UNIVERZITA KARLOVA v PRAZE Pedagogická fakulta katedra výtvarné výchovy

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA v PRAZE Pedaggická fakulta katedra výtvarné výchvy KOČKY JAKO VÝTVARNÉ TÉMA Diplmvá práce Veducí diplmvé práce: Mgr. Karla Cikánvá Autr diplmvé práce: Michaela Svbdvá Studijní br: učitelství pr 1.stupeň Frma studia: prezenční Diplmvá práce dknčena: březen,

2 Prhlášení Prhlašuji, že jsem diplmvu práci vypracvala samstatně s pužitím uvedené literatury. V Praze dne: Pdpis:. -2-

3 Pděkvání Tut cestu bych ráda pděkvala paní Mgr. Karle Cikánvé za inspiraci, ftgrafie svých realizvaných prací, za necenitelnu pmc, pdpru a čas, který věnvala knzultacím při tvrbě tét diplmvé práce. -3-

4 Obsah: Úvd a cíle Myšlenkvá a námětvá mapa...7 A. Teretick praktická část Přírda (zvláštnsti a druhy šelem kčkvitých, anatmie, chvání) Výskyt šelem kčkvitých v přírdě Zařazení šelem kčkvitých Předchůdci kčkvitých šelem Druhy kček velké, malé kčky Velké kčky Malé kčky Anatmie těla Kstra Chrup Knčetiny a drápy Srst Smysly Zrak Sluch Čich Hmat Typické prjevy chvání Předení Řev Kčičí akrbacie Kčky na strmech Kčky jak plavci Způsb lvu Námluvy a rzmnžvání.27-4-

5 Výchva mláďat Střežení svéh teritria Zvláštnsti Hygiena Zvláštnsti jedntlivých druhů Velké kčky Malé kčky Přírda (vztah člvěk - kčka) Přátelství kčky a člvěka v histrii Kčky ve starvěku Výskyt kček v různých blastech, dklady jejich výskytu Dmestikace kček První zdmácnělé kčky První zbrazvání kček Egypt Význam kček pr statní kultury Kčky ve středvěku Kčka a člvěk dnes Druhy kček dmácích Krátksrsté kčky Dluhsrsté kčky Chvatelství péče kčku Kčka jak mazlíček Kčka v umění (literatura a výtvarné umění) Kčka v literatuře Prč právě kčky? Vlastnsti kčce přisuzené Kčka v phádkách, příbězích, bajkách a legendách Příběhy, v nichž jsu kčky mudré a pmhli svým majitelům ke štěstí a bhatství Příběhy, v nichž jsu kčky běťmi lidí Příběhy, ve kterých jsu kčky lstivé bytsti Kčky jak zachránci

6 Kčky a pvěry Kčky ve filmu a divadle Kčka ve výtvarném umění Kčky v uměleckých dílech Kčka ve filatelii a heraldice Kčky v erbech rdů a sb Kčky na erbech měst a bcí..78 B. Praktická část..80 Realizvané výtvarné řady na 1. st. základní škly.80 Charakteristika výtvarné řady pr výtvarnu výchvu na primárním stupni škly -,,Já, kčka chlupatá a můj člvěk..81 Charakteristika výtvarné řady pr výtvarnu výchvu na primárním stupni škly -,,Mii, Miit, aneb egyptští kcuři a kčky..86 Základní mmenty myšlenkvéh mdelu jedntky výtvarné výchvy -,, Bastet, kčičí bhyně...91 Charakteristika výtvarné řady pr výtvarnu výchvu na primárním stupni škly,,kčky Franze Marca..95 Závěr.100 Seznam literatury Zadání diplmvé práce.103 Obsah brazvých přílh: Šavlzubý tygr (Smildn califrnicus) 1 Kstra kčky..2 Kčka maska kluk..4 Kčičí tlapky.5 Srst kček..6 Oči kčkvitých šelem...11 Kčičí řeč...13 Řev velkých šelem

7 Kčičí akrbacie.15 Kčky jak plavci...16 Kčka jak lvec.17 Výchva mláďat..19 Kčičí hygiena 20 Kčičí lidé aneb, jak se lidé pdbají kčkám...21 Jak Simut chytá ptáky v bažinách, dprvázen manželku, dětmi a rdinnu kčku.22 Kčky, bhyně Egyptské: Bastet 24 Kčky, bhyně Egyptské: Hathr - Sachmet..26 N.J.O. Blummer : Freya jede v kčáře taženým dvěma kčkami...27 Kčky dmácí.28 Krtitel lvů..30 Kčičí nálady..31 Pznávání kčičích nálad 32 Kčka jak mazlíček 34 Pamlsky pr kčky..35,,jak vypadá kčičí hádanice, aneb, když si kčky nerzumí 36,,Kčky z knihy kcura Mdrčka.37 Franz Marc - Tři kčky...38 Franz Marc Dívka s kčku.41 Franz Marc Tygr...42 Henri Russeau Spící cikánka..43 Henri Russeau Překvapení..45 P.P. Rubens - Daniel ve lvím dupěti..46 Paul Klee Kčka a pták 47 Théphile Alexandre Steinlen.49 Aubrey Beardsley Černá kčka...50 Václav Hllar Dbrá kčka, která nemlsá 51 Erby měst a bcí...52 Vlajky měst.53 Ukázky realizvaných výtvarných prací

8 Antace: Diplmvá práce Kčky jak výtvarné téma nabízí využití teretických pznatků ze zlgie v blasti kčkvitých šelem v mnhstranných aktivitách dětí ve výtvarných činnstech. Děti mají mžnst prstřednictvím výtvarných námětů a řešených výtvarných prblémů nahlédnut d blasti, v níž zvíře kčka vystupuje jak šelma se specifickými rysy, přítel člvěka a také jak inspirace umělců pr psaní a ilustraci literárních děl a umění d starvěku až d sučasnsti. V praktické části diplmvé práce jsu uváděny knkrétní výtvarné řady s přiřazenými výchdisky, výtvarnými náměty, prblémy, technikami a ukázkami dětských výtvarných prací. Klíčvá slva: čeleď kčkvitých výchdiska k výtvarným činnstem výtvarné náměty výtvarné prblémy Anntatin: This diplma wrk - Cats as an art tpic ffers an applicatin f theretical pieces f knwledge f zlgy in an area f feline family in varius children activities in art activities. Children can via art mtives and slved art prblems peep int an area where an animal - cat shws like feline with specific characters, a friend f man and als like an inspiratin f artists fr writing and illustratin f literary wrks and art frm antiquity t the present. There are cncrete art lines with their ways ut, art mtives, prblems, technlgies and examples f children art wrks. Key wrds: feline family -8-

9 ways ut t art activities art mtives art prblems Úvd a cíle diplmvé práce: Název tématu diplmvé práce je Kčky jak výtvarné téma. Ráda bych tevřela téma tét práce citváním úryvku z knihy D.J.Cnwayvé, Tajemná magická kčka. Autrka jím přesně vystihuje t, čím kčky jsu,,jen pár zvířecích druhů vyvlává v lidech tak různrdé pcity jak kčky. P celá staletí byly kčky předmětem bdivu, inspirace, strachu i psvátné úcty. Kčky jsu tajemná, mystická stvření. Jejich inteligence a vznešené způsby nás uchvacují, jejich nevyzpytatelný phled a přirzený nemilsrdný instinkt nás uvádějí v běs. Všichni milvníci kček vědí, jak záhadné je tt zdmácnělé kčičí stvření, které se jednu chvá, jak by nám vzdával pctu, jindy nás zcela ignruje, prtže jsme se jej něčím dtkli, aneb se cele devzdá splečné hře. D.J.Cnwayvá, Tajemná magická kčka. Cílem mé práce je zpracvání infrmací genezi kčičíh rdu v přírdě, v hmtné kultuře s přesahem kčky jak znaku a symblu v mýtu, literárním a výtvarném umění. K těmt infrmacím jsu připjeny didaktické pznámky k využití ve výtvarné výchvě a inspirace pr výtvarné činnsti, ve kterých jsem se snažila ukázat mžnsti využití dané infrmace ve šklní praxi v hdinách výtvarné výchvy. Jejich sučástí jsu knkrétní výtvarné náměty, výtvarné prblémy a techniky. Na začátku diplmvé práce je navrhnuta myšlenkvá a námětvá mapa, která má služit k lepší rientaci a ucelenější představě čtenáře tmt tématu. Námětvá mapa bsahuje seznam všech námětů z celé práce. Teretick praktická část práce (nazvala jsem ji tak prt, že jsu v ní jak teretická výchdiska, tak i návrhy řešení v praxi), je rzdělena d třech částí (dle myšlenkvé mapy): 1. Přírda (zvláštnsti, druhy šelem kčkvitých, anatmie, chvání). 2. Přírda (vztah člvěk kčka). 3. Kčka v umění (literatura, výtvarné umění). Každá část je dále rzpracvána d jedntlivých kapitl. V praktické části jsu ukázky realizvaných výtvarných řad, jejich dkumentace a přílhy s výsledky dětských prací. -9-

