M P S V ODBOR SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ

Pjistněmatematická zpráva důchdvém pjištění 2 0 1 7 M P S V ODBOR SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ

Obsah Úvd... 3 Základní infrmace důchdvém systému... 4 Ppis systému... 4 Základní důchdvé pjištění... 4 Organizace a prvádění důchdvéh pjištění... 8 Legislativní změny přijaté d ledna 2011... 9 Statistika... 21 Příjmy a výdaje systému... 21 Pčet důchdců a důchdů... 23 Výše důchdů... 29 Krácení důchdu při předčasném dchdu d starbníh důchdu... 34 Diferenciace důchdů pdle výše důchdu... 36 Mezinárdní srvnání vybraných parametrů důchdvých systémů... 38 Demgrafický vývj... 39 Statutární důchdvý věk... 39 Zaměstnanst sb v předsenirském a senirském věku... 40 Přiměřenst důchdů a míra slidarity v systému... 42 Plnění mezinárdních úmluv minimální výši důchdvých dávek... 43 Prjekce vývje důchdvéh systému... 45 Srvnání s prjekcí Ministerstva financí... 47 Eknmické předpklady prjekce... 47 Výstupy... 47 Scénář 1... 47 Příjmy z pjistnéh... 47 Výdaje na důchdy... 48 Bilance příjmů z pjistnéh a výdajů na důchdy... 49 Výše dávek... 49 Míra hržení chudbu... 50 Scénář 2... 51 Příjmy z pjistnéh... 51 Výdaje na důchdy... 51 Bilance důchdvéh systému... 52 Výše dávek... 53 1

Míra hržení chudbu... 54 Přílha 1 Důchdvý věk... 55 Přílha 2 Příklad výpčtu starbníh důchdu... 56 Zadání... 56 Výpčet... 56 Určení důchdvéh věku... 56 Určení dby pjištění získané d vzniku nárku na starbní důchd... 56 Určení rzhdnéh bdbí... 56 Určení rčních vyměřvacích základů pr jedntlivé kalendářní rky rzhdnéh bdbí... 56 Stanvení sbníh vyměřvacíh základu... 58 Stanvení výpčtvéh základu... 58 Stanvení prcentní výměry starbníh důchdu... 58 Zvýšení prcentní výměry za dbu výdělečné činnsti vyknávané p vzniku nárku na starbní důchd... 58 Stanvení základní výměry starbníh důchdu... 58 Stanvení celkvé výše starbníh důchdu... 59 Přílha 3 Základní eknmické předpklady... 60 Seznam tabulek... 61 Seznam grafů... 62 Seznam rvnic... 63 2

Úvd Jak se již stal zvykem, Ministerstv práce a sciálních věcí (dále jen MPSV ) publikuje Pjistněmatematicku zprávu důchdvém pjištění. Tat zpráva publikvaná na začátku rku 2018 navazuje a aktualizuje pslední zprávu z rku 2014. Přestže je důchdvé zabezpečení ze své pdstaty dluhdbý systém, kde se efekty mhu prjevvat v řádu desítek let, tak t nevylučuje relativně velku dynamiku vývje. Důkazem je např. kmplementární systém důchdvéh spření, který měl dplňvat základní důchdvé pjištění. Tent systém byl fakticky spuštěn v rce 2013 a část Pjistněmatematické zprávy důchdvém pjištění z rku 2014 se spuštění a ppisu tht systému pměrně bšírně věnvala. Na začátku rku 2018 je však tent systém již minulstí. Publikace, kteru právě čtete, bsahuje standardní aktualizvané kapitly věnujících se statistickým datům a ppisu legislativních změn. Puze připmínáme, že minulá zpráva pdrbněji analyzvala klnsti týkající se výhdnsti či nevýhdnsti časvání dchdu d starbníh důchdu. Nyní jsme se zaměřili na aktualizaci prjekce důchdvéh systému včetně pukázání na dluhdbu udržitelnst a citlivstní analýzu. Dmníváme se, že tat aktualizace může být velmi prspěšná, prtže pslední dluhdbější prjekce publikvaná v Pjistněmatematické zprávě byla z rku 2012. Nyní dchází k zhlednění parametrických změn přijatých za psledních přibližně pět let. Krátce se věnujeme rvněž zasazení českéh důchdvéh systému d mezinárdníh kntextu. V úvdu publikace si také dvlujeme připmenut, že rk 2016 byl rkem 140 výrčí d narzení Lva Wintera. Když se p první světvé válce frmval Českslvensk, stál tent abslvent studia práv na Karlvě univerzitě, a v rce 1918 (tedy přesně před 100 lety) první ministr pr blast sciální plitiky/péče, u zrdu mderníh pjetí institucinálníh sciálníh pjištění v tehdejším Českslvensku a také byl mim jiné u zrdu Mezinárdní asciace sciálníh zabezpečení v rce 1927. Věříme, že Pjistněmatematická zpráva důchdvém pjištění 2017 navazuje na již tradiční úsilí dbrné části MPSV (knkrétněji Odbru sciálníh pjištění) tevřeně sdělvat infrmace důsledně nestranně a bjektivně širší laické i dbrné veřejnsti. Naší snahu je tent závazek plnit i v buducnu. Přejeme všem zajímavé a pučné čtení a uvítáme případné věcné náměty a kmentáře veducí ke zkvalitnění infrmvansti veřejném základním důchdvém systému. 3

Základní infrmace důchdvém systému Ppis systému Sučasné uspřádání českéh důchdvéh systému začal vznikat před více než dvaceti lety v devadesátých letech minuléh stletí. Byly pstupně přijímány dílčí refrmní krky završené v rce 1995 přijetím zákna č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění (dále jen zákn důchdvém pjištění ) s nabytím účinnsti dnem 1. ledna 1996. Nicméně i následně dcházel a průběžně stále dchází k přijímání řady dalších refrmních patření s cílem reagvat na měnící se skutečnsti (např. eknmické, demgrafické, sciální) a zabezpečvat stabilitu a dluhdbu finanční udržitelnst a zárveň sciální adekvátnst důchdů. Relativní slžitst právní úpravy je tak determinvána především snahu reagvat na ptřeby vyplývající z vývje scieknmických ukazatelů ve splečnsti. Základní důchdvé pjištění Základní důchdvé pjištění je zalžen na něklika všebecných principech, kterými jsu sciální slidarita, průběžné financvání, pvinnst účasti pr všechny eknmicky aktivní sby (při splnění určitých pdmínek), dávkvě definvané důchdy, jedntnst systému, dynamická knstrukce, kdy řada prvků knstrukce výpčtu důchdu se každrčně autmaticky upravuje s přihlédnutím k eknmickému vývji, při splnění záknem stanvených pdmínek vzniká na důchd právní nárk, všechna rzhdnutí nárku na důchd pdléhají přezkumání sudem. Důchdvý systém pskytuje náhradu příjmu v případě: stáří (starbní důchd), invalidity (invalidní důchd), úmrtí živitele (vdvský, vdvecký a sirtčí důchd). Knstrukce výpčtu důchdů je dvuslžkvá a je stanvena pdle následujícíh vzrce: Rvnice 1 Stanvení výše nvě přiznanéh důchdu NPD = ZV + PV, kde NPD nvě přiznaný důchd ZV základní výměra důchdu PV prcentní výměra důchdu Základní výměra je ve vzrci pr výpčet důchdu slidárním prvkem. Náleží ve stejné výši každému důchdci a její výše je stanvena jak 9 % průměrné mzdy 1. 1 Průměrnu mzdu se rzumí sučin všebecnéh vyměřvacíh základu pr rk, který dva rky předchází daný rk a příslušnéh přepčítacíh keficientu. Všebecný vyměřvací základ je na základě údajů Českéh statistickéh úřadu průměrné mzdě stanven vyhlášku MPSV, respektive nařízením vlády. 4

Prcentní výměra důchdu je závislá na délce dby pjištění a výpčtvém základu, který je dvzen d příjmů bčana v průběhu jeh eknmicky aktivníh živta v rzhdném bdbí před přiznáním důchdu 2. Prcentní výměra se stanví: Rvnice 2 Stanvení výše prcentní výměry důchdu PV = ZPVZ VZ, kde PV prcentní výměra důchdu ZPVZ základní prcent výpčtvéh základu VZ výpčtvý základ Základní prcent výpčtvéh základu je stanven jak sučin dby pjištění a prcenta za rk pjištění. Dbu pjištění je mžné získat placením pjistnéh neb frmu náhradní dby pjištění (přičemž pr některý druh náhradních db je stanven maximum). Ta představuje krytí definvaných sciálních situací, ke kterým může v průběhu pracvní kariéry djít, ať už se jedná péči dítě neb např. nezaměstnanst. U invalidních důchdů se k získané dbě pjištění připčte ještě dpčtená dba, která představuje dbu de dne vzniku nárku na invalidní důchd d dsažení důchdvéh věku, přičemž se jedná důchdvý věk žen stejnéh data narzení, které nevychvaly žádné dítě. Základní prcent výpčtvéh základu se vypčte: Rvnice 3 Stanvení prcenta výpčtvéh základu ZPVZ = int ( DP1+0,8 DP2 ) AR, kde 365 DP1 dba pjištění krytá ze 100 % DP2 dba pjištění krytá z 80 % AR prcent za rk pjištění Dba výdělečné činnsti (zakládající účast na důchdvém pjištění) se vždy zapčítává ze 100 %, stejně jak některé náhradní dby pjištění (např. péče dítě d 4 let věku, péče závislu sbu v příslušném stupni závislsti a základní vjenská služba). Ostatní náhradní dby pjištění jsu zapčítávány puze z 80 %. Úhrnná dba pjištění je významná nejen pr určení výše důchdu, ale rvněž pr psuzení nárku na důchd. Zákn důchdvém pjištění specifikuje minimální dby pjištění, které je nutné získat, aby nárk na důchd vznikl. Celkvá dba pjištění stanvená ve dnech je vydělena číslem 365 (cž je pčet dnů v rce), čímž djde k určení pčtu let pjištění, a každý rk pjištění je hdncen příslušným prcentem výpčtvéh základu. 2 Odlišně se pstupuje u pzůstalstních (tzv. dvzených důchdů), kdy je výše prcentní výměry důchdu stanvena jak pdíl prcentní výměry důchdu zemřeléh, a t ve výši 50 % u důchdu vdvskéh a vdveckéh, a 40 % u důchdů sirtčích. 5

Prcent za rk pjištění je určen hdntu 1,5 u starbních důchdů a invalidních důchdů pr invaliditu třetíh stupně. U invalidních důchdů pr invaliditu druhéh stupně je t 0,75 a u invalidních důchdů pr invaliditu prvníh stupně ptm 0,5. Druhým prvkem, zásadním pr výši prcentní výměry důchdu, jsu vyměřvací základy (příjmy), kterých pjištěnec dsahval v rzhdném bdbí před přiznáním důchdu 3. Všechny vyměřvací základy jsu indexvány tak, aby respektvaly vývj všebecnéh vyměřvacíh základu (průměrné mzdy) a tím zachvávaly reálnu hdntu minulých příjmů vzhledem k sučasnsti. Přičemž zákn č. 589/1992 Sb., pjistném na sciální zabezpečení stanvuje maximální vyměřvací základ pr placení pjistnéh. Zprůměrváním příjmů v rzhdném bdbí je stanven sbní vyměřvací základ, tedy průměrný měsíční výdělek pjištěnce v jeh rzhdném bdbí. Osbní vyměřvací základ je pté redukván na výpčtvý základ: Rvnice 4 Stanvení výpčtvéh základu VZ = OVZ rr1 max(0; (OVZ rh1)) (rr2 rr1) max(0; (OVZ rh2)) rr1, kde VZ výpčtvý základ OVZ sbní vyměřvací základ rh1, rh2 první (44 % VVZ) a druhá (400 % VVZ) redukční hranice rr1, rr2 prcenta zápčtů d první (100 %) a druhé (26 %) redukční hranice Aplikace redukčních hranic představuje další významný prvek příjmvé slidarity v důchdvém systému, kdy k vyšším příjmům je při stanvení důchdu přihlížen méně a napak k nižším příjmům více. K příjmům nad druhu redukční hranici se nepřihlíží vůbec. Dalším klíčvým faktrem, především u starbních důchdů, je záknem důchdvém pjištění stanvený důchdvý věk. Důchdvý věk je stanven pr každý rk narzení a dchází k jeh pstupnému zvyšvání a pstupnému sjedncvání pr jedntlivá phlaví a u žen i pdle pčtu vychvaných dětí. Detaily je mžné nalézt v 3 Rzhdné bdbí zahrnuje celu příjmvu histrii každéh pjištěnce, avšak k příjmům před rkem 1986 se, zejména z důvdu kvality a dstupnsti dat, nepřihlíží. 6

Přílha 1 Důchdvý věk. Graf 1 Prces zvyšvání důchdvéh věku pdle zákna č. 155/1995 Sb. Zdrj: MPSV Prtže každý starbní důchd není přiznán de dne dsažení důchdvéh věku, je třeba prcentní výměru upravit tak, aby zhledňvala vzájemný vztah věku pjištěnce při přiznání starbníh důchdu a důchdvéh věku. D úvahy přicházejí dvě varianty, (1) dchd před dsažením důchdvéh věku 4 neb napak (2) dchd pzději než je důchdvý věk dsažen. V prvním případě je aplikvána penalizace za předčasný dchd d důchdu, ve druhém případě pak bnus za tzv. přesluhvání: Rvnice 5 Prcent výpčtvéh základu aplikvané pr snížení/zvýšení výše důchdu při předčasném/dlženém dchdu d starbníh důchdu VH O O PP = max (0; rundup ( )) 1,5 % min (4; rundup (VH )) (1,5 % 0,9 %) 90 90 max (0; (min (8; rundup ( VH 0 )) 4) (1,5 % 1,2 %)) 90 BO = max (0; int ( O VH )) 1,5 %, kde 90 VH důchdvý věk O skutečný věk při dchdu d důchdu Penalizace za předčasný starbní důchd je dstupňvána pdle délky předčasnsti. Za prvních 360 dní předčasnsti je prcentní výměra zkrácena 0,9 % výpčtvéh základu za každých i zapčatých 4 D předčasnéh starbníh důchdu je mžné dejít až 3 rky před dsažením důchdvéh věku, resp. až 5 let, nikliv však dříve než v 60 letech věku. 7

