b) Konstrukční prvek - sloup, stožár, osvětlovací výložník, konzole, převěs sloužící k upevnění svítidla.

Transkript

1 METODICKÝ POKYN Pr žadatele dtaci na reknstrukci veřejnéh světlení z Nárdníh prgramu Živtní prstředí (NPŽP) v rámci výzvy č. 9/2018 (pdpra bcí v nárdních parcích)

2 Obsah Obsah Úvd Názvslví, přehled pjmů Sučásti kncepčníh řešení VO... 3 A. Pasprt VO... 4 B. Základní plán VO... 4 C. Plán bnvy VO... 4 D. Standardy VO Dkumenty nezbytné pr prvz VO... 5 A. Přehled zatřídění kmunikací... 5 B. Ppis vlastnstí světlvací sustavy... 6 C. Specifikace barvy světla... 7 D. Prtkl měření aktuálníh stavu světlení kmunikací... 7 E. Prtkl věření světlensti pzemních kmunikací... 9 F. Pasprt VO G. Zprávy revizi elektrických zařízení H. Záznamy hspdaření s elektricku energií (kntrlní prpčty reálnsti sptřeby a prvzu VO) 13 I. Plán údržby VO Pdklady pr reknstrukci světlvací sustavy A. Prjektvá dkumentace a její náležitsti B. Rzpčet investiční akce C. Světelně technické výpčty Přehled pvinných přílh žádsti dtaci (technickéh charakteru) A. Energetický psudek a energetický audit B. Rzpčet investiční akce (pdle ptřeb NPŽP s rzdělením na způsbilé a nezpůsbilé výdaje).. 20 C. Pasprty VO D. Přehled zatřídění kmunikací Seznam dpvídající legislativy a dkazy na relevantní infrmace Přílhy Přílha č. 1 Způsbilé a nezpůsbilé výdaje Přílha č. 2 Ukázka rzpčtu pr ptřeby NPŽP... 23

3 1. Úvd Veřejné světlení (dále v textu značen jen VO) je technicku infrastrukturu, jejímž účelem je zajistit světlení veřejných prstr měst a bcí během nci. Jeh účelem je zajistit bezpečnst sb phybujících se nčním městem, zárveň musí dbát na minimalizaci negativníh vlivu veřejnéh světlení na zdraví lidí a přírdu. Veřejné světlení ddržuje kvalitu světlení dpravníh prstru na základě prváděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., kteru se prvádí zákn pzemních kmunikacích. V suladu s ustanvením 25 tét vyhlášky se dálnice a silnice vždy světlují v zastavěném území bcí v suladu s nrmu ČSN EN Účelem tht metdickéh pkynu je seznámit zástupce měst a bcí s pravidly efektivníh světlvání kmunikací při sučasném zajištění kvalitníh světlení pzemních kmunikací a snížení negativníh vlivu světlení na zdraví lidí a přírdu. 2. Názvslví, přehled pjmů Pr ptřeby srzumitelnsti tht textu jsu vysvětleny některé pjmy: a) Intravilán - zastavěné území vymezené územně plánvací dkumentací neb pstupem pdle stavebníh zákna (viz 59 a 60 SZ). Nemá-li bec takt vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část bce vymezená k (viz také zastavěné území ). b) Knstrukční prvek - slup, stžár, světlvací výlžník, knzle, převěs služící k upevnění svítidla. c) Řídicí systém - prvky služící ke spínání světlvací sustavy a případné regulaci intenzity svitu včetně mnitringu stavu. d) Sustava veřejnéh světlení - subr tvřící vlastní svítidla, knstrukční připevňvací prvky, stžáry, vedení (pdzemní, nadzemní), rzvaděče včetně jejich výzbrje zajišťující jištění, spínání, měření, regulaci atp. e) Světelné míst - každý stavební prvek v světlvací sustavě (stžár, světlvací výlžník, knzle, převěs) vybavený jedním neb více svítidly. f) Svítidl - zařízení, které rzděluje, filtruje neb mění světl vyzařvané jedním neb více světelnými zdrji a bsahuje, krmě zdrjů světla samtných, všechny díly ptřebné pr upevnění a chranu zdrjů a v případě ptřeby i pmcné bvdy, včetně jejich připjení k elektrické síti. 3. Sučásti kncepčníh řešení VO Smyslem zpracvání a definvání kncepce VO je kmplexní řešení veřejnéh a architekturníh světlení měst a bcí a definvání závazných pžadavků a technických parametrů pr buducí reknstrukce, mdernizace a rzvj VO ze strany města veducích k předem pžadvanému cíli. Kncepce VO se p schválení Zastupitelstvem města / bce stává závazná pr subjekty, které musí ddržvat definvané 3/24