10 KOČKY MYŠLENKOVÁ MAPA Výskyt šelem kčkvitých v přírdě Přátelství kčky a člvěka v histrii a dnes Předchůdci kčkvitých šelem Druhy kček dmácích Druhy kček malé, velké kčky Chvatelství péče kčku Anatmie těla znaky, stavba těla (kstra, Mazlíček neb pmcník v dmácnsti hlava, srst, tlapy ) Nabídka v bchdech Smysly zrak, čich, sluch Typické prjevy chvání (např. způsb lvu ptrava, námluvy, starst mláďata) Zvláštnsti (např.hygiena ) 1. PŘÍRODA ( ZVLÁŠTNOSTI A 2. PŘÍRODA DRUHY ŠELEM - KOČKOVITÝCH ANATOMIE, CHOVÁNÍ,) ( VZTAH ČLOVĚK KOČKA) KOČKY 3. KOČKA V UMĚNÍ LITERATURA VÝTVARNÉ UMĚNÍ

11 Nábženství, mýtus, rituál, pvěsti, bajky, Marc, F.: Tři kčky film, divadl atd : Russeau, H.: Spící cikánka Egypt psvátná kčka Hllar, V.: Dbrá kčka, která nemlsá Bajky přisuzené vlastnsti kčce Klee, P.: Kčka a pták Lewis, C.: Alenka v zemi divů (kčka Šklíba) Čapek, J.: Pejsek a kčička Beranvá, pvěsti, Lada, J.: Jak se kcurek vydal d světa Veršmňukání, Mňukala, Kuzelný mdrý ( Brukner, J.), Kcur Mikeš kamínek kčičí phádky Zmatlíkvá, H.: Z deníku kcura Mdrčka E.: Kčičí Žáček, J.: Kčkvání Kypling, R.: bajky i nebajky Čapek, K.: Měl jsem psa i kčku Brumvská, A.: Jak se kamarádí s kčku (Jsef Klář) (kreslený film) Kčičí phádka Týrlvá, H.: Příběhy kcurka Mdrčka Waltervá, J.: ilustrace Jak se kamarádí s kčku Weber, A.L.: Muzikál Cats KOČKY NÁMĚTOVÁ MAPA Kčka jak znak - heraldika

12 VN,,Jak jsem zkrtil šavlzubéh tygra (vytvření legračníh zvířete kláž) VN,,Jak jsem přivlal všechny kčky světa (interakce kčičích pstav papírvá kláž) VN Jak jsme měli tygra u nás dma na gauči (nadsázka dkreslvaná kláž) VN,,Můj kčičí mazlíček na výletě v Africe (nadsázka dkreslvaná kláž) VN,, Oblékání kčičí kstry (dtvření kčičí kstry malba/mdelvání) VN,,Jak vypadáš, kčk? (dtváření kčičíh těla k části brázku kresba kartáčkem) VN,,Kčičí chlupky (studie a kresba kčičích chlupků kresba tužku/fixem) VN Levhart v nvém kžíšku (vytvřit srst levharta malba suchým pastelem) VN Tygří maskvání (rláž) VN,,Hříva, aneb c lva dělá lvem (prtrét lva kresba kartáčkem) VN Tajemství kčičích čí (studie a malba kčičíh ka) VN,,Jak mě vidíš, kčk, aneb jaký jsem v tvých čích? (lidská figura z phledu kčky vykrývací technika) VN,,Oči kčičí (dtvření levéh ka k pravému kresba fixem) VN,,Kčka, chránkyně lidských spíží (kresba tuší/fixem) VN,,Jak se kčka stěhvala d lidskéh pelíšku (kčka v pelechu kresba tuší/fixem) VN,, Kdyby přírda kuzlila, aneb jak by vypadal kčkpes? (fantastické zvíře dkreslvaná kláž) VN,,Lepardi z Lepardí svatyně (parafráze kresba suchým pastelem/barevnu tuší) VN,,Kčka tváří v tvář kryse, aneb kčka jak ničitelka škůdců (parafráze egyptskéh výjevu kresba rudku) VN,,Jak král lvil lva (kresba rudku/suchým pastelem) VN,, Kčky z Egypta (klrvaná kresba) VN,,Jak vypadají kčičí lidé? (prtrét kčka člvěk, kresba tuší) VN,,Kčka, ruku egyptskéh umělce (kčka v phybu kresba rudku/fixu) VN,, Jak Simut chytá ptáky v bažinách, dprvázen manželku, dětmi a rdinnu kčku (parafráze egyptskéh výjevu kresba rudku) VN,,Jak vypadá kčka v mém vlastním písmu? (návrh vlastníh písma kresba fixem/papírvá kláž) VN,,Kčičí měst (prstrvé knstruvání) 2. ČLOVĚK A KOČKA, CHOVATELSTVÍ, 1. ANATOMIE, CHOVÁNÍ, KOČKA - DOMÁCÍ ZVÍŘE ZVLÁŠTNOSTI A DRUHY KOČKOVITÝCH KOČKY

13 KOČKY NÁMĚTOVÁ MAPA KOČKY 2. ČLOVĚK A KOČKA, 1. ANATOMIE, CHOVÁNÍ, CHOVATELSTVÍ, KOČKA - DOMÁCÍ ZVÍŘE ZVLÁŠTNOSTI A DRUHY KOČKOVITÝCH VN,,Jak vypadá kčičí mňuk, řev či předení? ( vyjádření sluchvých vjemů barvu, malba temperu/ kresba) VN,,C vypráví kčka kčce? (výtvarné vypravvání, klrvaná kresba) VN Rzhněvaný lev (prtrét rzhněvanéh lva- malba temperu) VN Prč kčka neptřebuje padák? (phyb kčky při pádu kresba) VN Jak lvíčata lezla na strm (phyb lvíčat malba temperu VN Jak se tygři tygrují ve vdě (klrvaná kresba) VN Jak levhart ulvil krkdýla (levhart při lvu kresba suchým pastelem) VN Jak se máma kčka mazlí se svým ktětem (kčka s kťaty při mazlení malba) VN,,Pzr, tady bydlíme my, lvi! (lvi při střežení svéh území kresba suchým pastelem) VN,,Každá kčka chce být kčka (kčka při mytí kresba fixem/tuší) VN,,Jsem kčka? (nadsázka prtrét klrvaná kresba) VN,, Kčičí král, vládnucí kčičímu městu (kláž na plastvé láhvi) VN,,Krajina, kde je kčka paní (malba temperu) VN Jak lev střeží své teritrium (malba temperu) VN,, Kčičí amulet (vytvření šperku užitá tvrba) VN,,Bastet, kčičí bhyně (mdelvání Bastety) VN,,Jak udbřit Sachmetu? (výtvarné vypravvání kresba rudku/suchým pastelem) VN,,Hathr Sachmet, bhyně dvu tváří (vyjádření emcí/pvahvých vlastnstí pmcí výrazu tváře malba temperu) VN,,Ó Sachmet, lví bhyně (plšná mdelace z papíru) VN,, Kčka na ldi, aneb pmcnice námřníků (lavírvaná kresba) VN,,Jak námřníci chytali p světě kčky, aby je dvezli zpátky d Egypta (kresba tuší) VN,, Jak Egypťané pr záchranu kček raději prhráli válku. (výtvarné vypravvání kresba tuší VN,,Jak čínský bůh jezdí na tygrvi (dkreslvaná kláž) VN,,Lenšná a hýčkaná kčka z japnskéh paláce. (kresba kartáčkem) VN,,Jak kčky táhnu bhyni Freyu v kčáře. (parafráze brazu Nilse Blmméra malba temperu)