90 dní, d 361. d 720. dne předčasnsti 1,2 % za každých i zapčatých 90 dní a dále 1,5 % za každých i zapčatých 90 dní chybějících d dne přiznání předčasnéh starbníh důchdu d dsažení důchdvéh věku. Bnus za pzdější dchd d starbníh důchdu představuje zvýšení prcentní výměry starbníh důchdu 1,5 % výpčtvéh základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnsti vyknávané p vzniku nárku na starbní důchd bez jeh pbírání. Krmě th existuje mžnst zvýšení prcentní výměry starbníh důchdu za dbu výdělečné činnsti p vzniku nárku na starbní důchd při suběžném pbírání tht důchdu v plné výši, a t 0,4 % výpčtvéh základu za každých 360 kalendářních dnů neb při pbírání tht důchdu v plviční výši, a t 1,5 % výpčtvéh základu za každých 180 kalendářních dnů. Výše pzůstalstních dávek (vdvský, vdvecký a sirtčí důchd) se dvzuje d výše prcentní výměry starbníh důchdu neb invalidníh důchdu pr invaliditu třetíh stupně, na který měl neb by měl zemřelý nárk ke dni úmrtí. Organizace a prvádění důchdvéh pjištění Zákn č. 582/1991 Sb., rganizaci a prvádění sciálníh zabezpečení, ve znění pzdějších předpisů, nabyl účinnsti dnem 1. ledna 1992. Pdle tht zákna: Sciální zabezpečení prvádí rgány sciálníh zabezpečení a zaměstnavatelé. Na úseku sciálníh zabezpečení vyknávají půsbnst též bce. Orgány sciálníh zabezpečení jsu: Ministerstv práce a sciálních věcí, Česká správa sciálníh zabezpečení, Okresní správy sciálníh zabezpečení, Ministerstv vnitra, Ministerstv spravedlnsti, Ministerstv brany. Nsitelem pjištění pr civilní sféru je Česká správa sciálníh zabezpečení (dále jen ČSSZ ), která vznikla v rce 1990 slučením nsitelů důchdvéh pjištění a nemcenskéh pjištění. Je samstatnu rganizační slžku státu pdřízenu MPSV. Hlavní půsbnstí ČSSZ vyplývající z příslušné právní úpravy je prvádění důchdvéh a nemcenskéh pjištění, prvádění lékařské psudkvé služby, výběr pjistnéh a plnění úklů vyplývajících z mezinárdních smluv a práva ES. Od rku 2004 předkládají zaměstnavatelé pravidelně každrčně nsiteli pjištění evidenční listy důchdvéh pjištění svých zaměstnanců. Od 1. července 2005 byl vytvřen registr pjištěnců, jehž údaje jsu průběžně aktualizvány a dplňvány. Tím byly vytvřeny i pdmínky pr pravidelnu infrmvanst pjištěnců údajích evidvaných v suvislsti s jejich účastí na důchdvém pjištění a v průběhu rku 2006 byl zahájen pdávání písemných infrmací těcht údajích na základě žádsti pjištěnců. Od rku 2015 ČSSZ infrmuje pjištěnce vybraných předdůchdvých rčníků i bez žádsti. ČSSZ umžňuje přijímat elektrnická pdání prstřednictvím frmulářů/tiskpisů na eprtálu, pmcí speciálníh kanálu, dále pdání zaslaná 8

prstřednictvím datvých schránek a prstřednictvím e-pdatelny. Klienti ČSSZ mhu využít něklik druhů elektrnických pdání. Mhu elektrnicky pdávat např. evidenční listy důchdvéh pjištění, Přihlášky a dhlášky zaměstnanců k nemcenskému pjištění a Přehled příjmech a výdajích sb samstatně výdělečně činných. ČSSZ je v rámci státní správy výjimečnu finančně správní institucí, spravuje agendu více než 8,5 milinu klientů, z th je přibližně 2,9 milinu důchdců. Objem výběru finančních prstředků tvří více než 1/3 všech příjmů státníh rzpčtu. Legislativní změny přijaté d ledna 2011 5 Zákn č. 220/2011 Sb., kterým se mění zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění, a některé další zákny [nvela zákna důchdvém pjištění řešící především dpady nálezu Ústavníh sudu (dále jen ÚS ), jímž byl zrušen 15] ÚS shledal ustanvení 15 zákna důchdvém pjištění, které zaktvuje způsb stanvení výpčtvéh základu, z něhž se vypčítává prcentní výměra důchdu, tedy i výši tzv. redukčních hranic, prtiústavním (nález Pl. ÚS 8/07, publikvaný pd č. 135/2010 Sb. dále jen nález ÚS ). Samtnu existenci redukčních hranic jak jednh z prvků knstrukce výpčtu důchdu však nezpchybnil. Nejvýznamnější změny zákna důchdvém pjištění přím suvisející s nálezem ÚS jsu: Redukční hranice jednznačně se stanví pravidla pr určení výše redukčních hranic pr účely zjištění výpčtvéh základu přím v zákně, a t ve vazbě na průměrnu mzdu; cílvý stav p rce 2014: první redukční hranice činí 44 % a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné měsíční mzdy. Zápčet částek sbníh vyměřvacíh základu d jedntlivých redukčních hranic cílvý stav p rce 2014: částka sbníh vyměřvacíh základu se zapčítává d první redukční hranice plně, zápčet mezi první a druhu redukční hranicí činí 26 % a k částkám nad druhu redukční hranicí se nepřihlíží. Základní výměra důchdu výše základní výměry důchdu je pevně svázaná s průměrnu mzdu bdbně, jak je tmu v případě redukčních hranic a činí 9 % průměrné mzdy. Prdlužvání rzhdnéh bdbí pstupně se prdlužuje rzhdné bdbí pr zjišťvání sbníh vyměřvacíh základu ze sučasnéh cílvéh stavu 30 rků na celživtní s tím, že tak jak dsud se nebude přihlížet k příjmům před rkem 1986 (dba studia se bude při výpčtu důchdu pvažvat za vylučenu dbu, takže nedjde k rzmělnění skutečně dsažených příjmů v rzhdném bdbí). Další parametrické změny, které by měly přispět ke zlepšení finanční udržitelnsti základníh důchdvéh pjištění, aneb zpřesňují sučasnu právní úpravu, jsu: Pkračvání ve zvyšvání důchdvéh věku i p dsažení důchdvéh věku 65 let a urychlení sjedncení důchdvéh věku pr muže a ženy. Zvýšení průměrných vyplácených důchdů bude dpvídat růstu indexu sptřebitelských cen a jedné třetině růstu reálných mezd. 5 Ppis nejdůležitějších legislativních změn před rkem 2011 lze nalézt v předchzích Pjistněmatematických zprávách důchdvém pjištění. 9

Pzvlnější dstupňvání prcentní sazby redukce prcentní výměry předčasnéh starbníh důchdu tak, že se prcentní výměra sníží za každých i zapčatých 90 kalendářních dnů v bdbí d 361. d 720. dne 1,2 % prti sučasným 0,9 % výpčtvéh základu. Zrušení výplaty jednrázvé částky při zániku nárku na vdvský/vdvecký důchd z důvdu uzavření nvéh manželství. Zkrácení lhůty pr mžnst pětvnéh vzniku nárku na vdvský či vdvecký důchd, pkud djde znvu ke splnění záknem stanvených pdmínek, z pěti let na dva rky pr nárky vzniklé p 31. prsinci 2011. Vyhláška č. 286/2011 Sb. (účinnst d 1. ledna 2012). Tut vyhlášku se stanví: A. prvky knstrukce výpčtu důchdů přiznávaných de dne spadajícíh d rku 2012: všebecný vyměřvací základ za rk 2010 ve výši 24 526 Kč, výše přepčítacíh keficientu pr úpravu (aktualizaci) všebecnéh vyměřvacíh základu za rk 2010, který činí 1,0249 Kč, první redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 11 061 Kč, druhá redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 29 159 Kč, třetí redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 100 548 Kč, výše základní výměry starbníh, invalidníh, vdvskéh, vdveckéh a sirtčíh důchdu pr rk 2012 v částce 2 270 Kč; B. zvýšení důchdů v rce 2012: Důchdy starbní, invalidní, vdvské, vdvecké a sirtčí přiznané před 1. lednem 2012 se zvyšují d splátky důchdu splatné p 31. prsinci 2011 tak, že se: základní výměra zvyšuje 40 Kč na 2 270 Kč, prcentní výměra zvyšuje 1,6 % prcentní výměry, která náleží ke dni, d něhž se prcentní výměra zvyšuje. Zákn č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákny v suvislsti s přijetím zákna důchdvém spření a zákna dplňkvém penzijním spření (účinnst d 1. ledna 2013). Prmítnutí zavedení důchdvéh spření (II. pilíře) důchdvéh systému záknem č. 426/2011 Sb. d základníh důchdvéh pjištění (I. pilíř). Nejvýznamnějšími změnami zákna důchdvém pjištění jsu: Prcentní výměra starbníh důchdu výše prcentní výměry starbníh důchdu účastníka důchdvéh spření činí za každý celý rk dby pjištění z titulu výdělečné činnsti získané d vzniku nárku na tent důchd, která se nekryje s dbu účasti na důchdvém spření, 1,5 % výpčtvéh základu měsíčně a za každý celý rk dby pjištění z titulu výdělečné činnsti získané d vzniku nárku na tent důchd, která se kryje s dbu účasti pjištěnce na důchdvém spření, 1,2 % výpčtvéh základu měsíčně. Nižší prcentní sazba 1,2 % výpčtvéh základu za dbu pjištění v I. pilíři se vztahuje puze na dbu pjištění z titulu výdělečné činnsti, která se kryje s dbu účasti na důchdvém spření ve II. pilíři, nikliv na náhradní dbu pjištění (náhradní dba pjištění se bude přičítat k dbě pjištění, která se nekryje s dbu účasti ve II. pilíři). Pživatel invalidníh důchdu pr invaliditu třetíh stupně v případě účastníka II. pilíře, kterému je vyplácen invalidní důchd pr invaliditu třetíh stupně z I. pilíře nedjde dsažením věku 65 let neb důchdvéh věku, je-li vyšší, k autmatické přeměně tht důchdu na 10

důchd starbní ve stejné výši, ale pživatel tht důchdu bude muset, pkud bude chtít být i nadále pživatelem důchdu, uplatnit žádst buď: přiznání starbníh důchdu z I. pilíře s krácenu prcentní výměru za dbu účasti na důchdvém spření ve II. pilíři, nebť mu sučasně (tj. přiznáním starbníh důchdu z I. pilíře) vznikne nárk na dávku z II. pilíře neb přiznání starbníh důchdu z I. pilíře ve výši dsud vyplácenéh invalidníh důchdu pr invaliditu třetíh stupně s tím, že pdmínku nárku na tent důchd je převedení 60 % z částky naspřené ve II. pilíři d státníh rzpčtu. Zbytek částky naspřené ve II. pilíři (40 %) může účastník využít standardním způsbem, tj. k úhradě jednrázvéh pjistnéh na pjištění důchdu, tedy k nákupu důchdu z II. pilíře u pjišťvny. Pzůstalstní důchd p účastníku důchdvéh spření při stanvení starbníh důchdu, na který by měl zemřelý manžel (manželka) nárk v dbě smrti, se nepřihlíží k jeh (její) účasti na důchdvém spření; pkud zemřelému manželu (manželce) byl již přiznán starbní důchd, který byl stanven se zřetelem k jeh (její) účasti na důchdvém spření, stanví se pr účely stanvení výše prcentní výměry vdvskéh neb vdveckéh důchdu výše prcentní výměry starbníh důchdu zemřeléh manžela (manželky) v částce, která by náležela, pkud by nebyl přihlédnut k jeh (její) účasti na důchdvém spření. T platí bdbně i v případě přiznání sirtčíh důchdu. Účast OSVČ na důchdvém spření u OSVČ se za dbu pjištění, která se v kalendářním rce kryje s dbu účasti pjištěnce na důchdvém spření, pvažuje celá dba výknu samstatné výdělečné činnsti v kalendářním rce, pkud dba účasti na důchdvém spření trvala aspň p část dby výknu samstatné výdělečné činnsti, která zalžila v tmt kalendářním rce účast OSVČ na důchdvém pjištění. Zákn č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákn č. 187/2006 Sb., nemcenském pjištění a některé další zákny (účinnst d 1. ledna 2012). Mezi nejvýznamnější změny, pkud jde zákn důchdvém pjištění, patří: Dplnění kruhu důchdvě pjištěných sb kruh důchdvě pjištěných sb se dplňuje sby nvě účastné nemcenskéh pjištění (ředitelé becně prspěšné splečnsti, jestliže mim pracvněprávní vztah vyknávají pr ni práci, za kteru jsu tut splečnstí dměňváni; prkuristé, pkud se jejich příjem z činnsti prkuristy pvažuje za příjem ze závislé činnsti pdle zákna daních z příjmů; členvé klektivních rgánů právnické sby, kteří jsu za činnst v těcht rgánech dměňváni, pkud se jejich příjem za činnst v těcht rgánech pvažuje za příjem ze závislé činnsti neb funkční pžitky pdle zákna daních z příjmů; likvidátři, pkud se jejich příjem z činnsti likvidátra pvažuje za příjem ze závislé činnsti pdle zákna daních z příjmů; veducí rganizačních slžek právnické sby, která má sídl ve státě, s nímž ČR neuzavřela mezinárdní smluvu sciálním zabezpečení, pkud je tat slžka zapsána v bchdním rejstříku a míst výknu práce těcht veducích je trvale v ČR). Změna definice sby, které byl dítě svěřen d péče, pr nárk na sirtčí důchd nárk na sirtčí důchd má nezapatřené dítě, zemře-li sba, která převzala dítě d péče nahrazující péči rdičů na základě rzhdnutí sudu svěření dítěte d výchvy jiné sby neb d splečné výchvy manželů. Pkud nebyly splněny pdmínky nárku na sirtčí důchd před 1. 1. 2012 jenm prt, že dítě, které byl svěřen d péče nahrazující péči rdičů na základě rzhdnutí 11

