Měření sil v osnovních nitích
|
|
- Blanka Vítková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Teorie tkaní Měření sil v osnovních nitích J. Dvořák
2 Měření sil v osnovních nitích Cíl semináře : změřit a vyhodnotit průběh sil v osnovních nitích v intervalu tkacího cyklu Obsah: 1/ definice pojmů -elastické síly, vnitřní statické účinky, kinematické buzení 2/ adjustovaná síla, buzení sil prošlupním mechanismem, přírazným mechanismem a pohybem svůrky 3/ měření sil v osnovních nitích na tkacím stroji ( vzduchový stroj Vera 220) 4/ analyza výsledků měření a vypracování protokolu
3 Měření sil v osnovních nitích Síly v nitích jsou vnitřní statické účinky. K jejich určení používáme metodu myšleného řezu.vektor síly je totožný s osou niti. Tahová elastická síla je při zanedbání ohybové tuhosti nitě jedinou vnitřní statickou silou. Hodnota síly rezultuje z Hookova zákona, je tedy přímo úměrná prodloužení nitě. Elastické vlastnosti nitě simulujeme pružinami s tuhostí C=E.S/l ( Nm -1 ) Obr.1 :Rovnováha vnějších a vnitřních sil ve vazném bodu Obr.2: nahrazení elasticity nitě pružinami Jednotlivé složky sil a jejich buzení : Na počátku tkaní je nutno seřídit-adjustovat- nominální hodnotu sil v osnovních nitích tak, aby se nit chovala jako pružné předepnuté těleso.v intervalu jednoho každého pracovního cyklu tkacího stroje je hodnota nominální adjustované- síly v osnovních nitích ovlivňována pohyby pracovních členů tkaninu formujících mechanismů. V případě adjustace sil a činnosti prošlupního a přírazného mechanismu je okamžitá délka nitě funkcí známých zdvihových závislostí regulátorů,tkacího listu a tkacího paprsku. Mluvíme o kinematickém buzení sil pohybem mechanismu. Totéž lze říci i v případě nuceně poháněné svůrky.v případě volně uložené svůrky je naopak poloha svůrkového válce odezvou na okamžitou rovnováhu sil osnovních nití.
4 Adjustace sil Adjustovanou sílu, (kterou ne úplně exaktně, ale výstižně,nazýváme předpětím osnovy), vyvoláme (vybudíme) v obecném případě rotačním pohybem osnovního nebo zbožového regulátoru, eventuálně obou s rozdílnou rychlostí nebo i smyslem otáčení. Současně s prodloužením nití tak můžeme seřídit i polohu čela tkaniny vůči úvrati trajektorie přírazného mechanismu resp přírazného pulzu. Hodnota adjustované síly musí zaručit minimální nenulovou sílu v niti po celý interval tkacího cyklu.dále je ovlivněna kompromisem mezi požadavkem na snížení deformací a oděru při tvorbě prošlupu a dosažení požadované přírazné síly Buzení sil prošlupem Zdvihová závislost tkacího listu a výpočet síly jako její funkce je teoreticky (pro případ pevné svůrky) uveden ve skriptech. Pro reálné mechanismy je výpočet obtížný a nepřesný, je nutno nahradit ho měřením. Tyto síly se při tvorbě tkaniny neuplatní, v prohozním intervalu nesmí dojít ke kontaktu útku s osnovou. Nitě jsou zbytečně namáhany, dochází k deformacím a oděru. Je nutné je snížit, kompenzovat pohybem svůrky. F = C. l = Hookův zákon E.S l. l
5 Přírazná síla Přírazná síla v intervalu přírazného pulzu formuje tkaninu. Touto silou je nutno překonat tkací odpor, působící proti vtlačování útku do tkaniny. Tkací odpor a přírazná síla, dle principu akce a reakce, mají shodnou velikost ale opačný smysl. V důsledku změn rovnováhy sil dochází ke změně polohy a deformacím obou systémů nití a tvorbě vazných bodů. Je potřeba vytvořit podmínky k dosažení potřebné hodnoty přírazné síly ( protažení osnovy, zkrácení tkaniny, poloha svůrky ). Přírazný pulz Výpočet přírazné síly je formálně jednoduchý, protože však neznáme velikost přírazného pulzu a protože hodnoty tuhostí osnovy a tkaniny jsou nepřesné a variabilní, je výpočet obtížný. Měření přírazné síly je ovšem též obtížné. Pro měření je potřeba zároveň určit sílu v osnově i ve tkanině. Měření sil osnovy tenzometrickým snimačem je jednoduché. Umístění snimače a následné měření sil ve tkanině je však obtížné. Proto se spokojujeme jen s měřením síly v osnově. V intervalu přírazného pulzu její průběh koresponduje s příraznou silou, jejíž hodnoty je však menší. Pozn.: Hodnoty přírazné síly a síly v osnovní niti by se shodovaly pouze v případě, že síla v tkanině je nulová. Tato situace je však pro tkaní nevhodná resp nepřípustná- bubnování tkaniny. Přírazná síla
6 Volná svůrka : Volná svůrka není členem mechanismu s definovanou zdvihovou závislostí, její pohyb je vybuzen elastickými silami nití. Okamžitá poloha svůrky je dána rovnicí rovnováhy všech působících sil. Její kompenzační schopnosti jsou velmi omezené viz skripta. Svůrka by se měla svou zadní polohou v přírazu (0 0 ) podílet na zajištění přírazného pulzu a svou přední polohou snížit síly při maximálně otevřeném prošlupu (180 0 ) Omezení efektu volné svůrky z hlediska technologie tkaní, z hlediska statického výpočtu tuhosti direkční pružiny a z hlediska dynamického chování ( rezonanční efekt) viz skripta. Stroj Vera není vybaven volnou svůrkou, její vlastnosti nebudeme dále zkoumat. Nuceně poháněná svůrkajejí zdvihová závislost je exaktně určena a pohyb realizován mechanismem, vyhovující kompenzační funkce je však omezená jen pro plátno.tkací stroj Vera je vybaven nuceně poháněnou svůrkou. Zdvihová závislost 4-kloubového aproximuje pohyb tkacích listů jen přibližně a jen pro plátnovou vazbu.
