Annex Vývoz a dovoz zboží a služeb

Transkript

1 Annex Vývoz a dovoz zboží a služeb Změny v oblasti vývozu a dovozu patřily v mimořádné revizi časových řad národních účtů, která probíhala v roce 2011, k těm nejdůležitějším. Důvody revize v této oblasti lze rozdělit do dvou směrů: (1) změny související se statistikou zahraničního obchodu se zbožím (tzv. quasi-tranzitní obchod) a (2) změny metod odhadů a úplnost pokrytí (dopravní služby, ostatní služby, fiktivní nerezidentské jednotky, spotřeba zahraničních pracovníků, pašování a merchanting). Quasi-tranzitní obchod Vývoz a dovoz je v ESA 95 chápán jako změna vlastnictví mezi rezidentem a nerezidentem, bez ohledu na fyzický pohyb zboží přes hranice. Ovšem statistika zahraničního obchodu (SZO), která je základním datovým zdrojem pro vývoz a dovoz v národních účtech, je postavena na sledování pohybu zboží přes hranice, a to bez ohledu na změnu vlastnictví a bez ohledu na to, zda je respondent SZO rezidentem či nerezidentem. Povinnost hlásit údaje do SZO (Intrastatu) je totiž navázána na registraci subjektu k dani z přidané hodnoty (DPH) a mnoho nerezidentů musí být v ČR ze zákona k DPH registrováno. Z těchto důvodů obsahuje vývoz a dovoz podle SZO i transakce, které nelze v národních účtech za vývoz a dovoz považovat. Údaje SZO v ČR například zahrnují transakce, hlášené nerezidenty, které lze považovat za tzv. quasi-tranzit (tj. dovoz zboží ze zemí EU i mimo EU hlášený nerezidenty, které je následně vyvezeno nerezidenty do jiného státu EU beze změny vlastnictví mezi rezidentem a nerezidentem a bez dalšího zpracování v ČR). Tyto transakce ovšem nelze v SZO jednoznačně identifikovat Navíc údaje SZO v sobě zahrnují vývoz a dovoz nerezidentů, kteří působí na vnitřním trhu v ČR. Hodnota jimi hlášeného vývozu a dovozu na hranicích se tak může významně lišit od hodnoty, za niž proběhla transakce mezi rezidentem a nerezidentem. SZO například zaznamená cenu dovozu zboží, nahlášeného nerezidentem, které je následně prodáno na vnitřním trhu rezidentovi, ovšem za významně jinou cenu než původně hlášenou na hranicích. Analogicky zachycuje SZO cenu vývozu, zatímco nerezident toto vyvážené zboží původně nakoupil na vnitřním trhu od rezidenta za významně jinou cenu S tím, jak globalizace, podporovaná členstvím v ČR v EU, stále více působí na ekonomické prostředí ČR, je proto vývoz a dovoz podle SZO stále více ovlivňován transakcemi nerezidentů. Z tohoto důvodu je třeba údaje SZO upravovat tak, aby odpovídaly lépe pojetí zahraničního obchodu podle pojetí změny vlastnictví. Pouze transakce mezi rezidenty a nerezidenty mohou být pro potřeby národních účtů chápány jako vývoz a dovoz (tj. nákup a prodej nerezidentů na vnitřním trhu). Úprava SZO z tohoto důvodu byla hlavním cílem revize vývozu a dovozu, která proběhla v roce Úprava SZO je založena hlavně na daňových přiznáních nerezidentů k DPH. Vývoz hlášený nerezidenty do SZO je nahrazen celkovými nákupy nerezidentů na vnitřním trhu (podle přiznání k DPH) a dovoz nerezidentů ve SZO je nahrazen celkovými prodeji nerezidentů na vnitřním trhu v ČR. Touto úpravou je možno odhadnout saldo zahraničního obchodu se zbožím v pojetí změny vlastnictví pro účely národních účtů. Vzhledem k tomu, že nákupy a prodeje nerezidentů na vnitřním trhu obsahují i transakce mezi nerezidenty navzájem, je pro odhad celkové hodnoty vývozu a dovozu zboží (transakcí mezi rezidenty a nerezidenty) třeba tyto tzv. přeprodeje mezi nerezidenty vyloučit. Přeprodeje jsou ve stejné výši zahrnuty v nákupech i prodejích, takže neovlivňují odhad salda zahraničního obchodu Odhad zahraničního obchodu podle pojetí změny vlastnictví je znázorněn v následujících tabulkách (viz tabulky 1 a 2) a podrobně popsán v následujícím textu.

