Legislativa a interní normy pro účely boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML/CFT) a mezinárodních sankcí

Transkript

1 Legislativa a interní nrmy pr účely bje prti legalizaci výnsů z trestné činnsti a financvání terrismu (AML/CFT) a mezinárdních sankcí Zákn č. 253/2008 Sb., některých patřeních prti legalizaci výnsů z trestné činnsti a financvání terrismu, ve znění pzdějších předpisů, vymezuje kruh ptenciálně pdezřelých finančních transakcí, vyjmenvává subjekty, které mají pvinnst vyhdncvat pdezřelé transakce, určuje pstupy pr případ zjištění pdezřelé transakce a stanvuje pkuty za neddržení zákna. Zákn č. 69/2006 Sb., prvádění mezinárdních sankcí, ve znění pzdějších předpisů, vymezuje blasti uplatňvání mezinárdních sankcí, určuje pstupy v případě zjištění transakce pdléhající sankcím a stanvuje pkuty za neddržení zákna. Vyhláška č. 281/2008 Sb., některých pžadavcích na systém vnitřních zásad, pstupů a kntrlních patření prti legalizaci výnsů z trestné činnsti a financvání terrismu, dplňuje zákn č. 253/2008 Sb., a t pravidla přijatelnsti klienta a metdy a pstupy pří psuzvání rizik. Směrnice č. S/ některých patřeních prti legalizaci výnsů z trestné činnsti a financvání terrismu a prvádění mezinárdních sankcí (dále jen Směrnice ). Interní směrnice upravuje základní zásady a pstupy týkající se dhalvání pdezřelých bchdů, identifikace, přijatelnsti, rizikvéh prfilu klienta, kntrly klienta a mezinárdních sankcí. Jejím hlavním cílem je zabránit legalizaci výnsů z trestné činnsti a financvání terrismu. Zákny upravující AML určují řadu pvinnstí tzv. pvinným sbám, mezi které patří zejména úvěrvé instituce (banky, spřitelní a úvěrní družstva apd.), finanční instituce (investiční splečnsti, penzijní fndy, pjišťvny, zajišťvny apd.). Pjišťvny jsu pvinné sby při výknu činnstí suvisejících s prvzváním živtníh pjištění. Pr vylučení aplikace AML i na blast neživtníh pjištění je v Kperativě zakázán přijímat platby v htvsti převyšující ekvivalent částky EUR v českých krunách. (V dbě přípravy tht kurzu dpvídal částce Kč dle kurzu EUR, který pr účely AML 1x rčně stanvuje Odbr řízení rizik. V sučasnsti (rk 2013) je tent kurz stanven na 1 EUR = 25Kč). Pjišťvna je pvinnu sbu v živtním i neživtním pjištění při pršetřvání mezinárdních sankcí. Nejdůležitější pvinnsti v suvislsti s AML/CFT Mezi nejdůležitější pvinnsti PZ ve smyslu zákna č. 253/2008 Sb. a Směrnice patří pvinnsti: 1. identifikvat klienty (ve vyjmenvaných případech viz kapitla 2), 2. kntrlvat klienty (ve vyjmenvaných případech viz kapitla 3), 3. známit pdezřelý bchd, 4. mlčenlivst.

2 Nejdůležitější pvinnsti v suvislsti s mezinárdními sankcemi Mezi nejdůležitější pvinnsti PZ ve smyslu zákna 69/2006 Sb. a Směrnice patří pvinnsti: 1. sledvání a ddržvání mezinárdních sankcí, 2. znamvat sankcinvané sby a subjekty, 3. mlčenlivst. Zákn č. 253/2008 Sb. Zákn č. 253/2008 Sb., některých patřeních prti legalizaci výnsů z trestné činnsti a financvání terrismu v paragrafu 43 stanvuje tresty za prušení mlčenlivsti pr fyzické sby: 43 Prušení pvinnsti mlčenlivsti 1) Zaměstnanec pvinné sby, zaměstnanec ministerstva neb jinéh dzrčíh úřadu, aneb fyzická sba, která je pr pvinnu sbu, ministerstv neb jiný dzrčí úřad činná na základě jiné než pracvní smluvy, se dpustí přestupku tím, že pruší pvinnst mlčenlivsti stanvenu v 38 dst. 1 neb 2. 2) Fyzická sba neuvedená v dstavci 1 se dpustí přestupku tím, že pruší pvinnst mlčenlivsti pdle 38 dst. 3. 3) Pvinná sba se dpustí správníh deliktu tím, že pruší pvinnst mlčenlivsti pdle 38 dst. 1 neb 2. 4) Za přestupek pdle dstavců 1 a 2 lze ulžit pkutu d Kč a za správní delikt pdle dstavce 3 se ulží pkuta d Kč. 5) Za přestupek pdle dstavce 1 lze ulžit pkutu d Kč a za správní delikt pdle dstavce 3 se ulží pkuta d Kč, jestliže tímt jednáním byl znemžněn neb ztížen zajištění neb dčerpání výnsu z trestné činnsti neb umžněn financvání terrismu. Zákn č. 40/2009 Sb. Tresty za legalizaci výnsů z trestné činnsti se zabývá i zákn č. 40/2009 Sb., trestníh zákníku, který v paragrafech 216 a 217 rzlišuje a stanvuje tresty za úmyslnu i nedbalstní legalizaci výnsů z trestné činnsti. Nedbalstní legalizací výnsů z trestné činnsti je například neprvedená či špatně prvedená identifikace klienta či nenahlášení pdezřeléh bchdu:

