Využtí nástrojů GIS př analýze vztahů soco-ekonomckých faktorů a úrovně socální péče Renata Klufová Katedra aplkované matematky a nformatky, Ekonomcká fakulta JU, Studentská 13 370 05 České Budějovce, Česká republka klufova@ef.jcu.cz Abstrakt. Příspěvek s klade za cíl nformovat o vybraných příkladech využtí nástrojů GIS př analýze stávající stuace a jejím následném využtí př plánování v oblast socálních služeb ORP České Budějovce. Návrh ndkátorů socoekonomcké deprvace byl nsprován zkušenostm popsovaným v dostupné zahranční lteratuře, přčemž konstrukce těchto ndkátorů vycházela a byla přzpůsobena specfkům a dostupnost dat v podmínkách ČR. Klíčová slova: socální péče, zdraví, ndkátory socoekonomcké deprvace, prostorová epdemologe Abstract. The objectve of the paper s to nform about chosen examples of the GIS tools utlzaton n the analyss and plannng of socal servces n the area of České Budějovce. The proposal of ndcators of soco-economc deprvaton found an nspraton from an avalable foregn lterature. The constructon of them went out and was also adapted to specfcs and the data avalablty n condton of the Czech Republc. Keywords: socal care, health, ndces of soco-economc deprvaton, spatal epdemology 1 Úvod Odstavec. V několka posledních desetletích byl mnoha autory ve zdravotně-socální oblast podán významný důkaz exstence socálního gradentu v celé řadě zdravotnckých výsledků, od systematckých dferencí v příjmech, vzdělání, podmínek zaměstnání po rodnnou dynamku v rámc populace. Socální gradenty jsou ve oblast zdravotnctví měřeny pomocí deprvačních ndexů, které jsou obvykle konstruovány na úrovn agregovaných soco-ekonomckých dat z národních cenzů [1]. Townsend [10] defnoval deprvac jako vyloučení z obvyklých modelů žvota, zvyků a aktvt v důsledku nedostatku zdrojů. Deprvace je chápána jako vynucený nedostatek materálních statků nebo socálních aktvt, který je možno měřt přímo pomocí ndkátorů [7]. Odstavec. Ačkolv je většna analýz zabývajících se souvslostm mez soco-ekonomckým faktory a zdravím založena na datech získaných na úrovn jednotlvců [2], jde v případě analýzy na úrovn agregovaných areálových dat o velm dobře akceptovanou metodu dentfkace skupn obyvatel s horším zdravotním výsledky. Použtí této metody se datuje zpět až k roku 1971, kdy Mnsterstvo žvotního prostředí Velké Brtáne použlo data ze sčítání pro dentfkac míst s vysokým podílem domácností, které byly vystaveny nepříznvým socálním a ekonomckým podmínkám. Indkátory deprvace byly vyvnuty pro efektvnější dentfkac oblastí s potřebou zlepšení kvalty žvota [7]. Ve Velké Brtán byly, např. v mnulém století uznány dobře známé rozdíly v úmrtnost různých socálních tříd, jakmle se objevlo zaměstnání (základ socální třídy) jako jedna z položek úmrtního lstu [2]. Potřeba podrobného průzkumu databází běžné zdravotncké praxe zapůsobla jako podnět pro rozvoj oblast analytckých metod pro dentfkac oblastí s vysokým míram nemocnost. Rostoucí zájem o nerovnost ve zdraví soustředl pozornost zejména na soco-ekonomcké (mez ostatním) rozdíly. 2 Všudypřítomnost deprvačních ndexů Odstavec. Relatvní deprvace je poměrná míra. Na rozdíl od absolutní deprvace, která se vztahuje k prahu mnmální potřeby, jako je např. mnmální hladna příjmu, se relatvní deprvace vztahuje k nevýhodné stuac, pocťované jednotlvc č skupnam ldí ve vztahu k jejch okolní populac [7]. Populační srovnání jsou obvykle prováděna v rámc stejného prostorového rozsahu. Deprvace je typcky dělena do dvou prmárních konstrukcí, které lustrují nevýhody založené na vyjádření měr socálního postavení a materálního potřeb. Míry socálního postavení, také popsované jako socální fragmentace č socální deprvace, defnují sdružené funkce popsující socální prostředí, např. úroveň
