Zdeněk ŠMÍDA 1 VSTŘIKOVÁNÍ KONDENZÁTU DO TERMICKÉHO ODPLYŇOVÁKU NAPÁJECÍ VODY

Transkript

1 Zdeně ŠMÍDA 1 VSTŘIKOVÁNÍ KONDENZÁTU DO TERMICKÉHO ODPLYŇOVÁKU NAPÁJECÍ VODY Abstrat Tento článe vychází z technicé zprávy zpracovávající problematiu vstřiování ondenzátu do termicého odplyňováu napájecí vody. Odplynění je proces, terý chrání potrubní systém otle proti intenzivní yslíové orozi. Zpráva se zabývá analýzou vstřiu pomocí axiální a radiální trysy. Hledá optimální řešení s ohledem na maximální teplosměnnou plochu paprsů ondenzátu při dodržení orajových podmíne a zadaných teplotních, tlaových a průtoových parametrů. Klíčová slova Odplyňová, axiální trysa, radiální trysa, tlaová ztráta, rychlost proudění, teplosměnná plocha, ondenzát, EES, optimalizace. 1. ÚVOD Ke své stáži jsem se dostal srze Moravsoslezsý energeticý lastr a projet Partnerství v oblasti energetiy. Zapojením do tohoto projetu jsem zísal řadu ontatů na různé společnosti a z tohoto seznamu mě velmi zaujala společnost MPS Holding, terá je významnou výrobně dodavatelsou společností s hlavním zaměřením na vlastní vývoj a výrobu omponentů pro energetiu, teplárenství a petrochemii. Nejprve jsem navštívil personální oddělení v Prostějově a zde jsem se dohodl na spolupráci s brněnsou pobočou sídlící v areálu Královopolsých strojíren. Zde jsem se seznámil s ing. Michalem Křivánem, terý mě uvedl do problematiy a nabídnul mi něoli témat, teré bych mohl zpracovávat. Po důladné úvaze a analýze proveditelnosti jsem si zvolil téma: Optimalizace zařízení pro rozstři vody do odplyňováu. 1 Bc. Zdeně Šmída, Katedra energetiy, Faulta strojní, VŠB-Technicá univerzita Ostrava, 17. listopadu, 17/15 Ostrava - Poruba, tel.: (+40) , zdene.smida@vsb.cz. 1

2 . TEORIE TERMICKÝCH ODPLYŇOVÁKŮ.1. Odplyňová napájecí vody Odplyňová napájecí vody je zařízení, teré se nejčastěji instaluje nad napájecí nádrže tepelných cylů. Jeho účelem je dohřev a především odplynění ondenzátu z důvodu ochrany proti nízoteplotní yslíové orozi potrubního systému otle na straně páry a napájecí vody. Obecně lze říct, že ondenzát vstupuje do odplyňováu v horní části a je rozstřiován trysami na co nejtenčí prameny, aby došlo co nejlepšímu prohřátí a odplynění. Ohřev probíhá nejčastěji pomocí odběrové páry z parní turbíny či páry z jiného zdroje. Záladní podmínou je, že ondenzát, resp. napájecí voda musí být ohřátá na minimální teplotu sytosti. Při této teplotě by měl již být z vody odloučen yslí, terý ta negativně působí na potrubní systém. Kyslí je pomocí páry strháván a odlučován do lapače v horní části napájecí nádrže a následně odchází pryč ze systému do atmosféry. Párá, předá část své entalpie napájecí vodě a zondenzuje. Přívod ondenzátu do odplyňováu je vhodné zonstruovat ta, aby tento úse tvořil první stupeň ohřevu a odplynění. V současnosti se přívod ondenzátu realizuje dvěma záladními způsoby a to radiální či axiální uželovou trysou. Ohřev vody je přímo úměrný vznilé teplosměnné ploše. Proto je zapotřebí maximalizovat povrch paprsů ondenzátu v prostoru určeném pro odplynění. Dále je taé velmi důležité a žádoucí, aby měly paprsy ondenzátu co nejmenší charateristicý rozměr (průměr, tloušťu). Tím se docílí rychlejšího ohřevu v celém objemu proudu a taé minimalizaci dráhy moleuly yslíu potřebné opuštění proudu. K lepšímu odstranění moleul yslíu se taé používá tzv. rozbití proudu, e terému dojde při ontatu paprsu proudu s vnitřní vestavbou v odplyňováu. Vznine ta velé množství nových povrchů a lepšímu promíchání objemů. [].. Způsoby nástřiu vody do odplyňováů..1 Radiální trysa Kondenzát vstupuje potrubím olmo dolů a tlačí na píst upevněný na pružině, terá se stlačuje při nárůstu tlau a odhaluje ta další otvory tryse až do nominálního průtou, dy už by měly být všechny otvory průchodné. Trysy mají nejčastěji ruhový nebo elipsovitý průřez. Tento způsob rozmělňuje proud na velé množství tených paprsů, terými trysá ondenzát do odplyňováu. [] Obr. 1: Radiální trysa