4 pžadavky a parametry: a) prjektanti zpracvání prjektvé dkumentace, b) zástupci měst a bcí zpracvání zadávacích pdmínek veřejných zakázek a výběr ddavatelů (prjektant, realizátr a případně prvzvatel), c) realizační splečnsti realizace staveb VO, d) stavební úřad uvádění staveb d prvzu (klaudace staveb), e) prvzvatele správa a prvz VO. Kncepce VO je chápána jak subr dkumentů, které řeší, jak má vypadat nční pdba města či bce. Těmit dkumenty jsu: pasprt VO základní plán VO plán bnvy VO standardy VO Pasprt VO Pasprty ppisují sučasný stav VO a bsahují infrmace jedntlivých prvcích světlvací sustavy (identifikační, plhpisné, technické, prvzní a další), jejím napájení a vládání. Základní plán VO Základní plán definuje představu způsbu světlení a nčním vzhledu. Obsahuje infrmace světelně technických a fyzických parametrech světlvací sustavy pr jedntlivé veřejné kmunikace a prstry. Je pdkladem pr navazující prjektvu dkumentaci. Minimální rzsah Základníh plánu VO je zatřídění kmunikací d tříd světlení, ppis vlastnstí světlvací sustavy a specifikace barvy světla. Plán bnvy VO Plán bnvy definuje, jakým způsbem má být prváděna bnva VO v suladu se Základním plánem světlení, stanvuje ptřebné investiční náklady a bsahuje návrh systému bnvy VO, včetně specifikace následné nárčnsti na prvzní náklady. Je t dkument určený k plánvání investic d VO. Standardy VO Ppisují standardy prací, tedy pstupy při prjektvání, realizaci a údržbě VO. Dále stanvují standardy prvků VO, pužívané při bnvě a údržbě. 4/24

5 Sučástí řešení kncepce VO jsu také prblematika rušivéh světla 1, energetická nárčnst a prvzní a investiční náklady. 4. Dkumenty nezbytné pr prvz VO Pr zajištění prvzu VO je nezbytná sada dkumentů, které stanvují pravidla a způsb prvzu sustavy VO. Přehled zatřídění kmunikací Zatřídění kmunikací d tříd světlení ve městě vychází z platné nrmy CEN/TR Každé kmunikaci (případně jejím úsekům) s přiřazenu třídu světlení jsu dle ČSN EN definvány pžadavky na světlení. VO světluje kmunikace v následujících třech skupinách tříd: - Třídy M: Vztahují se na řidiče mtrvých vzidel phybujících se střední až vysku pvlenu rychlstí. - Třídy C: Vztahují se na řidiče mtrvých vzidel a jiné uživatele pzemní kmunikace v knfliktních blastech, jak jsu např. bchdní třídy, slžitější křižvatky, kružní křižvatky, úseky, kde se tvří dpravní zácpy, atd. Je také mžn je pužít v blastech pužívaných chdci a cyklisty, jak jsu např. pdchdy a pdjezdy. - Třídy P: Jsu určeny pr pěší a cyklisty phybující se p kmunikacích pr pěší neb cyklisty, Obrázek 1: Ukázka zatříděných kmunikací v bci 1 vč. aspektů minimalizují negativní vliv mdré slžky světla veřejnéh světlení na lidské zdraví a přírdu. 5/24

6 zpevněných krajnicích a statních částech pzemních kmunikací, které leží dděleně neb pdél jízdníh pásu, p kmunikacích v sídelních útvarech, pěších zónách, parkvacích plchách, šklních dvrech apd. Zatřídění kmunikací bývá zpravidla graficky vyznačen v mapvém pdkladu a sumárně uveden v tabulce, kde je definván příslušný úsek kmunikace, jeh délka a zatřídění. Ppis vlastnstí světlvací sustavy Území města / bce je rzdělen d základních zón a specifických blastí. Rzdělení města d zón a specifických blastí je prveden pr přesné specifikvání buducíh vzhledu a účelu VO. Navržený typ světlení má za úkl svým vzhledem ve dne a způsbem světlení v nci tyt prstry vzájemně vizuálně ddělit. Obrázek 2: Rzdělení území města d zón a blastí (příklad) 6/24

7 Tabulka 1: Vlastnsti světlvací sustavy (ukázka) Typ svítidla a stžáru Barva svítidla a stžáru Výška stžáru Úrveň jasů Charakter světlení Zóna 1 Dekrační, histrické Tmavě šedá D 6 m Střední až vyská Specifická blast zóny 1 Technická Tmavě šedá D 10 m Střední až vyská Nvé: bez Rezidenční Zóna 2 Technická barevné úpravy, stžáry pzink, stávající: světle blasti d 8 m, průjezdní hlavní silnice Nízká až střední šedá d 10 m Specifická blast zóny 2 Dekrační, designvé Světle šedá, imitace dřeva D 5 m střední Sučástí vlastnstí světlvací sustavy jsu i pravidla či dpručení pr regulaci VO. Minimálním rzsahem regulace VO je stanvení časvéh harmngramu regulace, který definuje pr jedntlivé zóny a nční časy úrvně regulace VO. K regulaci by měl djít nejpzději v dbě nčníh klidu. Regulace může být stanvena např. mezi sumrak a rzednění 7.00 (v průmyslvých blastech např. v 5.00). Specifikace barvy světla S rzvjem LED světlení je sučástí kmplexníh řešení stanvení barvy světla (teplty chrmatičnsti uváděné v Kelvinech [K]) každé kmunikace. V prjektech realizvaných v rámci výzvy č. 9/2018 NPŽP musí být specifikace barvy světla v suladu s pdmínkami tét výzvy. Prtkl měření aktuálníh stavu světlení kmunikací Správce a prvzvatel VO je pvinen světlit kmunikace dle nrmativních hdnt v suladu s pžadavky prváděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb. Splnění tét pvinnsti je nutné minimálně 1 za 4 rky kntrlvat a t měřením aktuální úrvně světlensti kmunikací v prvnání s pžadavky nrmy ČSN EN Výstupem je prtkl měření světlensti kmunikací se stanvením splnění nrmativních pžadavků. Prtkl může být zpracván pr lepší názrnst i v mapvé pdbě. 7/24