3 216 Legalizace výnsů z trestné činnsti 1) Kd zastírá půvd neb jinak usiluje, aby byl pdstatně ztížen neb znemžněn zjištění půvdu a) věci neb jiné majetkvé hdnty, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky neb v cizině, neb jak dměna za něj, neb b) věci neb jiné majetkvé hdnty, která byla patřena za věc neb jinu majetkvu hdntu uvedenu v písmenu a), neb kd jinému spáchání takvéh činu umžní, bude ptrestán dnětím svbdy až na čtyři léta, peněžitým trestem, zákazem činnsti neb prpadnutím věci neb jiné majetkvé hdnty; spáchá-li však takvý čin ve vztahu k věci neb jiné majetkvé hdntě, která pchází z trestnéh činu, na který zákn stanví trest mírnější, bude ptrestán tímt trestem mírnějším. 2) Odnětím svbdy na šest měsíců až pět let neb peněžitým trestem bude pachatel ptrestán, a) spáchá-li čin uvedený v dstavci 1 ve vztahu k věci neb jiné majetkvé hdntě ve větší hdntě, neb b) získá-li takvým činem pr sebe neb pr jinéh větší prspěch. 3) Odnětím svbdy na dvě léta až šest let neb prpadnutím majetku bude pachatel ptrestán, a) spáchá-li čin uvedený v dstavci 1 jak člen rganizvané skupiny, b) spáchá-li takvý čin ve vztahu k věci neb jiné majetkvé hdntě pcházející ze zvlášť závažnéh zlčinu, c) spáchá-li takvý čin ve vztahu k věci neb jiné majetkvé hdntě ve značné hdntě, d) získá-li takvým činem pr sebe neb pr jinéh značný prspěch, neb e) zneužije-li ke spáchání takvéh činu svéh pstavení v zaměstnání neb své funkce. 4) Odnětím svbdy na tři léta až sm let neb prpadnutím majetku bude pachatel ptrestán, a) spáchá-li čin uvedený v dstavci 1 ve spjení s rganizvanu skupinu půsbící ve více státech, b) spáchá-li takvý čin ve vztahu k věci neb jiné majetkvé hdntě v hdntě velkéh rzsahu, neb c) získá-li takvým činem pr sebe neb pr jinéh prspěch velkéh rzsahu.

4 217 Legalizace výnsů z trestné činnsti z nedbalsti 1) Kd jinému z nedbalsti umžní zastřít půvd neb zjištění půvdu věci neb jiné majetkvé hdnty ve větší hdntě, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky neb v cizině, neb jak dměna za něj, bude ptrestán dnětím svbdy až na jeden rk, zákazem činnsti neb prpadnutím věci neb jiné majetkvé hdnty. 2) Odnětím svbdy až na tři léta bude pachatel ptrestán, a) spáchá-li čin uvedený v dstavci 1 prt, že prušil důležitu pvinnst vyplývající z jeh zaměstnání, pvlání, pstavení neb funkce neb ulženu mu pdle zákna, neb b) získá-li takvým činem pr sebe neb pr jinéh značný prspěch. 3) Odnětím svbdy na jeden rk až pět let bude pachatel ptrestán, a) spáchá-li čin uvedený v dstavci 1 ve vztahu k věci neb jiné majetkvé hdntě pcházející ze zvlášť závažnéh zlčinu, neb b) získá-li takvým činem pr sebe neb pr jinéh prspěch velkéh rzsahu. Definice pjmů Legalizací výnsů z trestné činnsti se rzumí jednání směřující k zakrytí nezáknnéh půvdu finančních prstředků klientem vkládaných d živtníh pjištění, stavebníh spření, penzijníh připjištění a bankvních prduktů neb k zajištění eknmické výhdy vyplývající z trestné činnsti s cílem vzbudit zdání, že jde majetkvý prspěch nabytý v suladu se záknem. Financváním terrismu se rzumí shrmažďvání peněžních prstředků s vědmím, že budu pužity ke spáchání trestnéh činu terru neb k pdpře sb, které se k takvému trestnému činu připravují. Jedná se také jednání veducí k pskytnutí dměny neb dškdnění pachatele těcht činů. Živtním pjištěním se rzumí pjištění vymezená jak Odvětví živtních pjištění v přílze 1 části A zákna č. 363/1999 Sb., pjišťvnictví, ve znění pzdějších právních. S účinnstí d se živtním pjištěním rzumí pjistná dvětví uvedená v části A přílhy č. 1 zákna č. 277/2009 Sb., pjišťvnictví. Klientem se rzumí každá sba, která je zájemcem živtní pjištění, pjistníkem, pjištěným, sbu mající práv na pjistné plnění neb na jiná plnění z živtníh pjištění neb sba, která uvedené sby zastupuje, neb sba, se kteru PZ jedná v rámci prvzvání zprstředkvatelské činnsti pjišťvnu, a t v blasti stavebníh spření, penzijníh připjištění a bankvních služeb (dále jen zprstředkvatelská činnst ). Kntaktní sba je zaměstnanec Kperativy, který je určen představenstvem pr styk s Ministerstvem financí v záležitstech AML a mezinárdních sankcí. Každý PZ má pvinnst kntaktní

