EXPERTNÍ PLATFORMA MERRPS

Transkript

1 EXPERTNÍ PLATFORMA MERRPS ZÁPIS Z 14. SETKÁNÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE Datum: Míst: Nárdní ústav duševníh zdraví, Klecany Přítmni: Petr Winkler, Vendula Machů, Dana Chrtkvá, Matyáš Müller, Alexandr Kasal, Dita Prtppvá, Jan Stuchlík, Martin Dluhý, Zbyněk Rbch, Karlína Mladá, Zuzana Svbdvá, Oldřich Ďurech, Helena Rögnervá, Petr Hanuš, Tereza Palánvá Omluveni: Hana Marie Brulíkvá, Jarslav Pulda, Jiří Havrlant, Petr Hejzlar, Pavel Říčan, Eva Dragmirecká, Pavel Nvák, Pavel Mhr, Lucie Kndrátvá, Barbra Hubená Hlavní témata: nárdní akční plán pr duševní zdraví Příští setkání: PROGRAM představení nvých hstů Nárdní akční plán duševníh zdraví Nárdní akční plán (NAP) duševníh zdraví k pdrbnějšímu ppisu jedntlivých kapitl viz prezentace Preambule NAP je dkument navazující na nárdní a mezinárdní dkumenty, který je strukturván pdle metdiky WHO a zalžen na jasně definvaných a měřitelných cílech (dlišení d strategie) harmngram vytváření plánu viz prezentace vládní nadrezrtní dkument všechny kapitly mají strukturu: sučasný stav prblematické blasti cíle patření indikátry

2 Strategické cíle ne jasně peracinalizvané, becně stanvené hdnty, ke kterým by systém měl d rku 2030 směřvat návrhy na změnu: dstupnst péče míst péče p celý živtní cyklus ddat reginální dstupnst a reginální nervnsti dplnit transfrmace nemcnic prběhla diskuse plánech na transfrmaci nemcnic v aktuálních plánech se nepčítá s rušením PN ani s kmpletním přesunem péče d VN, ale s jejich transfrmací; CDZ musí využívat persnálu PN transfrmace a redukce lůžek již prbíhá; měl by být pnechán prstr pr spntánní vývj; zárveň je třeba připravvat pacienty je třeba skutečně změnit přístup - rizik transinstitucinalizace naplňvání CRPD implikace pr t, jak můžu PN vypadat Legislativa návrh přidat blast prevence ke každému bdu by měl být knkrétní patření skupina, která bude předkládat návrh na legislativní úpravu indikátr dvjíh typu: 1. návrh je předlžen, 2. schválen návrh zařadit legislativní zaktvení psudkvé kmise (aktuálně je neadekvátní pr psychiatricku blast, dvzena d smatické péče) debata nedstupnsti psychterapeutické péče aktuální legislativa (16/2018 nařízení psychterapii) psychterapie se definvala jak specializační vzdělávání pr klin. psychlgii je třeba vytvřit a schválit prgram specializačníh vzdělávání pr zdravtníky, kteří nejsu klinickými psychlgy (v sučasnsti např. psychiatr nemůže dknčit své psychterapeutické vzdělání tak, aby ps. mhl pskytvat přes pjišťvnu) dstupnst psychterapie je blkvaná pjišťvnami - snaží se nad tím mít kntrlu kvůli bavě, aby se z th nestal neřízený byznys snaha limitvat půsbnst sukrmých psychterapeutických institutů vzdělávání má na MZ na starsti Mgr. Zbyněk Pdhrázký mžnst udělat s ním knzultaci je třeba v rámci NAP stanvit datum, d kdy by měl být tt téma vyřešené návrh legislativně zachytit i psychsciální intervence, které se prlínají s psychterapií, ale nejedná se systematicku psychterapii pr takvé by ptm mhly být vytvřeny specifické prfese, které by nemusely nutně být v rámci zdravtnictví, a mhl by být definván, kd je bude platit; mžnst vytvřit nezdravtnicku mezirezrtní prfesi pr účely NAP je třeba ujasnit slvník a vytvřit pracvní skupinu další prblémy je třeba pdchytit t, že služby pskytvané v nějakém rezrtu jsu placeny jiným rezrtem samstatný zákn chraně duševníh zdraví existuje expertní psudek zákn duševním zdraví by znamenal zásah d bčanskéh zákníku, efekt by byl malý jednduší cesta úprava ve stávajících záknech DP pšle DC a JP mžnst řešení: balík transfrmační zákn technická nvela, která by zahrnvala všechny tyt věci zahrnval by změnu různých záknů, aby se netvíraly všechny samstatně (takt v minulsti