7 Složení superpozice- jednotlivých složek sil Typický příklad záznamu signálu tenzometrického snimače sil osnovní nitě
8 Cíle a smysl měření: Cílem měření je ověření verifikace- vztahů popisovaných exaktními modely a stanovení obtížně zjistitelných parametrů, sloužících jako vstupní data do výpočtů ( např. hodnoty tlumení, tření atd). Dalším cílem je zkoumání závislostí hodnot sil na vybraných parametrech tkacího procesu, textilního materiálu a tkacího stroje. Výsledný výstupní signál tenzometrického snímače je superpozicí signálů sil buzených jednotlivými mechanismy. Obsahuje statickou složku adjustačního předpětí, dynamickou složku sil buzených prošlupním mechanismem, dynamickou složku přírazného pulzu buzeného tkacím paprskem a dynamickou složku kompenzace sil polohou svůrky. Dynamické síly buzené v niti kinematicky považujeme za elastické, jejich amplituda je závislá pouze na velikosti zdvihu budících mechanismů, ne na jejich rychlosti a zrychlení. Nejsou tudíž závislé ani na úhlové rychlosti stroje. Výjimku tvoří volná silově buzená svůrka se svou amplitudově frekvenční charakteristikou. Její pohyb je naopak silně závislý na úhlové rychlosti tkacího stroje. Signál snímače je třeba analyzovat s cílem poznat jednotlivé složky a zkoumat závislosti hodnot jednotlivých sil na vybraných parametrech stroje a procesu.
9 Vybrané parametry : A/ textilní materiál ( osnova-tkanina) A1 / tuhost nití a tkaniny : má vliv na F P, na F 0, na vlastní frekvenci svůrky Ω A2 / jemnost útkových nití a dostava tkaniny : má vliv na tkací odpor R a F P B / parametry stroj B1/ zdvih tkacích listů : má vliv na maximální hodnotu F 0 B2/ zdvih nucené svůrky : má vliv na kompenzaci F 0 B3/ úhlová rychlost stroje : má vliv na rezonanční jev ω/ω B4/ tuhost direkční pružiny volné svůrky : má vliv na hodnotu kompenzace a vlastní frekvenci svůrky Měření závislosti sil v osnovních nitích na parametrech osnovy a tkaniny je v podmínkách laboratoře VUTS Liberec nerealizovatelné. Máme k dispozici jedinou osnovu, jejíž parametry měnit nelze. Rovněž máme k dispozici jediný stroj. Změny důležitých parametrů stroje jsou sice možné a pro praxi dostatečně flexibilní, v laboratoři však nefektivní. Disponibilní tkací stroj Vega je založen sklovláknitou osnovou. Vysoká tuhost osnovy, jemnost kapilár a způsob lubrikace neumožňují měnit optimální seřízení zdvihu listů a zdvihu nuceně poháněné svůrky bez negativních vlivů na kvalitu tkaní. Kromě toho některé závislosti sil na parametrech jsou dostatečně teoreticky definovány. Z těchto důvodů měření omezíme pouze na bod A2. Předmětem měření bude síla v osnovní niti, proměnným parametrem útková dostava tkaniny. Cílem je ověřit předpoklad, že hodnota tkacího odporu je funkcí útkové dostavy tkaniny a s rostoucí dostavou stoupá. (Z principu akce a reakce je velikost přírazné síly a tkacího odporu stejná. ) Naměřené hodnoty sil je třeba získat z několika tkacích cyklů a zpracovat regresní analýzou.
10 F S S silový polygon: tahová síla niti S ohybová síla nosníku F Měření sil v niti odporovým tenzometrickým snimačem Převod mechanické deformace y na elektrické napětí U ( Wheastonův můstek) + kompenzace vlivu teploty ( horní a dolní strana nosníku)
11 Zadání úlohy : Na základě analyzy datových souborů měření určete závislost maximální přírazné síly a maximální síly buzené prošlupem v závislosti na útkové dostavě. Protokol o měření 1/ klimatické podmínky v laboratoři ( T, p, relativní vlhkost) 2/ parametry textilně technologické : útek, osnova, tkanina 3/ popis tkacího stroje : systém, šíře, prošlupní zařízení, svůrka, regulátory, řízení 4/ vybrané parametry seřízení stroje ( mající vztah k měření sil v osnově) 5/ měřící aparatura : snimače, analyzátor, konfigurace přístrojů 6/ výsledky jednotlivých měření 7/ analyza grafů : perioda, amplitudy, trendy Výsledkem měření jsou 4 soubory dat hodnot sil v osnovních nitích pro 4 různé útkové dostavy ( /cm ). Každý soubor obsahuje data z 5 tkacích cyklů ( otáček stroje ). Přesto, že počet dat v souborech je omezený, je možné regresní anlyzou určit trend závislosti průměrné maximální osnovní síly v intervalu přírazného pulzu a průměrné maximální síly buzené prošlupem na útkové dostavě.