14 KOČKY NÁMĚTOVÁ MAPA KOČKY 2. ČLOVĚK A KOČKA, CHOVATELSTVÍ, KOČKA - DOMÁCÍ ZVÍŘE VN,, Kčičí bžstva z naší představy (Papírvá/textilní kláž) VN,,Kčičí čardějnice (papírvá/ látkvá kláž na plastvé lahvi) VN,,Není kčka jak kčka,aneb tu svu mám nejradši (kčka při hře malba temperu) VN,, Naše kčka Micka (prtrét kčky kresba kartáčkem) VN,, Jaku má kčka náladu? (vyjádřit náladu kček - kresba kartáčkem /malba temperu) VN,,Kčka Šklebivka, Kcur Úsměvák (vyjádřit jmén kčky malba temperu) VN,, Jak si hraji s kčku (ilustrace klrvaná kresba) VN,,Já a mje kčka, naše splečná dbrdružství (klrvaná kresba) VN,, Kčkhrátky (klrvaná kresba) VN,,Jak si hraje kčka se psem? (klrvaná kresba) VN,,C kčky rády mlsají? (kláž na papírvé krabičce) VN,,Nejlepší kčičí hračka (prstrvé knstruvání)

15 KOČKY NÁMĚTOVÁ MAPA VN,,Jak žijí kčky v Kcurkvě? (klrvaná kresba) VN,,Kčženky (papírvá, látkvá kláž) VN,,Kčičí čardějnice,,,mňukal,,,kčičí skřítci,,,kčičí víla VN,,Jak vypadá kčičí hádanice, aneb, když si kčky nerzumí (ilustrace klrvaná kresba) VN,,Tajné kčičí písm, aneb, jak si kčky předávají vzkazy (vymyšlené písm kresba tuší/vykrývací technika) VN,,Kčky z kcura Mdrčka kláž na plastvé láhvi) VN,,Jak kčky zahubily myš na Nemvě arše (ilustrace kresba tuší/rudku) VN,,Jak by vypadal kčkčlvěk? (dkreslvaná kláž) VN VN,,Kčky Franze Marca (parafráze výtvarnéh díla Tři kčky malba temperu) VN,,Hrajeme si s kčkami Franze Marca ( výtvarná hra - kresba vskvku, fixu) VN,,Jak se kčky přemístily v braze (výtvarná hra vystřihvání) VN,,Kčky ty se mají, stále si jen hrají (kčka při hře mdelvání) VN,,Jak se mazlím s kčičku (parafráze výtvarnéh díla F. Marca Dívka s kčku malba temperu) VN,,Tygr v džungli (parafráze výtvarnéh díla F. Marca Tygr malba temperu) VN,,V pušti číhá lev (parafráze výtvarnéh díla H. Russeau Spící cikánka kresba suchým pastelem) VN,,Tygr číhá na křist, schván v džungli (dkreslvaná kláž) VN,,Jak jsem prchal ze lvíh dupěte (parafráze výtvarnéh díla P.P.Rubense Daniel ve lvím dupěti malba temperu) 3. KOČKA V UMĚNÍ LITERATURA VÝTVARNÉ UMĚNÍ KOČKY

16 KOČKY NÁMĚTOVÁ MAPA KOČKY 3. KOČKA V UMĚNÍ LITERATURA VÝTVARNÉ UMĚNÍ VN,,Kčka z krajiny snů (prtrét snvé kčky malba vdvými barvami/suchým pastelem) VN,,Když jsu kčky zvědavé (cmics kresba tužku/fixu) VN,,Já a mje kčka (parafráze výtvarnéh díla Aubrey Beardsley Černá kčka vytrhávání z papíru) VN,,Kčka (prtrét kčky vykrývací technika/linryt) VN,,Jak tygr útčí na lvce (parafráze známky - kresba tuší) VN,,Jak jsem krtil divku kčku (klrvaná kresba) VN,,Můj nejblíbenější kčičí hrdina z phádek (návrh na pštvní známku klrvaná kresba) VN,,Jak vypadá erb Kčkvých z Kcenštejna? (papírvá kláž) VN,,Erb města Kcurkva (papírvá kláž) VN,,Jak by mhla vypadat vlajka Kčičíh města? (malba/papírvá/látkvá kláž)

17 1. Přírda (zvláštnsti a druhy šelem kčkvitých, anatmie, chvání) 1.1. Výskyt šelem kčkvitých v přírdě Zařazení šelem kčkvitých Pdle J. Hanzáka a Z. Veselvskéh 1) patří kčkvité šelmy d: Říše - Živčichvé, Pdříše Mnhbuněční, Kmen Strunatci, Třída bratlvci, Pdtřída Živrdí, Nadřád Placentálvé, Řád Šelmy, Nejvýznačnější představitelé kčkvitých šelem Kčka, lev, tygr, rys. Čeleď kčkvití (Felidae), jak uvádí M. Anděra 2):,,završuje vývjvu linii kčktvárných šelem. Její zástupci jsu ze všech šelem nejdknalejšími lvci živé křisti. 2) (M. Anděra) Šelmy mají v přírdě důležitu rli, prtže phubí mnh zvířat, která by se jinak příliš rzmnžvala. 1) Předchůdci kčkvitých šelem Než kčkvité šelmy dspěly d pdby v jaké je známe dnes, musely prjít dluhým vývjem, při němž někteří předchůdci vymřeli a jiní se pstupně vyvíjeli d pdby dnešních kčkvitých šelem. Vývjem kčkvitých šelem se zabývá Oldřich Fejfar v knize Zaniklá sláva savců. 3) V kapitle,,kčkvité šelmy (Felidae) se autr těcht savcích vyjadřuje následvně:,,vlastní kčkvité šelmy jsu prtikladem psvitých šelem: mají becně silně redukvaný chrup a zkrácenu bličejvu část lebky. Představují tak nejvyšší úrveň specializace šelem, a jsu tedy v závěrečné fázi svéh vývje 3) (O. Fejfar) Pdle Juliet Cluttn-Brckvé 4) první předchůdci kčkvitých šelem pchází z dby asi před 50 miliny let.,,od té dby se vyvinuly všechny druhy malých i velkých kček, lev i kčka dmácí, které žijí dnes. 4) (J. Cluttn-Brckvá) O zástupcích těcht prvních kčkvitých šelem se zmiňuje Oldřich Fejfar 3). Jedná se lva jeskynníh (Pantera le spelaea) a lva severamerickéh (Pantera le atrx). Jeskynní lev, jak píše, žil sučasně s člvěkem ve starší dbě kamenné. Již tehdy jej člvěk zbrazval na stěnách v jeskyních. Severamerický lev svu velikstí překnal i své eurasijské předchůdce. Pdle Oldřicha Fejfara:,,největší pčet jedinců (76) pchází z,,pasti přírdních asfaltů

