Rozvíjení řečových dovedností v mateřské škole

Transkript

1 Rozvíjení řečových dovedností v mateřské škole Podpora řeči v mš Vztah s dítětem - každé z dětí by mělo cítit zájem a náklonnost učitelky! porozumění dítěti důvěra dítěte k nám a jeho chuti sdělovat zpětná vazba reagovat, odpovídat. zmírnit negativní vliv médií Nabídka aktivit příběhy, básničky, písničky, vyprávění, hádanky, vysvětlování souvislostí... Řečová výchova by neměla být redukována pouze na řízené jazykové chvilky. Dát dostatek možností ke spontánnímu projevu, zbytečně neomezovat. 3. Tou nejlepší stimulací řeči je společné aktivní prožívání času ve hře, práci i běžných činnostech, protože poskytuje ty nejpřirozenější a nejlepší příležitosti ke komunikaci. Povídáme si spolu. Spojujeme mluvené slovo s pohybem. 4. dílčí cíl z RVP PV: Rozvoj jazykových schopností a dovedností receptivních a produktivních Řečové schopnosti = potenciálu zvládnout řeč, možností v dítěti, předpokladů pro porozumění i produkci,jsou podmínkou pro ně Člověk se nerodí s hotovými schopnostmi, ale tyto se vytvářejí v činnosti, tedy při hře, učení, sportu a práci. Dovednosti= způsobilost hovořit, rozumět Produktivní= výslovnost, vyjadřování, Receptivní (receptor)= vnímat řeč, naslouchat, rozumět řeči - obsahu vět, příběhu 5. Výslovnost Dítě by mělo před vstupem do školy správně vyslovovat, ovládat dech, tempo, intonaci řeči: cvičení motoriky mluvidel Artikulační cvičení: napodobování zvuků zvířat,dopravních prostředků, dramatické hry ( hadi, včelky, stromy ; na kouzelníka); - říkadla s určitými hláskami (rozpočítadla); -slova na určité hlásky (obrázky, Kábele- Brousek, Hrubín, Synek) Jazykolamy nevhodné. Když se nedaří, nenutit ho opakovat, nenapomínat. Fonematický sluch (sluch pro hlásky): Posloucháme zvuky, rozlišujeme zvukově podobná slova, slabiky, vytleskáváme rytmus písní i slov, poznáváme počáteční stupně fonologického uvědomění - slovní, slabikový, fonémický sluchové vnímání neřečových zvuků rozlišování zvuků z okolí ozvučené předměty zvuky zvířat hlasy dětí poznávání směru zvuku hudební podněty

2 Využití hudebních podnětů: výška, melodie, dynamika, rytmus a tempo Vztah k fonologickému uvědomění modulační faktory řeči, vnímání rytmu Rozvíjení sluchové paměti Říkanky, básničky, písničky Otázky k slyšenému příběhu, básni Zapamatování pokynů Ozvěnové hry Hry s opakováním slov Rozvíjení sluchové pozornosti Zaměření pozornosti na určitý zvuk Reakce na slovo popletená pohádka určování dvou stejných slov v řadě Rozvoj fonologického uvědomění v mš Rýmové uvědomění - vědomé rozpoznání rýmů - cit pro rýmy, schopnost tvořit rýmy Nabídka činností: poznávání rýmů doplňování rýmů vytváření rýmů Slabičné uvědomění Uvědomění si slabik ve slově Nabídka činností: rytmus říkadel a písní rytmus slov doplňování chybějící slabiky počítání slabik vymýšlení slov na 1, 2,3 slabiky fonémové uvědomění /fonémické,fonematické/ vědomá schopnost rozpoznat fonémy ve slově fonémová diferenciace Shodné a odlišné dvojice slov Rozlišování 2 různých samohlásek, které se navíc liší i délkou: meč míč Rozlišování 2 různých samohlásek se stejnou délkou růže-rýže, maska-miska Rozlišování délky samohlásek šípky-šipky diferenciace ve slovech s obrázky, bez obrázků Analýza počáteční hlásky 1. využití slabičné analýzy a vyčlenění počáteční slabikotvorné samohlásky ( u- cho) využití zrakové opory (který obrázek ze 2-3 to je? )

3 2. počáteční souhláska ze souhláskového shluku úžinové neznělé s, š - s-lon, š- nek úžinové znělé z-von, žlutý, 3. počáteční souhláska z otevřené slabiky - úžinové ššála - ostatní pes, kolo, táta postup při záměně počáteční hlásky se slabikou ššnek-ššála Analýza koncové hlásky 1. souhláska párová neznělá na konci zavřené slabiky úžinové pesss, mech 2. hlásky m,n,l,r- dů-mm, komá-rr 3. ostatní neznělé hlásky p, t, c, k Koncová samohláska nejnáročnější Náměty aktivit Na jména, Tetička, Jede vláček, Skupina slov se stejnou hláskou na počátku slova brýle, banán, babička, bubínek, dítě určí po pojmenování obrázků, na co všechny začínají Čaj, činka, česnek začínají na Č, které slovo z těchto dvou obrázků začíná na Č (obrázek např. čokoláda kolo) Co začíná stejnou hláskou jako toto slovo vyber ze 2, ze 3 dalších slov (brýle: blecha, stan) Co ze souboru slov nezačíná stejnou hláskou (bota, kolo, buben, batoh) Rozlišování smysluplných slov a pseudoslov jsou stejné, nejsou stejné? Co nekončí stejnou hláskou jako toto slovo výběr 1 ze 3 slov, ze 4 slov ( pes: meč, nos) 6. Ovládat dech,tempo a intonaci řeči (= výstup) Při řeči nenacvičujeme, neupozorňujeme (jsme příkladem-mluvíme klidně, výrazně, ne příliš rychle), celkově kultivujeme- říkanky, zpěv Sledujeme dýchání ústy nosem, při dech.cvičeních cvičíme plynulý delší dech 7. Slovní zásoba ; upřesní nám to výstupy: - pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno;- učit se nová slova, aktivně je používat, ptát se na ta kterým nerozumí, poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, Podstatná jména - Co to je? ( i podle hmatu), Kde je? Na obchod, Co potřebuji k, Na zahrádce na jabloni Co viděl drak, kluk ve vlaku s.4,5 Slovesa - Říkej, co dělají.., Kuba řekl, pohybové hádanky, Kdo- co- čím dělá? Přídavná jména - Jaké může být? (na podzim jablíčko.. )- barvy, velikosti Už kolem 4 let dokáže tvořit některé protiklady (antonyma) kluk je malý- táta je velký Homonyma, synonyma - víme, co to je? Příklady koruna, zuby, zámek, oko Jak to řekneš jinak běží, utíká, Ukaž to na obrázku..)- (výstup poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, antonyma ) Vytvářet nadřazené pojmy např. hledáme společný název pro panenku- autíčko- míč Třídění předmětů oblečení, jídlo, hračky U starších dětí co je nábytek, dopravní prostředky; Co sem nepatří postupně se učí zdůvodnit, proč Hádanky my, hádanky děti