12 1/ klimatické podmínky v laboratoři : Teplota, tlak, relativní vlhkost 2/ parametry textilně technologické : útek : sklo EC tex Z 28 osnova : sklo EC tex Z 28 tkanina : sklo, vazba plátno, dostava osnovy 140/10cm, dostava útku / 10cm 3/ popis tkacího stroje : vzduchový tkací stroj Vera 220, VUTS Liberec, rok výroby 2013 max šíře 220 cm, max otáčky 500 min -1 listový stroj Staubli S 3000,, nuceně poháněna svůrka, elektronický osnovní a zbožový regulátor, tenzometrický snimač sil osnovy, pohony řízené elektronicky 4/ vybrané parametry seřízení stroje ( mající vztah k měření sil v osnově) zdvih 1. listu : změřit vzdálenost příraz-1. list : změřit úhel prošlupu : vypočítat zdvih svůrky : změřit otáčky stroje : umístění snimače : mezi svůrkovým válečkem a osnovní zarážkou, rovina osnovních nití horizontální, vnější síla Q je v rovnováze s vnitřní F,nedochází k překřižování nití. Síla v předním prošlupu bude větší než naměřená síla v zadním dle Eulerova vtahu pro vlákenné tření
13 5. Měřící zařízení Analyzátor signálů DEWETRON DEWE x analogový zesilovač DAQP-HV měření stroboskopického signálu stroje, nastaven na 0 hlavního hřídele stroje (náběžná hrana), vzorkovací frekvence 10 khz 1x tenzometrický zesilovač DAQP-STG měření napětí v osnovních nitích,plný můstek,vzorkovací frekvence 1 KHz Použité snímače 1x tenzometrický snímač VUTS KTS (1 000cN) Fourierův řada a analyza f t = ao ( a k cos kωt + b k sinkωt) 2 + i=1 Každá periodická funkce se dá nahradit řadou harmonických funkcí s definovanými amplitudami a s frekvencemi danými násobky harmonické a k π = 1 f t coskωtdt π π π b k = f t sinωtdt π Sudé funkce (cos) reprezentují reálnou část, Liché funkce (sin) imaginární.
14 Analyzátor signálů: DEWETRON DEWE 3020
15 0 0,01 0,02 0,03 0,04 0,05 0,06 0,07 0,08 0,09 0,1 0,11 0,12 0,13 0,14 0,15 0,16 0,17 0,18 0,19 0,2 0,21 0,22 0,23 0,24 0,25 0,26 0,27 0,28 0,29 0,3 0,31 0,32 0,33 0,34 0,35 0,36 0,37 0,38 0,39 0,4 0,41 0,42 0,43 0,44 0,45 0,46 0,47 0,48 0,49 0,5 0,51 0,52 0,53 0,54 0,55 0,56 0,57 0,58 0,59 0,6 0,61 0,62 0,63 0,64 0,65 0,66 NAPĚTÍ OSNOVNÍCH NITÍ - 2 NITĚ, 450 rpm, DOSTAVA 30 ÚTKŮ/10CM 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Napětí Osnovních Nití [N] 0 hl.hřídele (náběžná hrana) [-] čas [s]
16 0 0,01 0,02 0,03 0,04 0,05 0,06 0,07 0,08 0,09 0,1 0,11 0,12 0,13 0,14 0,15 0,16 0,17 0,18 0,19 0,2 0,21 0,22 0,23 0,24 0,25 0,26 0,27 0,28 0,29 0,3 0,31 0,32 0,33 0,34 0,35 0,36 0,37 0,38 0,39 0,4 0,41 0,42 0,43 0,44 0,45 0,46 0,47 0,48 0,49 0,5 0,51 0,52 0,53 0,54 0,55 0,56 0,57 0,58 0,59 0,6 0,61 0,62 0,63 0,64 0,65 0,66 NAPĚTÍ OSNOVNÍCH NITÍ - 2 NITĚ, 450 rpm, DOSTAVA 40 ÚTKŮ/10CM 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Napětí Osnovních Nití [N] 0 hl.hřídele (náběžná hrana) [-] čas [s]
17 0 0,01 0,02 0,03 0,04 0,05 0,06 0,07 0,08 0,09 0,1 0,11 0,12 0,13 0,14 0,15 0,16 0,17 0,18 0,19 0,2 0,21 0,22 0,23 0,24 0,25 0,26 0,27 0,28 0,29 0,3 0,31 0,32 0,33 0,34 0,35 0,36 0,37 0,38 0,39 0,4 0,41 0,42 0,43 0,44 0,45 0,46 0,47 0,48 0,49 0,5 0,51 0,52 0,53 0,54 0,55 0,56 0,57 0,58 0,59 0,6 0,61 0,62 0,63 0,64 0,65 0,66 NAPĚTÍ OSNOVNÍCH NITÍ - 2 NITĚ, 450 rpm, DOSTAVA 50 ÚTKŮ/10CM 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Napětí Osnovních Nití [N] 0 hl.hřídele (náběžná hrana) [-] čas [s]
18 0 0,01 0,02 0,03 0,04 0,05 0,06 0,07 0,08 0,09 0,1 0,11 0,12 0,13 0,14 0,15 0,16 0,17 0,18 0,19 0,2 0,21 0,22 0,23 0,24 0,25 0,26 0,27 0,28 0,29 0,3 0,31 0,32 0,33 0,34 0,35 0,36 0,37 0,38 0,39 0,4 0,41 0,42 0,43 0,44 0,45 0,46 0,47 0,48 0,49 0,5 0,51 0,52 0,53 0,54 0,55 0,56 0,57 0,58 0,59 0,6 0,61 0,62 0,63 0,64 0,65 0,66 NAPĚTÍ OSNOVNÍCH NITÍ - 2 NITĚ, 450 rpm, DOSTAVA 60 ÚTKŮ/10CM 1,4 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 Napětí Osnovních Nití [N] 0 hl.hřídele (náběžná hrana) [-] čas [s]