3 prběhl tzv. Tlusťch refrma veřejné správy) v NAP by měl být indikátr, že něc takvéh prběhl technická nvela v rámci refrmy Destigmatizace, pdpra, prevence mžnst vytvřit nadaci, která by distribuvala zdrje pr destigmatizační aktivity a zajišťvala by kvalitu tázka, jestli t patří d NAP zásadní je vytvřit síť ambasadrů tak, aby byla destigmatizace decentralizvaná a fungvala jak sciální hnutí měl by se pracvat také s úřady, šklami a učiteli aby byla destigmatizace kntinuální, měla by být celstátní kampaň destigmatizace suvisí se zaměstnáváním lidí s DO + vzděláním zaměstnavatelů, jak pečvat duševní zdraví zaměstnanců, prevenci sebevražd apd. tázka financvání: z hlediska MZ nejlepší cesta přes nějaký dtační prgram mžnst vypisvání grantů aby jedna z blastí byla prblematika duševníh zdraví zkušenst z kmunitních služeb destigmatizační prgramy čast nedtažené, neevaluvané neznáme dpad na veřejnst existují guideliny, je třeba větší důslednsti při vypisvání žádstí škly měla by být kmbinace specifických destigmatizačních intervencí a nespecifických, kultivujících lidské hdnty becně, tleranci prevence duševníh zdraví X prevence šikany vůči dětem s DO + schpnst pracvníků pracvat s dětmi s DO zavádění psychsciální výchvy návrh vytvření nline pradny: zplnmcnění lidí, kteří pržívají nějaký nebvyklý stav (základní sebe-diagnstika za pužití screeningvých nástrjů + rzcestník na dstupné služby) Psychfarmaka je třeba zkumat nejen fyzicku dstupnst ale i jejich užití jak restriktivníh patření téma pdávání psychfarmak v pbytvých sciálních službách, pdávání medikace nezdravtnickými prfesemi (nelegální, bývá prušván) téma tevřené kmunikace medikaci mezi dktrem a pacientem: vedlejší účinky, nedstatek mderních farmak tázka medikace na šklách Obhajba práv a zájmů klientů prblematický legální status peer pracvníků - rganizace neví, jak je zaměstnat, neexistuje jedntné vzdělávání atd. hdncení kvality péče zásadní, aby uživatelé mhli péči vlivňvat AQOL 8D přád není rzšířený přítmnst uživatelů na VV, dbrné radě, reginálních krdinačních skupinách, transfrmačních týmech PN, hdncení pdle WHO výhledvě: ve vedení CDZ, v managementu, dzrčích rgánech řídící rada je třeba změnit vnitřní řády na dděleních PN a umžnit lidem s DO participaci na jejich vytváření a dhlížení existence nezávisléh rgánu pr stížnsti kdyby t měl být nezávislý subjekt, musela by se zřídit zvláštní instituce - slžité, mžnst zřídit pd MZ; blast pr duševní zdraví může jít pd úřad vlády ne zcela nezávislé, ale realizvatelné neexistuje státní kntrla CRPD není zrcadlen v legislativě

4 vzdělávání uživatelů, kvalita služeb, právní pradenství čast se neddržuje ani t, c by měl být: aby sudce při nedbrvlné hspitalizaci mluvil i s pacienty, ne jen s persnálem ptřeba vymezit pravmce státních úředníků Zlepšvání kvality v sučasnsti cca 4 systémy hdncení pr CDZ: inspekce kvality sc. služb, zdravtnické parametry, speciální sledvání prjektu, kraje si vytváří každý svůj způsb sledvání kvality/účelnsti sciálních služeb ptřeba vytvřit jedntnu metdiku hdncení s jasnými jedntnými parametry, c se kntrluje (neměla by být další k těmt již existujícím) řeší pracvní skupina Mgr. Vrbickéh důležité, aby metdika skutečně nasedala na ptřeby a situace relevantní pr daný typ služby, aby byla realistická, ne extrémně zatěžující (dstrašující příklad KV kraje, kde se vytvřená metdika zaměřvala na detaily, trvala extrémně dluh a byla nerealisticky přísná) ideálně by měl být hdncení jedntné pr zdravtní i sciální služby je třeba vytvřit mechanismy pvinných kntrl: musí kntrlvat nějaký státní systém je třeba zahrnut i šklství mezirezrtní pracvní skupina na MZ ptřeba definvat fidelity škály pr kmunitní zařízení zkušenst s fidelity škálu pr FACT ve Fkusu MB může vést ke zlepšení kvality ale neměl by být pvinné tázka, kd by měl certifikaci dělat - pkud bude externí a nepvinná, rizik, že ty špatné služby t nepdstupí mechanismus pvinných kntrl mžnst pkut, debrání akreditace zkušenst ze šklství, že t vedl k velkému zlepšení Infrmační systémy restriktivní patření mnitrvat nejen v daném zařízení, ale i centrálně je třeba vymezit blasti, které se mají sledvat v sciální blasti data čast chybí, data uživatelsky nepřívětivá částečně by t měl řešit ÚZIS šklství děti trpí tím, že není evidvaná přítmná prucha, řeší se špatně ve šklství je nelegální restriktivní patření uživatelé: tázka chrany sukrmí jaká všechna data je nutné sbírat? evidence, th, jaké infrmační služby jsu a jak jsu data pužívaná pr rzhdvání Výzkum a hdncení plitik a služeb data mají být využita pr další rzvj služeb musí být šetřené jak se nakládá s rutinními i mimřádnými daty definvat c, jak a prč se sleduje, kd dělá analýzy atd. bavy uživatelů z kntrly důležité vysvětlvat, že t vylepšuje systém pr refrmy je důležité, jestli t vede ke zlepšení Mezirezrtní splupráce řízení služeb šklství, spravedlnst, MPSV ne jen mezirezrtní ale i intersektriální je pdstatné mít vládní dkument, je slžité prsazvat, pkud někd nechce splupracvat

5 prblematika sciálníh bydlení sciální byty prgram MMR ÚKOLY Úkl Zdpvědnst Termín Výstup ( ) Zapsal Matyáš Müller