5 sbě, resp. OŘR neprdleně známit každý pdezřelý bchd (i neuskutečněný), se kterým se při své činnsti setká. Jedná se zejména případy, kdy klient byl značen jak pliticky expnvaná sba (PEP), kdy se klient dmítne pdrbit identifikaci neb dlžit kntrlu půvdu finančních prstředků (PFP), kdy je s klientem uskutečněný bchd a jeví další známky pdezřeléh chdu. Kntaktní sbu Kperativy je ředitel Generálníh sekretariátu Ing. Jarslav Suk, e- mail: aml@kp.cz, pracviště Pbřežní 665/21, Praha 8. Obchdem se rzumí sjednávání pjištění a uzavírání pjistných smluv na živtní pjištění včetně jejich ddatků, pskytvání plnění z nich, včetně dkupnéh, výběrů z účtů, prdeje části pdílvých jedntek a činnst v rámci zprstředkvatelské činnsti pjišťvny. Pdezřelým bchdem se rzumí bchd s klientem uskutečněný za klnstí vyvlávající pdezření ze snahy klienta legalizaci výnsů z trestné činnsti neb pdezření, že v bchdu užité prstředky jsu určeny k financvání terrismu, aneb jiná skutečnst, která by mhla takvému pdezření nasvědčvat. (blíže viz kapitla 4) Pliticky expnvanu sbu (PEP) se rzumí: a) fyzická sba, která je ve významné veřejné funkci s celstátní půsbnstí, jak je např. hlava státu neb předseda vlády, ministr, náměstek neb asistent ministra, člen parlamentu, člen nejvyššíh sudu, ústavníh sudu neb jinéh vyššíh sudníh rgánu, prti jehž rzhdnutí becně až na výjimky nelze pužít pravné prstředky, člen účetníh dvra, člen vrchlnéh rgánu centrální banky, vyský důstjník v zbrjených silách neb sbrech, člen správníh, řídicíh neb kntrlníh rgánu pdniku ve vlastnictví státu, velvyslanec neb chargé d affaires, neb, která bdbné funkce vyknává v rgánech Evrpské unie neb jiných mezinárdních rganizací, a t p dbu výknu tét funkce a dále p dbu jednh rku p uknčení výknu tét funkce, a která má bydliště mim Česku republiku, neb takvu významnu veřejnu funkci vyknává mim Česku republiku, b) fyzická sba, která je k sbě uvedené v písm. a) ve vztahu manželském, partnerském aneb v jiném bdbném vztahu neb ve vztahu rdičvském, je k sbě uvedené v písm. a) ve vztahu syna neb dcery neb je k synvi neb dceři sby uvedené v písm. a) sbu ve vztahu manželském (zeťvé, snachy), partnerském neb v jiném bdbném vztahu, je splečníkem neb skutečným majitelem stejné právnické sby, ppř. svěřenectví neb jinéh bdbnéh právníh uspřádání pdle cizíh právníh řádu, jak sba uvedená v písm. a), neb je ní pvinné sbě znám, že je v jakémkli jiném blízkém pdnikatelském vztahu s sbu uvedenu v písm. a), neb je skutečným majitelem právnické sby, ppř. svěřenectví neb jinéh bdbnéh právníh uspřádání pdle cizíh právníh řádu, kterém je znám, že byl vytvřen ve prspěch sby uvedené v písm. a).

6 Identifikace sby jak sby pliticky expnvané dle písm. b) se uplatní puze tehdy, kdy je bchdní neb jiný vztah tét sby k sbě ve významné veřejné funkci uvedené v písm. a) veřejně becně známý aneb je dán důvd se dmnívat, že takvý vztah existuje. Nepředpkládá se aktivní pátrání p tét skutečnsti. Pr účely zákna jsu sledvány puze "cizí" pliticky expnvané sby, tedy takvé, které mají bydliště mim Česku republiku neb významnu veřejnu funkci vyknávají mim Česku republiku. Sankčním seznamem se rzumí publikvaný seznam sankcivaných sb a subjektů dle příslušných právních předpisů České republiky a Evrpské Unie, na něž se vztahují mezinárdní sankce ve smyslu zákna č. 69/2006 Sb., prvádění mezinárdních sankcí. Skutečným majitelem se rzumí: a) u pdnikatele fyzická sba, která fakticky neb právně vyknává přím neb nepřím rzhdující vliv na řízení neb prvzvání pdniku tht pdnikatele; fyzická sba, která sama neb na základě dhdy s jiným splečníkem neb splečníky dispnuje více než 25 % hlasvacích práv tht pdnikatele; fyzické sby jednající ve shdě, které dispnují více než 25 % hlasvacích práv tht pdnikatele, neb fyzická sba, která je na základě jiné skutečnsti příjemcem výnsů z činnsti tht pdnikatele. b) u nadace neb nadačníh fndu fyzická sba, která má být příjemcem alespň 25 % z rzdělvaných prstředků, neb nebyl-li rzhdnut, kd bude příjemcem výnsů nadace neb nadačníh fndu, fyzická sba neb kruh sb, v jejichž zájmu byly zalženy, neb v jejichž zájmu půsbí. c) u sdružení pdle jinéh právníh předpisu, becně prspěšné splečnsti aneb jiné bdbné sby a v případě svěřeneckéh vztahu neb jinéh bdbnéh vztahu pdle cizíh právníh řádu fyzická sba, která dispnuje více než 25% jejich hlasvacích práv neb majetku, která má být příjemcem alespň 25 % z rzdělvaných prstředků, neb v jejímž zájmu byly zalženy neb v jejímž zájmu půsbí, nebyl-li rzhdnut, kd bude příjemcem jejich výnsů.