19 Literatura Zpracováno využitím publikací a zdrojů: Dvořák, J., Bílek, M., Tumajer, P.: Mechanické modely tkaní Tumajer, P., Bílek, M., Dvořák, J.: Základy tkaní a tkací stroje
Kompenzace osnovních sil svůrkou
Teorie tkaní Kompenzace osnovních sil svůrkou M. Bílek 2016 Osnovní svůrka Osnovní svůrka plní obecně na tkacím stroji tyto funkce: vedení osnovy do tkací roviny, snímání tahové síly v osnově, kompenzace
Měření prohozní rychlosti a sil v útku
Teorie tkaní Měření prohozní rychlosti a sil v útku J. Dvořák Měření prohozní rychlosti a sil v útku tachografy a tenzografy Předmět a cíl semináře : A/ Měření rychlosti útku A 1/ Určení střední prohozní
Teorie tkaní. Příraz útku. M. Bílek
Teorie tkaní Příraz útku M. Bílek 2016 Celkové uspořádání bezčlunkového tkacího stroje Po ukončení fáze zanášení útku je útková nit uložena v určité vzdálenosti od čela tkaniny (posledního zatkaného útku).
Prošlupní mechanismus
Teorie tkaní Prošlupní mechanismus M. Bílek 2016 Prošlupní mechanismus Prošlup je klínovitý prostor pro zanesení útku. Tento prostor je vymezen paprskem a osnovními nitěmi v horní a spodní větvi prošlupu.
Prostředky vnější regulace tkacího procesu
Teorie tkaní Prostředky vnější regulace tkacího procesu M. Bílek 2016 Autoregulační procesy však nejsou schopny vyřešit nestejnoměrnosti rezultující ze systematických variabilit a neshod procesu tkaní.
Teorie tkaní. Modely vazného bodu. M. Bílek
Teorie tkaní Modely vazného bodu M. Bílek 2016 Základní strukturální jednotkou tkaniny je vazný bod, tj. oblast v okolí jednoho zakřížení osnovní a útkové nitě. Proces tkaní tedy spočívá v tvorbě vazných
Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83
Vypočítejte moment síly P = 4500 N k osám x, y, z, je-li a = 0,25 m, b = 0, 03 m, R = 0,06 m, β = 60. Nositelka síly P svírá s tečnou ke kružnici o poloměru R úhel α = 20.. α β P y Uvolnění: # y β! x Rovnice
Zapojení odporových tenzometrů
Zapojení odporových tenzometrů Zadání 1) Seznamte se s konstrukcí a použitím lineárních fóliových tenzometrů. 2) Proveďte měření na fóliových tenzometrech zapojených do můstku. 3) Zjistěte rovnici regresní
MECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D19_Z_OPAK_KV_Mechanicke_kmitani_T Člověk a příroda Fyzika Mechanické kmitání Opakování
Laboratorní úloha č. 4 - Kmity II
Laboratorní úloha č. 4 - Kmity II Úkoly měření: 1. Seznámení s měřením na přenosném dataloggeru LabQuest 2 základní specifikace přístroje, způsob zapojení přístroje, záznam dat a práce se senzory, vyhodnocování
Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9
Obsah 1 Kmitavý pohyb 1 Kinematika kmitavého pohybu 3 Skládání kmitů 6 4 Dynamika kmitavého pohybu 7 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9 6 Nucené kmity. Rezonance 10 1 Kmitavý pohyb Typy pohybů
popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu
9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad
Lineární a adaptivní zpracování dat. 3. SYSTÉMY a jejich popis ve frekvenční oblasti
Lineární a adaptivní zpracování dat 3. SYSTÉMY a jejich popis ve frekvenční oblasti Daniel Schwarz Osnova Opakování: systémy a jejich popis v časové oblasti Fourierovy řady Frekvenční charakteristika systémů
(test version, not revised) 9. prosince 2009
Mechanické kmitání (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 9. prosince 2009 Obsah Kmitavý pohyb Kinematika kmitavého pohybu Skládání kmitů Dynamika kmitavého pohybu Přeměny energie
ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0
Kmity základní popis kmitání je periodický pohyb, při kterém těleso pravidelně prochází rovnovážnou polohou mechanický oscilátor zařízení vykonávající kmity Základní veličiny Perioda T [s], frekvence f=1/t
Teorie tkaní. Prohozní systémy. s pevným zanašečem. M. Bílek, J. Dvořák