18 v Ranch La Brea v Kalifrni. 3) (O. Fejfar) Tut infrmaci dplňuje Juliet CluttnBrckvá 4), která se též zmiňuje přírdním asfaltu, v němž uvízly tisíce různých živčichů. Z tét pasti nebyl úniku. Pr lepší rientaci ve slžitém prcesu vývje těcht šelem uvádím úryvek z knihy 3), jejíž kapitla,,kčkvité šelmy, dle méh názru, něklika větami vysvětluje další směr vývje kčkvitých šelem:,,během mladšíh kenzika vyvinuly kčkvité šelmy pakvaně něklik samstatných linií tzv. šavlzubých šelem se splečnými adaptivními znaky: dýkvitými, bčně plštělými hrními tesáky v kmbinaci se zmenšením spdních tesáků. 3) (O. Fejfar) Šavlzubí predátři nebli šavlzubci jsu,,nejzajímavější a nejbizarnější ptravní specializací savců. 3) (O. Fejfar) O. Fejfar vysvětluje, jakým způsbem vznikal a vyvíjel se jejich chrup, cž byl typický znak, který je dlišval d statních šelem. Jejich chrup je zvláštní v dluhých, zplštělých a vzad zakřivených tesácích. Změna chrupu všem nebyla jedinu změnu.,,u lebky dšl k výraznému zkrácení bličejvé (faciální) části a ke zvláštní úpravě sklubení spdní čelisti s lebku. Ksti krku svědčí svými úpny mhutných krčních a šíjvých svalech tj. silvém phybu hlavy dlů při zabdávání tesáků 3) (O. Fejfar) Mezi dnešními savci bychm již žádnu pdbu nenašli. Tentýž autr se zmiňuje úvahách, které byly vyřčeny v suvislsti s funkcí těcht tesáků. První úvaha se týká myšlenky, že jejich funkce byla puze bdavá. Druhá se dmnívá, že měly funkci dvjí nejprve,,bdavu a pté,,řezavu. Třetí funkcí je funkce,,řezavá. 3) (O. Fejfar) Pdle Juliet Cluttn-Brckvé 4) byli zástupci jak brvské, tak i drbné druhy. Nejznámějším rdem šavlzubců je Smildn. Například Šavlzubí tygr. 4) Pznámka k využití ve VV: Šavlzubci, například šavlzubí tygři, jsu pr děti zajímavým a putavým tématem, které jim může pskytnut náhled na vývj kčkvitých šelem v dbě ledvé. Šavlzubci svými charakteristickými znaky dluhými, strými tesáky a zuřivým phledem vyvlávají pcity hržení a respektu.,,c takhle zkusit zkrtit šavlzubéh tygra? (viz brazvá přílha ke kapitle inspirace pr výtvarné činnsti)

19 Obrazvá přílha ke kapitle Šavlzubý tygr (Smildn califrnicus) Obr. 1) Šavlzubý tygr. (Zdrj :// Inspirace pr výtvarné činnsti: Tygře, prč puštíš hrůzu? Chceš nás vyděsit, neb máš jen hlad? Děti, c takhle zkrtit šavlzubéh tygra? Jak? Zkuste se zamyslet, c všechn bychm s tygrem mhli udělat, aby už nepůsbil tak zuřivě a nebezpečně C byste řekli tmu, kdyby hrůzstrašnému tygrvi s dluhými tesáky narstla mtýlí křídla neb rybí plutve? VN:,,Jak jsem zkrtil šavlzubéh tygra Výtvarný prblém: Zkrtit šavlzubéh tygra - dtvřit brázek šavlzubéh tygra tak, aby půsbil mírumilvně, přátelsky, legračně Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - papírvá kláž

20 1.2. Druhy kček velké, malé kčky Pdle M. Anděry 2) se názry dbrníků na pčty pdčeledí a rdů liší, z čehž pramení nejedntnst dbrnéh názvslví. Tent názr ptvrzuje rzdílnst v literatuře, v níž se rzdělení kčkvitých šelem skutečně liší u jedntlivých autrů. Pr příklad uvádím tři mžná vysvětlení: M. Anděra 2) - rzdělení pdčeledí a rdů na tři pdčeledi: gepardi, velké kčky a malé kčky. Internetvý zdrj 5) uvádí klasifikaci pdčeledí - velké a malé kčky. Gepardi jsu zde zařazeni mezi malé kčkvité šelmy. Pdle encyklpedie 9) rzeznáváme šest druhů velkých kčkvitých šelem lva, jaguára, tygra, levharta a levharta sněžnéh. Šestým druhem je gepard, který je ale, dle zdrje, jinéh rdu. Přest je zde řazen mezi velké kčky. Mezi velké kčky také řadí pardála bláčkvéh, který není příbuzný s žádnu z těcht šelem Velké kčky Pdle též encyklpedie 9) žijí všechny velké kčkvité šelmy s výjimku jaguára v Africe a Asii. Zatímc Jaguár bývá blast Střední a jižní Ameriky. Dále uvádí, že všechny velké kčky jsu masžraví predátři. Lví živu zvěř neb hledají zdechliny. 9) Největší ze všech kčkvitých šelem je tygr. Například tygr sibiřský, žijící v Rusku, dále tygr bengálský a indický. 9) Mezi nejrzšířenější šelmy patří levhart.,,je t velice elegantní tvr s pružným a hbitým tělem a jemným, lehce skvrnitým kžichem. 9). Jak encyklpedie dále uvádí, jeh skvrny se d statních jedinců liší jak tisky prstů u lidí. Zajímavými jedinci jsu černí levharti. I tak mají skvrny, které ale kvůli barvě nejsu vidět. 9) Encyklpedie 9) se také zmiňuje pardálvi bláčkvém, který připmíná velké šelmy, ale neprjevuje se řevem.,,vědci jsu ale přesvědčeni, že je přechdným druhem mezi velkými a malými kčkvitými šelmami pdbně jak celt. 9) Vzácným a tajemným živčichem je jaguár, velmi pdbný levhartvi. Zdrj 9) dále ppisuje nejrychlejšíh suchzemskéh savce - geparda. Přestže je nejrychlejší, velku rychlstí nedkáže běžet dluhu dbu. Pkud křist vydrží delší

21 dbu utíkat, gepard lv vzdá. Také gepardvi hrzí vyhubení. Jak zdrj uvádí, člvěk ničí jeh přirzené prstředí tím, že zmenšuje jeh území. 9) Malé kčky Malé i velké kčky mají stejné předky.,,jakmile se vytvřila čeleď kčkvitých, vznikla samstatná skupina 28 až 29 druhů kček malých s bezpčtem pddruhů, které se rzšířily d různých prstředí p celém světě. 9) Liší se mezi sebu velikstí, přest mají splečné znaky: kžich s tmavými pruhy, skvrnami neb žilkami. Ve všech však pznáme kčky. Lví a živí se menšími živčichy. Například rybami, hldavci, plazi a ptáky. Většina z nich lví a žije samtářsky a schází se puze v dbě páření. Samice pak své mladé vychvávají samy. 9) Mezi malé kčky patří například: Rys strvid, rys červený, puma, kčka hrská, celt, kčka divká, serval, kčka písečná, kčka zlatá, manul, lepardí kčka. Pznámka k využití ve VV: Ať je kčka velká či malá, každá má svůj dmv jinde na zemi. Tam, kde můžeme vidět tygra, těžk nalezneme dmácí kčku persku. Jaké by t byl, kdyby všechny kčky, na které jen pmyslíme, žily phrmadě na jednm místě? Takvá věc se jistě nikdy nestane, ledaže bychm měli kuzelné sluchátk jak Mach a Šebestvá a dkázali jím přivlat všechny kčky z celéh světa. Zkuste si představit, jak by takvé míst vypadal? Kde by se nacházel? Jak by se k sbě kčky navzájem chvaly? praly by se? / velké kčky by lvily malé? / žily by spkjeně vedle sebe? VN:,,Jak jsem přivlal všechny kčky světa Výtvarný prblém: Interakce alespň šesti kčičích pstav. Pskládat brázky či útržky různých kček tak, aby svým pstjem, plhu těla či phybem vyjadřvaly náladu a vztah všech kček mezi sebu napětí / phdu / klid / (mžn řešit ve dvjicích či menší skupině dětí) Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika papírvá kláž

22 C by se ale stal, kdyby se sluchátk rzbil a ppletl dmvy kček? Naše kčka Micka neb kcur Murek by se najednu bjevili v Africe či Asii a míst nich by se u nás dma na phvce rzvalval tygr neb lev. VN: Jak jsme měli tygra u nás dma na gauči Výtvarný prblém: vytvřit pstavu tygra na gauči, pzrvanéh alespň dvěma pstavami, které jsu vyděšené / rzesmáté / rzzlbené Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika dkreslvaná papírvá kláž C zatím dělají naši kčičí mazlíčci v divčině, kde nemají své mističky s jídlem, lidské ruce na drbání a hlazení svéh kžíšku? Jak se v divčině asi cítí? Líbí se jim tam? Mžná an, vždyť jsu v přírdě, kde jejich předkvé kdysi dávn žili, kde mají vlnst a kde nikd nemezuje jejich teritrium. C tam dělají? VN:,,Můj kčičí mazlíček na výletě v Africe Výtvarný prblém: Zbrazit alespň dvě kčky dmácí v prstředí Afriky při nějaké činnsti - lvu / dpčinku pd strmem / při kntaktu s jinu šelmu či zvířetem Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - dkreslvaná papírvá kláž

