Prevence poruch komunikace a metodika činností (jazykových) Váchová leden 2015

Transkript

1 Prevence poruch komunikace a metodika činností (jazykových) Váchová leden 2015 Zkouška formou testu z obou předmětů Test z prevence poruch komunikace nebudou psát ty, které mají speciální pedagogiku a mají logopedii hotovou bude uznána. Test bude z obou předmětů, jedna strana prevence, druhá metodiky, jedna skupina ráno od 8, druhá v polední přestávce. Místo seminární práce 1 hodina návštěva logopeda s VŠ vzděláním (klinického nebo školního) potvrzení, že jsme hodinu viděly, jak se pracuje s dětmi (hodinový náslech logopedické práce s dítětem) pokud bude logopedka chtít papír, proč tam chceme, můžeme si o něj zažádat musí mít státní zkoušku z logopedie nebo zkoušku jí odpovídající potvrzení přinést s sebou ke zkoušce, nejdéle dodat maximálně týden před koncem termínu pro zapsání Materiály ke zkoušce nám budou poslány na mail. Komunikace je předávání informací jejich příjem, zpracování a výdej uskutečňuje se prostřednictvím řeči a jazyka řeč je specifická vlastnost člověka, slouží k dorozumívání jazyk se týká určité ohraničené skupiny lidí, zpravidla nějakého národa řeč - nejde jen o verbální vyjadřování děti mnohem více vnímají celkový dojem a neverbální vyjadřování existuje i mimosenzoriální komunikace, kterou si neuvědomujeme (telepatie) Basil Bernstein rozvinutý a omezený jazykový kód podle toho, v jakém prostředí se člověk narodil, kde žije, podle toho vypadá úroveň jeho řeči a následně podle toho je úspěšný ve škole a v životě pokud má někdo omezený kód, tedy chudší slovní zásobu a nedokáže s ní zacházet, jednoduché krátké věty, někdy nedokončené, velmi málo souvětí (vyjádření příčin, důsledků,...) rozvinutý kód bohatá slovní zásoba, dlouhé věty, různá souvětí, dokážeme hodnotit různé věci kolem nás jde trochu o elitářskou záležitost pokud jsou rodiče vzdělaní, mívají děti rozvinutý kód, více se na ně mluví, mají víc příležitostí, naopak z chudých rodin vyvstávají děti s omezeným kódem dnes už to tak nemusí být, mnohde v bohatých rodinách se dětem rodiče nevěnují a i když jsou vzdělaní, děti mohou mít omezený kód pozná se, jak se rodiče dětem věnují ve školce jsou děti z obou prostředí zde můžeme na děti působit a dětem s omezeným kódem jej zlepšit současné vlivy prostředí: rodina, média, MŠ rodina jedináčkovi se mohou věnovat, ale také na něj mohou mít přílišné nároky nebo za něj všechno vyřizovat, takže mluvit nepotřebuje klesá počet vícečetných rodin média vybíráme pořady vhodné pro děti, vhodným médiem jsou knížky, pokud se dívá dítě na televizi, je dobré tam s ním být a mluvit s ním o tom (nebo alespoň po tom, i když se s ním nedíváme) pro dítě je těžké rozumět slovnímu řetězci, chápe lépe obrázky (obraz je pro něj pochopitelnější, významnější), rychlé sekvence ale dětský mozek není schopen přijmout, je to pro dítě náročné

