Školní časopis. Po stopách sovy Puštíka. Červen Z Š a M Š L h o t y u P o t š t e j n a w w w. z s l h o t y. e s t r a n k y.

Transkript

1 Šklní časpis P stpách svy Puštíka Červen 2011 Z Š a M Š L h t y u P t š t e j n a w w w. z s l h t y. e s t r a n k y. c z

2 Šklní prjektvý tým Manažer prjektu Mgr. Dagmar Bachmanvá Přírdvědná část Anglická část Ing. Markéta Bubnvá Mgr. Jana Flrianvá Grafické zpracvání Jan Havel, DiS Já jsem Puštík, místní sva. Budu Vás prvázet při úklech, různě Vám pmáhat a napvídat. Dufám, že splu zažijeme hdně dbrdružství, a že se Vám naše splečná cesta bude líbit... 1 S t r á n k a

3 Přírdvědná část Cílem je pznat přírdu v klí (na březích a lukách) ptka Brdec se zaměřením na btaniku, zlgii, zeměpis, fyziku a eklgii. Teretické základy témat si připraví žáci v jedntlivých předmětech. Je třeba prbrat se žáky i správné chvání v přírdě, fyzikální jevy i histrický vývj. Uskutečnit vlastivědné vycházky a získané pznatky využít pr prezentaci. Rámcvý harmngram pr šklní rk 2011/ část pdzim: Vycházky dle určené trasy mapy. Sběr bylin a dřevin výstavka s charakteristiku jedntlivých rstlin. Zakládaní herbáře. Ftdkumentace. Práce v terénu pkračvání v mapvání další části Brdce. 2. část zima: Vycházky dle určené trasy mapy. Prvnání změn d minulé vycházky (pdzim x zima). Ftdkumentace rzdíly rčních bdbí. 3. část jar: Vycházky dle určené trasy mapy. Sběr bylin a dřevin. Tvrba herbáře. Ftdkumentace. Odběry vzrků vdy, pzrvání živta v ptce, srvnání výsledků přechzích zkumání. 4. část lét: Splečný prjekt s partnersku šklu. Vycházka a rientace v terénu. Dknčení výstupů a ftdkumentace. Prezentace výstupů. Vyhdncení a prvnání. 2 S t r á n k a

4 Histrická část Vyhledávání histrických zajímavstí bce a klí budvy, řemesla, báje, sbnsti. Téma: Prměny bce a klí, vznik reginu Brdec, Frma: Seznamvání s histrií, vyhledávání dkumentů, krnik. Návštěva Muzea Orlických hr v RK a knihvny. Beseda s místními pamětníky a dbrníky, ftdkumentace (staré ftky). Vycházky, prezentace výstupů. Rzvj jazykvých kmpetencí V rámci výuky českéh jazyka seznámit žáky s využitím různých slhvých útvarů, které mhu využít při tvrbě časpisu jak nvináři, redaktři, dpisvatelé (články, básně, písně), infrmvat plnění úklů. Příslví, řeč, báje našeh kraje. Připravit vystupení k uknčení prjektu v hdinách jazyků, v hdinách umění, hudební, výtvarné, písně, básně, výstava. V hdinách cizích jazyků též seznamvat s časpisem a infrmvat cizjazyčném příspěvku / překladu některých zajímavstí, naučit dvě písně přírdě. Výstup infrmace v časpisu. 3 S t r á n k a

5 Infrmační technlgie V hdinách infrmatiky žáky naučit zpracvávat ftgrafie a jiné brazvé či textvé materiály pr vytvření prezentace. Na webvé stránky škly, na CD či DVD vytvřit prezentaci z ftdkumentace a výsledků zadaných úklů, ze získaných materiálů. Veškeré výstupy zpracvat pr infrmační panel a drbné bržury, pracvní listy. S hlavní tematiku prjektu. Návrhy sv d dětí 4 S t r á n k a

6 Výprava k Brdci Ptk Brdec se klikatí klem Lht u Ptštejna a nejvíce právě v části lesa, kterému se říká Čenkvec. Je t kusek lesa mezi vesnicemi Sudslava a Lhty u Ptštejna, kde je tk ptka přírdní a neregulvaný. Právě tam začal v květnu 2011 zkumání realizačníh týmu. Za pěknéh pčasí se parta žáků II. stupně vypravila na vědecku výpravu. První skupina - klíčvý úkl celé výpravy, zakreslit a zmapvat právě tut část Brdce. Úsek dluhý přibližně 300 m, ale terén nelehký, zarstlý mnhde kpřivami a zanesený větvemi neb padlými strmy. Tat část ptka, kteru jsme prcházeli nejprve prti prudu, začíná částí tt předjaří vykácenu a vymýcenu téměř dhla. Břehy jsu uměle vyrvnané z jedné strany a druhá část (p prudu pravý břeh) je ve svahu puze se zbytky pařezů. Kryt řeky je také těžbu pškzené a zanesené. Dále se ptk prplétá zalesněným údlím s plchu ptční nivu a knčí strmu skalnatu průrvu těsně před silnicí a rybníkem pd bcí Sudslava. 5 S t r á n k a