3 .. Axiální uželová trysa Kondenzát opět vstupuje olmo dolů. Naráží na uželovou plochu a s rostoucím tlaem se taé rozevírá štěrbina trysy. V tomto případě je ompliovanější tvar vznilého paprsu. [] Obr. : Axiální trysa.3. Těleso odplyňováu Těleso odplyňováu má nejčastěji válcový a to horizontální nebo vertiální tvar. Tímto parametrem je omezena dráha proudu ondenzátu stéajícího na asády. Do horní části tělesa odplyňováu je umístěn systém nástřiu s použitím výše uvedených tryse a u horizonálních odplyňováů je pro něj vymezen prostor přibližně jedné pětiny celové výšy. U vertiálních odplyňováů je tento prostor vymezen přibližně jednou čtvrtinou celové výšy. V tomto prostoru je taé integrována odrazová plocha sloužící rozbití proudu a rovnoměrnému odtou ondenzátu do asádního systému. Kasády jsou umístěny přibližně 00 až 400 mm pod spodní hranou vnitřní odrazové vestavby. Náto na asády musí být rovnoměrný a současně musí umožnit prostup proudu páry a nesmí být tímto proudem páry unášen ze svého směru. [] Obr. 3: Vertiální a horizontální provedení odplyňováů Každý odplyňová musí splňovat určitou možnost regulace. V mém případě se jedná o regulaci od 30 do 110 % nominálního průtou ondenzátu. Musí být taé zaručena určitá minimální rychlost proudu, aby nedošlo rozpadu proudu ještě před dosažením odrazové plochy, a současně nesmí být přeročena dovolená tlaová ztráta na trysce. 3

4 3. ZADÁNÍ m / proveďte srovnání dvou druhů nástřiu ondenzátu do odplyňováu a to z hledise: Vznilé teplosměnné plochy Ploch a promíchání objemu proudu vznilých po dopadu na odrazový plášť Pro jeden modelový rozměr daný průtoem vody t h Výpočet musí být proveden pro regulační rozsah nominálního průtou m K t / h ondenzátu do odplyňováu 30 až 110 %. Je třeba dodržet následující podmíny: Rychlost ondenzátu v potrubí na vstupu do odplyňováu w m / s být při aximálním průtou ondenzátu (110 %) v rozmezí w 0 1 m / s Rychlost ondenzátu na výstupu z tryse w m / s průtou ondenzátu (30 %) minimálně w 1 m / s. Rychlost ondenzátu na výstupu z tryse w m / s průtou ondenzátu (100 %) v rozmezí w 4 8 m / s. Rychlost ondenzátu na výstupu z tryse w m / s 0 musí. musí být při minimálním musí být při nominálním musí být při maximálním průtou ondenzátu (110 %) ta velá, aby tlaová ztráta na trysce p z 0, 5 bar. nepřeročila Dále je potřeba stanovit úhel resp. trajetorii rozstřiu ondenzátu pro daný rozsah průtoů a zjistit, zdali proud vždy dopadá na odrazovou plochu nioliv mimo ni. A výsledy je možno zobecnit pro jiné průtoy a geometricé onfigurace Zadané a zvolené parametry Nominální průto ondenzátu m 50 t / h Minimální průto ondenzátu (30 %) m, min 15 t / h Maximální průto ondenzátu (110 %) m 110 t / h, max Teplota ondenzátu na vstupu je obvyle t t sat, p (5 5 C) t 140 C Tla ondenzátu na vstupu je obvyle p p p ( 0,5 1 bar) p 545 Pa Teplota páry na vstupu je obvyle t t 40 C t p 35 C p sat p, Tla páry na vstupu je současně tla parního polštáře v napájecí p p 470 Pa nádrži Průměr vestavby d vestavby 1, m 4

