Petr Šimčík. Inkscape. Praktický průvodce tvorbou vektorové grafiky

Transkript

1

2 Petr Šimčík Inkscape Praktický průvodce tvorbou vektorové grafiky Computer Press Brno 2013

3 Inkscape Praktický průvodce tvorbou vektorové grafiky Petr Šimčík Obálka: Martin Sodomka Odpovědný redaktor: Roman Bureš Technický redaktor: Jiří Matoušek Objednávky knih: bezplatná linka ISBN Vydalo nakladatelství Computer Press v Brně roku 2013 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele. 1. vydání

4 Obsah Úvodem 9 Soubory ke knize 10 Zpětná vazba od čtenářů 10 Dotazy 11 Errata 11 KAPITOLA 1 Orientace v prostředí Inkscape 13 Pohyb po pracovní ploše 13 Práce s panely nástrojů a základním nástrojem pro pohyb objektů 18 Paleta barev a barevné vzorníky 20 Nastavení plátna, mřížky a vodítek 22 KAPITOLA 2 Ruční kreslení 29 Kreslení křivek a cest, kresba od ruky 29 Stavy uzlů 33 Úprava křivek 34 Hromadná úprava uzlů a deformace křivky 37 Zjednodušení ručně kreslené křivky 38 Chytání křivky na mřížku, uzel, vodítko či objekt 38 Kreslení pomocí kaligrafického pera 44 Kreslení spirál 49 KAPITOLA 3 Kreslení objektů 51 Tvorba kruhů a elips 51 Tvorba obdélníků 53 Tvorba hvězd a jiných pravidelných mnohoúhelníků 54 Tvoříme 3D boxy 55 Převod objektů na křivky 57 Kombinace cest a objektů, kreslení vlastním štětcem 58 Efekty Path Effect editoru 59 Pattern Along Path 61

5 Obsah Envelope Deformation 65 Construction Grid 67 Gears 68 Hatches 68 Interpolate Sub-Paths 73 Stitch Sub-Paths 77 Knot 80 Ruler 82 Sketch 83 VonKoch 86 KAPITOLA 4 Výplně a úpravy objektů 87 Transformace objektů 87 Změna velikosti 87 Otáčení 89 Práce s vrstvami 89 Pořadí objektů bez vrstev 91 Výplně, přechody, obrysy 91 Fill bounded areas (Kbelík) 91 Výplň jednou barvou 92 Lineární přechod 94 Radiální přechod 97 Další nastavení výplně 98 Ořez a maska 99 Ořez 99 Maska 100 Texturové a bitmapové výplně objektů 100 Duplikování, spojování a další interakce objektů 104 Seskupování prvků 105 Kopírování, duplikování a klonování 105 Kombinace objektů 106 Zarovnání a rozmístění objektů 109 Vytváření jednoduchých diagramů 110 Sprej a guma 112 Sprej 112 Guma 113 Tweak 114 Funkce ovlivňující cesty 114 Funkce Tweaku pracující s více křivkami 116 Funkce pracující s barvou 117

6 Obsah KAPITOLA 5 Práce s bitmapovou grafikou 119 Import bitmapy 119 Trasování bitmapy 120 Oříznutí jasu 122 Detekce hran 123 Kvantizace barvy 124 Vícenásobné skenování 125 Kroky Jasu 126 Barvy a Stupně šedi 127 Karta Možnosti 129 SIOX výběr popředí 129 Vektorizujte logo 131 Tvorba bitmap 136 Ořez a použití textury 138 KAPITOLA 6 Práce s textem 139 Práce s řetězcovým a blokovým textem 140 Řetězcový text 140 Blokový text 140 Speciální znaky 141 Unicode mód 142 Glyphs 142 Formátování textu 144 Základní formátování 144 Pokročilé formátování 145 Kerning, vertikální posouvání, rotace 147 Orientace textu 148 Umístění textu na křivku, vlévání do objektů 149 Text na křivce 149 Vlévání textu do objektů 152 Převedení textu do křivek 153 Nástroj pro výrobu fontů 154 Převod fontu na jiné formáty a import fontu do Inkscape 160 KAPITOLA 7 Filtry 161 Filter Editor Rozhraní 161 Základní filtry jsou tyto 163 Základní filtry 165 Efekt Blend 165

7 Obsah Color Matrix 167 Composite 170 Offset 171 Convolve Matrix 173 Merge 176 Gaussian Blur 176 Diffuse Lighting a Spectacular Lighting 178 Diffuse Lighting 179 Spectacular Lighting 181 Zdroje světla 182 Příklad 183 Displacement Map 185 Flood 186 Morphology 187 Obrázek 187 Turbulence 188 Použití Displacement Map, Turbulence a Morphology na vytvoření malby 188 Předdefinované filtry 190 ABCs 191 Barva 192 Bevels 193 Blurs 194 Bumps 195 Distort 196 Image effects 197 Image effects, Transparent 198 Materials 199 Morphology 200 Non realistic 3D shaders 201 Overlays 202 Protrusions 203 Ridges 203 Scatter 204 Shadows and Glows 204 Textures 205 Transparency utilities 206 KAPITOLA 8 Import, export a tisk 207 Tiskové značky v Inkscape 207 Příprava k tisku, tisk a barvy CMYK 209 Export Bitmapy 216 Import z jiných grafických programů 221 Pracovní formát SVG a jeho použití 223

8 Obsah KAPITOLA 9 Automatizace a rozšíření 225 Arrange a Restack 225 Barva 227 Obrázky 234 Raster 235 Text 247 Vizualizace křivky 248 Vygenerovat z křivky 250 Vykreslit 252 Web 261 Změna křivky 262 JessyInk Inkscape jako prezentační nástroj 265 XML editor 275 KAPITOLA 10 Instalace a přizpůsobení programu Inkscape 279 Instalace Inkscape 279 Globální nastavení Inkscape 281 Nápověda 285 Úprava a tvorba šablon 286 Tvorba barevných palet pro Inkscape 286 Užitečné odkazy 291 Rejstřík 292

9

10 Úvodem S programem Inkscape jsem se setkal na konci roku 2005 při mých prvních pokusech s tehdy pro mě novou oblastí Open Source softwarem. Díky GNU/Linuxu jsem jednoho dne spustil editor vektorové grafiky, který si mě dokázal získat během prvních minut používání, a to dodnes počítám jako hlavní výhodu tohoto programu. Jeho jednoduchost pro začínající uživatele. S tím, jak se veškerá práce s dokumenty za poslední roky přesunula z papíru na obrazovky počítačů, se mnohem častěji stává, že i běžný uživatel potřebuje občas něco nakreslit. Může to být plánek bytu, návrh vánočního přání nebo vizitka. Faktem zůstává, že takový uživatel sáhne po programu typu Photoshop, Illustrator, Corel Draw. Většinou si opatří demo některého z těchto drahých programů a pokusí se pochytit alespoň nezbytné základy. Inkscape je pro tyto uživatele řešením, o kterém by měli uvažovat. Jde o Open Source software. Je zdarma, uživatele nestojí ani korunu, pokud sám nechce přispět. Instalaci zvládne opravdu každý a kromě toho existuje i přenosná verze, která se instalovat vůbec nemusí. Funkcemi se Inkscape výše zmíněným programům velmi blíží. Mírně pokulhává v používání vrstev, stabilitě a nedostatečnou dostává kvůli chybějící podpoře práce s barvami CMYK. Ne, že by nebyla možná, ale podpora CMYK je zatím v plenkách. Tento nedostatek lze ale velice snadno odstranit spoluprací s dalším Open Source programem Scribus a navíc je pravděpodobné, že problém bude v příštích verzích programu odstraněn. Na rozdíl od konkurence je Inkscape pro začátečníka velmi lehce ovladatelný a velmi intuitivní v práci se základními funkcemi a později má co nabídnout i profesionálům. Pro koho je kniha, kterou držíte v ruce, určena? Hlavně pro začátečníky (kteří už by ale měli mít zkušenost s používáním počítače), ale i pro grafiky, kteří se chtějí seznámit s něčím novým, s konkurencí zavedených programů od Adobe a Corelu. Pokud jste zmínění začátečníci, získáte v této knize pomocníka, který vás provede celým programem od začátku až k funkcím, které používají spíše profesionálové. Ukáže vám, jak se orientovat v prostředí, jak používat nástroje, které vám při kresbě ulehčí život, a provede vás i samotnou kresbou. Od kresby od ruky, přes objekty a texty, až k úpravě pro tisk. Většinu z funkcí programu vám kniha umožní vyzkoušet na krátkých či delších příkladech, ve kterých se můžete přesně držet návodu, ale také převzít částečně iniciativu a projevit kreativitu. 9

