve svém poátku po stávající betonové komunikaci. Pekonává Kralupskou ulici po most, který bude nutno kompletn rekonstruovat (viz výše). V úseku od mostu pes Kralupskou ulici k prsené kižovatce jsou technické parametry obdobné jako u pedešlého úseku mezi vrátnicemi. 2 a. 0. SO II 102 Úsek mezi kižovatkou III a vrátnicí. 2 Návrh ešení poítá s využitím celé šíky komunikace, pouze bude usmrnn provoz vodorovným dopravním znaením. Budou vyznaeny odboovací pruhy v místech napojení kolmých ulic (vjezd do areál stávajících i plánovaných). Jelikož se dle sdlení vedení Sochorové válcovny TŽ pedpokládá rozparcelování a odprodej pozemk severn podél stávající komunikace, bude se v podstat jednat o típruhovou komunikaci odvozenou z MO 8,0/50 se stedním odboovacím pruhem, ureným k odboování vlevo stídav v obou smrech do budoucích i stávajících kolmých ulic a vjezd. Podélná parkovací stání jsou navržena na severní stran vozovky s perušením v místech vjezd. Pro nedostatenou šíku stávající komunikace, zde bude muset být pidán pás komunikace šíky 1m s plnou skladbou konstrukce vozovky. Prostor jižn od této komunikace bude v budoucnu nadále uzavenou zónou TŽ a bude ohranien vlastním plotem. Vjezdy do tohoto areálu budou korespondovat se stávajícími píjezdy k hale válcovny s tím, že pes vtšinu z nich bude prohnáno oplocení a uživatel si v budoucnu sám urí polohu vrátnic. SO II 103 Úsek mezi vrátnicí. 2 a kižovatkou VI Bude zde využito stávající komunikace v plné šíi, pouze s tím rozdílem, že bude vodorovným dopravním znaením pesn definován prjezdný prostor a tvar kižovatek. Na nich bude provoz usmrnn vodorovným a svislým dopravním znaením, popípad smrovými a stedními ostrvky tak, aby zde byly umožnny bezpené pohyby vozidel a byla zde upednostnna jízda po nové pátení komunikaci. Kižovatka IV leží ve smrovém oblouku o polomru 110 m. Na vedlejším rameni jsou nov navrženy smrovací a stední dlící ostrvek, usmrující pohyby vozidel. Kižovatka V leží ve smrovém oblouku o polomru 105 m. Na vedlejším rameni jsou rovnž nov navrženy smrovací a stední dlící ostrvek, usmrující pohyby vozidel. V souasném stavu je tato kižovatka píliš rozmrná, v podstat skládající se z 3 stykových kižovatek. V návrhu je tato kižovatka stísnnjší. Napojení konce úseku na silnici I/61 a ulici Kladenskou je navrženo okružní kižovatkou (dále jen OK) s vnjším prmrem 35 m se samostatnou spojovací vtví ve smru Kladno - Praha. Pro dostatenou plochu stávající kižovatky je nová OK navržena pouze frézováním a výškovým upravením stávající zpevnné plochy s novou ozelennou nezpevnnou stední ástí a prstencem z pejízdných píných prah. Šíka jízdního pásu OK iní 6 m a šíka pojíždného prstence 2 m. Pro samostatnou vtev ve smru Praha je navržen odboovací pruh a obdobn na výjezdu je navržen pipojovací pruh. - EKOLA group, spol. s r. o. - 17

18 Zaízení staveništ Stavba I Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ Stavba I a Stavba II Zaízení staveništ se bude nacházet na volném prostranství poblíž ECKG na pozemku 1623/127. Jedná se o nevyužívanou plochu vhodnou pro umístní zaízení staveništ. Je zde možnost napojení na kanalizaci a elektrickou sí, která se nachází podél komunikace. Vodovod je veden z ulice Kralupské k blízké budov na pozemku 1623/8. Maximální rozloha zaízení staveništ bude init cca 5000 m 2. Na stavb I budou použity standardní stavební stroje urené pro tento typ staveb. Jejich druh a poet bude závislý na kapacitách a možnostech konkrétního dodavatele. V zásad lze ale íci, že pro Stavbu I se bude jednat zejména o stroje pro zemní práce, pdní a silniní frézy, nákladní automobily, finišery automobilové a železniní jeáby, bagry a buldozery. Konkrétní rozmístní jednotlivých zaízení a rozsah si stanoví konkrétní dodavatel stavby v závislosti na svých kapacitách a možnostech. Obr.. 3: Umístní zaízení staveništ pro Stavbu I Stavba II Zaízení staveništ se bude nacházet v prostoru kížení trasy pátení komunikace se silnicí III/00719 na ploše stávající kižovatky a v blízkém okolí. Jedná se o pozemky ve vlastnictví Stedoeského kraje. 1928/1, 898/7, 898/6, 898/1. Plocha zaízení staveništ bude init max. cca 1100 m 2. Toto zaízení staveništ bude vzhledem k charakteru Stavby II sloužit pouze pro umístní zázemí stavby (staveništní buky, mobilní sociální zaízení a odstavné plochy automobil). Konkrétní rozmístní jednotlivých zaízení a rozsah si stanoví konkrétní dodavatel stavby v závislosti na svých kapacitách a možnostech. Pro Stavbu II budou pevážn využity silniní frézy, finišery a nákladní automobily. - EKOLA group, spol. s r. o. - 18

19 Obr.. 4: Umístní zaízení staveništ pro Stavbu II Plán organizace výstavby Stavba I Stavba I je rozdlena na nkolik úsek (viz kapitola F mapová píloha. 2 Situace rozdlení hlavních stavebních objekt). Od kižovatky I po kižovatku II jde o novostavbu. Zaátek této novostavby je limitován technickou odstávkou elektrárny, pi níž dojde k pepojení peložky vodovodu. Dále se na této stavb nachází železniní pejezd a dv kižovatky. Tento úsek stavby je z celé pátení komunikace technicky i asov nejnáronjší. Doba trvání stavby se pedpokládá 1 rok a zahájení stavby musí být koordinováno s technickou odstávkou elektrárny, která je pedpokládána v záí. Úsek mezi kižovatkou II a mostem je naopak nejmén nároný, jedná se v podstat pouze o rekonstrukci komunikace vytvoením odpovídajících obrusných vrstev vozovky a realizace odvodnní. Doba trvání této ásti se pedpokládá v délce 3 msíc. Samotná výmna mostu je z technického hlediska nároná a doba trvání se pedpokládá 1 rok. Všechny tyto ásti stavby lze provádt souasn a doba trvání se pi vhodných klimatických podmínkách pedpokládá do 1 roku. - EKOLA group, spol. s r. o. - 19

20 Tab.. 2: Hlavní zaízení použitá v jednotlivých fázích výstavby pro Stavbu I Typ zaízení SO 101 Kižovatka I SO 102 Úsek mezi kižovatkami I a II Poet zaízení použitých v hlavních fázích výstavby SO 103 Kižovatka II SO 104 Úsek mezi kižovatkou II a mostem SO 201 Most pes ulici Kralupskou SO 202 Zpevnní a zabezpeení svah buldozer bagr pdní fréza silniní fréza auto jeáb žel. jeáb finišer vibraní válec Stavba II Stavba II je rozdlena na nkolik úsek. Od mostu pes Libušinu ulici po kižovatku V se jedná o technicky mén nároný úsek, jehož realizací dojde pouze k rekonstrukci vozovky zesílením a k rekonstrukci stávajícího odvodnní. Délka výstavby této ásti se pedpokládá v trvání 3 msíc. V úseku mezi kižovatkou V a VI se jedná o kompletní rekonstrukci vozovky s délkou trvání prací 3 msíce. Kižovatka VI je z hlediska organizace výstavby technicky náronjší, ale délka trvání výstavby se pedpokládá v délce 4 msíc. Všechny tyto ásti Stavby II budou realizovány za ásteného provozu a vhodným postupem prací a za dodržení plánu organizace výstavby se celková doba trvání Stavby II pedpokládá v trvání 9 msíc. Typ zaízení Tab.. 3: Hlavní zaízení použitá v jednotlivých fázích výstavby pro Stavbu II SO 101 Úsek mezi mostem a kižovatkou III Poet zaízení použitých v hlavních fázích výstavby SO 102 Úsek mezi kižovatkou III a vrátnicí. 2 SO 103 Úsek mezi vrátnicí. 2 a kižovatkou VI (1. ást) Výstavba kižovatky VI (2. ást) silniní fréza finišer bagr vibraní válec Doprava z výstavby Stavba I Stavba I bude indukovat pohyb cca 20 osobních vozidel za den. Pohyb nákladních vozidel, vzhledem k objemu zemních prací a demolic probíhajících v poátku výstavby (cca první 2 msíce) se pedpokládá cca 40 nákladních vozidel za den v obou smrech. Bhem dalších fází výstavby se pedpokládá pohyb cca 20 nákladních vozidel za den. Vzhledem k charakteru stavby se obslužná staveništní doprava bude pohybovat po budoucí trase komunikace. Píjezdové trasy na staveništ budou z ulice Libušina, odboením do prmyslové zóny vedle benzínové stanice. - EKOLA group, spol. s r. o. - 20

21 Pírstek dopravy vyvolaný výstavbou bude oproti stávajícím intenzitám na okolních komunikacích (viz píloha. 5 mapa. 1 pro stávající stav) zanedbatelný, proto nebyl proveden podrobný rozpad dopravy na okolních komunikacích. Stavba bude provádna výlun v denní dobu. Tab.. 4: Obslužná doprava Stavby I Staveništní doprava Poet vozidel/den Poet pohyb/den Osobní automobily Nákladní automobily 20 (první dva msíce) (první dva msíce) 20 Stavba II Stavba II bude v normální pracovní den indukovat 20 prjezd osobních vozidel za den a 20 prjezd nákladních vozidel za den. Vzhledem k charakteru stavby se obslužná staveništní doprava bude pohybovat po budoucí trase komunikace. Píjezdové trasy na staveništ budou ze silnice I/61 po silnici III/ Pírstek dopravy vyvolaný výstavbou bude oproti stávajícím intenzitám na okolních komunikacích (viz píloha. 5 stávající stav) zanedbatelný, proto nebyl proveden podrobný rozpad dopravy na okolních komunikacích. Stavba bude provádna výlun v denní dobu. Tab.. 5: Obslužná doprava Stavby II Staveništní doprava Poet vozidel/den Poet pohyb/den Osobní automobily Nákladní automobily Pedpokládaný termín zahájení realizace zámru a jeho dokonení Stavba I Termín zahájení výstavby: 2009 Termín dokonení výstavby: 2010 Stavba II Termín zahájení výstavby: 2008 Termín dokonení výstavby: Výet dotených územn samosprávných celk Kraj: Obec: Stedoeský Kladno Bušthrad - EKOLA group, spol. s r. o. - 21

22 9. Výet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úad, které budou tato rozhodnutí vydávat Stavba I Územní rozhodnutí vydává Magistrát msta Kladna dle zákona. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) v platném znní. Stavba II Stavební povolení vydává Magistrát msta Kladna dle zákona. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) v platném znní. - EKOLA group, spol. s r. o. - 22

23 II. Údaje o vstupech 1. Pda Zábor pdy Navrhovaná pátení komunikace nebude zasahovat na zemdlské pozemky (ZPF) ani na pozemky urené k plnní funkcí lesa (PUPFL). Pevážná ást trasy pátení komunikace bude vedena po stávajících komunikacích v prmyslové zón Kladno - východ. Pozemky v zájmovém území jsou vedeny v kategorii ostatní plocha. V rámci Stavby I se pedpokládá trvalý zábor pozemk o celkové rozloze m 2. Doasný zábor v rámci Stavby I bude realizován v období výstavby a bude pedstavovat m 2. V rámci Stavby II se pedpokládá trvalý zábor pozemk o celkové rozloze m 2. Doasný zábor v rámci Stavby II bude realizován v období výstavby a bude pedstavovat m 2. Tab.. 6: Pozemky dotené Stavbou I (katastrální území Kladno) Poadové íslo íslo parcely dle KN Celková výmra dle KN Trvalý Zábor m 2 Doasný do 1 roku / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / EKOLA group, spol. s r. o. - 23

24 Poadové íslo íslo parcely dle KN Celková výmra dle KN Trvalý Zábor m 2 Doasný do 1 roku / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / / Celkem Tab.. 7: Pozemky dotené Stavbou II (katastrální území Kladno a Bušthrad) Poadové íslo íslo parcely dle KN Celková výmra dle KN Trvalý Zábor m 2 Doasný do 1 roku 1 215/ , / / , / , / , / , / , / / / / / , / ,78 16, / , / ,93 554, / ,34 - EKOLA group, spol. s r. o. - 24

25 Poadové íslo íslo parcely dle KN Celková výmra dle KN Trvalý Zábor m 2 Doasný do 1 roku / , / , / ,33 171, / , / , / , / , / ,61 129, / , / ,76 229, / , / , / , / , / , / , / ,82 253, / ,18 66, / ,72 72, / , / , / / , / ,91 53, / , / / ,78 183, / / , / / , / ,87 12, / , , / ,24 72, / / , / ,16 94, / ,24 117, / , / ,03 226, / ,32 60, / ,18 41, / ,29 275, / ,2 60, / ,92 20, / / , / ,24 - EKOLA group, spol. s r. o. - 25

26 Poadové íslo íslo parcely dle KN Celková výmra dle KN Trvalý Zábor m 2 Doasný do 1 roku / ,63 49, / / ,65 590, / , / , / , / / / / / ,02 564, / , / ,16 111, / ,28 15, / , / ,72 536, / , / , / , / , / , / , / , / , / , / ,66 Celkem 70201, ,05 Skrývka Skrývka o mocnosti do max. 0,3 m probhne v prostoru staveništ. Vzhledem k tomu že jsou v tém celé ploše stavby stávající zpevnné plochy, jedná se pouze o úsek mezi stanieními km 0,440 0,510. Odtžený materiál bude složen na doasnou deponii, která bude zízena na ploše zaízení staveništ. Pebytený materiál nevyužitelný ani po zlepšení vlastností do násypu, bude odvezen na skládky píslušné kategorie odpadu. 2. Voda Pitná voda Fáze výstavby Voda bude spotebována v prostoru hlavního stavebního dvora a její objem bude závislý na potu pracovník inných pi výstavb komunikace, velikosti a vybavení sociálního zázemí. Konkrétní spotebu lze v tomto stupni pouze odhadovat a konstatovat obecné údaje o pedpokládané spoteb vody na jednoho pracovníka: - EKOLA group, spol. s r. o. - 26

27 - pouze pro pití, píp. mytí nádobí 5 l/osobu a smnu - pro mytí a sprchování, WC 120 l/osobu a smnu (pro prašný a špinavý provoz) Pedpokládá se, že voda na stavbu bude dovážena v cisternách. Fáze provozu Po uvedení stavby do provozu nejsou žádné požadavky na spotebu pitné vody. Obslužná zaízení závislá na spoteb vody nejsou projektována. Technologická voda Fáze výstavby Technologická voda bude spotebována pedevším: - pi výrob betonových a maltových smsí, - pi ošetování betonu ve fázi tuhnutí, - na oplachy vozidel, ostatních strojních zaízení a výjezd ze staveništ. Pedpokladem je, že nejvtší množství vody se spotebuje v areálu zaízení staveništ. Poteba provozní vody mže být pokryta nap. dovozem cisternami. Tato problematika bude ešena dodavatelem stavby. Fáze provozu Provoz vlastní stavby bude mít nároky na vodu na mytí vozovek. To bude zajištné mobilní autocisternou. Shrnutí S odbrem vody se poítá pedevším po dobu výstavby komunikace. V tomto stupni projektové pípravy nejsou známy bilance odbru a spoteby vody. Pedpokladem je, že se nebude jednat o nadmrn velké odbry vody, a že tyto odbry budou pouze pechodné. Skutená spoteba vody bude urena na základ zpsobu realizace stavby, který navrhne vybraný dodavatel. Pi vlastním provozu stavby je možné oekávat spotebu vody na pípadné mytí vozovky. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Fáze výstavby Zámr bude mít nároky na spotebu elektrické energie pi výstavb. Bude se jednat zejména o osvtlení a vytápní budov v rámci zaízení staveništ. Lze pedpokládat, že pi výstavb vzniknou nároky na suroviny v rozsahu odpovídajícím tomuto typu stavby. Pro výstavbu komunikace budou jednorázov zapotebí následující hlavní suroviny a materiály pedevším do konstrukních vrstev vozovky: - kamenivo a štrkopísky pro konstrukci vozovky a násyp, - kamenivo a štrkopísky pro betonové konstrukce, - materiál pro kryt vozovky, - EKOLA group, spol. s r. o. - 27

28 - ocel (výztuž do beton, svodidla, sloupy apod.). Vzhledem k tomu, že v souasném stupni projektové dokumentace není znám plán organizace výstavby ani stavební firma, která bude zámr realizovat, nelze nárok na surovinové a energetické zdroje odhadovat. Další významnou surovinou užívanou ve fázi výstavby budou pohonné hmoty potebné na provoz pracovních stroj a obslužných zaízení. Jejich spotebu není možné v tomto stupni projektových píprav vyíslit. Fáze provozu Nárok na spotebu elektrické energie ve fázi provozu bude mít nov navržené veejné osvtlení v délce cca 925 m. Pi provozu komunikace se pedpokládá spoteba pohonných hmot pro mechanizmy údržby silnice, dále spoteba posypového materiálu pro zimní údržbu. Spotebu pohonných hmot ve fázi provozu stavby nelze vyíslit. Její velikost bude úmrná intenzit dopravy na dotené komunikaci. Velikost spoteby posypového materiálu závisí na klimatických podmínkách v roce (poet posypových dn), pípadn použité technologii posypu. Shrnutí S nárokem na surovinové a energetické zdroje se poítá pedevším ve fázi výstavby. Pi výstavb komunikace budou spotebovány pedevším stavební materiály a pohonné hmoty pracovních stroj. Jejich spotebu není možné v tomto stupni projektových píprav vyíslit. Ve fázi provozu zámru vznikne úmrný nárok na spotebu elektrické energie pro veejné osvtlení, pohonné hmoty a posypové materiály pro zimní údržbu. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Stávající komunikaní sí Stávajícím stavem komunikaního systému se zabývá Analýza dopravního zatížení dopravních variant požadovaných v dokumentaci EIA, kterou zpracovala spolenost CityPlan s. r. o. Studie vytváí model intenzit dopravy na komunikaní síti v ešeném území v roce Analýza tvoí základní vstupní materiál pro variantní ešení dopravy v Dokumentaci EIA (viz píloha. 5). Hlavní dopravní osu v rámci širšího okolí zámru pedstavuje silnice I. tídy I/61 Makotasy (R7) - Kladno - Fialka (R6). Intenzity dopravy mezi Kladnem a Bušthradem zde dosahují vozidel za 24 hod, z ehož tvoí nákladní automobily. Velká ást dopravy z prmyslové zóny Kladno východ je v souasnosti odvádna po ulici Dubské ve smru na ulici Dukelských hrdin a dále pak ulicemi Generála Klapálka a Kroehlavská až na silnici I/61. Menší ást dopravy využívá komunikaci Dubskou ve smru na ulici Libušinu až na kižovatku s ulicí Kroehlavská a dále po silnici I/61. Areál bývalé Poldi Kladno Dí, nyní Sochorová válcovna Tineckých železáren a. s., je v dnešní dob uzavenou, neveejnou zónou se steženými vjezdy. Areál je dostupný: 1. Po místní úelové komunikaci od Bušthradu, a to odboením ze silnice I/61 smrem na Bušthrad a Libochoviky a dále na kižovatce odboením vlevo a levostranným obloukem k vjezdové brán areálu Sochorové válcovny Tineckých železáren a. s. (vrátnice. 2). - EKOLA group, spol. s r. o. - 28

29 2. Odboením z ulice Libušiny pes ulici Lidickou a ulici Bušthradskou je vjezd umožnn vrátnicí. 1 (Sochorové válcovny Tineckých železáren a. s.). V souasné dob je tento vjezd využíván pevážn osobními automobily. 3. Z prmyslové zóny Kladno východ je jediný možný pístup do areálu Sochorové válcovny Tineckých železáren pes vrátnici. 0, která se nachází za mostem pes Libušinu ulici. Tento vjezd je však pro svj komplikovaný pístup používán mén a pevážn osobními automobily. Tyto pístupy slouží v souasné dob výhradn k napojení areálu Sochorové válcovny, jelikož tento areál není veejn pístupný a jeho prjezd je tedy možný pouze pro rezidenty, obsluhu a zásobování na potvrzení navštvovaného subjektu. a to: Vjezd do vlastní prmyslové zóny Kladno - východ je v souasné dob možný nkolika zpsoby, 1. Vjezdy z ulice Dubské na severozápadním okraji prmyslové zóny. Tyto vjezdy jsou v souasné dob pro napojení západní ásti prmyslové zóny využívány nejvíce, jelikož zde sídlí velké množství spoleností. Jedná se o bývalé vrátnice huti Konv. Dva vjezdy napojující areál na ulici Dubskou, bývalá vrátnice. 1 a. 3, které se nacházejí blíže k centru msta, mají nevhodné rozhledové pomry pi výjezdu na hlavní ulici Dubskou a také prostorové pomry neumožují zbudování bezpené kižovatky. 2. Odboením vlevo z ulice Libušina v prostoru ped benzínovým erpadlem vjezdem na stávající betonovou komunikaci. 3. Nkteré provozovny, jejichž sídla se nacházejí na okrajích PZ mají samostatné vjezdy, sloužící pouze pro jejich potebu. Výhledový stav komunikaního systému Výhledovým stavem komunikaního systému se zabývá Analýza dopravního zatížení dopravních variant požadovaných v dokumentaci EIA, kterou zpracovala spolenou CityPlan s. r. o. Studie vytváí modely intenzit dopravy na komunikaní síti v ešeném území, a to ve tech variantách (0, A a B), piemž varianta A je ešena ve dvou dopravních možnostech (A1 a A2). Varianta 0 pedstavuje výhledový stav v roce 2020 pi nerealizaci zámru. Varianta A eší výhledový stav v roce 2020 pi realizaci zámru navrženého v oznámení zámru. Varianta B eší výhledový dopravní stav v roce 2020, pokud by byl realizován návrh komunikace dle územního plánu msta Kladna. Analýza tvoí základní vstupní materiál pro variantní ešení dopravy v Dokumentaci EIA (viz píloha. 5 dokumentace). Pehled variant je uveden v pedcházející kapitole B dokumentace EIA.: Ochranná pásma Vzhledem k délce trasy a faktu, že trasa prochází prmyslovými areály, pichází budoucí pátení komunikace do styku s vtšinou druh inženýrských sítí. Ochranná pásma hlavních inženýrských sítí: Ochranné pásmo stávajících vzdušných vedení elektroenergetiky Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizaní soustavy do 110 kv vetn je 1 m po obou stranách krajního kabelu - EKOLA group, spol. s r. o. - 29

30 Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizaní soustavy nad 110 kv vetn je 3 m po obou stranách krajního kabelu Ochranná pásma plynovodního potrubí min. 3 m od konce úpravy silniního tlesa Plynovody stedotlaké, nízkotlaké a plynovodní pípojky, jimiž se rozvádí plyn v zastavném území obce 1 m na ob strany od pdorysu Ostatní plynovody a plynovodní pípojky 4 m na ob strany od pdorysu Ochranné pásmo podzemního telekomunikaního vedení iní 1,5 m po stranách krajního vedení Ochranná pásma vodovodních ad a kanalizaních stok do prmru 500 mm iní na každou stranu od jejich vnjšího líce 1,5 m Ochranná pásma vodovodních ad a kanalizaních stok s prmrem nad 500 mm iní na každou stranu od jejich vnjšího líce 2,5 m Stokové sít a kanalizaní pípojky 3 m na každou stranu od kraj kanalizaní stoky a souvisejícího objektu Vodovodní potrubí 2 m na každou stranu od kraje potrubí Ochranné pásmo D 60 m od osy koleje Peložky vodovod Peložka vodovodu pitná voda Peložka bude vyvolána kolizí trasy stávajícího vodovodu (resp. stávajících vodomrných a kontrolních šachet) s trasou nov navržené komunikace. Peložený vodovod bude proveden z totožných trub (materiál a dimenze) jako vodovod stávající, veden bude v prostoru mimo komunikaci, ásten bude též situován do chodníku a parkovišt. Celková délka peloženého vodovodu bude 175,91 m. Všechny stávající šachty, jejichž vstupní otvor je v prostoru nov navržené komunikace, budou zrušeny. Nové šachty budou umístny tak, aby do nich byl zajištn stálý pístup (tj. mimo komunikaci). Peložka vodovodu prmyslová voda tlaková Peložka bude vyvolána kolizí trasy stávajícího vodovodu (resp. stávajících vodomrných a kontrolních šachet) s trasou nov navržené komunikace. Peložený vodovod bude proveden z totožných trub (materiál a dimenze) jako vodovod stávající, veden bude v prostoru mimo komunikaci, ásten bude též situován do chodníku a parkovišt. Celková délka peloženého vodovodu bude 95,38 m. Všechny stávající šachty, jejichž vstupní otvor je v prostoru nov navržené komunikace, budou zrušeny. Nové šachty budou umístny tak, aby do nich byl zajištn stálý pístup (tj. mimo komunikaci). Peložka vodovodu prmyslová voda gravitaní Stávající gravitaní vodovod DN 700 celkem na tech místech kíží nov navrženou komunikaci. Vzhledem k tomu, že niveleta vozovky bude v místech kížení snížena oproti pvodnímu terénu, bude potrubí vodovodu peloženo tak, aby zstalo zachováno jeho dostatené krytí. V souasné dob není známa pesná situaní ani výšková poloha stávajícího potrubí. Definitivní podoba peložek bude tedy upesnna po pesném vytyení polohy vodovodu (nap. vyhledání detektorem). - EKOLA group, spol. s r. o. - 30