5 4. SCHÉMA Na níže uvedeném schématu jsou uvedeny záladní teplotní, tlaové a průtoové parametry modelového termicého odplyňováu. Musím zde taé poznamenat, že ne všechny tyto parametry budou pro mnou sledovaný uzel potřeba. Obr. 4: Bilanční schéma napájecí nádrže s odplyňováem a zadanými parametry 5. VÝPOČET PRO NOMINÁLNÍ STAV RADIÁLNÍ TRYSKY A KRUHOVÝ PRŮŘEZ OTVORŮ Výpočet bude proveden pro nominální průto ondenzátu m 50 t / h v programu Engineering Equation Solver (EES). Tento software se hojně využívá na naší atedře různým druhům výpočtů. Velmi tedy usnadňuje a urychluje práci, především tam, de je potřeba řešený problém zobecnit pro různé provozní stavy, ta jao v tomto případě Další zadané parametry Nejprve bylo nutné si stanovit další parametry, teré nebyly součástí obecného zadání. Jedná se především o rozměr přívodního potrubí ondenzátu. Ten byl zvolen z [1], str. 300, tab. Truby z ocelí tříd 11 a 1 podélně svařované hladé. Zvolené potrubí je: TR ϕ 108 x 4 ČSN Dalším roem bylo zvolit si vhodný průměr otvorů trysy. Zde bylo nutné brát v potaz, že minimální průměr otvorů je z onstručních důvodů 5 mm, proto byla tato hodnota taé použita, jao zálad pro další výpočty. Posledním parametrem byl počet otvorů trysy, jenž byl pro první přiblížení výpočtů zvolen N Rychlost ondenzátu v potrubí na vstupu do odplyňováu Pro výpočet rychlost ondenzátu v potrubí na vstupu do odplyňováu w m / s 0 bylo třeba si provést něoli dílčích výpočtů. Nejprve se musela určit hustota ondenzátu 3 na vstupu do odplyňováu g / m, terá se v EES určí velmi snadno pomocí funce závislé na teplotě a tlau. Dalšími potřebnými parametry byly Průřez přívodního potrubí S m 3 a objemový průto ondenzátu do odplyňováu V m / s teprve nyní šla vypočíst hledaná rychlost. 5

