Termomechanika 2. přednáška Ing. Michal HOZNEDL, Ph.D.

Podobné dokumenty
Termomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK

Stavové veličiny vodní páry Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Mechanická silová pole

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

Zákony bilance. Bilance hmotnosti Bilance hybnosti Bilance momentu hybnosti Bilance mechanické energie

IDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2

Kinematika hmotného bodu

Střední průmyslová škola, Uherské Hradiště, Kollárova 617 MECHANIKA III M.H MECHANIKA III 2. DÍL TERMOMECHANIKA - 1 -

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

SIMULACE STAVOVÝCH ZMĚN IDEÁLNÍHO PLYNU

Příklad 1: Řešení: Označení veličin: = p0. Ozn.: 0. 1 h 2. Tlak v hloubce h: Hmotnost vzduchu ve zvonu: Odtud:

Hydrostatika a hydrodynamika

( ) Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

T 2. p 1. Parní oběhy. Úvod - Carnotův cyklus

VY_32_INOVACE_G 21 11

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

Digitální učební materiál

Teplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy

Druhá věta termodynamiky

Dynamika hmotného bodu. Petr Šidlof

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

3. cvičení. Chemismus výbušnin. Trhací práce na lomech

Řetězení stálých cen v národních účtech

Válečkové řetězy. Tiskové chyby vyhrazeny. Obrázky mají informativní charakter.

Termomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK

Tabulky únosnosti tvarovaných / trapézových plechů z hliníku a jeho slitin.

Termomechanika 4. přednáška

Termodynamické zákony

Termodynamika ideálního plynu

DIAMANTOVÉ BROUSÍCÍ KOTOUČE (kovová vazba)

GRANBLOCK tížná/zahradní zeď

Objemové procesy v plynu

Hodnoty pro trubkový vazník předpokládají styčníky s průniky trubek, v jiných případech budou vzpěrné délky stejné jako pro úhelníkové vazníky.

Při distorzím vzpěru dochází k přetvoření příčného řezu (viz obr.2.1). Problém se převádí na výpočet výztuh a) okrajových, b) vnitřních.

Protipožární obklad ocelových konstrukcí

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

1.5.4 Kinetická energie

William Henry Benoît P. E. Clapeyron François-Marie Raoult Michail Semjonovič Cvet

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

9. Struktura a vlastnosti plynů

3. ZDROJE TEPLA A TEPELNÁ BILANCE

6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

( ) Statika I. Předpoklady: 1707

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Joulův-Thomsonův jev. p 1 V 1 V 2. p 2 < p 1 V 2 > V 1. volná adiabatická expanze nevratný proces (vzroste entropie)

ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

9 Viskoelastické modely

SDÍLENÍ TEPLA A PROUDĚNÍ


kolmo dolů (její velikost se prakticky nemění) odpor vzduchu F

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Základní vztahy z reologie a reologického modelování

REGULACE. Akční členy. Měřicí a řídicí technika přednášky LS 2006/07. Blokové schéma regulačního obvodu MRT-07-P4 1 / 13.

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY

Kinematika a dynamika soustavy těles

Fázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě

Řešený příklad - Chráněný nosník se ztrátou stability při ohybu

2. ZÁKLADY KINEMATIKY

Technický list. Trubky z polypropylenu EKOPLASTIK PPR PN10 EKOPLASTIK PPR PN16 EKOPLASTIK EVO EKOPLASTIK PPR PN20 EKOPLASTIK FIBER BASALT CLIMA

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice)

1.5.3 Výkon, účinnost

Termodynamické zákony

DYNAMIKA časový účinek síly Impuls síly. 2. dráhový účinek síly mechanická práce W (skalární veličina)

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav

1.5.1 Mechanická práce I

Kinetická teorie plynů

III. Základy termodynamiky

Elektromagnetické pole

( ) Kinematika a dynamika bodu. s( t) ( )

Slovní úlohy na pohyb

Výroba a užití elektrické energie

Kruhový děj s plynem

VLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1.