7 Identifikaci klienta prvede PZ takt: Při identifikaci klienta fyzické sby: a) věří jmén, příjmení, rdné čísl neb datum narzení, míst narzení, phlaví, trvalý neb jiný pbyt a státní bčanství, a t na základě průkazu ttžnsti (vysvětlení pjmu - viz níže), pkud jsu v něm uvedeny, b) věří shdu pdby klienta s jeh vybrazením v průkazu ttžnsti, c) věří a zaznamená jmén, příjmení, druh a čísl průkazu ttžnsti klienta, stát, případně rgán, který jej vydal, a dbu jeh platnsti zaznamená na frmulář pjistné smluvy neb se záznam v uvedeném rzsahu přilží k samstatnému frmuláři pr identifikaci klienta, d) vždy vyzve klienta, aby prhlásil, zda je či není pliticky expnvanu sbu. Při identifikaci klienta právnické sby: a) z předlženéh výpisu z bchdníh rejstříku neb jinéh úředníh registru ne staršíh tří měsíců věří bchdní firmu neb název vč. dlišujícíh ddatku neb dalšíh značení, sídl, identifikační čísl (neb bdbné čísl přidělvané v zahraničí). Kpie předlženéh dkumentu existenci právnické sby se přilží k frmuláři pr identifikaci klienta, b) prvede a zaznamená identifikaci fyzické sby, která jménem právnické sby v daném bchdu jedná, a t v rzsahu identifikace fyzické sby (viz výše identifikace fyzické sby). Jedná-li v daném bchdu jménem právnické sby jiná právnická sba, prvede její identifikaci v rzsahu identifikace právnické sby (viz bd a) Při identifikaci klienta zastupenéh na základě plné mci: a) prvede a zaznamená identifikaci zmcněnce klienta (tj. sby, která je na základě plné mci právněna jednat za klienta jeh jménem) pdle výše uvedených pravidel pr identifikaci fyzické neb právnické sby; b) kpii plné mci a údaje klientvi předané pjišťvně zmcněncem přilží k frmuláři pr identifikaci klienta. Při identifikaci klienta zastupenéh záknným zástupcem: a) prvede a zaznamená identifikaci záknnéh zástupce (např. jednh z rdičů dítěte) pdle výše uvedených pravidel pr identifikaci fyzické sby, b) záknný zástupce dlží identifikační údaje klienta, kteréh zastupuje, které PZ z předlžených dkladů (např. rdný list dítěte) věří a dle zjištěnéh rzsahu zaznamená a ulží k pjistné smluvě neb frmuláři pr identifikaci klienta.

8 Průkaz ttžnsti Průkazem ttžnsti se u fyzické sby rzumí dklad vydaný rgánem veřejné správy, v němž je uveden jmén a příjmení, datum narzení a z něhž je patrná pdba umžňující identifikvat sbu, která dklad předkládá, jak jeh právněnéh držitele. U právnické sby je tímt úředním dkladem platný výpis z rejstříku, v němž je pvinně evidvána, neb jiný platný dklad, prkazující její existenci. Akceptvatelné průkazy ttžnsti: a) bčanský průkaz, b) cestvní dklad, c) řidičský průkaz ČR. Průkaz ttžnsti, jehž časvá platnst vypršela, je neplatným průkazem a k identifikaci jej nelze pužít. Pdpůrnými dklady služícími k identifikaci bčanů ČR jsu zejména: a) ptvrzení bčanském průkazu, b) ptvrzení změně údajů zapisvaných d bčanskéh průkazu, c) ptvrzení změně místa trvaléh pbytu. Občanský průkaz s dděleným rhem je platný za předpkladu, že je sučasně předlžen ptvrzení změně místa trvaléh pbytu neb změně údajů zapisvaných d bčanskéh průkazu. Další pravidla pr identifikaci: Identifikace se prvádí za fyzické přítmnsti identifikvanéh, který je pvinen k identifikaci příslušné dklady předlžit. Není-li z vážných důvdů identifikace uvedeným způsbem mžná, může sba, která má být identifikvána, pžádat prvedení identifikace ntáře, krajský úřad neb becní úřad bce s rzšířenu půsbnstí a jimi vydanu listinu identifikaci (včetně přílh) pjišťvně dručit. Přizvání kpií předkládaných dkladů k identifikaci klientem fyzicku sbu a přizvání výpisů z nich je dvlen jen se suhlasem klienta. Je třeba upzrnit, že klient je infrmace k prvedení identifikace, včetně předlžení dkladů, pvinen pskytnut.