23 1.3. Anatmie těla Jak pznáme kčkvitu šelmu d jiných zvířat? Pdle zakulacené hlavy, krátké tlamy, svalnatéh těla, dluhéh casu, tichých tlapek a nádherné srsti. Ale jistě bychm našli mnh dalších znaků, které jsu na kčkách jedinečné Kstra Klik má kčka ve svém těle kstí? Více či méně než člvěk? Kstra člvěka se skládá z 206 kstí. Pdle J. Cluttn-Brckvé 4) má kčka 250 kstí. Tedy více než člvěk. Lebka malých i velkých kček je specializvána pr zabíjení křisti. Je kulatá s krátkými čelistmi. Připadá vám, že mají kčky krátký krk? Autrka 4) vysvětluje, že krk je skutečně krátký, prtže bratle jsu naskládány velmi blízk u sebe. Dále uvádí, že ksti předních nhu jsu kratší než zadní. T velkým šelmám umžňuje rychlý běh.,,články prstů a ksti kčičí tlapy jsu uspřádány tak, aby kčky mhly p celý živt běhat p špičkách. 4) (J. Cluttn-Brckvá) Pznámka k využití ve VV: Kstra umžňuje vidět všechny ksti, které se skrývají pd svaly a kůží kčkvitých šelem. Učitel i děti by měli vědět, c se skrývá za dknalým tělem, které kčce umžňuje phyby, kterých se jiným zvířatům může puze zdát. Mhla by být námětem pr výtvarnu činnst. (viz brazvá přílha ke kapitle inspirace pr výtvarné činnsti) Chrup S kstru lebky suvisí chrup. Kčkvití mají zubů, které však nejsu přizpůsbeny ke žvýkání, ale hlavně k zabíjení. ²) D.J.Cnwayvá 6) píše, že nejméně zubů ze všech kčkvitých šelem má kčka dmácí. Druhy zubů kčkvitých šelem ppisuje M. Anděra ²). Jsu jimi: drbné řezáky, stré špičáky a trháky a mál vyvinuté stličky

24 Obrazvá přílha ke kapitle Kstra kčky Obr. 2) Kstra kčky (Zdrj: Inspirace pr výtvarné činnsti: C se skrývá pd kůží? Zkuste najít na kstře místa, která kčce umžňují například skákat z výšky na zem bez zranění, šplhat na strm či běžet vysku rychlstí. V případě mžnsti zapůjčení kstry kčky, by mhl být VN prveden prstrvu tvrbu pmcí látek. Pkud by tat mžnst nebyla, mhl by být námět realizván jak látkvá či papírvá kláž v plše na kpii kstry. Dalším mžným řešením by také mhl být dtváření puze části kčičí kstry neb dtváření kstry pmcí barev jak malba mdelace bjemu těla. VN:,, Oblékání kčičí kstry Výtvarný prblém: dtvřit -,,bléknut kčičí kstru Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - malba / kláž

25 Obrazvá přílha ke kapitle Obr. 3) Kstra kčky - Realizván na LŠU, Praha (Sbírka výtvarných prací K. Cikánvé) Výchdisk: kstra kčky Výtvarný prblém: vytvřit kstru kčky plšnu mdelací, dkreslit stíny uhlem Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika mdelvání, kresba uhlem

26 Obrazvá přílha ke kapitle Kčka maska - kluk Obr. 4) Kčka maska kluk - Realizván na ZŠ Lndýnská (Sbírka výtvarných prací K. Cikánvé) Výchdisk: lebka kčky Výtvarný prblém: vytvřit masku kčky tak, aby měla charakteristické znaky kčky (hrizntálně a vertikálně vedené plchy - lícní ksti, uši ), přest musí žák při pužití masky zůstat člvěkem = maska h nesmí zcela zakrýt. Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika vystřihvání

27 Knčetiny a drápy Nepmenutelným znakem jsu stré drápy, které jak uvádí M. Anděra 2), zatahují d zvláštních pchev, aby se při chůzi nebrušvaly. Obdivuhdná je tichá chůze, k níž přispívají měkká bříška na chdidlech a hustá srst rstucí mezi nimi. 2) J. Hanzák a Z. Veselvský 1) dplňují, že žádná jiná šelma ani jiný savec se nedkáže phybvat tak tiše, lehce a ladně. Jak uvádí D.J.Cnwayvá 6), jediný, kd nemá zatažitelné drápy je gepard. Dále píše:,,drápy na zadních nhu nejsu tak zahnuté jak přední, ale jsu silnější a představují nebezpečnu zbraň v braně prti útčícímu zvířeti. 6) (D.J.Cnwayvá) Pznámka k využití ve VV: Pkud se s dětmi zabýváme tématem kček, určitě bychm neměli pmenut kčičí tlapky, pzruhdné části kčičíh těla, díky kterým chdí kčka ptichu a lehce. Jak takvá kčičí tlapka vypadá? (viz brazvá přílha inspirace pr výtvarné činnsti) Srst K čemu kčce služí srst? Srst kčku chrání před děrkami a škrábanci a má izlační vlastnsti. Udržuje kčku v teple, má krycí zbarvení a přenáší pach. V kůži kček se také nachází hmatvá místa, cž způsbuje, že když se dtkneme tht místa, kůže kčky se zvlní. Všechny divké kčky mají dvjitu srst vespd měkku, nahře drsnější a delší. Pruhvané neb skvrnité vzry způsbuje zbarvení špiček chlupů. 4) Zajímavu funkci má vlná kůže na zádech, která kčku chrání před predátry. Když je kčka chycena a je zakusnuta d tét vlné kůže, má ještě mžnst se tčit a bránit se. 6) Krásným znakem lvů je hříva. Jak píše zdrj 9), lev ji využívá ke zvětšení bjemu svéh těla, cž mu pmáhá vzbuzvat djem mhutnsti při lvu. Pznámka k využití ve VV: Srst těcht krásných šelem je jedinečným námětem pr výtvarnu tvrbu. Barva i vzry kžíšků jedntlivých druhů kček vybízejí k výtvarné činnsti. (viz brazvá přílha inspirace pr výtvarné činnsti)

28 Obrazvá přílha ke kapitle Kčičí tlapky Obr. 5) Kčičí tlapky (Vyftgrafvala M. Svbdvá) Inspirace pr výtvarné činnsti: Kčičí tlapky, půsbí tak lehce a jemně. Jsu nezbytnu částí kčičíh těla. Bez nich by kčka nebyla kčku. Pmáhají kčce při každé činnsti, kteru dělá, ať je t lv, skákání neb lezení. Jsu předmětem péče mytí a lizvání, jíž se kčka tak čast věnuje. Klik tlapek má kčka na brázku? Kam se ta čtvrtá schvala? Dkreslete zbývající tlapku i zbytek kčičíh těla. Jak asi bude kčka vypadat? V jaké plze bude její těl? v leže / v plsedě / v sedě? Kudy kam pvedu chlupky na jejím těle? VN:,,Jak vypadáš, kčk? Výtvarný prblém: dtvřit k brázku - tlapkám zbývající části kčičíh těla Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika kresba fixu

29 Obrazvá přílha ke kapitle Srst kček Obr. 6) Kčka divká (Zdrj: Inspirace pr výtvarné činnsti: Odkud kam vedu kčičí chlupky? Pdívejte se na jedntlivé části kčičíh těla a pzrujte směr růstu chlupků. Přejíždějte prstem p brázku, p směru růstu chlupů. Všímejte si také jejich délky a hustty. Na čumáčku jsu chlupky krátké a řidší, na case dluhé a husté. Výhdu by byl, kdyby děti měly mžnst pzrvat srst skutečných kček, dma neb v zlgické zahradě. VN:,,Kčičí chlupky Výtvarný prblém: pzrvat směr růstu chlupků, nakreslit chlupky jedntlivých částí kčičíh těla, či celé kčky Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika kresba tužku / fixem / kartáčkem