Teorie tkaní Prohozní systémy s pevným zanašečem M. Bílek, J. Dvořák 2016 Prohozní systémy Prohozní systémy Prohozní systémy Prohozní systémy Předmětem analýzy prohozních systémů jsou kinematické parametry
Lineární a adaptivní zpracování dat. 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně
Lineární a adaptivní zpracování dat 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně Daniel Schwarz Investice do rozvoje vzdělávání Osnova Opakování: signály a systémy Vlastnosti systémů Systémy
Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)
Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje
Teorie tkaní. Úvodní seminář. J. Dvořák
Teorie tkaní Úvodní seminář J. Dvořák Cíle semináře 1/ vymezení předmětu teorie tkaní 2/ stručná analýza historie bezčlunkového tkaní 3/ prezentace československého příspěvku na vývoji tkaní 4/ prezentace
Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny
Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny Online: http://www.sclpx.eu/lab2r.php?exp=2 V tomto experimentu vycházíme z pojetí klasického pokusu s pružinovým oscilátorem. Z periody kmitů se obvykle
Lineární a adaptivní zpracování dat. 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně
Lineární a adaptivní zpracování dat 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně Daniel Schwarz Investice do rozvoje vzdělávání Osnova Opakování: signály a systémy Vlastnosti systémů Systémy
Mechanické kmitání (oscilace)
Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje
DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH
DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MECHANISMU TETRASPHERE Vypracoval: Jaroslav Štorkán Vedoucí práce: prof. Ing. Michael Valášek, DrSc. CÍLE PRÁCE Sestavit programy pro kinematické, dynamické
B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ
B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ I. MECHANICKÉ KMITÁNÍ 8.1 Kmitavý pohyb a) mechanické kmitání (kmitavý pohyb) pohyb, při kterém kmitající těleso zůstává stále v okolí určitého bodu tzv. rovnovážné polohy
6. Viskoelasticita materiálů
6. Viskoelasticita materiálů Viskoelasticita materiálů souvisí se schopností materiálů tlumit mechanické vibrace. Uvažujme harmonické dynamické namáhání (tzn. střídavě v tahu a tlaku) materiálu v oblasti
5. Pro jednu pružinu změřte závislost stupně vazby na vzdálenosti zavěšení pružiny od uložení
1 Pracovní úkoly 1. Změřte dobu kmitu T 0 dvou stejných nevázaných fyzických kyvadel.. Změřte doby kmitů T i dvou stejných fyzických kyvadel vázaných slabou pružnou vazbou vypouštěných z klidu při počátečních
Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport.
Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport. R. Mendřický, M. Lachman Elektrické pohony a servomechanismy 31.10.2014 Obsah prezentace
KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině
KMITÁNÍ PRUŽINY Pomůcky: LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině Postup: Těleso zavěsíme na pružinu a tu zavěsíme na pevně upevněný siloměr (viz obr. ). Sondu připojíme k LabQuestu a nastavíme
KMS cvičení 5. Ondřej Marek
KMS cvičení 5 Ondřej Marek Ondřej Marek KMS 5 KINEMAICKÉ BUZENÍ ABSOLUNÍ SOUŘADNICE Pohybová rovnice: mx + b x x + k x x = mx + bx + kx = bx + kx Partikulární řešení: x = X e iωt x = iωx e iωt k m b x(t)
Rezonanční jevy na LC oscilátoru a závaží na pružině
Rezonanční jevy na LC oscilátoru a závaží na pružině M. Stejskal, K. Záhorová*, J. Řehák** Gymnázium Emila Holuba, Gymnázium J.K.Tyla*, SPŠ Hronov** Abstrakt Zkoumali jsme rezonanční frekvenci závaží na
Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u
Fyzikální praktikum č.: 7 Datum: 7.4.2005 Vypracoval: Tomáš Henych Název: Operační zesilovač, jeho vlastnosti a využití Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící,
Trendy vývoje prošlupních zařízení- jen vzorování nebo i formování tkaniny?
