KOMPARATIVNÍ ANALÝZA SYSTÉMU SOCIÁLNÍCH BENEFITŮ V OBDOBÍ NEZAMĚSTNANOSTI VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU

Transkript

1 KOMPARATIVNÍ ANALÝZA SYSTÉMU SOCIÁLNÍCH BENEFITŮ V OBDOBÍ NEZAMĚSTNANOSTI VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Mihl Tvroň 1. Teoretiko-metoologiká výhoisk Systém soiálníh enefitů v ooí nezměstnnosti (UB unemployment enefits) přestvuje společně s legisltivní ohrnou změstnnosti (EPL) v směry ohrny prujííh proti riziku ztráty změstnání. Ztímo EPL hrání převážně provní sílu, která je změstnná nevyvolá expliitně žáné ňové řemeno, UB poskytují pojištění většímu množství provní síly jsou finnovány příjmy získnými prostřenitvím znění práe. V rámi zemí Evropské unie existují různé komine těhto vou instituionálníh spektů (viz Boeri Cone-Ruiz Glsso, 2004). Většin nároníh legisltiv uprvujííh pomínky poskytování těhto popor je striktní v jené olsti: po určité oě trvání nezměstnnosti jsou nezměstnní uhzeči o prái nueni keptovt jkoukoliv prái, ez ohleu n vzělání či pltové požvky, požvky n geogrfikou moilitu jsou pk již méně ovyklé (viz Gru, 2000). Důvoy pro existeni UB jsou násleujíí: 1 proměnlivost příjmu prujííh jejih roinného mjetku nemůže ýt plně nhrzen preventivním spořením n horší čsy z ůvou prosté krátkozrkosti. UB jsou hápny jko prostřeek ke snížení této proměnlivosti; UB mohou zlepšit loki práe tím, že umožní prujíím vyčkt n výhonější níku provního míst (vzhleem k jejih kvlifikčním znlostem); nezměstnní ptří k nejhuším skupinám oyvtelstv UB mohou zránit mrkntnímu propu elkové spotřey, který y mohl způsoit nerovnováhu v ekonomie; ve speifikýh přípeh msivního propouštění ěhem přizpůsoovího proesu může určitá form UB snížit rezisteni prujííh k náklům potřenýh n restrukturlizi neo usnnění přehou. Důvoy proti existeni UB jsou násleujíí: 2 skutečnost, že je člověk nezměstnný, není sm o soě školivá (npř. s porovnáním s vážnou nemoí či trvlým zrněním); určitá část provní síly se může vyhnout nezměstnnosti tk, že sníží své mzové požvky; UB mohou vytlčovt soukromé úspory. Někteří utoři se omnívjí, že čím elší je o trvání poskytování popory v nezměstnnosti, tím elší je o trvání nezměstnnosti. 3 Jk uváějí Blnhr Wolfers (1999), růst nezměstnnosti se projevuje čstěji elší oou trvání nezměstnnosti než vyššími toky z ktegorie nezměstnnýh o ktegorie změstnnýh zpět. Poku uhzeč o změstnání zůstne nezměstnným příliš louho, může 1 Tznntos Rois (1998, str. 5). 2 Tznntos Rois (1998, str. 5). 3 Jkmn Lyr Nikell (1996, str. 1). 66