sudu svěření dítěte d výchvy neb splečné výchvy manželů, nebyl ke dni smrti na zemřeléh převážně dkázán výživu, sirtčí důchd se přizná d 1. 1. 2012 za pdmínky, že k tmut dni jsu splněny všechny záknem stanvené pdmínky (ust. 52 zákna důchdvém pjištění, včetně pdmínky nezapatřensti dítěte). Alternativní pdmínka pr vznik nárku na sirtčí důchd nvě nárk na sirtčí důchd vznikne, pkud pjištěnec ke dni smrti sice nezíská ptřebnu dbu pjištění pr nárk na invalidní důchd stanvenu dsud záknem důchdvém pjištění, ale získá nejméně plvinu tét dby. Výše sirtčíh důchdu se i v těcht případech zjišťuje výpčtem pdle dsavadní právní úpravy s tím, že pkud jde prcentní výměru, nesmí být nižší, než 40 % částky minimální prcentní výměry 770 Kč, tj. 308 Kč (základní výměra důchdu náleží v plné výši). Schválená změna se vztahuje i na případy, kdy pdmínky pr nárk na sirtčí důchd pdle tht patření byly splněny před jeh účinnstí; v těcht případech vznikne nárk na sirtčí důchd (pkud budu i nadále splněny nvě stanvené pdmínky) s finanční účinnstí d 1. 1. 2012. Zákn č. 314/2012 Sb., kterým se mění zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění (účinnst dnem vyhlášení, tj. dne 27. 9. 2012). Pr bdbí 2013 až 2015 byl schválen patření, pdle kteréh se pr stanvení zvýšení prcentní výměry vyplácených důchdů vychází puze z jedné třetiny prcentníh přírůstku indexu sptřebitelských cen. Obdbí, za které se tent přírůstek zjišťuje, a další mechanismus stanvení zvýšení prcentní výměry vyplácených důchdů se přitm nemění a rvněž se nemění způsb stanvení zvýšení prcentní výměry vyplácených důchdů vzhledem k růstu reálné mzdy. Základní výměra vyplácených důchdů bude i nadále zvyšvána tak, aby dpvídala 9 % průměrné mzdy p zakruhlení na celé desetikruny směrem nahru. Vyhláška č. 324/2012 Sb. (účinnst dnem 1. 1. 2013). Tut vyhlášku se stanví: A. prvky knstrukce výpčtu důchdů přiznávaných de dne spadajícíh d rku 2013: všebecný vyměřvací základ za rk 2011 ve výši 25 093 Kč, výše přepčítacíh keficientu pr úpravu (aktualizaci) všebecnéh vyměřvacíh základu za rk 2011, který činí 1,0315, první redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 11 389 Kč, druhá redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 30 026 Kč, třetí redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 103 536 Kč, výše základní výměry starbníh, invalidníh, vdvskéh, vdveckéh a sirtčíh důchdu pr rk 2013 v částce 2 330 Kč. B. zvýšení důchdů v rce 2013: Důchdy starbní, invalidní, vdvské, vdvecké a sirtčí přiznané před 1. lednem 2013 se zvyšují d splátky důchdu splatné p 31. prsinci 2012 tak, že se: základní výměra zvyšuje 60 Kč na 2 330 Kč, 12

prcentní výměra zvyšuje 0,9 % prcentní výměry, která náleží ke dni, d něhž se prcentní výměra zvyšuje. Zákn č. 274/2013 Sb., kterým se mění zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění a zákn č. 582/1991 Sb., rganizaci a prvádění sciálníh zabezpečení (účinnst dnem 1. 12. 2013). Tímt záknem se zavádí zvláštní dávka, drvnávací přídavek, který bude vyplácen při splnění záknem stanvených pdmínek splu s českým starbním důchdem (nejde další druh důchdu). O drvnávací přídavek mhu žádat někteří pživatelé českéh starbníh důchdu, kterým je vyplácen zárveň starbní důchd ze Slvenska za dby pjištění získané v bývalém Českslvensku. Drvnávací přídavek lze tedy přiznat puze pživatelům starbních důchdů. Nevztahuje se na pživatele invalidních důchdů ani na pživatele pzůstalstních důchdů. Nárk na drvnávací přídavek vzniká nejdříve d 1. prsince 2013, i když byly stanvené pdmínky splněny před tímt dnem. Nárk na drvnávací přídavek českéh a slvenskéh důchdu vznikne, pkud pjištěnec: a. získal před 1. lednem 1993 aspň 25 let českslvenské dby pjištění, za kteru mu byl p 31. prsinci 1992 přiznán starbní důchd ze slvenskéh důchdvéh pjištění; pr účely drvnávacíh přídavku se za českslvensku dbu pjištění pvažují dby zaměstnání a náhradní dby pjištění získané před 1. lednem 1993 pdle českslvenských právních předpisů a českslvenská dba pjištění se zapčítává v rzsahu, v jakém se zapčítává pdle právních předpisů ČR účinných ke dni, d něhž byl přiznán český starbní důchd, b. získal v bdbí d 1. ledna 1993 d 31. prsince 1995 aspň 1 rk dby pjištění pdle právních předpisů ČR; pr účely splnění tét pdmínky se d dby pjištění nezahrnují náhradní dby pjištění, c. český starbní důchd a slvenský starbní důchd jsu vypláceny ke dni, d něhž pjištěnec žádá přiznání drvnávacíh přídavku, a d. výše drvnávacíh přídavku má ke dni, d něhž pjištěnec žádá jeh přiznání, kladnu hdntu. Žádst drvnávací přídavek se pdává přím České správě sciálníh zabezpečení neb ji mhu pjištěnci sepsat na kresních správách sciálníh zabezpečení. Lhůta pr její pdání není časvě mezena a v případě, že pjištěnci vznikne na drvnávací přídavek nárk, náleží přídavek při splnění stanvených pdmínek d data uvedenéh v žádsti (nejdříve d 1. prsince 2013). Nárk na tent přídavek není pdmíněn českým státním bčanstvím ani bydlištěm v ČR. Vyhláška č. 296/2013 Sb. (účinnst dnem 1. 1. 2014). Tut vyhlášku se stanví: A. prvky knstrukce výpčtu důchdů přiznávaných de dne spadajícíh d rku 2014: všebecný vyměřvací základ za rk 2012 ve výši 25 903 Kč, výše přepčítacíh keficientu pr úpravu (aktualizaci) všebecnéh vyměřvacíh základu za rk 2012, který činí 1,0015, první redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 11 415 Kč, druhá redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 30 093 Kč, třetí redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 103 768 Kč, 13

výše základní výměry starbníh, invalidníh, vdvskéh, vdveckéh a sirtčíh důchdu d rku 2014 činí 2 340 Kč. B. zvýšení důchdů v rce 2014: Důchdy starbní, invalidní, vdvské, vdvecké a sirtčí přiznané před 1. lednem 2014, se zvyšují d splátky důchdu splatné p 31. prsinci 2013 tak, že se: základní výměra zvyšuje 10 Kč na 2 340 Kč a prcentní výměra zvyšuje 0,4 % prcentní výměry, která náleží ke dni, d něhž se prcentní výměra zvyšuje. Záknné patření Senátu Parlamentu ČR č. 344/2013 Sb. změně daňvých záknů v suvislsti s rekdifikací sukrméh práva a změně některých záknů (účinnst dnem 1. 12. 2013). Tímt záknným patřením byl mj. nvelizván i zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění, ve znění pzdějších předpisů. Změny, které suvisejí zejména s 1. fází zavádění Jednh inkasníh místa (JIM), nabývají účinnsti dnem 1. ledna 2014. Tt záknné patření Senátu byl dne 27. 11. 2013 schválen Pslanecku sněmvnu Parlamentu. Nejvýznamnější změny zákna důchdvém pjištění: Okruh pjištěných sb Okruh sb důchdvě pjištěných se sjedncuje s kruhem sb nemcensky pjištěných (výjimka zůstává u sb dbrvlně pjištěných pdle 6 zákna důchdvém pjištění). Okruh sb důchdvě pjištěných se rzšiřuje sby pvěřené bchdním vedením na základě smluvníh zastupení a dále sby, které vyknávají výdělečnu činnst v jiném vztahu, než je již v zákně důchdvém pjištění výslvně vyjmenván; za předpkladu, že jim v suvislsti s tut výdělečnu činnstí plynu neb by měly plynut příjmy ze závislé činnsti, které jsu neb by byly, pkud by pdléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmu pdle zvláštníh právníh předpisu a nejsu d tét daně svbzeny. Účast na důchdvém pjištění Osba účastná nemcenskéh pjištění je účastna i důchdvéh pjištění. Další změny v blasti důchdvéh pjištění Prdlužuje se dba, p kteru může být pjištěnec účasten dbrvlnéh důchdvéh pjištění v případech, kdy neexistují tzv. kvalifikvané důvdy, a t z 10 rků na 15 rků. Zjedndušuje se pčítání dby výdělečné činnsti vyknávané p vzniku nárku na starbní důchd, za kteru se pživatelům tht důchdu vyplácenéh v plné výši zvyšuje jeh prcentní výměra za 360 kalendářních dnů 0,4 % výpčtvéh základu. Dba vedení v evidenci ÚP jak uchazeč zaměstnání, p kteru nenáleží dávky v nezaměstnansti, nebude zapčítávána d bdbí tří let, které lze hdntit jak náhradní dbu pjištění, pkud se tat dba bude krýt s jiným druhem náhradní dby pjištění. Nebude tak dcházet k phlcvání náhradní dby pjištění z titulu evidence uchazečů zaměstnání jiným druhem náhradní dby pjištění. 14

Zákn č. 183/2014 Sb., kterým se mění zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění (účinnst dnem 1. 9. 2014). V suvislsti s úsprami ve výdajích státníh rzpčtu dšl k dčasné úpravě pravidel pr valrizaci důchdů záknem č. 314/2012 Sb., který mezil zvýšení vyplácených důchdů v bdbí d 1. 1. 2013 d 31. 12. 2015 tak, že míst 100 % růstu cen se zhledňuje puze 1/3 jejich růstu. Pdle tét právní úpravy tedy měla prběhnut ještě jedna snížená valrizace d ledna 2015. Zákn č. 183/2014 Sb. uknčil platnst pravidla snížené valrizace důchdů a důchdy d ledna 2015 (nikliv až d ledna 2016) se budu pět zvyšvat pdle 100 % nárůstu cen a jedné třetiny nárůstu reálné mzdy. Dále byl stanven, že zvýšení vyplácených důchdů v lednu 2015 musí dsáhnut, vzhledem k nižším částkám zvýšení důchdů v letech 2013 a 2014, výše, která bude u průměrnéh samstatně vyplácenéh starbníh důchdu činit nejméně 1,8 %. Vyhláška č. 208/2014 Sb. (účinnst dnem 1. 1. 2015). Tut vyhlášku se stanví: A. prvky knstrukce výpčtu důchdů přiznávaných de dne spadajícíh d rku 2015: všebecný vyměřvací základ za rk 2013 ve výši 25 903 Kč, výše přepčítacíh keficientu pr úpravu (aktualizaci) všebecnéh vyměřvacíh základu za rk 2013, který činí 1,0273, první redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 11 709 Kč, druhá redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 106 444 Kč, výše základní výměry starbníh, invalidníh, vdvskéh, vdveckéh a sirtčíh důchdu d rku 2015 činí 2 400 Kč. B. zvýšení důchdů v rce 2015: Důchdy starbní, invalidní, vdvské, vdvecké a sirtčí přiznané před 1. lednem 2015 zvyšují d splátky důchdu splatné p 31. prsinci 2014 tak, že se: základní výměra zvyšuje 60 Kč na 2 400 Kč, prcentní výměra zvyšuje 1,6 % prcentní výměry, která náleží ke dni, d něhž se prcentní výměra zvyšuje. Zákn č. 250/2014 Sb. (účinnst d 1. 1. 2015). Tímt záknem změně záknů suvisejících s přijetím zákna státní službě byl nvelizván mj. i zákn důchdvém pjištění. Změna spčívá v tm, že byl změněn text ustanvení 6 dst. 1 písm. g) zákna důchdvém pjištění tak, že byl rzšířen a v suvislsti s terminlgií pužívané záknem státní službě i upraven kruh sb, jejichž manželům, kteří je následují d místa vyslání k výknu práce v zahraničí neb k výknu zahraniční služby, se umžňuje dbrvlná účast na důchdvém pjištění. Sučasně se umžňuje využít tent institut (dbrvlné důchdvé pjištění) nejen v případě manžela/manželky, ale nvě i registrvanéh partnera/partnerky. Dále se výslvně stanví, že pjistné na dbrvlné důchdvé pjištění může v takvém případě hradit zaměstnavatel manžela neb registrvanéh partnera. Přijetí zákna státní službě byl prmítnut i d zákna rganizaci a prvádění sciálníh zabezpečení. Zákn č. 251/2014 Sb. (účinnst d 1. 1. 2015). Tat nvela zákna č. 582/1991 Sb., rganizaci a prvádění sciálníh zabezpečení, ve znění pzdějších předpisů řeší prblematiku dbrné správy 15