11 Úvodem Jestliže se začátečníky necítíte, i tak určitě najdete v knize mnoho užitečných funkcí a vychytávek, nebo vás nenapadlo, že věc, kterou denně děláte, jde udělat rychleji a lépe pomocí některého skrytého nastavení. Kniha vám odhalí některé funkce, o kterých jste možná dosud nevěděli. Víte například, že v Inkscape lze nejen kreslit běžné vektorové kresby, ale také pracovat s formátem SVG, vaše kresby animovat, tvořit prezentace bez nutnosti mít specializovaný program pro jejich spuštění nebo vytvářet vlastní, originální fonty? Když jsem začal knihu psát, myslel jsem si, že Inkscape po těch devíti letech znám. Mýlil jsem se. Inkscape mě dokázal i po takové době překvapit a já začal používat některé jednodušší a rychlejší postupy, místo těch starých zavedených. Možná to je právě ta věc, kterou skrze tuto knihu nabízím vám, kteří už Inkscape znáte a používáte. Přehled funkcí a možnost najít nějaký ukrytý funkční poklad. Ať už jste začátečníci, pokročilí nebo letití uživatelé Inkscapu, děkuji vám, že právě teď držíte v ruce tuto knihu, a přeji si, aby vám byla co nejvíce k užitku. Aby ležela vedle vašeho počítače a pomáhala vám používat tenhle skvělý program. Petr Šimčík Soubory ke knize U lekce budete občas vyzváni, abyste otevřeli nějaký soubor. Jedná se o pracovní soubory Inkscape, případně fotografie, které je třeba do souborů vložit a pracovat s nimi. Tyto soubory jsou roztříděné do složek očíslovaných podle jednotlivých kapitol. U některých lekcí jsou k dispozici i soubory s výsledkem. Jsou tam proto, abyste získali představu, čeho máte dosáhnout, případně mohli průzkumem souboru zjistit jak. Přesto doporučuji, abyste si jednotlivé postupy prošli ve správném pořadí a k hotovému souboru se obraceli pouze v nouzi, nebo pokud to bude v knize výslovně napsáno. Soubory potřebné k lekcím naleznete ke stažení na stránce knihy po klepnutí na odkaz Soubory ke stažení. Zpětná vazba od čtenářů Nakladatelství a vydavatelství Computer Press stojí o zpětnou vazbu a bude na vaše podněty a dotazy reagovat. Můžete se obrátit na následující adresy: sefredaktor.pc@albatrosmedia.cz nebo Computer Press Albatros Media a.s., pobočka Brno IBC Příkop Brno 10

12 Dotazy Dotazy Máte-li s knihou jakýkoli problém, kontaktujte nás pomocí formuláře na adrese cpress.cz/k2075, kde klepněte na odkaz Poslat komentář. Pokusíme se udělat vše, abychom vám ho pomohli vyřešit. Computer Press neposkytuje rady ani jakýkoli servis pro aplikace třetích stran. Pokud budete mít dotaz k prog ramu, obraťte se prosím na jeho tvůrce. Errata Přestože jsme udělali maximum pro to, abychom zajistili přesnost a správnost obsahu, chybám se úplně vyhnout nelze. Pokud v některé z našich knih najdet e chybu, ať už v textu nebo v pracovních souborech, budeme rádi, pokud nám ji oznámíte. Ostatní uživatele tak můžete ušetřit frustrace a nám můžete pomoci zlepšit následující vydání této knihy. Veškerá existující errata zobrazíte na adrese po klepnutí na odkaz Soubory ke stažení. 11

13

14 Orientace v prostředí Inkscape KAPITOLA 1 V této kapitole: Pohyb po pracovní ploše Práce se základním nástrojem pro pohyb objektů Paleta barev a barevné vzorníky Nastavení plátna, mřížky a vodítek I když z atím nebudete provádět žádná cvičení, pro lepší orientaci si otevřete program. Pomůže vám to v seznámení s uživatelským rozhraním více než pouhý pohled do knihy. Pohyb po pracovní ploše Pracovní plocha zabírá nejvíce prostoru celého programu. Uprostřed se nachází pracovní plátno, označené v Inkscape na různých místech také jako Page nebo Strana. Pro sjednocení terminologie bude v knize používán termín Plátno. Můžete sice pracovat i mimo něj, ale plátno je hlavním ohraničujícím prvkem při exportu vašeho výtvoru do formátů, které vám umožní se s nimi pochlubit. Výchozí velikost plátna je A4. Více o nastavení plátna se dozvíte v podkapitole Práce s vodítky a plátnem. Pracovní plocha je orámována pravítky a nabídkami. TIP: rozmístění nabídek lze měnit pomocí zdrsněných ploch na začátku jednotlivých nabídek. Taktéž si můžete zvolit jeden z předdefinovaných stylů rozložení lišt v nabídce Zobrazení. Případně zde určíte, které volby chcete vidět a které ne. Vlevo naleznete hlavní Panel nástrojů, v podobě, na kterou jste zvyklí prakticky ze všech grafických programů. Horní panel je rozdělen do tří lišt. Nejblíže pracovní ploše je Lišta nástroje. 13

15 KAPITOLA 1 Orientace v prostředí Inkscape Obrázek 1.1: Zdrsnělé plochy pro rozmístění nabídek Obrázek 1.2: Celkový pohled na okno Inkscape 14

16 Pohyb po pracovní ploše Lišta nástroje Obrázek 1.3: Lišta nástroje Tato lišta obsahuje nabídku podle toho, který nástroj právě používáte. U kaligrafie to bude například sklon a šířka štětce, u obdélníků rozměry a zakulacení rohů apod. Možná se vám ze začátku bude zdát trochu matoucí, že některá nastavení z této lišty mají kromě samotného nástroje globální účinek, jedná se o některá nastavení u prvních dvou základních nástrojů Výběr a transformace objektů (F1) a Edit path by nodes (F2). Tato stálá nastavení jsou oddělena od ostatních posledním svislým děličem a jejich ekvivalenty naleznete i pod volbou Globální nastavení Inkscape (Shift+Ctrl+P). Na globální nastavení obecně se podíváte později, prozatím vám nebude nijak překážet v práci, když je necháte ve výchozím stavu. Obsah prostřední lišty se nemění. Jde o Příkazovou lištu. Obsahuje směs základních funkcí pro ukládání a otevírání souborů, import obrázků, klonování, seskupování objektů apod. Tyto ovládací prvky vás vesměs nemusí zajímat, protože pro všechny tyto funkce lze využít jednoduché klávesové zkratky. Příkazová lišta Obrázek 1.4: Příkazová lišta Co vás nejspíš bude zajímat, je posledních sedm ikon. Pět z nich slouží k otevření dialogových oken, se kterými budete velmi často pracovat. Některá z nich jsou nenahraditelná. Většinu z je- 15