společnost nebo podporu rodn, práva členů společnost č vlv podmínek okolního pracovního prostředí. Přímé míry socální deprvace jsou obtížně dostupné v potřebném detalu. Odstavec. V české lteratuře se problematkou deprvací zabývá např. Mareš [5], který podrobněj rozebírá otázky materální socální deprvace, avšak klasckým statstckým technkam, bez zohlednění prostorové povahy zpracovávaných dat. Z materální deprvace se odvozuje fyzologcká deprvace jako nedostatek fyzologcké pohody a nemoc, ale také psychcká deprvace a socální deprvace. Ldé trpící materální deprvací jsou zrantelní ostatním formam deprvace. V těchto případech vlastně ndkujeme spíše důsledky chudoby. Chudoba je obvykle chápána jako multdmenzonální deprvace a proto se ujala praxe vytváření ndexů deprvace zahrnující obvykle tř dmenze (materální, psychckou a socální) obsazené řadou položek. 2.1 Stručný přehled ndexů deprvace Odstavec. Velm často jsou pro konstrukc ndexů deprvace využívána data z národních cenzů, neboť jsou snadné dostupná, reprezentují běžně používané admnstratvní jednotky a obsahují celou řadu proměnných odrážející ndvduální č soco-ekonomckou polohu vzhledem k okolní populac. Mají také svůj pragmatcký význam, když jako agregovaná data zachovávají anonymtu údajů týkajících se jednotlvců [1]. Následující stručný přehled s neklade za cíl podat vyčerpávající přehled deprvačních ndexů, nýbrž pouze přpomenout ty nejznámější. Odstavec. V anglosaské lteratuře se lze seznámt s celou řadou deprvačních ndexů, jež byly navrženy pro hodnocení podmínek vedoucích k růstu jednotlvých typů deprvací obyvatelstva žícího jak v městských, tak venkovských oblastech. Ve Velké Brtán bylo např. použto Jarmanovo skore neplnoprávných oblastí (Jarman Underprvleged Area (UPA) Score), které bylo původně konstruováno jako míra pracovní zátěže praktckých lékařů. Index byl odvozen tak, aby zahrnoval geografckou varabltu v poptávce po prmární péč a vycházel z průzkumu subjektvních dojmů pacentů. Index byl podroben krtce zejména pro svojí subjektvnost [Ibrahm]. Townsendovo skore bylo vyvnuto s cílem popsat materální aspekty deprvace, částečně jako reakce na krtku Jarmanova Indexu. Je založen na čtyřech proměnných, původně ze sčítání v roce 1981, které byly vybrány tak, aby prezentovaly nedostatek materálních zdrojů a nedostatečný poct bezpečí, materální žvotní podmínky a příjem [10]. Townsendův ndex je poměrně rozšířený a je považován za jeden z nejlepších dostupných ukazatelů [7]. Townsendův ndex byl nahrazen Indexem mnohonásobné deprvace 2000 (IMD 2000) a následným IMD 2004, které jsou založeny na stejných prncpech. Současný IMD 2004 představuje nejmodernější a detalnější analýzu deprvace v Angl jaká byla kdy uskutečněna [2]. Odstavec. Anglcký Index lokálních podmínek z roku 1991 (Index of Local Condtons) byl přepracován v roce 1988 a přejmenován na Index deprvace (Index of Deprvaton) [7]. Př jeho konstrukc byly použty následující ndkátory: nezaměstnanost dět v domácnostech s nízkým příjmy domácnost nevlastnící automobl domácnost postrádající základní vybavení přeldněné domácnost (nad 5 osob) osoby ve věku 17 let, které se jž nezúčastňují prezenčního studa Ve Walesu byl použt Index soco-ekonomckých podmínek (počítaný pro všechny volební okrsky), zkonstruovaný z dílčích ndkátorů: nezaměstnanost ekonomcky aktvní populace nízkopříjmové skupny v populace populační ztráty ve věku 20 59 let dlouhodobě nemocní v populac přeldněné domácnost základní vybavení domácností standardzovaná míra úmrtnost Index je přblžně ekvvalentní anglckému IMD 2000. Odstavec. S různým ndexy deprvace se lze setkat v kanadském kontextu. Indexy navržené Frohlchem [7], Pampalonem [7] a Langalosem [7] byly navrženy tak, aby dentfkovaly unkátní podmínky Kanaďanů žících v provncích Mantoba a Montreal. Socoekonomcký faktor ndex (Socoeconomc Factor Index SEFI), navržený Frohlchem [7], byl použt k vyjádření vztahů mez případy nízkého příjmu a znovupřetí novorozenců a k dentfkac podmínek, ovlvňujících reprodukční zdraví adolescentů. Podobně Obecný ndex deprvace (General Deprvaton Index GDI), navržený