dkumentů nezbytných pr prvádění důchdvéh pjištění, které se nacházejí v sukrmých spisvnách a u statních sukrmých držitelů dkladů, a t včetně pstupu při jejich zániku bez právníh nástupce. Jde v pdstatě dplnění a zpřesnění dsavadní právní úpravy, kteru bsahuje v zásadě ustanvení 35a dst. 5 zákna č. 582/1991 Sb. Spčívá v tm, že se v právní úpravě výslvně stanví, že na žádst rgánu sciálníh zabezpečení budu údaje ptřebné k prvádění důchdvéh pjištění sdělvat nejen archivy, ale za úplatu i statní držitelé dkladů a dále, že v případě zániku držitele dkladů bez právníh nástupce budu mít pvinnst zajistit náhradní úschvu dkladů u jinéh držitele dkladů a známit kresní správě sciálníh zabezpečení, kde jsu dklady ulženy. K prvedení tht ustanvení byla připravena na základě zmcnění v ustanvení 127 dst. 2 zákna důchdvém pjištění prváděcí vyhláška, která stanví, c se rzumí důvdněnými náklady držitelů dkladů a minimální výši úhrady nákladů služeb pskytvaných držitelem dkladů pr účely důchdvéh pjištění, která nabyla účinnsti rvněž dnem 1. 1. 2015. Zákn č. 267/2014 Sb. (účinnst dnem 1. 1. 2015). Tut nvelu zákna důchdvém pjištění dšl k zavedení nvé pdmínky pr vznik nárku na starbní důchd při získání kratší než standardní (becné) dby pjištění. Nárk na starbní důchd nvě vznikne i pjištěnci, který p 31. 12. 2009 dsáhl věku aspň 5 let vyššíh, než je důchdvý věk stanvený pr muže stejnéh data narzení, a získal aspň 15 let dby pjištění; d dby pjištění se však v tmt případě nezapčítávají tzv. náhradní dby pjištění (např. dba péče dítě ve věku d 4 let, dba péče sbu závislu ve stanveném stupni na péči jiné sby, dba evidence u úřadu práce jak uchazeč zaměstnání). Vyhláška č. 244/2015 Sb. (účinnst dnem 1. 1. 2016). Tut vyhlášku se stanví: A. prvky knstrukce výpčtu důchdů přiznávaných de dne spadajícíh d rku 2016: všebecný vyměřvací základ za rk 2014 ve výši 26 357 Kč, výše přepčítacíh keficientu pr úpravu (aktualizaci) všebecnéh vyměřvacíh základu za rk 2014, který činí 1,0246, první redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 11 883 Kč, druhá redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 108 024 Kč, výše základní výměry starbníh, invalidníh, vdvskéh, vdveckéh a sirtčíh důchdu d rku 2015 činí 2 440 Kč. B. zvýšení důchdů v rce 2016: Důchdy starbní, invalidní, vdvské, vdvecké a sirtčí přiznané před 1. lednem 2016 se zvyšují d splátky důchdu splatné p 31 prsinci 2015 tak, že se: základní výměra zvyšuje 40 Kč na 2 440 Kč. Zákn č. 377/2015 Sb. (účinnst dělená d 1. 1. 2016, 1. 1. 2017, 1. 1. 2018). Tímt záknem byl d zákna č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění, ve znění pzdějších předpisů, prmítnut uknčení důchdvéh spření (II. pilíře důchdvéh systému). S účinnstí d 1. 1. 2016 byla v rámci přijatých změn z příslušných ustanvení zákna důchdvém pjištění vypuštěna všechna pravidla 16

a pstupy vztahující se k účasti pjištěnce na důchdvém spření s tím, že důchdvé nárky pjištěnců, kteří byli v letech 2013 až 2015 účastni důchdvéh spření, se upravují puze v jediném ustanvení, a t v 105c zákna důchdvém pjištění. Právní úprava spčívá v tm, že v návaznsti na uknčení důchdvéh spření se upravuje pstup při stanvení výše prcentní výměry důchdů v případě, že pjištěnec byl v bdbí let 2013 až 2015 účasten důchdvéh spření a nedplatil pjistné na důchdvé pjištění, tj. rzdíl mezi pjistným v becné sazbě a pjistným v nižší sazbě platné pr účastníky důchdvéh spření. V tmt případě se bude výše prcentní výměry starbníh důchdu stanvvat pdle právní úpravy účinné ke dni 31. 12. 2015, tj. za dby pjištění, které se kryjí s dbu účasti na důchdvém spření, bude náležet nižší sazba 1,2 % výpčtvéh základu; bez tét úpravy by dšl k nedůvdněnému zvýhdnění účasti na důchdvém spření. Pkud však účastník důchdvéh spření dplatí pjistné na důchdvé pjištění, tj. rzdíl, který byl jeh pjistné d I. pilíře nižší, vypčte se mu důchdu tak, jak by účasten důchdvéh spření nebyl (tj. bude pužita sazba 1,5 % výpčtvéh základu). Vedle tét úpravy byly sučasně stanveny v přechdných ustanveních mj. pdmínky, za jakých může djít k přepčtu starbních důchdů přiznaných účastníkům důchdvéh spření v letech 2016 a 2017. V přechdném ustanvení se umžňuje, aby v případě přiznání důchdu v bdbí p uknčení důchdvéh spření, avšak ještě v dbě, kdy nebyl mžné dplatit pjistné na důchdvé pjištění, byl účastníku důchdvéh spření, jemuž byla výše důchdu stanvena vzhledem k dbě účasti na důchdvém spření, jeh důchd přepčten, pkud tent účastník dplatil pjistné na důchdvé pjištění. Při tmt přepčtu se bude pstupvat tak, jak by pjištěnec důchdvéh spření účasten nebyl, nebť dplatil rzdíl pjistnéh (tedy bude pužita sazba 1,5 % výpčtvéh základu. Vychází se z th, že tent účastník by neměl mít depřenu mžnst p uknčení důchdvéh spření dplatit, tak jak statní účastníci důchdvéh spření, jimž ještě nebyl důchd přiznán, pjistné na důchdvé pjištění a získat tak výhdnější nárky v důchdvém pjištění, přičemž navrhvaná právní úprava umžňuje realizvat dplatek pjistnéh až v průběhu rku 2017. Zákn č. 381/2015 Sb. (účinnst d 28. 12. 2015). Jednrázvý příspěvek důchdci ve výši 1 200 Kč byl vyplacen se splátku důchdu v únru 2016. Nárk na příspěvek měl každý důchdce tedy pživatel důchdu starbníh, včetně předčasnéh starbníh, invalidníh (všech stupňů), pzůstalstníh (vdvskéh, vdveckéh, sirtčíh), který měl nárk na výplatu aspň p část měsíce únra 2016, pkud byl důchd přiznán de dne, který spadá d bdbí před rkem 2016. Jednrázvý příspěvek se nepvažuje za příjem, který by vlivnil nárk na nepjistné sciální dávky, prtže se k němu nepřihlíží při zjišťvání výše příjmů pr účely jiných právních předpisů a nebyl h mžné pstihnut výknem rzhdnutí. Zákn č. 212/2016 Sb., kterým se mění zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění, ve znění pzdějších předpisů, a další suvisející zákny (účinnst dnem 1. 8. 2016). Tent zákn bsahuje především změnu valrizačníh mechanismu, která zajišťuje, že při zvýšení mhu být prcentní výměry vyplácených důchdů zvýšeny až tlik prcent, aby u průměrnéh starbníh důchdu úhrn částky zvýšení základní výměry důchdu a částky zvýšení prcentní výměry důchdu činil až 17

2,7 % jeh výše, pkud by zvýšení vyplácených důchdů pdle becných pravidel byl nižší, přičemž vlastní zvýšení důchdů stanví vláda svým nařízením. Zákn č. 213/2016 Sb., kterým se mění zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění, ve znění pzdějších předpisů, a zákn č. 582/1991 Sb., rganizaci a prvádění sciálníh zabezpečení, ve znění pzdějších předpisů (účinnst dnem 1. 10. 2016). Nvelu zákna důchdvém pjištění byla zrušena časvě limitující hranice (datum 31. 12. 2018) pr zachvání nárků na snížení věkvé hranice pr dchd d starbníh důchdu pdle předpisů platných před 1. 1. 1996 z důvdu výknu zaměstnání v I. pracvní kategrii, cž znamená, že nárk na snížení důchdvéh věku z I. pracvní kategrie pdle předpisů platných před 1. 1. 1996 může při splnění záknných pdmínek vzniknut i p 31. 12. 2018. Zárveň byly tímt záknem d zákna důchdvém pjištění začleněny pdmínky, jejichž splněním vzniká některým hrníkům, knkrétně hrníkům, kteří před 1. 10. 2016 začali vyknávat zaměstnání v hrnictví se stálým pracvištěm pd zemí v hlubinných dlech, nárk na dchd d starbníh důchdu 7 let dříve než činí becný důchdvý věk a nárk na zvláštní způsb výpčtu prcentní výměry tht důchdu. Tat právní úprava tedy dpadá puze na hrníky, kteří vyknávali jen ta zaměstnání v hrnictví pd zemí, která mají stálé pracviště pd zemí v hlubinných dlech, tedy zaměstnání značvaná před 1. 1. 1993 jak zaměstnání I. AA pracvní kategrie. Nařízení vlády č. 325/2016 Sb., výši všebecnéh vyměřvacíh základu za rk 2015, přepčítacíh keficientu pr úpravu všebecnéh vyměřvacíh základu za rk 2015, redukčních hranic pr stanvení výpčtvéh základu pr rk 2017 a základní výměry důchdu stanvené pr rk 2017 a zvýšení důchdů v rce 2017 (účinnst dnem 1. 1. 2017). Tímt nařízením se stanví: A. prvky knstrukce výpčtu důchdů přiznávaných de dne spadajícíh d rku 2017: všebecný vyměřvací základ za rk 2015 ve výši 27 156 Kč, výše přepčítacíh keficientu pr úpravu (aktualizaci) všebecnéh vyměřvacíh základu za rk 2015, který činí 1,0396, první redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 12 423 Kč, druhá redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 112 928 Kč. výše základní výměry starbníh, invalidníh, vdvskéh, vdveckéh a sirtčíh důchdu d rku 2017 činí 2 550 Kč. B. Zvýšení důchdů v rce 2017 Důchdy starbní, invalidní, vdvské, vdvecké a sirtčí přiznané před 1. lednem 2017 se zvyšují d splátky důchdu splatné p 31. prsinci 2016 tak, že se: základní výměra zvyšuje 110 Kč na 2 550 Kč, prcentní výměra zvyšuje 2,2 % prcentní výměry, která náleží ke dni, d něhž se prcentní výměra zvyšuje. Zákn č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákn č. 187/2006 Sb., nemcenském pjištění, ve znění pzdějších předpisů, a další suvisející zákny tcvská pprdní péče, zmírnění pdmínek nárku na sirtčí důchd (účinnst dnem 1. 2. 2018). Tímt záknem byl nvelizván mj. i zákn důchdvém pjištění, d kteréh byl prmítnut zavedení nvé dávky nemcenskéh pjištění 18

tcvské pprdní péče, jestliže pdpůrčí dba u tét dávky bude spadat d bdbí p sknčení výdělečné činnsti, která zakládala účast na nemcenském pjištění. V tmt případě půjde náhradní dbu pjištění, která se bude hdntit bdbně jak náhradní dba pjištění z titulu dčasné pracvní neschpnsti v dbě p sknčení výdělečné činnsti zakládající účast na nemcenském pjištění, tedy v rzsahu 80 %. Trvání pdpůrčí dby u dávky tcvské pprdní péče se zahrnuje i mezi druhy vylučených db pr stanvení sbníh vyměřvacíh základu. Další změna spčívá v rzšíření kruhu případů, kdy nvě vznikne nárk na sirtčí důchd, a t i v případě, kdy zemřelý získal jen krátku dbu důchdvéh pjištění, a t aspň jeden rk, ppřípadě u pjištěnce staršíh 38 let aspň dva rky; bdbí, ve kterém se bude sledvat splnění tét pdmínky, se přitm nemění (tj. v případě, že byl zemřelý starší 28 let, se zjišťuje pdmínka získání aspň jednh rku pjištění v bdbí 10 let přede dnem úmrtí; v případě, že byl starší 38 let je alternativně splněna pdmínka ptřebné dby pjištění i tehdy, získal-li aspň 2 rky pjištění v bdbí 20 let přede dnem úmrtí). Vyžaduje se však, aby se jednal dbu důchdvéh pjištění uvedenu v 11 a 13 dst. 1 zákna důchdvém pjištění, tj. dbu, za kteru se platí pjistné na důchdvé pjištění. Výše sirtčíh důchdu se i v případě splnění nvých pdmínek bude stanvvat becným způsbem. Nárk na sirtčí důchd vzniká de dne účinnsti zákna i v případech, kdy byly nvé pdmínky pr vznik nárku na sirtčí důchd splněny před tímt dnem, avšak pdle dsavadní právní úpravy nárk na sirtčí důchd nevznikl. Zákn č. 203/2017 Sb., kterým se mění zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění, ve znění pzdějších předpisů, a další suvisející zákny zavedení revizníh mechanismu nastavení důchdvéh věku, zastrpvání důchdvéh věku na 65 let, změna valrizačních pravidel, (účinnst dělená dnem 1. 8. 2017 změna valrizačních pravidel, dnem 1. 1. 2018 důchdvý věk). Tímt záknem byl mj. uknčen zvyšvání důchdvéh věku bez mezení, a t při dsažení věku 65 let. Změny důchdvéh věku nad tut hranici již budu vyplývat z prcesu pravidelné revize. Zavedení revizníh mechanismu nastavení důchdvéh věku dstranil nedstatky dsavadníh puze mechanickéh nastavení a umžňuje reagvat na změny vnějších pdmínek reprezentvaných čekáváným vývjem střední délky živta při dsažení důchdvéh věku v jedntlivých generacích. Změna valrizačních pravidel spčívá v tm, že při stanvení částky zvýšení důchdů se přihlíží nejen k růstu cen za dmácnsti celkem, ale sučasně i k růstu cen za dmácnsti důchdců, a pužije se výhdnější mžnst (dsud se přihlížel puze k růstu cen za dmácnsti celkem) a dále se při stanvení částky zvýšení důchdů zhlední plvina růstu reálné mzdy (dsud se přihlížel k růstu reálné mzdy jednu třetinu). Zákn č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákn č. 589/1992 Sb., pjistném na sciální zabezpečení a příspěvku na státní plitiku zaměstnansti, ve znění pzdějších předpisů, a další suvisející zákny, tzv. technická nvela (účinnst dělená: d 18. 8. 2017, d 1. 2. 2018 a d 1. 1. 2019). Tímt záknem byl nvelizván mj. i zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění, ve znění pzdějších předpisů a zákn č. 582/1991 Sb., rganizaci a prvádění sciálníh zabezpečení, ve znění pzdějších předpisů. 19