Trendy vývoje prošlupních zařízení- jen vzorování nebo i formování tkaniny? A-Úvod. Teze: -prošlupní zařízení jsou v současnosti limitujícím faktorem nárůstu výkonu tkacího stroje -prošlupní zařízení nelze
Teorie elektronických
Teorie elektronických obvodů (MTEO) Laboratorní úloha číslo 1 návod k měření Zpětná vazba a kompenzace Změřte modulovou kmitočtovou charakteristiku invertujícího zesilovače v zapojení s operačním zesilovačem
Konstrukční zásady návrhu polohových servopohonů
Konstrukční zásady návrhu polohových servopohonů Radomír Mendřický Elektrické pohony a servomechanismy 2.6.2015 Obsah prezentace Kinematika polohových servopohonů Zásady pro návrh polohových servopohonů
Laboratorní úloha č. 2 Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon. Max Šauer
Laboratorní úloha č. Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon Max Šauer 14. prosince 003 Obsah 1 Popis úlohy Úkol měření 3 Postup měření 4 Teoretický rozbor
MOMENT SETRVAČNOSTI 2009 Tomáš BOROVIČKA B.11
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství LABORATORNÍ PRÁCE MOMENT SETRVAČNOSTI 2009 Tomáš BOROVIČKA B.11 Obsah ZADÁNÍ... 4 TEORIE... 4 Metoda torzních kmitů... 4 Steinerova
Mechanika II.A Třetí domácí úkol
Mechanika II.A Třetí domácí úkol (Zadání je částečně ze sbírky: Lederer P., Stejskal S., Březina J., Prokýšek R.: Sbírka příkladů z kinematiky. Skripta, vydavatelství ČVUT, 2003.) Vážené studentky a vážení
13 Měření na sériovém rezonančním obvodu
13 13.1 Zadání 1) Změřte hodnotu indukčnosti cívky a kapacity kondenzátoru RC můstkem, z naměřených hodnot vypočítej rezonanční kmitočet. 2) Generátorem nastavujte frekvenci v rozsahu od 0,1 * f REZ do
M ICÍ TECHNIKA PRO TEXTILNÍ PR MYSL. VÚTS, a.s. Svárovská 619 Liberec XI- R odol I 460 01 Liberec. www.vuts.cz
M ICÍ TECHNIKA PRO TEXTILNÍ PR MYSL VÚTS, a.s. Svárovská 619 Liberec XI- R odol I 460 01 Liberec www.vuts.cz WAWEON P ÍSTROJ PRO M ENÍ TAHOVÝCH SIL ÚTK A OSNOV Přenosný měřicí přístroj ve spojení s vynikajícími
Účinky měničů na elektrickou síť
Účinky měničů na elektrickou síť Výkonová elektronika - přednášky Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Definice pojmů podle normy ČSN
Měřicí přístroje a měřicí metody
Měřicí přístroje a měřicí metody Základní elektrické veličiny určují kvalitativně i kvantitativně stav elektrických obvodů a objektů. Neelektrické fyzikální veličiny lze převést na elektrické veličiny
MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A
MECHANICKÉ KMITÁNÍ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A Kinematika kmitavého pohybu Mechanický oscilátor - volně kmitající zařízení Rovnovážná poloha Výchylka Kinematika kmitavého pohybu Veličiny charakterizující
sin(x) x lim. pomocí mocninné řady pro funkci sin(x) se středem x 0 = 0. Víme, že ( ) k=0 e x2 dx.
Použití mocniných řad Nejprve si ukážeme dvě jednoduchá použití Taylorových řad. Příklad Spočtěte následující limitu: ( ) sin(x) lim. x x ( ) Najdeme lim sin(x) x x pomocí mocninné řady pro funkci sin(x)
I. část - úvod. Iva Petríková
Kmitání mechanických soustav I. část - úvod Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti Osah Úvod, základní pojmy Počet stupňů volnosti Příklady kmitavého pohyu Periodický pohy Harmonický pohy,
Úloha 5 Řízení teplovzdušného modelu TVM pomocí PC a mikropočítačové jednotky CTRL
VŠB-TUO 2005/2006 FAKULTA STROJNÍ PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ Úloha 5 Řízení teplovzdušného modelu TVM pomocí PC a mikropočítačové jednotky CTRL SN 72 JOSEF DOVRTĚL HA MINH Zadání:. Seznamte se s teplovzdušným
D C A C. Otázka 1. Kolik z následujících matic je singulární? A. 0 B. 1 C. 2 D. 3
atum narození Otázka. Kolik z následujících matic je singulární? 4 A. B... 3 6 4 4 4 3 Otázka. Pro která reálná čísla a jsou vektory u = (,, 3), v = (3, a, ) a w = (,, ) lineárně závislé? A. a = 5 B. a
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2. Jan Krystek
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 4. přednáška Jan Krystek 15. března 2018 ODPOROVÁ TENZOMETRIE Elektrická odporová tenzometrie je nepřímá metoda. Poměrné prodloužení je určováno na základě poměrné změny elektrického
Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace
Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace Vstup USB měřicího modulu AD24USB je tvořen diferenciálním nízkošumovým zesilovačem s bipolárními operačními zesilovači. Charakteristickou vlastností těchto zesilovačů
Dimenzování pohonů. Parametry a vztahy používané při návrhu servopohonů.
Dimenzování pohonů. Parametry a vztahy používané při návrhu servopohonů. M. Lachman, R. Mendřický - Elektrické pohony a servomechanismy 13.4.2015 Požadavky na pohon Dostatečný moment v celém rozsahu rychlostí
Rotující soustavy, měření kritických otáček, typické projevy dynamiky rotorů.
Rotující soustavy, měření kritických otáček, typické projevy dynamiky rotorů www.kme.zcu.cz/kmet/exm 1 Obsah prezentace 1. Rotující soustavy 2. Základní model rotoru Lavalův rotor 3. Nevyváženost rotoru
Základní parametry a vlastnosti profilu vačky
A zdvih ventilu B časování při 1mm zdvihu C časování při vymezení ventilové vůle D vůle ventilu Plnost profilu vačky má zásadní vliv na výkonové parametry motoru. V případě symetrického profilu se hodnota
Teorie tkaní. Prohozní systémy. tryskové. M. Bílek, J. Dvořák
Teorie tkaní Prohozní systémy tryskové M. Bílek, J. Dvořák 2016 Hydraulický prohoz Hydraulický tryskový prohoz přinesl výraznou změnu poměru hmotností zanašeče a útku (o 2 řády oproti mechanickým systémům).