2 Tabulka 1: Odhad vývozu a dovozu (úprava dat SZO), v mil. Kč Řádek Název Hodnota 2010 Datový zdroj VÝVOZ 1 = 2+3 Vývoz podle SZO SZO 2 Rezidenti SZO 3 Nerezidenti SZO 4 Nákupy nerezidentů (aktivních v zahraničním obchodě) Přiznání k DPH 5 = 4/3 Vývozní koeficient pro úpravu vývozu nerezidentů 0, Zušlechtění hlášené nerezidenty (netto) SZO 7 = 15 = 31 Vyloučení přeprodejů mezi nerezidenty z nákupů (ř. 4) = Vývoz podle konceptu změny vlastnictví DOVOZ 9 = Dovoz podle SZO SZO 10 Rezidenti SZO 11 Nerezidenti SZO 12 Prodeje nerezidentů (aktivních v zahraničním obchodě) Přiznání k DPH 13 Vyloučení služeb z prodejů (ř. 12) Statistické zjišťování o vývozu a dovozu služeb (ZO 1-04) 14 Dovozní koeficient pro úpravu dovozu nerezidentů 1, = 7 = 31 Vyloučení přeprodejů mezi nerezidenty z prodejů (ř. 12) = Dovoz podle konceptu změny vlastnictví ODHAD PŘEPRODEJŮ Vývoz podle SZO 17 CPA SZO 18 CPA SZO 19 CPA SZO Poměr vývozu podle změny vlastnictví a SZO v roce 2009 (po úpravě při bilancování tabulek dodávek a užití za rok 2010) 20 = 24/17 CPA 26 0, = 25/18 CPA 27 0, = 26/19 CPA 28 0, = Odhad vývozu v CPA (při bilancování tabulek DU) = 17*20 CPA = 18*21 CPA = 19*22 CPA = Vývoz rezidentu a nákupy nerezidenty (aktivních v zahraničním obchodě) v CPA CPA CPA CPA = Odhad přeprodejů v nákupech Řádek 1-3 a 9-11: Vývoz a dovoz podle SZO je rozdělen podle rezidentství jednotlivých respondentů. Nerezidenti v Intrastatu (obchod se zeměmi v EU) jsou identifikováni na základě svého specifického daňového identifikačního čísla (DIČ devítimístné začínající CZ68 ), které získají při registraci k DPH v ČR. Aby tyto jednotky byly prohlášeny za nerezidentské, musí splnit další podmínky: (1) nemají v ČR přiděleno identifikační číslo ekonomického subjektu (IČ), dále (2) nemají v ČR pobočku, (3) neplatí daň z příjmu v ČR. V Extrastatu (obchod se zeměmi mimo EU) jsou nerezidenti identifikováni pomocí specifického EORI čísla, které je jedinečné pro každý subjekt v EU (nezačíná CZ, nebo je devítimístné a začíná CZ68, nebo je jedenáctimístné a začíná CZ0000 což jsou subjekty, které nesídlí v EU a o EORI zažádaly v ČR) Vzhledem k tomu, že se každý subjekt identifikuje odlišně v každém zdroji údajů (Intrastat, Extrastat, přiznání k DPH), není možné propojit databáze na individuální úrovni

3 a pro identifikaci nerezidentů v databázích je nutné používat technické parametry (viz ). Proto se úprava vývozu a dovozu nerezidentů provádí jako celek (za všechny nerezidenty dohromady), namísto úpravy hodnot za každého nerezidenta individuálně Řádek 4: celková hodnota vývozu hlášená nerezidenty je nahrazena celkovou hodnotou nákupů nerezidentů (aktivních v zahraničním obchodě) v ČR podle přiznání k DPH. Nerezidenti jsou v databázi DPH identifikováni stejně jako v Intrastatu (viz ). Nákupy (při nichž dochází ke změně vlastnictví od rezidenta k nerezidentovi) jsou definovány jako přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v ČR v přiznáních nerezidentů k DPH Řádek 5: V praxi je záměna vývozu nerezidentů za jejich nákupy v ČR prováděna pomocí koeficientu pro úpravu vývozu nerezidentů, který je aplikován na všechny transakce hlášené