V zákně důchdvém pjištění jde zejména tyt změny: Upřesňuje se věcné i terminlgické prmítnutí nvéh bčanskéh zákníku. Zpřísňují se pdmínky pr dbrvlnu účast na důchdvém pjištění bez kvalifikvaných důvdů, aby se zabránil nedůvdněným spekulacím s dpady mim tut blast pdmínku pr účast na pjištění bude získání alespň 1 rku placenéh pjištění před pdáním přihlášky k účasti na pjištění. D důchdvéh pjištění se prmítá důsledek změn navrhvaných u OSVČ v zákně pjistném na sciální zabezpečení. Upřesňuje se zápčet pracvních příjmů stanvených sudem v rámci sprů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Reflektují se praktické pznatky z aplikace zákna důchdvém pjištění, zejména pkud jde technické tázky výplaty důchdu na účet. V zákně rganizaci a prvádění sciálníh zabezpečení jde zejména tyt změny: Upřesňují se kruhy údajů a adresáti, jimž infrmace získané při své činnsti pskytují rgány sciálníh zabezpečení, a kruhy údajů, které pskytuje Ministerstv vnitra neb Plicie ČR rgánům sciálníh zabezpečení pr výkn jejich půsbnsti. Upřesňují se pstupy při dřívějším nesprávném určení začátku výplaty důchdu a při změnách zdravtníh stavu p zastavení výplaty invalidníh důchdu. Upřesňují se pravidla při výplatě důchdu jiné sbě než právněné. Upravuje se pstup při zastavení a uvlnění výplaty důchdu při nesplnění stanvených pvinnstí. Upravuje se jedntný den splatnsti pukazu důchdů d pbytvéh zařízení sciálních služeb na 15. den kalendářníh měsíce, umžňuje se, aby tent způsb výplaty byl mžný i v případě, že sba umístěná v tmt zařízení má patrvníka, a upřesňuje se pstup vracení důchdů tímt zařízením v případě, že sba zemřela neb uknčila pbyt a důchd byl ještě pukázán tmut zařízení. Nařízení vlády č. 343/2017 Sb., výši všebecnéh vyměřvacíh základu za rk 2016, přepčítacíh keficientu pr úpravu všebecnéh vyměřvacíh základu za rk 2016, redukčních hranic pr stanvení výpčtvéh základu pr rk 2018 a základní výměry důchdu stanvené pr rk 2018 a zvýšení důchdů v rce 2018 (účinnst dnem 1. 1. 2018). Tímt nařízením se stanví: A. prvky knstrukce výpčtu důchdů přiznávaných de dne spadajícíh d rku 2018: všebecný vyměřvací základ za rk 2016 ve výši 28 250 Kč, výše přepčítacíh keficientu pr úpravu (aktualizaci) všebecnéh vyměřvacíh základu za rk 2016, který činí 1,0512, první redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 13 191 Kč, druhá redukční hranice pr stanvení výpčtvéh základu ve výši 119 916 Kč. výše základní výměry starbníh, invalidníh, vdvskéh, vdveckéh a sirtčíh důchdu d rku 2018 činí 2 700 Kč. 20

B. Zvýšení důchdů v rce 2018: Důchdy starbní, invalidní, vdvské, vdvecké a sirtčí přiznané před 1. lednem 2018 se zvyšují d splátky důchdu splatné p 31. prsinci 2017 tak, že se základní výměra zvyšuje 150 Kč na 2 700 Kč, prcentní výměra zvyšuje 3,5 % prcentní výměry, která náleží ke dni, d něhž se prcentní výměra zvyšuje. Statistika V tét části se bude hdntit především vývj v psledních něklika letech, a t výdajů důchdvéh pjištění, vztahu příjmů a výdajů, vývj pčtu důchdců a důchdů, výše důchdů a jejich diferenciace. Příjmy a výdaje systému Rychlejší růst výdajů než příjmů byl v letech 2012 a 2013 vlivněn nízkým růstem mezd a klesajícím pčtem pjištěných. Přest, že v rce 2013 platila již pr valrizaci důchdů úsprná ustanvení pdle zákna č. 314/2012 Sb., dsáhl v rce 2013 deficit příjmů a výdajů 49,7 mld. Kč. V letech 2014 2016 se zrychlení tempa růstu mezd a pčtu pjištěných prjevil rychlejším růstem příjmů důchdvéh pjištění než výdajů na důchdy. Deficit příjmů a výdajů se tak v rce 2015 snížil na 33,5 mld. Kč, v rce 2016 se deficit snížil na 16,3 mld. Kč. Tabulka 1 Příjmy důchdvéh pjištění a výdaje na důchdy (v mld. Kč) Rk Příjmy 1) Výdaje 2) na dávky Příjmy - výdaje 3) Mezirční index v % Příjmy Výdaje 2011 319,5 359,1-39,5 103,6 106,3 2012 323,5 372,8-49,3 101,2 103,8 2013 323,8 373,4-49,7 100,1 100,2 2014 333,0 376,4-43,4 102,9 100,8 2015 352,0 385,5-33,5 105,7 102,4 2016 372,9 389,2-16,3 105,9 100,9 Zdrj: Státní závěrečné účty kap. 313 MPSV. Pznámky 1) Včetně pkut, penále a dbrvlnéh připjištění. 2) Bez zálhy pskytnuté v rce předchzím a včetně zálhy pskytnuté na rk následující. 3) Nejsu zhledněny správní výdaje. Sald příjmů a výdajů na dávky důchdvéh pjištění v kap. 313 MPSV je rzhdujícím faktrem určující výši prstředků evidvaných na zvláštním účtu rezervy pr důchdvu refrmu. Převýšení příjmů nad výdaji byl evidván puze v letech 1996, 2004, 2005, 2007 a 2008. V statních letech byl na tmt účtu evidván záprné sald, které je sučástí celkvéh schdku státníh rzpčtu, a k žádným převdům prstředků na zvláštní účet důchdvéh pjištění nedcházel. Za celé bdbí existence účtu, tj. za rky 1996 2016, byla úhrnná výše výdajů na důchdy 421,1 mld. Kč vyšší než úhrnná výše příjmů pjistnéh. 21

Tabulka 2 Zvláštní účet důchdvéh pjištění (v mil. Kč) Rk Důchdvé pjištění Příjmy Výdaje Rzdíl Z th výdaje na příjmů důchdy správu a výdajů 1996 133 927 129 543 126 797 2 746 4 384 4 384 1997 146 333 152 848 150 231 2 617-6 516 4 384 1998 156 338 168 831 166 119 2 711-12 493 4 384 1999 161 827 181 272 177 849 3 423-19 445 4 384 2000 170 457 190 115 186 852 3 263-19 658 4 384 2001 185 953 204 454 201 111 3 343-18 501 2002 198 424 217 333 213 648 3 685-18 909 2003 209 624 229 536 225 833 3 703-19 912 2004 243 276 234 950 230 897 4 053 8 326 8 326 2005 258 327 251 767 247 390 4 377 6 560 14 886 2006 276 913 277 777 272 911 4 866-864 5 576 2007 304 934 295 037 289 855 5 182 9 897 15 473 2008 320 028 317 430 312 532 4 898 2 598 18 071 2009 310 310 347 138 339 788 7 350-36 828 18 071 2010 317 882 353 499 346 213 7 286-35 617 18 071 2011 328 005 373 358 368 069 5 289-45 353 18 071 2012 332 272 387 055 382 031 5 023-54 782 18 071 2013 332 598 387 697 382 773 4 924-55 100 18 071 2014 342 076 390 946 385 845 5 101-48 870 18 071 2015 361 611 400 519 395 219 5 300-38 907 18 071 2016 383 331 404 477 399 003 5 474-21 146 18 071 Zdrj: Státní závěrečné účty-všechny kapitly. Vývj pdílu výdajů na jedntlivé druhy důchdů na celkvých výdajích na důchdvé pjištění je determinván především vývjem pčtu důchdců. Nejvyšší pdíl mají výdaje na starbní důchdy. Je t dán tím, že z celkvéh pčtu důchdců je nejvíce důchdců starbních, úrveň jejich důchdů je nejvyšší ve srvnání s úrvní statních druhů důchdů a zárveň se nejvíce zvyšuje jejich pčet. K celkvému snížení výdajů mezi rky 2011 2016 dšl u důchdů na invaliditu III. stupně, I. stupně, vdvských a sirtčích. U vdvských, invalidních III. stupně a sirtčích důchdů je t způsbené snižváním pčtu vyplácených důchdů. U invalidních důchdů I. stupně je celkvé snížení způsbené snížením průměrné výše tht důchdu, pčet vyplácených invalidních důchdů I. stupně napak rstl, knkrétně mezi rky 2011 2016 2,6 %. Tabulka 3 Výdaje na důchdy 1 pdle druhu důchdu (v mld. Kč) Zvlástní účet Výdaje 1) na důchdy pdle druhu důchdu (kap. 313 - MPSV) Důchd Rk Invalidní pr invaliditu stupně Celkem starbní vdvský vdvecký sirtčí III. II. I. Výdaje v mld. Kč 2011 284,6 29,5 5,1 12,8 21,5 2,4 3,3 359,2 2012 295,1 28,1 5,3 12,2 21,5 2,4 3,3 367,9 2013 300,6 26,9 5,5 11,8 21,9 2,5 3,2 372,3 2014 305,7 26,1 5,6 12,0 21,2 2,5 3,3 376,4 2015 314,9 26,5 5,8 11,7 22,0 2,6 3,1 386,5 2016 321,0 25,0 6,0 12,0 21,1 2,6 3,1 390,9 Výdaje v % z celkem 2011 79,2 8,2 1,4 3,6 6,0 0,7 0,9 100,0 2012 80,2 7,6 1,4 3,3 5,8 0,7 0,9 100,0 2013 80,7 7,2 1,5 3,2 5,9 0,7 0,9 100,0 2014 81,2 6,9 1,5 3,2 5,6 0,7 0,9 100,0 2015 81,5 6,9 1,5 3,0 5,7 0,7 0,8 100,0 2016 82,1 6,4 1,5 3,1 5,4 0,7 0,8 100,0 Zdrj: ČSSZ. Pznámky: 1) Čisté výdaje bez zálh pštám na výplatu důchdů. 22

Základními parametry, které vlivňují výdaje na důchdy, jsu pčet důchdců, resp. důchdů a výše důchdů, vlivňvaná především valrizacemi důchdů. Pčet důchdců a důchdů P výrazném nárůstu pčtu důchdců v rce 2011, zapříčiněném reakcí pjištěnců na připravvané změny ve způsbu výpčtu důchdu v suvislsti s nálezem Ústavníh sudu, dšl v letech 2012 a 2013 ke snížení jejich pčtu, zejména v důsledku snížení pčtu nekrácených starbních důchdů. Masivní dchd d předčasnéh starbníh důchdu v rce 2011 dčerpal ptenciální demgrafické zdrje nvých starbních důchdců pr následující rky, takže pčet starbních důchdů zaniklých v důsledku úmrtí důchdce převýšil pčet nvě přiznaných důchdů. Důvdy snižvání pčtu invalidních důchdů pr invaliditu III. stupně jsu nejspíše multifaktriální. Největší vliv má zřejmě včasná diagnstika nemcí splu s nvými léčebnými metdami, které půsbí na zlepšení celkvéh zdravtníh stavu byvatel a na častější návrat k práceschpnsti. Pkračval snižvání pčtu žen i mužů pbírajících samstatně vyplácený vdvský neb vdvecký důchd a snižvání pčtu sirtčích důchdů. Snižvání pčtu samstatně vyplácených vdvských a vdveckých důchdů suvisí s tím, že důchdci využívají mžnsti dchdu d předčasnéh starbníh důchdu, takže samstatný vdvský neb vdvecký důchd pak pbírají puze ti, kteří nemají na přímý důchd nárk, neb pečují děti (těch však také ubývá, bdbně jak se snižuje pčet sirtčích důchdů). Tabulka 4 Pčet důchdců 1) pdle druhu důchdu (v tis.) Rk Starbní Invalidní Vdvský Pměrný nekrácený krácený pr invaliditu stupně a celkem k věk. hr. p inval. starbní trvale dčasně III. II. I. vdvecký Sirtčí ÚHRNEM CELKEM 2011 2 327 1 716 109 499 3 13 228 58 159 42 46 2 873 2012 2 329 1 695 110 521 3 12 216 63 160 40 46 2 866 2013 2 329 1 675 110 541 3 11 206 66 161 39 45 2 858 2014 2 345 1 669 110 563 3 10 199 67 162 36 44 2 863 2015 2 370 1 673 110 584 2 10 197 69 163 34 42 2 885 2016 2 386 1 673 110 601 2 9 191 71 164 31 40 2 892 MUŽI 2011 873 615 46 210 1 2 120 31 84 7 22 1 139 2012 880 611 47 221 1 2 114 34 82 7 22 1 141 2013 885 608 47 230 1 2 110 35 82 7 22 1 142 2014 897 609 46 240 1 2 106 36 81 6 21 1 147 2015 912 615 46 250 1 2 105 37 81 6 20 1 162 2016 926 623 46 257 1 2 102 37 79 6 19 1 171 ŽENY 2011 1 454 1 101 63 289 2 12 107 27 76 35 24 1 734 2012 1 449 1 084 63 300 1 11 101 29 78 34 24 1 725 2013 1 444 1 067 64 311 1 10 97 31 80 32 23 1 716 2014 1 448 1 059 64 323 1 9 94 32 81 30 22 1 716 2015 1 458 1 058 64 335 1 8 92 33 83 27 22 1 723 2016 1 460 1 050 64 345 1 7 89 34 84 25 21 1 721 Zdrj: ČSSZ Pznámky: 1) Pčet důchdců, jimž byl důchd vyplácen v prsinci; nejsu zahrnuty důchdy vyplácené d ciziny. Nekrácený = starbní důchd při dsažení důchdvéh věku. Trvale krácený = před věkvu hranicí přiznaný starbní důchd pdle 31 zák. č. 155/1995 Sb. Dčasně krácený = až 2 rky před věkvu hranicí přiznaný starbní důchd, který byl přiznán pdle 30 zák. č. 155/1995 Sb. Pměrný starbní = starbní důchdy přiznané pdle 26 zák. č. 100/1988 Sb. a pdle 29 písm. b) zák. č. 155/1995 Sb. (krátká dba pjištění). U vdvských, vdveckých a sirtčích důchdů jen důchdy vyplácené samstatně (bez suběhu s důchdem starbním neb invalidním). 23