31 Ochrana vedení VN Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ Stavba I a Stavba II V prostoru této stavby se nachází kabel vysokého naptí 35 kv. Je uložen podél ulice Dubské v jejím západním okraji a v úelové komunikaci ped vchodem do elektrárny a dále se jeho trasa pimyká k produktovodu podél této komunikace. V prostoru kižovatky (SO I 101) se pi západním okraji ulice Dubská nachází kabel 35 kv, který podchází stávající vjezd do areálu a je veden v energokanálu. V rámci výstavby kižovatky dojde pouze k úprav povrchu tohoto vjezdu a jeho napojení na okružní kižovatku, proto zde nedojde k žádným úpravám, pouze bude po odkrytí zkontrolován stav energokanálu. Ve staniení cca km 0,070 podchází kabel na kolmo stávající vozovku a dále vede ve svahu v zeleni. V tomto míst vede pátení komunikace (SO I 102) z ásti po stávající vozovce a z ásti na navršeném svahu. Niveleta je oproti stávajícímu stavu výše, dojde zde tedy pouze k prodloužení (pípadnému osazení) chrániky. Její materiál, zpsob provedení a další upesnní bude souástí ešení v dalším stupni projektové dokumentace. Ve staniní cca km 0,420 podchází kabel na kolmo pod stávajícím vjezdem a dále vede podéln s navrženou novostavbou a pod mírným úhlem vstupuje do trasy navržené vozovky. V tomto míst pátení komunikace (SO I 102) vede od km 0,420 do km 0,445 po stávající vozovce a od km 0,445 do km 0,520 po stávajícím terénu. Od km 0,520 do konce úpravy jihovýchodního ramene kižovatky II (SO I 103) vede navržená trasa po stávající vozovce urené k úprav povrchu. Niveleta se oproti stávajícímu stavu snižuje v míst km 0,450 až km 0,480 snižuje o max. cca 1m, ve zbylém úseku jde pibližn po stávajícím terénu. V dalším stupni projektové dokumentace bude zjištno krytí tohoto vedení a bude stanoveno opatení. V každém pípad dojde k osazení chrániky. Její materiál, zpsob provedení a další upesnní bude souástí ešení v dalším stupni projektové dokumentace. Peložky a ochrana vedení NN Ve staniní cca km 0,100 a 0,120 podchází kabel z jihu na kolmo stávající vozovku a dále vede ve svahu v zeleni. V tomto míst pátení komunikace (SO I 102) vede z ásti po stávající vozovce a z ásti na navršeném svahu. Niveleta je oproti stávajícímu stavu výše, dojde zde tedy pouze k prodloužení (pípadnému osazení) chrániky. Její materiál, zpsob provedení a další upesnní bude souástí ešení v dalším stupni projektové dokumentace. Ve staniení cca km 0,160 až 0,190 vede kabel NN podél stávající budovy urené k demolici v zeleném pásu a ve zpevnné ploše. V tomto prostoru je navržena zárubní ze. Je navrženo peložení trasy kabelu do chodníku podél šikmého stání u hlavní trasy tak, aby kabel procházel zárubní zdí pod vhodnjším úhlem. Tato peložka bude možná až po demolici administrativní budovy. Její trasa bude oproti stávajícímu stavu kratší, takže zde vznikne i rezerva délky a tudíž se nepedpokládají problémy pi provádní. Kabel bude procházet zárubní zdí na dvou místech, ve kterých je navržena chránika. Její materiál, zpsob provedení peložky a další upesnní bude souástí ešení v dalším stupni projektové dokumentace. Peložky sdlovacích vedení Ochrana vedení Telefonica V prostoru kižovatky (SO I 101) se v po západním okraji ulice Dubské nachází kabel ve správ Telefonica, který podchází stávající vjezd do areálu a je veden v energokanálu. V rámci výstavby kižovatky dojde pouze k úprav povrchu tohoto vjezdu a jeho napojení na okružní kižovatku, proto zde nedojde k žádným úpravám, pouze bude po odkrytí zkontrolován stav energokanálu. - EKOLA group, spol. s r. o. - 31

32 Peložky sdlovacích vedení Ve staniení cca km 0,025 podchází sdlovací kabel pod stávající vozovkou a poté vede východn pod stávající vozovkou. Jelikož zde v rámci SO 102 dochází k úpravám a trasa kabelu by nebyla píliš vhodná, dojde k jeho peložce do místa budoucího chodníku podél administrativní budovy. Délka této peložky je cca 70 m. Jedná se o kabely ve správ ECKG. Ve staniení cca km 0,075 podchází dva sdlovací kabely pod stávajícími vozovkami a zelenými pásy. V rámci úprav pi provádní SO 102 by mohlo dojít k odkrytí tchto kabel, proto je zde navrhnuta ochrana tchto kabel spoívající v jejich pípadném zahloubení a osazení do chrániek i jiné formy ochránní. Její zpsob provedení a další upesnní bude souástí ešení v dalším stupni projektové dokumentace. Ve staniení cca km 0,100 podchází sdlovací kabel pod stávající vozovkami a zelenými pásy na kolmo a dále jeho trasa pokrauje po hran svahu východním smrem. V rámci úprav pi provádní SO 102 by mohlo dojít k odkrytí tohoto kabelu, proto je zde navrhnuta ochrana, spoívající v jeho pípadném zahloubení a osazení do chrániky i jiné formy ochránní. Její zpsob provedení a další upesnní bude souástí ešení v dalším stupni projektové dokumentace. Dále dojde k mírné zmn trasy tohoto kabelu, aby se nevyskytoval pod navrženým obrubníkem. Ve staniení km 0,160 0,210 se nachází telefonní pípojka administrativní budovy. Jelikož dochází k demolici této budovy, je tato pípojka urena ke zrušení, v délce cca 55 m. Ve staniení km 0,490, v míst železniní vleky se nacházejí dv trasy sdlovacích kabel. Tyto kabely budou v rámci zbudování železniního pejezdu SO 651 odkryty a uloženy do spolené trasy mimo pejezd. Dopravn inženýrská opatení Pi výstavb novostavby (SO 102) dojde k minimálnímu omezení automobilového provozu, jelikož je trasa vedena pevážn mimo veejn pístupné komunikace a všechny sousedící objekty budou mít zajištny píjezd. Omezení dopravy lze oekávat pi úprav kižovatky u Bušthradu a na ulici Dubské. Stavba provádná na stávající betonové komunikaci (SO 104) bude provádna po polovinách a po úsecích, aby byla zachována možnost píjezdu k okolním budovám. Tomuto úelu budou pizpsobena i dopravn inženýrská opatení, která budou souástí dalšího stupn projektové dokumentace. - EKOLA group, spol. s r. o. - 32

33 III. Údaje o výstupech 1. Ovzduší Souástí dokumentace EIA je podrobná Rozptylová studie, která tvoí pílohu. 2. Pedmtem studie je posouzení píspvk k imisní zátži související s provozem posuzovaných dopravních variant. Rozptylová studie dále eší píspvky k imisní zátži, které vzniknou pi výstavb navrhované pátení komunikace. Fáze výstavby Pro fázi výstavby navrhované pátení komunikace bylo v rámci Rozptylové studie provedeno vyhodnocení píspvk k imisní zátži, pi které jsou zohlednny emise ze související dopravy, z provozu mechanizace na staveništi a z pesunu zeminy. Etapa výstavby je vyhodnocena již pro rok Bodové zdroje Bodové zdroje zneištní ovzduší pro etapu výstavby nejsou uvažovány. Liniové zdroje Mezi liniové zdroje patí pohyb naklada, bagr a ostatní tžké techniky po staveništi, nebo se jedná o liniovou stavbu. Pi výstavb pátení komunikace se pedpokládá nasazení mechanizace specifikované v tabulkách u popisu plánu organizace výstavby v kapitole B. 6. Pro výpoet rozptylové studie bylo uvažováno, že všechny mechanismy budou nasazeny najednou a byla použita pedpokládaná spoteba 10 litr nafty za hodinu pro každý mechanismus. Tab.. 8: Pedpokládaná spoteba nafty pro stavební mechanismy Provoz mechanizace Maximální poet nasazených mechanizm Pedpokládaná spoteba nafty Stavba I l/hod Stavba II l/hod Emise z provozu mechanizace byly vyísleny pomocí emisních faktor daných již neplatným Naízením vlády. 352/2002 Sb., kdy pi spalování 1 kg nafty vznikne 1,42 g TZL, 5,0 g NO x, 0,71 g CO a 0,006 g benzenu. Tyto emise byly rozpoítány na 1,2 km úsek Stavby I a na 3,6 km úsek Stavby II. Tab.. 9: Emise z provozu mechanizace Provoz mechanizace NO x CO Benzen PM 10 [ g/s/m ] [ g/s/m ] [ g/s/m ] [ g/s/m ] Stavba I 7,889E-05 2,778E-04 3,944E-05 3,333E-07 Stavba II 1,052E-05 3,704E-05 5,259E-06 4,444E-08 V rámci etapy výstavby je uvažováno s 12 hodinami maximálního provozu denn. Údaj je opt nadhodnocen. Na základ podobných stavebních prací, je zjištno, že vtší ást pracovního dne ekají - EKOLA group, spol. s r. o. - 33

34 bagry na píjezd tžkých nákladních automobil. Pro výpoet rozptylové studie je ale poítáno se situací, kdy bagry a ostatní stavební technika pracuje nepetržit po celou smnu. Pro úely rozptylové studie byly rozdleny pojezdy obslužné dopravy související s výstavbou pátení komunikace (Stavba I i Stavba II) na jednotlivých úsecích definovaných v rozptylové studii. Tab.. 10: Rozpad obslužné dopravy související s výstavbou Linie Stavby I a Stavby II Poty pohyb/den Tžké nákladní automobily Osobní automobily V následující tabulce jsou shrnuty celkové emise ze související dopravy v období výstavby z posuzovaného zámru jedoucí po komunikacích v definovaných úsecích. Emise z dopravy byly vyísleny na základ dat o intenzit dopravy a emisních faktor vyíslených pomocí programu MEFA, verze 02. Tab.. 11: Emise z obslužné dopravy související s výstavbou Linie Stavby I a Stavby II NO x CO Benzen PM 10 [ g/s/m ] [ g/s/m ] [ g/s/m ] [ g/s/m ] 1 9,4292E-07 1,7984E-06 1,0339E-07 9,5694E ,0616E-07 1,6949E-06 1,0328E-07 8,9213E ,0616E-07 1,6949E-06 1,0328E-07 8,9213E ,0616E-07 1,6949E-06 1,0328E-07 8,9213E ,8778E-07 1,6432E-06 1,0322E-07 8,5972E ,8778E-07 1,6432E-06 1,0322E-07 8,5972E ,2454E-07 1,7467E-06 1,0333E-07 9,2454E ,5102E-07 1,5397E-06 1,0310E-07 7,9491E ,5102E-07 1,5397E-06 1,0310E-07 7,9491E ,7020E-06 3,0794E-06 2,0620E-07 1,5898E-08 Plošné zdroje Dalším vstupem v etap výstavby jsou emise související se zemními pracemi. Celkov se jedná o manipulaci s 4500 m 3 zeminy v rámci Stavby I a s 900 m 3 zeminy v rámci Stavby II. Za pedpokladu emisí suspendovaných ástic PM 10 0,04 kg na 1 m 3 pemísovaného materiálu lze v etap výstavby lze oekávat následující emise suspendovaných ástic frakce PM 10. Emise zpsobené zemními pracemi byly rozpoítány do 2 msíc na poátku výstavby, kdy budou provádny zemní práce na obou stavbách. Tab.. 12: Emise suspendovaných ástic PM 10 zemních pracích Plošný zdroj Suspendované ástice PM 10 - EKOLA group, spol. s r. o. - 34

35 [ kg/stavbu ] [ g/s ] Stavba I 180 0,0906 Stavba I 36 0,0181 Fáze provozu Ve fázi provozu lze ešenou komunikaci považovat za liniový zdroj zneištní ovzduší. Pro výpoet rozptylové studie je nutné rozdlit liniový zdroj na dílí rovné úseky. Pro pehlednost studie jsou zde presentovány ásti komunikace, které se pro výpoet skládaly z dílích rovných úsek. Tyto ásti komunikací zahrnutých do výpotu rozptylové studie jsou charakterizovány prjezdy dopravních prostedk. etnost prjezd dopravních prostedk, v lenní lehké nákladní automobily, tžké nákladní automobily, osobní automobily a autobusy, byla pevzata ze studie spolenosti CityPlan spol. s r.o. Analýza dopravního zatížení dopravních variant požadovaných pro vypracování dokumentace EIA dle zákona. 100/2001 Sb. pro investiní zámr Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno Východ. Tato studie je souástí pedkládané dokumentace EIA (píloha. 5). Do výpotu píspvku k imisní zátži v jednotlivých dopravních variantách byly zahrnuty komunikace znázornné v Píloze. 1 Roptylové studie (píloha. 2 dokumentace). Tab.. 13: Úseky liniových zdroj zneištní ovzduší Varianta Liniové zdroje Poet ástí komunikace Celková délka liniového zdroje 0 Provoz automobil m A1 Provoz automobil m A2 Provoz automobil m B Provoz automobil m V následujících tabulkách jsou shrnuty celkové emise z dopravy popisované variantami 0, A1, A2 a B z posuzovaného zámru jedoucí po komunikacích v definovaných úsecích. Emise z dopravy byly vyísleny na základ dat o intenzit dopravy a emisních faktor vyíslených pomocí programu MEFA, verze 02. Tab.. 14: Emise z dopravy na úsecích liniového zdroje ve variant 0 ásti komunikace NO x [g/m/s] CO [g/m/s] Benzen [g/m/s] PM 10 [g/m/s] 1 1,27E-04 2,27E-04 1,08E-05 1,24E ,22E-04 2,11E-04 8,91E-06 1,17E ,05E-05 1,36E-04 6,39E-06 7,57E ,25E-05 1,51E-04 2,58E-06 9,01E ,19E-05 1,09E-04 4,65E-06 6,05E ,43E-05 9,43E-05 3,97E-06 5,22E ,45E-05 6,31E-05 2,48E-06 3,55E ,93E-05 4,49E-05 1,99E-06 2,41E ,93E-05 1,11E-04 4,69E-06 6,25E ,99E-05 6,98E-05 2,45E-06 3,92E-07 Tab.. 15: Emise z dopravy na úsecích liniového zdroje ve variant A1 - EKOLA group, spol. s r. o. - 35

36 ásti komunikace NO x [g/m/s] CO [g/m/s] Benzen [g/m/s] PM 10 [g/m/s] 1 1,29E-04 2,32E-04 1,12E-05 1,26E ,06E-04 1,81E-04 7,49E-06 1,00E ,11E-05 1,18E-04 5,38E-06 6,62E ,67E-05 1,80E-04 5,22E-06 1,05E ,85E-05 8,40E-05 3,25E-06 4,52E ,91E-05 1,03E-04 4,50E-06 5,68E ,69E-05 4,86E-05 1,71E-06 2,77E ,33E-05 3,36E-05 1,34E-06 1,81E ,32E-05 1,00E-04 3,94E-06 5,69E ,80E-05 6,57E-05 2,32E-06 3,68E ,64E-05 1,08E-04 5,92E-06 5,78E ,80E-05 7,67E-05 3,53E-06 4,24E ,03E-05 3,82E-05 2,11E-06 2,06E ,30E-05 6,28E-05 3,23E-06 3,44E-07 Tab.. 16: Emise z dopravy na úsecích liniového zdroje ve variant A2 ásti komunikace NO x [g/m/s] CO [g/m/s] Benzen [g/m/s] PM 10 [g/m/s] 1 1,33E-04 2,40E-04 1,15E-05 1,31E ,11E-04 1,92E-04 7,81E-06 1,06E ,18E-05 1,19E-04 5,46E-06 6,69E ,72E-05 1,82E-04 5,26E-06 1,05E ,86E-05 8,44E-05 3,25E-06 4,54E ,21E-05 1,08E-04 4,80E-06 5,97E ,75E-05 4,88E-05 1,72E-06 2,77E ,32E-05 3,34E-05 1,34E-06 1,80E ,29E-05 9,95E-05 3,94E-06 5,64E ,79E-05 6,55E-05 2,32E-06 3,67E ,66E-05 1,08E-04 5,95E-06 5,80E ,52E-05 8,48E-05 4,94E-06 4,51E ,08E-05 3,93E-05 2,16E-06 2,12E ,28E-05 6,24E-05 3,23E-06 3,42E-07 Tab.. 17: Emise z dopravy na úsecích liniového zdroje ve variant A2 ásti komunikace NO x [g/m/s] CO [g/m/s] Benzen [g/m/s] PM 10 [g/m/s] 1 1,30E-04 2,32E-04 1,12E-05 1,27E ,23E-04 2,12E-04 9,29E-06 1,17E ,30E-05 1,61E-04 7,45E-06 8,98E ,27E-05 1,32E-04 3,49E-06 7,65E ,54E-05 1,16E-04 4,83E-06 6,28E ,59E-05 9,75E-05 4,14E-06 5,39E ,70E-05 4,89E-05 1,68E-06 2,79E ,30E-05 3,35E-05 1,29E-06 1,81E ,54E-05 8,51E-05 3,22E-06 4,85E ,85E-05 6,70E-05 2,32E-06 3,76E-07 - EKOLA group, spol. s r. o. - 36

37 ásti komunikace NO x [g/m/s] CO [g/m/s] Benzen [g/m/s] PM 10 [g/m/s] 21 6,64E-05 1,31E-04 5,69E-06 7,40E Odpadní vody Dešové vody Odvedení dešových vod ve fázi výstavby z území doteného stavbou nebude speciáln ešeno. Odpadní vody ze zpevnných ploch staveništ, u kterých hrozí zneištní nebezpenými látkami (nap. úniky provozních kapalin ze stavebních mechanism, tj. z odstavných ploch stavebních dvor), budou zachycovány a odvádny pes lapoly. Budou provedena bžná opatení k zamezení kontaminace vody a pdy. Na zpevnném tlese komunikace budou ve fázi provozu vznikat odpadní vody potenciáln zneištné provozem automobil a zimní údržbou silnice. Jedná se pedevším o zneištní látkami charakteru nerozpuštné látky, drobné mechanické neistoty a také nepolární extrahovatelné látky. V prbhu zimního období bude odpadní srážková voda obohacena dále o mechanické nebo chemické posypové látky (nap. sl, písek, štrk). Množství dešových vod Množství takto vznikajících dešových vod Q v [l/s] lze odvodit podle vzorce Q = ψ*a*q, kde ψ je souinitel odtoku, A je odvodnná plocha [ha], q je vydatnost pívalového dešt [l/s/ha]. Souinitel odtoku ψ pro zpevnnou plochu, tj. vlastní tleso komunikace se zpevnnou krajnicí, iní 0,90 pro zele (nezpevnné plochy na okrajcích komunikace) pak 0,05. Pehled odvodovaných ploch, roní bilance odvádných dešových vod a množství odvádných vod pi pívalovém dešti ukazuje následující tabulka: Tab.. 18: Pehled odvodovaných ploch a bilance odvedených dešových vod (pívalový déš) Zpsob zastavní Celková plocha (m 2 ) ψ Reduk. plocha (m 2 ) Q 15 (l/s) M 15 (m 3 ) Zpevnné plochy , ,84 629,86 Zele , ,32 3,89 Celkem ,75 Pozn: Pívalový déš byl uvažován v intenzit 160 l/s/ha za pedpokladu doby trvání t = 15 minut a periodicity p = 1,0 Uvažujeme li prmrný roní srážkový úhrn 520 mm, dostaneme roní množství dešových vod odvedených z celkové plochy zámru (zpevnných a okolních ozelenných ploch): - EKOLA group, spol. s r. o. - 37

38 Zpsob zastavní Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ Stavba I a Stavba II Tab.. 19: Roní bilance odvedených dešových vod Celková plocha (m 2 ) ψ Reduk. plocha (m 2 ) Q 365 (m) M 365 (m 3 ) Zpevnné plochy , , ,8 Zele , ,52 140,4 Celkem , ,2 Zpsob odvodnní Veškerá dešová voda ze zpevnných ploch komunikace ( m 2 ) procházející prmyslovou zónou Konv v úseku mezi Dubskou a Kralupskou ulicí (Stavba I) bude odvodnna pomocí uliních vpustí do nov vybudované dešové kanalizace o délce 880 m, která bude napojena do kanalizaního adu v ulici Dubská. Kanalizace bude vedena v nov navržené komunikaci, v úseku od kižovatky (staniení komunikace 524,410 m) bude ad situován do chodníku. Kanalizace bude provedena z betonových trub DN 400, vstupní šachty budou provedeny z betonových skruží, dna budou vyzdna z kanalizaních cihel, pípadn mohou být použita dna prefabrikovaná, betonová. V pípad Stavby II (úsek procházející prmyslovým areálem Dí) dojde pouze k rekonstrukci stávající obslužné komunikace pi zachování souasného systému odvodnní. ást zpevnných ploch ( m 2 ) bude odvodována do dešové kanalizace a následn do nkolika podzemních sbrných dešových usazovacích nádrží situovaných cca 300 m severn od komunikace na zalesnné ploše Kladno-Vrapice, kde jsou dešové vody po odsazení pepadem vypouštny a zasakovány. Zbylá plocha ( m 2 ) bude odvodována na terén a do stávajícího systému píkop. Je plánováno rovnž proištní tchto píkop. Informace o tom, zda-li jsou zmínné usazovací nádrže a píkopy opateny odluovai ropných látek, nebyla v prbhu zpracování této dokumentace k dispozici. Technologické odpadní vody Produkce tchto vod pi výstavb bude minimální. Technologické vody budou vznikat nap. pi ištní stavebních mechanism, vlhení beton apod. V prbhu výstavby bude nutno realizovat opatení zabraující kontaminaci okolních ploch. Po uvedení stavby do provozu nebudou vznikat technologické odpadní vody. Splaškové odpadní vody Vznik splaškových odpadních vod ve fázi výstavby lze pedpokládat v objektech sociálního zázemí v prostorách zaízení staveniš. Množství odpadních vod bude dáno potem pracovník. Zpsob nakládání s tmito vodami musí být v souladu s platnou legislativou a konkrétn bude ešen dodavatelem stavby. Na stavb budou použita chemická WC. Bhem provozu se nepedpokládá vznik splaškových odpadních vod. 3. Odpady Nakládání s odpady se ídí zákonem o odpadech. 185/2001 Sb. a navazujícími a upesujícími právními pedpisy. Zaazování odpadu se provádí dle vyhlášky. 381/2002 Sb., kterou se stanoví Katalog odpad a Seznam nebezpených látek, v platném znní. - EKOLA group, spol. s r. o. - 38

39 Pedpokládané kategorie a druhy odpad vznikající ve fázi demolic, vlastní výstavby a provozu zámru jsou uvedeny v následujících kapitolách. Odpad vznikající pi demolici Pi demolicích komunikací bude frézováním oddlena samostatn vrstva asfaltového koberce ( ), která bude následn upravena pro optovné použití pro pokládku nových vrstev komunikace. Je pedpoklad, že se využije ást odfrézovaného koberce, zbytek bude pedán pípadným zájemcm k dalšímu využití (opravy lesních, polních cest, recyklace apod.). Dále bude vznikat odpadní beton z demolice vozovky, žlábk, apod. ( ). Budou odstraována poškozená a nevyhovující svodidla ( železo a ocel), jejich vyhovující ásti budou zptn použity. Odpad na bázi betonu, pokud není zneištn nebezpenými látkami (dehty, oleje, atd.), bude recyklován firmami zabývajícími se recyklací stavebního odpadu (viz. Metodický pokyn odboru odpad MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby uveejnný ve Vstníku MŽP v záí roku 2003). Odpadní kabely a zbytky svodidel budou pedány k recyklaci do výkupen barevných kov. Stavba si vyžádá rovnž peložky inženýrských sítí. Pedpokládá se vznik odpadní mdi ( ), železa a oceli ( ), smsných kov ( ) a kabel ( ). Odpad z demolice dvoupodlažní budovy je možné zaadit jako (smsný a demoliní odpad), i Odpadní devo ( ), plasty ( ), kovy ( ) a kabely ( ) budou vytídny. Tab.. 1 Seznam pedpokládaných druh odpad vznikajících pi demolicích Kód druhu a podskupiny odpadu Název odpadu Kategorie odpadu Beton O Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk obsahující N nebezpené látky Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk neuvedené O pod íslem Devo O Plasty O Sklo, plasty a devo obsahující nebezp. látky nebo nebezp. látkami zneištné N Asfaltové smsi s pímsí dehtu N Asfaltové smsi neuvedené pod íslem O Hliník O Zinek O Železo a ocel O Smsné kovy O Kovový odpad zneištný nebezpenými látkami N Kabely neuvedené pod O Zemina a kamení obsahující nebezpené látky N Zemina a kamení neuvedené pod íslem O Smsné stavební a demoliní odpady neuvedené pod ísly , a O Zemina a kameny O - EKOLA group, spol. s r. o. - 39

40 N nebezpené odpady; O ostatní odpady Odpad vznikající pi výstavb V rámci výstavby bude vznikat odpadní beton ( ). Odpad na bázi betonu, pokud není zneištn nebezpenými látkami (dehty, oleje, atd.), bude recyklován firmami zabývajícími se recyklací stavebního odpadu (viz. Metodický pokyn odboru odpad MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby uveejnný ve Vstníku MŽP v záí roku 2003). Budou odstraována poškozená a nevyhovující svodidla ( železo a ocel), jejich vyhovující ásti budou zptn použity. Stavba si vyžádá rovnž peložky inženýrských sítí. Pedpokládá se vznik odpadní mdi ( ), železa a oceli ( ), smsných kov ( ) a kabel ( ). Odpadní kabely a zbytky svodidel budou pedány k recyklaci do výkupen barevných kov. V pípad, že bude stavební materiál zneištn nebezpenými látkami, bude ho nutné roztídit na nebezpený a ostatní. Nebezpený odpad bude pednostn dekontaminován v zaízeních k tomu urených a poté bu využit nebo uložen na skládku. Zbytky barev a nátrových hmot budou vznikat pevážn v prbhu výstavby. Tyto odpady adíme do podskupiny a V této podskupin mohou vznikat jak nebezpené, tak ostatní odpady podle použité technologie a materiál. Pokud již nebudou použité materiály jinak využitelné, budou shromaž ovány v plechových uzavíratelných nádobách a podle poteby a skutených vlastností budou odváženy k likvidaci. Ostatní odpady ( , , , ) lze ukládat na skládkách. Nebezpený odpad je vhodné spalovat. Pi zpracování a použití kovových materiál pi stavb mže vznikat odpad Piliny a tísky železných kov, Piliny a tísky neželezných kov, Odpady ze svaování. Pedpokládá se však pouze omezené množství tohoto odpadu, který se stane souástí smsného stavebního odpadu ( ). "Vyjeté" a upotebené oleje budou vznikat použitím ve stavebních strojích a v malé míe i použitím mechanizace na údržbu komunikace za provozu. Z provozu kompresor mohou vznikat olejové chlorované nebo nechlorované emulze. Jedná se pevážn o nebezpené odpady podskupiny Odpadní hydraulické oleje a podskupiny Odpadní motorové, pevodové a mazací oleje. Konkrétní zaazení do druhu je závislé na výbru uživatele stavební techniky. Odpadní oleje patí podle Zákona o odpadech,. 185/2001 Sb. mezi vybrané výrobky, teprve po využití se stávají odpady. Nakládání s nimi je v zákon upraveno speciálními podmínkami. Pvodci tchto odpad jsou vázáni podmínkami uvedenými zejména v odst. 1, 29: Pvodce odpadních olej a oprávnná osoba, která nakládá s odpadními oleji, jsou povinni: zajistit pednostn regeneraci odpadních olej, zajistit spalování odpadních olej v souladu s požadavky 22 a 23, pokud regenerace není možná, zajistit skladování nebo odstranní odpadních olej v souladu s požadavky tohoto zákona pokud regenerace ani spalování není možné z technických dvod, zajistit, aby bhem nakládání s odpadními látkami nebyly tyto oleje vzájemn míchány nebo smíchány s látkami obsahujícími PCB ani s jinými nebezpenými odpady. Upotebené oleje budou shromaž ovány ve speciálních kontejnerech na ureném míst a budou odevzdávány k recyklaci nkteré z firem, které se nakládáním s tímto druhem odpadu zabývají. Nejpravdpodobnjší varianta však je, že údržba techniky bude provádna u specializované firmy, tj. mimo staveništ. - EKOLA group, spol. s r. o. - 40