nerezidenty do SZO. Vývozní koeficient je počítán jako poměr celkové hodnoty nákupů nerezidenty aktivními v zahraničním obchodě (ř. 4) a vývozu hlášeného nerezidenty (ř. 3). Tento postup výpočtu zajišťuje shodnost komoditní a teritoriální struktury nákupů se strukturou vývozu nerezidentů. Tyto struktury nákupů na vnitřním trhu totiž nejsou v přiznáních k DPH k dispozici Řádek 6: Hodnota nákupů nerezidenty neobsahuje zboží a služby související s aktivním zušlechtěním, které si nerezidenti registrovaní k DPH v ČR objednají. Vzhledem k tomu, že metodika ESA 95 vyžaduje zahrnutí těchto operací do obchodu se zbožím, je rozdíl mezi vývozem po zušlechtění a dovozem na zušlechtění vykázaným nerezidenty ve SZO přidán k hodnotě nákupů nerezidentů na vnitřním trhu Řádek 12: Celková hodnota dovozu hlášená nerezidenty je nahrazena celkovou hodnotou prodejů nerezidentů (aktivních v zahraničním obchodě) v ČR podle přiznání k DPH. Prodeje (při nichž dochází ke změně vlastnictví od nerezidenta k rezidentovi) jsou definovány jako poskytnutá zdanitelná plnění s místem plnění v ČR v přiznáních nerezidentů k DPH Řádek 13: Prodeje nerezidentů v přiznáních k DPH obsahují nejen zboží, ale také omezené množství případů služeb, které poskytnou nerezidenti. Tyto služby ovšem není možné zjistit přímo z daňových přiznání, a proto je jejich hodnota odhadována nepřímo a následně vylučována z prodejů nerezidentů. Odhad těchto služeb poskytovaných nerezidenty, které se mohou objevit v daňových přiznáních nerezidentů, je založen na statistickém šetření o dovozu a vývozu služeb, které provádí ČSÚ (ZO 1-04). Jedná se hlavně o služby související s nemovitostmi, ale také služby v oblasti kultury, sportu či vzdělávání (podle zákona o DPH se jedná o služby s místem plnění v ČR) Řádek 14: V praxi je záměna dovozu nerezidentů za jejich prodeje v ČR prováděna pomocí koeficientu pro úpravu dovozu nerezidentů, který je aplikován na všechny transakce hlášené nerezidenty do SZO. Dovozní koeficient je počítán jako poměr celkové hodnoty prodejů nerezidenty aktivními v zahraničním obchodě (ř. 12 mínus 13) a dovozu hlášeného nerezidenty (ř. 9). Tento postup výpočtu zajišťuje shodnost komoditní a teritoriální struktury prodejů se strukturou dovozu nerezidentů. Tyto struktury prodejů na vnitřním trhu není totiž možné z přiznání k DPH zjistit Řádky 6 a 15: Vzhledem k tomu, že nákupy a prodeje nerezidentů v jejich přiznáních k DPH obsahují nejen transakce s rezidenty, ale i s nerezidenty, a předmětem vývozu a dovozu podle pojetí změny vlastnictví mohou být pouze transakce mezi rezidenty a nerezidenty, je třeba transakce mezi nerezidenty navzájem (tzv. přeprodeje) vyloučit jak z nákupů, tak prodejů. Přímá identifikace těchto transakcí ovšem není možná, a proto je nutné hodnotu přeprodejů odhadovat nepřímo (viz po ). Na druhou stranu, hodnota těchto transakcí mezi nerezidenty navyšuje stejnou měrou nákupy i prodeje (co je pro jednoho nerezidenta nákupem, je pro druhého prodejem), takže výše přeprodejů neovlivňuje odhad salda zahraničního obchodu podle pojetí změny vlastnictví. Mohou ovšem ovlivnit (nadhodnotit) celkovou hodnotu vývozu a dovozu.