8 Obrázek 3: Ukázka grafickéh výstupu vyhdncení světlensti 8/24

9 Prtkl věření světlensti pzemních kmunikací V případě reknstrukce VO, kdy je prjekt pdpřen v rámci výzvy č. 9/2018 NPŽP, je žadatel pvinen p realizaci zpracvat Prtkl věření světlensti pzemních kmunikací, který předkládá splu se Závěrečným vyhdncení akce. Účelem světelně-technickéh měření je zjištění parametrů světelných vlastnstí světlvací sustavy p její bnvě. Výstupem z měření je světelně-technický prtkl, tzv. prtkl světlensti kmunikace, který deklaruje splnění neb nesplnění všech pdstatných kritérií/pdmínek dle výzvy č. 9/2018 NPŽP: a) Žádná část světelnéh tku vyzařvanéh svítidlem nesmí směřvat nad vdrvnu rvinu prcházející středem svítidla; b) Úrveň světlení neb jasu kmunikace nesmí překrčit hdnty pžadvané nrmu ČSN EN více než 30 %; c) Teplta chrmatičnsti vyzařvanéh světla všech svítidel, která jsu předmětem pdpry, musí být rvn neb nižší než K. Vlastnstí světlvací sustavy p její bnvě rvněž musí splňvat platné nrmy, zejména se jedná : a) ČSN EN b) ČSN c) ČSN EN Měření musí prvést dbrně způsbilá firma, sba neb sby, s certifikací v měření světelných parametrů veřejnéh světlení. Měření musí být prveden kalibrvanými přístrji (např. jasměr, jasvá kamera, luxmetr, spektrmetr, laservý měřič apd.), jejichž datum pslední kalibrace nebude starší, než předepisuje nrma pr daný typ přístrje. Při měření by měl být ddržen následující pstup (záznam, zjištění, určení, měření) pr každý referenční úsek, kdy by se měl prvěřit neb prvést následující: 1. Atmsférické a vizuální pdmínky, 2. Teplta a vlhkst vzduchu, 3. Napětí na RVO, prud na patě stžáru (případně infrmace pskytnuté prgramem při vzdálené správě), 4. Mřížka měřenéh ple při měření světlensti, 5. Ptřebné vzdálensti, 6. Úrveň a rzlžení jasů v referenčním úseku, 7. Hrizntální světlenst, 8. Teplta chrmatičnsti určená dle údajů uváděných výrbcem svítidla / světelnéh zdrje. 9/24

10 Prtkl věření světlensti musí mim jiné bsahvat: - identifikaci bjednavatele (bce); - identifikaci zpracvatele prtklu; - údaje měřeném úseku; - údaje svítidlech a světelných zdrjích; - výsledky měření (nejlépe frmu přehledných tabulek); - ftdkumentaci; - závěr zpracvatele (vyhdncení, zda světlení kmunikace je v suladu s pžadavky pdle jejíh zatřídění a s pdmínkami příslušnéh Prgramu 2 ); - určení a důvdnění příčin případných dchylek; - další infrmace, které zpracvatel pvažuje za důležité a které bývají sučástí běžnéh světelnětechnickéh prtklu; - kalibrační list; - certifikát způsbilsti. Dpručená cena měření v Kč bez DPH Pčet úseků d Cena/úsek , , , ,- 60 a více 2 200,- Náklad na vypracvání prtklu věření světlensti je způsbilým výdajem, který bude hrazen v subru technických dkumentů. Technické dkumenty budu hrazeny ve výši 50 % z ceny za subr, maximálně však 50 tis. Kč. 2 Tc je nutné dlžit údaji uváděnými výrbcem svítidla, světelnéh zdrje. 10/24