7 Šestičlenná skupina dětí pásmem dměřila zkumaný úsek, který byl dluhý 300 m. Zákruty a prst klem ptka zakreslily d jednduchéh plánu. směr Sudslava směr Lhty Ptk je většinu mělký a kamenitý, ale jsu zde i bahnité a písčité tůňky. Prfil ptka a jeh tvar měřily děti zhruba v jedné třetině území, změřily hlubku dluhým dřevěným pravítkem v pravidelných dstupech a zakreslily tvar kryta. V jeh nejnižším bdě byla naměřena hlubka 33 cm. Chlapci ještě hledali nejhlubší míst celé mapvané části ptka a zjištěná hdnta byla 40 cm. Viz bd na plánku. 6 S t r á n k a

8 Dalším úklem byl měření rychlsti tku - na 10 m úseku měřili rychlst phybu klacíku a vypčítali přibližnu rychlst ptka. Celkem měřili rychlst tku 3x, jednu klacíkem, ptm lehčím ráksem. Pdle vztahu v = s/t (v je rychlst, s je dráha, t je čas) vypčítali: a) hdnta na 210 m je 0,044 m/s (měřen klacíkem) b) hdnta měřena na úseku u skruží je 0,11 m/s (měřen ráksem) c) kntrlní měření u skruží vyšl 0,12 m/s (měřen ráksem) Příspěvky žáků: Naše skupina měla za úkl zmapvat část tku ptka Brdce, změřit v určitých místech rychlst tku a nejhlubší míst jsme také našli. Nejdříve jsme změřili délku dané části a zmapvali krajinu, ptm jsme bešli část pdruhé a zmapvali klí. Také jsme měřili rychlst tku. Když už byla mapa htvá, pcákali jsme si ji vdu, tak jsme ji museli překreslvat. Než jsme šli d škly, ukazvali jsme si vdní živčichy, které chytila druhá skupina. Byl t zajímavé. V naší skupině jsme měli tyt pmůcky: pásm, 1,5 m pravítk, tužku, papír, desky. První úkl byl změřit délku úseku, cž jsme prváděli pásmem a při tm zakreslvat členitst úseku. Dále jsme měřili rychlst tku na různých místech a v jednm úseku hlubku vdy. Martin Krul Matěj Ležák 7 S t r á n k a

9 Druhý tým zpracvával téma kvality vdy v ptce děti zkumaly vlastnsti vdy, čisttu vdy a vliv člvěka na vdu a klí ptka - k dispzici měly připravené pracvní listy s dtazníky a návdy k práci, nádbku na vdu, papírky na určení tvrdsti vdy, ph indikátrvé papírky pr určení ph, rztk methylvé mdři pr zjištění rganických látek ve vdě, kapátk, zkumavku. Děti pršly celý úsek, debraly vzrky na třech různých místech a pdle zadání vyplnily dtazník. D skleničky vždy nabraly vdu z ptka, nechaly ustát a psuzvaly barvu vdy, zákal, usazeniny, zápach vdy. Všímaly si také dna ptka a znečištění břehů. Změřené ph vdy byl ve všech sledvaných úsecích stejnéph6, cž znamená neutrální až slabě kyselé vdní prstředí, vda byla zhdncena pdle dtazníku jak čistá, i když na některých místech byl zjištěn slabý zákal a dn nebyl úplně čisté. Zkuška vdy na znečištění rganickými látkami dpadla takt: Ze třech debraných vzrků byl znečištění prkázán u dvu, třetí vzrek p prudu nejblíže k bci Lhty, už znečištění nevykazval. Mdré zbarvení p přidání methylvé mdři d zkumavky s vdu u třetíh vzrku zmizel. Vliv činnsti člvěka na ptk a jeh klí - přítmnst lidí byla vidět hlavně na začátku zkumané blast i - vykácené území a uměle zarvnaný terén p těžbě, dále se našly dpadky jak dhzené plastvé lahve, skleněné střepy, rezatý kbelík, ale dá se říci, že znečištění je zatím nízké. Na něklika místech prměnily klí a ptk spadané strmy, které zůstaly na místě a vytvřily přehrazení ptka, kde se zachytávají různé naplaveniny, větve, ale i dpadky. 8 S t r á n k a