17 KAPITOLA 1 Orientace v prostředí Inkscape jich funkcí totiž Inkscape nenabízí v horní liště, tak jako je tomu u jiných programů, např. Ilustrátoru či Corel Draw. Jedná se o funkce rozmisťování objektů, výplně, obrysy, práci s textem a dialog vrstev. Jak budete procházet dalšími kapitolami, zaručeně na tyto nabídky narazíte. Poslední dvě volby v této liště vás odkážou na Globální nastavení Inkscape (Shift+Ctrl+P) a Upravit nastavení dokumentu (Shift+Ctrl+D). Jak vidíte, tyto volby mají také své zkratky, ale protože k nim budete přistupovat velmi zřídka, téměř se nevyplatí si je pamatovat. Panel nabídek Obrázek 1.5: Panel nabídek Neobsáhlejší a nejvýše umístěný je panel nabídek. Obsahuje nabídky, ve kterých naleznete prakticky všechny funkce, kromě základních nástrojů, a mnoho dalších, které na jiných místech rozhraní Inkscape nenaleznete. Těmi jsou například různá rozšíření (Extensions) a Filtry. V rámci knihy určitě nevyzkoušíte všechny Filtry a Rozšíření, na to by nestačila rozsahem a nebylo by to pro vás ani přínosné. Jejich seznam s popisem funkcí a příklady některých velmi užitečných najdete v kapitole Automatizace a rozšíření na straně 225 a na tvorbu vlastních filtrů se zaměříte v kapitole Filtry na straně 161. S filtry a rozšířeními se setkáte i dříve, protože některé efekty vám umožní i činnosti, které jsou běžně potřebné pro práci, a byl by nesmysl čekat s nimi až do konečného souhrnu. Vpravo se nachází od verze 0.48 rychlá nabídka Snap (přitahování). Určuje, jak se budou chovat kreslené objekty k mřížce, plátnu, vodítkům a k sobě navzájem. Nabídku přitahování si vyzkoušíte na příkladu v podkapitole Práce s vodítky a plátnem. TIP: Nelekněte se, pokud popis přesně neodpovídá rozložení pracovní plochy vašeho programu. Některé lišty mohou být umístěny na jiné pozici, tlačítka mohou mít zcela jiné ikony, i když určitě podobného významu. Vše je totiž závislé na operačním systému, který používáte. Většina screenshotů v této knize je vytvářena v MS Windows. Pokud používáte GNU/Linux, program si bere ikony i barvu lišt z grafického schématu, které máte nastavené, a tak se Inkscape liší doslova počítač od počítače. Naštěstí pouze vzhledově, nikoli rozložením. 16

18 Pohyb po pracovní ploše Nabídka snap Obrázek 1.6: Nabídka Snap Obrázek 1.7: Inkscape v různých operačních systémech windows Ve spodní části pracovní plochy si ještě všimněte barevné palety a pod ní status baru. Status bar je sice velmi jednoduchý, ale užitečný pomocník. Zleva doprava vám ukazuje ve Style indikátoru barvu zvoleného objektu a jeho obrysu i s celkovou průhledností objektu. Pomocí klepnutí na číslo vedle barvy obrysu lze i rychle měnit jeho šířku. Style indikátor také od verze 0.84 obsahuje po klepnutí pravým tlačítkem myši řadu voleb pro rychlé odbarvení, přehození barev apod. 17

19 KAPITOLA 1 Orientace v prostředí Inkscape Dále ve Status baru najdete přepínač vrstev a tlačítka uzamknout a skrýt/zobrazit vrstvu. Uprostřed Status baru je takzvaný Notification region, který vám podle toho, co provádíte, dávkuje informace o počtu vybraných objektů, procentech otočení, změně velikosti a také rady, co s kterou funkcí lze dělat a k čemu slouží funkční klávesy Ctrl a Shift. Poslední informací, zcela vpravo, jsou souřadnice kurzoru a momentální zvětšení či zmenšení celé kresby. Obrázek 1.8: Inkscape v různých operačních systémech Ubuntu Gnu/Linux Obrázek 1.9: Style indikátor TIP: Pokud bude okno programů zmenšené a některé volby se na obrazovku nevejdou, budou dostupné v rozevírací nabídce pod ikonou šipky. Práce s panely nástrojů a základním nástrojem pro pohyb objektů Teď, když již teoreticky víte, co od rozhraní můžete očekávat, si jej vyzkoušejte v praxi. K tomu, abyste pochopili základní principy fungování uživatelského rozhraní Inkscape, si otevřete soubor 1_1_prace_s_rozhranim_a_mrizkou.svg, který najdete ve složce Lekce_01. 18

20 Práce s panely nástrojů a základním nástrojem pro pohyb objektů 1. Soubor (jen soubory s příponou SVG) se otevírá v nabídce Soubor Otevřít (Ctrl+O) nebo ikonou složky v horní liště. Nový dokument byste našli taktéž pod položkou Soubor Nový. Zde byste vybrali, jaký rozměr plátna chcete použít. Pokud si nejste jistí nebo chcete rozměr, který nabídka neobsahuje, nic se neděje, rozměr plátna lze měnit i zpětně a tato nabídka slouží jen jako pomůcka. Jednoduše můžete nový dokument otevřít i ikonou prázdného listu papíru na horní liště. 2. Na plátně vidíte několik objektů. Podívejte se, jestli máte zvolený nástroj Výběr a transformace objektů (F1). Pokud jste ještě nic nedělali, mělo by to tak být. Všimněte si Lišty nástroje. Aktivních je jen několik položek, zbylé jsou zešedlé, protože mají efekt jen v případě, že máte vybraný některý z objektů. 3. Což si můžete ihned vyzkoušet tím, že na kterýkoli objekt klepnete. Zešedlé položky nabídek většinou značí, že se chystáte provádět akci, ke které vám něco chybí. Není tomu tak ale vždy. Prakticky všechny položky z nabídky vám klidně dovolí provést efekt, i když není objekt, na kterém by se projevil. Na kresbu to pak samozřejmě nebude mít žádný vliv. 4. Nyní se podívejte do Příkazové lišty. Předposlední blok ikon má na svědomí dokovatelné dialogy. Otevřete si dialog Zarovnat a rozmístit (Shift+Ctrl+A) a Výplň a obrys (Shift+Ctrl+F). 5. Otevřené dialogy by se vám měly zobrazit zarovnané vpravo jako součást rozhraní. Pokud tomu tak není, můžete je chytit za šedý pruh (druhá hlavička Dialogu s křížkem a šipkou vpravo) a přetažením doprava úplně k okraji je uchytit do doku. Inkscape vám ve správné poloze naznačí, že si dialog převezme. Stejným způsobem můžete dialog i odpoutat. Připoutaný dialog lze zmenšit klepnutím na malou šipku v hlavičce dialogu. Tyto dva dialogy jsem vybral také proto, že demonstrují proměnu podle situace či zvoleného nástroje. Pokud nemáte například nic vybráno, je Výplň a obrys jen prázdnou plochou s nápisem Žádné objekty. Jakmile nějaký objekt vyberete, stane se aktivním a můžete v něm volit barvy výplně a obrysů i přechody. Pokud je aktivním objektem vložená bitmapa, dovolí vám pouze akce, které na ni mohou mít účinek. Dialog Zarovnat a rozmístit zase reaguje na volbu nástroje. Pokud upravujete objekty, zobrazuje volbu pro objekty, při kreslení zas zarovnává uzly. 6. Soubor si ponechte otevřený. Abyste mohli pracovat s objekty, ještě než se jim budete věnovat podrobněji, je nutné si trochu přiblížit základy chování nástroje Výběr a transformace objektů (F1). 7. Tímto nástrojem klepněte na libovolný z připravených objektů. Objekt je nyní vybrán, označuje ho obdélníkový čárkovaný box (nazývá se Bounding box) a šipky sloužící k transformaci objektu. Poklepáním na objekt se šipky změní pro další akce. O transformaci objektů se dozvíte více v kapitole Výplně a úpravy objektů na straně ***XX***. 19