11 Pasprt VO Pasprt VO tvří jeden ze základních pilířů při tvrbě Kncepce VO a je pžadvaný stavebním záknem (č. 183/2016 Sb.). Pasprt VO je evidencí, která bsahuje infrmace jedntlivých prvcích světlvací sustavy VO. Pr jedntlivé prvky bsahuje infrmace plze, technických parametrech, identifikační údaje, záznamy výměnách, stáří apd., nejen vlastních světelných míst, ale také příslušných elektrických rzvdů VO. Pasprt tvří datvá a mapvá část. Pasprt VO služí jak pdklad při reknstrukcích a bnvách stávajících sustav VO včetně zpracvání energetických auditů neb psudků. Pskytuje auditrvi neb prjektantvi dstatečný brázek sustavě VO jeh gemetrii vzhledem k světlvanému prstru, výšce stžárů, umístění svítidel včetně jejich příknu. Pasprt VO bsahuje zpravidla následující části: GIS mapvá část pasprtu VO, karta zařízení evidence ppisných infrmací k místu umístění stžáru VO včetně evidence záknných lhůt revizí, prhlídek a dalších pravidelných činnstí, charakteristika svítidel typy svítidel a jejich příkny, typy světelných zdrjů a jejich příkny, knstrukční prvky ppis jedntlivých částí stžáru VO včetně evidence stáří jedntlivých prvků, dplňky evidence zařízení, které jsu na stžáru VO připevněny (značníky ulic, bezpečnstní kamery, reklamy apd.), aktualizace pasprtu VO záznam infrmací, které aktualizují infrmace na Kartě zařízení, Knstrukčních prvcích neb Dplňcích, karta dběrnéh místa evidence ppisných infrmací dběrném místu, trasy a druh napájecíh vedení VO kabelvé zemní, nadzemní, např. AlFe, AES apd., náklady dběrnéh místa - záznam nákladů za sptřebvanu elektricku energii z bdržených faktur pdklady pr hdncení hspdaření s energií (sledvání plánvané sptřeby se skutečnstí). Pasprtizace je základem efektivní správy VO; nesmí být ani příliš detailní (drahá na přízení a údržbu), avšak ani hrubá (nedstatečná). Aktualizace pasprtu VO Při přízení pasprtu VO je nutné zajistit i pravidelnu aktualizaci pasprtu VO. Aktualizaci lze zajistit přím v databázi prstřednictvím zaměstnanců bce, prvzvatele VO (technické služby, externí prvzvatele) neb externě prstřednictvím správce pasprtu VO (hrmadný exprt činnstí, které se na zařízení VO realizvaly za určité časvé bdbí). Rzsah využití pasprtu VO Využití pasprtu VO v rámci každdenní práce neb při přípravě pdkladů pr bnvu zařízení neb tvrbu energetických auditů je rzmanité lze využít bě části pasprtu zařízení a t databázvu i mapvu část. 11/24

12 Způsb využívání pasprtů úzce suvisí s kvalitu a důkladnstí zajišťvání prvzu VO. Zprávy revizi elektrických zařízení Účelem revize elektrických zařízení je věřvání jejich stavu z hlediska bezpečnsti. Pžadavky bezpečnsti se pvažují za splněné, pkud elektrické zařízení dpvídá z hlediska bezpečnsti příslušným ustanvením nrem. Výchzí revize Nvá elektrická zařízení je mžn uvést d prvzu jen tehdy, byl-li jejich stav z hlediska bezpečnsti věřen výchzí revizí, ppř. věřen a dlžen dkladem v suladu s pžadavky stanvenými zvláštními právními předpisy. Pravidelné revize Prvzvaná elektrická zařízení musí být pravidelně revidvána nejpzději ve lhůtách stanvených nrmu. Lhůta pr prvádění peridických revizí je dvzena z ČSN ve vztahu k umístění elektrickéh zařízení ve venkvním prstředí pr VO je lhůta pravidelných revizí stanvena na 4 rky. Peridická revize musí být prvedena nejpzději v rce, d kteréh spadá knec stanvené lhůty d dby pslední revize. Revize musí být prvedena puze revizním technikem s kvalifikací pdle 9 vyhlášky č. 50/78 Sb. a s platným stupněm právněním k revizní činnsti vydaným Technicku inspekcí ČR. Sučástí pravidelné revize musí být: určení druhu revize (výchzí, pravidelná), vymezení rzsahu revidvanéh elektrickéh zařízení, supis pužitých přístrjů, supis prvedených úklů (prhlídky, měření a zkušky), supis zjištěných závad, datum zahájení a uknčení revize, vypracvání a předání revizní zprávy, jmén a pdpis revizníh technika s jeh evidenčním číslem, naměřené hdnty, pkud nejsu bsaženy v dkladech pužitých pr sestavení revizní zprávy, sučástí pravidelné revize je vždy přízení schématu skutečnéh zapjení VO, ppřípadě zákresu prvedených změn d pslední revize. Zjištěné revizní závady musí být prvzvatelem dstraněny ve lhůtě stanvené revizním technikem. Je nutné si uvědmit, že revize není ten papír s kulatým razítkem a závěrem, že zařízení lze bezpečně prvzvat, ale subr úknů zjišťujících reálný stav psuzvanéh zařízení, jejímž výsledkem je zpráva s ppisem reálnéh stavu a se závěrem, zda zařízení dpvídá nrmám a předpisům pr něj určeným. Revizní zpráva je pr prvzvatele ukazatelem cesty jak zlepšit bezpečnst. Odpvědnst za bezpečnst zařízení a bsluhy zůstává vždy na prvzvateli. 12/24