2 Koukolík je velmi kritický, dítě do 4 let by se nemělo podle nější dívat na televizi MŠ dávat zpětnou vazbu, odpovídat, někdy je třeba slovní projevy omezovat (v určitou dobu a určité míře) čím striktnější režim v MŠ byl, tím horší vliv na řeč dítěte to mělo řeč se trénovala jen při zaměstnání z jazykové výchovy, mluvily jen na vyzvání, odpovídaly jen jednou větou, někdy se jim i řeklo, co mají odpovědět; mluvit mohly ráno při hrách, na vycházkách a v ostatních časech podle toho, jaká byla učitelka a jaká byla inspekce (kdo měl rozum) omezovalo se to hodně i dnes musíme alespoň trochu hluk omezovat z důvodu psychohygieny ticho je dobré pro soustředění (děti někdy zmlknou naprosto přirozeně) je třeba zvážit, zda omezení mají smysl (dítě někdy potřebuje myslet nahlas) MŠ může pomoct, ale mohla by i uškodit, pokud by nedávala příležitost, aby si děti povídaly za totality byl výzkum (Křivohlavý Komunikace ve škole): Dr. Tomanová, skupina 6 dětí, 3 dny doma, 3 dny ve školce a doma, doma řekly děti 3800 otázek, ve školce 35, otázky ve školce se týkaly dotazů na půjčení hračky, odchodu na záchod nebo do šatny, otázky doma zkoumaly celé své okolí hodně důležitá je zpětná vazba (nejde to vždy, ale měly bychom se snažit využívat spontánního zájmu o řeč) MŠ Začít spolu děti mohou víc komunikovat mají centra, každá skupinka dělá něco jiného a u toho volně komunikuje Logopedická prevence v MŠ jde o předcházení narušení komunikační schopnosti (NKS) vady řeči prevence primární, sekundární, terciální primární logopedickou prevenci děláme jako matky i jako učitelky podporujeme přirozený vývoj dětí primární týká se všech dětí naučit se (bude v testu!) rozvíjení řeči depistáž cílené vyhledávání dětí se špatnou výslovností osvěta mezi rodiči aby věděly, jak rozvíjet řeč dítěte rodiče vidí, co děláme, mohou se inspirovat, můžeme o tom hovořit na rodičovských schůzkách, můžeme pozvat odborníka a uspořádat přednášku sekundární prevence může být dědičná zátěž, ADHD,... týká se rizikové populace, která je ohrožená vznikem NKS terciální prevence je již terapií = aby problémy s řečí nevyústily do problémů v sociální oblasti, aby nenarušily vztahy, sebepojetí dítěte + aby se dál neprohlubovala NKS a aby se odstraňovala nebo alespoň zmírňovala jde tedy o populaci, která již problémy má prevence podpora vývoje řeší prevence vzniku nesprávných komunikačních návyků prevence poruch hlasu hlasová hygiena děti často zvyšují hlas, aby je bylo slyšet, a toho je třeba si všímat prevence dyslálie prevence opožděného vývoje řeči prevence neplynulosti řeči prevence poruch učení dítě by mělo do MŠ přijít již s nějak vyvinutou řečí vývoj řeči je velmi důležité období před tím, než dítě začne mluvit, včetně prenatálního

3 citový vztah a komunikace matky s dítětem (matky zvyšují hlas, mluví v jednoduchých větách, někdy i tatínkové a starší sourozenci, dělá se to tak na celém světě dítě vidí, jak mluvíme a pomáhá mu to osvojit si základy řeči kolem období 8. měsíce začne napodobovat ze žvatlání stejného pro všechny děti na světě se stává žvatlání napodobovací (už by se dala rozlišit miminka francouzská od anglických apod.) - dítě sleduje, jak dáváme pusu a jaké zvuky vydáváme a snaží se to napodobovat děti sluchově postižené přestávají žvatlat, protože nemají zpětnou sluchovou vazbu v MŠ se také řeč učitelek přizpůsobuje dětem, aby rozuměly jde o řeč zaměřenou na dítě stádia se učit nemusíme, v testu nebudou jak se dítě pohybuje, rozšiřuje si obzor a rozšiřuje slovní zásobu říkadla, knížky, písničky (děti, které měly zálibu v říkadlech, byly pak úspěšnější při čtení) 3-4 roky to se týká i metodiky činností dítě mluví ve větách, začne chápat příčiny a důsledky a odrazí se to v řeči přijde otázka Proč? některé děti se zadrhávají, můžeme si myslet, že koktají, ale v tomto věku to může přirozeně nastat výslovnost je ještě nesprávná z fyziologických důvodů rozvoj výslovnosti a řečový projev je velmi individuální dvě stejné děti mohou mluvit odlišně (i ze stejné rodiny může mít jiné biologické předpoklady) nelze dosáhnout stejné úrovně stejným způsobem v některých případech je třeba poslat k logopedovi dřív, než v letech, protože jsou vady, které se samy nesrovnají (jsou problémy s pediatry, kteří děti posílat nechtějí s tím, že ještě má čas) 3-6 let začíná užívat pojmy postupně chápe podstatu toho, co dělá kočku kočkou atd. - pojmenováváme podstatné vlastnosti a ty se děti učí vývoj souvislého vyjadřování dítě samo chce vyprávět nejdřív se ptáme, protože souvisle vyprávět nedokáže samo by mělo zvládnout vyprávět souvisle na konci předškolního věku (chápe logickou souvislost, chronologickou návaznost) pomáhá mu i zdokonalování slovní zásoby z počátku jsou tam samá a, tak nastoupí souvětí a užívání jiných spojek v RVP PV je, že má dítě vyprávět, ale málokteré dítě to bez pomoci zvládne pohádky, povídání gramatika - od 4 let by mělo dítě skloňovat a časovat, říkat věty gramaticky správně zvyšuje se slovní zásoba, zejména v přídavných jménech (na počátku školy to bývají pouze podstatná jména a slovesa) počet slov, které dítě zvládne, je individuální (liší se i autoři) děti se snaží přizpůsobit posluchači jinak mluví s maminkou, jinak s kamarádem, jinak s mladším dítětem vede mnohem lépe dialog dítě v 6 letech užívá cca 3000 slov, dospělý cca 15 tisíc, K. Čapek měl o 10 tisíc víc 192 tisíc slov má čeština často se stane, že dítě přijde do školky a nemluví do 3 let je prodloužená fyziologická nemluvnost, pak jde o opožděný vývoj řeči (může být součástí nějaké poruchy) někdy se ale dítě rozmluví v kolektivu příčiny - zdravotní obtíže, nižší rozumové schopnosti, poruchy sluchu, nepodnětné rodinné prostředí, citová deprivace, poruchy CNS, dědičnost (více než 1/3) příznaky jsou různé, podlé stádia (budou v materiálu od ní) podstatné je, pokud je špatná výslovnost a gramatika učitelka v MŠ mluví správně, správně opakuje vez upozorňování na chyby, rozšiřuje slovní zásobu, komentuje, podporuje motivaci (důvěra, vztah, naslouchání)