21 KAPITOLA 1 Orientace v prostředí Inkscape Obrázek 1.10: Dokovatelné dialogy 8. Pokud chcete objekt přemístit, klepněte a podržte levým tlačítkem myši a táhněte objektem. Při tom dávejte pozor na nacházející se ve středu objektu. Pokud byste totiž uchopili tento znak, přetáhnete pouze jej, nikoli samotný objekt. Tento znak slouží objektu jako střed otáčení a také v některých případech pro chytání k mřížce a ostatním objektům. 9. Soubor uložte. TIP: Vybírat objekty můžete nejen myší, ale i klávesou Tab. Hodí se to, pokud máte myš zrovna něčím zaměstnanou. Více se o manipulaci s objekty dozvíte v následujících kapitolách. Paleta barev a barevné vzorníky Inkscape vám nabízí spoustu možností, jak svou kresbu obarvit, a jednou z nich jsou právě barevné vzorníky. I když jsou jejich možnosti mnohem omezenější než u konkurenčních pro- 20

22 Paleta barev a barevné vzorníky gramů, neměli byste na jejich používání rezignovat, protože zvlášť v případě, že používáte stále dokola několik barev, dokážou ušetřit mnoho času. Barevné vzorníky v Inkscape naleznete na spodním okraji pracovního okna. Na konci palety barev se nachází šipka, kterou můžete mezi vzorníky přepínat a také nastavit jejich velikost, aby se vám s nimi dobře pracovalo, případně aby naopak nepřekážely. Obrázek 1.11: Přepínání palety barev Problém vzniká, pokud vám standardní vzorník přestal stačit. Inkscape sice obsahuje volbu Vzorníky barev (Shift+Ctrl+W), nacházející se v nabídce zobrazení, která otevře dialog se vzorníky, ta ale bohužel umí zatím vzorníky pouze zobrazit. Máte dvě alternativy. Další palety si odněkud stáhnout a zkopírovat do adresáře Inkscape/ share/palettes/. Prozatím se zmíním, že Inkscape používá palety formátu GPL, což jsou palety bitmapového editoru GIMP. Nebo si můžete nějakou vlastní paletu vytvořit. Jak to udělat, se dozvíte v kapitole Instalace a přizpůsobení programu Inkscape na straně ***XX***. 21

23 KAPITOLA 1 Orientace v prostředí Inkscape Obrázek 1.12: Dialog Vzorníky barev Nastavení plátna, mřížky a vodítek Poslední části rozhraní, které byste si měli vyzkoušet před další prací, jsou pravítka, vodítka, mřížka a samozřejmě samotné plátno. Nastavení plátna a mřížky můžete upravit volbou Upravit nastavení dokumentu/vlastnosti dokumentu (Shift+Ctl+D) v nabídce Soubor nebo klepnutím na ikonu v Příkazové liště. Dialog Vlastnosti dokumentu má několik karet, které shrnují nastavení vašeho SVG souboru. Tato nastavení jsou součástí souboru a jsou přenosná. Soubor si je pamatuje a vy ho se stejnými nastaveními budete moci otevřít na kterémkoli počítači s Inkscape. Strana/Plátno Karta Strana upravuje možnosti vašeho kreslicího plátna. Obsahuje nastavení výchozích jednotek, z kterých pak vychází veškerá měření v projektu, ať už jde o velikosti nově vytvářených objektů, pozice křivek nebo jednotky pravítek. Výjimkou z pravidla je samotné plátno. Druhé, velice nenápadné nastavení je barva pozadí. Výchozí je průhledná, což se projeví hlavně při exportu vaší tvorby do PNG. Je dobré na to nezapomenout, a pokud o průhledné pozadí nestojíte, změňte ho klepnutím vedle nápisu Pozadí. To, co zpočátku vypadá jako prázdná plocha, je totiž ukazatel barvy, vyplněný bíle. Po klepnutí na barvu otevřete dialog s několika možnostmi zadání barvy. Pro začátek bude asi nejjednodušší nabídka Barevný kruh. Tento dialog uvidíte v několika malých obměnách poměrně často. 22

24 Nastavení plátna, mřížky a vodítek Obrázek 1.13: Dialog vlastnosti dokumentu Obrázek 1.14: Dialog Zadání barvy Následuje několik nastavení velikosti plátna. Můžete využít jednu z připravených velikostí nejrůznějších formátů. Výchozí je formát A4. Je samozřejmě možné si nastavit vlastní velikost, ale zde pozor na jednotky, protože i když nastavíte výchozí například centimetry, jednotky velikosti plátna zůstanou stále v pixelech. Pokud chcete velikost plátna zadat 23

25 KAPITOLA 1 Orientace v prostředí Inkscape v jiných jednotkách, musíte je nastavit zvlášť, volbou zcela vpravo. Poslední možností je pak nastavit velikost plátna automaticky podle velikosti kresby. Tato nabídka je skrytá pod odkazem Resize page to content. Zde zadáte do číselníků, jaké chcete mít kolem kresby okraje, a poté klepnete na tlačítko Resize page to drawing or selection. Obrázek 1.15: Page to content Mezi nastaveními velikosti je skrytý i přepínač pozice portrét a krajina. Rychle změní polohu vašeho plátna na výšku či na šířku a zachová rozměr a poměr stran. Posledním, co můžete u plátna měnit, je jeho ohraničení. Máte i možnost okraj plátna úplně vypnout. Plátno jako takové ale nezmizí, jen není vidět. V případě exportování obrázku se tedy chová zcela standardně. Poměrně důležitá volba je Okraj nad kresbou. Ve výchozím stavu je vypnutá, ale pokud kreslíte něco složitějšího, není na škodu vidět rozměry plátna i přes kresbu. Posledním zaškrtávacím políčkem určujete, zda zobrazit či skrýt stín stránky. Stejně jako barva samotného pozadí je i barva okraje plátna poměrně nenápadná volba. Je posledním nastavením na kartě Strana a až na výjimky ji zřejmě nevyužijete. Ještě jedno důležité upozornění. Změnou plátna se všechny mřížky vynulují na výchozí hodnotu. 1. Také z toho důvodu plátno v souboru 1_1_prace_s_rozhranim_a_mrizkou.svg změníte. Pokud nemáte soubor otevřený, učiňte tak. Soubor naleznete v nabídce Soubor Otevřít nedávné. 2. Otevřete dialog Vlastnosti dokumentu (Shift+Ctl+D). 3. Z výchozího rozměru změňte velikost plátna na centimetrů. Nejdříve změňte výchozí jednotky a jednotky plátna. A poté nastavte šířku a výšku. 4. Soubor si uložte, ale nezavírejte, budete se mu věnovat během celé kapitoly. Mřížka Mřížka slouží k tomu, abyste mohli kreslit opravdu přesně nebo udržovat pravidelnou strukturu objektů a křivek. Na kartě Grids najdete poměrně bohaté možnosti nastavení téměř jakékoli pravidelné mřížky. Než ale budete moci mřížku nastavovat, vytvoříte ji. K tomu slouží v této kartě nabídka Creation s možnostmi Rectangular grid a Axonometric grid. 24