41 Zbytky organických rozpouštdel a edidel budou vznikat pi ední barev, pop. istní materiál, a to pevážn v prbhu výstavby. Mže se jednat rovnž o pevné látky rozpouštdly zneištné. Jedná se o odpad , Nevyužitelné zbytky budou shromaž ovány v plechovém uzavíratelném sudu nebo nádob a následn odváženy k recyklaci k nkteré ze specializovaných firem, pop. odstranny ve spalovn nebezpených odpad. V období výstavby i provozu budou vznikat obaly podskupiny (papírové a lepenkové obaly, plastové, devné, kovové, kompozitní, smsné, sklenné a textilní obaly patící do kategorie ostatní ). Obaly zneištné nebezpenými látkami, pop. prázdné kovové tlakové nádoby ( N, N) patí do nebezpených obal. Po vyprázdnní budou nevratné obaly tídny a pedávány pednostn k následnému využití nebo recyklaci. Obaly zneištné nebezpenými látkami budou nebezpené složky zbaveny nebo s nimi bude podle jejich povahy nakládáno jako s nebezpeným odpadem. V rámci realizace stavby budou vznikat odpady podskupiny Absorpní inidla, filtraní materiály, isticí tkaniny a ochranné odvy, a to bu zneištné nebezpenými látkami druh N nebo nezneištné nebezpenými látkami druh Místem shromaž ování nebezpeného odpadu budou normalizované sbrné nádoby, které budou souasn transportním obalem. Odpad bude podle poteby odvážen k odstranní (nap. spalovny nebezpených odpad). Ostatní odpad by ml být pednostn využíván jako vytídný odpad textilního materiálu. Opotebované pneumatiky ( ) mohou vznikat v souvislosti s provozem dopravních stavebních stroj. Odpad bude pedáván specializované firm. Krom toho vhodnou likvidaci (recyklaci) tohoto odpadu musí zajistit podle 38, zákona. 185/2001 Sb. povinná osoba, která výrobek vyrábí, pop. dováží. Tato innost bude zajišována dodavateli, obmna pneumatik tedy bude probíhat mimo staveništ. V rámci provozu stavebních stroj mohou vznikat upotebené nefunkní autobaterie (olovný akumulátor, N). Pvodcem tohoto odpadu budou pravdpodobn pevážn dodavatelské firmy. Pesto v pípad vzniku tohoto odpadu na staveništi budou akumulátory shromaž ovány v normalizované nádob v míst ureném pro shromaž ování odpadu. Povinností výrobce, pop. dovozce je podle 38 zákona. 185/2001 Sb. zajistit zptný odbr použitých akumulátor. V rámci realizace stavby bude vznikat stavební odpad skupiny 17, který bude v nejvtší míe obsahovat zbytky stavebních prefabrikát, kov, izolaních materiál, umlých hmot, apod. Vtší kusy využitelných materiál by mly být vytídny a zaazeny do jednotlivých druh stavebního odpadu skupiny 17. Vytídné složky by mly být pednostn recyklovány. Vytídny musí být rovnž možné nebezpené odpady. Oekává se vznik menšího množství stavebního odpadu devo (stavební devo používané jako bednní, nap. pi realizaci stavebních konstrukcí, apod.). Pípadné odpadní devo se vytídí tak, aby mohlo být opakovan používáno. V pípad nezájmu bude po štpkování vstupovat do odpadu ze zelen (kompost). V poslední ad mže být tepeln využito ve spalovn. Pi výstavb bude v malém rozsahu provedena skrývka zeminy (ornice), u které se pedpokládá její využití pro další rekultivaní práce v míst stavby. V pípad, že tato zemina nenajde pímé uplatnní v míst, lze ji nabídnout ponikatelským subjektm k využití nebo bude uložena na skládku. V pípad zneištní zeminy nebezpenými látkami (nap. vyteklý olej i palivo ze stavebních mechanism) se jedná o nebezpený odpad ( N a N), který by ml být pednostn dekontaminován v zaízeních k tomu urených, jinak bude uložen na skládku NO. Z nebezpených odpad se ve stavebním odpadu mohou vyskytovat zbytky izolaních materiál obsahující dehet ( N). Krom toho jsou za nebezpený odpad považovány i ostatní odpady - EKOLA group, spol. s r. o. - 41

42 zneištné nebezpenými látkami, které se adí nap. do druhu sklo, plasty, devo obsahující nebezpené látky nebo nebezpenými látkami zneištné ( N). Odpady budou pedány oprávnné osob k nakládání s tímto druhem odpadu. V rámci realizace stavby bude vznikat smsný stavební odpad ( ), který bude shromaž ován na staveništi, nap. ve vanových kontejnerech a následn recyklován i ukládán na skládku. Drobný odpad z pracoviš administrativního charakteru bude zaazován mezi smsný komunální odpad. Množství vznikajícího smsného komunálního odpadu je nutné minimalizovat tídním a oddleným sbrem. Vytídny mohou být zejména papír a lepenka ( ), sklo ( ), plasty ( ) a ty pedány k recyklaci. Odpad z chemických toalet ( ) bude likvidován podle použité technologie, což bude zajišováno smluvn. Kategorii odpadu musí podle 3 vyhlášky. 381/2001 Sb. v platném znní urit pvodce na základ vylouení nebo potvrzení nebezpených vlastností povenou osobou. V rámci výstavby bude nutné vykácet adu strom a ke, které se v souasnosti nacházejí v trase plánované stavby. V této fázi nelze stanovit množství biomasy vzniklé vykácením devin. Odpad bude pedáván specializované firm k biodegradaci (kompostování). Tab.. 20: Seznam pedpokládaných druh odpad vznikajících ve fázi výstavby Kód druhu a podskupiny odpadu Název odpadu Kategorie odpadu Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraování barev a lak Piliny a tísky železných kov O Piliny a tísky neželezných kov O Odpady ze svaování O Odpadní hydraulické oleje O,N Odpadní motorové, pevodové a mazací oleje O,N Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O Devné obaly O Kovové obaly O Kompozitní obaly O Smsné obaly O Sklenné obaly O Textilní obaly O Obaly obsahující zbytky nebezpených látek nebo obaly tmito látkami zneištné N Kovové obaly obsahující nebezpenou výplovou hmotu (nap. azbest) vetn prázdných tlakových nádob Absorpní inidla, filtraní materiály (vetn olejových filtr jinak blíže neurených), isticí tkaniny a ochranné odvy zneištné nebezpenými látkami Absorpní inidla, filtraní materiály, isticí tkaniny a ochranné odvy neuvedené pod íslem Pneumatiky O Olovné akumulátory N Beton O N N O - EKOLA group, spol. s r. o. - 42

43 Kód druhu a podskupiny odpadu Název odpadu Kategorie odpadu Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk obsahující nebezpené látky Smsi nebo oddlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobk neuvedené pod íslem Devo O Plasty O Sklo, plasty a devo obsahující nebezp. látky nebo nebezp. látkami zneištné N Asfaltové smsi s pímsí dehtu N Asfaltové smsi neuvedené pod íslem O Hliník O Zinek O Železo a ocel O Smsné kovy O Kovový odpad zneištný nebezpenými látkami N Kabely neuvedené pod O Zemina a kamení obsahující nebezpené látky N Zemina a kamení neuvedené pod íslem O Vytžená hlušina obsahující nebezpené látky N Vytžená hlušina neuvedená pod íslem O Smsné stavební a demoliní odpady neuvedené pod ísly , a Biologicky rozložitelný odpad O Jiný biologicky nerozložitelný odpad O Smsný komunální odpad O Zemina a kameny O Uliní smetky O Odpad ze septik a žump, odpad z chemických toalet N, O N nebezpené odpady; O ostatní odpady N O O Odpad vznikající pi provozu Pi provozu budou odpady vznikat v omezené míe pi úklidu a údržb silnice, a to pedevším pi tchto innostech: úklid vozovek, zimní údržba, sekání trávy na krajnicích a kolem píkop, seezávání devin, ištní stok a dešových vpustí, drobné úpravy vozovky a svah silnice, odstraování následk havárií, apod. - EKOLA group, spol. s r. o. - 43

44 Pi údržb zelen podél komunikace za provozu bude vznikat biologicky rozložitelný odpad Odpad bude pedáván specializované firm k biodegradaci (kompostování). Odpad z ištní komunikace po uvedení stavby do provozu se obvykle adí do druhu uliní smetky. Zneištní bude odstraováno pomocí zametacích voz i specializovaných pracovník. Odpad bude ukládán na skládce. Tab.. 21: Seznam pedpokládaných druh odpad vznikajících pi provozu Kód druhu a podskupiny odpadu Název odpadu Kategorie odpadu Absorpní inidla, filtraní materiály, isticí tkaniny a ochranné odvy N, O Pneumatiky O Autovraky N Železo a ocel O Zemina a kamení neuvedené pod íslem N Biologicky rozložitelný odpad O Zemina a kameny O Jiný biologicky nerozložitelný odpad O Uliní smetky O N nebezpené odpady; O ostatní odpady Pedpokládané množství vznikajícících odpad Lze pedpokládat, že nejvtší množství odpad bude vznikat v souvislosti s výstavbou pátení komunikace v prmyslové zón. Stavba I Lze pedpokládat, že nejvtší množství odpad bude vznikat pevážn z demoliních prací na budov (obestavný prostor 7800 m 3 ), z demolice mostu a z výkop pro stavbu nové komunikace. Oekávané množství odpadu: Pebytek výkopové zeminy 4500 m 3 Beton z demolice budovy a mostu 900 m 3 Stavební su z demolice budovy 700 m 3 Asfaltové kry 300 m 3 Podkladní vrstvy vybourané vozovky 500 m 3 Betonové prefabrikáty ze zpevnných ploch 2500 t Stavba II Pi realizaci Stavby II se pedpokládá vznik malého množství odpad, nebo materiál z odfrézované vozovky bude v maximální míe recyklován a znovu použit do konstrukních vrstev pímo na míst. Z odpad se bude jednat pevážn o pebytkovou zeminu z výstavby pípadné protihlukové zdi, chodníku, o pebytený recyklát z rozrušených vozovek, o betonové dílce vozovkových a chodníkových obrubník, ocelová svodidla, dopravní znaky a materiál z proištných píkop. - EKOLA group, spol. s r. o. - 44

45 Oekávané množství odpadu: Pebytek výkopové zeminy 900 m 3 Pebytek asfaltového recyklátu 150 m 3 Ocelový šrot 23 t Beton 530 t Recyklace i ukládání stavebního odpadu lze provádt v následujících stediscích: Recyklace ocelárenských a stavebních odpad, Miroslav Karas Destro, Železárenská ulice, Kladno Uložení výkopové zeminy, BaP spol. s r. o., Dl Theodor, Kladno Shrnutí Ve fázi výstavby budou vznikat pevážn odpady z výkop (pebytená výkopová zemina) a odpady z demolic (beton, stavební su, pebytek asfaltového recyklátu). Minimalizace tchto odpad souvisí s úsporou stavebních náklad. V rámci minimalizace stavebních odpad bude plnn Metodický pokyn odboru odpad MŽP k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraování staveb (Vstník MŽP 9/2003) a zejména naízení vlády 197/2003 Sb. - Plán odpadového hospodáství R, který stanoví pro rok 2005 dosažení 50 % podílu využívání vzniklého stavebního a demoliního odpadu a od roku 2012 dosažení 75 % podílu využívání vzniklého stavebního a demoliního odpadu. Významnjší podíl odpad z výstavby budou také tvoit odpady z kácené zelen. Další odpady by mly vznikat jen v malém množství a lze je velmi tžko pedem kvantifikovat. Za provozu komunikace bude vznikat minimální množství odpad, vtšinou z údržby zelen a ištní komunikace. Provozovatel stavby je povinen vést prbžnou evidenci o odpadech a zpsobech nakládání s nimi dle 39, odst. 1, zákona. 185/2001 Sb. a v pípad produkce více než 50 kg nebezpeného nebo 50 t ostatního odpadu posílat každoron hlášení o produkci odpad dle 39, odst. 2. S nebezpenými odpady mže pvodce nakládat dle 16, odst. 3 pouze na základ souhlasu píslušného orgánu státní správy. Celý investiní zámr je spojen s produkcí odpad, které by z hlediska celkového množství i z hlediska druh odpad nemly významn ohrozit životní prostedí. 4. Ostatní Hluk Problematikou hluku se podrobn zabývá Akustická studie, která tvoí pílohu. 1 této dokumentace. Studie je rozdlena do dvou ástí: ást 1a Hluk z provozu zámru a ást 1b Hluk ze stavební innosti. Zdroji hluku pi stavební innosti jsou jednotlivá strojní zaízení a dopravní obsluha staveniš. Jde tedy o stacionární a mobilní zdroje hluku. Dopravní prostedky pro dovoz a odvoz materiál vytváejí pak svým provozem liniové typy zdroj hluku. Ostatní zaízení rozmístné po stavb tvoí bodové zdroje hluku. Vzhledem k tomu, že v souasné dob není znám dodavatel stavebních prací, nejsou k disposici ani konkrétní údaje o použitém strojním vybavení. To znamená, že v akustické studii se pracuje - EKOLA group, spol. s r. o. - 45

46 se vstupními akustickými veliinami, které se však mohou v závislosti na nasazení konkrétních stroj od sebe lišit. Z tohoto dvodu jsou výpoty stavu akustické situace v okolí stavby provedeny jako modelové výpoty pro definovanou hladinu akustického tlaku stavebních zaízení, která byla vybrána tak, aby prmrné hladiny akustického tlaku A jednotlivých technologických skupin stavebních stroj a zaízení byly nižší než tato vybraná hladina, resp. do výpotu byly zahrnuty hladiny akustického tlaku i konkrétn používaných stroj, které se v souasnosti pi takovýchto stavbách používají. Namené hladiny akustických tlak jednotlivých možných stavebních stroj jsou uloženy v archivu zpracovatele Akustické studie (EKOLA group, spol. s r. o.). Bodové zdroje hluku Fáze výstavby Stacionární zdroje hluku ve fázi výstavby budou pedstavovat stavební stroje používané pi výstavb zámru. V následující tabulce jsou uvedeny akustické parametry jednotlivých zdroj hluku. Tab.. 22: Tabulka akustických charakteristik pro stavební stroje Popis stroje L pa (db) v x metrech L wa (db) Silniní fréza 86 db 10 m 112 db Finišer 81 db 10 m 107 db Bagr 80 db 10 m 106 db Vibraní válec, hutnící válec 82 db 10 m 108 db Buldozer 86 db 10 m 112 db Pdní fréza 80 db 10 m 106 db Autojeáb 78 db 10 m 104 db Železniní jeáb 78 db 10 m 104 db Stavba I Pi Stavb I bude docházet k souinnosti výstavby jednotlivých stavebních objekt. Nejhorší situace nastane pi soubhu stavebních prací na objektech SO 101, SO 102, SO 103 a SO 104 s SO 201 a SO 202. Pi soubhu tchto prací se pedpokládá toto nasazení stavebních stroj: 2 x buldozer s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 86 db; 4 x bagr s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 80 db; 1 x pdní fréza s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 80 db; 1 x silniní fréza s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 86 db; 3 x autojeáb s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 78 db; 3 x finišer s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 81 db; 3 x vibraní válec s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 82 db; Pi tomto soubhu stavebních prací se pedpokládá použití 17 stavebních stroj. Ve výpotu je uvažována nejnepíznivjší situace práce všech 17 stroj souasn. - EKOLA group, spol. s r. o. - 46

47 Stavba II Pi Stavb II bude docházet k souinnosti výstavby jednotlivých stavebních objekt. Nejhorší situace nastane pi soubhu stavebních prací na objektech SO II 101, SO II 102 a SO II 103. Pi soubhu tchto prací se pedpokládá toto nasazení stavebních stroj: 3 x bagr s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 80 db; 1 x silniní fréza s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 86 db; 3 x finišer s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 81 db; 1 x vibraní válec s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 82 db; Pi tomto soubhu stavebních prací se pedpokládá použití 8 stavebních stroj. Ve výpotu je uvažována nejnepíznivjší situace práce všech 8 stroj souasn. Souinnosti bodových zdroj hluku Stavba I a Stavba II Pi výstavb Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno - východ dojde ke kumulaci výstavby stavebních objekt pro Stavbu I a Stavbu II. Pedpokládá se nejnepíznivjší stav pi výstavb stavebních objekt SO 101, SO,102, SO 103, SO 104, SO 201 a SO 202 (Stavba I) s SO II 101 (Stavba II). Pi soubhu tchto prací se pedpokládá toto nasazení stavebních stroj: 2 x buldozer s kladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 86 db; 5 x bagr s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 80 db; 1 x pdní fréza s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 80 db; 1 x silniní fréza s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 86 db; 3 x autojeáb s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 78 db; 4 x finišer s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 81 db; 3 x vibraní válec s hladinou akustického tlaku v 10 m L pa = 82 db; Pi tomto soubhu stavebních prací se pedpokládá použití 19 stavebních stroj. Ve výpotu je uvažována nejnepíznivjší situace práce všech 19 stroj souasn. Fáze provozu Ve fázi provozu nebude zámr pestavovat bodový zdroj hluku. Liniové zdroje hluku Fáze výstavby Mezi liniové zdroje vyvolané Stavbou I a Stavbou II patí pedevším obslužná staveništní doprava (nákladní automobily). U Stavby I se pedpokládá intenzita 10 OA/den, v prvních dvou msících stavby 20 NA/den v jednom smru v ostatních msících 10 NA/den v jednom smru. U Stavby II se pedpokládá intenzita osobních automobil 10 OA/den a 10 NA/den v jednom smru. Fáze provozu Z hlediska liniových zdroj hluku jsou v Akustické studii (Píloha. 1a) ešeny následující dopravní varianty: - EKOLA group, spol. s r. o. - 47

48 Stávající stav - Stav v roce 2007 se stávající komunikaní sítí. Posouzení bylo provedeno výpotovým postupem na základ predikovaných intenzit dopravy na stávajících komunikacích zájmového území v roce Varianta 0 - Stav v roce 2020 se stávající komunikaní sítí, bez navrhované pátení komunikace. Posouzení bylo provedeno výpotovým postupem na základ predikovaných intenzit dopravy na stávajících komunikacích zájmového území v roce Varianta A1 - Pro stav v roce 2020 po dokonení navrhované pátení komunikace. Posouzení bylo provedeno výpotovým postupem na základ predikovaných intenzit dopravy na navrhovaných i stávajících komunikacích zájmového území v roce Varianta A2 - Pro stav v roce 2020 po dokonení navrhované pátení komunikace s napojením na komunikaci I/61 s uvažovaným posunem kižovatky v lokalit Bušthrad u vodojemu dle ÚP VÚC. Posouzení bylo provedeno výpotovým postupem na základ predikovaných intenzit dopravy na navrhovaných i stávajících komunikacích zájmového území v roce Varianta B - Pro stav v roce 2020 s realizací spojky Dubská I/61 dle územního plánu msta Kladno. Posouzení bylo provedeno výpotovým postupem na základ predikovaných intenzit dopravy na navrhovaných i stávajících komunikacích zájmového území v roce Intenzity dopravy na dotené komunikaní síti v jednotlivých variantách jsou uvedeny v píloze. 5 dokumentace. Jako zdroj hluku zde budou psobit jednotlivá vozidla vytváející dopravní proud. Výsledná hladina hluku emitovaná do okolí bude ovlivnna vlastními technickými parametry komunikace, složením dopravního proudu (intenzita a skladba vozového parku, kategorie vozidel, technický stav a rychlost jízdy), okolím komunikace (pohltivý nebo odrazivý terén, vzdálenost zástavby, atd.), pípadn umístním protihlukových opatení (stny, terénní valy, atd.). Plošné zdroje hluku Zámr nebude pestavovat plošný zdroj hluku ve fázi výstavby ani ve fázi provozu. Vibrace Hlavním zdrojem vibrací je kontakt kola vozidla s vozovkou. Intenzitu vzniklých vibrací v daném míst urují intenzita a skladba dopravy a dále rychlost pohybu dopravního proudu. Dležitou roli hraje stav povrchu vozovky. Velikost penosu vibrací na píjemce je ovlivována i stavbou geologického podloží, druhem stavební konstrukce budovy (nap. skeletová, apod.) a vzdáleností tchto staveb a budov od osy komunikace. Prakticky jde o negativní vliv pouze na budovy v tsném okolí stávající komunikace. Pokud vibrace psobí ve frekvenní oblasti pod 100 Hz, vytváejí infrazvuk, který se nejastji projevuje drnením oken. Zdroji infrazvuku jsou pedevším turbulence zpsobené pohybem vozidla a rezonance vznikající v jednotlivých konstrukních prvcích vozidla, ty mohou zpsobit vibrace ástí budovy, pedevším tch, u kterých buzená frekvence odpovídá frekvenci pirozené. Prjezdem tžkých nákladních vozidel zásobujících stavbu píp. dalšími stavebními innostmi mže docházet k lokálnímu výskytu vibrací. Jejich výskyt bude pevážn krátkodobý, omezí se pouze na denní dobu a penos do nejbližší zástavby se s ohledem na trasování a konstrukci vozovek nepedpokládá. - EKOLA group, spol. s r. o. - 48

49 Ve fázi provozu se vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby od navrhované pátení komunikace negativní úinky vibrací nepedpokládají. Záení Pi výstavb a následném provozování komunikace se nepedpokládá existence zdroj radioaktivního, elektromagnetického ani ionizujícího záení. Podle odvozené mapy radonového rizika Stedoeského kraje spadá zájmové území do kategorie nízkého až pechodného radonového rizika z geologického podloží (Mapa 1 : , GÚ 1971). 5. Doplující údaje Významné terénní úpravy Zámr nebude vyžadovat významné terénní úpravy. Z hlavních teréních úprav lze zmínit stabilizaci svah pi rekonstrukci mostu pes Libušinu ulici. Zásahy do krajiny Zámr nebude pedstavovat významný zásah do krajiny. Jedná se o komunikaci procházející v pevážné míe po dnes již zpevnných plochách v rámci prmyslových areál i po stávajících komunikacích. - EKOLA group, spol. s r. o. - 49

50 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ V DOTENÉM ÚZEMÍ 1. Výet nejzávažnjších environmentálních charakteristik doteného území 1. ÚSES, zvlášt chránná území, pírodní parky, VKP Podstatou ÚSES (územní systém ekologické stability) dle zákona. 114/1992 Sb. v platném znní je vytvoení funkn zpsobilé sít tzv. biocenter, biokoridor a interakních prvk, která by v maximáln možné míe zahrnula existující pírodní lokality a zajistila jejich vhodný management. Poblíž zájmového území není vymezen žádný skladebný prvek regionálního i nadregionálního ÚSES. Na území msta Kladna není v blízkosti ešeného zámru vymezen žádný prvek územního systému ekologické stability. V katastrálním území Bušthrad se k plánovanému zámru pibližuje nkolik prvk lokálního ÚSES. Pi severním okraji obce Bušthrad prochází funkní lokální biokoridor LBK 716 na njž pak západn od obce navazuje nefunkní lokální biokoridor LBK 715. Tento LBK 715 pak vede do funkního lokálního biocentra LBC 387 lesní porost pi okraji bývalého areálu Poldi. Prvky ÚSES vymezené v blízkosti ešeného zámru: LBC 387 U Poldi - Dí Umístní: piléhá ke stávající komunikaci Konflikt: navrhovaná komunikace do biocentra nezasáhne Charakter: vložené ásten funkní lokální biocentrum Popis: lesní porost s pevahou borovice erné Návrh opatení: není poteba LBK 715 Umístní: biokoridor prochází ve smru východ-západ podél bývalého areálu Poldi Konflikt: navrhovaná komunikace do biokoridoru nezasáhne Charakter: lokální biokoridor, vymezený, ásten funkní Popis: stávající zele Návrh opatení: není poteba LBK 716 Umístní: Konflikt: Charakter: Popis: Návrh opatení: není poteba biokoridor prochází ve smru východ-západ podél bývaléjo areálu Poldi navrhovaná komunikace do biokoridoru nezasáhne lokální biokoridor, vymezený, ásten funkní stávající vtrolam doplnný o doprovodnou zele podél navrhované komunikace II/101 - EKOLA group, spol. s r. o. - 50

51 Obr.. 5: Skladebné prvky lokálního ÚSES v blízkosti ešeného zámru (Zdroj: DEKONTA, 2007) Významný krajinný prvek (VKP) Významný krajinný prvek je definován (dle zákona. 114/1992 Sb., v platném znní) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná ást krajiny, která utváí její typický vzhled nebo pispívá k udržení její stability. Mezi VKP dané ze zákona patí lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Krom toho mohou být VKP i jiné ásti krajiny, nap. mokady, stepní trávníky, remízky, meze, parky, sady, zámecké zahrady, nalezišt nerost a zkamenlin, pirozené i umlé skalní útvary a jiné, pokud je orgán státní správy v ochran pírody zaregistruje s ohledem na jejich ekologickou a krajinotvornou funkci. V zájmovém území se nenachází žádný registrovaný významný krajinný prvek. Za významné krajinné prvky definované ze zákona lze považovat tok a nivu Bušthradského potoka, lesní celek ležící severn od zájmového území (Vrapický les) a tok Detovického potoka. Zvlášt chránná území, pírodní parky, NATURA 2000 Zájmová oblast, kde je realizace zámru navrhována, není v pímém kontaktu s žádným chránným územím ve smyslu ustanovení zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, v platném znní. Posuzované území neleží na území národního parku, chránné krajinné oblasti, pírodního parku, národní pírodní rezervace, pírodní rezervace, národní pírodní památky ani pírodní památky. Nejbližším zvlášt chránným územím je pírodní památka Žraloí zuby nacházející se pibližn 1,2 km severním smrem od zájmového území. Jedná se o území o rozloze 160 m 2 na katastrálním území Vrapice jehož smyslem je ochrana paleontologických nález zbytk organism z geologické éry druhohor (kídy). Chránné území pedstavuje bývalý jámový lom, v jehož stnách byly obnaženy kídové usazeniny obsahující zkamenliny moských živoich. Tato pírodní památka byla vyhlášena v roce Navrhovaný zámr je situován mimo hranice ptaích oblastí a mimo hranice evropsky významných lokalit, resp. v dostatených vzdálenostech od nich. Dle vyjádení orgánu ochrany pírody nemže mít - EKOLA group, spol. s r. o. - 51