9 Pvinnsti identifikvat klienta při sjednání pjistné smluvy PZ je při sjednávání živtníh pjištění pvinen identifikvat klienta (pjistníka), pkud nastane aspň jedna z těcht skutečnstí: a) běžné pjistné za rk je vyšší než EUR ( Kč 1 ), b) jednrázvé pjistné je vyšší než EUR ( Kč 1 ), c) jde pjištění s mžnstí platit jednrázvé neb mimřádné pjistné neb s mžnstí prvádět výběry z účtů, d) jde pjištění spjené s investičním fndem, e) klientem je pliticky expnvaná sba - PEP (viz výklad pjmů), f) jedná se případy pdezřeléh bchdu (viz kapitla 4). Pvinnsti identifikvat klienta v průběhu pjištění Pvinnsti identifikvat klienta při vkladech v průběhu pjištění PZ je pvinen identifikvat klienta (sbu, která vkládá peněžní prstředky na pjištění) a t před vkladem na živtní pjištění pkud: a) běžné pjistné za rk je vyšší než EUR ( Kč 1 ), b) jednrázvé pjistné je vyšší než EUR ( Kč 1 ), c) jde pjištění s mžnstí platit jednrázvé neb mimřádné pjistné neb s mžnstí prvádět výběry z účtů, d) jde pjištění spjené s investičním fndem, e) klientem je pliticky expnvaná sba - PEP (viz výklad pjmů), f) jedná se případy pdezřeléh bchdu (viz kapitla 4). Identifikace při pžadvaných změnách klienta PZ, který v dbě trvání živtníh pjištění přijímá pžadavek klienta na jakukli změnu jeh pjistné smluvy (např. změna výše, frekvence či způsbu placení pjistnéh, změna pjistné částky či rzsahu pjistnéh krytí) věří při tét příležitsti správnst a úplnst jeh identifikačních údajů a zajistí jejich případnu aktualizaci. Zvýšenu pzrnst věnuje zejména klientem znamvaným změnám jeh jména neb bydliště neb změnám bmyšlené sby.

10 Identifikace klienta se neprvádí v případě, že: a) klientem běžně placené pjistné na živtní pjištění neb pakvaná plnění z živtníh pjištění nepřesahují částku EUR ( Kč 1 ) rčně, b) klientem jednrázvě placené pjistné na živtní pjištění nepřesahuje částku EUR ( Kč 1 ), c) jednrázvé plnění ze živtníh pjištění nepřesahuje částku EUR ( Kč 1 ), d) klientem je tuzemská úvěrvá instituce (např. banka neb spřitelní a úvěrní družstv) neb tuzemská finanční instituce (např. penzijní fnd, investiční fnd, investiční splečnst, sby právněné k pskytvání leasingu, pjišťvna, zajišťvna, samstatný likvidátr pjistných událsti), e) klientem je zahraniční úvěrvá neb finanční instituce půsbící na území států EU, Švýcarska, Lichtenštejnska, Islandu, Nrska, USA, Kanady, Austrálie, Nvéh Zélandu neb Japnska, f) klientem je ústřední rgán státní správy, ČNB neb vyšší územní samsprávný celek neb další jiná sba uvedená v 13 zákna č. 253/2008 Sb., g) se jedná smluvu důchdvém spření a pjistnu smluvu pjištění důchdu pdle právníh předpisu upravujícíh důchdvé spření. Odmítnutí bchdu PZ dmítne uskutečnění bchdu, pkud: a) se klient dmítne pdrbit identifikaci v případech, kdy je dána identifikační pvinnst, b) zmcněnec klienta dmítne dlžit plnu mc, dle které je za klienta právněn jednat, c) z jinéh důvdu nelze prvést identifikaci klienta, ačkliv je dána identifikační pvinnst, d) má-li zaměstnanec prvádějící identifikaci pchybnsti pravdivsti infrmací pskytnutých klientem neb pravsti předlžených dkladů. PZ je pvinen tut skutečnst neprdleně známit Odbru řízení rizik na aml@kp.cz. PZ nesmí uskutečnit bchd s pliticky expnvanu sbu (PEP), pkud nemá předchzí suhlas Odbru řízení rizik neb ředitele Úseku pjištění sb, který udělení suhlasu neprdleně infrmuje Odbr řízení rizik.