2 NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ OBZOR uď přestt hlet prái, neo může ztrtit své kvlifikční ovenosti znlosti. Mimo to, firmy mohou povžovt tkového uhzeče z riskntního uou se jej zráht změstnt, ož v opčném gru může vyvolt neohotu louhooě nezměstnné osoy hlet prái. Tím, že louhooě nezměstnní přestnou ktivně hlet prái, se pro formování mez stávjí irelevntními. Firmy si jih nevšímjí nezhrnují je o níky provní síly. K tomu musíme připočíst i fkt, že z konkureni n trhu práe je nepovžuje ni změstnná provní síl (stávjí se z nih tzv. outsieři). Tlk nezměstnnosti n pokles mez nezměstnnost jko tková tím páem přetrvávjí. Štěřejší systém soiálníh ávek zvyšuje nezměstnnost ve vou směreh. Prvním směrem je nižší intenzit hleání provního míst, n ož se změřuje většin mikroekonomikýh empirikýh stuií. Druhým směrem je efekt vyjenné mzy n né úrovni nezměstnnosti. Jejih komine zvyšuje ou trvání nezměstnnosti impliitně i úroveň nezměstnnosti (viz Blnhr Wolfers, 1999). Vyšší popor v nezměstnnosti elší o jejího trvání reukuje mezeru mezi příjmy z provní činnosti trnsfery, ož zároveň snižuje motivi omáností provt. Nezměstnní jsou víe vyírví při hleání provního míst mehnismus přehou z nezměstnnosti o změstnnosti je méně efektivní.jkmile nví klesne strh ze ztráty změstnání, stoupne tlk n zvýšení mez. Kromě těhto negtivníh opů lze popst i pozitivní opy výše popory v nezměstnnosti élky jejího poskytování - růst těhto ávek může zvýšit snhu pro kumuli liského kpitálu. S tím, jk se prolužuje o hleání práe, zvyšuje se i možnost nlezení opovíjíí provní pozie. Být součástí změstnné provní síly se může tké stát prerekvizitou pro přiznání těhto enefitů v přípě ztráty změstnání. Negtivní ůsleky štěrého systému soiálníh ávek mohou ýt kompenzovány ktivní politikou trhu práe (poku jsou ávky čsově omezeny jsou stnoveny pomínky, jko je npř. ohot nezměstnnýh se rekvlifikovt ). 4 Jk tvrí Jkmn Lyr Nikell (1996), soiální ávky fungují skrze vojí mehnismus i) reukují strh z nezměstnnosti přímo tk zvyšují tlk oorů n zvyšování mez; ii) snižují účinnost nplňování novýh provníh míst nezměstnnými, ož poněuje změstnvtele ke zvyšování mez. Dávky tktéž reukují konkureni, které čelí nově příhozí nezměstnní při hleání práe, ož zse poněuje oory k tlku n vyšší mzy. Druhou imenzí popor v nezměstnnosti je o jejih trvání. Jk je uveeno výše, čím elší je o jejího poskytování, tím elší je o trvání louhooé nezměstnnosti. Srpett (1996) ošel k závěru, že vysoká úroveň popory v nezměstnnosti vee k vysoké úrovni nezměstnnosti tktéž reukuje ryhlost přizpůsoení trhu práe exogennímu šoku. Nikell Nunzit Ohel Quintini (2001) poukzují n přímé ovlivnění systému popory v nezměstnnosti (zejmén snnosti neo tké pohotovosti zplňování volnýh míst nezměstnnými), přičemž proměnnými v rámi systému popory v nezměstnnosti jsou výše těhto popor, jejih pokrytí élk v neposlení řě tké mír striktnosti, z které systém operuje. 4 Borghijs Poek, vn (2001, str. 7). 67

3 2. Komprtivní nlýz Mezinároní srovnání tohoto instituionálního spektu je velmi otížné, to z toho ůvou, že v žáném státě neexistuje jen úroveň popory nezměstnnosti. T je zprvil oplňován elou řou soiálníh ávek. Jenotlivé systémy popor v nezměstnnosti v členskýh zemíh EU zohleňují speifiké osoní roinné hrkteristiky nezměstnného, jeho přehozí provní historii.státy rovněž upltňují rozílné systémy pojištění v nezměstnnosti soiální pomoi. Zpomenout nesmíme ni n olišné hápání vzthu systému popory v nezměstnnosti systému soiálníh ávek ke znění. OECD z účelem možnosti mezinároního srovnání jenotlivýh systému popor v nezměstnnosti s ním spojeným systémem soiálníh ávek vytvořil inikátor nhrzoví poměr (replement rte), který uává vzth příjmů ze změstnání potenionálníh příjmů v přípě ztráty změstnání. Tto veličin se počítá jko poíl, ož znmená, že čím je tento poměr ližší jené, tím méně se liší příjmy lií ez práe o těh, kteří prují. OECD rozlišuje vě úrovně nhrzovího poměru: hruý nhrzoví poměr (gross replement rte), který se vypočte jko poíl nárokovné ávky pře zněním vůči přehozímu výělku ze změstnání pře zněním. Tento poměr tey není očištěn o efekty znění; čistý nhrzoví poměr (net replement rte), který se vypočte jko poíl čistého přijmu (po znění) nezměstnného vůči přehozímu výělku po znění. Nutno poznment, že výpočty OECD nejsou zloženy n prostýh ritmetikýh průměreh všeh nhrzovíh poměrů, nýrž jsou zloženy n lterntivním přístupu, který přikláá váhu tké n ktuální emogrfiké složení společnosti, roinné poměry élku trvání nezměstnnosti, to v kžé zemi v kžém roe. Z přehozího výklu je zřejmé, že hruý nhrzoví poměr není očištěn o znění. Z toho plyne fkt, že čistý nhrzoví poměr je vyšší než hruý nhrzoví poměr, to z těhto ůvoů: ve většině zemí EU jsou soiální ávky popor v nezměstnnosti vyjmuty z povinnýh ovoů změstnne o systému soiálního zrvotního pojištění. progresivit ňového systému zjišťuje, že průměrné znění enefitů je nižší než průměrné znění příjmů ze změstnání. Poku je čistý příjem nezměstnného jeho roiny vysoký ve vzthu k příjmům, které y mohl získt ze změstnání, tj. čistý nhrzoví poměr je vysoký, pk hovoříme o tzv. psti nezměstnnosti - vysoké soiální enefity mohou reukovt motivi nezměstnnýh provt. Toto se týká zejmén nízkopříjmovýh skupin. Metoologie OECD počítá elkovou výši nárokovnýh ávek, respektive nhrzovíh poměrů nezměstnné osoy, pro několik ukázkovýh přípů: 5 tři různé úrovně trvání nezměstnnosti pro osou se záznmem přehozího změstnání: pro první rok; ruhý třetí rok; čtvrtý pátý rok trvání nezměstnnosti. tři možné situe příjmu roinného stvu: svooná oso, oso v mnželském svzku s příjmově závislým prtnerem oso v mnželském svzku se změstnným prtnerem. 5 Mrtin (1996). 68