4 Řádek 17 až 31: Jak již bylo zmíněno, z praktických důvodů je záměna vývozu a dovozu nerezidentů jejich nákupy a prodeji počítána na úrovni všech nerezidentů, použitím vývozního a dovozního koeficientu na všechny transakce nerezidentů (viz a ). Použití těchto koeficientů ovšem znamená, že i předprodeje jsou rozprostřeny do komodit podle struktury vývozu a dovozu nerezidentů v SZO. Vzhledem k tomu, že komoditní struktura vývozu a dovozu nerezidentů v SZO je ovlivněna hlavně quasi-tranzitními transakcemi (viz ), které se soustředí na komodity CZ-CPA 26-28, ale nemají žádnou vazbu na českou ekonomiku, i předprodeje jsou soustředěny převážně do komodit CZ-CPA Z tohoto důvodu je hodnota přeprodejů odhadována nepřímo v průběhu bilancování tabulek dodávek a užití již ve vazbě na produkci komodit CZ-CPA a podíl vývozu na produkci (viz ). Rozdíl mezi takto odhadnutou hodnotou vývozu (ř ) a hodnotou vývozu (ř ) získanou sečtením vývozu rezidentů v SZO a nákupů nerezidentů v komoditách CZ-CPA 26-28, odhadnutou po aplikaci vývozního koeficientu, lze nepřímo pokládat za odhad hodnoty přeprodejů (ř. 31) Řádky 17 až 19: Celková hodnota vývozu hlášená jak rezidenty, tak nerezidenty v SZO v komoditách CZ-CPA Řádky 23 až 26: V průběhu bilancování tabulek dodávek a užití, kdy již byly dostupné detailní informace o produkci komodit CZ-CPA a další aspekty roku 2010, byla odhadnuta celková hodnota vývozu z domácí produkce v těchto komoditách Řádky 20 až 22: Pro účely měsíčních a čtvrtletních údajů o vývozu a dovozu podle změny vlastnictví (a předběžné roční údaje) je pro odhad komodit CZ-CPA používán poměr odhadnutý na základě údajů za předchozí rok mezi vývozem podle změny vlastnictví a vývozem podle FTS. Tento poměr (dle roku 2009) byl v průběhu roku 2010 aplikován na vývoz komodit CZ-CPA v SZO, čímž byl nepřímo odhadnut vývoz podle změny vlastnictví na základě produkce. Po bilancování tabulek dodávek a užití za rok 2010 byly tyto poměry (ř ) upraveny tak, aby byly v souladu s již přesnějším odhadem vývozu těchto komodit na základě dodatečných informací o roku 2010 (viz ) Řádky 27-30: Vývoz hlášený rezidenty v komoditách CZ-CPA je přičten k celkové hodnotě nákupů nerezidentů (obsahující přeprodeje) v CZ-CPA 26-28, které byly získány použitím vývozního koeficientu (viz ) Řádek 31: Rozdíl mezi řádkem 27 a 23 je odhadem přeprodejů, které nadhodnocují stejnou měrou odhad nákupů i prodejů nerezidentů Řádek 8: Celková hodnota vývozu podle pojetí změny vlastnictví (vylučující jak quasi-tranzit, tak zohledňující nákupy nerezidentů na vnitřním trhu) je odhadnuta jako součet vývozu rezidentů (ř. 2) a nákupů nerezidentů účastnících se zahraničního obchodu (ř. 4), které jsou očištěny o přeprodeje (ř. 7) a navýšeny o aktivní zušlechtění objednané a nahlášené nerezidenty (ř. 6) Řádek 16: Celková hodnota dovozu podle pojetí změny vlastnictví (vylučující jak quasi-tranzit, tak zohledňující prodeje nerezidentů na vnitřním trhu) je odhadnuta jako součet dovozu rezidentů (ř. 10) a prodejů nerezidentů účastnících se zahraničního obchodu (ř. 12), které jsou očištěny o přeprodeje (ř. 15) a služby (ř. 13) Poznámka k řádkům 4 a 12: Nákupy a prodeje nerezidentů, kteří v České republice vůbec nebo téměř vůbec nevyváží a nedováží a působí téměř výhradně na vnitřním trhu ČR, nejsou v těchto řádcích zahrnuty. Rozdíl mezi prodeji a nákupy těchto vyloučených nerezidentů působících z pohledu ČR pouze na vnitřním trhu (viz tabulku 2) může být považován za dovoz zprostředkovatelských služeb, resp. je zahrnut do vývozu služeb se záporným znaménkem (blíže viz ).