Pstupně se mírně snižuje pdíl žen na celkvém pčtu důchdců. Zatímc v rce 2011 činil tent pdíl 60,4 %, d rku 2016 se snížil na 59,5 %. U starbních důchdců dšl ve stejném bdbí ke snížení pdílu žen z 62,5 % na 61,2 % a u trvale krácených předčasných starbních důchdů z 57,9 % na 57,3 %. Ke zvýšení pdílu žen dšl mezi rky 2011 a 2016 u invalidních důchdců a t ze 47,5 % na 51,5 % u invalidních důchdů pr invaliditu I. stupně a ze 46,2 % na 48,1 % u invalidních důchdů pr invaliditu II. stupně. Pčet důchdců, kterým je vyplácen krácený starbní důchd v důsledku dchdu d starbníh důchdu před dsažením důchdvéh věku se pstupně zvyšuje a zvyšuje se i jeh pdíl na pčtu všech důchdců pbírajících starbní důchd. V bdbí let 2011 2016 se tent pdíl zvýšil z 21,6 % na 25,3 %. Pčet důchdců, kterým je vyplácen krácený starbní důchd zahrnuje ale v převažující míře důchdce, kteří již důchdvéh věku dsáhli. Pdíl těcht důchdců na celkvém pčtu důchdců pbírajících krácený starbní důchd se v bdbí let 2011 2016 zvýšil z 81,2 % na 93,2 %. Snížil se napak pdíl pčtu starbních důchdců, kterým byl starbní důchdů přiznán před dsažením důchdvéh věku, a kterým je před dsažením důchdvéh věku vyplácen. Pčet starbních důchdců, kteří ještě nedsáhli důchdvéh věku, činil 94 tis. sb kncem rku 2011 a d knce rku 2016 se snížil na 41 tis. sb. Tabulka 5 Pdíl pčtu starbních důchdců pbírajících krácený starbní důchd na pčtu všech důchdců pbírajících starbní důchd (v %) Rk 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Pdíl všech krácených na všech starbních 21,6 22,5 23,3 24,1 24,8 25,3 Pdíl krácených, kteří ještě nedvršili důchdvý věk 4,0 3,1 2,5 2,3 2,0 1,7 na všech starbních Zdrj: MPSV Graf 2 Pčet starbních důchdců pbírajících krácený starbní důchd Zdrj: MPSV 24

Průměrný věk důchdců (statistika pskytuje údaje za celé rky) se bvykle změní až p uplynutí něklika let. Ve zvyšvání průměrnéh věku pživatelů krácených starbních důchdů se prjevuje skutečnst, že krácení důchdu přetrvává i p dsažení důchdvéh věku. V těcht skupinách důchdců tak výrazněji půsbí růst pdílu starších důchdců. Tabulka 6 Průměrný věk důchdců 1 Úhrnem 65 66 66 68 Zdrj: ČSSZ Pznámky: 1) Věk dsažený u důchdců, jimž byl důchd vyplácen v prsinci. Nejsu zahrnuty důchdy vyplácené d ciziny. Viz. pznámky Tabulka 4. Jeden ze základních ukazatelů rzhdný pr vyrvnanu finanční bilanci důchdvéh pjištění, je pměr pčtu důchdců a pčtu plátců pjistnéh. Pčet plátců pjistnéh d důchdvéh systému se v letech 2011 2016 neměnil shdně s pčtem důchdců. Přestže v letech 2011 2013 dšl ke snížení pčtu důchdců, tak pdíl pčtu důchdců k pčtu plátců pjistnéh v rce 2013 vzrstl na 55,1 %. Od rku 2013 dchází k růstu pčtu pjištěných i k růstu pčtu důchdců. V rce 2015 i 2016 se hdnta pdílu snížila, nejprve na 54,9 %, pté na 54,4 %. Tabulka 7 Pdíl pčtu důchdců a pčtu pjištěných sb Pčet Pčet Pdíl pčtu důchdců Rk pjištěných důchdců k pčtu pjištěných (v tis.) (v tis.) (v %) 2011 5 256 2 873 54,7 2012 5 241 2 866 54,7 2013 5 183 2 858 55,1 2014 5 184 2 863 55,2 2015 5 253 2 885 54,9 2016 5 313 2 892 54,4 Zdrj: ČSSZ (a výpčty MPSV) V suladu se záknem důchdvém pjištění může jeden důchdce pbírat více než jeden druh důchdu. Je mžný suběh příméh důchdu (starbníh neb invalidníh) a důchdu pzůstalstníh (vdvskéh, vdveckéh neb sirtčíh). Pčet vyplácených důchdů je tak vyšší než pčet důchdců. Platí následující vztah: PDCU = PD V suběh SI suběh, kde Průměrný věk důchdců Tabulka 6 Muži Ženy v rce 2011 2016 2011 2016 celkem 70 72 70 72 Starbní nekrácený krácený k věkvé hranici 72 73 71 73 p invalidním 72 73 74 75 trvale 65 68 62 66 dčasně 68 74 65 71 Pměrný starbní 74 77 81 83 Invalidní III. 50 49 51 51 pr invaliditu II. 50 51 48 49 stupně I. 49 50 47 49 Vdvský a vdvecký 52 54 56 56 Sirtčí 16 16 17 17 25

PDCU je pčet důchdců, PD je pčet důchdů, V suběh je pčet vdvských a vdveckých důchdů vyplácených v suběhu s přímým důchdem a SI suběh je pčet sirtčích důchdů vyplácených v suběhu s přímým důchdem. Vývj pčtu vyplácených důchdů a jeh příčiny byly stejné jak již kmentvaný vývj pčtu důchdců. Tabulka 8 Pčet vyplácených důchdů (v tis.) 1 Starbní Invalidní Vdvský Vdvecký Sirtčí Úhrnem 2011 2 391 455 583 97 47 3 573 2012 2 398 450 580 98 48 3 574 2013 2 402 446 575 99 47 3 569 2014 2 420 441 570 99 46 3 576 2015 2 445 435 564 99 44 3 588 2016 2 465 436 560 100 42 3 603 v % z celkem 2011 66,9 12,7 16,3 2,7 1,3 100,0 2012 67,1 12,6 16,2 2,8 1,3 100,0 2013 67,3 12,5 16,1 2,8 1,3 100,0 2014 67,7 12,3 15,9 2,8 1,3 100,0 2015 68,1 12,1 15,7 2,8 1,2 100,0 2016 68,4 12,1 15,5 2,8 1,2 100,0 Zdrj: ČSSZ Pznámka: 1) Pčet důchdů vyplácených v prsinci. Část důchdů uvedená výše (Tabulka 8) je vyplácena d ciziny. Jejich pdíl na celkvém pčtu vyplácených důchdů se pstupně mírně zvyšuje. Tabulka 9 Důchdy vyplácené d ciziny Rk 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Důchdy vyplácené d ciziny 69 736 77 926 83 162 87 418 90 865 93 880 Pdíl na všech důchdech (v %) 1,95 2,18 2,33 2,44 2,53 2,61 Zdrj: ČSSZ Subr vyplácených důchdů ke knci rku t (PDU t ) se skládá ze subru důchdů vyplácených ke knci rku t 1 (PDU t 1 ) p dečtu pčtu zaniklých důchdů v rce t (PZDU t ) a pčtu důchdů nvě přiznaných v rce t (PNDU t ). Pr pčet vyplácených důchdů tak platí vztah: PDU t = PDU t 1 PZDU t + PNDU t Pčet přiznaných důchdů v letech 2011 2016 klísal mezi 143 tis. až 217 tis. Vedle trendu demgrafickéh vývje, tzn. pčtu sb ve věku mžnéh dchdu d starbníh důchdu, měly významný vliv i legislativní změny a reakce pjištěnců na jejich čekávaný dpad. Mezi legislativní faktry, které vývj v tmt bdbí vlivnily, patří nvý způsb redukce zapčitatelných výdělků pr důchdy přiznané p 29. září 2011 a úprava redukční sazby za předčasný dchd d důchdu p rce 2011. Pjištěnci, kteří čekávali, že způsb výpčtu důchdu přiznanéh p 29. září 2011 bude pr ně nevýhdný, se čast rzhdli pr dchd d předčasnéh starbníh důchdu před 30. září 2011, aby využili starší způsb výpčtu důchdu. T vedl k rekrdnímu nárůstu pčtu přiznaných předčasných starbních důchdů. Výrazně se napak pčal snižvat pčet starbních důchdů přiznaných p dsažení věkvé hranice a p pracvní aktivitě bez pbírání důchdu. Snížení zájmu přesluhvání je zřejmě vlivněn pdmínkami na trhu práce a zrušením nutnsti uzavřít smluvu 26

na dbu určitu maximálně v trvání jednh rku, která mezvala nárk na výplatu tht důchdu. Tabulka 10 Pčet nvě přiznaných důchdů Druh důchdu Pčet přiznaných důchdů Pdíl na všech přiznaných v % 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Starbní celkem 147 543 71 273 83 252 91 876 107 357 97 696 68 50 54 56 59 58 p věkvé hranici celkem 70 980 50 458 55 335 61 510 77 914 70 014 33 35 36 38 43 41 k věkvé hranici 58 053 38 161 44 157 51 990 68 294 60 779 27 27 29 32 38 36 p přesluhvání 2 915 1 549 1 368 1 234 1 023 865 1 1 1 1 1 1 p invalidním 10 012 10 748 9 810 8 286 8 597 8 370 5 8 6 5 5 5 předčasné celkem 76 563 20 815 27 917 30 366 29 443 27 682 35 15 18 19 16 16 Pměrné starbní 71 128 146 144 164 168 0 0 0 0 0 0 Invalidní třetíh stupně 9 945 9 699 9 539 9 860 9 529 9 460 5 7 6 6 5 6 z th invalidní z mládí 571 572 527 423 442 418 0 0 0 0 0 0 Invalidní druhéh stupně 4 859 4 821 4 588 4 674 4 805 4 742 2 3 3 3 3 3 Invalidní prvníh stupně 12 486 14 095 13 729 14 828 15 837 15 938 6 10 9 9 9 9 Vdvské a vdvecké 37 118 37 672 37 743 36 687 38 473 36 903 17 26 25 23 21 22 Sirtčí 4 606 5 429 4 609 4 806 4 762 4 391 2 4 3 3 3 3 Ú H R N E M 216 628 143 117 153 606 162 875 180 927 169 298 100 100 100 100 100 100 Zdrj: ČSSZ Pznámka: Viz. pznámky Tabulka 4 Pčet důchdců 1) pdle druhu důchdu (v tis.) Ve vývji pdílů pčtu přiznaných jedntlivých druhů důchdů na celkvém pčtu přiznaných důchdů se prjevuje vliv legislativních změn. Výkyvy v pdílu pčtu přiznaných jedntlivých druhů důchdů jsu drazem reakce pjištěnců na již zmiňvané změny ve způsbu výpčtu důchdu. Jejich vliv se v rce 2011 prjevil dchylným pdílem u všech druhů důchdů. Graf 3 Vývj pdílu nvě přiznaných starbních důchdů na celkvém pčtu nvě přiznaných důchdů (v %) Zdrj: ČSSZ Průměrný věk dchdu d důchdu se výrazně nemění; jeh mírný růst suvisí se zvyšváním důchdvéh věku pr nárk na starbní důchd. 27

2017 2011 Tabulka 11 Průměrný věk při dchdu d důchdu Druh důchdu Starbní Pměrný Invalidní stupně Vdvský Rk krácený starbní a celkem nekrácený III. II. I. trvale vdvecký MUŽI 2011 61 62 60 67 47 49 48 71 2012 62 63 60 66 47 49 47 72 2013 62 62 60 67 47 49 48 72 2014 62 62 61 68 48 49 48 72 2015 62 62 61 67 48 50 49 72 2016 63 63 61 67 48 50 49 72 ŽENY 2011 59 59 57 66 44 46 46 68 2012 59 60 57 66 44 46 45 68 2013 59 60 58 66 44 46 46 68 2014 59 60 58 67 45 46 46 69 2015 60 60 58 67 46 46 47 69 2016 60 60 59 67 45 47 47 69 Zdrj: ČSSZ Pznámka: Viz. pznámky Tabulka 4 Pčet důchdců 1) pdle druhu důchdu (v tis.) Tabulka 12 Důchdvý věk pr nárk na starbní důchd v letech 2011 a 2017 Rk Muži Ženy s pčtem dětí 0 1 2 3 neb 4 5 a více Důchdvý věk 62r+2m 61r 60r 59r 58r 57r 62r+4m pr narzené v bdbí d 11. 1948 1. 1950 1. 1951 1. 1952 1. 1953 1. 1954 d 8. 1949 12. 1950 12. 1951 12. 1952 12. 1953 12. 1954 Důchdvý věk 63r+2m 62r+4m 61r+4m 60r+4m 59r+4m 58r+4m 62r+8m 61r+8m 60r+8m 59r+8m 58r+8m pr narzené v bdbí d 1. 1954 9. 1954 9. 1955 9. 1956 9. 1957 9. 1958 d 10. 1954 4. 1955 4. 1956 4. 1957 4. 1958 4. 1959 Zdrj: MPSV Zvyšvání důchdvéh věku prbíhá d rku 1996. Pdle sučasné právní úpravy se bude důchdvý věk dále zvyšvat až k věku 65 let. Pr jedntlivé rky narzení je důchdvý věk stanven v tabulce, která je přílhu zákna důchdvém pjištění. V zásadě platí, že u mužů se pr každý další rk narzení důchdvý věk zvýší 2 měsíce. U žen se pr každý další rk narzení důchdvý věk zvýší 4 měsíce s tím, že u žen, které dsáhnu důchdvéh věku p rce 2018, se důchdvý věk zvýší 6 měsíců pr každý další rk narzení. Pr pjištěnce stejnéh rku narzení přitm platí, že důchdvý věk žen nesmí být vyšší než důchdvý věk mužů a důchdvý věk žen s větším pčtem vychvaných dětí nesmí být vyšší než důchdvý věk žen s menším pčtem vychvaných dětí. Pstupně tak djde ke sjedncvání důchdvéh věku pr všechny pjištěnce. Th bude dsažen pr pjištěnce narzené v rce 1972, kterým vznikne nárk na starbní důchd v 65 letech. Důvdem zániku důchdu je nejčastěji úmrtí důchdce. V rce 2011 t byl v 66 % ze všech zániků a v rce 2016 v 78 %. Pměr pčtu důchdů zaniklých úmrtím k pčtu všech důchdců se v letech 2011 2016 snížil ze 4,7 % na 4,4 %. 28