4 NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ OBZOR vě rozílné úrovně přehozíh příjmů: vě třetiny průměrné úrovně průměrné příjmy. Orázek 1: Vývoj hruýh nhrzovíh poměrů v EU-15 v leteh Zroj: OECD: Tx-Benefit Moels, Výše uveený grf ilustruje vývoj v této olsti ěhem let 1961 ž 2003 v Evropské unii (15 členskýh států). Je o nevážený průměr těhto 15 zemí. Z grfu je ptrné, že se úroveň ávek z sleovné ooí víe než zvojnásoil. Druhým trenem, který už z grfu vyčíst nelze, je poměrně signifikntní konvergene jenotlivýh zemí v úrovni vypláenýh ávek. Tulk 1: Výje n soiální ohrnu její jenotlivé složky (v %) výje z toho jenotlivé položky (v % z elkovýh náklů) n soiální nemoenská zrvotně roiny ohrnu ůhoi zrvotní nezměstnní postižení ěti (HDP) péče ylení soiálně slí jeini Belgie 28,3 44,5 27,0 6,6 7,8 12,4 1,7 Česko 19,8 41,3 35,6 8,2 7,5 3,9 3,5 Dánsko 30,0 37,2 20,5 13,5 13,2 9,8 5,7 Němeko 29,1 42,9 27,8 7,8 10,5 8,6 2,5 Špnělsko 19,2 43,8 30,7 7,4 3,0 13,3 1,7 Frnie 29,1 43,3 30,5 4,8 9,0 7,9 4,5 Irsko 15,8 23,2 41,8 5,1 16,0 8,4 5,6 Itálie 25,4 61,8 25,7 6,4 4,1 1,8 0,2 Mďrsko 21,0 41,3 29,7 10,3 13,0 2,8 2,9 Nizozemí 26,3 40,3 31,4 11,1 4,9 6,2 6,2 Rkousko 28,6 48,2 24,8 8,6 10,8 6,0 1,7 Polsko 21,3 58,5 20,5 12,2 4,7 4,0 0,2 Portuglsko 22,6 46,2 28,8 11,5 6,5 5,5 1,6 Slovensko 17,8 39,4 32,8 8,9 8,3 5,8 4,9 Finsko 26,1 37,0 25,1 13,3 11,5 9,9 3,3 Švésko 32,3 40,1 26,3 14,2 9,5 5,9 4,0 Velká Británie 25,9 44,9 29,6 9,4 6,9 2,7 6,5 Řeko 25,4 50,8 26,5 5,1 7,3 5,7 4,6 Zroj: EU Integrtion seen through sttistis: 2006 Eition Tulk 1 ilustruje pojetí soiální politiky v jenotlivýh zemíh EU. Dle očekávání je největší poíl soiálníh výjů jko poílu n HDP ve skninávskýh zemíh v zemíh 69