13 Záznamy hspdaření s elektricku energií (kntrlní prpčty reálnsti sptřeby a prvzu VO) Cílem tét části je využívat nástrje a prcesy pr zvyšvání energetické účinnsti zařízení, cž v důsledku vede ke snižvání nákladů a emisí skleníkvých plynů prstřednictvím systémvéh přístupu k managementu energií. Systém hspdaření s energií vede k praktickému řešení hspdaření s energií a vymezuje knkrétní dpvědnsti na snižvání nákladů při hspdaření s energií. Evidence sptřeby z daňvých dkladů Záznamy sptřebě elektrické energie z bdržených faktur d ddavatelů elektrické energie jsu cenným zdrjem infrmací pr buducí vyhdncení hspdaření s elektricku energií a mhu být prvěřvány pravidelnými záznamy sptřebě pisem z fakturačních měřidel. Rzsah infrmací, které se evidují z faktur, je následující: čísl dběrnéh místa a čísl elektrměru, prudvá hdnta hlavníh jističe (A) a pčet fází jističe (1 neb 3), fakturační bdbí (pčáteční a kncvé datum fakturačníh bdbí), sptřeba (kwh) (rzdíl mezi kncvým a pčátečním stavem), sazba (Kč/kWh) sazba za sptřebvanu elektricku energii v příslušném bdbí (plžkvá), celkvé náklady (Kč) celkvá platba za sptřebvanu elektricku energii, náklady na silvu elektřinu (mžné vlivnit vlbu ddavatele), náklady na distribuci (pevně stanvené ERÚ - měsíční paušál za příkn /velikst hl. jističe/ a další). Kntrla údajů z pasprtů VO Pr vyhdncení plánvané a skutečné sptřeby elektrické energie se využívá infrmací z pasprtu VO instalvaném příknu VO připjených k danému rzvaděči VO případně i dalších zařízení připjených k rzvdu VO. Při znalsti prvzní dby je stanvena plánvaná sptřeba elektrické energie. Mnitrvání sptřeby Vzájemným prvnáním skutečné (fakturvané a případně i dečtené z měřidel) a plánvané sptřeby elektrické energie lze dhalit pruchu elektrměru neb pruchy v sustavě VO např. při nárůstu sptřeby místa úniku elektrické energie způsbené nekvalitní kabelvu sítí či nelegální dběry elektrické energie a napak při pklesu sptřeby nefunkčnst části sustavy VO atp. Plán údržby VO Plán údržby VO je dkument pr prvádění preventivní údržby elektrických zařízení VO a stanví lhůty a způsby prvádění preventivní údržby, zpracvané na základě předpisů výrbce, pznatků vědy a techniky, zkušenstí s prvzem zařízení a psuzení ptimální varianty údržby. Preventivní údržba zajišťuje bezpečný 13/24

14 a splehlivý prvz elektrickéh zařízení a je chápána jak trvalý prces v péči zařízení, jeh bezpečnst a prvzuschpnst. Sestává z následujících činnstí: Peridické revize elektrickéh zařízení Viz ppis v předchzí kapitle. Peridické kntrly elektrickéh zařízení Peridické kntrly prvádí kvalifikvaní zaměstnanci prvzvatele. Kntrly jsu zaměřeny především na zajištění prvzuschpnéh stavu VO a zajištění bezpečnsti sb bez elektrtechnické kvalifikace, které mhu přijít d styku s živými a neživými částmi zařízení veřejnéh a slavnstníh světlení. Peridické kntrly jsu zaměřeny na: peridické kntrly rzvaděčů VO prvěření mechanickéh a elektrickéh stavu rzvaděče se zajištěním bezpečnéh prvzuschpnéh stavu, peridické kntrly elektrických částí stžárů prvěření elektrickéh stavu stžáru se zajištěním bezpečnéh prvzuschpnéh stavu, peridické kntrly mechanické části stžárů prvěření aktuálníh stavu stžáru s psuzením vlivů na mechanicku pevnst stžáru. U celvých stžárů krze, u dřevěných stžárů hnilbný prces a u betnvých stžárů ztráta pvrchvých vlastnstí. O výsledcích peridických kntrl a dstraňvání závad zjištěných kntrlu, se musí prvádět písemné záznamy s pdpisem pvěřenéh zaměstnance. Skupinvá výměna světelných zdrjů Předmětem skupinvé výměny světelných zdrjů je výměna světelných zdrjů sustavy VO v předem definvaném území a v předem stanveném termínu. Včasná výměna světelnéh zdrje pdstatně snižuje perativní údržbu zaviněnu výpadkem jedntlivých světelných zdrjů a zvyšuje tak splehlivst a bezpečnst VO ve městech. Lhůty skupinvé výměny světlených zdrjů jsu stanveny na základě pužitéh světelnéh zdrje a živstnsti stanvených výrbcem na základě labratrních zkušek a dle vlastních zkušenstí. Čištění VO Předmětem čištění VO je udržení čistty zařízení jak celku a t rzvaděčů, stžárů a svítidel. Zejména je kladen důraz na udržení světelně technických parametrů svítidel zajišťující kvalitní světlení kmunikací. Lhůty čištění jsu závislé na intenzitě mžnéh znečištění v dané lkalitě tj. pdle reálnéh prvzu, změny intenzit výstavby a prav staveb a kmunikací. V závislsti na těcht faktrech se bude prvádět pravidelné 14/24