Účinnost plynových turbín


1.8.9 Bernoulliho rovnice


Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Nakloněná rovina II

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_10_FY_B


Zákony ideálního plynu

Nakloněná rovina I

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

TERMOFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI VYBRANÝCH LÁTEK (doporučeno pro výuku předmětu Procesní inženýrství studijního programu Procesní inženýrství )

ř Á Á Í ž Í á í ří ů ž ří ě é é á á í ě ý í á é á ří Á á ř ď ž ó í ěč Í á é á é ě ě ý ží á ý á Á ě č é á ň Í ě ě ří š ě ě ě ří Ú á ě Í á ě č ó Ě ě ř í

Transkript:

ermomechanika. řenáška Ing. Michal HOZNEDL, Ph.D. Uozornění: ao rezenace slouží ýhraně ro ýukoé účely Fakuly srojní Záaočeské unierziy Plzni. Byla sesaena auorem s yužiím cioaných zrojů a eřejně osuných inerneoých zrojů. yužií éo rezenace nebo jejich čásí ro jiné účely, sejně jako její eřejné šíření je neříusné.

ermoynamická sousaa Oeřená Uzařená Izoloaná

Rozažnos, rozínaos, slačielnos Jaká je účinnos raného sroje? Pole Carnooa rinciu ji sačí sanoi ro jeen konkréní raný sroj. Jak jej narhneme? Proože je našim cílem yuží yšší elou ohříače ke konání mechanické ráce, zaměříme se na je zaný ROZAŽNOS: OBJEMOÁ ROZAŽNOS je změna objemu láky ři změně eloy za sálého laku (ke změně objemu ey neochází mechanicky!) A mgh h 0 Změnou eloy konáme ráci!

Rozažnos, rozínaos, slačielnos Objemoá rozažnos Nárůs objemu láky je úměrný jejímu objemu a změně eloy : 0 ( kons) izobarický součiniel objemoé rozažnosi Oození [K - ] Pená láka Plyn ~ 3.0-5 ~ 3.0-3

Rozažnos, rozínaos, slačielnos Délkoá rozažnos Seciální řía objemoé rozažnosi je élkoá rozažnos (oužíá se zejména u ených láek) = (x, y, z) L = L(x) L L0 eloní (izobarický) součiniel élkoé rozažnosi ro ocel = 0-5 K - Příkla: o kolik se rolouží kolejnice o élce 000 m ři zěšení eloy o K? Dále se zaměříme jen na lyny

Rozažnos, rozínaos, slačielnos Rozínaos Změna laku láky (lynu) ři změně eloy za sálého objemu. ) ( 0 kons 0 izochorický součiniel lakoé rozínaosi + 0

Rozažnos, rozínaos, slačielnos Slačielnos Změna objemu láky (lynu) ři změně laku ři sálé eloě. 0 ( kons) + - izoermický součiniel objemoé slačielnosi

Rozažnos, rozínaos, slačielnos Prailo - Přeokláejme, že měrný objem je lně určen lakem a eloou lynu: ), ( f B A malá změna objemu je složena ze změny eloy a laku MAEMAIKA!

Rozažnos, rozínaos, slačielnos Prailo - Přeokláejme, že měrný objem je lně určen lakem a eloou lynu: ), ( f B A malá změna objemu je složena ze změny eloy a laku MAEMAIKA! ), ( g

Rozažnos, rozínaos, slačielnos Prailo - Přeokláejme, že měrný objem je lně určen lakem a eloou lynu: ), ( f B A malá změna objemu je složena ze změny eloy a laku ), ( g 0 0