10 Příspěvky žáků: Měli jsme za úkl zjistit kvalitu vdy. Zjišťvali jsme ji na třech úsecích, první úsek byl prti prudu ptka asi 50 m d výchzíh stanviště, další zhruba p dalších 57 m a třetí úsek p 50 m, nejblíže k bci Lhty u P. Na t, abychm viděli, jestli je vda znečištěná, jsme krmě čí pužívali i pmůcky, jak je methylenvá mdř, zkumavky. Naší největší zábavu však byl stříkání p sbě vdu pmcí kapátek. Zjistili jsme, že ve třetím úseku je vda nejvíce zakalena. Marek si také ptřebval dpčinut a přel se kmen tenkéh strmu, který však vzápětí spadl a všichni jsme se lekli. Také jsme zjistili, že se člvěk přírdu nestará zrvna vhdně. Našli jsme ttiž rezavý kbelík zahzený mezi rstlinami a pnžku. Pak jsme všichni udření šli zpátky ke škle. Milan Fabián Já zkumala se svjí skupinu kvalitu vdy, tvrdst vdy, jak je čistá či znečištěná. V krabičce s pmůckami byly indikátrvé papírky, methylenvá mdř, zkumavka, kapátka, a malá sklenička s uzávěrem. Zjistili jsme, že je vda celkem čistá, až na usazenu špínu na dně (ve stjaté vdě). Na některých částech ptka byla bílá pěna. Helena Štěpánvá Třetí výzkumná skupina se zaměřila na rstliny a dřeviny v klí ptka - pr svu práci byli vyzbrjeni prvázkem, klacky, bržurami a btanickými klíči, deskami na ukládání nasbíraných rstlin. Při práci si všímali rzdílů mezi druhvu rzmanitstí třech základních stanvišť: a) břehy ptka a údlní niva klem ptka b) blízký les a jeh prst c) luka v blízksti ptka bez strmů Z klacíků a prvázku děti vyměřily přibližnu plchu 1m 2 a prpátraly tent prstr a snažily se určit a spčítat rstliny, které tam rstly. Hluchavka žlutá (přítulník) 9 S t r á n k a

11 Buk lesní V nejbližší blízksti ptka rstly tyt rstliny: hluchavka žlutá (pitulník), bršlice kzí nha, bažanka rční, stružiník křvitý, kpřiva dvudmá, pryskyřník ksmatý, křehkýš vdní, kerblík lesní, mařinka vnná, devětsil lékařský (puze místy), starček bažinný, netýkavka nedůtklivá, rzrazil ptční, kpytník evrpský, lipnice hajní, žindava evrpská, pryšec bahenní. Rzrazil ptční Pryskyřičník ksmatý Na vytyčeném 1 m 2 byl celkem 5 druhů rstlin prst byl zapjený, velmi hustý, ale druhvě chudý. Dřeviny - smrk ztepilý, habr becný, javr babyka, jasan ztepilý, jeřáb becný, břečťan. V lese: pstrček dvulistý, šťavel kyselý, mařinka vnná. Na vytyčeném 1m 2 v lese byly puze 3 druhy rstlin - prst byl velmi řídký. Dřeviny - buk lesní, javr babyka, dub letní, habr becný, dub červený, líska becná, brvice vejmutvka. Habr becný Líska becná Rzrazil ptční Jedle bělkrá Javr babyka 10 S t r á n k a

12 Na luce: khutek luční, kpretina bílá, zvnek rzkladitý, zběhvec ženevský, psárka luční, vsík vyvýšený, pryskyřník prudký, krvavec tten, kntryhel luční, řebříček lékařský, svízel přítula, srha lalčnatá, bračka rlní, řebříček lékařský, lipnice luční. Druhvě nejbhatší byl eksystém - luka Pr určení základních druhů rstlin, které v tét dbě (květen) na tét lkalitě rstly a kvetly, byl zalžen herbář bylin a listů strmů, částečně je pdpřen i ftgrafiemi. Na vytyčeném 1m 2 byl nalezen 10 druhů rstlin, prst byl hustý. 0 Jedna série ftgrafií byla přízena už v předjaří, kdy je skladba rstlin zase trchu jiná. Zběhvec ženevský Blatuch bahenní Krvavec tten Khutek luční, pryskyřník prudký Devětsil lékařský Sasanka hajní 11 S t r á n k a