5 kontinentální Evropy. Výrzně nižší honoty utor přepoklál u nglosskýh zemí. Ztímo Irsko očekávání potvrilo, tk u Velké Británie yly zjištěny honoty, které se svou výší velmi líží honotám výše uveenýh skupin zemí. Nopk u zemí V-4 utor přepoklál vyšší honoty, které y se měly lížit honotám osttníh zemí kontinentální Evropy. Empiriky zjištěné honoty toto očekávání le nepotvrily země V-4 oshují výrzně nižšíh honot (zejmén Česko Slovensko) než všehny osttní země. Tké soiální výje jižního kříl EU jsou nižší než v přípě skninávskýh zemí, le rozíl již není tk mrkntní. Jenotlivé položky jsou pk tké u jenotlivýh zemí rozílné (viz tulk). Násleujíí tulk přestvuje zroje t pro tvoru n-úhelníků, které jsou součástí přílohy. Autor se omnívá, že pro lepší vyjáření rozílnýh koneptů je vhonější grfiká poo z tímto účelem zkonstruovl čtyřúhelník. Tulk 2: Záklní ukztele systému soiálníh enefitů ěhem trvání nezměstnnosti élk poskytování popory v nezměstnnosti výše čistého nhrzovího poměru v počáteční fázi nezměstnnosti (v % přehozí výše čistého nhrzovího poměru po 5 leteh nezměstnnosti výje n nezměstnnost (v % z elkovýh výjů n soiální ohrnu) čisté mzy) Belgie ez limitu ,4 Rkousko ,0 Dánsko ,8 Finsko ,9 Frnie ,9 Němeko ,6 Irsko ,4 Itálie ,8 Nizozemí ,2 Řeko ,7 Portuglsko ,5 Špnělsko ,3 Švésko ,9 Velká Británie ,7 Česko ,9 Mďrsko ,8 Polsko ,0 Slovensko ,8 Zroj: OECD Employment Outlook

6 NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ OBZOR Orázek 2: Konepe čtyřúhelníku pro systém popory v nezměstnnosti Konepe n-úhelníku: n-úhelník má čtyři osy směr šipek nznčuje směr rostouíh honot n jenotlivýh osáh. Os přestvuje élku poskytování popory v nezměstnnosti (PN) v týneh, mximální honot této osy je 50 týnů, os výši čistého nhrzovího poměru v proenteh přehozí čisté mzy, mximální honot této osy činí 100, os poíl výjů n nezměstnnost (v % z elkovýh výjů n soiální ohrnu) mximální honot této osy je 20 konečně os přestvuje čistý nhrzoví poměr po pěti leteh nezměstnnosti v proenteh přehozí čisté mzy, mximální honot n této ose je 100. Určit pro ekonomiku nejoptimálnější tvr čtyřúhelníku je nesmírně otížnou záležitostí, utor se omnívá, že není možné určit univerzální tvr, protože kžá ekonomik má rozílné historiko-ekonomiké zkušenosti, niméně poku ueme násleovt oporučení OECD, optimální tvr se nám přei jen lespoň z části zčne rýsovt. Již v roe 1994 oporučení osžená v OECD Jo Strtegy reflektovl skutečnosti zjištěné oornou literturou vysoká popor v nezměstnnosti, která je poskytován louhooě, má nepříznivé účiny n fungování trhu práe. N ruhé strně Jo Strtegy nijk nezpohyňuje nutnost určité finnční stility po ou hleání nového provního míst. Uhzeč o změstnání má tk možnost njít si optimální provní místo, ož y ez finnční popory státu ylo velmi otížné. I z tohoto ůvou OECD neníl žáná oporučení týkjíí se optimální élky poskytování PN. Jistá oporučení pro tuto olst fungování trhu práe le přee jen poskytl vláy y měly vyhonotit své soiální politiky ve tom smyslu, z nejsou příliš štěré z y neměly ýt reukovány. Bylo tktéž oporučeno, y vláy přehonotily pomínky pro vypláení PN tké upltnění politiky vyplení PN spojené s ktivním hleáním nového provního míst. První skupinu zemí tvoří vě vojie se signifikntně rozílným pojetím systému soiálního zrvotního zezpečení (SSZP). První vojii tvoří Dánsko Belgie, které jsou hrkteristiké velmi louhým poskytováním popory v nezměstnnosti (PN) - Belgie okone upltňuje neomezenou ou. Vysoká je tké nejen výše počátečního nhrzovího poměru (přes 60 %), le i výše čistého nhrzovího poměru po 5 leteh nezměstnnosti. Poíl výjů n nezměstnnost je u těhto zemí tktéž vysoký. Druhou skupinu zemí tvoří Itálie Řeko, které svým pojetím SSZP přestvují opčný pól, tj. krátká o poskytování PN, výrzně nižší čistý nhrzoví poměr po pěti leteh nezměstnnosti tké nízký poíl výjů n nezměstnnost. Země V-4 mjí pooný tvr čtyřúhelníku, který y se l popst tkto o poskytování PN je krátká, výje n nezměstnnost jsou oproti průměru poloviční jk počáteční čistý 71