30 Obrazvá přílha ke kapitle Srst kček Obr. 7), 8) Levhart (Zdrj:

31 Inspirace pr výtvarné činnsti: Pdívejte se pzrně na krásně vzrvanu srst levharta. Skvrny a skvrnky se zdají být každá jiná, přest mají něc splečnéh. Nejsu pskládány jen tak nahdile, ale každá má své míst. Všimněte si, jak vypadají skvrny na hlavě, zádech a na nhu. Vytvřte srst levharta. Jak by vypadal v jiné barvě? Prč pr legraci nezkusit barvit jeh srst například červen - zeleně? VN: Levhart v nvém kžíšku Výtvarný prblém: Vytvřit srst levharta. Jak a čím by se dala jeh srst vytvřit či napdbit? - Vytrhat z papíru vály, přilžit na papír a prstem rztírat přes kraje válů. (Pužít lze i papír, který zůstal p vytrhání válů) Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - malba suchým pastelem VN:,, Jak dpčívají levharti Výtvarný prblém: Vytvřit braz dpčívajícíh levharta. Vytlačit d měkkéh papíru Čím? výběr vhdnéh instrumentu jak výtvarný prblém (dřívk / srlvaný či svázaný tvrdý papír ) Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika plšná mdelace

32 Obrazvá přílha ke kapitle Srst kček Obr. 9) Tygr (Zdrj: Inspirace pr výtvarné činnsti: Pdívejte se na pruhy a pružky, které zdbí tygří srst. Odkud kam vedu? Kam se sbíhají? Prč je tygr nemá také na předních nhu? Je t jen hříčka přírdy, neb t tak má každý tygr? Vyhledejte je v atlasu šelem neb na internetu a zjistěte, jaké druhy tygrů existují a čím se d sebe liší. Prč mají tygři pružkvanu srst? Snad pr parádu, neb aby se zamaskvali v přírdě? Zkuste tygra na ftgrafii zamaskvat tak, aby byl v prstředí, ve kterém se nachází těžk rzpznatelný. VN: Tygří maskvání Výtvarný prblém: Jak zamaskvat tygra v přírdě? - vytvřit rláž prstřednictvím dvu ftek tygra a přírdy, ppř. jiné šelmy, která má dlišný vzr srsti. Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika rláž

33 Obrazvá přílha ke kapitle Srst kček Obr. 10) Lev (Zdrj: Inspirace pr výtvarné činnsti: Lví hříva uputá každéh z nás, jen c ji spatříme. Hříva je něčím, c dělá lva lvem. Jak majestátně a důležitě lev vyhlíží, jak by někh čekal Všimněte si, kde hříva začíná a kam až sahá. Nepřipmíná vám vlasy lidí? Také její barevnst je zajímavá. Myslíte, že každý lev má hřívu stejně barevnu a hustu, neb se hřívy jedntlivých lvů liší a čím? Pdívejte se d atlasu zvířat neb na internet a pkuste se zjistit dpvěď na tut záhadnu tázku. VN:,,Hříva, aneb c lva dělá lvem Výtvarný prblém: nakreslit prtrét lva, zaměřit se na hřívu Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika kresba kartáčkem

34 1.4. Smysly Pdle J. Cluttn-Brckvé 4) mají kčky pět smyslů zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Zajímavé je, že:,,kčky mají ve srvnání s lidmi jeden smysl navíc, je t chuťvěčichvý rgán, který mim jiné umžňuje samci bezpečně rzeznat samici, která je v říji. 4) (J. Cluttn-Brckvé) Zrak Zrak kčkvitých je nejdknalejší ze všech šelem. Je jednu z výhd při lvu křisti. D.J.Cnwayvá 6) píše, že jejich či mhu být kulaté, mandlvité neb něc mezi tím. Jak vysvětluje M. Anděra 2), kčky mají pigmentvu vrstvu na sítnici, která jim umžňuje dbré vidění i za špatných světelných pdmínek. Vidí tak šestkrát lépe než člvěk. Zajímavým jevem je světélkvání kčičích čí. Čím je způsben? Vysvětlení lze najít u J. Hanzáka a Z. Veselvskéh 1):,,Světelné paprsky, které vcházejí d ka, zachycuje vrstva malých citlivých buněk sítnice. Na ní se pmcí ččky jak ve ftgrafickém přístrji prmítá braz viděnéh předmětu. Za sítnicí je vrstva z lesklých buněk, která dráží paprsky prniklé sítnicí znvu zpět na sítnici a umžňuje lepší využití světelných paprsků. 1) (J. Hanzák a Z. Veselvský) Jak dále vysvětlují, tt,,zařízení je nejdůležitější v nci. S tím suvisí také rztažitelnst panenky - zrnic. Každý z nás si jistě všimnul, že zrnice kček jsu někdy rzšířené a někdy zúžené. Tent jev bjasňuje J. Hanzák a Z. Veselvský ¹): Ve dne, když je dstatek světla, jsu zrnice zúžené, chrání tak k před nadbytkem světla. Napak v nci, když je světla mál, se zrnice rzšíří, aby umžnily c nejlepší vidění. D.J.Cnwayvá 6) uvádí, že pkud má kčka zlatě měděné či, dráží se v nich světl ve tmě žlutzelenu neb mdrzelenu barvu. Pkud má kčka mdré či, svítí červeně

35 Vidí kčky barevně?,,kčkvití mhu vnímat zrakem i barvy, vidí tedy svět klem sebe barevně jak lidé. Ostatní šelmy stejně jak většina savců barvy nevnímá. 1) (J. Hanzák a Z. Veselvský) Pznámka k využití ve VV: Oči kčkvitých šelem jsu další z pzruhdných částí kčičíh těla. Skrývá se v nich tajemství, které může být prstřednictvím naší fantazie bjeven ve výtvarných činnstech. (viz brazvá přílha inspirace pr výtvarné činnsti) Sluch Patří k nejdknalejším smyslům. Jak uvádí J. Hanzák a Z. Veselvský 1):,,Slyší tak dbře, že jim neujdu ani tóny značně vyské, které lidské uch už nevnímá. 1) (J. Hanzák a Z. Veselvský) L. Hunter 7) uvádí, že drbnější kčky slyší tóny až dvě ktávy vyšší, něž je hrní slyšitelná hranice člvěka. Tyt tóny ale kčky nesnáší, prtže jim způsbují blest. 6) Čich I přest, že čich kčkvitých není špatný, je jejich nejslabším smyslem. Je sice dknalejší než čich člvěka, ale například čich psů je mnhem lepší. 1) D.J.Cnwayvá 6) píše, že kčka pmcí čenichu pzná zvýšení a pkles teplty. Jak uvádí, Dr. Hans Precht zjistil, že se dá pkjvá teplta určit pdle stčení kčky při spaní. Tam, kde je méně než 12 C bude kčka celá stčená a čumáček si přikryje packu, napak tam, kde bude více jak 22 C bude celá natažená Hmat Důležitým prstředkem k rientaci v prstředí jsu fusky. Jsu t dluhé, tuhé chlupy, které mají nervvá zaknčení. Dplňují zrak a sluch. Pmcí nich kčky rzpznávají vzdálenst předmětů ve tmě a zaznamenávají změny v prudění vzduchu. 6)

36 Obrazvá přílha ke kapitle Oči kčkvitých šelem Obr. 11) Ok kčky dmácí (Zdrj: clanek.php?id=23) Inspirace pr výtvarné činnsti: Jaká tajemství skrývá kčičí k? Na kh se dívá? C vidí? Když se pdíváme pzrně, můžeme v jeh lesku vidět lidsku pstavu. C ještě může kčka ze svéh phledu vidět? Vidí věci, které lidé nevidí? VN: Tajemství kčičích čí Výtvarný prblém: Pzrvat, studvat a namalvat / nakreslit kčičí k. (Sledvat také chlupky klem ka, jejich husttu a směr růstu). Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika malba temperu / kresba