Tabulka 13 Pčty zaniklých důchdů a nejvýznamnější důvdy zániku důchdu 6 Rk 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zaniklé důchdy celkem 201 983 187 940 184 731 167 221 171 293 161 419 z th: starbní 84 927 85 724 87 490 85 432 87 338 80 796 invalidní III. stupně 30 809 27 526 23 577 18 106 17 798 17 145 invalidní II. stupně 11 292 9 239 8 884 4 824 4 938 4 670 invalidní I. stupně 27 491 18 226 17 016 11 929 12 178 11 747 Důvd zániku - přiznání důchdu jinéh druhu 43 493 30 172 27 860 15 737 16 171 15 536 - úmrtí 133 938 133 785 136 030 132 380 135 539 125 968 Zdrj: MPSV Výše důchdů Průměrná výše vyplácených důchdů je vlivňvána především zvyšváním vyplácených důchdů. Od rku 2003 byly pdle zákna vyplácené důchdy zvyšvány pravidelně v lednu každéh rku, přičemž záknem byl též stanven minimální zvýšení, a t nejméně 100 % růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd. Od rku 2012 byla výše zvýšení určvána způsbem přesně stanveným v zákně pdle statistických údajů a vláda již neměla mžnst změnit termín ani výši takt stanvenéh zvýšení; zákn přesně ppisval, jak stanvit zvýšení základní výměry důchdu, tak i stanvení zvýšení prcentní výměry důchdu. Zvýšení v pdstatě dpvídal dříve stanvenému minimálnímu zvýšení, tj. zvýšení 100 % růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd. Pr zvýšení důchdů v letech 2013 a 2014 se na základě změny právní úpravy, vyvlané úsprnými patřeními, vycházel pr stanvení zvýšení puze z 1/3 růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd. Tt mezující ustanvení byl zrušen již pr zvyšvání důchdů v rce 2015 (nikliv autmaticky v rce následujícím) a zárveň zákn stanvil mimřádnu úpravu pravidel pr zvyšvání důchdů v tmt rce, spčívající v tm, že při zachvání všech statních pravidel zvyšvání důchdů se při zvýšení d ledna 2015 zvýší vyplácené důchdy tak, aby úhrn částky zvýšení základní výměry důchdu a částky zvýšení prcentní výměry důchdu činil 1,8 %, pkud by zvýšení vyplácených důchdů stanvené pdle 100 % růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd byl nižší. V rce 2016 mimřádná jednrázvá úprava ppsaná v předchzím dstavci neplatila a z důvdů nízkéh růstu cen (zhledněných ze 100 %) i reálných mezd (zhledněných 1/3), dšl k zvýšení důchdů puze u základní výměry a t 40 Kč. Následně dšl k úpravě valrizačníh mechanismu. Při zvýšení d ledna 2017 (a i v dalších letech) mhu být prcentní výměry vyplácených důchdů zvýšeny až tlik prcent, aby u průměrnéh starbníh důchdu úhrn částky zvýšení základní výměry důchdu a částky zvýšení prcentní výměry důchdu činil až 2,7 % jeh výše, pkud by zvýšení vyplácených důchdů pdle becných pravidel byl nižší, přičemž vlastní zvýšení důchdů stanví vláda svým nařízením. Další úprava pravidel valrizace určila, že d zvýšení důchdů v lednu 2018 se bude přihlížet nejen k růstu cen za dmácnsti celkem, ale sučasně i k růstu cen za dmácnsti důchdců, a pužije se vždy výhdnější mžnst (dsud se přihlížel puze k růstu cen za dmácnsti celkem) a dále se při stanvení částky zvýšení důchdů zhledňuje 1/2 růstu reálné mzdy (nikliv 1/3). 6 Statisticky se sleduje celkem 11 důvdů zániku důchdu. Mim uvedených v tabulce jsu významnější (více jak 1 000 zániků v rce) důchdy transfrmace invalidníh důchdu na starbní, zánik vdvskéh/vdveckéh důchdu p rce, zánik sirtčíh důchdu, zánik invalidity 29

Tabulka 14 Přehled prvedených zvýšeních vyplácených důchdů Měsíc a rk účinnsti zvýšení leden 2011 leden 2012 leden 2013 leden 2014 leden 2015 leden 2016 leden 2017 Zvýšení základní výměry důchdu 60 Kč 40 Kč 60 Kč 10 Kč 60 Kč 40 Kč 110 Kč Zvýšení prcentní výměry důchdu 3,9% 1,6% 0,9% 0,4% 1,6% 0,0% 2,2% Výše základní výměry důchdu 2 230 Kč 2 270 Kč 2 330 Kč 2 340 Kč 2 400 Kč 2 440 Kč 2 550 Kč Zdrj: MPSV, Pznámka: V rce 2016 byl navíc vyplacen jednrázvý příspěvek 1200 Kč. Růst průměrné výše vyplácených důchdů je vlivňván též tzv. generační bměnu, jejímž důsledkem je, že průměrná výše vyplácených důchdů by rstla, i kdyby důchdy nebyly valrizvány, prtže zanikají důchdy starších důchdců, které jsu v průměru nižší než důchdy nvě přiznávané 7. Z becnéh růstu průměrné výše vyplácených důchdů se dchylují puze průměrné výše invalidních důchdů pr invaliditu I. a II. stupně, u nichž se zřejmě prjevuje narůstající pdíl důchdců, kteří před vznikem nárku na dávku měli kratší dbu pjištění a nižší příjmy. Tabulka 15 Průměrné měsíční výše 1) sól vyplácených důchdů (v Kč) Rk Starbní Invalidní Vdvský Pměrný nekrácený krácený pr invaliditu stupně a celkem k věk. hr. p inval. starbní trvale dčasně III. II. I. vdvecký Sirtčí ÚHRNEM CELKEM 2011 10 567 11 008 10 158 9 460 8 761 4 473 10 004 6 748 6 094 6 814 5 428 9 913 2012 10 793 11 274 10 368 9 641 8 934 4 420 10 141 6 714 6 021 6 929 5 544 10 093 2013 10 985 11 498 10 535 9 806 9 082 4 405 10 245 6 675 5 989 7 046 5 657 10 249 2014 11 090 11 630 10 616 9 893 9 136 4 331 10 262 6 662 5 911 7 083 5 703 10 337 2015 11 361 11 932 10 836 10 122 9 329 4 335 10 392 6 738 5 924 7 225 5 833 10 576 2016 11 475 12 068 10 904 10 216 9 364 4 274 10 395 6 745 5 883 7 277 5 874 10 675 MUŽI 2011 11 714 12 177 11 179 10 571 9 858 4 294 10 482 7 036 6 399 5 920 5 414 10 835 2012 11 962 12 472 11 396 10 762 10 074 4 285 10 597 6 997 6 336 6 076 5 534 11 034 2013 12 165 12 713 11 559 10 929 10 277 4 301 10 676 6 961 6 305 6 240 5 645 11 202 2014 12 274 12 853 11 640 11 014 10 358 4 284 10 664 6 945 6 222 6 314 5 693 11 298 2015 12 562 13 179 11 855 11 257 10 642 4 319 10 759 7 013 6 231 6 475 5 825 11 550 2016 12 678 13 314 11 904 11 349 10 728 4 294 10 736 7 019 6 183 6 551 5 852 11 659 ŽENY 2011 9 599 10 031 8 867 8 559 7 445 4 545 9 435 6 405 5 752 6 989 5 440 9 102 2012 9 797 10 264 9 100 8 718 7 596 4 478 9 596 6 375 5 683 7 104 5 554 9 261 2013 9 970 10 463 9 304 8 868 7 717 4 453 9 730 6 338 5 659 7 216 5 668 9 402 2014 10 065 10 580 9 420 8 947 7 755 4 354 9 784 6 338 5 598 7 250 5 713 9 481 2015 10 315 10 858 9 669 9 152 7 918 4 344 9 951 6 428 5 622 7 394 5 840 9 704 2016 10 416 10 976 9 787 9 241 7 935 4 262 9 988 6 444 5 597 7 446 5 894 9 788 Zdrj: ČSSZ. Pznámky: 1) Průměrná výše důchdů vyplácených v prsinci; nejsu zahrnuty důchdy vyplácené d ciziny. Sól = Důchdy vyplácené samstatně (bez suběhu s pzůstalstním důchdem). Viz pznámky Tabulka 4 Náhradvý pměr, další ze dvu parametrů, půsbících na vyrvnanu finanční bilanci důchdvéh pjištění, se v bdbí let 2011 2016 nevyvíjel stabilně. Nesulad tempa růstu výše důchdů a tempa růstu průměrné mzdy je vlivněn tím, že při zvýšení důchdů je třeba zhlednit 1/3 růstu reálné mzdy, stanvenu se zřetelem k růstu mezd v bdbí kalendářníh rku, který dva rky předchází rku zvýšení důchdů, a který je bvykle dlišný d růstu mezd v rce zvýšení, ve kterém se náhradvý pměr hdntí. Dalším faktrem nesuladu je vliv růstu průměrné výše důchdů v důsledku již uváděné generační bměny. 7 Průměrná výše zaniklých důchdů není již něklik let ČSSZ sledvána. 30

Tabulka 16 Relace průměrnéh vyplácenéh starbníh důchdu k průměrné mzdě Rk Průměrný Průměrná mzda Relace průměrnéh důchdu k průměrné mzdě důchd 1) hrubá 2) čistá 3) hrubé čisté (v Kč) (v Kč) (v Kč) (v%) (v%) 2011 10 543 25 093 19 246 42,0 54,8 2012 10 770 25 903 19 903 41,6 54,1 2013 10 962 25 903 19 903 42,3 55,1 2014 11 065 26 357 20 216 42,0 54,7 2015 11 331 27 156 20 777 41,7 54,5 2016 11 436 28 324 21 577 40,4 53,0 Zdrj: MPSV. Pznámky: 1) Průměrný důchd je měsíční průměr sól vyplácených starbních důchdů v rce. 2) Průměrná hrubá mzda ve výši všebecnéh vyměřvacíh základu. 3) Průměrná čistá mzda je průměrná hrubá mzda snížená tét mzdě dpvídající daň z příjmu a pjistné zdravtníh a sciálníh pjištění. Vývj relace průměrnéh vyplácenéh starbníh důchdu ke mzdě nelze sice pvažvat za příznivý z hlediska jejíh vlivu na vývj bilance příjmů a výdajů na důchdy, ale je příznivý z hlediska vývje živtní úrvně důchdců, a t zejména ve srvnání s vývjem živtní úrvně eknmicky aktivních. Vývj reálné hdnty průměrnéh vyplácenéh starbníh důchdu zastává za vývjem reálné hdnty mezd. Takvý vývj je sice bvyklý i v důchdvých systémech jiných států, ale v ČR je tat skutečnst pr živtní úrveň důchdců významnější, nebť důchdy jsu zde téměř výhradním zdrjem příjmů důchdců. Graf 4 Vývj reálné hdnty průměrnéh vyplácenéh starbníh důchdu a průměrné mzdy v prcentech jejich hdnt v rce 1997 Zdrj: MPSV Reálná hdnta průměrnéh vyplácenéh starbníh důchdu byla v bdbí psledních šesti let třikrát nižší než ve výchzím rce a teprve v rce 2015 se mírně zvýšila. Tent vývj je důsledkem úsprných patření drážejících se v mezení pravidelných valrizací. 31

Tabulka 17 Vývj reálné hdnty průměrnéh vyplácenéh starbníh důchdu Rk 2011 2012 100 % v rce 2013 2014 2015 2016 2011 100,0 2012 97,6 100,0 2013 97,4 99,8 100,0 2014 98,4 100,8 101,0 100,0 2015 100,7 103,1 103,4 102,3 100,0 2016 101,1 103,5 103,7 102,7 100,3 100,0 Zdrj: MPSV Průměrná výše vyplácených důchdů závisí i na rce jejich přiznání. V zásadě platí, že čím déle jsu důchdy vypláceny, tím jsu jejich výše nižší ve vztahu k statním důchdům. Tyt rzdíly jsu zapříčiněny mzdvým vývjem, změnami ve způsbu výpčtu nvě přiznaných důchdů a valrizacemi důchdů, které rzdíly vzniklé mezi nvě přiznanými důchdy vesměs zvyšují. Tabulka 18 Průměrná výše sól vyplácených starbních důchdů pdle bdbí jejich přiznání (důchdy vyplácené v prsinci 2016 v Kč) Rk Předčasné přiznání Celkem Nekrácené trvale krácené -2005 10 819 11 173 9 550 06-07 11 645 12 271 10 012 2008 11 913 12 694 10 177 2009 11 898 12 866 10 441 2010 12 572 13 270 10 762 2011 11 567 12 578 10 766 2012 12 024 12 979 10 001 2013 12 147 13 013 10 595 2014 12 062 12 818 10 650 2015 12 220 12 797 10 836 2016 12 510 13 188 11 063 CELKEM 11 475 11 997 10 216 Zdrj: ČSSZ Pznámky: Nekrácený = starbní důchd při dsažení důchdvéh věku. Trvale krácený = před věkvu hranicí přiznaný starbní důchd pdle 31 zákna č. 155/1995 Sb. Průměrná výše nvě přiznaných důchdů je vyšší než průměrná výše důchdů vyplácených a také jejich relace k průměrné mzdě je příznivější. Je tmu tak prt, že nvě přiznané důchdy jsu v důsledku růstu mezd dvzeny z vyšších výdělků, a že půsbí dynamika důchdvá knstrukce, ve které se pdle růstu mezd v nárdním hspdářství indexují vyměřvací základy (pjištěncem dsažené výdělky) a pravidelně se zvyšují redukční hranice mezující zápčet výdělků rzhdných pr výpčet důchdu. Tabulka 19 Redukční hranice pr výpčet výše důchdu Rk 2011 před 30.9. p 29.9. 2012 2013 2014 2015 2016 2017 První redukční hranice 11 000 10 886 11 061 11 389 11 415 11 709 11 883 12 423 Druhá redukční hranice 28 200 28 699 29 159 30 026 30 093 106 444 108 024 112 928 Třetí redukční hranice 98 960 100 548 103 536 103 768 Zdrj: MPSV V důsledku redukčních hranic rzhdných pr výpčet důchdu klesá s rstucím výdělkem relace výše důchdu k tmut výdělku. Míru tht pklesu shledal Ústavní sud za nepřiměřenu, a prt 32