4 komentujeme všechno, co děláme, pojmenováváme předměty, dáváme instrukce (podej toho, dojdi tam) může špatně slyšet nebo mít jinou poruchu všechno by mělo být PŘIROZENÉ, nenutíme, dáváme dobrý vzor spojování slova s pohybem důležité! - učit mluvit při říkankách dobře působí skupina dětí učí se navzájem, cítí se přirozeně, nejsou tak kontrolované, necítí se špatně ani při neúspěchu zásady - spojení slova s pohybem,... - podle mailu v předškolním věku nemluvíme o vadné výslovnosti, ale o nesprávné dělení dyslálie podle kontext hlásková vynechává, zaměňuje, je tvořena patologicky (snaží se o hlásku, ale říká ji jinak, než má) v tomto případě se má dítě poslat k logopedovi do nejdříve, aby si chybnou výslovnost nezafixovalo slabiková a slovní dítě hlásku samotnou vysloví, ale neužije ji ve slovech a ve větách mluvidla jsou neobratná pro cvičení motoriky mluvidel je důležité vědět artikulační okrsky souhlásek horní alveoly jsou v místech, kde jsou schované kořeny horních zubů důležitá jsou dechová cvičení, třeba s hračkami na vyfukování míčku artikulační cvičení jsou v RVP (neplést s jazykolamem) motorika mluvidel v RVP není, je tam jemná motorika, kliničtí logopedové to nechtějí (pohyby jazykem jsou ale každopádně prospěšné, primární prevence je důležitá a v RVP je) pravou rukou 2x bubínek, pak 2x levou, pak ruce na střídačku přes sebe také vždy 2x: Máma mi dala korunu, abych koupil rybu a já místo ryby, ryby koupil velerybu. Co dělá ryba? Ocasem hýbá. Proč? Proč? Protože je ryba ryba. (zpívá se to dokola a pořád se zrychluje) Pláče vodníček, že mu vyschl rybníček, mlýnek doklapal, šůsek fráčku dokapal. také doprovodit pohybem V testu budou otázky typu Co dělat při opožděném vývoji řeči? Jaká přípravná cvičení motoriky mluvidel jsou vhodná při nesprávné výslovnosti l? (např. 5 cvičení, kdy se dává jazyk nahoru) Neučíme se cizí slova, v textu budou proto, abychom věděli, co to znamená, pokud to přijde ve zprávě od logopeda. Na pohyblivost jazyka je dobré mít po ruce papírové kapesníčky Jazyk do špičky a do placky (pověsit ponožku) činnosti s burizony (povozit na jazýčku) lízat zmrzlinu vypláznout, ohnout nahoru a dotknout se horního rtu čertík cvrnkat o horní ret studený dech sfouknout svíčku f, v, sykavky (c, s, z) foukat do kaňky, bublifuk, ucházející balónek,... teplý dech do dlaně d, t, n, l, r, ř jazyk nahoru na patro někdo nedoporučuje se olizovat, tzn. Nedosahovat jazykem na nos. Pokud chceme rozvíjet fonematický sluch (fonematické, fonemické,... uvědomění jazyka), sluchovou analýzu a syntézu tedy schopnost slyšet hlásky ve slově nejdříve rozvíjíme vnímání zvuků a jejich rozlišování, pak teprve rozlišovat hlásky