15 vyhdncení lhůt čištění jedntlivých kmpnent. 5. Pdklady pr reknstrukci světlvací sustavy Návrh nvé světlvací sustavy bude prveden pdle platných nrem a legislativních pžadavků a v suladu s pžadavky příslušné výzvy a s hledem na minimalizaci negativníh vlivu světlení na zdraví lidí a přírdu. Jak již byl uveden v úvdu, dálnice a silnice se vždy světlují v zastavěném území bcí v suladu s nrmu ČSN EN , dle pžadavku s ustanvením 25 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kteru se prvádí zákn pzemních kmunikacích. Prvzvatel VO je garantem ddržení v nrmě a v příslušné výzvě pžadvaných kritérií/pdmínek. Při návrhu nvé sustavy VO neb při reknstrukci sustavy staré se prt dpručuje smluvně vyžadvat, aby sučástí prjektvé dkumentace byl prjekt světlení (vč. světelně technickéh výpčtu) a ptvrzení suladu návrhu nvé světlvací sustavy s kncepčním řešením VO, bude-li tt kncepční řešení existvat. Pr věření realizace prjektu se dále dpručuje vyžadvat prtkl měření prvedený certifikvanu sbu, který ptvrzuje ddržení pžadvaných světelných parametrů. Prjektvá dkumentace a její náležitsti Dle 103, dst. (1) e) stavebníh zákna (č. 183/2006 Sb. v platném znění) /SZ/ patří stavby VO mezi stavby, které nevyžadují stavební pvlení ani hlášení. Pr stavbu VO je dstačující vydání územníh rzhdnutí dle 77 stavebníh zákna, které je mžn dle 78 nahradit územním suhlasem neb veřejnprávní smluvu. Dkumentace musí být zpracvána prjektantem s příslušnu autrizací ČKAIT. Správný návrh VO respektuje pslání pdpry bezpečnsti pěších sb, dpravy a bezpečnsti sb a majetku, minimalizuje negativní vliv světlení na zdraví lidí a přírdu, sučasně zaručuje maximální efektivitu prvzu světlvací sustavy a respektuje všechna ustanvení becně platných nrem a předpisů platných pr elektrické zařízení, jímž právě sustava VO je z hlediska prvzní bezpečnsti. Pr zahájení reknstrukce případně budvání nvé části VO je vždy nutn zpracvat prjektvu dkumentaci, mj. viz článek 13 N7.2 ČSN Elektrická zařízení: Ke každému elektrickému zařízení, uváděnému d prvzu, je nutn ddat dkumentaci, umžňující stavbu, prvz, údržbu a revize zařízení, jakž i výměnu jedntlivých částí zařízení a další rzšiřvání zařízení. Dkumentace služí pr zaznamenání případných změn při realizaci a sučasně jak pdklad pr výchzí a pravidelnu peridicku revizi elektrických zařízení. Pdklady pr vypracvání prjektvé dkumentace jsu: územní plán, pasprt VO, 15/24

16 zpracvané dkumenty Kncepčníh řešení VO (zatřídění kmunikací, vlastnsti světlvací sustavy a barva světlení). Sučástí prjektvé dkumentace mim jiné jsu: technické údaje elektrické sítě, instalvaný výkn, sptřeba elektrické energie, infrmace chraně před úrazem elektrickým prudem, parametry napájecíh zdrje elektrické energie, rzvaděče jištění, vládání, regulace a měření sptřeby elektrické energie, parametry rzvdné elektrické sítě (kabelvé, z hlých vdičů, pdzemní, nadzemní ), vlastní návrh světlení, který bsahuje: identifikaci úseku (název kmunikace a situaci na plánu města), celkvu délku kmunikace, průměrnu šířku kmunikace, případně plchy, světelně technický výpčet dle ČSN - EN Osvětlení pzemních kmunikací Část 2: Pžadavky, návrh druhu svítidel a světelných zdrjů, návrh pdpěrných bdů, prkázání suladu navrhvané sustavy s dkumenty kncepčníh řešení VO, výkaz materiálu a ppřípadě mntážních prací, návrh rzpčtu, prjednání s dtčenými rgány státní správy a správci dtčených sítí, ppř. i majiteli předmětných pzemků či nemvitstí. Rzpčet investiční akce Na základě zpracvané prjektvé dkumentace je sestaven rzpčet na danu investiční akci. Standardně bývá rzpčet sestaven již prjektantem (u větších akcí specialistu rzpčtářem) a bývá ddáván v následujících frmách: plžkvý rzpčet včetně výkazu výměr ceněnéh standardními cenami, slepý rzpčet, kdy se jedná plžkvý rzpčet, avšak bez cenvých údajů (služí pr výběr ddavatele stavby, nebť všichni uchazeči ceňují tentýž slepý rzpčet, cž garantuje prvnatelnst jedntlivých nabídek). Světelně technické výpčty Světelně technické výpčty se prvádí ve specializvaných sftwarech a prkazují, zda knkrétní navrhvaná svítidla v dané knfiguraci dstatečně světlí uvažvaný prstr tedy na základě přiřazené třídy světlení 16/24