6 5.3. Rychlost ondenzátu v potrubí na výstupu z tryse Střední rychlost ondenzátu v potrubí na výstupu z tryse w m / s vyžadovala též dílčí výpočty, terými se určil měrný objemu ondenzátu vystupující z tryse 3 v m / g S, a průtočný průřez, m all. Výpočetní rovnice, teré budou dále onrétně uvedeny, slouží určení veliosti teplosměnné plochy a tlaové ztráty Déla paprsu Déla paprsu přívodního potrubí ondenzátu l paprsu d vestavby l paprsu m se vypočítá z průměru vestavby m d 5.5. Plocha paprsu d m a tloušťy stěny potrubí m t Plocha povrchu jednoho paprsu d nozzle m, dély paprsu m P paprsu l paprsu ze vztahu: 6 d vestavby t ze vztahu:, průměru (1) P paprsu m se vypočítá z průměru trysy d nozzle d nozzle l paprsu () 5.6. Celová teplosměnná plocha Celovou teplosměnnou plochu Cel P paprsu m a počtu otvorů trysy Cel P N, plocha m N ze vztahu: ts se vypočítá z plochy paprsu ts, plocha paprsu (3) 5.7. Tlaová ztráta (Pracovní tlaový spád trysy) p z je v tomto případě brána pouze jao ztráta tlau vlivem zrychlení apaliny. Jedná se o tzv. Bordovu ztrátu. Závisí tedy pouze na rychlosti ondenzátu na výstupu z tryse w m / s a měrném objemu ondenzátu vystupující 3 z tryse v, m / g vypočte se tedy ze vztahu: Tlaová ztráta Pa w p (4) z v, 6. VÝPOČET PRO NOMINÁLNÍ STAV RADIÁLNÍ TRYSKY A ELIPSOVITÝ PRŮŘEZ OTVORŮ Výpočet pro radiální trysu s otvory ve tvaru elipsy bude praticy totožný, jao v předchozím případě. Jedinou zásadní změnou bude, že důležitý rozměr trysy, terý byl v předchozím případě průměr trysy d nozzle m. Bude v tomto případě nahrazen poloosami elipsy a nozzle m a b nozzle m. Přizpůsobí se samozřejmě i příslušné výpočtové vztahy pro průřez trysy a povrch paprsu.

7 7. OPTIMALIZACE VARIANT ŘEŠENÍ S RADIÁLNÍ TRYSKOU A KRUHOVÝMI OTVORY Následující apitola obsahuje stručný souhrn optimalizačních pochodů, teré bylo nutno provést pro zísání optimálního řešení. Pro aždou optimalizaci bylo nutné vytvořit sadu parametricých tabule, jejichž výstupy jsou níže uvedené grafy Optimalizace průměru vstupního potrubí Nejprve bylo nutné najít nejvhodnější průměr vstupního potrubí ondenzátu a to ta, aby rychlost ondenzátu v potrubí na vstupu do odplyňováu w 0 m / s splňovala první rychlostní podmínu ze zadání (podmína je v grafu vyznačena červenou čerchovanou čarou). Závěrem této optimalizace tedy je, že poud by záleželo pouze na této podmínce, ta nejmenší potrubí, teré lze použít (z uvedeného seznamu) je: TR ϕ 114 x 4. Obr. 5: Graf optimalizace průměru vstupního potrubí ondenzátu 7.. Optimalizace průměru otvoru trysy Další optimalizace závisí pouze na průměru otvoru trysy ondenzátu na výstupu z tryse w m / s. Zde bylo vytvořeno něoli grafů, pro různý počet otvorů N a Závěrem této optimalizace lze onstatovat, že v úvahu připadají d nozzle 5 6 mm. průměry tryse odpovídající veliosti d nozzle m a rychlosti Obr. 6: Graf optimalizace průměru otvoru trysy 7

8 7.3. Optimalizace průměru potrubí v závislosti na teplosměnné ploše Tato optimalizace se snaží najít nejvhodnější průměr přívodního potrubí ondenzátu d m, ta aby byla co největší teplosměnné plocha. Níže uvedené tabuly jsou vytvořeny pro onstantní průměr otvoru trysy d nozzle 5 mm a počet otvorů N 190. Tato hodnota byla zjištěna postupnými iteracemi, ta aby byly splněny všechny orajové podmíny při daných parametrech Obr. 7: Výřez tabule z EES pro tuto optimalizaci Z výše uvedených tabule plyne, že s rostoucím průměrem přívodního potrubí ondenzátu d m se snižuje teplosměnná plocha z důvodu zracování paprsu proudu Kontrola tlaové ztráty Z předchozích optimalizací byly stanoveny hranice pro průměr potrubí, průměr a počet otvorů trysy. V tomto rou je třeba si ověřit, zdali vypočtené parametry odpovídají taé z hledisa poslední orajové podmíny a to podmíny maximální tlaové ztráty. Obr. 8: Graf ontroly talové ztráty na trysce Varianta s průměrem otvoru trysy d nozzle 5 mm a počtem otvorů N 190, terá byla shledána nejvhodnějším. Vyhovuje i po stránce maximální dovolené tlaové ztráty. 8