5 sluchová pozornost šnečí rodinka všichni v kruhu, povídáme příběh, máme rozdělené role, když v příběhu zazní naše role, oběhneme kruh honička červená a modrá dvě linie, dvě skupiny dětí, povídá se příběh, když v něm zazní barva, daná skupina se zvedne a utíká a druhá jí honí reagovat pohybem na předem určené slovo v textu Kuba řekl děti si vylosují obrázek a pak na něj reagují pohybem v příběhu vnímání různých zvuků mobil schovat a nechat děti hledat kukačka děti rozmístěné po třídě, jeden se zavázanýma očima hledá toho, který kuká vždy od větších zvukových rozdílů po jemnější sluchové pexeso v krabičkách nebo tubách od šumivých vitamínů můžeme používat i jako hudební nástroj poznávání melodií písniček poznávání různých zvuků vydáváme různé zvuky a děti hádají, co to je (papír, igelit,...) rozdáme nástroje vždy po dvou, stejné nástroje si odpovídají (hledají se zvukem) opakovat zašeptané slovo nebo reagovat na zašeptané jméno tichá pošta schováme předmět a dítě, které uschování nevidělo (bylo jinde) se orientuje podle toho, jak hlasitá je slovní nápověda (vhodný je předmět s jednoslovným názvem) mašinka zrychluje: honem, rychle, honem, rychle,... - zpomaluje: už nemůžu, už nemůžu,... sluchová paměť děti řekly, co dostaly pod stromeček, pak říkáme: Emička dostala... - pokud je to pravda, děti reagují paměťová řada přidáváme slova zapamatovat postavy z pohádky a děj básničky a písničky fonematický sluch schopnost slyšet slabiky ve slově slabikování rozpočítadla, doplňování chybějící slabiky, vymýšlení slov na danou slabiku, vyznačovat slabiky například kostkami, upravovat jméno podle počtu slabik rýmy říkanky (kdo dobře rozlišuje rýmy, učí se dobře číst, pak je ten rozdíl zřetelný u angličtiny), kartičky (jedna např. S míčem, pak další dvě max. 3 a vybrat z nich, co se rýmuje), existuje pexeso na rýmy fonémové nebo fonémické uvědomění rozlišení jednotlivých hlásek sluchová diferenciace slova, která podobně znějí (pálka, dálka) nejlepší je, když dítě nevidí na toho, kdo vyslovuje počáteční hláska, pak konečná hláska, pak teprve středová samohláska tvořící slabiku, pak další slabika souhláska + samohláska souhláska před souhláskou nejlepší je sykavka, ideálně s nebo š při rozlišování koncové hlásky je lepší se vyhnout hláskám, které mají spodobu znělosti (věž, mrož,...) marťánština je to velmi těžké slovo se vyslovuje po jednotlivých hláskách Porouchal se telefon, dřív míval hlas jako zvon. Jaká pak to zpráva byla, která na š začínala.

6 Jede vláček do zatáček. Co to veze? Kdo to ví? Veze nám š na začátku. Kdo to slovo dopoví? - pak můžeme vsazovat další hlásky Děti vždy lépe reagují na hru, ve které vidí smysl, než na zkoušení (Jak dělá které zvířátko?). Rozvoj slovní zásoby, gramatiky, souvislého vyjadřování podpora správné výslovnosti vlastní příklad, četba, říkadla (ideálně s pohybem nebo rytmem), podpora fonematického sluch, artikulační (napodobování miminek nebo zvířátek, vagónky dete, dutu, data...) a dechová cvičení, motorika mluvidel pozor na jazykolamy nedáváme takové, které by se dětem nedařily!!!