Langlosem a Index deprvace pro plánování zdraví a prosperty pro provnc Quebec (DIHWPQ), zkonstruovaný v [7], byly použty pro další konceptualzac prostorových dmenzí nerovností pro měření zdraví a prosperty a pro plánování zdravotncké péče [1]. Zde je však třeba podotknout, že ačkolv byla významná pozornost věnována otázkám způsobů měření socoekonomckých nerovností, malá pozornost byla věnována vlvu měřítka na výsledné hodnoty deprvačních ndexů. 2.2 Metodcké otázky konstrukce deprvačních ndexů Odstavec. V podstatě exstují tř základní metody kvantfkace efektu žtí v nepříznvých socoekonomckých podmínkách. Všechny tř stratege jsou prezentovány spolu s jejch korespondujícím proměnným a měřítky v tabulce č. 1. První stratege spočívá ve vytvoření standardzovaných procentuálních hodnot dílčích ndkátorů ze sčítání. Kartografcké vyjádření hrubých měr, buď pomocí standardzovaných z-skórů nebo logartmckých transformací, představovalo hlavní metodu konstrukce ndexu ve Velké Brtán zhruba do konce 80. let mnulého století. Výhodou tohoto přístupu je možnost kombnovat různorodé kategore ndkátorů (např. náklady s procenty) a redukce zeškmené dstrbuce dat. Standardzované proměnné mohou pak nést proporconální váhy, vyjadřující jejch významnost př určování socálně-ekonomckého statutu. Tabulka 1. Struktura vybraných ndexů deprvace (upraveno podle [1]). míra Jarman 1 Carstars 1 Townsend 1 SEFI 2 DIHWPQ 2 GDI 2 typ ndexu materální deprvace socální deprvace kategore použtých proměnných příjmy bydlení demografcké proměnné moblta vzdělání zaměstnání metoda vážení proměnných analýza hlavních komponent logartmcká transformace expertní vážení geografcká jednotka analýzy městská čtvrť/volební okrsek Enumeraton/dssemnaton area Census tract obecní/městské hrance Poznámka. 1 ndexy použté ve Velké Brtán, 2 ndexy zkonstruované v Kanadě Odstavec. Druhá technka konstrukce ndexu využívá metodu analýzy hlavních komponent nebo faktorovou analýzu obě se využívají zejména v posledních dvou desetletích. Technka s klade za cíl redukovat komodtu velkých souborů dat dentfkací hlavních ndkátorů socálně-ekonomckého statutu, které vysvětlují korelac v rámc celého souboru. Tato stratege nejenom, že elmnuje potřebu přřazení apror vah jednotlvým proměnným, poskytuje také prostředek ke zhuštění jednotlvých soco-ekonomckých proměnných do hlavních složek deprvace: socální a materální, Nutno však podotknout, že př zhuštění souboru n proměnných do menšího počtu komponent vysvětluje výsledná hodnota ndexu pouze varabltu celého souboru pouze částečně a část nformace se ztrácí [3, 7]. Odstavec. Ačkolv méně populární než předcházející stratege, třetí přístup spočívá v konstrukc ndexu s využtím zpětné vazby od odborníků ve zdravotnctví. Nejrozšířenější je Jarmanův UPA8 ndex deprvace založený na datech z průzkumu (dotazování). Index byl konstruován s pomocí 10%- ho vzorku brtských praktckých lékařů, kteří byl dotázání, aby určl faktory, jež zvyšoval jejch denní stres a pracovní zatížení. Index pak byl vytvořen z osm nejčastěj udávaných proměnných, které pocházely všechny ze sčítání a byly váženy na základě četnost odpovědí.