52 uvedený zámr významný vliv na evropsky významné lokality ani ptaí oblasti. Vyjádení je souástí dokumentace v kapitole F. 2. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Zájmové území patí do oblasti regionu Prahy a pražské kotliny, která je osídlena již od období neolitu. Tuto skutenost potvrzuje i velké množství archeologických nález, zejména v okolí Bušthradu. Na katastru Bušthradu byly objeveny archeologické nálezy ady období stední paleolit, ojedinlé neolitické nálezy, hojnji potom nálezy z doby neolitu, doby železné a doby slovanského osídlení. Významné jsou pedevším nálezy na malém pahorku Homolka, který leží na východním okraji obce smrem na Detovice, ped náspem rychlostní silnice R7 Praha - Chomutov. Na katastru Bušthradu byly objeveny pravké památky ady období poínaje drobnotvarou kemennou industrií náležející stednímu paleolitu, dále vzácné neetné neolitické nálezy, hojnjší eneolit, doba železná a slovanské osídlení. Pás archeologických sídliš rzných kultur mžeme oekávat zejména v niv Detovického a Bušthradského potoka. Dle provedeného ovování v registru památkov chránných objekt msta Kladna, se v trase navržené komunikace nenachází žádné památkov chránné objekty. Dle dostupných informací se trasa pátení komunikace nedotýká ochranných pásem kulturních památek (zákon. 20/1987 Sb., o státní památkové péi, v platném znní) (DEKONTA, 2007). Na katastrálním území Bušthrad a Kladno - Dubí jsou v souasné dob vyhlášeny následující kulturní památky: Tab.. 23: Kulturní památky v širším okolí zájmového území íslo rejstíku Obec Památka Umístní v obci 40157/ Bušthrad kaple sv. Maí Magdaleny 38069/2-471 Bušthrad praný 24765/2-468 Bušthrad výklenková kaplika sv.anny na kižovatce silnic do Lidic a do Slaného 19892/2-469 Bušthrad sloup se sochou reliéfem. P.Marie ulice Kladenská 44126/2-470 Bušthrad sloup se sochou P.Marie 46726/2-467 Bušthrad zámek ulice Revoluní 40023/2-466 Bušthrad hrad, zícenina ulice Hradní 27523/2-531 Kladno-Dubí kostel sv. Jana Ktitele Dí 11650/2-681 Kladno-Dubí spoleenský dm dlnický dm ul. Konvova 33098/2-528 Kladno-Dubí železniní stanice Staré - Kladno U koksoven Kladno První bezpená písemná zmínka o Kladn pochází z poátku 14. století. Ves vlastnil rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymel "po mei" a Kladno vlastnicky pevzal rytíský rod Ž árských ze Ž áru. Za jejich vlády se dokalo roku 1561 povýšení na msteko i právo používat vlastního znaku - modrého štítu s polovinou stíbrné orlice a rysem v pirozené barv. Kladenské panství zakoupila roku 1701 od potomk Ž árských ze Ž áru Anna Marie Františka velkovévodkyn Toskánská. - EKOLA group, spol. s r. o. - 52

53 Ta jej však již roku 1705 odprodala mnišskému ádu benediktin z Bevnovského kláštera, v jehož držení pak Kladno zstalo až do roku Z této doby pochází i nejvýznamnjší kladenské barokní památky. Kolem poloviny 19. století nastal boulivý perod zemdlského msteka a jeho okolí v dležitou prmyslovou oblast ech rozvojem tžby uhlí a hutnictví. Významný nález uhlí Janem Váou v oblasti Dín roku 1846 pilákal na Kladno významné podnikatelské osobnosti v ele s eskobudjovickým prmyslníkem Vojtchem Lannou, který se spoleníky bratry Kleinovými založil roku 1848 Kladenské kamenouhelné tžastvo, které v následujících desetiletích otevelo v Kladn i jeho okolí mnoho nových tžebních polí. Zásadním krokem k rozvoji železáství a oceláství na území ech a Moravy bylo roku 1889 založení Poldiny huti (Poldihütte) editelem Pražsko - železáské spolenosti Karlem Wittgensteinem. Tato hu, vyrábjící následn vysoce kvalitní svtoznámé legované oceli, dostala jméno i specifický znak (hlavu pohledné ženy) po jeho manželce Leopoldin. Poválené zestátnní tchto subjekt a spojení v hutní gigant Poldi zajišovalo pracovní píležitosti pro významnou ást obyvatel Kladna i okolí, avšak již v této dob se projevily první známky neefektivity i velikášství v rozvoji podniku. Bušthrad Osídlení území dnešního Bušthradu probíhalo prakticky nepetržit po celá tisíciletí. Dokládají to nálezy sídlišt v severním sousedství Starého a Nového rybníka a kostrová pohebišt z prostoru u pivovarského sklepa a z plochy mezi hradem a zámkem. Ti porušené kostrové hroby byly objeveny též pi hloubení silážní jámy u zdejšího kravína stojícího u silnice smrem na Zájezd. První zmínku o názvu vesnice nalézáme až v listin pražského biskupa Daniela z r. 1209, ve které potvrzuje majetek klášteru v Oseku, a kde mezi jinými jmenuje i poplužní dvr ve vsi Busczewes. Ve druhé polovin 14. století byl Buštves ve vlastnictví rodu Rokycanských a pán z Braškova. Od té doby panství nkolikrát zmnilo svého majitele a až v polovin 15. století se dostává do vlastnictví Kolovrat, kteí pak drží bušthradské panství po dalších dvst let. Bušthrad byl zasažen prbhem ticetileté války. Na ústupu ke Slanému napadla Bušthrad jedna ást saského vojska pod velením Schönfelda, vypálila jej a vyplenila. Sám velitel Schönfeld nechal odvézt bušthradské zvony, kotel z pivovaru a stíbrnou ktitelnici. Hrad už se z této katastrofy nikdy nevzpamatoval. Nadje na obnovu hradu zmaila po letech války také rozsáhlá morová epidemie (1680), pi níž vymelo veškeré obyvatelstvo obce. Další období bylo ovlivnno píchodem nových pisthovalc, vetn nmeckých vlastník panství. Anna Marie Františka, knžna Sasko-Lauenburská, Engerská a Westfálská se zasloužila o výstavbu bušthradského zámku. Ve vlastnictví císaského domu zstal Bušthrad až do roku 1918, kdy pešel do majetku eskoslovenské republiky jako státní velkostatek. - EKOLA group, spol. s r. o. - 53

54 Obr.. 6: Okolí ešeného zámru na mapách II. vojenského mapování Zdroj: 3. Území hust zalidnná Katastrální území Bušthrad (poátek trasy zámru) zaujímá rozlohu 761 ha. Ve mst je 657 dom. V mstské ásti Kladno - Dubí je evidováno 782 adres. Severn až severovýchodn je pak lokalizováno území mstské ásti Kladno - Vrapice s 426 obyvateli. V bezprostedním okolí lokality se nacházejí prmyslové a komerní areály Sochorová válcovna Tineckých železáren (cca 300 zamstnanc), areál tiskaské a papírenské výrobny Peroutka Martin (cca 200 zamstnanc), sklad technických plyn AGA - Linde (cca 50 zamstnanc) a areál Chladicích vží Praha. Areál Vrapický Dvr je komerní objekt využívaný firmou Autodoprava Froková. V budoucnu se v prmyslovém areálu poítá s výstavbou logistického parku, který pedpokládá cca 180 zamstnanc na jednu smnu. K žilo v obci Bušthrad obyvatel, z toho žen a muž. V Kladn žilo k obyvatel, z toho žen a muž. Tab.. 24: Demografická charakteristika dotených obcí za rok 2006 Demografická charakteristika Kladno Bušthrad Poet bydlících obyvatel celkem Muži (z potu bydlících obyvatel) Ženy (z potu bydlících obyvatel) Poet obyvate l 0-14 let Poet obyvate l 5-59 let Zdroj: SÚ - EKOLA group, spol. s r. o. - 54

55 4. Zhodnocení zastavní pozemk z hlediska míry využití území dle územního plánu Navržené komunikaní ešení se dotýká mst Kladno a Bušthrad. Ob tato msta mají schválen územní plán, v pípad msta Kladno navíc došlo ke schválení nkolika zmn. Souasn platná územn plánovací dokumentace vetn zmn: ÚPN SÚ Kladna, 1996, Ing. arch. Jitka Mejsnarová a kol., Urbanistické studio ÚPN SÚ Kladno, Zmna. I, II zpracovaná v roce 2001, Ing. arch. Betislav Malinovský a kol. ÚPN SÚ Kladno, Zmna. III zpracovaná v roce 2003 zpracovatelem AURS s. r. o. ÚPN SÚ Kladno, Zmna. III B (Konv) návrh ve fázi zpracování souborného stanoviska, zpracovaný v roce 2004 zpracovatelem AURS s.r.o., Ing. arch. Milanem Körnerem, Ing. arch. Blankou Almásyovou Územní plán msta Bušthrad, zpracovaný v roce 2004 v návrhu 2. verze zpracovatelem Ing. arch. Jitkou Mejsnarovou, Urbanistické studio Soulad s územním plánem msta Kladna Úsek nové komunikace od ulice Dubská k ulici Kralupská je dle stanoviska Magistrátu msta Kladna,. j. 345/07/Ho ze dne v souladu s navrženou zmnou. VI územního plánu sídelního útvaru msta Kladna, kde je komunikace zaazena jako vedlejší mstská sbrná komunikace funkní tídy B2. Úsek komunikace od ul. Kralupské smrem východním na k. ú. Bušthrad je rovnž v souladu s navrženou zmnou. VI územního plánu sídelního útvaru msta Kladna a v rámci jeho regulativ je též shodn zaazen. Nov navržená trasa v prostoru mezi areálem Tineckých železáren a mostem pes ulici Kralupskou vede jižn podél železniní vleky v trase obslužné komunikace zaazené v ÚPnSÚ do kategorie C3. V územním plánu msta Kladna je vleka zanesena jako funkní plocha oznaená indexem železniní plocha. Území, po kterém vede trasa v areálu, je zaneseno v územním plánu jako funkní plocha oznaená indexem prmyslová výroba, výrobní služby, sklady, tžba. Navržená trasa vedoucí v prostoru mezi mostem pes Kralupskou ulici a výjezdem do ulice Dubská vede areálem prmyslové zóny, který je zanesen v územním plánu jako funkní plocha oznaená indexem prmyslová výroba, výrobní služby, sklady, tžba. Stávající územní plán msta Kladna zachovává i možnosti restrukturalizace prmyslu v rozsáhlém území staré prmyslové zóny. Soulad s územním plánem msta Bušthrad Navrhovaná komunikace je pibližn z poloviny své délky vedena po katastru msta Bušthrad. Trasa vede z ásti po stávající veejné komunikaci a z ásti po vnitropodnikové komunikaci. V územním plánu msta Bušthrad a v jeho textové ásti je tato veejná komunikace z ásti mezi kižovatkou s ulicí Kladenskou a odbokou do areálu Poldi zanesena jako silnice III. tídy III/00715 a ve zbylé ásti jako místní obslužná komunikace v navrhované kategorii MOK 7,5/40. ást komunikace, nacházející se v areálu Poldi není v územním plánu ešena, celý areál je zaazen do funkní plochy prmyslová výroba a sklady. - EKOLA group, spol. s r. o. - 55

56 5. Staré ekologické zátže V okolí i v bezprostední blízkosti zájmového území se nachází následujcí prmyslové a ekologické zátže: Prmyslová zóna Kladno - východ Rozsáhlé území staré prmyslové zóny o výme více než 500 ha mezi Kladnem a jeho tvrtmi Dí a Dubí, nyní nazývané Prmyslovou zónou Kladno - východ, je místem vzniku kladenského prmyslu ped více než 150 lety a stále i sídlem nejvtších industriálních podnik regionu. Toto území je nyní využíváno pvodním prmyslem z %. Od roku 1990 zde probíhá restrukturalizace a do tchto prmyslových ploch jsou umisovány nové podnikatelské aktivity. Využití staré prmyslové zóny je v dnešní dob následující. Ve starém závod Poldi se pomalu v omezené míe rozvíjí bhem roku 1998 obnovená hutní výroba. Intenzivní je aktivita Tineckých železáren v moderním hutním komplexu Poldi v Kladn - Díni, kde výroba a ekonomické výsledky provozu Sochorové válcovny dosahují dobré úrovn. Území bývalé kladenské Poldovky se tedy probouzí k novému životu, i když je zejmé, že rozsah výroby již pravdpodobn nikdy nedosáhne objemu produkce v dob státn ízeného hospodáství. V areálu staré zóny úspšn pracuje tradiní firma Kablo Kladno (výroba kabel). V nkterých objektech bývalé Poldi vznikly v rámci její privatizace samostatné podnikatelské subjekty, jako nap. Strojírny Poldi (strojírenská výroba), spolenost Beznoska (nástroje a implantáty pro zdravotnictví), firma VP Trend (vybavení koupelen, výroba plastových oken a dveí), spolenost Rekol (regenerace olej), hutní firma Noval (jemná válcovna), firma Bodring (logistika) a mnoho dalších. V této prmyslové zón v souasné dob probíhá zkušební provoz dvou elektrárenských blok s fluidním spalováním, které provozuje spolenost ECKG. Msto pistoupilo k obtížnému úkolu obnovení prmyslových aktivit v této lokalit. V souasné dob jsou zpracovávány dležité studie, jako je nap. hluková mapa, ekologický audit, je zadáno vypracování projektové dokumentace pro územní ízení, ešící konkrétní zainvestování území v návaznosti na vnjší vztahy. Dležitou snahou radnice je rovnž posílení rozsahu vlastnných pozemk v tomto areálu. Cílem tchto krok je získání pesných údaj o skuteném stavu uvedené prmyslové zóny a podklad pro její pípadný další rozvoj. Pátení komunikace bude procházet pímo skrze areál Sochorové válcovny Tineckých železáren a. s, který bude po otevení vrátnic zpístupnn široké veejnosti. Pro Sochorovou válcovnu TŽ a.s. byl zpracován Ekologický audit, který realizovala v prosinci 1998 firma Polyeko a. s., Ostrava. Ekologickým auditem bylo zjištno zneištní zeminy ropnými látkami v nkolika místech (u vodního hospodáství a hydrocyklonu). V roce 2004 probhlo výbrové ízení na zajištní sanace uvedené kontaminace. Vzhledem k tomu, že pátení komunikace prmyslovou zónou bude realizována na již stávajících komunikacích, které jsou využívány obslužnou dopravou prmyslové zóny, nedojde ke stetu zájm mezi zámrem a ekologickými zátžemi v území. - EKOLA group, spol. s r. o. - 56

57 Obr.. 7: Vymezení prmyslové zóny Kladno - východ Zdroj: Prmyslová zóna Kladno - jih Kladenský prmysl prošel v prbhu 90. let ástenou restrukturalizací. Útlum tžby uhlí (MD Kladno) a hutnictví (Poldi Kladno) vedl k snížení tlak na životní prostedí. Na druhé stran po sob zanechal rozsáhlá poddolovaná území a plochy kontaminové bývalou prmyslovou inností, které zstávají jedním z nejvýznamnjších ekologických problém Kladna. Nová prmyslová výroba je orientovaná na lehký prmysl a zpracovatelské závody a je soustedna do nové prmyslové zóny Kladno - jih o velikosti zhruba 40 ha. Tato zóna, vzniklá na zelené louce, je dnes prakticky nasycena. ECK Generating Energetické centrum Kladno Výroba energie a tepla z fosilních paliv byla v Kladn v minulosti významným zdrojem emisí tuhých látek a oxidu siiitého (nap. prmyslová teplárna Poldi vyprodukovala v roce tun SO 2 za rok a adila se mezi nejvýznamnjší zneišovatele stedoeského kraje). Modernizací teplárny na Energetické centrum Kladno Generating (ECKG) došlo na jedné stran ke zvýšení výkonu, na druhé stran, díky aplikaci moderních technologií, ke snížení emisí zneišujících látek. Výkon bývalého Energetického centra Kladno ve výši 21 megawat tím celkov stoupl na zhruba 350 megawat. Pitom má šestnáctkrát výkonnjší zaízení oproti starému zdroji velmi nízké emise. Bývalý státní podnik POLDI SONP nedodržoval jakékoliv ekologické zásady a kontaminované vody spolu s dehty z koksoven pronikaly mimo zaízení urené k jejich likvidaci do terénu a ostatní kanalizace. Velké množství kontaminovaných zemin bylo zlikvidováno v rámci pípravných prací pi stavb nových blok elektrárny v roce V roce 2004 byla v rámci ekologického programu kladenských energetických spoleností zlikvidována poslední ekologicky závadná lokalita v areálu ECKG. Jednalo se o vyištní sedimentaní nádrže zvané erné moe na hlavním kanalizaním sbrai Stará hu od usazenin obsahujících pevážn polyaromatické uhlovodíky z kamenouhelného dehtu naplaveného do nádrže z provozu bývalých koksárenských baterií lokalizovaných v prostoru bývalé Huti Konv. - EKOLA group, spol. s r. o. - 57

58 Bušthradská halda Výrazným antropogenním prvkem v rovinaté krajin je komplex struskové Bušthradské haldy, která byla deponována na jižním svahu údolí Detovického potoka mezi Bušthradem, Vrapiceni a Stehelevsí. Bušthradská halda má pibližn obdélníkový tvar o stranách cca 800 x 600 m a výšku až 70 m. Znalost o pesnjším materiálovém složení Bušthradské haldy, která vznikala pibližn mezi roky 1946 a 1985, je vzhledem k faktické absenci evidence velmi omezená. Pedpokládá se, že jsou zde uloženy pedevším vysokopecní a oceláské strusky a kaly, teplárenské popílky, škvára a prmyslový odpad (stavební materiál, betonáský odpad, papír, devo, textil, guma, plasty, nebezpené odpady obsahující mimo jiné i kyanidy). Halda je registrována jako ekologická zátž regionálního významu. V souasnosti je v rámci procesu EIA ešena sanace této staré ekologické zátže. Ostatní Kladensko bylo v roce 1990 zaazeno mezi oblasti nejvíce postižené zneištním ovzduší v R. Až do první poloviny devadesátých let byly v Kladn nejvtšími producenty zneištní ovzduší podniky s vysokou energetickou nároností: Poldi Kladno, Energetické centrum Kladno, MD Kladno a další. Ve druhé polovin uplynulého desetiletí došlo na Kladensku k výraznému útlumu prmyslových inností, nejvíce zatžujících ovzduší. Stejn jako ve vtšin mst republiky, je i na Kladn v souasné dob hlavním zneišovatelem v této oblasti prudce se rozvíjející doprava a zbývající lokální topeništ na tuhá paliva. Ke zvýšeným koncentracím škodlivin dochází v nkterých ástech msta zejména v zimních msících, piemž situace je umocnna osobitým zvlnním terénu. Dalším problémem Kladna je hluk ze silniní dopravy. Zvýšením její intenzity lze vysvtlit nárst denní i noní hlunosti. K pekraování limit dochází zejména u hlavních komunikací. Tento faktor ovlivuje zejména nedokonení nkterých silniních staveb, které omezí tranzitní dopravu pes msto. V letech se stal problémem hluk z nového energetického zdroje ECKG Kladno. V souvislosti s výše uvedenými problémy radnice zajistila zpracování hlukové studie bývalé hutní prmyslové zóny nyní oznaované jako Kladno - východ. Cílem mapování bylo zhodnocení možností obnovy prmyslové výroby v tomto, v souasnosti pevážn nevyužitém a pitom velmi rozlehlém území, z hlediska souasného zatížení hlukem. Vtší ást této lokality je vyhodnocena jako vhodná pro obnovu prmyslové výroby. Všechny vodotee v zájmovém území msta vykazují malé vodnatosti a mikrobiální zneištní. Podzemní vody obsahují dusinany a chlor a jejich mikrobiální zneištní pekrauje normu pro pitnou vodu. Pírodní prostedí širšího zájmového území vykazuje známky pomrn znaného strukturního a funkního zjednodušení. Krom vliv prmyslové a tžební innosti se na tomto stavu podílely v prbhu let minulého století výraznji agrotechnické zásahy do nelesní krajiny (vysoký stupe zornní, meliorace pvodních luk, stavební regulace malých vodoteí apod.) (DEKONTA 2007). - EKOLA group, spol. s r. o. - 58

59 2. Charakteristika souasného stavu životního prostedí v doteném území 1. Ovzduší Klima Území ešeného zámru náleží do ipského bioregionu. Pro bioregion je typické teplé suché podnebí, charakterizované teplotami mezi 8 9 C a prmrným úhrnem roních srážek, který se pohybuje mezi mm. Z klimatického hlediska patí zájmové území dle Quitta do teplé oblasti T2. Oblast je charakterizována dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým pechodným obdobím s teplým až mírn teplým jarem i podzimem, krátkou, mírn teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním snhové pokrývky. Pro dlouhodobé charakteristiky klimatu za období a pro charakteristiky klimatu za rok 2007 je možné pro orientaci použít údaje z nejbližší meteorologické stanice Praha Ruzyn. Tab.. 25: Dlouhodobé charakteristiky klimatu za období Micí stanice Praha - Ruzyn Prmrná teplota ( C) 7,1 Úhrn srážek (mm) 590 Tab.. 26: Charakteristiky klimatu za rok 2007 Micí stanice Praha - Ruzyn 2005 Prmrná teplota ( C) 9,9 Délka trvání sluneního svitu (h) 1824,6 Úhrn srážek (mm) 503,4 V následující tabulce je uveden odborný odhad vtrné ržice pro lokalitu Kladno, který byl vypracován eským hydrometeorologickým ústavem v Praze - Komoanech jako podklad pro metodiku výpotu zneištní ovzduší. Tato vtrná ržice je platná ve výšce 10 m nad zemí a etnosti jednotlivých smr vtr jsou uvedeny v %. Tab.. 27: Celková vtrná ržice pro lokalitu Kladno Dubí ve výšce 10 m nad zemí (v %) Celková ržice m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM souet 1, , , souet EKOLA group, spol. s r. o. - 59

60 Z tabulky odborného odhadu vtrné ržice vyplývá, že výskyt slabých vtr do rychlosti 2 m.s -1 a tudíž zhoršených rozptylových podmínek lze proto oekávat s etností 44,09%, což pedstavuje 160,9 dn za rok. etnost velmi stabilní a stabilní mezní vrstvy je odhadnuta na 24,02 % tj. 87,7 dn za rok. Dále lze oekávat, že asi 80 % tchto pípad se vyskytuje v zimních msících. Obr.. 8: Grafické zobrazení vtrné ržice Z výše uvedené vtrné ržice vyplývá, že sledované území je dominantn provtráváno z jihozápadního smru, následn pak ze smr západního a severozápadního. Pokud jde o rychlost proudní vtru, pevažuje její výskyt v I. a II. rychlostní tíd. Kvalita ovzduší Pro popsání souasného stavu bylo použito údaj z tabelárních roenek eského hydrometeorologického úad pro roky 2004, 2005 a Nejbližší mící stanice NO 2, CO, suspendované ástice PM 10 a benzen, zalenné do AIM HMÚ (Automatický Imisní Monitoring eského hydrometeorologického ústavu) leží v Kladn sted (kód stanice 1454), a v Kladn Švermov ( kód stanice 1455), v Kladn Dubí (ZÚ 472), v Kladn Vrapice (ZÚ 662) a v Bušthradu (ZÚ 595). Z tabelárních roenek byly erpány následující data, která popisují stávající imisní situaci v okolí posuzovaného zámru. Tab.. 28: Imisní situace pro polutant oxid dusiitý NO 2 Rok 2004 mený ukazatel Kladno sted Kladno Švermov Kladno Dubí Kladno Vrapice Bušthrad kód stanice HMÚ 1454 HMÚ 1455 ZÚ 472 ZÚ 662 ZÚ 595 maximální hodinová koncentrace 136,8 µg.m 3 nameno ,8 µg.m -3 nameno nemeno nemeno nemeno. - EKOLA group, spol. s r. o. - 60

61 Rok mený ukazatel Kladno sted Kladno Švermov Kladno Dubí Kladno Vrapice Bušthrad kód stanice HMÚ 1454 HMÚ 1455 ZÚ 472 ZÚ 662 ZÚ 595 prmrná roní koncentrace maximální hodinová koncentrace prmrná roní koncentrace maximální hodinová koncentrace prmrná roní koncentrace 20,1 µg.m -3 21,2 µg.m -3 nestanovena nestanovena nestanovena 119,9 µg.m -3 nameno ,9 µg.m -3 nameno nemeno 112,0 µg.m -3 nameno *) 138,0 µg.m -3 nameno *) 22,6 µg.m -3 24,0 µg.m -3 nestanovena 22,3 µg.m -3 22,8 µg.m ,2 µg.m -3 nameno ,1 µg.m -3 nameno nemeno 136,0 µg.m -3 nameno *) 84,0 µg.m -3 nameno *) 24,5 µg.m -3 23,6 µg.m -3 nestanovena 20,6 µg.m -3 21,6 µg.m -3 *) prmrná denní koncentrace Tab.. 29: Imisní situace pro polutant suspendované ástice - PM 10 Rok mený ukazatel Kladno - sted Kladno - Švermov Kladno Dubí Kladno Vrapice Bušthrad kód stanice HMÚ 1454 HMÚ 1455 ZÚ 472 ZÚ 662 ZÚ 595 maximální hodinová koncentrace prmrná roní koncentrace maximální hodinová koncentrace prmrná roní koncentrace maximální hodinová koncentrace prmrná roní koncentrace 411,8 µg.m 3 nameno ,3 µg.m 3 nameno ,0 µg.m 3 nameno *) nemeno nemeno 31,8 µg.m -3 51,7 µg.m -3 33,2 µg.m -3 nestanovena nestanovena 282,0 µg.m -3 nameno ,0 µg.m -3 nameno ,0 µg.m -3 nameno *) 111,0 µg.m -3 nameno *) 104,0 µg.m -3 nameno *) 33,8 µg.m -3 52,3 µg.m -3 25,6 µg.m -3 neuvedena neuvedena 317,0 µg.m -3 nameno ,0 µg.m -3 nameno ,0 µg.m -3 nameno *) 234,0 µg.m -3 nameno *) 218,0 µg.m -3 nameno *) 32,8 µg.m -3 54,9 µg.m -3 27,4 µg.m -3 40,4 µg.m -3 48,8 µg.m -3 *)prmrná denní koncentrace Tab.. 30: Imisní situace pro polutant benzen Rok Mený ukazatel Kladno - sted Kód stanice HMÚ maximální hodinová koncentrace 20,4 µg.m -3 nameno prmrná roní koncentrace nestanovena 2005 maximální hodinová koncentrace 8,9 µg.m -3 nameno prmrná roní koncentrace nestanovena 2006 maximální hodinová koncentrace 18,7 µg.m -3 nameno EKOLA group, spol. s r. o. - 61