26 Nastavení plátna, mřížky a vodítek Obrázek 1.16: Karta Grids Tvorbu a nastavení mřížky si opět vyzkoušíte na příkladu. 1. Budete dále pracovat se souborem 1_1_prace_s_rozhranim_a_mrizkou.svg. Otevřete dialog Vlastnosti dokumentu (Shift+Ctl+D). Klepněte na kartu Grids (Mřížky). 2. Vyberte Rectangular grid a klepněte na tlačítko New. Právě jste vytvořili výchozí mřížku a také se vám objevily v dialogu nové možnosti jejího nastavení. Rectangular grid je klasická mřížka ze svislých a vodorovných čar. Ve většině případů vám ale výchozí mřížka nebude stačit. Když už mřížku budete používat, budete chtít, aby měla určité rozměry a poskytla vám ke kresbě co největší pohodlí. Proto její rozměry upravíte. Dejte pozor na jednotky. Mřížka totiž nepřebírá nastavení výchozích jednotek. 3. Jako první jsou k dispozici tři checkboxy. První umožňuje mřížku vypnout a zapnout (Enable) a druhý zobrazit a schovat (Visible). Můžete si je vyzkoušet. Efekt vypadá totožně, ale není. Rozdíl mezi těmito dvěma stavy bude patrný, jakmile se pokusíte něco nakreslit. Zatímco vypnutá mřížka kresbu nijak neovlivňuje, schovaná prostě jen není vidět a přichytávání na ni normálně funguje. Přichytávání kresby na mřížku si ale vyzkoušíte až v další kapitole. 25

27 KAPITOLA 1 Orientace v prostředí Inkscape Obrázek 1.17: Pravoúhlá mřížka 4. Poslední checkbox pak upravuje schopnost přichytávat i na dílčí čáry mřížky. Nyní se přesuneme k nastavením, se kterými budete moci pracovat i bez kreseb. 5. Než se budete věnovat dvěma polím s označením Počátek, upravte rozestupy mezi jednotlivými čarami mřížky na jeden centimetr. K tomu slouží pole Mezery X a Mezery Y. Jak vidíte, mřížka se nemusí skládat pouze ze čtverců, můžete takto vytvořit i obdélníky. Pomocí mřížky si tak můžete vytvořit např. šablonu pro tvorbu více letáků na stránku, nebo vizitek. 6. Nastavte pole Počátek X a Počátek Y na půl centimetru. 7. Dvě pole Počátek X a Počátek Y určují, jak moc bude mřížka posunutá vzhledem ke kreslicímu plátnu. Využijete to například v případě, kdy sice potřebujete měřit po centimetrech, ale zároveň musíte vynechat půl centimetru na všech okrajích. Buď mřížku zhustíte na půlcentimetry a každou druhou čáru budete ignorovat nebo ji posunete. 8. Poslední volby se týkají barvy mřížky a hustoty hlavních a vedlejších čar. Vedlejší čáry mizí, pokud oddálíte kresbu (znaménko minus na numerické klávesnici), a tím nechávají mřížku přehlednější. Nezapomínejte ale, že tam pořád jsou. Při přiblížení (znaménko plus na numerické klávesnici) kresby se tyto čáry objeví. Toto si můžete vyzkoušet, pokud přebarvíte hlavní čáry například na červenou barvu. A nastavíte Hlavní čára mřížky každých Odškrtněte volbu Enable. Tím mřížku vypnete. Ve volbě Creation vyberte Axonometric grid a klepněte na tlačítko New. 26

28 Nastavení plátna, mřížky a vodítek Vidíte, že tato mřížka je o dost složitější, ale nastavení je prakticky stejné. Pouze místo druhé volby mezer zde naleznete volby úhlů, které svírají jednotlivé přímky mezi sebou. Obrázek 1.18: Axonometrická mřížka 10. Obě mřížky lze samozřejmě zobrazit najednou a tak je kombinovat. Až si vyzkoušíte nastavení Axonometric grid, klepněte ve spodní části dialogu na tlačítko Remove. Tuto mřížku dále nebudete potřebovat. Vodítka I vodítka slouží k tomu, abyste mohli kreslit přesně, ale na rozdíl od mřížek mohou být opravdu hodně nepravidelná. Karta vodítka vám poskytne jen ta nezbytná nastavení. Zobrazení a skrytí vodítek, jejich barva v klidu, a pokud jsou aktivní, a přitahování vodítek k objektům, jiným vodítkům apod. Pokud budete používat vodítka a mřížku zároveň, je dobré je barevně odlišit. Nastavení je velmi jednoduché hlavně proto, že tvorba a manipulace s vodítky probíhá už přímo na plátně, a právě teď se naučíte, jak je tvořit a pozicovat. Abyste mohli používat vodítka, musíte mít zapnutá pravítka (Ctrl+R). Vodítka totiž lze vytáhnout právě z pravítek. 1. Zapněte pravítka. Klepněte na pravítko levým tlačítkem myši a za držení táhněte směrem do plátna. 2. Vytažené vodítko zaujímá stejnou pozici, vodorovnou či svislou, jako pravítko. Všimněte si, že v místě, kde jste vodítko pustili, je malý kroužek. Jedná se o střed otáčení vodítka. 27

29 KAPITOLA 1 Orientace v prostředí Inkscape Obrázek 1.19: Vodítka 3. Vodítko lze nastavit do jakéhokoli úhlu pomocí klávesy Shift. Stiskněte klávesu Shift a najeďte na vodítko. Kurzor by se měl změnit na dvě otáčející se šipky. Klepněte na vodítko a tažením otáčejte. 4. Střed otáčení můžete měnit s pomocí klávesy Ctrl. Stiskněte klávesu Ctrl a najeďte na vodítko. Klepněte na vodítko a za držení levého tlačítka měňte pozici středu otáčení. Pokud byste to samé udělali bez klávesy Ctrl, střed otáčení se také změní, zároveň je ale velmi pravděpodobné, že nedopatřením změníte i pozici vodítka. 5. Vodítko můžete následně odstranit najetím kurzoru nad vodítko a stisknutím klávesy Delete. 28