Rozažnos, rozínaos, slačielnos Prailo - 0 0 0

(ermické) saoé eličiny Určují sa ermoynamické sousay Pro ě ienické láky musejí bý šechny saoé eličiny ienické Honoa saoé eličiny nesmí záise na zůsobu, jakým sousaa sau nabyla ermické saoé eličiny objem [m 3 ] měrný objem = / m [m 3 / kg] lak [Pa] eloa absoluní [K], emirická [ C] Přeočy mezi jenoliými sunicemi elo eelné saoé eličiny

Ieální lyn Exerimenální zákoniosi: Plaí elmi obře ro lyny za normálních omínek (ne ey za nízkých elo, ysokých laků ao.) Exerimenálně bylo zjišěno, že izobarický součiniel eloní rozažnosi je u lynů za normálních omínek e elkém rozsahu elo roen izochorickému součinieli lakoé rozínaosi a nabýá honoy /73,5 C -. 73,5 0 ( )... ( kons) 0 zákon Gay-Lussaců 0 (840)

Ieální lyn Exerimenální zákoniosi: Plaí elmi obře ro lyny za normálních omínek (ne ey za nízkých elo, ysokých laků ao.) 73,5 0( )... ( kons) zákon Charlesů (80)

Ieální lyn Exerimenální zákoniosi: Plaí elmi obře ro lyny za normálních omínek (ne ey za nízkých elo, ysokých laků ao.) Děj ři konsanní eloě? 0 0 ( kons) zákon Boyleů Marioeů (66) (676)

Ieální lyn Co znamená ieální lyn? 0 73,5 73,5 0 73,5 73,5 reálný lyn [m 3 ] [Pa] ( kons) ( kons) ieální lyn -73,5 C 0 C [ C]. Čásice na sebe konečné blízkosi neůsobí, ři =-73,5 C jejich ohyb usáá.. Rozměry molekul ieálního lynu jsou oronání se sření zálenosí molekul nekonečně malé 3. zájemné srážky molekul jsou okonale ružné 4. Další řeoklay ieálního lynu buou efinoány až mech. ekuin

Ieální lyn Saoá ronice x x x r r: Konsana, ošem různá ro různé lyny

Ieální lyn Aogarů zákon: Sejné objemy lynů za éhož laku a éže eloy obsahují sejný oče molekul. m m N N r r m m N = N = N molární hmonos M m n hmonos jené molekuly M N A ( N A 6,0. 0 6 kmol - ) m N M N N A m N M N N A

Ieální lyn Aogarů zákon: Sejné objemy lynů za éhož laku a éže eloy obsahují sejný oče molekul. m M m m N N m M M Mr M M r r m m N = N = N M M r

Ieální lyn Aogarů zákon: Sejné objemy lynů za éhož laku a éže eloy obsahují sejný oče molekul. m M m m N N m M M Mr M M r r m m N = N = N M M r M r M r R m

Ieální lyn Molární lynoá konsana R m : - R m 834,7 J kmol K - R N m A k B k B -3,38. 0 J K - r M r M r R m R m M M m n nr m

Měrná eelná kaacia a y ohřeu se mění c m Q Q se mění c m Q Q

eelná kaacia ieálního lynu Q A U u q u u u u ), ( u u q 0 u c q c u =kons Q U, Joulů okus

eelná kaacia ieálního lynu q c r Diferencoání ři kons =kons U, A q r c Q m Q r c c r c Mayerů zah

eelná kaacia ieálního lynu Poissonoa konsana: c c jenoaomoý lyn κ =,67 ouaomoý lyn κ =,40 říaomoý lyn κ =,33 c?? c r c c Molární kaaciy: C m C m R m

Měrná eelná kaacia Láka c oa 4 80 zuch (0 C) 003 ehanol 430 le 090 olej 000 absoluně suché řeo 450 železo 450 měď 383 zinek 385 hliník 896 laina 33 oloo 9 kyslík 97 cín 7

Měrná eelná kaacia yužií c m Q Chlazení generáorů omocí H c 4,798 0,00043 0,00000679