62 Rok Mený ukazatel Kladno - sted Kód stanice HMÚ 1454 prmrná roní koncentrace 1,4µg.m -3 V roce 2004, 2005 a 2006 neprobíhalo na stanicích v Kladn mení imisní zátže pro ukazatel CO. Obr.. 9: Maximální 8hod. klouzavé prmrné komcentrace oxidu uhelnatého v letech na vybraných stanicích 2. Akustická situace Poátení akustická situace byla zjištna mením a výpotem v rámci Akustické studie, která tvoí pílohu. 1 této dokumentace. Pro zpesnní vyhodnocení stávající akustické situace bylo provedeno mení hluku, pi kterém byl zjištn stav ovlivnný pedevším provozem na komunikaci Libušina (MM1), komunikaci I/61 (MM2) a dalšími komunikacemi v okolí. Na základ terénního przkumu zájmového území byla pro mení vybrána 2 micí místa. V tchto mících místech byly provedeny krátkodobé 1 h kontrolní sondy. Jedna sonda byla provedena v mstské ásti Kladno Dubí a druhá v Bušthrad. V mstské ásti Kladno - Dubí byla dne 4. bezna 2008 provedena 1 h sonda, ve výšce 3 m nad terénem, na hranici pozemku bytového domu. p. 130, ul. Ininova. Hodinová sonda probhla v dob od 10:00 do 11:00 hod. V následující tabulce je uveden popis micího bodu a zjištná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostedí. Tab.. 31: Charakteristika mícího bodu MM1 - EKOLA group, spol. s r. o. - 62

63 Mící bod. MM1 Popis micího bodu Hranice pozemku. p. 130, ul. Ininova Hranice pozemku Výška bodu nad terénem (m) L Aeq T = 1 hod (10:00 11:00 hod) Severovýchodní 3 67,1 db Namená hodnota vyjaduje konkrétní hladinu akustického tlaku na daném míst, v danou dobu a za konkrétních podmínek. Namená hladina akustického tlaku nám znázoruje jaká je v blízkosti ešeného území stávající akustická situace. Zjištné intenzity dopravy v míst MM1 jsou uvedeny v následující tabulce. Mící bod. Tab.. 32: Intenzita dopravy den 10:00 11:00 Ulice OS NA Celk MM1 Libušina Vysvtlivky: NA intenzita tžkých nákladních vozidel OS intenzita osobních vozidel CELK celková intenzita V Bušthrad byla dne 4. bezna 2008 provedena 1 h sonda, ve výšce 3 m nad terénem, 2 m od hranice pozemku bytového domu.p. 618/64, ul. Kladenská. Hodinová sonda probhla v dob od 12:00 do 13:00 hod. V následující tabulce je uveden popis micího bodu a zjištná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostedí. Mící bod. MM2 Popis micího bodu 2 m od hranice pozemku. p. 618/64, ul. Kladenská Tab.. 33: Charakteristika mícího bodu MM2 Hranice pozemku Výška bodu nad terénem (m) L Aeq T = 1 hod (12:00 13:00 hod) L Aeq T = 1 hod (12:00 13:00 hod) po eliminaci parazitních zvuk Jihozápadní 3 69,1 db* 68,1 db * Hladiny akustického tlaku A v míst mení byly ovlivnny okolními rušivými vlivy, které nesouvisely s provozem na okolních komunikacích, byl proveden také asový záznam ekvivalentních hladin akustického tlaku A s krokem 1 s, který byl v rámci postprocessingu analyzován pomocí software NorReview a v rámci této analýzy byly rušivé události eliminovány. Tato namená hodnota vyjaduje konkrétní hladinu akustického tlaku na daném míst, v danou dobu a za konkrétních podmínek. Namená hladina akustického tlaku nám znázoruje jaká je v blízkosti ešeného území stávající akustická situace. Zjištné intenzity dopravy v míst MM2 jsou uvedeny v následující tabulce. Bod Tab.. 34: Intenzita dopravy den 12:00 13:00 Ulice OS NA Celkem MM2 I/ EKOLA group, spol. s r. o. - 63

64 Bod 12:00 13:00 Ulice OS NA Celkem Kladenská Tyršova Vysvtlivky: NA intenzita tžkých nákladních vozidel OS intenzita osobních vozidel CELK celková intenzita Stávající akustická situace v roce 2007 byla zjištna výpotovým postupem v programu CADNA/A na základ intenzit dopravy dle analýzy dopravního zatížení silniní sít (píloha. 5 dokumenatce). Výpotový model zájmového území byl nakalibrován s pesností výsledk ± 2 db. Z výsledku výpot akustické studie lze stávající akustickou situaci v ešených oblastech popsat následovn: Bušthrad V souasné dob jsou ve všech výpotových bodech VB1 až VB4 (podél komunikace I/61), VB7 a VB8 (podél komunikace Tyršova) vypotené hodnoty nižší než hygienické limity hluku (70/60 db) pro starou hlukovou zátž z dopravy na pozemních komunikacích pro denní i noní dobu. Ve výpotových bodech VB1 a VB2 se však vypotené hodnoty blíží k hygienickému limitu hluku (60/50 db) pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích pro noní dobu. Ve výpotových bodech VB5 až VB6 je dodržen i píznivjší hygienický limit hluku (55/45 db) pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích pro denní i noní dobu. Kladno - Dubí V souasné dob je ve výpotovém bod VB14 (podél komunikace Libušina) dodržen hygienický limit hluku (70/60 db) pro starou hlukovou zátž z dopravy na pozemních komunikacích pro den, ale pro noc je pekroen a to o 1,4 db. Ve výpotových bodech VB11 a VB13 (podél komunikace Libušina) jsou vypotené hodnoty nižší než hygienické limity hluku (70/60 db) pro starou hlukovou zátž z dopravy na pozemních komunikacích pro denní i noní dobu. V ostatních výpotových bodech je dodržen hygienický limit hluku (60/50 db) pro denní i noní dobu pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích (Kralupská, Libušina) (tj. bez uvažování korekce na starou hlukovou zátž). Kladno - Kroehlavy V souasné dob jsou ve výpotových bodech VB21 až VB24 (podél komunikace Kroehlavská) vypotené hodnoty vyšší než hygienické limity hluku (70/60 db) pro starou hlukovou zátž z dopravy na pozemních komunikacích pro denní i noní dobu. V ostatních výpotových bodech je dodržen hygienický limit (60/50 db) pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích pro denní i noní dobu (Kroehlavská, Libušina). 3. Voda Povrchová voda Zájmová oblast náleží hydrograficky do povodí Dolní Vltavy a je situována na rozhraní dílích povodí dvou vodoteí. Jedná se o Detovický potok (. hydrologického poadí , plocha povodí - EKOLA group, spol. s r. o. - 64

65 30,137 km 2 ) a Bušthradský potok ( , 14,328 km 2 ). Území leží na dílí rozvodnici obou vodoteí. Ob vodotee jsou levostrannými pítoky Zákolanského potoka, do kterého ústí u obce Kováry severovýchodn od zájmového území. Pirozen je území odvodováno pedevším do povodí Bušthradského potoka, odpadní vody z areálu prmyslové zóny, jsou však odvedeny prostednictvím kanalizace a OV ve správ ECK Generating (ECKG) do povodí Detovického potoka. Detovický potok vzniká soutokem tí vtví, pramenících v oblasti Kladna, které se stékají v prostoru Poldi a Dubí. Tato vodote tvoí místní erozivní bázi, a odvoduje severní a západní ást zájmového území. Vodote slouží jako recipient dešových i splaškových vod prakticky z celého msta Kladna, což se negativn projevilo na jejím charakteru i kvalit vody. Na horním toku má tato vodote znan kolísavý prtok a obasný charakter. Prmrný prtok se pohybuje v ádu prvních desítek l/s, a je výrazn ovlivován intenzitou srážek. Zejména v prmyslových ástech msta Kladna je Detovický potok z vtší ásti zatrubnn a regulován, což lze íci i o prostoru mstských ástí Dubí a Dí. Do Detovického potoka je odkanalizována vtšina odpadních vod z msta Kladna, které se významnou mrou podílejí na vodnosti recipientu. Odvedení odpadních vod významn ovlivuje kvalitu toku, která se však zlepšila po uvedení rekonstruované OV Vrapice do provozu. Stále se však projevuje negativní situace v mstských ástí Dubí a Dí, kde jsou vtšinou odpadní vody zaústny bez ištní. Po soutoku všech vtví (za istírnou ECKG) tvoí Detovický potok pomrn vydatnou vodote o prmrném prtoku cca 1,52 m 3 /s, která je recipientem mstské OV i OV ECKG, a je mimo jiné dotována i svody balastních vod a deš z oblasti msta Kladna. Pítok odpadních vod z msta Kladna na OV Vrapice se pohybuje kolem 22 tis. m 3 /den (tj. kolem 0,25 m 3 /s). Podle údaj eského hydrometeorologického ústavu v Praze má Detovický potok k profilu pod mostem na okresní silnici Vrapice - Steheleves plochu povodí 9,175 km 2 a prmrný dlouhodobý roní prtok Qr = 57,9 l/s. Z hlediska ochrany vod je Detovický potok, jak již bylo uvedeno výše, významným tokem ve smyslu vyhlášky. 470/2001 Sb., v platném znní. Do povodí Bušthradského potoka patí pevážná ást posuzovaného území. Vodote pramenní v závru údolí cca 400 m jižn od prmyslového areálu Dí. Zde se nachází v souasnosti nevyužívané jímací vrty, a vodote je zde regulována. Jedná se o pramennou oblast toku s pomrn dobrou kvalitou vody. Kvalita vody se dále po toku rapidn zhoršuje, zejména po prtoku obcí Bušthrad. K akumulaci povrchových vod v území nedochází, vtšina vod odtéká po povrchu nebo se zasakuje. Relativn rozsáhlejší akumulace pedstavují pouze rybníky v centru obce Bušthrad. Odvodování probíhá pevážn po bázi kídových hornin, která je obnažena v závrech erozních údolí, kde se nachází prameny Bušthradského potoka i v minulosti využívané vodní zdroje. Významnou funkci zde plní rozsáhlé propustné komplexy navážek, s pomrn velkou retenní schopností, které se rovnž podílejí na distribuci a akumulaci srážkových vod. Tato situace je zpsobena geologickými podmínkami (nízká, pevážn puklinová propustnost kídových hornin) reliéf terénu a pozice vi lokální rozvodnici. S ohledem na konfiguraci terénu leží díve využívaný vodní zdroj prameništ Bušthrad mimo dosah potenciálních vliv zámru. K užívání povrchové vody Bušthradského, Detovického ani Zákolanského potoka jako zdroje pitné vody podle dostupných informací nedochází ani není toto užívání plánováno. Území dotené zámrem leží mimo záplavová území nejbližších vodních tok (DEKONTA, 2007). - EKOLA group, spol. s r. o. - 65

66 Podzemní voda Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ Stavba I a Stavba II Hydrogeologické pomry v území jsou pomrn složité. V území lze odlišit nkolik zvodní. Genereln rozlišujeme zvode kídovou, vázanou jednak na puklinov propustné písité slínovce turonu, jednak na pevážn prlinov propustné pískovce a jílovce cenomanu. Poloha jílovc má funkci izolátoru. Významný je kvartérní kolektor, tvoený zejména komplexem antropogenních sediment haldy. Proterozoické horniny jsou z hydrogeologického hlediska nevýznamné, nebo podzemní voda je zde vázána na systém pipovrchového rozpukání a zejména na tektonicky oslabené puklinové zóny. Celý systém puklinového kolektoru proterozoika není nutno v rámci této práce detailn popisovat, nebo nemže být stavbou nijak ovlivnn. Hladinu podzemní vody lze v zájmovém území zastihnout v pomrn velkých hloubkách cca 6-10 m pod povrchem. Jedná se o vodu vázanou na puklinový systém turonských slínovc. Jedná se o kolektor s vysokou variabilitou transmisivity a koeficientem prtonosti T ádu 2, , m 2 /s. Vydatnost této zvodn je pevážn velmi nízká, v ádu 0,1 l/s, vyšší vydatnosti lze oekávat pouze na tektonicky predisponovaných zónách. Zvode je dotována pevážn atmosférickými srážkami pes sedimentární a zvtralinový pláš. Odvodována je prameny (vývry) na svazích erozivních údolí, kde je obnažena báze kídových hornin. Z hydrochemického hlediska se jedná o mírn zásaditou vodu kalcium bikarbonát - síranového typu. Kvalita podzemních vod byla ovlivnna inností lovka, a nelze ji využívat jako vody pitné. Byly zde zjištny obsahy bžného antropogenního anorganického zneištní, zejména dusinan, síran a chlóru a dále rovnž obsah mikrobiálního zneištní, které pekrauje normu pro pitnou vodu. Zájmové území se nachází na hranici mezi hydrogeologickými rajóny. 514 Kladenská pánev a 625 Proterozoikum a paleozoikum v povodí pítok Vltavy. V zájmovém území se vyskytují tyto kolektory podzemních vod: 1) kvartérní pevážn prlinov propustný 2) kídový pevážn puklinov propustný i s kombinovanou propustností 3) proterozoický pevážn puklinov propustný Kvartérní deluviální sedimenty mají pomrn vysoký obsah jílovitých souástí, jejich propustnost je dosti slabá až slabá. Vyšší propustnost mají svahové sut, vyvinuté na severovýchodním okraji zájmového území. Jejich plošné rozšíení i celková mocnost jsou však z hydrogeologického hlediska nevýznamné. U náplav Detovického potoka byla zjištna dosti slabá propustnost (k = n.10-6 m/s). Propustnost sediment spodního turonu zjištná ve vrtech v okolí haldy byla slabá až dosti slabá (k = 1, až 6, m/s). Tyto hodnoty jsou nižší než by se oekávalo od litologického charakteru zastižených hornin a výrazn nižší než hodnoty zjištné v rámci regionálního przkumu. Horniny cenomanu mají vzhledem ke svému litologickému charakteru funkci izolátoru, který zabrauje nebo siln omezuje pronikání povrchových a turonských vod do podloží. Propustnost proterozoických hornin je obecn slabá, díky jílovitým produktm vtrání vyplujícím pukliny. Propustnost, ovovaná pítokovými zkouškami, je dosti slabá, slabá nebo velmi slabá (k = 1, až 2, m/s). U tektonicky porušených partií se zvyšuje na dosti slabou až mírnou, v okolí vrtu HJ 8, kde se pedpokládá prbh tektonické poruchy, dosahuje hodnoty dosti silná (k = 4, m/s). Co se týe smru proudní podzemní vody, vtší ást zájmového území je na základ znalostí morfologie kídových a starších hornin odvodována do povodí Detovického potoka, jižní až jihovýchodní ást území pak do povodí potoka Bušthradského. - EKOLA group, spol. s r. o. - 66

67 4. Pda V zájmové lokalit není pda zemdlsky využívána, a pozemky jsou vedeny vtšinou v kategoriích ostatní plocha. Pirozený kvartérní pokryv byl jednak skryt pi výstavb komplexu Poldi - Dí, jednak nahrazen nebo pekryt antropogenními sedimenty - násypy, navážkami a haldami. V jižním sousedství v okolí areálu skladu AGA se nachází zemdlsky nevyužívané plochy porostlé zapojeným porostem a zbytky ovocných sad s nízkými keovitými devinami. Smrem dále na jih se nacházejí plochy, které byly v minulosti využívány k pstování ovoce (údolí Bušthradského potoka), a jsou i nyní využity vtšinou k maloplošnému pstování ovoce a zeleniny. Plochy, využívané k zemdlské výrob (pstování obilovin) se nachází východn od zájmového území smrem k obci Bušthrad. V severním a západním okolí jsou pdy znehodnoceny zástavbou a navážkami. Hodnotíme-li pdu v okolí lokality, dojdeme k závru, že se jedná pevážn o pomrn kvalitní pdy, které však byly negativn ovlivnny atmosférickými depozicemi (zejména ze struskové haldy) a lovkem. Pesto je lze hodnotit jako pdy kvalitní, s vysokou pedností ochrany. Z pdních typ pevládají jižn od Bušthradu hndozem na hlinitých spraších, severn od Bušthradu se pak vyskytují ernozem karbonátové na hlinitých spraších a pararendziny na opukách. V širším okolí lze zaznamenat výskyt illimerizovaných pd a okyselené hndozem, jejichž pdními substráty jsou pevážn opuky. Tyto pdní typy jsou typické dále na západ v oblasti Kladna. Ve dn údolí Bušthradského potoka se vyskytují nivní pdy glejové. Humusový horizont má pomrn malou mocnost. Negativn se projevují i kyselé depozice z ovzduší, které zpsobují snižování pdního ph již pirozen kyselých pd, a dále intenzivní zemdlská velkovýroba, zejména dotace dusíkatých látek s díve používanými hnojivy. Z hlediska bonitace zemdlských pd lze v širším okolí zaznamenat následující bonitované pdn ekologické jednotky BPEJ (viz Tab.. 35) Z hlediska produkního potenciálu zemdlských pd lze tyto pdy hodnotit stupnm B - vysoký produkní potenciál (pevážn u hndozemí na spraších a ernozemí), ostatní pdy jsou hodnoceny stupnm C (vysoký PPZP) a D (vyšší PPZP). Ve vtšin pípad se jedná o pdy ovlivnné depozicemi škodlivin a atmosférickými depozicemi. Jedná se o pdy potenciáln ohrožené vodní erozí a denudací (DEKONTA, 2007). Tab.. 35: Pehled bonitovaných pdn ekologických jednotek BPEJ Tída ochrany Klimat. oblast Hlavní pdní jednotka utváení povrchu skeletovitost/ hloubka T1 ernozem (typické i karbonátové ) na spraši, stedn tžké, s pevážn píznivým vodním režimem. mírný svah, všesmrná do 10 %, hluboká T1 ernozem pelické a ernozem ernické pelické na velmi tžkých substrátech ( jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), tžké až velmi tžké s vyleheným orniním horizontem, ojedinle štrkovité, s tendencí povrchového pevlhení profilu. mírný svah, všesmrná do 10 %, hluboká T1 Rendziny a rendziny hndé na opukách, slínovcích a vápenitých svahových hlínách, stedn tžké až tžké, se štrkem, s dobrými vláhovými pomry, avšak nkdy krátkodob pevlhené. rovina všesmrná do 25 %, stedn hluboká - EKOLA group, spol. s r. o. - 67

68 BPEJ Tída ochrany Klimat. oblast Hlavní pdní jednotka utváení povrchu skeletovitost/ hloubka T1 Rendziny a rendziny hndé na opukách, slínovcích a vápenitých svahových hlínách, stedn tžké až tžké, se štrkem, s dobrými vláhovými pomry, avšak nkdy krátkodob pevlhené. rovina všesmrná % hluboká až stedn hluboká T1 Rendziny a rendziny hndé na opukách, slínovcích a vápenitých svahových hlínách, stedn tžké až tžké, se štrkem, s dobrými vláhovými pomry, avšak nkdy krátkodob pevlhené. mírný svah, všesmrná % hluboká až stedn hluboká MT1 Hndozem modální vetn slab oglejených na spraších, stedn tžké s mírn tžší spodinou, bez skeletu, s píznivými vláhovými pomry mírný svah, všesmrná do 10 %, hluboká MT1 Kambizem modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímen i kambizem pelické na opukách a tvrdých slínovcích, stedn tžkém flyši, permokarbonu, stedn tžké, až stedn skeletovité, pdy s dobrou vodní kapacitou. rovina všesmrná do 25 %, stedn hluboká MT1 Kambizem modální eubazické a mezobazické na bidlicích, pevážn stedn tžké,až stedn skeletovité, s píznivými vláhovými pomry. rovina všesmrná do 25 %, stedn hluboká MT1 Kambizem modální eubazické a mezobazické na bidlicích, pevážn stedn tžké,až stedn skeletovité, s píznivými vláhovými pomry. mírný svah, všesmrná do 25 %, stedn hluboká MT1 Kambizem modální eubazické a mezobazické na bidlicích, pevážn stedn tžké,až stedn skeletovité, s píznivými vláhovými pomry. stední sklon, na sever (SZ až SV ) do 25 %, stedn hluboká 5. Horninové prostedí a pírodní zdroje Geomorfologické pomry Z hlediska geomorfologického lenní je území souástí provincie eská vysoina, soustavy V Poberounská soustava, podsoustavy (oblast) VA Brdská podsoustava, celku VA-2 Pražská plošina, podcelku VA-2B Kladenská tabule a okrsku VA-2B-a Hostivická tabule. Kladenská tabule (VA-2B) se rozkládá na ploše 556 km 2 v SZ ásti Pražské plošiny. Jedná se o lenitou pahorkatinu pevážn v povodí Vltavy, situovanou pevážn na svrchnokídových sedimentech, proterozoických a staropaleozoických horninách Barrandienu, permokarbonských sedimentech, s lokalitami pliocenních a pleistocenních sediment. Erozn denudaní reliéf s neogenními zarovnanými povrchy a exhumovanými pedkídovými zarovnanými povrchy je rozlenn strukturními hbety a suky s hluboce zaízlými údolími Vltavy a jejích pítok a epigeneticky založenou údolní sítí. Význané jsou akumulaní tvary pleistocenních íních teras a sprašových pokryv a závjí. Hostivická tabule (VA-2B-a) je JZ ástí Kladenské tabule. Jedná se o lenitou pahorkatinu v povodí Vltavy, jejíž podloží tvoí cenomanské a spodnoturonské slepence, pískovce, jílovce, spongility, staropaleozoické bidlice, droby, pískovce, kemence Barrandienu, proterozoické bidlice droby s buližníky a spility. Erozn denudaní reliéf s neogenními plošinami je rozlenn epigeneticky založenou sítí údolí, místy se svdeckými plošinami a strukturními hbety a suky a sprašovými pokryvy a závjemi. - EKOLA group, spol. s r. o. - 68

69 Orograficky náleží území Pražské plošin, resp. její ásti tzv. Kladenské tabuli. Tato jednotka má genereln pomrn plochý, parovinný reliéf, který je narušen pouze širokými údolími, které vznikly erozivní inností drobných vodních tok. Na hran jednoho takového údolí je i zájmové území. Toto území je situováno v severozápadní ásti okraje Kladenské tabule. Charakter reliéfu je plochý, parovinného charakteru bez pirozených souvislých lesních porost. Souvislé rozsáhlejší lesní porosty se v území nevyskytují, zele je omezená na izolované remízy a pevážn nízké porosty v údolních nivách vodoteí a dále na antropogenní porosty (vtrolamy a ovocné sady) a porosty na úboí struskové haldy. Zájmová lokalita leží na plošin, do které se na jihu zaezává údolí Bušthradského potoka, a na severu údolí Detovického potoka. Výrazn plochý, minimáln lenitý reliéf kídové plošiny proto na severu i jihu pechází do svah záezu obou údolí. Území má velmi malý generelní sklon v J až JV. Reliéf území je výrazn antropogenn modelován a byl ovlivnn (zarovnán) pi výstavb komplexu Poldi II, v severní a severovýchodní ásti pak vznikla výrazná terénní vyvýšenina - sypaná strusková halda, jejíž jižní svah omezuje zájmové území na severu až severovýchod. Geologické pomry Z regionáln geologického hlediska lze oblast situovat na styk jihovýchodního okraje svrchního karbonu Kladensko - rakovnické pánve s podložními metamorfovanými horninami svrchního proterozoika kralupsko - zbraslavské skupiny. Proterozoické horniny tvoí skalní podloží území, a jsou zde zastoupeny grafitickými bidlicemi s vložkami buližník, místy siln prokemenlých. Karbonské horniny vystupují dále na sever, bezprostedn v zájmovém území nejsou zastoupeny. Proterozoické horniny jsou v zájmovém území pekryty mladšími uloženinami, zejména sedimenty svrchní kídy a kvartérními sedimenty. Pvodn souvislý kídový pokryv byl erozní inností vodních tok denudován a rozlenn do ady izolovaných relikt. V denudaních oknech, zejména na dnech údolí, vystupují na povrch horniny proterozoika. Významné jsou kvartérní sedimenty a antropogenní uloženiny. Bezprostedn v okolí zájmového území je skalní podklad zastoupen sedimenty svrchní kídy, zejména písitými slínovci (tzv. opukami) spodního turonu. Mocnost kídových sediment dosahuje v této ásti cca 20 m. V podloží turonských slínovc bývají místy vyvinuty pískovce svrchního cenomanu. Turonské slínovce jsou pevné, lavicovit odluné, pi povrchu siln rozpukané a rozvtralé v jílovitopísité eluvium se zbytky rozvtralé horniny. Cenoman je vyvinut pevážn ve facii jílovitých prachovc a jílovc tmav šedé až tmav zelené barvy s pímsí glaukonitu. Na bázi se vyskytují jílovité pískovce, místy i slepence. Uloženiny nadložního spodního turonu písluší ke blohorskému souvrství. Pevážn jsou reprezentovány vápnitými slínovci a jílovci, mén jemnozrnnými pískovci a prachovci. Tvoí podloží zhruba jižní poloviny staré haldy, zbylá ást spoívá na horninách proterozoika. V podloží kídových sediment jsou regionáln metamorfované horniny svrchního proterozoika tzv. kralupsko - zbraslavské skupiny. Jedná se pevážn o grafitické bidlice až fylity s vložkami buližník. Horniny proterozoika jsou výrazn tektonicky postiženy, a v tektonicky postižených zónách jsou obvykle alterovány prokemenním. Mladší sedimentární pokryv tvoí sedimenty kvartéru, zejména pleistocenní sprašové hlíny o mocnosti 2-4 m, výjimen vtší. Kvartérní sedimenty jsou vyvinuty zejména jižn Bušthradu a byly v minulosti místy využívány k tžb cihláských hlín. V zájmovém území byl pirozený kvartérní pokryv tém zcela nahrazen antropogenními sedimenty. Geologické pomry zájmového území byly do znané míry ovlivnny inností lovka. Pirozený kvartérní pokryv byl jednak skryt pi výstavb komplexu Poldi - Dí, jednak nahrazen nebo pekryt antropogenními sedimenty - násypy, navážkami a haldami. Nejvýznamnjší je rozsáhlý komplex struskové haldy, která vznikala od roku 1952 navážkami odpadní strusky a okují z provozu Poldi. V roce 1966 byla - EKOLA group, spol. s r. o. - 69