9 8. OPTIMALIZACE VARIANT ŘEŠENÍ S RADIÁLNÍ TRYSKOU A ELIPSOVITÝMI OTVORY Postup optimalizace se ve značné míře shodoval s předchozí variantou. Jednotlivé body si vzájemně odpovídaly. Bylo snahou postupovat ta, aby byly co nejpodobnější podmíny, jao u předchozí varianty. Byl dán průměr přívodního potrubí a hledaly se veliosti poloos elipsy a počet otvorů, terý by měl být vzhledem veliostem poloos podobný jao u varianty s ruhovými otvory: d 0,106 m / a x m / b x m / N x nozzle nozzle el, max 9. AXIÁLNÍ TRYSKA Koncept axiální trysy je odlišný viz apitola. Proto je nutné si nejprve zvolit hodnoty, teré je vhodné pevně zadat. Výpočet záleží na geometrii. V tomto případě vychází výpočet z následujícího schématu. Obr. 9: Schéma axiální trysy 10. VÝPOČET AXIÁLNÍ TRYSKY Výpočet do jisté míry opíruje předchozí varianty s radiální trysou. Nutné je vša zmínit, že většina tohoto výpočtu vychází z nejjednodušší geometrie, apliace osinovy věty a použití podobnosti trojúhelníu. Díy těmto znalostem je pa poměrně snadné vypočíst celovou teplosměnnou plochu paprsu ondenzátu Cel ts, plocha m a následně Pa. p z i tlaovou ztrátu 11. OPTIMALIZACE ŘEŠENÍ S AXIÁLNÍ TRYSKOU V následující apitole je snahou najít řešení, při terém bude dosaženo co největší celové teplosměnné plochy, při dodržení všech zadaných orajových podmíne. Výsledné řešení by mělo být možné porovnat s předchozími variantami s radiální trysou, proto bude pevně zvolena hodnota vnitřního průměru vstupního potrubí ondenzátu d 0, 106 m, taže hlavním proměnnou bude šířa mezery t nozzle m. Úhel slonu užele trysy z Obr. 9 nebude mít vliv vzhledem e onstručnímu provedení, protože při změně úhlu se poměrově změní i ostatní rozměry, teré jsou s tímto úhlem provázány, ta zůstává teplosměnná plocha onstantní. Mění se pouze vzdálenost dopadu ondenzátu na vestavbu h 1 m a prodloužení vestavby h m a tyto rozměry nejsou předmětem analýzy, proto nebudou při optimalizaci figurovat. 9

10 11.1. Optimalizace šířy mezery Šířa mezery (trysy) m t nozzle rozhoduje o tloušťce paprsu ondenzátu a taé o veliosti teplosměnné plochy. Níže uvedený graf uazuje závislost rychlosti ondenzátu na výstupu z trysy w m / s a průtou ondenzátu m, th t / h. Tento graf dále říá, že s rostoucím průtoem ondenzátu roste taé rychlost ondenzátu na výstupu z trysy. Ja je vidět z grafu, ta orajovým podmínám vyhovuje štěrbina o minimální veliosti t nozzle 5, 7 mm Kontrola tlaové ztráty Obr. 10: Graf optimalizace šířy mezery Rychlost ondenzátu na výstupu z tryse w m / s ondenzátu (110 %) ta velá, aby tlaová ztráta na trysce nepřeročila p z 0, 5 bar musí být při maximálním průtou. Na grafu jsou vidět vybrané rozměry štěrbiny, teré tuto podmínu splňují. Je z něj patrné, t nozzle 5 mm, avša z předchozí optimalizace že tlaové ztrátě vyhovuje i šířa mezery je známo, že tento rozměr nevyhovuje jiné zadané orajové podmínce. Závěrem této optimalizace, resp. ontroly je ověření toho, že nalezené rozměrové t nozzle 0,0057 m 5, 7 mm splňuje i poslední zadanou orajovou provedení mezery podmínu. Při maximálním průtou 110 % je tlaová ztráta na trysce p z 0, 3497 bar. Obr. 11: Graf ontroly tlaové ztráty 10