7 nhrzoví poměr, tk jeho výše po 5 leteh nezměstnnosti je nižší než průměr, le rozíl již není tk výrzný jko u přehozího ukztele. Slovensko ze zemí V-4 vykzuje nejvyšší výje n nezměstnnost (5,8%), které le i tk jsou mírně po průměrem. Pooný tvr čtyřúhelníku jko země V-4 má i lší skupin zemí Rkousko, Velká Británie, Němeko. I tyto země se vyznčují krátkou oou poskytování PN, čistý nhrzoví poměr v počáteční fázi nezměstnnosti se příliš neliší o toho po pěti leteh nezměstnnosti. Nejméně z elkovýh soiálníh výjů plyne n nezměstnnost ve Velké Británii, násleovné Rkouskem. V Němeku Irsku již tyto výje přestvují nprůměr. Finsko Švésko, stejně jko Dánsko, přestvují země s louhou oou poskytování PN vysokou honotou čistého nhrzovího poměru v oou sleovnýh ooíh. Výše čistého nhrzovího poměru je nejvyšší ze všeh zemí v Portuglsku (83%), Špnělsko zse ze svýh soiálníh výjů poskytuje největší íl (13,3%) n nezměstnnost. Všehny tyto čtyři země mjí plohu čtyřúhelníku větší než průměr. Poslení vě země (Nizozemí Frnie) se pohyují ve všeh sleovnýh ukztelíh n průměru (z průměru vyočuje honot čistého nhrzovího poměru, která je vyšší než průměr). Poku se poíváme n Orázek 3, který přestvuje průměry oou sleovnýh skupin EU-13 (ez Luemursk Belgie) zemí V-4, tk zjistíme, že průměrné honoty ruhé skupiny jsou n všeh osáh nižší než v přípě první skupiny. Nejvýrznější rozíl připá n ou poskytování počáteční popory v nezměstnnosti, která je u zemí EU-13 víe než vojnásoná. Druhý nejmrkntnější rozíl spočívá v poílu výjů n nezměstnnost n elkovýh výjíh soiální ohrny, ky je tento poíl u zemí EU-13 vůči V-4 téměř vojnásoný. Orázek 3: Soiální systém v zemíh V-4 vs. EU-13 V-4 vs. EU-13 Kromě solutníh čísel je zjímvé sleovt vývoj reforem soiálního systému v jenotlivýh zemíh. Násleujíí tulk shrnuje vývoj reformního úsilí ve sleovnýh zemíh, to n záklě oporučení OECD. Největší pokroky yly zznmenány v olsti štěrosti systému, přesněji té části, která umožňuje nezměstnnýmpoírjíím soiální ávky v omezené míře provt. Tento krok yl vyvolán jk snhou o snížení výjů, tk uržením provní morálky 72