37 VN:,,Jak mě vidíš, kčk, aneb jaký jsem v tvých čích? tlustý, vyský, barevný, křivý? Výtvarný prblém: Nakreslit lidsku figuru z phledu kčky Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika vykrývací vskvá VN:,,Oči kčičí Výtvarný prblém: Dtvřit k levému ku pravé k Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika kresba fixem

38 1.5. Typické prjevy chvání Předení Prč kčky předu? Kčky předu, když jsu spkjené neb napak, když jsu ustrašené a bjí se. Dalším mžným vysvětlením je, že si kčka žádá splečnst neb pmc. Pr kťata je signálem, kde se nachází matka a nápdbu se předení naučí. Jak předení vzniká? D.J.Cnwayvá 6) píše: bimedicíncký výzkumný tým Tulanské university zjistil, že nevychází z hrtanu, jak by se zdál, ale ze svalů, jež jsu vně hrtanu. Zvuk dále vibruje v hrudníku kčky. Předu všechny kčky? Divké kčky předu puze při výdechu, kčky dmácí při nádechu i výdechu. Jak dále uvádí:,,předení je velmi sbitá záležitst a každá kčka má svu vlastní tóninu, hlasitst i dbu, ve které tent zvuk spuští. 6) (D.J.Cnwayvá) Řev Které kčky řvu a prč? Některé šelmy řvát mhu a jiné ne. Mezi řvucí se řadí například lev, tygr a levhart. Jaguára, sněžnéh levharta a geparda nikdy řvát neuslyšíme. 9) Šelmy, které neřvu, vydávají jiné zvuky. Například puma a gepard míst řvaní vydává zvuk pdbný ptačímu. Zvuk geparda zní jak vrkání hluba. Kčky řvu a vydávají zvuky hlavně v dbě námluv, cž je způsb kmunikace s mláďaty i mezi dspělými šelmami navzájem. Přitm dchází ke změně meldiky tónů.,,také se traduje, že tygři napdbují hlas jelenů, které lví. Ve skutečnsti však varují statní tygry a zvířata, aby se nepřibližvala, prtže křist patří tygrvi. 6) (D.J.Cnwayvá)

39 Pznámka k využití ve VV: Kčičí mňukání, předení či řev by mhl být výtvarným námětem jak vyjadřvání sluchvých pdnětů barvu neb linií. Inspirací by byla nahrávka těcht zvuků. VN:,, Jak vypadá kčičí mňuk, řev či předení? Výtvarný prblém: vyjádření zvuku barvu / linií Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - malba / kresba VN:,,C vypráví kčka kčce? Výtvarný prblém: Vymyslet a nakreslit, c si kčky mezi sebu vypráví (zážitky z nčních dbrdružství ) - výtvarné vypravvání Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika klrvaná kresba VN dle Mgr. K. Cikánvé: VŘ (výtvarná řada):,,kčičí písm VN1:,,Jak si píšu kčky s kcury dpisy" - jaké dpisy si mhu psát? například milstné. C v nich asi píší? -,,Mňuky mňuk, hladím tě tlapku, pzdravuj Micku. Tvůj kcur Felix Výtvarný prblém: vytvřit kčičí písm, přelžit jej d lidskéh jazyka Výtvarně vyjadřvací prstředky: kresba VN2:,,Záznam kčičí písně" -,,Cž drápat - psát kčičí nty dřívkem na ntvý papír d ntvé snvy a pd t napsat slva kčičí písně? (Mňuky, mňuk, Mňau... ). Jedntliví autři t pak mhu ze svých nt zpívat. Výtvarný prblém: Vytvřit kčičí píseň Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika kresba tuší VN3:,,Jak si pvídá kcur s myší Výtvarný prblém: nakreslit rzhvr kčky s myší, dplnit textem Výtvarně vyjadřvací prstředky: kresba (viz brazvá přílha ke kapitle a inspirace pr výtvarné činnsti)

40 Obrazvá přílha ke kapitle a Kčičí řeč Obr. 12),,Jak si pvídá kcur s myší (Převzat z knihy K. Cikánvé - Kreslete si s námi ) Výchdisk: kčičí řeč jak si kčky pvídají Výtvarný prblém: nakreslit rzhvr kčky s myší, dplnit textem Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - kresba

41 Obrazvá přílha ke kapitle Řev velkých šelem Obr. 13) Řvucí lev (Zdrj: Inspirace pr výtvarné činnsti: Prč ten lev tlik řve? C h rzzlbil? Všimněte si, jak tevírá tlamu, ukazuje zuby a zavírá či, jak by říkal:,,dej si na mě pzr. Nerzčiluj mě, neb tě sežeru! VN: Rzhněvaný lev Výtvarný prblém: Namalvat prtrét rzhněvanéh a řvucíh lva Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika malba temperu

42 Kčičí akrbacie Těl kčky přizpůsben neustálému phybu. Pružnst a velká svalvá síla umžňuje kčkám skákat z výšky bez úrazu. I když padají hřbetem dlů, jsu schpny se tčit a dpadnu vždy na knčetiny. 1) Kčky mají speciálně vyvinutu rvnváhu, která jim umžňuje narvnat se během pádu, avšak nechrání je před zraněním. Záleží na výšce, ze které kčka padá a na tm, kam dpadne. 6),,Schpnst padat na všechny čtyři vyplývá z hebnsti kčičí páteře. 6) (D.J.Cnwayvá). Je t způsben tím, že kčka má pět bratlů více než člvěk. Kčky při skku napínají a uvlňují svaly knčetin a hřbetu. Směr letu řídí casem. Jejich výhdu je, že si s přesnstí dkáží vybrat míst dpadu, cž je důležité zejména při lvu. 4) Má kčka 9 živtů? J. Cluttn-Brckvá 4) píše:,,na starém příslví, že kčka má devět živtů něc je, prtže díky svým rychlým reakcím dkáže uniknut ze situací, při nichž by jiná zvířata zahynula. 4) (J. Cluttn-Brckvá) Pznámka k využití ve VV: Kčky jsu jak akrbaté. Dkáží phyby, které nikd jiný nezvládne. Pád z výšky je důkazem. Kčky se při něm dkáží tčit tak, že vždy dpadnu na všechny čtyři nhy (viz brazvá přílha ke kapitle inspirace pr výtvarné činnsti)

43 Obrazvá přílha ke kapitle Kčičí akrbacie Inspirace pr výtvarné činnsti: Čím t je, že kčka vždy dpadne na všechny čtyři nhy? Pdívejte se na brázek a pzrujte rtaci kčky během pádu z výšky. VN: Prč kčka neptřebuje padák? Výtvarný prblém: Vytvřit šablnu kčky, pstupně ji táčet a bkreslvat, až vznikne záznam kčičíh pádu, při kterém se kčka přetčí ze hřbetu na všechny čtyři nhy. Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - kresba Pznámka k tét výtvarné činnsti: byl by zajímavé vytvřit záznam pádu kčky z výšky animvanéh jedntlivé pmcí filmu, krky krátkéh kde pádu by naftily následně spjily v jeden krátký film. Obr. 14) Kčka při pádu (Zdrj: se a

44 Kčky na strmech Všechny kčky, malé i velké, dkáží šplhat na strmy. Pmáhají jim při tm drápy. Nejlepší je v tét činnsti levhart, jemuž se nikd nevyrvná. Kčkvité šelmy čast využívají strmvé prsty k pžírání ulvené zvěře, kde mají ptřebný klid a nikd je neruší. 8) Jak píše J. Cluttn-Brckvá 4) všechna kťata se učí šplhat již d ranéh dětství. Nejdříve se bjí a nedkáží dhadnut své mžnsti. Čast vylezu příliš vysk a bjí se slézt dlů. Pkusem a mylem se však dříve či pzději šplhat naučí. 4) Připmíná mi t příběh z knihy Kcurvi Mdrčkvi, Jsefa Kláře, kde se Mdrčk jak malé ktě učil za pmci zkušené kčky Zelenčky lézt na strm. Autrka uvádí levharta, jak,,mistra ve šplhu. Jak píše, dkáže šplhat i p hladkých kmenech strmů. 4) Kčky jak plavci Umí kčky plavat? Pdle 8) kčky v případě nutnsti plavat dvedu. Záleží na druhu kčkvitých. Například lev plave nerad, napak tygři mají vdu rádi. Je pr ně místem pr hraní, kde tráví hrké dny a chlazují se. Pznámka k využití ve VV: (Viz brazvá přílha ke kapitle inspirace pr výtvarné činnsti)