7 Lineární elasticita
7 Lineární elasticita Elasticita je schopnost materiálu pružně se deformovat. Deformace ideálně elastických látek je okamžitá (časově nezávislá) a dokonale vratná. Působí-li na infinitezimální objemový
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil
4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr
Úvod do zpracování signálů
1 / 25 Úvod do zpracování signálů Karel Horák Rozvrh přednášky: 1. Spojitý a diskrétní signál. 2. Spektrum signálu. 3. Vzorkovací věta. 4. Konvoluce signálů. 5. Korelace signálů. 2 / 25 Úvod do zpracování
OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6
OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6 POSUZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE EUROKÓDŮ 1. Jaké mezní stavy rozlišujeme při posuzování konstrukcí podle EN? 2. Jaké problémy řeší mezní stav únosnosti
Téma: Dynamika - Úvod do stavební dynamiky
Počítačová podpora statických výpočtů Téma: Dynamika - Úvod do stavební dynamiky 1) Úlohy stavební dynamiky 2) Základní pojmy z fyziky 3) Základní zákony mechaniky 4) Základní dynamická zatížení Katedra
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING
Víceprošlupní tkací stroje
Teorie tkaní Víceprošlupní tkací stroje M. Bílek, J. Dvořák 2017 Víceprošlupní tkací stroje možnost nahrazení diskontinuálního tkacího procesu kontinuálním Řešení potřeby zvýšit otáčky stroje a snížit
OHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c )
3.3 Řešené příklady Příklad 1: Pro nosník na obrázku vyšetřete a zakreslete reakce, T (x) a M(x). Dále určete M max a proveďte dimenzování pro zadaný průřez. Dáno: a = 0.5 m, b = 0.3 m, c = 0.4 m, d =
Harmonické oscilátory
Harmonické oscilátory Jakub Kákona, kaklik@mlab.cz Abstrakt Tato úloha se zabývá měřením rezonančních vlastností mechanických tlumených i netlumených oscilátorů. 1 Úvod 1. Změřte tuhost pružiny statickou
Elektronické praktikum EPR1
Elektronické praktikum EPR1 Úloha číslo 4 název Záporná zpětná vazba v zapojení s operačním zesilovačem MAA741 Vypracoval Pavel Pokorný PINF Datum měření 9. 12. 2008 vypracování protokolu 14. 12. 2008
1. Řešená konstrukce Statické řešení Výpočet průhybové čáry Dynamika Vlastní netlumené kmitání...
. Řešená konstrukce.... Statické řešení.... Výpočet průhybové čáry... 5. Dynamika.... Vlastní netlumené kmitání..... Jacobiho metoda rovinné rotace... 4.. Popis algoritmu... 4. Vynucené kmitání... 5 4.
Zadané hodnoty: R L L = 0,1 H. U = 24 V f = 50 Hz
. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁOVÉ OBVODY Příklad.: V elektrickém obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované veličiny určete také charakter obvodu a nakreslete
Katedra textilních materiálů ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ
ZKOUŠENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 12 c = l cos0,5θ *( 8* tgθ 1 3 ) STÁLOSTI A ODOLNOSTI: Odezva textilií na chemické a fyzikální namáhání při dalším zpracování : Stálosti tvaru sráživost po praní (může být také
Přednáška 8: Tryskový prohoz. 1. Hydraulický 2. Pneumatický
Přednáška 8: Tryskový prohoz 1. Hydraulický 2. Pneumatický 1 2 97 Hydraulický prohoz- prostředky, určení rychlosti Konfigurace hydraulického prohozu: Útek z předlohy na odměřovač, do trysky, voda z potrubí
7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy
, základní pojmy POJEM FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ Reálná funkce f jedné reálné proměnné je funkce (zobrazení) f: X Y, kde X, Y R. Jde o zvláštní případ obecného pojmu funkce definovaného v přednášce. Poznámka:
Teoretický úvod: [%] (1)
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Název úlohy Číslo úlohy ZESILOVAČ OSCILÁTOR 101-4R Zadání 1. Podle přípravku
Obr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9.
9. Tření a stabilita 9.1 Tření smykové v obecné kinematické dvojici Doposud jsme předpokládali dokonale hladké povrchy stýkajících se těles, kdy se silové působení přenášelo podle principu akce a reakce
Mechanické kmitání a vlnění, Pohlovo kyvadlo
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Mechanické kmitání a vlnění, Pohlovo kyvadlo Číslo úlohy: 10 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum : 26. 10. 2009 Číslo kroužku: pondělí 13:30 Číslo
Automatizační technika Měření č. 6- Analogové snímače
Automatizační technika Měření č. - Analogové snímače Datum:.. Vypracoval: Los Jaroslav Skupina: SB 7 Analogové snímače Zadání: 1. Seznamte se s technickými parametry indukčních snímačů INPOS. Změřte statické
9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty
9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty Cíle Řešíme-li konkrétní aplikace, které jsou popsány diferenciálními rovnicemi, velmi často zjistíme, že fyzikální nebo další parametry (hmotnost,
CW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2012/2013 8.8 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření
Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.
Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu
BIOMECHANIKA KINEMATIKA
BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti
EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 15. Měření elektrických veličin
FSI VT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPEIMENTÁLNÍ METODY I 15. Měření elektrických veličin OSNOVA 15. KAPITOLY Úvod do měření elektrických
Elektromechanický oscilátor
- 1 - Elektromechanický oscilátor Ing. Ladislav Kopecký, 2002 V tomto článku si ukážeme jeden ze způsobů, jak využít silové účinky cívky s feromagnetickým jádrem v rezonanci. I člověk, který neoplývá technickou
ZVIDITELŇOVÁNÍ VIBRACÍ STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ
25 let společných mezinárodních sympozií TU v Liberci TU Dresden 1976 2001 ZVIDITELŇOVÁNÍ VIBRACÍ STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ Pavel NĚMEČEK Josef LAURIN Úvod Diagnostika strojních zařízení je proces, při kterém
e, přičemž R Pro termistor, který máte k dispozici, platí rovnice
Nakreslete schéma vyhodnocovacího obvodu pro kapacitní senzor. Základní hodnota kapacity senzoru pf se mění maximálně o pf. omu má odpovídat výstupní napěťový rozsah V až V. Pro základní (klidovou) hodnotu
Příloha-výpočet motoru
Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ
MODIFIKOVANÝ KLIKOVÝ MECHANISMUS
MODIFIKOVANÝ KLIKOVÝ MECHANISMUS Michal HAJŽMAN Tento materiál je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vyšetřování pohybu vybraných mechanismů v systému ADAMS
Mechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 9 Mechanické kmitání - určení
SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY
SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY TEMATICKÉ OKRUHY Signály se spojitým časem Základní signály se spojitým časem (základní spojité signály) Jednotkový skok σ (t), jednotkový impuls (Diracův impuls)
Mechanické kmitání Kinematika mechanického kmitání Vojtěch Beneš
Mechanické kmitání Vojtěch Beneš Výstup RVP: Klíčová slova: žák užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech mechanické kmitání, kinematika, harmonický oscilátor Sexta Příprava
Hlavní parametry mající zásadní vliv na přesnost řízení a kvalitu pohonu
Hlavní parametry mající zásadní vliv na přesnost řízení a kvalitu pohonu Radomír Mendřický Elektrické pohony a servomechanismy 12.8.2015 Obsah prezentace Požadavky na pohony Hlavní parametry pro posuzování
Funkce komplexní proměnné a integrální transformace
Funkce komplexní proměnné a integrální transformace Fourierovy řady I. Marek Lampart Text byl vytvořen v rámci realizace projektu Matematika pro inženýry 21. století (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0332), na
1 SENZORY SÍLY, TLAKU A HMOTNOSTI
1 SENZORY SÍLY, TLAKU A HMOTNOSTI Senzory používající ve většině případů princip převodu síly, tlaku a tíhy na deformaci. Využívají fyzikálních účinků síly. Časově proměnná síla vyvolá zrychlení a hmotnosti
CW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2014/2015 tm-ch-spec. 1.p 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a
Univerzita obrany K-204. Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA. Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 398
Univerzita obrany K-204 Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 39 Protokol obsahuje 12 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina:
Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST
Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST Výukový text pro učební obor Technik plynových zařízení Vzdělávací oblast RVP Plynová zařízení a Tepelná technika (mechanika) Pardubice 013 Použitá literatura: Technická
Téma: Dynamiky - Základní vztahy kmitání
Počítačová podpora statických výpočtů Téma: Dynamiky - Základní vztahy kmitání 1) Vlastnosti materiálů při dynamickém namáháni ) Základní vztahy teorie kmitání s jedním stupněm volnosti Katedra konstrukcí
Výpočtová dokumentace pro montážní přípravek oběžného kola Peltonovy turbíny
Výpočtová dokumentace pro montážní přípravek oběžného kola Peltonovy turbíny Parametry Jako podklady pro výpočtovou dokumentaci byly zadavatelem dodány parametry: -hmotnost oběžného kola turbíny 2450 kg
Pružnost a plasticita II CD03
Pružnost a plasticita II CD3 uděk Brdečko VUT v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební mechanik tel: 5447368 email: brdecko.l @ fce.vutbr.cz http://www.fce.vutbr.cz/stm/brdecko.l/html/distcz.htm Obsah
3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky
3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -
Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer
Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla Max Šauer 17. prosince 2003 Obsah 1 Úkol měření 2 2 Seznam použitých přístrojů a pomůcek 2 3 Výsledky měření 2 3.1 Stanovení tuhosti vazbové pružiny................
Pružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14
Pružnost a pevnost zimní semestr 2013/14 Organizace předmětu Přednášející: Prof. Milan Jirásek, B322 Konzultace: pondělí 10:00-10:45 nebo dle dohody E-mail: Milan.Jirasek@fsv.cvut.cz Webové stránky předmětu:
5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole
5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole 5.1. Zadání úlohy 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním kyvadlem.. Stanovte chybu měření tíhového zrychlení.
Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m
Řešení úloh 1. kola 59. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autoři úloh: J. Thomas (1,, 3, 4, 7), J. Jírů (5), P. Šedivý (6) 1.a) Je-li pohyb kuličky rovnoměrně zrychlený, bude pro uraženou dráhu
MĚŘENÍ ÚHLOVÝCH KMITŮ ZA ROTACE
26. mezinárodní konference DIAGO 27 TECHNICKÁ DIAGNOSTIKA STROJŮ A VÝROBNÍCH ZAŘÍZENÍ MĚŘENÍ ÚHLOVÝCH KMITŮ ZA ROTACE Jiří TŮMA VŠB Technická Univerzita Ostrava Osnova Motivace Kalibrace měření Princip
Vážicí technologie. Tenzometrické snímače zatížení. Thomas Hesse Thomas.hesse@hbm.com. www.hbm.com
Vážicí technologie Tenzometrické snímače zatížení Thomas Hesse Thomas.hesse@hbm.com www.hbm.com Referenční kilogramové závaží 31.07.09, Slide 2 Hottinger Baldwin Messtechnik GmbH Thomas Hesse Co je to