8 NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ OBZOR nezměstnnýh. Druhým nejvíe prktikovným oporučením se stl snh o ostrnění emotive nezměstnnýh znovu provt. V lšíh olsteh již jenotlivé země upltňovly oporučení OECD poměrně rozílně. Tulk 3: Reformy soiálního systému v zemíh EU USA le oporučení OECD štěrost systému lší pomínky systému e f g h I Belgie Dánsko Finsko (+;-) Frnie Irsko Itálie X C Němeko (+;-) + + Nizozemí Portuglsko + + Rkousko (+;-) Řeko + + Špnělsko Švésko (+;-) Velká Británie + + ČR (+;-) Mďrsko Polsko + (+;-) Slovensko USA X D X D Poznámk: =výše ávek; =élk trvání; =možnost práe ěhem poskytování ávek; =pomínky poskytování ávek při vzělávání; e=pomínky kvlifikování se; f=čekí o; g=nízká provní motive nezměstnnýh; h=vznik neo posílení shémt soiálního pojištění; i=omezení pro znovu kvlifikování se. +: Reformy násleujíí oporučení OECD Jos Strtegy; -: Reformy opčného směru než oporučení OECD Jos Strtegy; (+;-): Reformy jejihž jenotlivé části jou v oou směreh; XC: rozšíření záklníh ávek XD: omezení pro mjetné příjeme Zroj: OECD Employment Outlook 2006 S prolemtikou systému soiálníh enefitů úze souvisí i elkové nstvení soiálního systému v zemíh EU. Ztím neexistuje jenotný moel soiálního státu. Reálnou se nejeví ni možnost násleovt sie výkonnější, le pro mnohé Evropny příliš iniviuální soiálně nesprvelivý systém USA. V součsnosti vele see existuje ř soiálníh moelů. Cílem, který je uveen i v Lisonské strtegii, je vytvořit tkový systém, který y oshovl to nejlepší o kžého. Z čeho lze tey vyírt? 6 kontinentální moel je zložen n všeoeném omítnutí poneht trhy práe vlivu tržníh sil. Nejlépe je tento moel možno popst n situi Rkousk, Belgie, Frnie Němek. Oory ze mjí velký vliv jk n utváření pomínek trhu práe, tk i v mngementu firem, 6 Blwin Wyplosh (2004). 73

9 čkoliv jejih členská zákln je poměrně slá. Legisltiv trhu práe je priori změřen n změstnnost, ož přestvuje zejmén silné snke v přípě porušení, vysoká minimální mz štěré změstnneké výhoy. Výslekem je pk poměrně nízká úroveň změstnnosti nopk vysoká úroveň louhooé nezměstnnosti. severský moel nízí nejvíe rozvinutý systém lhoytu n světě. V těhto zemíh převžují vysoké ně, které umožňují finnování širokýh vysoe kvlitníh veřejnýh služe. Trh práe je pk kominí štěrosti přísnosti. Npříkl ve Švésku je popor v nezměstnnosti jen z nejvyššíh, le je poskytován po omezenou ou, y motivovl nezměstnné k ktivnímu hleání práe. Severské země jsou tké hluoe spojeny s příjmovou rovností. Vysoký stupeň rovnosti je osáhnut kominí pltové komprese silně progresivního znění. nglosský moel mír nezměstnnosti je jen z nejnižšíh v EU, mír změstnnosti je jen z nejvyššíh. Ovšem součsně existují vysoké soiální nerovnosti veřejné služy jsou jeny z nejhoršíh v Evropě. Poměrně neávno zčl Velká Británie experimentovt s novou ktivní politikou změstnnosti. Společně se skninávskými zeměmi je v čele výzkumu novýh instituí trhu práe jko nástroje jemnějšího vylďování rovnováhy mezi ekonomikou efektivností soiální kohezí. moel jižní Evropy (Řeko, Itálie, Špnělsko Portuglsko). Tyto státy přijly soiální stát mnohem pozěji než přehozí státy. Soiální ohrn je pole toho nižší s reltivně nízkou poporou v nezměstnnosti. N ruhé strně má tento moel trii velmi přísné ohrny změstnnosti. Tento moel ává omezený ůrz n mzovou rovnost, místo toho spoléhá n stále živou trii sílení příjmů v rámi rozvětvené roiny, zvláště pk mezi roiči ětmi. Závěr Tento článek se zývl nlýzou systému popory v nezměstnnosti systémem soiálníh ávek v zemíh EU. Limitujíím fktorem této nlýzy je rozsh příspěvku, který neumožňuje kompletní nlýzu, která y zel jistě ez prolémů čítl několik set stránek. Proto se utor soustřeil pouze n vyrné priální ukztele, kterým přikláá největší význm. OECD již o poloviny 90. let nejenže poukzovl n velkou štěrost soiálníh systémů v zemíh EU, ož smo seou nese velkou finnční zátěž pro veřejné finne, le tké přinesl elou řu oporučení. Doporučení v této olsti se zprvil změřují n zvýšení motive k prái nízkopříjmové skupiny nezměstnnýh. U této skupiny oshuje v ČR čistý nhrzoví poměr v rámi zemí EU průměrnýh honot. Smotné poskytování popory v nezměstnnosti je sie ve srovnání s osttními zeměmi EU poměrně krátké, le elá škál otečnýh soiálníh ávek činí tento systém velmi štěrým tuíž i emotivujíím. U většiny zemí sie ošlo ke zmírnění štěrosti vypláení popory v nezměstnnosti, le tyto úprvy yly velmi zrženlivé, tk i nále zůstávjí systémy popory v nezměstnnosti velmi štěré (zejmén země kontinentální Evropy). Nstvení systému vypláení soiálníh enefitů ěhem nezměstnnosti ve většině zemí opovíá elkového nstvení soiálního systému. Ztím neexistuje jenotný pohle n tuto prolemtiku njít nějké kompromisní řešení se jeví jko velký prolém. Autor se omnívá, že est k nlezení moelu, který y kominovl to nejlepší z kžého, není orou estou. Mohl y totiž vniknout moel trktivní n ppíře, le neproveitelný v prxi. Ztím je jsné jeno že situe není uržitelná reformy stávjííh moelů (zejmén kontinentálního) jsou nevyhnutelné. 74