17 (dle CEN/TR ) věřují splnění pžadavků dle ČSN EN Ftmetrické parametry svítidel jsu většinu pskytvány přím výrbci svítidel, a t v univerzálním frmátu dat Elumdat. Zvlí se pžadvaná třída světlení, namdeluje se knfigurace světlvanéh prstru, tedy šířka vzvky, příp. chdníku, rzteč svítidel a knfigurace ulžení svítidel, tedy výška světelnéh bdu, vylžení atp., udržvací činitel. Následně se prvede vlastní výpčet a na základě něh se frmu prtklu vyhdntí splnění pžadavků, kdy se hdntí např.: Vzvky (třídy M): průměrný jas L m [cd/m 2 ], celkvá rvnměrnst U [ ], pdélná rvnměrnst U l [ ], mezující slnění TI [%], světlení klí SR [ ]. Chdníky (třídy S) průměrná světlenst E m [lx], minimální světlenst E min [lx]. Knfliktní blasti (třídy C): průměrná světlenst E m [lx], celkvá rvnměrnst U [ ]. Vyhdncení se prvádí frmu tabulek, kde jsu prvnávány pžadvané a vypčtené hdnty a taktéž různými grafickými znázrněními, ať již vypčtenými hdntami zbrazenými číselně v daném prstru, jak například na následujícím brázku: 17/24

18 či zbrazení frmu izčar: či znázrnění frmu izplch: 18/24

19 Každý světelně technický výpčet, aby byl věrhdný (přezkumatelný), musí mim své výstupy bsahvat i všechna zadávaná data, hdntící kritéria (edici příslušné nrmy) a jmén a verzi pužitéh sftware. 6. Přehled pvinných přílh žádsti dtaci (technickéh charakteru) Dtace je určena na bnvu světlvacích sustav a přízení neb ptimalizaci řídicíh systému VO v bcích. Výdaje na ptimalizaci řídicíh systému budu způsbilé puze v případě, že ptimalizace prběhne splečně s výměnu svítidel. K pdané žádsti pdpru z NPŽP se vyžaduje dlžení následujících pdkladů, které musí být aktuální: Energetický psudek, případně energetický audit (dkument nesmí být starší 2 let); Zjedndušená prjektvá dkumentace včetně ppisu stávajícíh stavu a návrhu realizace pdprvaných patření v rzsahu, který umžní psuzení splnění pdmínek tét Výzvy a řádné hdncení Žádsti; Předběžný harmngram realizace prjektu; Plžkvý rzpčet prjektu; Pasprt předmětné části veřejnéh světlení; Přehled zatřídění dtčených kmunikací dle platných nrem; Suhlas vlastníka veřejnéh světlení (puze v případě, že je žadatelem prvzvatel veřejnéh světlení). Dále se přikládají přílhy netechnickéh charakteru (administrativní pvahy), jež jsu specifikvány ve znění příslušných výzev. Veškerá dkumentace, vztahující se k pdpřeným řešením, pužité materiály a prvedení stavebních a mntážních prací musí dpvídat platným předpisům ČR a platným ČSN. U všech dkumentů musí být splněna pdmínka aktuálnsti k datu pdání žádsti. Energetický psudek a energetický audit Předlžený energetický dkument nesmí být starší 2 let a musí být v suladu se žádstí pdpru. Vzhledem ke skutečnsti, že ve vlastní žádsti je již předkládán knkrétní investiční záměr, který musí splňvat veškeré pžadavky příslušnéh dtačníh titulu, jeví se jak vhdnější dkument energetický psudek, jež zhdntí knkrétní předkládané řešení. Energetický audit je dkument, jehž bsah a struktura je definvána prváděcí vyhlášku (č. 480/2012 Sb.). Energetický audit nejprve ppíše a zhdntí sučasný stav sustavy VO z hlediska energetické nárčnsti, seznámí se všemi mžnými úsprnými patřeními (neknkretizvané, puze kncepční) a vhdnu kmbinaci vybraných patření (z hlediska energetických úspr, technické realizvatelnsti a eknmické 19/24