4 Velký význam mají pohádky, říkanky, básně, písničky, komentování činností 9.. Slovní zásoba je předpokladem k souvislému mluvenému projevu tzn dítě něco samo vypráví, nejdříve s pomocí Dítě se má naučit vhodně a gramaticky správně formulovat věty, vyjadřovat své myšlenky vést dialog a monolog, klást otázky Věty začíná mezi 2. a 3.rokem, po 3.roce souvětí nejprve s a, pak, podřadící vysvětlujeme příčiny jevů, časové vztahy co bylo dříve a co později (ve hře, hře v roli, dialogu, pohádkou- ptáme se na děj; - tzn. v přirozených situacích; popisujeme obrázky 10. Vyprávění dětí = součást souvislého mluvního projevu: V předškolním věku se nechávají unést emocemi, fantazií, výsledkem je často volný popis děje s upravenými, vymyšlenými pasážemi( nelze chápat jako lhaní) ostatní viz vývoj řeči Rozvíjení: Vyprávíme pohádky čtené, z TV, zážitky, podle obrázků snaha o zachování posloupnosti a tím logiky děje (Trojice, čtveřice obrázků, série pohádkových obrázků, Pokorná.., později může i najít chybu), otázky na děj Dokončování vět (Nemohli jsme ven, protože ) Opravování popletených vět ( Šli jsme do lesa nakupovat.) Srovnávání dvou obrázků, lišících se něčím, co lze dobře slovně vyjádřit Dokončování vyprávění učitelky (Holčička narazila do stromu..) Co bys dělal, kdyby Co by se stalo, kdyby Co se asi stalo dřív Opravování vět- Popletenky: (Jsme v kině. ne, jsme ve školce. Až se oblečeme, půjdeme na pochod. ne, na vycházku. Až se vrátíme z vycházky, navečeříme se. Až se naobědváme, umyjeme si nohy. Až si odpočineme na lehátkách, Šli jsme nakupovat do lesa. Šli jsme si zaběhat do bazénu. ) také rozvíjí gramatiku Při vyprávění zpravidla nejde o čistý monolog, ale částečný dialog pomáháme otázkami, později přitakáním, poznámkou. 11. cvičit gramatická spojení, nenásilně upevňovat gramat. stavbu vět přirozeně si osvojují nápodobou + tvoření množného čísla když je jeden, tak je to kluk, když je jich víc, tak to jsou já jsem my jsme Uč. já jsem bubínek děti my jsme bubínky kravička, miminko, dítě, policista, doprovázíme znázorněním (bubnování pěstmi, rohy, houpání, (po kruhu se děti střídají ve vymýšlení různých osob, zvířat či věcí v jednotném čísle a jejich znázornění) Odpovědi ve správném tvaru čtení obrázků stavba věty korekční zpětná vazba, - dokončování věty Chlapeček se usmíval ze spaní, protože Kluk se učesal, aby Pes štěkal, protože (Nemohli jsme ven, protože - rozvíjí i myšlení a vyjadřování) zdrobněliny

5 11. Dialog Jeho smyslem je hledání pravdy, ujasnění myšlenek, nalezení shody v myšlení a názorech Učíme ho děti také tím, že je respektujeme, jsme příkladem správného vedení dialogu nasloucháme, vhodně reagujeme navazujeme na jeho sdělení, rozšiřujeme ho, na případné otázky odpovídáme, máme zájem a je to vidět, udržujeme oční kontakt Důležité je - vzájemné naladění partnerů - poznat dítě a vnímat jeho potřeby, upřímný blízký vztah. Dáváme dětem prostor k vzájemné komunikaci. Využíváme spontánního zájmu dítěte o rozhovor Literatura: DVOŘÁK, J.: Slovní patlavost, Logopedické centrum, Žďár nad Sázavou, 1999, HOUSAROVÁ, B. a kol.: Hodnocení řečové produkce v předškolním věku, Speciální pedagogika, KUTÁLKOVÁ, D.: Vývoj dětské řeči krok za krokem, Grada, Praha 2005 MIKULAJOVÁ, M.,KAPALKOVÁ, S.: Terapia narušeného vývoje reči; in LECHTA a kol.: Terapia narušenej komunikačnej schopnosti, Osveta, Martin2002,ISBNS SOVÁK, M.: Logopedie, SPN, Praha 1978 atd.