30 Ruční kreslení KAPITOLA 2 V této kapitole: Kreslení křivek a cest, úpravy křivek Stavy uzlů, hromadná úprava uzlů a deformace křivky Chytání křivky na mřížku, uzel, vodítko či objekt Kreslení pomocí kaligrafického pera Vekt orové programy většinou nepoužíváme pro ruční kreslení pomocí štětců, tak jako je tomu u těch bitmapových. Ani k tomu nejsou primárně určené. Kresbu zaznamenávají pomocí matematických definic, křivek, přímek a uzlů. Ale i ve vektorových programech funkce pro kreslení od ruky v nějaké podobě jsou, dokážou být velmi užitečné pro rychlé náčrty, přesnou kresbu a v mnoha ohledech mohou ve výsledku své bitmapové bratry v lecčem doplnit, napodobit nebo i předstihnout. Kreslení křivek a cest, kresba od ruky V Inkscape je hned několik možností kreslení od ruky. Nástroje Kresba od ruky (F6) a Draw calligraphic or brush strokes (Kaligrafické pero a štětec) (F8) jsou těmi, které jsou na kreslení od ruky přímo založené a jejich výsledky jsou závislé jen na vašem kreslířském umu. Kresba Bézierových křivek a přímých čar (F7) naproti tomu umožňuje podobný výsledek jako Kresba od ruky, ale s možností si každý tah dopředu promyslet a pracuje na principu umisťování jednotlivých bodů. Pro úpravu ruční kresby budete jistě potřebovat i nástroj Edit path by nodes (Úprava cesty pomocí uzlů) (F2), protože ať už použijete kterýkoli z výše zmíněných nástrojů, výsledek bude vždy tvořen uzly. Základní nástroj Kresba od ruky (F6) lze použít v několika módech a nastaveních. Nastavení nástroje naleznete v horní liště. Obrázek 2.1: Lišta nástroje Kresba od ruky Ikony Mode slouží k přepínání mezi tvořením cest pomocí Bézierových křivek a Spiropath (Spirocesty). Cesta vytvořená z Bézierových křivek přesně kopíruje umístění 29

31 KAPITOLA 2 Ruční kreslení uzlů a nastavení jejich táhel. Spiro cesta naproti tomu uzly protíná a křivka si tak hledá vlastní, co nejplynulejší tvar. K změně plynulosti tvaru slouží táhlo Smoothing. Jeho hodnota určuje, jak moc Inkscape ručně kreslenou cestu vyhladí. Čím více na táhlu nastavíte, tím hladší cesta bude, ale tím vám a vaší ruce také nechá méně prostoru a bude vám vnucovat vlastní oblé křivky. Ikona štětky Reset parameters vymaže vaše nastavení nástroje a vrátí ho na výchozí parametry. A konečně nabídka Shape obsahuje několik základních tvarů, které lze umístit na křivku a tím docílit efektu štětce. Ideální bude, když si módy kreslení a rozdíly mezi nimi vyzkoušíte v praxi. 1. Spusťte Inkscape a zvolte nástroj Kresba od ruky (F6). Pohledem na Style indikátor zkontrolujte, jestli má obrys/křivka nenulovou šířku a také barvu. Naproti tomu neměl by mít barvu výplně. Pokud tomu tak není, pomocí klepnutí na barvu v paletě se zároveň stisknutou klávesou Shift, křivku obarvěte. A klepnutím bez klávesy Shift na přeškrtnuté pole na začátku palety odstraňte barvu výplně. Klepněte pravým tlačítkem myši ještě na malé číslo ve Style indikátoru, vedle barvy křivky a nastavte na nějakou vyšší hodnotu, abyste ji viděli; já nastavil Nyní zvolte mód Bézierových křivek, resp. měl by být již zvolený jako výchozí. Smooth přesuňte do polohy 25. Shape zatím nechte bez povšimnutí. 3. Nakreslete od ruky vlnovku. Pokud máte vše nastavené správně, vlnovka se vyhladí a je krásně pravidelná. 4. Klepněte na ikonu Spiro cesty. Nakreslete podobnou vlnovku pod svou první. 5. Vlnovky vypadají prakticky úplně stejně, ale zkuste si je označit obě najednou pomocí nástroje Úprava cesty pomocí uzlů (F2). Označte první křivku. Stiskněte a podržte klávesu Shift. Označte klepnutím i druhou křivku. Nyní už byste měli vidět rozdíl mezi oběma způsoby kreslení křivek. Výsledek by měl vypadat zhruba jako na obrázku 2.2. Obrázek 2.2: Bézierovy křivky a Spiro cesty 30

32 Kreslení křivek a cest, kresba od ruky 6. Ještě lépe pochopíte rozdíl, pokud zkusíte pomocí nástroje Úprava cesty pomocí uzlů chytit jeden z uzlů v křivce a popotáhnout ho. Poté zopakujte stejný úkon u druhé křivky. I během kreslení od ruky můžete použít klávesy Shift a Alt a změnit tak výchozí chování štětce. Kreslení společně se stisknutou klávesou Shift připojí nově kreslenou cestu k jiné vybrané cestě. Nemusí být spojené přímo fyzicky, ale dohromady tvoří jeden společný objekt. Při výběru jsou vybrány společně, mají společnou výplň apod. Stisknutá klávesa Alt zapne režim skicy. Jde prozatím o experimentální funkci, která zprůměruje několik cest kreslených přes sebe. Stiskněte klávesu Alt a nakreslete přes sebe více křivek od ruky. Následně Alt pusťte. TIP: V celé knize je používána kombinace výrazů křivky a cesty. Ve většině případů mezi těmito výrazy není příliš velký významový rozdíl. Dalo by se říct, že cesta je prostředek a křivka je výsledek. Krásně je to vidět na nástroji Spiropath (Spiro cesty). Zatímco výsledek, který uvidíte a o který vám jde, je křivka, pod kapotou je zcela jinak tvarovaná cesta. Kromě samostatných křivek lze tvar i uzavřít, a to když se dokreslíte zpět na začátek cesty. Počáteční bod kresby by měl před puštěním tlačítka myši zčervenat a tím vám naznačí, že je připraven se spojit s konečným. Takovou křivku můžete vyplnit označte ji a klepněte na barvu v paletě barev. Vyplnit můžete samozřejmě i nedokončenou křivku, ale nebudete moci zcela ovlivnit tvar výplně. Obrázek 2.3: Uzavřená a neuzavřená křivka Pokud budu v dalším textu používat označení objekt v souvislosti s výplněmi, interakcí apod., většinou tím budu mít na mysli jak objekty, tak uzavřené křivky. Předpřipravené objekty, jakými jsou kruh, obdélník a hvězda, se v Inkscape totiž neskládají z uzlů, ale mají vlastní ovládací prvky, takže v zásadě nejde o ten samý typ kresby. Většina akcí je ale použitelná na uzavřené křivky i objekty a některé akce programu dokonce vyžadují převedení objektů na křivky. V takových situacích to samozřejmě zdůrazním. Více se o převodu objektů na křivky dozvíte v kapitole Kreslení objektů na straně 51. Zatím opomenutá nabídka Shape umístí na křivku objekt a tím navodí dojem použití štětce. Má to své výhody i nedostatky. Výhodou je samozřejmě jednoduše dostupný efekt štětce, přičemž jde cestu stále upravovat a navíc využít vyhlazovací funkci Smoothing. 31

33 KAPITOLA 2 Ruční kreslení Triangle in Elipsa Triangle out Obrázek 2.4: Příklady štětců v nabídce Shape Nevýhodou je, že i uzavřená křivka nebude mít v tomto případě výplň, což by vás mohlo zmást. Důvod je ale nasnadě, samotný štětec je totiž výplní. Efekty štětců jsou prakticky neomezené. Máte sice přednastaveny jen tři standardní, ale pomocí poslední nabídky From clipboard můžete jako štětec použít jakoukoli jinou uzavřenou křivku. Záměrně tu neříkám objekt, protože ten je potřeba v tomto případě před použitím nejdříve převést na křivku. Více o kreslení vlastním štětcem se dozvíte v další kapitole, Kreslení objektů. Kresba po segmentech Kromě kresby od ruky vám Inkscape umožňuje kreslit i po jednotlivých segmentech mezi uzly, a to pomocí nástroje Kresba Bézierových křivek a přímých čar (F7). Pokusíte-li se tímto nástrojem nakreslit křivku od ruky, zjistíte, že je to nemožné. Místo štětce totiž vedete myší vodítka jednotlivých uzlů. Klepáním na plátno vytváříte kresbu, klepnutím a držením tlačítka myši segmenty ohýbáte. Můžete nakreslit stejnou křivku jako pomocí Kresby od ruky, jenže tentokrát budete mít její kresbu a umístění uzlů od začátku plně pod kontrolou. Obrázek 2.5: Příklad kresby pomocí segmentů Poklepáním křivku uzavřete. 32