70 na haldu ukládána i škvára z provozu teplárny vetn jemných popílk. Postupn byly na hald deponovány nejrznjší materiály poínaje stavebními sutmi a kone neutralizaními kaly a nebezpenými odpady. Posledn jmenované materiály negativn ovlivnily životní prostedí v okolí, zejména kvalitu podzemních vod. Tektonické pomry jsou pomrn dobe objasnny. Podložní horniny proterozoika jsou pomrn výrazn postiženy alpinotypní tektonikou, která však má v území podružný význam. Významnjší je sytém tektonických poruch zhruba SSZ - JJV smru v horninách svrchní kídy, který vznikl jako odezva na neotektonické pohyby v tercieru. Uvedený systém tvoí vtšinou svislé poruchy poklesového charakteru, které mají význam pi proudní podzemních vod. V zájmovém území je interpretována pomrn rozsáhlá porucha poklesového charakteru o výšce skoku cca m. Aktivace popisovaných systém je nepravdpodobná, i když v širším okolí (oblast Dubí) byly aktivovány vlivy dlní innosti. Zájmové území je však již mimo území ovlivnné tžbou, a pohyby vyvolané tmito vlivy lze vylouit. Z inženýrskogeologického hlediska (IG rajónování) se však jedná o rajón antropogenních navážek a hald. Inženýrskogeologické pomry lze proto charakterizovat jako složité, protože nelze vylouit nehomogenity v geologické stavb území. Schematicky lze pedpokládaný geologický profil lokality znázornit takto: 0-5 m antropogenní sedimenty, navážky, haldovina 5-8 m eluvium písitých slínovc, písitý jíl se zbytky slínovc 8-20 m písité slínovce - opuky, u báze pískovce 20 m a více grafitické bidlice, místy prokemnlé (DEKONTA, 2007) Nerostné suroviny Ložiska erného uhlí západn od Bušthradu byla náhodou odhalena v roce 1765 devorubcem pi vyklízení pokáceného deva. Pi tehdejším velmi malém prmyslu v zemi a pi dostateném množství deva v této oblasti, zstal zpoátku tento nález bez povšimnutí a dobývání uhlí zaalo teprve v roce Okolo roku 1820 byly vyhloubeny doly Ludmila a Jan. V roce 1840 bylo zapoato s hloubením vtší jámy Marie Antonie. Souasn byl poblíž vyhlouben dl Václav pro dobývání nejvýchodnjší a nejjižnjší ásti uhelného pole. Významný nález uhlí Janem Váou v oblasti Dín roku 1846 pilákal na Kladno významné podnikatelské osobnosti v ele s eskobudjovickým prmyslníkem Vojtchem Lannou. Vzhledem k vtší poteb uhlí byl založen v roce 1848 v západním dlním poli v blízkosti vesnice Dí dl Marie Anna. Západní ást plánované pátení komunikace (od Dín až po ul. Dubskou) se nachází v chránném ložiskovém území Dubí (. CHLÚ ). Pedmtné území bylo ovlivnno dlní inností dol, zrušených již ke konci 19. století, proto je doba která uplynula od konce dlní innosti již dostatená pro konsolidaci stávajícího terénu. 6. Flóra Potenciální pirozená vegetace Dle mapy potenciální pirozené vegetace R (Neuhäuslová, 1998) pedstavuje matrici zájmového území ernýšová dubohabina (Melampyro nemorosi-carpinetum). Maloplošn se vyskytuje mochnová doubrava (Potentillo albae-quercetum). - EKOLA group, spol. s r. o. - 70

71 V ernýšových dubohabinách jsou dominantními druhy dub zimní (Quercus petraea) a habr (Carpinus betulus), s astou pímsí lípy (Tilia cordata, na vlhích stanovištích T. platyphyllos), dubu letního (Quercus robur) a stanovištn náronjších listná (jasan Fraxinus excelsior, klen Acer pseudoplatanus, mlé A. platanoides, teše Cerasus avium). Ve vyšších nebo inverzních polohách se vyskytuje buk (Fagus sylvatica) a jedle (Abies alba). Dobe vyvinuté keové patro tvoené mezofilními druhy opadavých listnatých ke nalezneme pouze v prosvtlených porostech. Charakter bylinného patra urují mezofilní druhy, pedevším byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus, L. niger, Lamium galeobdolon agg. aj.), mén asto trávy (Festuca heterophylla, Poa nemoralis). Mochnová doubrava zahrnuje bohaté doubravy s dubem zimním (Quercus petraea) nebo letním (Q. robur). Nkdy mže být pimíšen podúrovový habr (Carpinus betulus) nebo lípa srditá (Tilia cordata). V keovém patru je diagnosticky významné zastoupení druhu Frangula alnus. Bylinné patro má zpravidla mozaikovitou strukturu, která odráží mikroreliéfové zmny a stupe ovlivnní podzemní vodou. Aktuální vegetace Zájmové území bylo nejprve prozkoumáno v prbhu zpracování oznámení zámru firmou DEKONTA, a. s. Následn byl v ešeném území firmou EKOLA group s. r. o. proveden botanický przkum, který postihuje podzimní aspekt roku Botanický przkum (DEKONTA, 2007) Vtšinu zájmového území tvoí zpevnné stavby a komunikace prmyslové zóny. Minimalizace prmyslových aktivit v dotené ásti prmyslové zóny zpsobila, že nezpevnné a travnaté plochy zarostly kovinami a pedevším bízou bílou (Betula alba). Vyskytuje se zde i vrba jíva (Salix caprea) a bez erný (Sambucus nigra). Z pirozených suchých acidofilních doubrav a hercynských dubohabin Vrapického lesa zstala pouze torza tchto biotop a to ješt v mozaice s výsadbou lesních kultur s geograficky nepvodními devinami (smrk, borovice lesní, borovice vejmutovka, modín opadavý, dub ervený). V jednom míst lze vystopovat mozaiku dubohabiny a údolního jasano - olšového luhu a to mezi Sv. Janem a Dubím ve vlhím údolí zvaném U Šestého. Z bylin se ve Vrapickém lese vyskytují pevážn bžné druhy napíklad srha lalonatá (Dactylis glomerata), lipnice hajní (Poa nemoralis), váleka lesní (Brachypodium sylvaticum), medovník medukolistý (Mellitis melissophyllum), plicník lékaský (Pulmonaria officinalis), ptainec velkokvtý (Stellaria holostea), svízel lesní (Galium sylvaticum) a hrachor jarní (Lathyrus versus). Na nezpevnných plochách s bezovými porosty bylo zjištno nkolik bžných druh trav a bylin typických pro podobné biotopy. Zjištna byla ttina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bojínek luní (Phleum pretense), jílek vytrvalý (Lolium perenne), jitrocel prostední (Plantago media), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), starek fuchsv (Senecio fuchsii), vrati obecný (Chrysanthemum vulgare), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), jetel plazivý (Trifolium repens), vikev ptaí (Vicia cracca) tezalka tekovaná (Hyperacium perforatum), mochna plazivá (Potentilla reptans), violka trojbarevná (Viola trikolor), smetanka lékaská (Taraxacum oficinale), ostružiník (Rubus sp.) a rže (Rosa sp.). Ve Vrapickém lese bylo zaznamenáno 94 druh makromycet. Z toho vtšina byla sbírána v pruhu navazujícím na prmyslovou zónu, a to vetn její ásti s vymezeným zájmovým územím. Vtšinou se jedná o nejedlé houby, cenné z vdeckého hlediska. Bezprostedn v zájmovém území výstavby nebyly zaznamenány žádné zvlášt chránné druhy rostlin. Dle názoru zpracovatele dokumentace proto nebude nutno pijímat specifická opatení k ochran - EKOLA group, spol. s r. o. - 71

72 takových druh nebo spoleenstev s jejich výskyty. Nepedpokládají se v rámci zájmového území výstavby ani podmínky pro rozvoj populací nkterého z uvedených zvlášt chránných druh dle vyhlášky. 395/1992 Sb., v platném znní, ve vztahu k charakteristickému výskytu a reprodukci (DEKONTA, 2007). Botanický przkum (EKOLA group, 2007) V záí roku 2007 byl v ešeném území proveden botanický przkum, který postihuje podzimní aspekt. ešené území bylo rozdleno na 3 ásti (resp. 3 úseky stávající komunikace), které se liší charakterem biotop. Jsou to úseky: 1) Bušthrad vrátnice sochorové válcovny Tineckých železáren V úseku Bušthrad Sochorová válcovna pekrauje stávající komunikace údolíko Bušthradského potoka. Ve smru k Poldi se na pravé stran ve svahu rozkládá zástavba msta Bušthrad. Vlevo od komunikace se nachází zahrádky s drobnými rekreaními objekty. Zleva piléhá ke stávající komunikaci lokální biocentrum. Jedná se o drobný lesík nepvodního charakteru, kde pevažuje borovice erná, javor klen, bíza bílá, kaštan, rže šípková, jasan, bez erný. Okraje biocentra jsou poznamenány ernými skládkami odpadu. Vpravo ve smru od Bušthradu k areálu Sochorové válcovny se podél komunikace nachází pole, za kterým ve vzdálenosti cca 200 m navazuje Bušthradská halda. V prostoru ped vrátnicí Sochorové válcovny se nachází parkovišt, které je obklopeno málo hodnotnou ruderální vegetací. 2) Vrapický les Vrapický les pedstavuje rozsáhlý lesní komplex pevážn nepvodního složení devin. Pro ást lesního komplexu, která pímo sousedí a prolíná se s mstskými ástmi Dubí a Dí, se užívá místního názvu Svatý Ján (U Jána). Druhová skladba devin Vrapického lesa je následující: javor klen, bíza bílá, jasan ztepilý, trnovník akát, borovice erná, buk lesní, dub letní, teše ptaí, bez erný a lípa srditá. Skrze jeho jižní ást prochází koridor Tineckých železáren a. s. sestávající z obslužné panelové komunikace závodu Sochorové válcovny, obslužné železniní vleky a vícepatrového potrubního vedení. Celý koridor je ohranien betonovou zdí o výšce cca 3 m, šíka koridoru je cca 20 m. Zele v rámci koridoru je tvoena travnatým pásem mezi komunikací a potrubím s bžnými druhy bylin. Po okrajích koridoru (podél zdí) jsou rozšíeny deviny, jejichž skladba odpovídá výše zmiovaným devinám Vrapického lesa. 3) Bývalá hu Konv Tento úsek byl vymezen od vrátnice Sochorové válcovny a zaíná mostem pes Kralupskou ulici. Je tudy vedena obslužná panelová komunikace, která za mostem vstupuje do areálu bývalé huti Konv. V tomto úseku se v okolí komunikace nenachází tém žádná vegetace nebo zde pevažují zpevnné plochy. Druhové složení rostlin podél jednotlivých úsek komunikace zobrazuje následující tabulka. Tab.. 36: Seznam zjištných druh rostlin pi przkumu spolenosti EKOLA group (2007) Druh (latinsky/esky) úseky Deviny Acer pseudoplatanus L. javor klen x x Betula pendula Roth. bíza bílá x x x - EKOLA group, spol. s r. o. - 72

73 Druh (latinsky/esky) úseky Carpinus betulus L. habr obecný x Crataegus sp. hloh x x Fagus sylvatica L. buk lesní x Frangula alnus L. krušina olšová x Fraxinus excelsior L. jasan ztepilý x x Juglans regia L. oešák vlašský x Larix deciua Mill. modín opadavý x Picea abies (L.) Karsten smrk ztepilý x Pinus nigra ARNOLD borovice erná x x Pinus sylvestris L. borovice lesní x Populus nigra L. topol erný x Prunus avium (L.) L. teše ptaí x Quercus petraea (MATT.) LIEBL. dub zimní x Quercus robur L. dub letní x x Robinia pseudoacacia L. trnovník akát x Rosa canina L. agg. rže šípková x x x Rubus sp. L. ostružiník ježiník x x x Salix caprea L. vrba jíva x Sambucus nigra L. bez erný x x x Tilia cordata L. lípa srditá x Byliny Aegopodium podagraria L. bršlice kozí noha x x Agrimonia eupatoria L. epík lékaský x Achillea millefolium L. ebíek obecný x x x Anagallis arvensis L. drchnika rolní x Anthemis arvensis L. rmen rolní x Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. kerblík lesní x Arctium minus (Hill) Bernh. lopuch menší x Armoratia rusticana G. M. et SCH. ken selský x Artemisia vulgaris L. pelynk ernobýl x x Atriplex patula L. lebeda rozkladitá x Asperula odorata L. mainka vonná x Bromus mollis L. sveep mkký x x Calamagrostis epigejos (L.) Roth.sl. ttina kovištní x Capsella bursa-pastoris (L.) Medik kokoška pastuší tobolka x - EKOLA group, spol. s r. o. - 73

74 Druh (latinsky/esky) úseky Carduus acanthoides L. bodlák obecný x Centaurea jacea L. chrpa luní x Cichorium intybus L. ekanka obecná x Cirsium arvense (L.) Scop. pchá oset x Convolvulvus arvensis L. svlaec rolní x x Crataegus sp. hloh x x Dactylis glomerata L. srha íznaka x x Daucus carota L. mrkev obecná x Echinochloa crus-gali (L.) Beauv. ježatka kuí noha x Echium vulgare L. hadinec obecný x x Elytrigia repens (L.)Desv. pýr plazivý x x x Euphorbia helioscopia L. pryšec kolovratec x Fragaria vesca L. jahodník obecný x x Galium aparine L. svízel pítula x x x Geranium robertianum L. kakost smrdutý x Geum urbanum L. kuklík mstský x x x Hieracium pilosella L. jestábník chlupáek x Hordeum murinum L. jemen myší x x Hypericum perforatum L. tezalka tekovaná x x Chamaenerion angustifolium (L.) SCOP. vrbka úzkolistá x Chelidonium majus L. vlaštoviník vtší x x Chenopodium album agg. merlík bílý x Knautia arvensis (L.) COULTER chrastavec rolní x Lamium album L. hluchavka bílá x Lamium purpureum L. hluchavka nachová x x Lathyrus pratensis L. hrachor luní x Linaria vulgaris Mill. lnice kvtel x Lolium perene L. jílek vytrvalý x x Lotus corniculatus L. štírovník ržkatý x Matricaria discoidea DC. hemánek terovitý x Medicago sativa L. tolice vojtška x Oxalis acetosella L. šavel kyselý x Papaver rhoeas L. mák vlí x Pimpinella saxifraga L. bedrník obecný Plantago lanceolata L. jitrocel kopinatý x x - EKOLA group, spol. s r. o. - 74

75 Druh (latinsky/esky) úseky Plantago major L. jitrocel vtší x Poa annua L. lipnice roní x x x Polygonum aviculare L. truskavec ptaí x Potentilla argentea L. mochna stíbrná x x Rumex sp. šovík x Saponaria officinalis L. mydlice lékaská x Silene (alba) latifolia Poiret silenka širolistá x Solidago canadensis L. zlatobýl kanadský x x Stellaria media (L.) VILL. ptainec žabinec x x x Syringa vulgaris L. šeík obecný x Tanacetum vulgare L. vrati obecný x Taraxacum sect. Ruderalia pampeliška x x x Thlaspi arvense L. penízek rolní x Trifolium dubium Sibth. jetel pochybný x x Trifolium hybridum L. jetel zvrhlý x Tripleurospermum inodorum (L.) Schultz-Bip. hemánkovec nevonný x x Urtica dioica L. kopiva dvoudomá x x x Verbascum densiflorum Bertol. divizna velkokvtá x Veronica arvensis L. rozrazil rolní x Veronica chamaedrys L. rozrazil rezekvítek x x Vicia sp. vikev x Viola arvensis MURR. violka rolní x Viola silvatica FR. violka lesní x Viola trikolor L. violka trojbarevná x x x vyskytuje se Pi przkumech provedených v zájmovém území nebyla zjištna pítomnost zvlášt chránných druh rostlin dle vyhlášky. 395/2001 Sb. V území se nachází bžné druhy bylin a devin typické pro pímstské prostedí. 7. Fauna Fauna bioregionu Zájmové území se nachází v ipském bioregionu. Fauna bioregionu je hercynského pvodu, se západoevropským vlivem (ježek západní, ropucha krátkonohá). V souasné dob jde vtšinou o tém bezlesou kulturní step, charakterizovanou nap. koloniemi havrana polního nebo výskytem dytíka úhorního. - EKOLA group, spol. s r. o. - 75

76 Do ní místy pronikly (nap. vetenuška pozdní) nebo pežívající (stepník rudý) charakteristití zástupci stedoeské suchomilné fauny. Hlavní tok bioregionu, eka Vltava, patí v zásad do cejnového pásma. Nachází se zde jedno z mála naleziš vodního plže Ferrisia wauteri. Aktuální fauna Zájmové území bylo nejprve prozkoumáno v prbhu zpracování oznámení zámru firmou DEKONTA, a. s. Spolenost EKOLA group s. r. o. provedla v ešeném území zoologický przkum, který postihuje podzimní aspekt roku Zoologický przkum (DEKONTA, 2007) Ve Vrapickém lese a v doubrav mezi Vrapicemi a železniní zastávkou Vrapice bylo zjištno 73 druh pták, z toho u 47 druh bylo prokázáno hnízdní. Z celkového potu 73 druh patí 14 druh mezi druhy zvlášt chránné (13 druh legislativou R, 5 druh spadá pod ochranu EU a 1 druh je chránn pouze legislativou EU). Z obratlovc byly dále zjištny 2 druhy chránných obojživelník, 3 druhy chránných plaz a 5 druh savc. Vtšina druh živoich vyskytujících se v zájmovém území je vázána na Vrapický les a ekotony na linii jeho dotyku s prmyslovou zónou. Vegetaci v zájmovém území tyto druhy využívají pi sbru potravy. Pro pežívání živoich v polní krajin mezi prmyslovou zónou, Bušthradem a Hebí jsou dležité vtrolamy a další porosty mimolesní zelen. Lokalitou s nadprmrnou úrovní biodiverzity je Bušthradská halda na jejíchž svazích se vyskytuje ada zvlášt chránných druh živoich. Cenné xerotermní biotopy na temeni haldy byly ped nkolika lety znieny zavezením kaly z OV. Z chránných druh ve Vrapickém lese prokazateln hnízdí 3 druhy: krahujec obecný (Accipiter nisus), lejsek šedý (Muscicapa striata) a datel erný (Drycocopos martius) a jeden druh, jestáb lesní (Accipiter gentilis), prokazateln hnízdil v minulosti. U uhýka obecného (Lanius collurio) a krutihlava obecného (Jynx torquilla) bylo v posledních letech zaznamenáno velmi pravdpodobné hnízdní na hranici území sledovaného v przkumu. Z obojživelník byla zjištna ropucha obecná (Bufo bufo) a ropucha zelená (Bufo viridis). Oba chránné druhy žab v zájmovém území žijí v suchozemské fázi života, rozmnožovací nádrž ve Vrapickém lese chybí. Ropucha obecná (Bufo bufo) se rozmnožuje ve dvou jezírcích v rokli u areálu Kovošrotu (VKP Na Rovinách) cca 1000 m JZ od zájmového území. Ze tí druh plaz se ve Vrapickém lese vyskytuje pedevším slepýš kehký (Anguis fragilis). Ještrka obecná (Lacerta agilis) se vyskytuje na oslunných místech na okrajích prmyslové zóny, na okrajích lesa a ve výše uvedeném VKP Na Rovinách. Užovka obojková (Natrix natrix) osidluje uvedené VKP a nivu Detovického potoka. Ze savc se vyskytuje napíklad zajíc polní (Lepus europaeus), prase divoké (Sus scropha), srnec obecný (Capreolous capreolus), liška obecná (Vulpes vulpes), kuna skalní (Martes martes), ježci (Erinaceus sp.) a nkolik druh drobných hlodavc (Apodemus sp., Clethrionomys glareolus). Králík divoký (Oryctolagus cuniculus) se v posledních letech vyskytoval v prostoru mezi Vrapickým dvorem a okrajem Vrapického lesa. Na polních pozemcích jižn od prmyslové zóny loví kán lesní (Buteo buteo) a poštolka obecná (Falco tinunculus). Pi sbru potravy jsou zde asto zastiženi havrani polní (Corvus fragilegus) z kolonie u Bušthradského zámku. Z ptactva se v zájmovém území dále vyskytují bažant obecný (Phasianus colchicus), holub hivná (Columba palumbus), hrdlika zahradní (Streptopelia decaocto), strakapoud velký (Dendrocopos major), konipas bílý (Motacilla alba), pnice ernohlavá (Sylvia atricapilla), pnice - EKOLA group, spol. s r. o. - 76

77 slavíková (Sylvia borin), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), kos erný (Turdus merula), sýkora modinka (Parus caeruleus), mlynaík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), strnad obecný (Emberiza citrinella), vrabec polní (Parus montanus), sojka obecná (Garrulus glandarius) a straka obecná (Pica pica) (DEKONTA, 2007). Zoologický przkum (EKOLA group, 2007) Na podzim roku 2007 byl proveden inventarizaní zoologický przkum v trase plánované pátení komunikace v délce cca 4,5 km. Lokalita byla navštívena a Przkum bezobratlých živoich byl provádn pomocí nkolika metod. Základní metodou byl odchyt do zemních pastí. Pro tento úel byly použity litrové sklenice naplnné konzervaní tekutinou (vinným octem) pro zachycení hmyzu pobíhajícího po pdním povrchu. Pasti v potu 8 ks byly zakopány v úseku asi 1 km dlouhém, jejich rozmístní bylo provedeno tak, aby byly pokryty základní biotopy v blízkosti zájmového území - listnatý les, opuková strá, ruderální plocha, okraj vodního píkopu. Obsah pastí byl vybrán pi další návštv. Przkum hmyzu byl doplnn individuálním sbrem pod kameny a devem. Metoda smýkání byla použita jen omezen tam, kde to bylo možné. Pro przkum vodních živoich (v areálu byl zjištn vodní píkop) byl použít cedník. Przkum byl zamen pedevším na tyto ády hmyzu: rovnokídlí (Orthoptera), vážky (Odonata) a brouci (Coleoptera), z ostatních skupin mimo hmyz i na mkkýše (Mollusca). Krom uvedených skupin byly cílen vyhledávány zvlášt chránné nebo jinak významné druhy bezobratlých, jejichž výskyt by se dal pedpokládat vzhledem k charakteru zkoumaného území. Pi zpracování przkumu brouk (Coleoptera) byla použita synonymika podle check-listu zpracovaného Jelínkem (1993). Przkum byl doplnn zjištním nkolika druh obratlovc pímým pozorováním, u drobných hlodavc odchytem do zemních pastí. Ptáci byli pozorováni a rovnž identifikováni podle zpvu. Charakter lokality je hodnocen pomocí bioindikaního rozdlení stevlíkovitých brouk podle Hrky et al. (1996). Jednotlivé druhy jsou podle své schopnosti osídlování území zaazeny do 3 bioindikaních skupin, které popisuje následující tabulka. Tab.. 37: Bioindikaní druhové skupiny Ekologická skupina E eurytopní druhy A adaptibilní druhy R reliktní druhy Charakteristika Druhy, které nemají žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostedí, druhy pvodn vázané na pirozené nestabilní, mnící se stanovišt, stejn jako druhy, které obývají siln antropogenn ovlivnnou, tedy poškozenou krajinu. Druhy osídlující více nebo mén pirozená nebo pirozenému stavu blízká stanovišt. Vyskytují se i na druhotných, dobe regenerovaných biotopech, zvlášt v blízkosti pirozených ploch. Tato nejpoetnjší skupina zahrnuje pedevším druhy lesních porost, ale i umlých, pobežní druhy stojatých i tekoucích vod, druhy luk, pastvin a jiných travních porost. Druhy s nejužší ekologickou valencí, majících v souasnosti asto charakter relikt. Jedná se vesms o vzácné a ohrožené druhy pirozených, nepíliš poškozených ekosystém. Bezobratlí Mkkýši (Mollusca) - EKOLA group, spol. s r. o. - 77

78 Bahnivka rmutná (Bithynia tentaculata), , 7 ex. Hlemýž zahradní (Helix pomatia), , více ex.; , více ex. Plzák hndý (Arion subfuscus), , více ex.; , více ex. Stonožky (Chilopoda) Stonožka škvorová (Lithobius forficatus), , pod kameny na více místech; , 1 ex. Hmyz (Insecta) Škvoi (Dermaptera) Škvor obecný (Forficula auricularia), , 1 ex., z.p. Švábi (Blattaria) Rusec lesní (Ectobius sylvestris), , 5 ex., z.p. Rovnokídlí (Orthoptera) Kobylka (Pholidoptera griseoaptera), , 1 ex., z.p. Sarane modrokídlá (Oedipoda coerulescens), , 1 ex.; , 1 ex., z.p. Vážky (Odonata) Šídlatka hndá (Sympecma fusca), , 1 ex. Ploštice (Heteroptera) Rumnice bezkídlá (Pyrrhocoris apterus), , 2 ex.; , 2 ex., z.p. Ploštika Lygaeus saxatilis, , 2 ex., z.p. Brouci (Coleoptera) Stevlíkovití (Coleoptera) A Abax parallelus, , 1 ex. A Agonum viduum, , 1 ex., z.p. E Amara bifrons, , 1 ex., z.p. E Amara cursitans, , 1 ex., z.p. E Amara eurynota, , 4 ex., z.p. A Amara equestris equestris, , 1 ex., z.p. A Carabus hortensis hortensis, , 11 ex., z.p. E Harpalus affinis, , 1 ex.; , 1 ex., z.p. E Harpalus distinquendus distinquendus, , 1 ex. E Trechus quadristriatus, , 1 ex. - EKOLA group, spol. s r. o. - 78

79 Drabíkovití (Staphylinidae) E Sepedophilus marshami, , 1 ex. E Omalium caesum, , 1 ex., z.p. Leiodidae Catops picipes, , 1 ex., z.p. Blanokídlí (Hymenoptera) Amnophila sabulosa, , 1 ex., z.p. O melák zemní (Bombus terrestris), , 1 ex. Vosa menší (Dolichovespula media), , 1 ex., z.p. Lasius flavus, , 1 kolonie pod kamenem. Obratlovci Plazi (Reptilia) O Ještrka obecná (Lacerta agilis), , 1 ex., z.p. Ptáci (Aves) Bažant obecný (Phasianus colchicus), , 2 ex. Budníek menší (Phylloscopus collybita), , 2 ex. Brhlík obecný (Sitta europaea), , 3 ex.; , 1 ex. Datel erný (Dryocopus martius), , 1 ex. Kán lesní (Buteo buteo), , 1 ex. Kos erný (Turdus merula), , 3 ex.; , 1 ex. Pnkava obecná (Fringilla coelebs), , 2 ex. Pnice pokovní (Sylvia curruca), , 1 ex. Sojka lesní (Garrulus glandarius), , 1 ex.; , 1 ex. Strakapoud velký (Dendrocopus major), , 1 ex.; , 1 ex. Stízlík obecný (Troglodytes troglodytes), , 1 ex.; , 1 ex. Sýkora koadra (Parus major), , 10 ex.; , 2 ex. Sýkora modinka (Parus coeruleus), , 15 ex.; , 7 ex. Zvonek zelený (Carduelis chloris), , 1 ex. Savci (Mammalia) Hraboš polní (Microtus arvensis), , 1 ex., z.p. Kuna lesní (Martes foina) Liška obecná (Vulpes vulpes) Rejsek obecný (Sorex araneus), , 1 ex. Srnec obecný (Capreolus capreolus) - EKOLA group, spol. s r. o. - 79