20 návratnsti) dpručí k realizaci za předem definvaných pdmínek s vyčíslením jejich přínsů. Energetický audit se zpracvává v případech: je-li třeba získat infrmace aktuálním stavu sustavy VO a mžnstech jeh zlepšení, ptřeby dlžení pskytvateli dtace či bankvníh úvěru atp., nastane záknná pvinnst dle dst. 1 9 zákna hspdaření energií (č. 406/2000 Sb.). Energetický psudek je dkument, jehž bsah a struktura je pět definvána prváděcí vyhlášku (č. 480/2012 Sb.). Energetický psudek psuzuje jednu předem navrženu (knkrétní) variantu úsprnéh patření, zda splňuje zadaná kritéria, ppř. hdntí předpkládané úspry dle výstupu z energetickéh auditu atp. Účel zpracvání energetickéh psudku v kntextu prblematiky VO lze dle zákna hspdaření energií spatřit ve dvu blastech: psuzení prveditelnsti prjektů týkajících se zvyšvání účinnsti užití energie, tedy např. při pdávání žádstí dtace, vyhdncení plnění parametrů prjektů realizvaných v rámci dtační prgramů, typicky např. Závěrečné vyhdncení akce v rámci prgramu EFEKT. Je-li kvalitně zpracván energetický audit, lze na základě něj rychle a levně dpracvat energetický psudek dle aktuální ptřeby zadavatele (částečně i napak). Uvedené dkumenty smí zpracvávat puze energetičtí specialisté, tedy sby právněné zpracvávat energetický audit či energetický psudek dle zákna hspdaření energií (č. 406/2000 Sb., v platném znění), jež jsu zapsány na seznamu Ministerstva průmyslu a bchdu ČR. Rzpčet investiční akce (pdle ptřeb NPŽP ) K žádsti dtaci lze předlžit kmpletní prjektvu dkumentaci. Minimálně je nutné předlžit rzpčet investiční akce. Lze dpručit zpracvání dkumentace prjektantem s příslušnu autrizací ČKAIT. Pr ptřeby dtačníh titulu z NPŽP je nutné členit rzpčet na výdaje způsbilé a nezpůsbilé (detailně viz přílha č. 1). Taktéž je nutné vyčíslit výsledné částky na částky bez DPH a s DPH a dále v žádsti dtaci pužívat částky dle charakteru žadatele, tedy zda uplatňuje či neuplatňuje dpčet DPH. Rzpčet pr ptřeby pdání žádsti z dtačníh titulu NPŽP nemusí být pdrbný jak vlastní plžkvý rzpčet (mhu z něj být pužita puze agregvaná data), ale musí z něj být patrné členění způsbilých výdajů. Ukázka rzpčtu je v přílze č /24

21 Pasprty VO Obsah pasprtů VO je ppsán v kapitle 4. E tht textu. Je dstatečné přilžit k žádsti puze pasprty VO týkající se lkality, kde bude reknstrukce prváděna. Přehled zatřídění kmunikací Obsah přehledu zatřídění kmunikací je ppsán v kapitle 4. A tht textu. 7. Seznam dpvídající legislativy a dkazy na relevantní infrmace Za nejdůležitější legislativní dkumenty k dané prblematice lze uvézt: zákn č. 183/2006 Sb., Stavební zákn, zákn č. 13/1997 Sb., Zákn pzemních kmunikacích, vyhláška č. 104/1997 Sb., kteru se prvádí zákn pzemních kmunikacích, CEN/TR Osvětlení pzemních kmunikací - Část 1: Návd pr výběr tříd světlení (09/2016), ČSN EN Osvětlení pzemních kmunikací - Část 2: Pžadavky (06/2016). Další nezávislé infrmace lze najít např. na následujících dkazech: Splečnst pr rzvj veřejnéh světlení, z.s.: Energetické pradenství EKIS: vč. sekce Publikace: Česká splečnst pr světlvání reginální skupina Ostrava: neziskvá rganizace Bezpečně na silnicích.p.s.: Odbrná skupina pr tmavé nebe při České astrnmické splečnsti: publikace Jednduchá světlvací příručka pr bce (2017): publikace Jak na chytré veřejné světlení? Příručka pr města a bce (2017): pdf, ukázky knkrétních Standardů veřejnéh světlení lze dhledat na webvých stránkách různých statutárních měst či jejich správců VO, a lze dhledat mnhé další p zadání vhdných klíčvých slv d internetvéh vyhledávače. 21/24

22 8. Přílhy Přílha č. 1 Způsbilé výdaje Způsbilé výdaje na prjektvu přípravu a věření; maximální výše pdpry na tat patření je 50 % ze suvisejících způsbilých výdajů, maximálně však 50 tis. Kč.: výdaje na zpracvání energetickéh psudku či auditu; výdaje na zpracvání prjektvé dkumentace; výdaje na revizní zprávy, technický dzr apd.; výdaje na zpracvání prtklu věření světlensti pzemních kmunikací a dalších výzvu pžadvaných parametrů Metdiku dpručvaných parametrů (dle Metdickéh pkynu viz Přílha č. 5). Způsbilé výdaje přím suvisející s realizací pdprvané aktivity: výdaje na nákup a mntáž svítidel včetně světelných zdrjů na stávající nsný prvek (slup, výlžník apd.); výdaje na nákup a mntáž svítidel včetně světelných zdrjů na nvě vybudvaný nsný prvek (slup, výlžník apd.); výdaje na úpravu, náhradu či instalaci nvých nsných prvků (např. slupů, výlžníků, převěsů); výdaje na výměnu či instalaci kabeláže d připjvací svrkvnice svítidla k měněnému či nvě instalvanému svítidlu; výdaje na výměnu či instalaci kabeláže veřejnéh světlení včetně suvisejících výkpvých prací; výdaje na ptimalizaci řídicíh systému veřejnéh světlení (puze v případě, pkud jsu sučasně měněna i svítidla); reknstrukce rzvaděčů veřejnéh světlení včetně elektrvýzbrje bez stavebních přípmcí (puze v případě, pkud jsu sučasně měněna i svítidla); výdaje na prnájem mntážní plšiny; výdaje na nastavení a seřízení řídicích prvků sustavy veřejnéh světlení. 22/24

23 Přílha č. 2 Ukázka rzpčtu pr ptřeby NPŽP 23/24

24