11 Prvádění kntrly klienta Kntrla klienta se prvádí: a) pkud hdnta jedntlivéh bchdu (sjednané rční pjistné neb výše vkladu) přesahuje částku EUR ( Kč), b) při uskutečnění pdezřeléh bchdu, c) při bchdu s pliticky expnvanu sbu (PEP) a d) v dbě trvání smluvy v rzsahu ptřebném a přiměřeném... Kntrla klienta zahrnuje: a) získání infrmací účelu a zamýšlené pvaze bchdu, b) zjišťvání skutečnéh majitele, pkud je klientem právnická sba, c) přezkumávání zdrjů peněžních prstředků vkládaných d pjištění (kntrla půvdu finančních prstředků). Přezkumání zdrjů peněžních prstředků se zaznamená d frmuláře Kntrla klienta, který může být sučástí frmuláře pr identifikaci klienta neb sučástí pjistné smluvy. Kntrla klienta se neprvádí v případě, že: a) klientem je tuzemská úvěrvá instituce (např. banka neb spřitelní a úvěrní družstv) neb tuzemská finanční instituce (např. penzijní fnd, investiční fnd, investiční splečnst, sby právněné k pskytvání leasingu, pjišťvna, zajišťvna, samstatný likvidátr pjistných událsti), b) klientem je zahraniční úvěrvá neb finanční instituce půsbící na území států EU, Švýcarska, Lichtenštejnska, Islandu, Nrska, USA, Kanady, Austrálie, Nvéh Zélandu neb Japnska, c) klientem je ústřední rgán státní správy, ČNB neb vyšší územní samsprávný celek neb další jiná sba uvedená v 13 zákna č. 253/2008 Sb., d) se jedná smluvu důchdvém spření a pjistnu smluvu pjištění důchdu pdle právníh předpisu upravujícíh důchdvé spření. Přiměřenst kntrly půvdu finančních prstředků (PFP) Kntrla půvdu finančních prstředků a její záznam ve frmuláři Kntrla klienta musí vždy i dstatečně vystihvat zdrj finančních prstředků, které klient d pjištění vkládá. Skutečnsti uvedené ve frmuláři musí prt krespndvat s výší vkladu. Pravidla pr přiměřenst kntrly půvdu finančních prstředků vzhledem k výši vkladu nelze jednznačně specifikvat, vždy závisí na individuálním psuzení klnstí bchdu a statních známých skutečnstí klientvi PZ. Obecně se však lze řídit následujícími dpručeními:

12 Vkládá-li klient d pjištění částky d maximální výše Kč, lze pvažvat za důvěryhdné všechny typy zdůvdnění PFP, tj. příjmy ze závislé činnsti, z pdnikání, úspry apd. Phybují-li se částky vkládané d pjištění mezi Kč a zárveň jsu jak půvd peněz uvedeny příjmy ze závislé činnsti neb pdnikání, musí být uveden pvlání, resp. blast pdnikání, které umžňují dsahvat vyských příjmů. Jinak je ptřeba zdůvdnit, i jakým způsbem dšl k akumulaci dané výše prstředků. Nelze tedy například akceptvat kntrlu, kde jsu zdrjem puze příjmy ze závislé činnsti a zárveň pvlání uklízečka, důchdce apd. Překračují-li částky vkládané d pjištění Kč, je již ptřeba uvést takvé skutečnsti, které vysvětlují způsb akumulace většíh mnžství prstředků. Důvěryhdnými údaji mhu být např. úspry, dar, dědictví, prdej majetku, pjistné plnění apd. Jedná-li se vyské vklady překračující 10 mil. Kč, je ptřeba uvést skutečnsti, které vysvětlují způsb akumulace takvé výše prstředků, a t nejen pmcí becných pjmů jak v předchzím bdě, ale je nutné detailně jej ppsat s uvedením knkrétních infrmací, které případně umžní věření. Pkud se jedná situaci, kdy klient pakvaně vkládá d pjištění a pět vybírá stále stejné finanční prstředky, je nutné, aby v kntrle PFP uvedl, že se jedná prstředky získané výběrem z pjištění, včetně jeh identifikace (např. čísl smluvy u Kperativy, typ pjištění, datum džití pjištění u jiné pjišťvny). Ve všech případech lze uvést i kmbinaci zdrjů, např. příjmy ze závislé činnsti + úspry. Příklady akceptvatelných a neakceptvatelných kntrl PFP: Příklad č. 1: vklad na živtní pjištění ve výši Kč Akceptvatelný PFP: příjmy ze závislé činnsti administrativní pracvník. U vkladů v tét výši může být důvěryhdným zdůvdněním zdrje finančních prstředků příjem ze závislé činnsti plynucí z příjmvě průměrných či nadprůměrných pvlání. Neakceptvatelný PFP: příjmy ze závislé činnsti student. Jsu-li jak zdrj finančních prstředků uvedeny puze příjmy z příjmvě pdprůměrnéh zaměstnání (např. uklízečka), příp. jde sbu bez pravidelnéh příjmu (např. student), je tt vysvětlení pvažván za nedůvěryhdné a je nutné jej upřesnit. Akceptvatelný PFP: příjmy ze závislé činnsti student + úspry. Jsu-li jak zdrj finančních prstředků uvedeny příjmy z příjmvě pdprůměrnéh zaměstnání (např. uklízečka), příp. jde sbu bez pravidelnéh příjmu (např. student), je vysvětlení zdrje prstředků pvažván za důvěryhdné, je-li dplněn vysvětlením, jak dšl ke kumulaci dané výše prstředků (např. úspry, dědictví, mimřádná dměna / stipendium). Příklad č. 2: vklad na živtní pjištění ve výši Kč Akceptvatelný PFP: příjmy ze závislé činnsti manažer splečnsti.