80 O Veverka obecná (Sciurus vulgaris) Zajíc polní (Lepus araneus) Závr V zájmovém území bylo pi podzimním zoologickém przkumu zjištno 50 druh živoich, z toho 28 druh bezobratlých a 22 druh obratlovc. Druhové spektrum odpovídá podzimnímu aspektu, kdy nkteré druhy již nebylo možno zjistit. Lze konstatovat, že na zkoumané lokalit pevládají bžné druhy - eurytopní (6 druh stevlíkovitých a 2 druhy drabíkovitých) a adaptibilní (4 druhy stevlíkovitých, žádný z drabíkovitých), reliktní druhy nebyly zjištny žádné. Ze zvlášt chránných druh (dle vyhlášky. 395/2002 Sb.) byl v zemní pasti zjištn ohrožený melák zemní (Bombus terrestris). Nebylo však nalezeno jeho hnízdo a lze pedpokládat, že do ešeného území zaletuje pouze za potravou. Na opukové stráce nad železnicí byla zjištna ohrožená ještrka obecná (Lacerta agilis) a relativn vzácné sarane modrokídlé (Oedipoda coerulescens). ešený zámr se nedostane do stetu se stanovištm opukové strán a tedy ani druhy zde žijící nebudou výstavbou a provozem komunikace ohroženi. V listnatých porostech Vrapického lesa se také vyskytuje ohrožená veverka obecná (Sciurus vulgaris). Nelze pedpokládat, že by zámr negativn ovlivoval populaci veverek ve Vrapickém lese. Zvlášt chránné druhy živoich, které ve svém przkumu uvádí spolenost DEKONTA, byli zjištni pevážn v biotopech s vazbou na Vrapický les, VKP Na Rovinách a nivu Detovického potoka. Lze pedpokládat, že do vlastního zájmového území navrhované pátení komunikace budou tyto druhy pronikat spíše výjimen. 8. Ekosystémy Prmyslová zóna Kladno - východ v níž se nachází zájmové území, leží na rozhraní souvislého lesního porostu, zemdlských pozemk a obytné zástavby. V blízkém okolí zájmového území bylo v posledních letech provedeno nkolik zoologických, botanických a mykologických przkum. Ve Vrapickém lese bezprostedn navazujícím na prmyslovou zónu byl v roce 2003 provádn celoroní zoologický a mykologický przkum hrazený mstem Kladnem, který provádl Dr. Vít Zavadil. Na starých odvalech po tžb erného uhlí u Kladna - Vrapic probíhal v roce 2004 botanický przkum provádný v rámci výzkumného úkolu VaV 640/10/03 Obnova krajiny Kladenska narušené dobýváním. V roce 2005 probíhal i botanický a zoologický przkum Buštradské haldy. Z provedených przkum vyplývá, že v širším okolí zámru existuje ada lokalit se zvýšenou druhovou diverzitou (DEKONTA, 2007). Kategorizace území podle Katalogu biotop R Pítomné biotopy byly vyhodnoceny podle Katalogu biotop R (editor Chytrý a kol., 2000). Dle metodiky mapování biotop lze pevážnou ást doteného území zaadit jako X1 Urbanizovaná území. Jedná se o zastavné ásti mst a vesnic nebo prmyslových a zemdlských objekt, vetn ruderální bylinné vegetace, park, stromoadí, menších lesík a kovin na volných plochách mezi zástavbou. V širším okolí zámru se nachází ada ploch, které lze charakterizovat jako X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla. Jsou to lovkem vytvoené biotopy mimo sídla a prmyslové nebo zemdlské areály, na kterých je vyvinuta sporadická vegetace s pokryvností do 10 %, pípadn jsou úpln holé bez vegetace. Patí sem napíklad výsypky, odvaly, haldy atd. - EKOLA group, spol. s r. o. - 80

81 V okolí ešeného zámru se nachází kategorie území X2 Intenzivn obhospodaovaná pole. Jedná se vtšinou o kultury obilovin, zpravidla v rozsáhlých lánech nebo i na menších polích pravideln ošetovaných herbicidy. Z plevelných druh se v nich nevyskytují vzácnjší archeofyty a pevládají neofyty. Dle przkum provedených v zájmovém území lze shrnout, že ve vlastní trase navrhované pátení komunikace se nenachází žádné hodnotné ekosystémy. Nejcennjším ekosystémem v blízkosti navrhovaného zámru je komplex Vrapického lesa, který je v jižní ásti perušen koridorem zahrnujícím i stávající komunikaci. Z pirozených acidofilních doubrav zbyly ve Vrapickém lese pouze enklávy tchto porost. Pevažn je les tvoen nepvodními devinami (smrk, borovice lesní, borovice vejmutovka, modín opadavý, dub ervený). 9. Krajina Posuzovaný zámr se nachází ve východní ásti msta Kladno a pokrauje východním smrem k obci Bušthrad. Plánovaná trasa pátení komunikace je prakticky celým svým rozsahem navrhována na zastavných pozemcích prmyslových zón Dí a Konv, které se nachází mimo souvislou obytnou zástavbu msta Kladna a Bušthradu. Celé území, kterým navrhovaná trasa prochází, je ovlivnno dlouhodobou prmyslovou inností probíhající již od roku Prmyslová zóna je zatížena nejen hustotou inženýrských sítí, z velké ásti nefunkních, ale i množstvím opuštných budov a staveb sloužících pro dávno zaniklé provozy. Velká ást tchto budov již byla zdemolována nebo je urena k demolici. S pihlédnutím k typologizaci krajiny lze krajinný ráz zájmového území i širšího okolí zcela jednoznan piadit k typu A (krajina siln pozmnná civilizaními zásahy, pln antropogenizovaná, dominantní až výluný výskyt sídelních až industriálních nebo agroindustriálních prvk). Zájmové území se nachází v typické kulturní stedoeské krajin, dlouhodob ovlivnné intenzivní antropogenní inností. V okolí je hustá sí vesnic, propojená množstvím místních, regionálních i nadregionálních komunikací. Nejbližším vtším mstem je Kladno, které se však pohledov v zájmovém území neprojevuje. Smrem k severu a západu leží území ovlivnná dlouholetou dlní inností. V nevelké vzdálenosti od západního okraje zaíná rozlehlý prmyslový areál bývalé Poldi Kladno (dnes Sochorová válcovna Tineckých železáren, a. s.) Zástavbu okolních sídel nelze považovat za rázovitou i architektonicky výjimenou. Ve volné krajin prakticky chybí drobná historicky hodnotná kulturní architektura. Jedná se v mnoha ohledech o území vykazující typické rysy krajiny severního a severozápadní pedpolí Pražské aglomerace, kde funkní i vzhledová harmonie krajiny byly v minulosti dlouhodob významn ovlivnny hustým osídlením, intenzivní zemdlskou inností a v tomto konkrétním pípad i prmyslovými aktivitami. Tomu odpovídá i stav sídel. Území prmyslové zóny Kladno východ, spolu s mstskými ástmi Dubí a Dí pímo sousedí, respektive se prolíná s rozsáhlým lesním komplexem s místním názvem Svatý Ján (U Jána). Konkrétn se jedná o lesní porosty lesního hospodáského celku Nižbor. 810 A, 813 A, B a 813 C. Severn od Dín je lesní komplex rozdlen stávající panelovou cestou (trasa navrhované pátení komunikace), která kopíruje železniní vleku a kabelové vedení. V místech, kde cesta sousedí s lesními pozemky, byla v minulosti vybudována betonová ze oddlující lesní porosty od komunikace a kabelového vedení. Jediným krajinotvorným prvkem, vymykajícím se z místních mítek, je tleso bušthradské haldy, ale to pouze pi pohledu od východu i jihovýchodu. Z okolních smr halda v podstat navazuje na terén - EKOLA group, spol. s r. o. - 81

82 (od západu) nebo je kryta konfigurací terénu (pedevším od severu). Pírodní i estetická hodnota krajinného rázu širší oblasti je z výše uvedených dvod snížená, ne však vysloven nízká (DEKONTA, 2007). Tab.. 38: Druhy pozemk v dotených katastrálních územích Druhy pozemk (údaje k ) Bušthrad Kladno Celková výmra pozemku Chmelnice - - Lesní pda Trvalé travní porosty 7 30 Orná pda Ostatní plochy Ovocné sady 8 54 Vinice - - Vodní plochy 3 13 Zahrady Zastavné plochy Zemdlská pda Zdroj: SÚ - EKOLA group, spol. s r. o. - 82

83 3. Celkové zhodnocení kvality životního prostedí v doteném území z hlediska jeho únosného zatížení ešené území lze charakterizovat jako siln antropogenn ovlivnné. Jedná se pevážn o území v prmyslové zón, která je ovlivnna dlouhodobou prmyslovou inností probíhající již od roku Prmyslová zóna je zatížena nejen hustotou inženýrských sítí, z velké ásti nefunkních, ale i množstvím opuštných budov a staveb sloužících pro dávno zaniklé provozy. Od roku 1990 probíhá v území prmyslové zóny Kladno východ restrukturalizace a do území jsou umisovány nové podnikatelské aktivity, které jsou podporovány místní samosprávou. V souvislosti s tmito aktivitami dochází ke zvyšování dopravní zátže nejen ve vlastní prmyslové zón Kladno východ, ale i v okolních ástech Kladna. Rozvíjející se prmyslová zóna je zdrojem zejména tžké nákladní dopravy, která využívá stávající komunikaní sí v Kladn pro napojení na tranzitní výpadové komunikace vyšších tíd. S tím souvisí i problémy petížení komunikaní sít, které je teba zaít neprodlen ešit. S provozem nákladní dopravy souvisí i problematika hluku a zneištní ovzduší. V souasné dob jsou pekraovány hygienické limity hluku pro starou hlukovou zátž podél komunikace Kroehlavská, což je bezesporu ovlivnno i nákladní dopravou z prmyslové zóny Kladno východ. Z hlediska istoty ovzduší jsou nejvtším problémem prmrné roní koncentrace PM 10, které jsou pekroeny na micích stanicích Kladno Vrapice a Bušthrad. Na vlastní území prmyslové zóny navazují obytné lokality Kladna Dubí a Dí. Pro obyvatele tchto tvrtí je posledním pírodním prostedím v blízkém okolí komplex Vrapického lesa. V posledních letech zde bylo provedeno nkolik zoologických, botanických a mykologických przkum, ze kterých vyplývá, že se zde nachází lokality se zvýšenou druhovou diverzitou. - EKOLA group, spol. s r. o. - 83

84 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV ZÁMRU NA VE EJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROST EDÍ I. Charakteristika pedpokládaných vliv zámru na obyvatelstvo a životní prostedí a hodnocení jejich velikosti a významnosti 1. Vlivy na obyvatelstvo, vetn sociáln ekonomických vliv Plánovaným zámrem mohou být potenciáln ovlivnni obyvytelé žijící v blízkosti navrhované pátení komunikace. V rámci katastrálního území Kladno se jedná zejména o obyvatele tvrtí Dí (zejména ulic Kralupská a Friova) a Dubí (oblast Na Šestém ulice Budeská, K. apka, Horymírova, Jeseniova, Kralupská). V rámci katastrálního území Bušthrad se jedná o obyvatelstvo žijící na severozápadním až západním okraji msta Bušthrad. Identifikace obyvatel potenciáln zasažených nepíznivými úinky provozu na plánované pátení komunikaci je velmi dležitým údajem, který je teba pi hodnocení vliv na zdraví a pi hodnocení zdravotních rizik brát v úvahu. Vlivy na zdraví ovzduší K hlavním faktorm, které lze teoreticky považovat za významné z hlediska vlivu na zdraví obyvatel, patí škodliviny obsažené ve výfukových plynech z automobilové dopravy jako oxid dusiitý, oxid uhelnatý, suspendované ástice PM 10, benzo(a)pyren a benzen. Na základ rozptylové studie pro emise zneišujících látek z dopravy byly vytipovány polutanty emitované do ovzduší, které lze v rámci posuzovaného zámru bu vzhledem ke zjištným koncentracím nebo známým vlastnostem, považovat za významné z hlediska potenciálního ovlivnní zdravotního stavu: oxid dusiitý oxid uhelnatý benzen suspendované ástice PM 10 Hodnocení expozice pro oxid dusiitý WHO považuje za hodnotu LOAEL (nejnižší úrove expozice, pi které jsou ješt pozorovány zdravotn nepíznivé úinky) koncentraci µg/m 3 pi 1 2 hodinové expozici, která u této ásti populace zvyšuje reaktivitu dýchacích cest a psobí malé zmny plicních funkcí. Skupina expert WHO proto pi odvození návrhu doporueného imisního limitu vycházejícího z hodnoty LOAEL použila míru nejistoty 50 % a tak dospla u NO 2 k doporuené 1 hodinové limitní koncentraci 200 µg/m 3. WHO je dále doporuena limitní hodnota prmrné roní koncentrace NO 2 40 µg/m 3. Zdrazuje se pitom však fakt, že nebylo možné stanovit úrove koncentrace, která by pi dlouhodobé expozici prokazateln zdravotn nepíznivý úinek nemla. Limitní jednohodinová koncentrace oxidu dusiitého ve vnitním ovzduší pobytových místností stanovená Vyhláškou MZ. 6/2003 Sb. iní 100 µg/m 3. V pípad oxid dusíku se nepedpokládá karcinogenní úinek, v úvahu pipadá pouze riziko toxických akutních i chronických úink. - EKOLA group, spol. s r. o. - 84

85 Charakterizace rizika akutních toxických úink Vzhledem ke známým úinkm na zdraví lovka z experiment a epidemiologických studií, kdy nebylo možné stanovit bezpenou podprahovou úrove expozice, není v pípad oxid dusíku a pedevším oxidu dusiitého stanovena hodnota referenní koncentrace i referenní inhalaní dávky. S ohledem na rizikové skupiny obyvatel, tedy pedevším astmatiky a pacienty s obstrukní chorobou plicní, je teba na základ klinických studií poítat s nepíznivým ovlivnním plicních funkcí a reaktivity dýchacích cest pi krátkodobé expozici koncentraci nad 400 µg/m 3. Píspvky ešeného zámru iní v místech obytných zástaveb pro Variantu 0 max. 2,960 µg/m 3 v referenním bod 20 (Bušthrad ul. Kladenská), Variantu A1 max. 2,758 µg/m 3 v referenním bod 20, Variantu A2 max. 2,862 µg/m 3 v referenním bod 20, Variantu B max. 2,951 µg/m 3 v referenním bod 20. Jedná se o nejvyšší vypotené píspvky k maximálním hodinovým koncentracím NO 2. Vzhledem k tomu, že se jedná o maximální možné teoreticky vypoítané píspvky k maximálním hodinovým imisím (tyto jsou ve stanicích AIM v Kladn nameny v roce 2006 max. 144 µg/m 3 ), které nastanou za extrémn nepíznivých podmínek, zahrnuje tento odhad dostatenou rezervu pro pípadné další navýšení z dalších poza ových zdroj emisí NO 2. Pedpokládané maximální hodinové imise pozadí navýšené o píspvek jsou významn nižší než zmínná koncentrace 400 µg/m 3 spojená s nepíznivým ovlivnním plicních funkcí a reaktivity dýchacích cest i nižší než hodnota 1 hodinové limitní koncentrace 200 µg/m 3 doporuená experty WHO vycházející z hodnoty LOAEL a použité míry nejistoty 50 %. Charakterizace rizika chronických toxických úink Prmrná roní imisní koncentrace oxidu dusiitého v posuzovaném míst je do 25 µg/m 3. Píspvky ešeného zámru k prmrným roním imisím se pohybují v místech obytných zástaveb v jednotlivých variantách pro: Variantu 0 max. 0,1528 µg/m 3 v referenním bod 3 (Kladno ul. Kižíkova), Variantu A1 max. 0,1510 µg/m 3 v referenním bod 22 (Kladno ul. M. Majerové), Variantu A2 max. 0,1530 µg/m 3 v referenním bod 22, Variantu B max. 0,1902 µg/m 3 v referenním bod 22. Jedná se o nejvyšší vypotené píspvky k prmrným roním koncentracím NO 2. Vzhledem k tomu, že koncentrace oxidu dusiitého zjištné na imisních stanicích v Kladn se pohybují hluboko pod hranicí imisního limitu 40 µg/m 3 (v roce 2006 byla zjištná prmrná koncentrace NO 2 do 25 µg/m 3 ), není nejvhodnjší provádt charakterizaci rizika výpotem (vzhledem k vysoké nejistot výpotu, který byl odvozen z údaj ve vnitním prostedí staveb). Je pouze možné konstatovat, že pedpokládané nársty prmrných imisních koncentrací oxidu dusiitého jsou o více než 3 ády nižší než imisní limity a lze tedy pedpokládat, že realizací pedkládaného zámru se významn nezvýší výskyt chronických respiraních symptom u dtí ani výskyt astmatických syndrom u dtí v okolí posuzovaného zámru. Vzhledem k vypoteným pírstkm koncentrací NO 2 je tedy možné konstatovat, že ani pi velmi konzervativním odhadu, kdy vztahujeme nejhorší modelové hodnoty zneištní ovzduší na celou exponovanou populaci nelze pedpokládat významné zvýšení rizika chronických zdravotních úink oxid dusíku v dsledku realizace pedkládaného zámru v žádné z uvažovaných variant. - EKOLA group, spol. s r. o. - 85

86 Hodnocení expozice a charakterizace rizika pro oxid uhelnatý Podstatou zdravotního rizika oxidu uhelnatého pi expozici imisím je akutní toxický úinek na základ krátkodobých expozic. Dle výsledk modelování se v zájmové oblasti budou pohybovat píspvky k maximální osmihodinové imisi oxidu uhelnatého v desítkách g/m 3 resp. maximální píspvek je 22,458 g/m 3 ve variant B. Na imise oxidu uhelnatého má v zájmové lokalit nejvyšší vliv automobilová doprava. Pesto nelze tedy ani pedpokládat, že by posuzovaným zámrem byly pekraovány imisní limity pro osmihodinovou koncentraci CO v žádné z posuzovaných variant. Hodnocení expozice a charakterizace rizika pro benzen Z látek s prokázaným karcinogenním úinkem jsou u emisí z dopravy nejvýznamnjší benzen a polyaromatické uhlovodíky, reprezentované benzo(a)pyrenem. V rozptylové studii jsou provedeny výpoty pro benzen. Jelikož jde o pozdní úinek na základ dlouhodobé chronické expozice, je hodnocení rizika založeno na kvantifikaci míry karcinogenního rizika na základ modelovaných prmrných roních koncentrací. Míra karcinogenního rizika se vyjaduje jako individuální celoživotní pravdpodobnost zvýšení výskytu nádorového onemocnní nad bžný výskyt v populaci vlivem hodnocené škodliviny. Tuto míru pravdpodobnosti (v anglické literatue nazývaná ILCR Individual Lifetime Cancer Risk, v eské odborné literatue oznaovaný jako CVRK) lze pi pedpokladu standardního expoziního scénáe kvantifikovat pomocí jednotky karcinogenního rizika UCR, která udává horní hranici navýšení celoživotního rizika rakoviny u jednotlivce pi celoživotní expozici koncentraci 1 µg/m 3 podle vzorce: ILCR = Rp x UCR Imisní pozadí benzenu v ovzduší je v zájmové oblasti zámru známé pouze ve stedu msta, nebo je mené ve stanici v Kladn - sted, pokud bychom pedpokládali prmrnou roní koncentraci benzenu v zájmové oblasti do 1,5 µg/m 3 (ve stanici Kladno - sted namena v roce 2006 hodnota 1,4 µg/m 3 ), pak této hodnot odpovídá pi použití jednotky karcinogenního rizika UCR dle WHO (6x10-6 ) celoživotní navýšení karcinogenního rizika (ILCR) 9x10-6. Nejvyšší prmrný roní imisní píspvek zámru by ml v míst obytné zástavby dle rozptylové studie dosahovat hodnot pro benzen max. 0,1051 µ.m -3 (varianta B Kladno ul. M.Majerové). Tento píspvek odpovídá celoživotnímu navýšení karcinogenního rizika (ILCR) 6x10-7. V ostatních variantách jsou píspvky o ád nižší a tudíž mají i o dva ády nižší úrove karcinogenního rizika pro benzen než je pijatelná úrove karcinogenního rizika. Je tedy zejmé, že imisní zatížení dané lokality benzenem, ani pi konzervativním odhadu úrovn imisního pozadí a vlastního imisního píspvku zámru v žádné z posuzovaných variant, nepesahuje pijatelnou úrove nejen z hlediska platného imisního limitu, který je 5 µg/m 3 pro benzen, ale i z podstatn písnjšího pohledu zdravotních rizik a vlastní imisní píspvky hodnoceného zámru tento stav významn neovlivní. Podle vývoje poznatk o mechanismu karcinogenního úinku benzenu je navíc pravdpodobné, že souasn používaný kvantitativní odhad míry karcinogenního rizika s použitím UCR dle WHO je nadhodnocený a skutené riziko je nižší. - EKOLA group, spol. s r. o. - 86

87 Hodnocení expozice pro suspendované ástice PM 10 Pi charakterizaci možných úink imisí suspendovaných ástic frakce PM 10 mžeme pedevším vycházet z doporuení WHO: WHO air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide, Global update Tyto nové poznatky o úincích pevných ástic v ovzduší na zdraví však jen potvrzují nepíznivé úinky, projevující se zvýšenou nemocností a úmrtností obyvatel na kardiovaskulární a respiraní onemocnní, a to již pi nízké úrovni expozice hluboko pod souasnými imisními limity. Toto zvýšení úmrtnosti ve vztahu k výkyvm denních koncentrací PM 10 se týká ásti populace se zvýšenou citlivostí, tedy pedevším starších lidí a osob s vážnými nemocemi srden-cévního systému a plic a je pozorováno vždy bhem nkolika dní po epizod výrazného zvýšení denní imisní koncentrace. WHO uvádí jako sumární odhad z více epidemiologických studií zvýšení celkové úmrtnosti o 0,5 % pi nárstu denní prmrné koncentrace PM 10 o 10 µg/m 3 nad 50 µg/m 3. Zvýšení prmrné roní koncentrace PM 2,5 o 10 µg/m 3 zvyšuje celkovou úmrtnost exponované populace o 6 % (2 11 %) a úmrtnost na kardiovaskulární onemocnní o 12 %. Velkým úskalím je vrohodné hodnocení expozice. Jak již bylo uvedeno, modely rozptylových studií vtšinou zohleduji pouze primární emise ástic z hodnocených zdroj a spolehlivou informaci o skutené imisní zátži poskytují prakticky pouze výsledky dlouhodobých imisních mení. V daném pípad jsou známy pro dané území prmrné roní koncentrace PM 10 z micích stanic. Na stanicích Švermov, Vrapice a Bušthrad byly v roce 2006 pekroeny imisní limity pro suspendované ástice. Vlastní vypotené imisní píspvky prmrných roních koncentrací pro jednotlivé hodnocené varianty dosahují hodnot pro Variantu 0 max. 0,0115 µg/m 3 v referenním bod 3 (Kladno ul. Kižíkova) Variantu A1 max. 0,0117 µg/m 3 v referenním bod 3 a 22 (Kladno ul. M. Majerové) Variantu A2 max. 0,0118 µg/m 3 v referenním bod 3 a 22 Variantu B max. 0,0158 µg/m 3 v referenním bod 22 Jak již bylo uvedeno, lze pedpokládat, že skutená hodnota tohoto píspvku bude ponkud vyšší, nebo výpotový program rozptylové studie nezohleduje všechny emisní zdroje. Pesto lze konstatovat, že posuzovaným zámrem nedojde k významnému navýšení denního výskytu (prevalence) bronchitidy u dtí oproti souasnému stavu vlivem suspendovaných ástic. Vypotené píspvky nebudou mít za následek ani významné zvýšení celkové úmrtnosti a nelze pedpokládat ani zvýšení úmrtnosti z kardiovaskulárních a respiraních píin. I pesto je však teba znovu konstatovat, že tyto odhady jsou zatíženy vysokou nejistotou, vzhledem ke spolehlivosti pro danou situaci. V obytné zástavb bude docházet ke snížení koncentrace suspendovaných ástic vlivem posuzovaného zámru. Hodnocení expozice vlivem výstavby navrhovaného zámru (varianta A1) Výstavbou zámru ve variant A1 dojde k navýšení píspvk k imisní zátži u posuzovaných zneišujících látek, avšak toto navýšení bude minimální. Vzhledem k tmto minimálním píspvkm a také vzhledem k tomu, že stavba je asov omezená (1 2 roky) nelze pedpokládat, že by výstavbou zámru došlo k výraznému zvýšení zdravotních rizik obyvatel v okolí zámru. Z výsledk imisního monitoringu vyplývá, že v posuzovaném území již dochází k pekraování imisního limitu pro suspendované ástice PM 10. Proto je teba bhem výstavby pijmout opatení - EKOLA group, spol. s r. o. - 87

88 k minimalizaci (omezení) vzniku prachové zátže (sekundární i primární pi vlastním pemisování tuhých hmot) je teba zajistit: zkrápní a vlhení materiálu pi pemisování tuhých hmot, zajistit oistu všech mechanizm pi výjezdu ze staveništ, zajistit pravidelný mokrý úklid dotených píjezdových komunikací (neešit jej pouze splachem, nýbrž i sbrem), všechna opatení provádná k omezení prašnosti zaadit do provozních pedpis a zajistit prokazatelné seznámení pracovník s tmito opateními, pi výbru provádcí firmy zohlednit otázku minimalizace vlivu na životní prostedí. Shrnutí Je možné konstatovat, že i pi velmi konzervativním odhadu, kdy vztahujeme nejhorší modelové hodnoty zneištní ovzduší na celou exponovanou populaci v okolí posuzovaného zámru, nelze v dsledku realizace zámru pedpokládat významn zvýšené riziko zdravotních úink. Pi porovnání variant z hlediska imisní zátže se varianta A1 jeví jako nejvhodnjší, nebo pedstavuje nejnižší píspvek pro polutant NO 2 a benzen a píspvek k imisní zátži suspendovanými ásticemi PM 10 je ve variant A1 zanedbatelný vzhledem k nejnižšímu vypotenému píspvku ve variant 0. Pi výstavb je teba pijmout opatení k minimalizaci vzniku prachové zátže. Vlivy na zdraví hluk Nepíznivé úinky hluku na lidské zdraví jsou obecn definovány jako morfologické nebo funkní zmny organismu, které vedou ke zhoršení funkcí, ke snížení kompenzaní kapacity vi stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepíznivým vlivm prostedí. Dlouhodobé nepíznivé úinky hluku na lidské zdraví je možné s uritými zjednodušeními rozdlit na úinky specifické, projevující se pi ekvivalentní hladin hluku nad 85 až 90 db poruchami innosti sluchového analyzátoru a na úinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnní funkcí rzných systém organismu. Tyto nespecifické systémové úinky se projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku, asto se na nich podílí stresová reakce a ovlivnní neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako je uení a zapamatovávání, ovlivnní smyslov motorických funkcí a koordinace. V komplexní podob se mohou manifestovat ve form poruch emocionální rovnováhy, sociálních interakcí i ve form nemocí, u nichž psobení hluku mže pispt ke spuštní nebo urychlení vlastního patogenetického dje. Za dostaten prokázané nepíznivé zdravotní úinky hluku je v souasnosti považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku a nepíznivé ovlivnní osvojování ei a tení u dtí. Omezené dkazy jsou nap. u vliv na hormonální a imunitní systém, nkteré biochemické funkce, ovlivnní placenty a vývoje plodu, nebo u vliv na mentální zdraví a výkonnost lovka. Psobení hluku v životním prostedí je ovšem nutné posuzovat i z hlediska ztížené komunikace ei a zejména pak z hlediska obtžování, pocit nespokojenosti, rozmrzelosti a nepíznivého ovlivnní pohody lidí. V tomto smyslu vychází hodnocení zdravotních rizik hluku z definice zdraví WHO, kdy se za zdraví nepovažuje pouze nepítomnost choroby, nýbrž je chápáno v celém kontextu souvisejících fyzických, psychických a sociálních aspekt. WHO proto vychází pi doporuení limitních hodnot hluku - EKOLA group, spol. s r. o. - 88