3 Soco-ekonomcká deprvace v českých podmínkách Odstavec. V roce 2007 probíhala v Českých Budějovcích aktualzace rozvojového plánu Města České Budějovce v oblast socálních služeb na roky 2008 2013. Analýza stávající stuace a následná doporučení v rámc plánu probíhala podle předem stanovené metodky, navržené Občanským sdružením Pansopha. Bylo možno využít př této analýze metody prostorové analýzy dat a GIS? Ukázka pokusu o vyjádření soco-ekonomcké deprvace z dostupných dat pro území obce s rozšířenou působností České Budějovce je předmětem následujících řádků. Navržený ndex deprvace by mohl do budoucna posloužt jako jedna z dílčích komponent analýzy socálních služeb ve vybraném území. 3.1 Metodcké přístupy ke konstrukc ndexu deprvace ORP Č. Budějovce ODSTAVEC. ORP České Budějovce zahrnuje vlastní město České Budějovce a 78 přlehlých obcí. Index deprvace byl (vzhledem k charakteru a kvaltě dostupných dat) navržen pro územní rozlšení na úrovn obcí. Př jeho konstrukc byla využta data ze Sčítání 2001. Na této řádovostní úrovn bylo vhodnější počítat hodnoty ndexu pro 78 okolních obcí a jednotlvá k. ú. města Českých Budějovc. Údaje ze sčítání však byly k dspozc pouze pro město jako celek. ODSTAVEC. S ohledem na dostupná data byly do výpočtu ndexu soco-ekonomcké deprvace (ISED) pro studovanou oblast zahrnuty následující proměnné ze sčítání 2001: Podíl osob se základním a neukončeným vzděláním č bez vzdělání Podíl osob vyjíždějících za prací mmo obec svého bydlště Míra nezaměstnanost Míra ekonomcké aktvty Index vývoje počtu obyvatel v období 1991 2001 Index stáří Jednotlvé proměnné byly normalzovány a následně sečteny.od jejch vážení bylo ustoupeno, neboť nebyly k dspozc rozumné váhy, vyjadřující významnost jednotlvých proměnných. Nulová hodnota výsledného ISED odráží průměrné socálně ekonomcké podmínky, zvyšujícím se hodnotám odpovídá zvyšující se deprvace. Záporné hodnoty normalzované proměnné nebyly do výsledného ISED zahrnuty, neboť reprezentují podprůměrnou deprvac. Výsledné hodnoty ISED jsou přehledně znázorněny v obrázku č. 1. ODSTAVEC. Př hodnocení úrovně Moranova krtéra pro hodnocení prostorové autokorelace ndexu soco-ekonomcké deprvace nebyl prokázán (př použtí různých systémů vah: případ věž třetího řádu*, případ královna třetího řádu*, 10 nejblžších jednotek, mezní vzdálenost 10 km) sgnfkantní projev tohoto jevu pro danou proměnnou. I 2 = s j w j c w, kde c ( z z)( z z) = a j s 2 = ( z z) n přčemž c představují hodnoty atrbutové podobnost ISED, w v a vzdálenostní blízkost prostorových jednotek a j a n je počet analyzovaných jednotek. 2, (1)
Obr. 1. Index soco-ekonomcké deprvace obce ORP České Budějovce ODSTAVEC. Hodnota Moranova I se pohybovala kolem nuly. Lze tedy konstatovat, že socoekonomcká deprvace obcí ORP České Budějovce má spíše náhodný charakter bez tendence ke shlukování obcí s podobným hodnotam deprvace. Tento závěr je do jsté míry ovlvněný konstrukcí ukazatele, použtým váhovým systémy a řádovostní úrovní, na které je konstrukce ukazatele prováděna (vz např. [6, 8]. Ke dalšímu zpřesnění