13 U vkladů v tét výši může být důvěryhdným zdůvdněním zdrje finančních prstředků příjem ze závislé činnsti puze, pkud plyne ze zaměstnání umžňujícíh dsahvat vyských příjmů. Neakceptvatelný PFP: příjmy ze závislé činnsti administrativní pracvník. Jsu-li jak zdrj finančních prstředků uvedeny puze příjmy z příjmvě pdprůměrnéh zaměstnání (např. uklízečka), příjmvě průměrnéh zaměstnání (administrativní pracvník), příp. jde sbu bez pravidelnéh příjmu (např. student), je vysvětlení zdrje prstředků pvažván za důvěryhdné, puze je-li dplněn vysvětlením, jak dšl ke kumulaci dané výše prstředků (např. celživtní úspry, dědictví). Akceptvatelný PFP: příjmy ze závislé činnsti administrativní pracvník + dědictví. Akceptvatelný PFP: dědictví. Příklad č. 3: vklad na živtní pjištění ve výši Kč Akceptvatelný PFP: prdej majetku. U vkladu v tét výši nepředpkládáme, že by byl mžné na něj získat prstředky z běžných příjmů, a t ani u vysk-příjmvých zaměstnání. Je tedy vždy nutné vysvětlit, jak dšl ke kumulaci takvé výše prstředků. Tedy např. prdej majetku, dar, dědictví, pjistné plnění, ale také úspry mhu být pvažvány za důvěryhdný zdrj prstředků. Neakceptvatelný PFP: příjmy ze závislé činnsti manažer splečnsti. U vkladu v tét výši nepředpkládáme, že by byl mžné na něj získat prstředky z běžných příjmů, a t ani u vysk-příjmvých zaměstnání, prt je puze tt vysvětlení pvažván za nedůvěryhdné. Přijatelné je puze v kmbinaci s dalším zdrjem. Akceptvatelný PFP: příjmy ze závislé činnsti úředník + prdej majetku. Příklad č. 4: vklad na živtní pjištění ve výši Kč Akceptvatelný PFP: prdej majetku. U vkladu v tét výši nepředpkládáme, že by byl mžné na něj získat prstředky z běžných příjmů, a t ani u vysk-příjmvých zaměstnání. Je tedy vždy nutné vysvětlit, jak dšl ke kumulaci takvé výše prstředků, a tt i dlžit vhdnými dkumenty (např. kupní smluvu). Akceptvatelný PFP: příjmy ze závislé činnsti majitel prsperující firmy, která prkazatelně dsáhla zisku v předešlém rce. U vkladu v tét výši nepředpkládáme, že by byl mžné na něj získat prstředky z běžných příjmů, a t ani u vysk-příjmvých zaměstnání, prt je puze tt vysvětlení pvažván za nedůvěryhdné. Je prt ptřeba dlžit vhdnými dkumenty (např. kpií daňvéh přiznání). Neakceptvatelný PFP: vše, c není pdlžen vhdnými dkumenty.

14 O pdezřelý bchd v živtním pjištění se jedná vždy, pkud: a) klientem je sba neb subjekt uvedený v sankčních seznamech neb pcházející ze země, vůči které Česká republika uplatňuje mezinárdní sankce (aktuální seznam sankcinvaných sb, subjektů a zemí je uveden na intranetu Odbru řízení rizik). b) klient se dmítá pdrbit kntrle neb dmítá uvést své identifikační údaje, příp. sby, za kteru jedná. Zjistí-li PZ pdezřelý bchd dle výše uvedených bdů a), b), dmítne jeh uskutečnění a je pvinen takvu skutečnst neprdleně známit Odbru řízení rizik na aml@kp.cz a dále pstupvat pdle pkynů Odbru řízení rizik. O pdezřelý bchd v živtním pjištění se dále může jednat zejména v těcht případech: a) PZ má pchybnsti pravdivsti získaných identifikačních údajů klientvi při identifikaci klienta, zejména jde případy, kdy klientem uvedené údaje se neshdují s údaji uvedenými v jím předlženém průkazu ttžnsti, klient dmítne neb není schpen průkaz ttžnsti k věření pdby a dalších identifikačních údajů zaměstnanci pjišťvny předlžit neb má jen náhradní průkaz bez ftgrafie, b) klient se sice pdrbí identifikaci, ale platí pjistné (zejména jednrázvé) neb mimřádné pjistné ve výši, která je pr sjednávaný typ pjištění nebvykle vyská neb ve výši, která výrazně nedpvídá pvaze neb rzsahu jeh pdnikatelské činnsti neb jeh majetkvým pměrům, c) klient, se kterým by pjistná smluva měla být uzavřena neb kterému má být plnění z živtníh pjištění vyplacen, je bčanem jinéh státu, než je stát EU, Lichtenštejnsk, Švýcarsk, Island, Nrsk, Ruská federace, USA, Kanada, Argentina, Brazílie, Mexik, Jihafrická republika, Austrálie, Nvý Zéland, Japnsk, Hngkng a Singapur neb má v tmt jiném státu pbyt, neb, je právnicku sbu a má v jiném státu sídl, g) klient určí bmyšlenu sbu sbu, ke které zřejmě nemá neb nemůže mít žádný vztah neb tent vztah dmítá zpřesnit, h) klient přijímá pdmínky pjištění zjevně nemající žádný vztah k jeh zdraví či věku, neb žádá pjistný prdukt, který pr něj nemá žádný zřejmý účel, i) klient uzavírá pjistné smluvy s vyskými pjistnými částkami, které se zdají být v rzpru s ptřebami klienta, j) klient neprjevuje žádný zájem plnění smluvy, ale prjevuje mnhem větší zájem předčasné zrušení (výpvěď) smluvy, k) klient pskytuje minimální neb zjevně fiktivní infrmace., Zjistí-li PZ pdezřelý bchd dle výše uvedených bdů a) k), je právněn bchd uskutečnit. PZ je však pvinen takt uskutečněný pdezřelý bchd známit neprdleně (nejpzději však d 24 hdin d uskutečnění bchdu) Odbru řízení rizik na vu adresu aml@kp.cz.