11 1. POROVNÁNÍ AXIÁLNÍ TRYSKY A VARIANT RADIÁLNÍ TRYSKY V následující apitole jsou vyhodnoceny varianty řešení pro axiální a radiální trysu. Snahou bylo, vytvořit taové onstruční provedení, terý by zaručovalo co největší teplosměnnou plochu Cel ts, plocha m při dodržení zadaných orajových podmíne. V níže uvedené tabulce jsou vypsány záladní zvolené, vypočítané a optimalizované parametry pro co nejpodobnější hodnoty charateristicého rozměru otvoru potrubí i trysy. Nárůst rychlosti v axiální trysce je oproti radiální trysce přibližně dvarát větší a to se projevuje i ve značném nárůstu tlaové ztráty na trysce. Co se týče teplosměnné plochy, ta ta je při dodržení co nejpodobnějších podmíne u všech variant menší než u trysy axiální. Proto bude výhodnější řešení použití axiální trysy. Tab. 1: Tabula výsledných hodnot pro jednotlivé varianty výpočtu 11

12 ZÁVĚR V tomto článu, terý odazuje na technicou zprávu dodanou pro MPS Gradior, jsem se snažil nalézt optimální řešení vstřiování ondenzátu do odplyňováu pro modelový nominální průto ondenzátu 50 t/h při regulačním rozsahu 30 % až 110 % nominálního průtou. Dále jsem byl omezen rychlostními orajovými podmínami, teré jsem musel dodržet. Pro tento úol jsem si zvolil tlaové a teplotní parametry a umístil jsem odplyňová do onrétního místa tepelného cylu, tj. odplyňová napájecí vody umístěný nad napájecí nádrží. K odplynění vody jsem si určil odběrovou páru z turbíny či jiného tepelného zdroje o zvolených parametrech. Nejprve jsem popsal něolia záladními údaji a schématy dva záladní systémy vstřiování vody do odplyňováu a to axiální a radiální trysu. Dále jsem uvedl postup a první přiblížení výpočtu pro radiální trysu s otvory ruhového průřezu. Samotný výpočet jsem prováděl pomocí programu EES a do technicé zprávy jsem uváděl především výstupy tohoto výpočtu s obecným nastíněním výpočtu. Dalším roem jsem postoupil optimalizaci řešení radiální trysy s otvory ruhového průřezu, ta abych dodržel zadané podmíny a zísal co největší teplosměnnou plochu pro dané parametry. V další apitole jsem počítal radiální trysu s elipsovitými otvory. Jeliož byl výpočet velice podobný, jao u předchozí varianty, ta jsem do technicé zprávy uvedl pouze hlavní rozdíly. V následující apitole jsem se věnoval optimalizaci radiální trysy s elipsovitými otvory. Kvůli větší volnosti při volbě charateristicého rozměru trysy jsem se zde snažil co nejvíce připodobnit rozměry otvorů, ta abych zísal relevantní údaje pro porovnání. Následovalo porovnání variant radiální trysy. Zjistil jsem, že vešeré parametry byly téměř totožné. Tím se potvrdila moje snaha sblížit tyto dvě varianty, ale to co mě zajímalo nejvíce, je celová teplosměnná plocha, terá je větší u elipsovitých otvorů. Každopádně jsem zde vznesl názor, že je nutné přihlédnout taé náročnosti výroby elipsovitých otvorů a to ja po technologicé ta po eonomicé stránce. Nyní jsem provedl předběžnou úvahu a návrh onstručního řešení příslušné axiální trysy. Zde totiž velice záleží na tvaru trysy, řešení užele i štěrbiny samotné trysy. Svou volbu jsem podložil přiloženými schématy. Díy této volbě jsem si podstatně ulehčil následující výpočet. V následující apitole jsem prováděl samotné první přiblížení výpočtu pro axiální trysu. Zde bych zdůraznil především to, že se jedná o zjednodušený výpočet bez vlivu deformace paprsu gravitací či proudem páry. Dále bych zde podotl detailní výpočet teplosměnné plochy. Tento výpočet jsem provedl díy geometricému návrhu trysy, terý jsem si zadal v předešlé apitole. Vzhledem tomuto uspořádání se při změně úhlu slonu užele trysy 45 poměrově přepočítaly všechny ostatní parametry ta, že celová teplosměnná plocha zůstala onstantní, což usnadnilo optimalizaci. Dále bych zde ještě zmínil vzdálenost dopadu ondenzátu na vestavbu h 1 m. Tento rozměr je důležitý vzhledem veliosti vestavby. Čím větší je úhel tím větší je h 1 m. Co se týče prodloužení vestavby h m z důvodu zabránění ostřiu stěn odplyňováu a srovnání proudu před vtoem na asády, ta jsem tento rozměr volbou nastavil jao 1/3 h 1 m a opět se jeho veliost automaticy mění se změnou úhlu. 1