10 NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ OBZOR Litertur [1] BALDWIN, R. WYPLOSZ, CH. (2004) The Eonomis of Europen Integrtion. MGrw-Hill ISBN [2] BLANCHARD, O. - WOLFERS, J. (1999) The Role of Shoks n Institutions in the Rise of Europen Unemployment: The Aggregte Eviene. NBER Working Pper No. 7282, 1999, 53s. Dostupné n [3] BOERI, T. - CONDE-RUIZ, J.I. - GALASSO, V. (2004) Cross-Skill Reistriution n Treoff etween Unemployment Benefits n Employment Protetion. IZA Disussion Pper No.1371, 2004,38s. Dostupné n p1371.pf. [4] BORGHIJS, A. VAN POECK, A. (2001) EMU n Lour Reform: Nees, Inentives n Relistions. 2001, 22 s. Dostupné n onnet.om/ontent/pl/twe/2001/ / /rt [5] GRUBB, D. (2000) Eligiility Criteri for Unemployment Benefits. OECD Eonomi Stuies No , 38s. Dostupné n [6] JACKMAN, R. LAYARD, R. NICKELL, S. (1996) Comting Unemployment: Is Flexiility Enough? Centre for Eonomi Performne, Lonon Shool of Eonomis n Politil Siene, 1996, 41 s. ISBN [7] MARTIN, J.P (1996) Mesures of Replement Rtes for the Purpose of Interntionl Comprison: A note. OECD Eonomi Stuies No , 17s. Dostupné n [8] NICKELL,S. NUNZIATA,L. OCHEL,W. QUINTINI.G (2001) The Beverige Curve, Unemployment n Wles in the OECD from 1960s to the 1990s. 65s. Dostupné n [9] OECD Employment Outlook Dostupné n [10] PISSARIDES, C. (1997) The Impt of Employment Tx Cuts on Unemployment n Wges: The Role of Unemployment Benefits n Tx Struture. Centre for Eonomi Performne,Disussion Pper No , 50 s. Dostupné n pus/ownlo/p0361.pf. [11] SCARPETTA, S. (1996) Assessing the Role of Lour Mrket Poliies n Institutionl Settings on Unemployment: A Cross-Country Stuy. OECD Eonomi Stuies No.26, 1996, 56s. ISBN [12] TZANNATOS, Z. RODDIS, S. (1998) Unemployment Benefits. Worl Bnk: Soil Protetion Disussion Pper Series. 1998, 44s. Dostupné n Summry The presente rtile refers to unemployment enefits within selete EU ountries. There hs een rise in enefit entitlements in most EU ountries over the pst 30 yers. The OECD reommentions fous on lowering the generosity of unemployment enefits, inresing the motivtion of low-inome workers who eme unemploye. For etter emonstrtion, the uthor of this rtile rete speifi unemployment enefits qurngle. For most ountries, the oneption of unemployment enefits mthes the whole soil system setting. However, there is no unifie view of soil system reforms. The uthor suggests tht retion of single soil system is not the right wy to solve the prolem of inonsonne in soil systems within the EU. 75

11 Příloh 1: Čtyřúhelníky pro vyrné členské země EU Dánsko Belgie* Řeko Itálie Česko Slovensko 76

12 NÁRODOHOSPODÁŘSKÝ OBZOR Polsko Mďrsko Rkousko Němeko Velká Británie Irsko 77

13 Finsko Švésko Špnělsko Portuglsko Nizozemí Frnie 78