15 V hlášení pdezřeléh bchdu Odbru řízení rizik je vždy nutné uvést údaje klientvi a uskutečněném bchdě, které umžní tent bchd jednznačně identifikvat (např. jmén / název, RČ / IČ klienta, čísl pjistné smluvy, datum uskutečnění bchdu). Dále je nutné ppsat klnsti uskutečnění bchdu a důvd, prč byl bchd vyhdncen jak pdezřelý. O známení pdezřeléh bchdu Odbru řízení rizik nesmí PZ klienta infrmvat. Pvinnst uchvávat identifikační údaje a dklady bchdech Identifikační údaje, kpie dkladů předlžených k identifikaci, pkud byly přizvány, údaje tm, kd a kdy prvedl první identifikaci klienta, riginál neb věřenu kpii plné mci (v případě zastupvání) se uchvávají p dbu 10 let d uknčení pjištění. Údaje a dklady bchdech spjených s pvinnstí identifikace se uchvávají p dbu 10 let d uknčení pjištění. Desetiletá lhůta přitm začíná běžet prvním dnem kalendářníh rku následujícím p rce, ve kterém byl bchd uknčen. Údaje a dklady se evidují k bchdu, ke kterému byly přízeny (např. k pjistné smluvě, pjistné událsti apd.). Žádný PZ není právněn uchvávané údaje a dklady v jakékli frmě zpřístupnit třetí sbě bez písemnéh suhlasu kntaktní sby (ředitele generálníh sekretariátu), resp. Odbru řízení rizik. Uchvávané údaje a dklady se zpřístupňují v dstupném rzsahu a frmě jen na základě písemné žádsti ČNB, Ministerstva financí a rgánů uvedených v zákně č. 253/2008 Sb., a t puze prstřednictvím kntaktní sby, resp. Odbru řízení rizik. Pvinnst mlčenlivsti Každý PZ je pvinen zachvávat mlčenlivst skutečnstech týkajících se známení a šetření pdezřeléh bchdu, kterých se dzví. Tat pvinnst mlčenlivsti trvá i p uknčení smluvníh vztahu, na základě kteréh pr Kperativu zprstředkvává pjištění. O výjimkách z mlčenlivsti rzhduje v suladu s výjimkami z mlčenlivsti vymezenými v 39 zákna č. 253/2008 Sb. kntaktní sba (ředitel generálníh sekretariátu), resp. Odbr řízení rizik. Každý PZ, který bdrží žádst pskytnutí infrmací skutečnstech, které se týkají známení a šetření pdezřeléh bchdu pdléhajících mlčenlivsti, je pvinen takvu žádst zaslat kntaktní sbě (ředitel generálníh sekretariátu), resp. Odbru řízení rizik, který rzhdne způsbu a frmě jejíh vyřízení. Uplatňváním mezinárdních sankcí se demkratické státy snaží chránit světvý mír, lidská práva a bjvat prti terrismu. Krdinaci těcht sankcí zajišťuje v České republice Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR v návaznsti na patření Rady bezpečnsti OSN a rgánů EU. Ddržvání mezinárdních sankcí v ČR upravuje Zákn č. 69/2006 Sb., prvádění mezinárdních sankcí, ve znění pzdějších předpisů. Kperativa je tak pvinna ddržvat hspdářské sankce spčívající v zákazu pskytvání bchdních a finančních služeb ve vztahu k sankcivaným zemím, sbám a subjektům, neb jsu-li předmětem bchdu určité prdukty.

16 Pstupy v blasti prvádění mezinárdních sankcí jsu pvinny uplatňvat všechny úvary Kperativy, které: a) mhu uzavírat pjistné smluvy neb přijímat pjistné, kdy pjistníkem může být subjekt neb sba uvedená na sankčních seznamech neb pcházející ze země, vůči které Česká republika uplatňuje mezinárdní sankce, neb b) mhu pskytnut pjistné plnění subjektu neb sbě, uvedené na sankčních seznamech neb pcházející ze země, vůči které Česká republika uplatňuje mezinárdní sankce, a t v blasti živtníh i neživtníh pjištění. V případě zjištění či pdezření, že pjistná smluva má být či byla uzavřena se subjektem či sbu uvedenu na sankčních seznamech neb pcházející ze země, vůči které Česká republika uplatňuje mezinárdní sankce, neb v případě zjištění, že takvémut subjektu či sbě má být či byl vyplacen pjistné plnění, musí se tat skutečnst neprdleně nahlásit Odbru řízení rizik na vu adresu aml@kp.cz.