ndexu by zřejmě došlo také př vážení parcálních proměnných ISED, kde by váhy vyjadřovaly důležtost jednotlvých proměnných. Př prováděné socodemografcké analýze v rámc plánu rozvoje socálních služeb sce bylo provedeno několk dotazníkových šetření, žádné z nch však nevyhovovalo potřebám vážení navrženého ndexu. Myšlenka konstrukce ndexu soco-ekonomcké deprvace nebyla součástí metodky plánu. Výsledné hodnoty ndexu však př konzultac s odborníky v socální oblast určté vodítko pro návrhovou část přnesly. 4 Závěr Z výše uvedených skutečností vyplývá, že je potřeba navržený ndex soco-ekonomcké deprvace potřeba zpřesnt zahrnutím dalších proměnných, charakterzujících např. průměrnou příjmovou úroveň jednotlvých obcí, vybavenost obcí a eventuelně dalším proměnným, které se př konstrukc socoekonomcké deprvace významnost používají. Určtým problémem se může stát dostupnost některých potřebných komponent na zvolené řádovostní úrovn. Jednotlvé proměnné by bylo vhodné vážt a vyjádřt tak jejch významnost. Z tohoto důvodu by bylo vhodné provést vhodně navržené šetření, které by mohlo být zdrojem příslušných vah. Jstým problémem je také velkost výběrového vzorku, na kterém byla možnost konstrukce ndexu soco-ekonomcké deprvace demonstrována (80 obcí ORP České Budějovce). Ta však byla dána přesným vymezením území pro konkrétní aplkac. Možnost využtí vhodně zkonstruovaného ndexu by bylo tedy do budoucna vhodné testovat v rámc většího území (např. Jhočeský kraj).
Reference 1. Bell, N., Schuurman, N., Hayes, V., M. Usng GIS-based methods of multcrtera analyss to construct soco-economc deprvaton ndces. Internatonal Journal of Health Geographcs, New York, 2007, 6:17 2. Carstars, V. Soco-economc factors at areal level and then relatonshp wth health.- In. Ellot, P., Wakefeld, J., Best, N., Brggs, D. Spatal Epdemology: Methods and Applcatons. Oxford Unversty Press, 2004, Oxford. ISBN 0-19-851532-4 3. Kng, K., Stedman, J. Analyss of Ar Polluton and Socal Deprvaton. URL: http://www.arqualty.co.uk/archve/reports/cat09/aeat-r-env-0241.pdf 4. Malczewsk, J. GIS and Multcrtera Decson Analyss. John Wley&Sons; 1999, New York, ISBN 0-471-32944-4 5. Mareš, P. Chudoba v České republce v datech (šetření socální stuace domácností). Dílčí stude projektu o možnostech montorování chudoby v ČR. VÚPSV, Praha, Výzkumné centrum Brno, 2004, 57 s. 6. Rogerson, P., A.. Statstcal Methods for Geography. SAGE Publcatons, London, 2006, ISBN 1-4129-0796-9 7. Schuurman, N., Bell, N., Dunn, J., R., Olver, L. Deprvaton Indces, Populaton Health and Geography: An Evaluaton of the Spatal Effectveness of Indces at Multple Scales. Internatonal Journal of Health Geographcs, 84(4), New York, 2007, pp. 591-603 8. Spurná, P. Prostorová autokorelace všudypřítomný jev př analýze prostorových dat?. Socologcký časops/czech Socologcal Revew, 2008, Vol. 44, No. 4: 767 787 9. Stllwell, J., Clarke, G. Appled GIS and Spatal Analyss. John Wley&Sons; 2005, Chchester, ISBN 0-470-84409-4 10. Townsend, P., Phllmore, P., Beatte, A. Health and Deprvaton. London, Croom Helm, 1988