13 Příspěvky žáků: Byl jsem ve skupině, která zkumala pčet druhů rstlin na 3 místech - v údlí ptka, na luce nad svahem, a v lese ve svahu. Jedntlivé zástupce všech druhů rstlin, které jsme na místě nalezli, jsme ulžili d herbáře a pkusili jsme se zjistit jejich rd a druh. Tmáš Petraš Naše smičlenná skupina měla za úkl vyhledat a zaznamenat druhy rstlin v klí ptka Brdce. Stanviště byla celkem tři- pár metrů d břehu ptka, na svahu listnatéh lesa, na luce nad lesem. Druhy rstlin jsme pčítali na 1m 2 hraničeném mdrým prvázkem. Dhrmady na všech stanvištích jsme nasbírali zhruba různých druhů rstlin. Byla tam i velmi mnh kpřiv, měl jsem s Tmášem ppálené nhy až p klena. A ti kmáři! Neúnsné! Na luce jsme d nich měli chvilku pkj, jenže ne na dluh. Asi p 10 minutách přišla p. učitelka a museli jsme se přesunut zpět d lesa. Jsef Štěpán Pslední výzkumný tým zkumal živt v ptce - s pmůckami jak jsu sítka, cedníky, lahvičky a mističky, pracvní listy a klíče pr určvání živčichů. Děti se dvážně brdily ptkem a hledaly živčichy ve vdě, v blátě, u hladiny i pd kameny. Děti nejprve za břehu, ale pzději i přím z ptka lvily a sbíraly d připravených nádb všechny živčichy, které našly. Tent pstup pakvaly ještě dvakrát na dalších úsecích zkumanéh ptka. 12 S t r á n k a

14 Na něklika místech byli nalezeni tit živčichvé: Nymfy jepic - velké mnžství Beruška vdní - něklik Nymfy vážek - něklik Znakplavka - jedna Larvy chrstíků - velké mnžství Blešivci - velké mnžství Plštěnky - asi 3 exempláře Pijavka - jedna Larvy střechatek - větší mnžství Šídlatky - větší mnžství V blátě u dna byly nalezeny jen jedinělé larvy chrstíků. 13 S t r á n k a

15 Pdle klíče k určvání se děti ptm pkusily jedntlivé druhy určit a zařadit d řádů. Pdle rzmanitsti a četnsti výskytu pak usuzvaly na kvalitu vdy. Pdle výskytu živčichů lze usuzvat na čistu vdu (viz tabulka biindikátrů pr určení kvality vdy). Příspěvky žáků: Naše skupina měla na starsti hledání živčichů v ptku Brdci. Někteří z nás se vykupali, někteří sknčili až p klena v blátě. V hledání živčichů jsme byli úspěšní, našli jsme jich mnh, nejvíce jepic, pijavic. Při hledání jsme pužívali sítka, kalíšky, mističky, hledali jsme pd kameny, na dně ptka, u hladiny, v blátě. Na knci jsme je všem ukázali a sušili jsme mkré a špinavé blečení. Byl t velmi legrační den. Petra Zámečníkvá Naše skupina se zabývala zkumáním živčichů. Ptřebvali jsme sítka a kelímky. Odvážní lvci bsí vstupili d ptka a kruživými phyby vylvili mnh maličkých živčichů, které sesypávali d kelímků. Při přesunu d jinéh úseku jsme přádně neprzkumali terén a přední členvé výpravy se zabřili d bahna až d půlky lýtek. Bhužel, někteří t dnesli i s btami, hlavně Dan Peňáz. Tyt bahenní lázně jsme pvažvali za velku zábavu, ale také jsme tu bjevili spustu živčichů. Pak jsme se je snažili všechny identifikvat. Převážně jsme ulvili blešivce, larvy jepic, plštěnky a dknce jednu pijavici. Tereza Kzákvá Mje skupina dstala malé lahvičky a sítka, kterými jsme chytali vdní živčichy. Zkumali jsme na dvu místech - na prvním byla velmi čistá vda skr bez bahna, ale také jsme tam nachytali nejvíce živčichů. Na druhém místě byl více bahna a méně živčichů. Dknce se jeden účastník zabřil d bahna až p klena a jeden účastník ztratil pnžku. Celkvě jsme chytili hdně druhů živčichů, ukazvali jsme je ptm statním skupinám. 14 S t r á n k a Lukáš Bednář

16 Z první splečné výpravy máme všichni krmě mnha ftgrafií, které se d časpisu nevešly ještě také mnh tázek, které nás zajímají, a těšíme se, že v příštím rce budeme ve zkumání splečnéh klí pkračvat. 15 S t r á n k a