5 Tabulka 2: Negativní merchanting nerezidenti působící pouze na vnitřním trhu ČR Řádek Název Hodnota 2010 Údajový zdroj NEREZIDENTI PŮSOBÍCÍ NA VNITŘNÍM TRHU ČR BEZ VÝZNAMNÉHO VÝVOZU A DOVOZU 1 Nákupy nerezidentů (neaktivních v zahraničním obchodě) Přiznání k DPH 2 Prodeje nerezidentů (neaktivních v zahraničním obchodě) Přiznání k DPH 3 = 2-1 Negativní merchanting (služby) Dopravní služby Metodické revize vývozu a dovozu zboží byly doprovázeny změnami ve vývozu a dovozu služeb. Zachycení dopravních službeb a s nimi související služby (jako např. pojištění), které mají vazbu na pohyb zboží, byly významně zlepšeny. V současné době je ocenění vývozu a dovozu v souladu s ESA 95 par a tabulkami 3.4 a 3.5. To znamená, že vývoz je oceněn v cenách FOB jak v sektorových účtech, tak tabulkách dodávek a užití, zatímco dovoz je v sektorových účtech ve FOB ocenění a v tabulkách dodávek a užití je použito ocenění CIF. Oceňovací schéma bylo převzato z Manuálu Input-Output 2008, Eurostat, str. 113, kapitola Existují dva zdroje údajů o vývozu a dovozu dopravních služeb. Prvním je čtvrtletní šetření o vývozu a dovozu služeb (ZO 1-04). Druhý je odvozen z kódování zboží a služeb ve statistice zahraničního obchodu (kde je základním oceněním vývozu cena FOB a dovozu cena CIF). Aplikací odlišných koeficientů na hodnotu dováženého a vyváženého zboží, hlavně v závislosti na kódu dopravy, vzdálenosti či dodacích podmínkách, je získána hodnota vývozu v CIF ocenění a dovozu ve FOB ocenění. Následně tak statistika zahraničního obchodu poskytuje tyto údaje: a) Rozdíl mezi CIF a FOB hodnotou (PONz) b) Náklady na dopravu po domácím území na/od hranice (QPONz1) c) Náklady na dopravu po zahraničním území (QPONz2) Údaje o dopravních službách musí být rozděleny na tyto případy (viz tabulky 3 a 4) Tabulka 3: Dopravní služby související s dovozem zboží QPONzA0 PONzA1 QPONzA2 Domácí území Mezi hranicemi/zeměmi Území vyvážející země A.20 Rezidentský dopravce A.21 Rezidentský dopravce A.22 Rezidentský dopravce A.10 Nerezidentský dopravce A.11 Nerezidentský dopravce A.12 Nerezidentský dopravce Tabulka 4: Dopravní služby související s vývozem zboží QPONzB0 PONzB1 QPONzB2 Domácí území Mezi hranicemi/zeměmi Území vyvážející země B.20 Rezidentský dopravce B.21 Rezidentský dopravce B.22 Rezidentský dopravce B.10 Nerezidentský dopravce B.11 Nerezidentský dopravce B.12 Nerezidentský dopravce Tyto odhadu jsou značně komplikované a navíc musí být ještě dodatečně upraveny a) Údaje o dopravních službách musí být doplněny o přímé dopravní služby, které nesouvisí s vývozem ani dovozem zboží (ze zjišťování ZO 1-04). b) Údaje o odhadovaných dopravních službách souvisejících s vývozem a dovozem zboží musí být upraveny z důvodu zamezení duplicitního zachycení. To znamená, že významná část dopravních služeb může být fakturována zákazníkovi přímo a neměla by tak být součástí hodnoty dováženého a vyváženého zboží Správné zachycení vývozu a dovozu dopravních služeb použité v sektorových účtech (ohodnocené v obou případech ve FOB) je znázorněno v tabulce 5. Správné zachycení