34 Stavy uzlů Klávesa Shift má v Kresbě Bézierových křivek a přímých čar stejný efekt jako při Kresbě od ruky. Klávesa Alt vytváří místo křivky jen jednotlivé body, při bližším zkoumání zjistíte, že vytváří miniaturní objekty, kruhy, které s křivkou ani uzly nemají nic společného. Nastavení Kresby Bézierových křivek a přímých čar je velice podobné jako u předešlého nástroje. Co je tu navíc, jsou módy Crate semence of straight segments a Crate semence of paraxial straight segments. V devadesáti devíti procentech případů si vystačíte s dvěma základními módy, ale jen pro pořádek první z nových módů vám nedovolí kreslit zahnuté segmenty, pouze rovné čáry, a druhý jde ještě dál, povolí vám pouze rovné, svislé nebo vodorovné čáry. Stavy uzlů Když jste kreslili od ruky, jednotlivé uzly jste více méně nevnímali. Nebyl k tomu důvod. Kreslení po segmentech je ale na uzlech založeno, a proto se na ně nyní podíváte podrobněji. Poměrně často se stane, že i když jste si kresbu pečlivě rozvrhli, s tvarem nejste spokojeni. Někdy dokonce uděláte pouze letmý náčrt z jednotlivých segmentů a poté budete chtít kresbu dopilovat. Pro tento případ budete chtít pracovat s uzly, táhly a jejich stavy. K tomu slouží nástroj Úprava cesty pomocí uzlů (F2). V nastavení nástroje vidíte několik ikon pro spojování a rozdělování uzlů a hned za nimi nastavení stavu uzlů. Kromě nich lze stav uzlu měnit také pomocí klepnutí na uzel se zároveň stisknutou klávesou Ctrl. Stavy uzlů jsou celkem čtyři a určují, jak se bude chovat křivka, která uzlem prochází, před a za uzlem. Nejvíce používané jsou uzly rohové a hladké. Je to dáno tím, že jsou výchozí ve vaší kresbě. Kresba od ruky vytváří hlavně uzly hladké, zatímco Kresba segmenty rohové. Rohový uzel vám umožňuje vytvořit na křivce úhel. Křivka se v tomto uzlu láme podle nastavení táhel. Hladký uzel naproti tomu křivku zalomit zakáže, a tak vytvoří v místě ohybu oblouk. Pokud byste potřebovali, aby byl oblouk symetrický, poslouží vám Symetrický uzel. Má stejné vlastnosti jako hladký uzel, avšak navíc má obě táhla stejně dlouhá. Poslední stav je Auto-smooth. Pokud uzly přepnete do tohoto stavu, křivka se automaticky vyhladí. Jakmile uzel ve stavu Auto-smooth upravíte, stane se z něj běžný hladký uzel. Auto-smooth Symetrický uzel Hladký uzel Rohový uzel Obrázek 2.6: Stavy uzlů 33

35 KAPITOLA 2 Ruční kreslení Vyzkoušejte si nyní tvorbu od ruky i segmenty a změny stavů uzlů. 1. Otevřete soubor 2_1_rucni_kresleni.svg, který najdete ve složce lekce_ Pomocí nástroje Kresba Bézierových křivek a přímých čar (F7) nakreslete kopii hvězdy, která je jedním z objektů na ploše. Jako vodítko by vám měly sloužit červené tečky. Na každou z nich klepněte levým tlačítkem myši a tím umístěte segment. Křivku uzavřete. 3. Označte všechny uzly, buď za pomoci stlačené klávesy Shift nebo klepněte na hvězdu nástrojem Editace cest pomocí uzlů (F2) a použijte funkci Vybrat vše z nabídky Úpravy. Změňte typ uzlu na hladký uzel. Hvězda by měla nyní vypadat stejně jako objekt pod ní. 4. Změňte typ všech uzlů znovu, tentokrát na auto-smooth. Vidíte, resp. nevidíte, žádný rozdíl. Přesto pokud nyní posunete jeden uzel na horním a poté ten samý na dolním objektu, uvidíte rozdíl v chování křivky. Auto-smooth Hladký uzel Obrázek 2.7: Auto-smooth a Hladký uzel Úprava křivek Úprava cesty pomocí uzlů (F2) toho umí mnohem víc, než jen měnit stavy uzlů, i když i to je bezesporu jedna z nejčastějších činností v Inkscape vůbec. Kromě stavů uzlů nástroj Úprava cesty pomocí uzlů slouží hlavně k manipulaci s uzly v prostoru. Jejich označování, přesouvání, slučování, dělení křivky, oddělování či množení uzlů. Obrázek 2.8: Lišta Úprava cest pomocí uzlů Vše je přehledně dostupné v nabídce tohoto nástroje. První dvě ikony slouží k přidávání uzlů do zvolených segmentů. Uzly samozřejmě lze přidávat i jinak. Jednotlivý uzel přidáte poklepáním kamkoli na křivku. Stejně tak jeden i více uzlů lze odstranit označením uzlu a stlačením klávesy Delete. Zpět k ikonám. První ikona pro Vkládání uzlů do zvolených segmentů vloží pravidelně uzel mezi dva jiné, označené uzly. Pokud potřebujete na křivku umístit více uzlů najednou, je tato funkce pohodlnější varianta. Druhá ikona, Odstranit vybrané uzly, je na druhou stranu poměrně zbytečná. 34

36 Úprava křivek Další dvě ikony vám umožní spojovat a rozdělovat uzly. Pracují vždy s jedním uzlem. Buď ho vytváří ze dvou jiných tím, že zruší segment mezi nimi, nebo ho naopak rozdělí, přičemž dva vzniklé uzly se nacházejí na sobě. Na rozdíl od ikon Spojit vybrané koncové uzly novým segmentem a ikony pro odstranění segmentu mezi uzly, které pracují právě se segmenty. Spojit vybrané koncové uzly novým segmentem může pracovat i s koncovými uzly dvou různých křivek a tím je spojit v jednu. To je velmi užitečné například při ladění různých technických kreseb. Druhou z funkcí před ikonami stylu uzlů je Delete segment between two non-endpoint nodes, která odstraní segment mezi dvěma nekoncovými uzly. Touto funkcí lze v kombinaci s funkcí Rozdělit na části (Shift+Ctrl+K) křivku i fyzicky rozdělit, jinak Inkscape zachová dvě oddělené části křivky jako jediný objekt. Vkládání uzlů do zvolených segmentů Odstranit vybraný uzel Spojit vybrané uzly Rozdělit uzel Spojit vybrané koncové uzly novým segmentem Odstranit segment mezi nekoncovými uzly Obrázek 2.9: Efekty ikon s popisky Po ikonách sloužících k změně jednotlivých uzlů, které jste si vyzkoušeli výše, následují funkce pro změny cesty na rovné segmenty a na křivku. V reálné situaci první možnost narovná segmenty a všem uzlům zmizí vodítka, takže vzniknou úhly, zatímco druhá uzlům vodítka vrací, a tak umožňuje ruční zakřivení segmentů a úpravu křivky. Možnosti převést Objekt na křivku a Obrys objektu na křivky nyní přejděte, vrátíte se k nim v následující kapitole. Poslední nástroj jsou dvě pole pro zadání přesné pozice uzlu pomocí pozice na ose X a Y. Kromě funkcí uvidíte v nastavení nástroje Úprava cesty pomocí uzlů (F2) i několik předvoleb, které mají vliv na globální chování nástroje a informace, které jsou zobrazeny během editování, 35