Měrná eelná kaacia jiný ohle Měrná eelná kaacia: Uáá, kolik ela (kolik Joule) je nuné řiés k ohřáí kg (molu) láky o K eelná oios : Uáá, schonos maeriálu és elo z mísa o ěší eloě na míso s nižší eloou (kolik W roje lochou m ři rozílu elo K Oběma (a říaě ekuin i iskoziě) se říká: ermofyzikální lasnosi maeriálu. Co se sane, kyž se okneme kosky měi a kosky řea o sejné eloě? Láka měď 395 oík 0,68 zuch 0,06

Saoé eličiny - oakoání Určují sa ermoynamické sousay Pro ě ienické láky musejí bý šechny saoé eličiny ienické Honoa saoé eličiny nesmí záise na zůsobu, jakým sousaa sau nabyla ermické saoé eličiny objem [m 3 ] měrný objem = / m [m 3 / kg] lak [Pa] eloa absoluní [K], emirická [ C] Přeočy mezi jenoliými sunicemi elo eelné saoé eličiny

eelné saoé eličiny Energie je schonos sousay zůsoboa jakékoli změny uniř hranice sousay nebo i mimo ní celkoá energie E niřní energie U měrná energie u = U/m enalie H = U + měrná enalie h = H/m Enroie S měrná enroie h = H/m (olná energie F) (olná enalie G)

Další záklaní eličiny Práce [J] ráce ykonaná během nějakého rocesu A a = A / m ráce ykonaná za elmi kráký čas A a = A / m elo [J] elo oané ělesu během nějakého rocesu Q q = Q / m elo oané ělesu za elmi kráký čas Q q = Q / m - Q +Q

Záklaní ojmy Kazisaický (raný) roces ronoážná ermoynamika: roces ak omalý, že je akřka sále ermoynamické ronoáze Q Q Mechanická ronoáha Pís se ohybuje nahoru Pís se ohybuje olů Porušení ronoážného sau musí bý během rocesu nekonečně malé

Sa Saoý iagram Zobrazuje zájemné záislosi íce saoých eličin Saoá ronice Jak ze zolených (nezáislých) eličin yočía alší (záislé) saoé eličiny kazisaický roces (, )

Sa Saoý iagram Saoá ronice Saoá změna (ěj, roces) = (, ) = /r = r = kons kazisaický roces

Záklaní eličiny Práce [J] ráce ykonaná během nějakého rocesu A a = A / m ráce ykonaná za elmi kráký čas A a = A / m a

Prní zákon ermoynamiky (. ar) elo je formou energie: ermoynamický sysém mění sou niřní energii formou ráce, kerou koná na okolí, a formou ýměny ela s okolím. Q A U U U James P. Joule (88 889) cal = 4,87 J U A Q; u a q u u u a q

Záklaní eličiny echnická ráce [J] ráce erioicky racujícího sroje A a = A / m ráce ykonaná za elmi kráký čas A a = A / m x ; x ; a

Prní zákon ermoynamiky (. ar). ar rního zákona D zahrnuje noou formu energie, nazýanou ENALPIE q u a c r c r q Q c mc Enalie!

Další záklaní eličiny Enalie H [J] Je forma ela síleného ři = kons H h = H / m Enalie sílená za elmi kráký čas H h = H / m Je o saoá eličina H h mc c zah mezi enalií a niřní energií: q u a H U h u f ( u,, )

Konrolní objem energeická bilance Prní zákon ro celkoou energii: E E A Q E U mgz A lac A A mc lačoací ráce Q Q E Q E A U mgz mc Q U mgz mc A

A mc mgz H Q mc mgz H A c m c z z mg H Q ) ( ) ( a c c z z g h h q ) ( ) ( m Konrolní objem energeická bilance

Konrolní objem - zjenoušení q h h g( z z) ( c c ) a h c c gh 0 c gh

Konec Děkuji za ozornos