13 V předposlední apitole následovala optimalizace axiální trysy ta, aby vznilé řešení mělo co největší teplosměnnou plochu, ale současně aby bylo co nejpodobnější variantám s radiální trysou a to opět vůli relevantním údajům pro porovnání. Záladním optimalizačním parametrem byla šířa mezery t nozzle m, jejíž minimální hodnotu jsem nastavil pevně ta, abych dodržel zadané orajové podmíny. V poslední apitole jsem provedl finální porovnání všech vypočtených a optimalizovaných variant. Nebudu li tedy přihlížet eonomicým a technologicým aspetům a zvážím li taé zjednodušení výpočtu bez vlivu gravitace a proudu páry na vznilé paprsy ondenzátu, ta zísám toto nejlepší provedení pro zvolené tlaové, teplotní, průtoové a rozměrové parametry: Potrubí: TR ϕ 114 x 4 ČSN o Vnitřní průměr přívodního potrubí ondenzátu d 106 mm Trysa: t nozzle 5 mm o Šířa mezery trysy o Úhel slonu užele trysy 45 Rychlosti: o Rychlost ondenzátu na vstupu do odplyň. při maximálním průtou průtou w 0 1,869 m / s o Rychlost ondenzátu na výstupu z tryse při minimálním průtou w,37 m / s o Rychlost ondenzátu na výstupu z tryse při nominálním průtou w 7,9 m / s o Rychlost ondenzátu na výstupu z tryse při maximálním průtou w 8,69 m / s Tlaová ztráta při maximálním průtou: p z 0, 3497 bar Celová teplosměnná plocha: Cel, m Výřez tabuly výsledného řešení: ts, plocha, el 61 13

14 Poděování Příspěve byl realizován za finančního přispění Evropsé unie v rámci projetu Partnerství v oblasti energetiy, č. projetu: CZ.1.07/.4.00/ Literatura [1] LEINVEBER, J., ŘASA, J., VÁVRA, P. Strojnicé tabuly. 3. Vydání. Praha: Scientia, s. ISBN [] WÜNCH, J. Tlaové termicé odplynováy Napájecí vody pro parní otle: Určeno onstrutérům odplynováů, projetantům a technicým ádrům v eletrárensých a otelních provozech i průmyslu. 1. Vydání. Praha: SNTL, s. CONTRIBUTION TITLE IN ENGLISH Keywords Deaerator, axial nozzle, radial nozzle, pressure drop, flow velocity, heat exchanging surface, condensate, EES, optimalization. Summary This article is based on the technical report processing issues injecting of condensate into thermal deaerator of the feed water. Deaeration is a process that protects the piping system of the boiler against intense oxygen corrosion. The report analyzes the injection by using axial and radial nozzles. Finding the optimal solution with respect to the maximum heat exchanging surface rays of condensate in compliance with a specified boundary conditions of temperature, pressure and flow parameters. 14