37 KAPITOLA 2 Ruční kreslení nikoli na samotné křivky nebo uzly. O většině z nich se dozvíte v dalších kapitolách. Vesměs ale nejsou důležité a nic nezkazíte, když je necháte ve výchozím stavu. Obrázek 2.10: Předvolby pro globální chování nástroje Základní úkony při editaci křivek Editace křivek samozřejmě není jen o funkcích v horním panelu. Proto si nyní procvičíte většinu základních úkonů, které budete při práci s Inkscape v rámci úpravy křivek potřebovat. 1. Otevřete si opět soubor 2_1_rucni_kresleni.svg. 2. Vyberte spodní hvězdu a označte nástrojem Úprava cesty pomocí uzlů (F2) dva sousední uzly. Je jedno, které to budou. Použijte funkci Odstranění segmentu mezi uzly. 3. Nyní chyťte každý uzel zvlášť a pomalu je přetáhněte na červeně vyznačená místa, jako je tomu na obrázku Obrázek 2.11: Přesun uzlů 4. Označte všechny uzly a změňte je na rovné segmenty. Pokud jste postupovali správně, vaše křivka by se měla s červeným vzorem překrývat. 5. Na takto tvarované křivce si vyzkoušejte zněny uzlů a jejich efekty. Také tvarujte křivku klepněte kamkoli na segment mezi uzly, držte levé tlačítko myši a táhněte. Tím tvarujete křivku ručně. Můžete tvarovat i různé části stejného segmentu. Možnosti tvarování křivky a uzlů zobrazuje modrá linka. 36

38 Hromadná úprava uzlů a deformace křivky Obrázek 2.12: Tvarování uzlů Hromadná úprava uzlů a deformace křivky Může se stát, že budete potřebovat upravovat několik uzlů najednou, respektive táhnout více uzly. V jiných programech se to používá k deformaci křivky do požadovaného tvaru. Inkscape řeší různé deformace pomocí nástroje Tweak. O jeho používání se dozvíte v Kapitole Výplně a úpravy objektů na straně 87, stejně tak se později dozvíte o dalších možnostech, které nabízejí Filtry a mocný nástroj Path effect editor. Již jste si vyzkoušeli, že většina funkcí z nabídky nástroje Úprava cesty pomocí uzlů (F2) funguje i při více zvolených uzlech, některé to dokonce vyžadují. Umíte tedy hromadně měnit typ uzlu, mazat je i s nimi pohybovat či hromadně přidávat. A víte, že pokud manipulujete s více uzly, drží svou formaci. Na tomto místě bych vás ještě rád upozornil na efekty kláves Ctrl a Alt v kombinaci s více zvolenými uzly. Efekty těchto kláves jsou zcela odlišné, ale najdou uplatnění a je dobré o nich vědět: Ctrl vám omezí manévrovací prostor a dovolí pohybovat zvolenými uzly jenom po osách, tj. jen vertikálně a horizontálně. Alt rozloží pohyb mezi uzly. Uzel, za který táhnete, se pohybuje na normální vzdálenost, zatímco uzly vzdálenější jsou posunuty jen o polovinu, čtvrtinu atd. 37

39 KAPITOLA 2 Ruční kreslení Obrázek 2.13: Efekt klávesy Alt při hromadné úpravě uzlů Zjednodušení ručně kreslené křivky V předchozích příkladech jste kreslili křivku od ruky. Pokud jste ji označili nástrojem Úprava cesty pomocí uzlů (F2), možná jste se zděsili, jak velké množství uzlů se na cestě, jíž je tvořena, nachází. Zvláště pokud jste při kreslení nenastavili dostatečně velké vyhlazení. Taková křivka se dá samozřejmě ručním odstraněním uzlů podstatně zjednodušit, aniž by to na výsledku bylo poznat. Ve většině případů to dokonce křivce prospěje, stane se pravidelnější a čistější. Tuto poměrně zdlouhavou činnost si lze v mnoha případech ulehčit, a to funkcí Zjednodušit křivku (Ctrl + L). Tuto funkci naleznete také v nabídce Křivka. U jednoduchých kreseb vykazuje většinou poměrně slibné výsledky. Lze ji také používat na objekty, pokud jim chcete dát zdání nahodilosti či ruční kresby. Prvním použitím Zjednodušit křivku změníte objekt na křivku a použijete zjednodušení. Každým dalším opakováním funkce se objekt zjednoduší více. Samozřejmě zjednodušovat nelze donekonečna. Pokud byste zkusili zjednodušovat například obdélník, v určitém bodě se zafixuje na konečném tvaru a počtu uzlů a další změnou už ničeho nedocílíte. Obrázek 2.14: Efekt zjednodušení křivky Chytání křivky na mřížku, uzel, vodítko či objekt Chytání, označené v programu většinou jako Snap, je ohromnou pomůckou pro kresbu křivek a celkově kompozici stránky v případě, že potřebujete být velmi přesní. Chytání je ve výcho- 38

40 Chytání křivky na mřížku, uzel, vodítko či objekt zím stavu zapnuto a je zobrazena i lišta Snap controls bar. Pokud byste ho někdy potřebovali skrýt nebo znovu zobrazit, možnost najdete v nabídce Zobrazení Zobrazit/Skrýt Snap controls bar. Samotné chytání zapínáte také v nabídce Zobrazení nebo znakem (%), případně právě první ikonou na Snap controls baru. Pozor, chytání není samostatný nástroj, jde o nastavení chování objektů a křivek při použití nástrojů Výběr a transformace objektů (F1) a Úprava cesty pomocí uzlů (F2). Samotné chytání provádíte přesunem objektů a křivek (nebo jejich částí) po ploše směrem k místu, na které chcete objekt či cestu přichytit. Takovým místem může být jiný objekt nebo cesta, jejich části, ale také mřížka, vodítko či ohraničení plátna. Cílové místo se po dostatečném přiblížení chytaného objektu nebo cesty zvýrazní červeným obtažením a znakem. Kromě toho vás program informuje o tom, co k čemu chytáte. Obrázek 2.15: Zvýraznění chytajícího objektu Vyzkoušejte si Ještě než se dozvíte, k čemu slouží jednotlivé funkce na Snap controls baru, mám pro vás jedno doporučení. I když následující výčet není pojat jako cvičení, nebude na škodu, když si kreslení za pomoci objektů a křivek ze souboru 2_1_rucni_kresleni.svg vyzkoušíte, pro testování chytání doporučuji vytvořit i nějaká vodítka. Kromě toho je v souboru vytvořena mřížka. Pokud si ji aktivujete, můžete vyzkoušet i chytání na mřížku. Funkce Snap controls bar Chytat lze prakticky cokoli k čemukoli. Můžete chytat objekty, křivky, vložené obrázky. Snap controls bar slouží právě k ovládání všech těchto možností. Kromě samotného zapnutí chytání, Enable snapping (%), zde naleznete několik možností chytání na takzvaný Bounding box. Bounding box je oblast kolem každé křivky nebo objektu vymezená čtyřúhelníkem. Je vyznačená přerušovanou čárou. Jde o takovou osobní zónu objektu nebo křivky, která je tak široká a vysoká, jako jsou nejširší místa objektu nebo křivky. Pokud objektem otáčíte, bounding box 39