6 dovozu a vývozu dopravních služeb pro účely tabulek dodávek a užití (ocenění vývozu ve FOB a dovozu v CIF) je znázorněno v tabulce 6. Je nutné poznamenat, že v zachycení dopravních služeb pro tabulky dodávek a užití je předpokládáno mírné zjednodušení, neboť vývoz je oceněn ve FOB, namísto základních cen. Tabulka 5: Vývoz a dovoz dopravních služeb pro sektorové účty Vývoz dopravních služeb C2 (Přímý vývoz dopravních služeb) Dovoz dopravních služeb B21 B22 A22 Celkový vývoz = C2 + B21 + B22 + A22 C1 (Přímý dovoz dopravních služeb) A11 A10 B10 Celkový dovoz C1 + A11 + A10 + B10 Tabulka 6: Vývoz a dovoz dopravních služeb v tabulkách dodávek a užití Vývoz dopravních služeb C2 (Přímý vývoz dopravních služeb) Dovoz dopravních služeb B21 B22 A21 A22 Celkový vývoz = C2 + B21 + B22 + A21 + A22 C1 (Přímý dovoz dopranvích služeb) B10 A10 Celkový dovoz = C1 + B10 + A Aby bylo možné vytvořit tabulky 5 a 6, bylo v roce 2008 provedeno dobrovolné šetření, jehož výsledky jsou zachyceny v tabulce 7. Šetření bylo zaměřeno na nejvýznamnější přepravní společnosti (celkem 44), z nichž 27 odpovědělo. Cílem šetření bylo zjistit u jednotlivých respondentů strukturu tržeb v %. Po převážení celkovými tržbami jednotlivých respondentů byly odhadnuty celkové struktury tržeb. Od roku 2011 byl hlavní datový zdroj (ZO 1-04) upraven a tato data by měla být dostupná čtvrtletně. Tabulka 7: Struktura tržeb (výsledky dobrovolného šetření), 2008, v % Tuzemská doprava Mezinárodní doprava vývoz dovoz kabotáž ostatní Celkem Náklady placené českými subjekty (rezidenty) Náklady placené zahraničními subjekty (nerezidenty) Celkem Počet respondentů % - response % - non-response %

7 Veškeré úpravy související s dopravními službami jsou prováděny s cílem zlepšit CIF/FOB ocenění. Vedle metodických změn statistika zahraničního obchodu rovněž zaktualizovala některé specifické koeficienty, tak aby lépe odpovídaly vývoji dopravních nákladů. Tyto koeficienty byly po dlouhou dobu stabilní a některé z nich již neodpovídaly skutečnosti. Ostatní služby V oblasti služeb došlo ještě k několika dalším drobnějším zlepšením. Tím nejdůležitějším je zavedení dopočtů na non-response a použití srovnatelných údajů v celé časové řadě. Hlavním problémem zjišťování služeb je stanovení souboru respondent, proto je snaha šetřit všechny společnosti, které mohou být spojeny s vývozem či dovozem služeb. Doplňkovým zdrojem údajů jsou v této souvislosti daňová přiznání k DPH (více viz 1.14). Merchanting Tradiční pojetí chápe merchanting (obchodní služby) jako marži, které rezidenti dosáhnou při obchodování s nerezidenty se zbožím mimo území České republiky (například rozdíl mezi nákupem zboží v zahraničí a následným prodejem tohoto zboží nerezidentům rovněž v zahraničí; tj. zboží vůbec nevstoupí na území ČR). Odhad těchto transakcí je založen na statistickém zjišťování dovozu a vývozu služeb, které provádí ČSÚ (ZO 1-04), a tento přístup zůstal i po revizi v roce 2011 nezměněn Existují ovšem také zrcadlové transakce mezi rezidenty a nerezidenty, které naopak probíhají výhradně na území České republiky (zboží neopouští území ČR). V tomto případě naopak vzniká marže, kterou realizují nerezidenti při obchodování s rezidenty na území ČR (například rozdíl mezi nákupem a následným prodejem pohonných hmot na území ČR mateřskou společností a jejími dceřinými rezidentskými společnostmi). Tyto transakce byly při mimořádné revizi národních účtů v roce 2011 nově odhadnuty. Postup odhadu viz odstavec a tabulku 2. Pašování Popis metod použitých pro veškeré nelegální činnosti zachycené v českých národních účtech je uveden výše (viz přílohu 1.9). Spotřeba zahraničních pracovníků Metody použité k odhadu spotřeby zahraničními pracovníky jsou uvedeny jako součást odhadu remitencí (viz přílohu 1.17).