45 Obrazvá přílha ke kapitle Kčky jak plavci Obr. 15) Tygři se tygrují ve vdě (Zdrj: Inspirace pr výtvarné činnsti: Tygři jsu milvníci vdy. Ve velkém teple v ní tráví mnh času a hrají si splu. VN: Jak se tygři tygrují ve vdě Výtvarný prblém: Nakreslit alespň dva tygry ve vdě při hře. Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - klrvaná kresba

46 Způsb lvu V divčině se všechny kčky živí masem zvířat, která zabily. Všechny kčkvité šelmy, s výjimku lva, lví samtářsky. Lev lví ve smečkách. Kčky najdu svu křist p zvuku a pdle pachu. Čast si také pamatují míst, kde byl jejich lv úspěšný a pětvně se na něj vracejí. Způsb lvu je stejný u všech kček. Autrka uvádí, že si většinu najdu vyvýšené míst, dkud mají dbrý rzhled a nejsu vidět. Číhají a až se bjeví křist, vyskčí na ni, přitm dpad je vždy naprst přesný. 8) Velikst křisti se liší u jedntlivých druhů kček. Malé kčky lví myši, ptáky, ještěrky, bruky a další drbné živčichy. Velké šelmy se živí většími zvířaty například kzami. Než křist začnu pžírat, čast si s ní ještě hrají, puští ji a znvu chytají. Někteří, například levhart, dtáhne svu křist na strm, kde h nikd neruší. 8) Pznámka k využití ve VV: (viz brazvá přílha ke kapitle inspirace pr výtvarné činnsti)

47 Obrazvá přílha ke kapitle Kčka jak lvec Obr. 16) Levhart a krkdýl (Zdrj: Inspirace pr výtvarné činnsti: Levhart kuše krkdýla. Lv křisti je přirzeným způsbem bstarávání si ptravy. Velké kčky si bčas trufnu i na velká a nebezpečná zvířata, jak je například krkdýl. VN: Jak levhart ulvil krkdýla Výtvarný prblém: Nakreslit levharta při lvu krkdýla Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - kresba suchým pastelem

48 Obrazvá přílha ke kapitle Kčka jak lvec - Obr. 17), 18) Realizván na ZŠ Lndýnská, 7. rčník práce ve dvjici (sbírka výtvarných prací K. Cikánvé) Kčka - šelma zakusne ptáka Kčka - šelma pták zvítězí, kčka se vzdá Výchdisk: Způsb lvu kčka šelma - lvec Výtvarný prblém: Nakreslit kčku jak šelmu při lvu ptáka Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - kresba

49 Námluvy a rzmnžvání Pdle internetvéh zdrje 11) jsu kcuři v dbě říje neklidní a více značkují své teritrium. Dále vysvětluje, že kčky pdbně jak kcuři hlašují říji mčí a vláním, alespň tak je tmu u vlně žijících kček. Kčky se tírají předměty a válí se p zemi. Na vlání kčky čast reaguje více kcurů, avšak zvítězí jen jeden nejsilnější, který se s kčku následně spáří. Je mžné, že je kčka pldněna i více kcury najednu a pté se jí nardí kťata, která mají rzdílné tce. 11),,Kčka dmácí je jediným příslušníkem rdu kček, který se nemnží v rámci lidské splečnsti. 6) (D.J.Cnwayvá) Divké kčky se mnží puze na jaře, zatímc kčka dmácí může mít kťata něklikrát d rka. Dba, kdy může kčka zabřeznut se liší u malých a velkých kček. Stejně tak se liší i dba březsti. Malé kčky mhu zabřeznut již v prvním rce živta a jejich březst trvá šedesát pět dní, zatímc velké šelmy mhu přivést své mladé na svět až ve třech letech p stpatnácti dnech. 6) Rzdíl je také v délce závislsti mláděte na matce. Kťata kčky dmácí jsu samstatné již ve třech měsících naprti tmu mláďata velkých šelem jsu na matce závislá až d dvu let. 6) Výchva mláďat U kček je tmu pdbně jak u lidí. Kčičí máma svá mláďata chrání, šetřuje, učí je lvit, ukazuje, jak se mají sama čistit a kde se mají vyprazdňvat. Všechny kčičí matky dvedu přenášet své mladé z místa na míst při nebezpečí za vlnu kůži na zádech. 4) Zajímavé je sužití lvů. Lvi ptřebují ke svému živtu smečku, ve které splečně žijí, lví a mnží se. Mláďata udržují vztah se všemi členy smečky, ale jsu jim představeni až ve věku smi týdnů. Jakmile začnu knzumvat tuhu stravu, jsu zavedeni ke splečné křisti. Jakmile jsu mladým samcům dva rky, jsu nuceni statními samci pustit smečku a hledat si jinu. Zatímc samičky mhu zůstat v půvdní smečce. Ne vždy jsu mláďata ve své smečce chráněna. Když se ke smečce přidá nvý samec, bvykle zabije všechna mláďata, aby si tak zajistil, že bude tcem všech mláďat. 9)

50 Pznámka k využití ve VV: Láska mezi kčičí matku a jejími kťaty je krásným jevem. Děti by měly vědět, že i mezi zvířaty existuje láska. Stejně jak lidská máma se i ta zvířecí stará svá mláďata, chrání je před nebezpečím, učí je všemu, c budu v živtě ptřebvat. Čím prjevuje lásku svým kťatům? mazlením, lízáním kžíšku VN: Jak se máma kčka mazlí se svým ktětem Výtvarný prblém: Namalvat kčku s ktětem při mazlení. Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - malba Střežení svéh teritria D.J.Cnwayvá 6) uvádí, že se jedná přirzený instinkt značvání teritria, jež kčky prvádí škrábáním věcí, nábytku neb mčením na zdi. Své území značkují všechny kčky. 4) Například každá lví smečka si hlídá své teritrium a všichni její členvé pmáhají tt území chránit. Samci útčí puze na samce, samicemi se necítí být hrženi. 9) Jak se dále píše v encyklpedii 9) i lvi si značují hranice teritria pachvými značkami mčí a sekretem. Pmáhají si také řevem, který infrmuje statní, že území je bsazen. 9) J. Cluttn-Brckvá 4) dále uvádí, že lvice čast škrábají kůru strmů jak prjev značkvání. Ppisuje, jak takvé značkvání prbíhá:,,kčka se brátí zadkem ke klíku neb strmu, zvedne vysk cas a vyhrbí hřbet a zaměří prud páchnucí tekutiny na vybraný předmět. 4) (Cluttn-Brckvá) Y. Reesvá 10) uvádí, že kčky si značkují své teritrium již v něklika týdnech. Pdle autrky mají kčky silně vyvinutý teritriální instinkt, který se prjevuje právě značením svéh teritria. Tent instinkt je ve městě zdrjem prblémů, prtže zde mají kčky svá teritria velice malá. 10)

51 Pznámka k využití ve VV: Zajímavé je, jak své území brání lví smečka. Lvi jsu jedinými, kd své území střeží ve smečce. VN:,,Pzr, tady bydlíme my, lvi! Výtvarný prblém: kresba alespň tří zvířecích pstav lvů při střežení svéh území Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika kresba suchým pastelem

52 Obrazvá přílha ke kapitle Výchva mláďat: Kčka s kťaty Obr. 19),,Kčka s kťaty - Realizván na ZŠ Lndýnská, 7. rčník (sbírka výtvarných prací K. Cikánvé) Výchdisk: Výchva mláďat kčka s kťaty Výtvarný prblém: Nakreslit kčku s kťaty tak, aby byl zřetelné, kde která kčka začíná a knčí. Výtvarně vyjadřvací prstředky: technika - kresba