89 pro místa mimopracovního pobytu lidí pedevším ze souasných poznatk o nepíznivém vlivu hluku na komunikaci ei, pocity nepohody a rozmrzelosti a rušení spánku v noní dob. Pi obecné kvalitativní charakterizaci zdravotních úink hluku je možné orientan vycházet z prahových hodnot hlukové expozice pro nepíznivé úinky hluku v denní a noní dob ve venkovním prostedí, které se dnes považují za dostaten prokázané. Tyto prahové hodnoty platí pro vtší ást populace s prmrnou citlivostí vi úinkm hluku. S ohledem na individuální rozdíly v citlivosti, je tedy teba pedpokládat možnost tchto úink u citlivjší ásti populace i pi hladinách hluku nižších. Tab.. 39: Prahové hodnoty prokázaných nepíznivých úink hluku - den db /A/ Nepíznivý úinek Kardiovaskulární úinky Zhoršená komunikace eí Pocit obtžování hlukem Mírné obtžování Tab.. 40: Prahové hodnoty prokázaných nepíznivých úink hluku - noc db /A/ Nepíznivý úinek Zhoršená nálada a výkonnost Vnímaná horší kvalita spánku Zvýšené užívání sedativ Pocit obtžování hlukem Zvýšená nemocnost Z tabulek obecn vyplývá, že pi dodržení hygienického limitu 50/40dB ekvivalentní hladiny akustického tlaku v denní/noní dob, se nepedpokládá existence zdravotních rizik hluku pro exponované osoby. Nelze ovšem vylouit možnost urité míry obtžování i úrovní hluku podlimitní v pípad expozice osob se zvýšenou citlivostí vi hluku nebo v pípad hluku se zvýšeným rušivým vlivem, jako je hluk doprovázený vibracemi nebo hluk obsahující nízké frekvenní složky. Nepíjemnjší je též hluk s kolísavou intenzitou nebo obsahující výrazné tónové složky. V hlukové studii byla posouzena akustická situace v okolí trasy navených variant pátení komunikace Kladno východ. Z výše uvedeného vyplývá, že pípadné možné negativní úinky hluku v denní a noní dob po dlouhodobé, tj. minimáln 10leté expozici, vypoteným hladinám hluku L Aeq,T lze u jednotlivých variant oekávat takto: Bušthrad Ve variant 0 v denní dob mže docházet k obtžování hlukem až ke zhoršené komunikaci ei a v noní dob mže být vnímaná horší kvalita spánku. Ve variant A2 dojde ke zlepšení, ve dne na mírné obtžování. - EKOLA group, spol. s r. o. - 89

90 Kladno - Dubí Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ Stavba I a Stavba II Pi porovnání vypotených hodnot pro ECKG, železnici a pouze zámru varianty A1 je patrné, že dominantním zdrojem hluku v denní dob v okolí výpotových bod 9 až 14 a 16 až 18 je zámr varianty A1. Vypotené hodnoty zámru varianty A1 však s velkou rezervou splují hygienické limity hluku (55dB) pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích pro denní dobu. Z hlediska negativních úink se jedná o mírné obtžování. Ve výpotových bodech 15 a 20 je v denní dob dominantnjším zdrojem hluku ECKG. V ostatních výpotových bodech jsou v denní dob píspvky od jednotlivých zdroj hluku obdobné. Dále je z vypotených hodnot patrné, že na akustickou situaci v této ásti Kladna má pomrn velký vliv ostatní automobilová doprava. Pi porovnání vypotených hodnot pro ECKG, železnice a celkové dopravy pro ob varianty vyplývá, že nejdominantnjším zdrojem hluku v ešeném území Kladna v denní dob je celková automobilová doprava, pouze ve výpotovém bod 20 je dominantním zdrojem ECKG. V noní dob je v okolí výpotových bod 10, 11, 13 a 14 dominantním zdrojem hluku ostatní automobilová doprava. Ve výpotových bodech 12, 15 až 18 je v noní dob dominantním zdrojem hluku provoz železnice a ve výpotovém bod 20 je dominantním zdrojem hluku provoz ECKG. V ostatních výpotových bodech jsou v noní dob píspvky od jednotlivých zdroj hluku obdobné. Hlukem posuzovaného zámru ve variant A1 by se nemly projevit žádné nepíznivé úinky hluku ani v denní ani v noní dob pro obyvatele v okolí zámru. Kladno - Kroehlavy V této ásti Kladna dochází v souasné dob k silnému obtžování hlukem v denní dob, jež mže po dlouhodobé expozici u citlivé populace tj. u osob s hypertenzí a ICHS zvýšit zdravotní rizika. Samotný zámr ešený ve variantách A1 a A2 neovlivní celkovou akustickou situaci v tomto ešeném území. Navržená komunikace je situována ve vzdálenosti cca 0,8 km od nejbližších bytových dom s výpotovými body. Ve variant B dochází ke zmn akustické situace v okolí ešených komunikací oproti variant 0 a to až o 10 db (výpotový bod 25 a 26). Shrnutí Z hlediska hodnocení zdravotních rizik expozice hluku lze vyhodnotit variantu A1 (resp. A2) jako nejvhodnjší z posuzovaných variant. Z výsledk výpot v akustické studii vyplývá, že posuzovaným zámrem ve variant A1 dojde ke zmn akustické situace v chránném venkovním prostoru nkterých okolních obytných zástaveb (Bušthrad, Kladno Dubí). Po provedení navržených protihlukových opatení by nemlo docházet posuzovaným zámrem k pekraování hygienických limit a je tedy možné konstatovat, že zmny v akustické situaci jsou akceptovatelné a nemly by zvyšovat zdravotní rizika obyvatel v okolí zámru. Po instalaci protihlukových opatení doporuujeme provést kontrolní mení hluku pro potvrzení vhodnosti opatení. Závr Na základ provedeného vyhodnocení odhadu zdravotních rizik lze vyvodit závr, že v souvislosti s realizací pedkládaného zámru Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno - východ za pedpokladu dodržení doporuení z akustické studie pro fázi výstavby a provozu, nepedstavuje tato aktivita významn zvýšené riziko pro lidské zdraví. - EKOLA group, spol. s r. o. - 90

91 Sociáln ekonomické vlivy Dle výsledk dopravní studie zpracované firmou CityPlan s. r. o. (píloha. 5) dojde zprovoznním pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ k mírnému snížení intenzit nákladní dopravy na ulicích Libušina, Dukelských hrdin, Generála Klapálka a Kroehlavská. Zprovoznním pátení komunikace bude zjednodušena dostupnost prmyslové zóny Kladno východ a její napojení na silnice vyšších tíd. To lze považovat za pínos pro obyvatelstvo žijící v blízkosti stávajících dopravn siln zatížených komunikací. ást dopravních intenzit bude z okolních zatížených komunikací pesunuta na plánovanou pátení komunikaci v prmyslové zón. Lze pedpokládat, že po oekávaném zpístupnní stávajícího areálu sochorové válcovny Tineckých železáren, by stávající komunikace v areálu byla využívána pro prjezd vozidel z prmyslové zóny Kladno východ. Tato vozidla by však jezdila po konstrukn nevyhovující komunikaci bez úprav povrchu vozovky a bez protihlukových opatení. V pípad, že bude realizován zámr pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ, dojde k úprav povrchu vozovky a k realizaci píslušných ochranných opatení vzhledem k dotené obytné zástavb. 2. Vlivy na ovzduší a klima Imisní limity Imisní limity jsou dány zákonem. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, resp. naízením vlády. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší s platností od Tab.. 41: Imisní limity vybraných zneišujících látek a pípustné etnosti jejich pekroení Zneišující látka Doba prmrování Hodnota imisního limitu Pípustná etnost pekroení za rok Oxid siiitý 1 hodina 350 µg.m Oxid siiitý 24 hodin 125 µg.m -3 3 Oxid uhelnatý maximální denní osmihodinový prmr 10 mg.m -3 - Suspendované ástice PM hodin 50 µg.m Suspendované ástice PM 10 1 kalendání rok 40 µg.m -3 - Olovo 1 kalendání rok 0,5 µg.m -3 - Tab.. 42: Imisní limity oxidu dusiitého a benzenu a pípustné etnosti jejich pekroení s platností od Zneišující látka Doba prmrování Hodnota imisního limitu Pípustná etnost pekroení za rok Oxid dusiitý 1 hodina 200 µg.m Oxid dusiitý 1 kalendání rok 40 µg.m EKOLA group, spol. s r. o. - 91

92 Zneišující látka Doba prmrování Hodnota imisního limitu Pípustná etnost pekroení za rok Benzen 1 kalendání rok 5 µg.m -3 - Tab.. 43: Meze tolerance imisních limit oxidu dusiitého a benzenu Zneišující látka Doba prmrování Oxid dusiitý 1 hodina 40 µg.m µg.m µg.m µg.m -3 Oxid dusiitý 1 kalendání rok 8 µg.m -3 6 µg.m -3 4 µg.m -3 2 µg.m -3 Benzen 1 kalendání rok 4 µg.m -3 3 µg.m -3 2 µg.m -3 1 µg.m -3 Fáze provozu V Rozptylové studii (píloha. 2) jsou presentovány píspvky k imisní zátži zpsobené provozem posuzovaného investiního zámru Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ, Stavba I a Stavba II rozlenné dle jednotlivých dopravních variant. V roce 2020 za pedpoklad daných pro výpoet emisní vydatnosti zdroje (dopravní studie, emisní faktory, EURO 3 a rychlost 50 km/hod) byly vyhodnoceny píspvky k imisní zátži pro polutanty NO 2, CO, benzen, PM 10. V následujících odstavcích jsou uvedeny maximální píspvky k imisní zátži pro jednotlivé polutanty ve variantách 0, A1, A2, B. Tab.. 44: Maximální píspvky pro jednotlivé polutanty ve variant 0 Varianta 0 Polutant Maximální hodinové koncentrace [µg.m -3 ] Referenní bod Prmrné roní koncentrace [µg.m -3 ] Referenní bod NO 2 2, , CO 18,406 * 20 1, Benzen 1, , PM 10 0, , * maximální 8-mi hodinová koncentrace Tab.. 45: Maximální píspvky pro jednotlivé polutanty ve variant A1 - EKOLA group, spol. s r. o. - 92

93 Varianta A1 Polutant Maximální hodinové koncentrace [µg.m -3 ] Referenní bod Prmrné roní koncentrace [µg.m -3 ] Referenní bod NO 2 2, , CO 18,508 * 20 1, Benzen 1, , PM 10 0, ,0117 3, 22 * maximální 8-mi hodinová koncentrace Tab.. 46: Maximální píspvky pro jednotlivé polutanty ve variant A2 Varianta A2 Polutant Maximální hodinové koncentrace [µg.m -3 ] Referenní bod Prmrné roní koncentrace [µg.m -3 ] Referenní bod NO 2 2, , CO 19,351 * 20 1, Benzen 1, , PM 10 0, ,0118 3,22 * - maximální 8-mi hodinová koncentrace Tab.. 47: Maximální píspvky pro jednotlivé polutanty ve variant B Varianta B Polutant Maximální hodinové koncentrace [µg.m -3 ] Referenní bod Prmrné roní koncentrace [µg.m -3 ] Referenní bod NO 2 2, , CO 22,458 * 22 1, Benzen 1, , PM 10 0, , * - maximální 8-mi hodinová koncentrace Z vyhodnocení jednotlivých variant vyplývá, že nejnižší píspvek pro polutant oxid dusiitý ke stávající imisní zátži pedstavuje Varianta A1 pro ukazatel maximální hodinová koncentrace i prmrná roní koncentrace. Z hlediska vyhodnocení jednotlivých variant vyplývá, že nejnižší píspvek pro polutant oxid uhelnatý ke stávající imisní zátži pedstavuje Varianta 0 pro ukazatel maximální hodinová koncentrace i prmrná roní koncentrace. Výše píspvku je s ohledem na daný imisní limit pro 8-mi hodinovou koncentraci zanedbatelná. - EKOLA group, spol. s r. o. - 93

94 Z hlediska vyhodnocení jednotlivých variant vyplývá, že nejnižší píspvek pro polutant benzen ke stávající imisní zátži pedstavuje Varianta A1 pro ukazatel maximální hodinová koncentrace i prmrná roní koncentrace. Z hlediska vyhodnocení jednotlivých variant vyplývá, že nejnižší píspvek pro polutant suspendované ástice PM 10 ke stávající imisní zátži pedstavuje Varianta 0 pro ukazatel maximální hodinová koncentrace i prmrná roní koncentrace. Rozdíl ve vyísleném píspvku proti Variant A1 je zanedbatelný. S ohledem na výše uvedené hodnocení píspvk k imisní zátži doporuuji k realizaci Varianty A1, která bude znamenat snížení prjezd dopravy centrem msta Kladna pesunutím ásti dopravy do prmyslové zóny a tím i pedpokládané snížení imisní zátže vlivem dopravy. Pi porovnání vypoítané imisní zátže území pro Variantu A1 s imisními limity dané Naízením vlády. 597/2006 Sb. je možné v lenní pro jednotlivé polutanty konstatovat následující: Vyhodnocení píspvk oxidu dusiitého NO 2 k imisní zátži zájmového území Pro NO 2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roní aritmetický prmr ve vztahu k ochran zdraví obyvatelstva hodnotou 40 µg.m -3 a 200 µg.m -3 ve vztahu k maximální hodinové koncentraci. Nejvyšší píspvek k imisní zátži NO 2 byl vyíslen pro Variantu A1 pro maximální hodinové koncentrace ve výši 2,758 µg.m -3 což pedstavuje 1,38 % imisního limitu a pro prmrné roní koncentrace ve výši 0,1510 µg.m -3 což pedstavuje pouze 0,38 % imisního limitu. Obecn lze vyslovit závr, že samotné píspvky posuzovaného zámru jsou minimální a nezpsobují pekroení imisních limit pro oxid dusiitý. Vyhodnocení píspvk oxidu uhelnatého CO k imisní zátži zájmového území Pro CO je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro prmrnou 8-mi hodinovou koncentraci ve vztahu ke zdraví obyvatel na hodnotou µg.m -3. Nejvyšší píspvek k imisní zátži byl vyíslen pro maximální 8-mi hodinové koncentrace ve výši 18,508 µg.m -3, který pedstavuje 0,18 % imisního limitu. Lze vyslovit závr, že samotné píspvky posuzovaného zámru ovlivní stávající imisní zátž v zájmovém území minimáln a nezpsobují pekroení imisních limit pro oxid uhelnatý. Vyhodnocení píspvk benzenu C 6 H 6 k imisní zátži zájmového území Pro benzen je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro prmrnou roní koncentraci ve vztahu ke zdraví obyvatel na hodnotou 5 µg.m -3. Nejvyšší píspvek k imisní zátži byl vyíslen pro prmrnou roní koncentraci ve výši 0,0858 µg.m -3, který pedstavuje 1,7 % imisního limitu. Lze vyslovit závr, že samotné píspvky posuzovaného zámru ovlivní stávající imisní zátž v zájmovém území minimáln a nezpsobují pekroení imisních limit pro benzen. Vyhodnocení píspvk suspendovaných ástic PM 10 k imisní zátži zájmového území - EKOLA group, spol. s r. o. - 94

95 Pro suspendované ástice PM 10 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro prmrnou roní koncentraci ve vztahu ke zdraví obyvatel na hodnotou 40 µg.m -3 a pro prmrné denní koncentrace 50 µg.m -3. Nejvyšší píspvek k imisní zátži byl vyíslen pro prmrnou roní koncentraci ve výši 0,0117 µg.m -3, který pedstavuje 0,03 % imisního limitu. Jak vyplývá z výsledk imisního monitoringu, v posuzovaném území již dochází k pekraování imisního limitu pro suspendované ástice PM 10. Lze vyslovit závr, že samotné píspvky posuzovaného zámru ovlivní stávající imisní zátž v zájmovém území minimáln a to zejména z dvodu, že se nejedná o umístní nového zdroje zneišování do území, ale vlastn o pesun ásti dopravy mimo centrum msta Kladna do prmyslové zóny. Závr Z vyhodnocení píspvk k imisní zátži pro jednotlivé varianty vyplývá, že nejvhodnjší je varianta 0 a varianta A1. K realizaci lze doporuit variantu A1, která bude oproti variant 0 znamenat snížení prjezd dopravy centrem msta Kladna pesunutím ásti dopravy do prmyslové zóny a tím i pedpokládané snížení imisní zátže vlivem dopravy. Vliv posuzovaného zámru Pátení komunikace v prmyslové zón Kladno východ, Stavba I a Stavba II je malý a z hlediska ochrany ovzduší (z hlediska imisní zátže) lze vyhodnotit tento zámr jako málo významný, který nezpsobí zhoršení kvality ovzduší v posuzované lokalit. Fáze výstavby Pi porovnání vypoítané imisní zátže území pro etapu výstavby navrhované pátení komunikace s imisními limity danými Naízením vlády. 597/2006 Sb. je možné pro jednotlivé polutanty konstatovat následující: Vyhodnocení píspvk oxidu dusiitého NO 2 k imisní zátži zájmového území Pro NO 2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roní aritmetický prmr ve vztahu k ochran zdraví obyvatelstva hodnotou 40 µg.m -3 a 200 µg.m -3 ve vztahu k maximální hodinové koncentraci. Nejvyšší píspvek k imisní zátži NO 2 byl pro maximální hodinové koncentrace vyíslen ve výši 8,361 µg.m -3 což pedstavuje 4,2 % imisního limitu a pro prmrné roní koncentrace ve výši 0,706 µg.m -3 což pedstavuje pouze 1,8 % imisního limitu. Vyhodnocení píspvk oxidu uhelnatého CO k imisní zátži zájmového území Pro CO je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro prmrnou 8-mi hodinovou koncentraci ve vztahu ke zdraví obyvatel na hodnotou µg.m -3. Nejvyšší píspvek k imisní zátži byl pro maximální 8-mi hodinové koncentrace vyíslen ve výši 5,382 µg.m -3, což pedstavuje 0,05 % imisního limitu. Vyhodnocení píspvk benzenu C 6 H 6 k imisní zátži zájmového území Pro benzen je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro prmrnou roní koncentraci ve vztahu ke zdraví obyvatel na hodnotou 5 µg.m -3. Nejvyšší píspvek k imisní zátži byl pro prmrnou roní koncentraci vyíslen ve výši 0,0071 µg.m -3, což pedstavuje 0,14 % imisního limitu. Vyhodnocení píspvk suspendovaných ástic PM 10 k imisní zátži zájmového území - EKOLA group, spol. s r. o. - 95

96 Pro suspendované ástice PM 10 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro prmrnou roní koncentraci ve vztahu ke zdraví obyvatel na hodnotou 40 µg.m -3 a pro prmrné denní koncentrace 50 µg.m -3. Nejvyšší píspvek k imisní zátži byl pro prmrnou roní koncentraci vyíslen ve výši 1,933 µg.m -3, což pedstavuje 4,8 % imisního limitu. Jak vyplývá z výsledk imisního monitoringu, v posuzovaném území již dochází k pekraování imisního limitu pro suspendované ástice PM 10. Lze vyslovit závr, že samotné píspvky zpsobené výstavbou navrhované páetní komunikace ovlivní stávající imisní zátž v zájmovém území, ale pouze doasn. Vliv suspendovaných ástic lze bhem etapy výstavby minimalizovat pomocí režimových opatení (nap. nepotebnou zeminu deponovat na konené místo uložení, dále v pípad suchého vtrného poasí zvlhovat zásoby sypkých hmot atd.) Lze vyslovit závr, že samotné píspvky posuzovaného zámru ovlivní stávající imisní zátž v zájmovém území minimáln a nezpsobují pekroení imisních limit pro oxid dusiitý, oxid uhelnatý a benzen. Ovlivnní stávající imisní zátže vlivem suspendovaných ástic PM 10 bude asov omezené a lze jej minimalizovat opateními navrženými v kapitole D. IV dokumentace. 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Hygienické limity Zjištný stav akustické situace v území (a už na základ mení i výpot) se od ervna 2006 posuzuje na základ naízení vlády. 148/2006 Sb., o ochran zdraví ped nepíznivými úinky hluku a vibrací. Na základ tohoto naízení jsou stanoveny limity nejvýše pípustných hodnot hluku ve vnitním a venkovním prostedí. Dsledky pro ešení studie Pro chránné venkovní prostory staveb ve smyslu 30 odstavce 3, vyplývají z dikce naízení vlády. 148/2006 Sb následující hygienické limity hluku: Základní hladina hluku je L Aeq,16h = 50 db pro den a L Aeq,8h = 40 db pro noc. Zpsob využití území Den Noc Chránné venkovní prostory staveb v blízkosti pozemních komunikací se starou hlukovou zátží 70 db 60 db Chránné venkovní prostory staveb v blízkosti hlavních komunikací 60 db 50 db Chránné venkovní prostory staveb v blízkosti pozemních komunikací 55 db 45 db Chránné venkovní prostory staveb v blízkosti železnice 55 db 50 db Chránné venkovní prostory staveb v ochranném pásmu drah 60 db 55 db Chránné venkovní prostory staveb zasažené hlukem ze stacionárních zdroj 50 db 40 db Pro chránné venkovní prostory ve smyslu 30 odstavce 3, vyplývají z dikce naízení vlády.148/2006 Sb. následující hygienické limity hluku: - EKOLA group, spol. s r. o. - 96

97 Základní hladina hluku je L Aeq,16h = 50 db pro den a L Aeq,8h = 50 db pro noc Zpsob využití území Den Noc Chránné venkovní prostory se starou hlukovou zátží 70 db 70 db Chránné venkovní prostory v blízkosti hlavních komunikací 60 db 60 db Chránné venkovní prostory v blízkosti pozemních komunikací 55 db 55 db Chránné venkovní prostory v blízkosti železnice 55 db 55 db Chránné venkovní prostory v ochranném pásmu drah 60 db 60 db Chránné venkovní prostory zasažené hlukem ze stacionárních zdroj 50 db 50 db Pro chránné vnitní prostory staveb vyplývají z dikce naízení vlády. 148/2006 Sb. hygienické limity hluku: Základní hladina hluku je L Aeq,16h = 40 db pro den a L Aeq,8h = 30 db pro noc. Zpsob využití objektu Den Noc Obytné místnosti 40 db 30 db Obytné místnosti v blízkosti hlavních pozemních komunikacích 45 db 35 db (stavby navržené, dokonené a zkolaudované ped dnem nabytí úinnosti tohoto naízení) Obytné místnosti v ochranném pásmu drah 45 db 35 db (stavby navržené, dokonené a zkolaudované ped dnem nabytí úinnosti tohoto naízení) Hluk z provozu zámru Stav akustické situace ve výhledu roku 2020 byl zjišován výpotovým postupem v programu CADNA/A. Ve výpotech byly jednotlivé lokality (Bušthrad, Kladno Dubí a Kladno Kroehlavy) posuzovány pro následující varianty. Varianta - Stávající stav - Stav v roce 2007 se stávající komunikaní sítí. Varianta 0 - Stav v roce 2020 se stávající komunikaní sítí, bez navrhované pátení komunikace. Varianta A1 - Stav v roce 2020 po dokonení navrhované pátení komunikace. Varianta A2 - Stav v roce 2020 po dokonení navrhované pátení komunikace s napojením na komunikaci I/61 s uvažovaným odsunutím kižovatky v lokalit Bušthrad u vodojemu dle ÚP VÚC. Varianta B - Stav v roce 2020 s realizací spojky Dubská I/61 dle územního plánu msta Kladno. Pro jednotlivé hodnocené varianty v roce 2020 bylo provedeno vyhodnocení ekvivalentních hladin akustického tlaku A v kontrolních bodech u obytné zástavby. V pípad pekroení hygienických limit hluku z automobilového provozu na nových nebo nov upravených komunikacích, byla v chránném venkovním prostoru u sledované zástavby navržena protihluková opatení. Na následujících obrázcích je znázornno umístní kontrolních výpotových bod. - EKOLA group, spol. s r. o. - 97

98 Obr.. 10: Umístní kontrolních výpotových bod v obci Bušthrad VB8 VB7 VB6 VB5 Bušthrad VB4 VB3 VB2 VB1 Zdroj: - EKOLA group, spol. s r. o. - 98

99 Obr.. 11: Umístní kontrolních výpotových bod ve mst Kladno Dubí (Dí) Kladno - Dubí VB20 VB19 VB18 VB17 VB15 VB16 VB13 VB14 VB12 VB9 VB11 VB10 Zdroj: - EKOLA group, spol. s r. o. - 99

100 Obr.. 12: Umístní kontrolních výpotových bod ve mst Kladno Kroehlavy VB26 VB25 VB24 VB23 VB22 VB21 Zdroj: V následující tabulce jsou uvedeny vypotené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro den a noc v kontrolních bodech (stav bez protihlukových opatení). Tab.. 48: Vypotené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, L Aeq,T v kontrolních bodech v blízkosti komunikací bez PHC Výpotové body Výška [m] Stávající stav Varianta 0 Celkem* Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L Aeq,T [db] Varianta A1 Pouze zámr* Varianta A2 - celkem Celkem* Varianta B Pouze zámr* DEN NOC DEN NOC DEN NOC DEN NOC DEN NOC DEN NOC DEN NOC Bušthrad VB1 3 66,1 58,5 63,2 56,4 63,2 56,4 36,9 29,9 56,5 49,7 63,2 56,5 0 0 VB1 6 67,5 59,9 64,6 57,9 64,6 57,8 38,6 31,5 57,0 50,2 64,6 57,9 0 0 VB2 3 65,5 57,9 62,7 55,9 62,6 55,9 43,8 36,7 55,7 48,7 62,7 55,9 0 0 VB2 6 67,0 59,4 64,1 57,4 64,1 57,3 44,3 37,2 56,1 49,2 64,1 57, EKOLA group, spol. s r. o