byl nutné přijmut příslušnu právní úpravu, pdle níž je vývj výše redukčních hranic navázán na vývj průměrné mzdy, přičemž d rku 2015 se pstupně měnil jak prcent pr stanvení výše redukčních hranice z průměrné mzdy, tak i prcentní sazby pr stanvení zapčitatelné části sbníh vyměřvacíh základu mezi redukčními hranicemi. Tím dšl k pstupnému zvyšvání relace výše důchdu ke mzdě u důchdů přiznaných z vyšších výdělků. Redukční hranice a příslušné prcentní sazby byly záknem stanveny takt: Tabulka 20 Redukce sbníh vyměřvacíh základu a redukční hranice 3. RH v % průměrné mzdy 400% 400% 400% 400% Zdrj: MPSV Pznámka: Průměrná mzda = sučin všebecnéh vyměřvacíh základu a jeh přepčítacíh keficientu za rk dva rky předcházející pdle 17 zák. č. 155/95 Sb. U důchdů přiznaných v rce 2011 p 29. září tak ve srvnání s důchdy přiznanými v rce 2011 před 30. září dšl ke snížení relace důchdu ke mzdě u důchdů přiznaných z výdělků v pásmu cca 0,5 až 1,3 násbek průměrné mzdy a ke zvýšení relace důchdu ke mzdě u důchdů přiznaných z výdělků vyšších než 1,2 násbek průměrné mzdy. Mdelvý příklad ukazuje vývj relace důchdu ke mzdě pr důchd přiznaný p 40 letech pjištění. Tabulka 21 Vývj relace nvě přiznanéh starbníh důchdu ke mzdě při 40 letech pjištění a při různé úrvni mzdy (v %) Zdrj: MPSV Pznámka: *) 2011 2011 před 30. 9. p 29.9. 2012 2013 2014 2017 zapčten d 1. RH 100% 100% 100% 100% 100% 100% zapčten nad 1. RH d 2. RH 30% 29% 28% 27% 26% 26% zapčten nad 2. RH d 3. RH 10% 13% 16% 19% 22% 0% zapčten nad 3. RH 10% 10% 8% 6% 3% 0% 1. RH v % průměrné mzdy 44% 44% 44% 44% 44% 2. RH v % průměrné mzdy 116% 116% 116% 116% 400% Násbek průměrné 2011 2011 mzdy *) před 30.9. p 29.9. 2012 2013 2014 2015 2016 0,7 57,0 56,5 55,7 56,6 55,8 55,6 54,5 1,0 45,3 44,8 44,0 44,5 43,7 43,6 42,8 1,5 33,2 33,4 33,1 33,9 33,8 34,3 33,8 2,0 26,4 27,0 27,3 28,3 28,6 29,6 29,2 2,5 22,3 23,1 23,7 24,9 25,5 26,8 26,5 3,0 19,6 20,6 21,4 22,7 23,5 24,9 24,7 Průměrná mzda = všebecný vyměřvací základ ( 17 dst. 2 zák. č. 155/95 Sb.) 2015, 2016, Legislativní změny se prjevily i ve vývji průměrné výše nvě přiznaných důchdů. V rce 2011 dchází k nebvyklému pklesu průměrné výše starbních důchdů celkem. Není t však v důsledku změny redukčních hranic, ale v důsledku změn v pdílu pčtu přiznaných důchdů. Jak u starbních důchdů přiznaných při dvršení věkvé hranice, tak i u starbních důchdů přiznaných p přesluhvání, či při předčasném dchdu d starbníh důchdu neb starbním důchdu přiznaném p invalidním důchdu, ve všech těcht případech byla průměrná výše důchdu přiznanéh v rce 2011 vyšší než u důchdu přiznanéh v rce 2010. 33

10 385 10 518 10 677 10 782 10 999 10 999 10 078 9 538 10 234 10 388 10 771 10 771 výše důchdu 11 736 12 243 12 484 12 420 12 602 12 602 15 088 18 128 16 800 16 897 18 425 18 425 Tabulka 22 Průměrná výše nvě přiznaných důchdů Druh důchdu 2011 Průměrná výše důchdů v Kč 2012 2013 2014 2015 2016 Starbní celkem 10 850 11 322 11 588 11 661 12 027 12 337 p věkvé hranici celkem 11 685 12 058 12 273 12 291 12 503 12 847 k věkvé hranici 11 736 12 243 12 484 12 420 12 602 13 032 p přesluhvání 15 088 18 128 16 800 16 897 18 425 17 177 p invalidním 10 385 10 518 10 677 10 782 10 999 11 039 předčasné celkem 10 078 9 538 10 234 10 388 10 771 11 049 Pměrné starbní 3 383 3 179 3 223 3 375 3 698 3 616 Invalidní třetíh stupně 10 853 10 893 11 129 11 139 11 421 11 572 z th invalidní z mládí 9 041 9 031 9 238 9 212 9 416 9 593 Invalidní druhéh stupně 6 613 6 641 6 793 6 779 6 965 7 099 Invalidní prvníh stupně 5 069 5 088 5 223 5 233 5 352 5 461 Vdvské a vdvecké 7 040 7 146 7 269 7 357 7 494 7 617 Sirtčí 5 749 5 535 5 820 5 841 5 941 5 986 Ú H R N E M 10 069 9 741 10 178 10 286 10 699 10 876 Zdrj: ČSSZ Pznámky: Průměrná výše u důchdů nekrácených pr suběh s jiným důchdem. Viz pznámky Tabulka 4 Graf 5 Průměrná výše nvě přiznaných starbních důchdů 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 k věkvé hranici p invalidním trvale krácené p přesluhvání Zdrj: ČSSZ Krácení důchdu při předčasném dchdu d starbníh důchdu D důchdu lze dejít dříve, než je dvršen důchdvý věk, vyplácený důchd je pak trvale krácen. Krácena je výše prcentní výměry starbníh důchdu. Výše krácení je závislá na dbě, která chybí d dsažení důchdvéh věku a na výši výpčtvéh základu. Vzhledem k různé váze základní výměry důchdu na celkvé výši důchdu u pjištěnců s různu dbu pjištění a různu výší vyměřvacích základů má tt krácení různý dpad d celkvé výše starbníh důchdu. K nejvyššímu relativnímu snížení úhrnnéh důchdu (pdíl rzdílu měsíční výše krácenéh a nekrácenéh důchdu k měsíční výši nekrácenéh důchdu v prcentech) dchází u pjištěnců s krátku dbu pjištění a vyským vyměřvacím základem, cž je způsben silným vlivem krácení prcentní výměry a pměrně vyské váhy tét výměry v celkvém důchdu. Naprti tmu nejnižší dpad má krácení u sb s nízkým vyměřvacím základem a dluhu dbu pjištění. 34

Krácení důchdu je závislé na dbě, která pjištěnci chybí d důchdvéh věku. Mdelvý příklad ukazuje že, při dchdu rk dříve je pjištěnci, který měl dbu pjištění 45 let a jeh sbní vyměřvací základy byly v hdntě 15 000 Kč za měsíc, vyplácen důchd 4,1 % nižší než by byl důchd přiznaný k důchdvému věku. Tabulka 23 Snížení důchdu přiznanéh v rce 2016 při dchdu d trvale krácenéh předčasnéh starbníh důchdu 1 rk 1) (v %) Osbní Dba pjištění v letech vyměřvací základ (v Kč) 30 35 38 41 45 15 000-5,6-5,0-4,7-4,5-4,1 20 000-5,8-5,1-4,8-4,6-4,2 25 000-5,9-5,3-4,9-4,6-4,3 30 000-6,0-5,4-5,0-4,7-4,4 35 000-6,1-5,4-5,1-4,8-4,4 40 000-6,2-5,5-5,2-4,8-4,5 Zdrj: MPSV Pznámka: 1) při dchdu 360 dnů (tj. cca 1 rk) před dsažením důchdvéh věku. Krácení důchdu není prprční k dbě, která d důchdvéh věku zbývá. Při dchdu d důchdu dva rky dříve, dbě pjištění 45 let a sbním vyměřvacím základu 15 000 Kč bude již snížení vypčtenéh důchdu 9,7 % nižší než k důchdvému věku, cž je krácení více jak dvjnásbné prti předchzímu příkladu. Tabulka 24 Snížení důchdu přiznanéh v rce 2016 při dchdu d trvale krácenéh předčasnéh starbníh důchdu 2 rky 1) (v %) Osbní Dba pjištění v letech vyměřvací základ (v Kč) 30 35 38 41 45 15 000-13,1-11,7-11,0-10,4-9,7 20 000-13,4-12,0-11,3-10,6-9,9 25 000-13,8-12,3-11,5-10,8-10,1 30 000-14,1-12,5-11,7-11,0-10,2 35 000-14,3-12,7-11,9-11,2-10,4 40 000-14,6-12,9-12,0-11,3-10,5 Zdrj: MPSV Pznámka: 1) při dchdu 720 dnů (tj. cca 2 rky) před dsažením důchdvéh věku. Při dchdu d důchdu necelé tři rky dříve je vypčtený důchd více jak 20 % nižší než důchd k důchdvému věku u mdelvých pjištěnců s délku pjištění mezi 30 a 35 rky a s sbním vyměřvacím základem vyšším jak 15 000 Kč. 35

Tabulka 25 Snížení důchdu přiznanéh v rce 2016 při dchdu d trvale krácenéh předčasnéh starbníh důchdu 3 rky 1) (v %) Osbní Dba pjištění v letech vyměřvací základ (v Kč) 30 35 38 41 45 15 000-22,4-20,1-18,9-17,8-16,6 20 000-23,1-20,6-19,3-18,2-17,0 25 000-23,6-21,0-19,7-18,6-17,3 30 000-24,1-21,4-20,1-18,9-17,5 35 000-24,5-21,8-20,4-19,2-17,7 40 000-24,9-22,1-20,6-19,4-17,9 Zdrj: MPSV Pznámka: 1) při dchdu 1080 dnů (tj. cca 3 rky) před dsažením důchdvéh věku. Diferenciace důchdů pdle výše důchdu 8 Diferenciace vyplácených starbních důchdů pdle výše je vlivněna řadu faktrů. Její úrveň a vývj jsu vlivněny zejména následujícími faktry: a) Vývjem diferenciace nvě přiznaných starbních důchdů v jedntlivých letech, která má jednznačně rstucí trend v důsledku dynamických prvků ve frmuli pr stanvení výše důchdu. b) Rzdílnu diferenciací výše důchdů s hledem na bdbí jejich přiznání a klesajícím pdílem dříve přiznaných důchdů (s menší diferenciací). c) Vývjem pdílu základní výměry důchdu na celkvé výši důchdu. d) Valrizacemi důchdů, prtže většinu dchází i ke zvýšení stanvené prcent z prcentní výměry důchdů, cž vede k větší diferenciaci důchdů. e) Strukturální dlišnstí subrů, u nichž se diferenciace měří, z hlediska vlivu faktrů nesuvisejících s důchdvým systémem. Diferenciace důchdů se snižuje s přechdem d subru všech starbních důchdů k subrům pr muže a ženy. V bdbí 2012 2016 diferenciace mírně rstla, především v důsledku mírně rychlejšíh nárůstu vyšších důchdů žen. 8 Pr měření diferenciace starbních důchdů pdle výše důchdu se budu pužívat kvantily a z nich dvzené charakteristiky. Kvantil je výše příjmu (např. důchdu), kteru dsahuje určité prcent důchdců. Např. 10% kvantil je výše příjmu udávající, že 10 % sb má příjem d tét výše. 50% kvantil se nazývá medián a v případě nrmálníh rzdělení se rvná průměru. Základními charakteristikami budu šíře intervalů příjmů kl mediánu vyjádřené v prcentech mediánu, ve kterých se nachází: 20 % důchdců: příslušná charakteristika se značuje, M(20) = 100 x (k60 k40) medián 50 % důchdců: příslušná charakteristika se značuje M(50) = 100 x (k75 k25) medián, 80 % důchdců: příslušná charakteristika se značuje M(80) = 100 x (k90 k10) medián, kde kx značuje x% kvantil. Čím jsu čísla M(XX) vyšší, tzn. čím je interval, v němž se nachází příslušný pdíl důchdců širší, tím vyšší je diferenciace. Výpčty byly prvedeny pdle údajů starbních důchdech vyplácených samstatně. 36

M(80) M(50) M(20) M(80) M(50) M(20) M(80) M(50) M(20) Tabulka 26 Základní charakteristiky diferenciace výše sól vyplácených starbních důchdů Rk 2012 2013 2014 2015 2016 Změna 2012-2016 Muži 7,9 7,9 8,1 8,2 8,3 0,5 Ženy 8,2 8,4 8,6 8,8 9,0 0,8 Celkem 10,5 10,5 10,6 10,7 10,7 0,2 Muži 21,5 21,7 21,9 22,1 22,2 0,7 Ženy 22,5 22,9 23,3 23,7 23,9 1,4 Celkem 27,4 27,5 27,7 27,8 28,0 0,6 Muži 40,4 40,6 41,2 42,2 42,8 2,4 Ženy 46,7 46,9 47,4 47,8 48,1 1,3 Celkem 51,4 51,6 51,8 52,2 52,2 0,9 Zdrj: MPSV Vývj diferenciace vyplácených starbních důchdů pdle výše je vlivněn též rstucí vahu zastupení předčasných starbních důchdů, jejichž diferenciace je dlišná d nekrácených starbních důchdů přiznaných k důchdvému věku. Tabulka 27 Charakteristiky diferenciace výše starbních důchdů vyplácených v prsinci 2016 Celkem Nekrácené Krácené trvale Muži 8,3 7,8 7,6 Ženy 9,0 8,8 8,1 Celkem 10,7 10,1 10,0 Muži 22,2 19,8 20,3 Ženy 23,9 23,0 21,7 Celkem 28,0 26,4 26,6 Muži 42,8 38,7 41,3 Ženy 48,1 43,5 44,0 Celkem 52,2 48,6 50,7 Zdrj: MPSV U vyplácených trvale krácených předčasných starbních důchdů je diferenciace nižší než u starbních důchdů přiznaných k důchdvému věku v úzkém subru. Na vývji diferenciace nvě přiznaných starbních důchdů se prjevil růst diferenciace u mužů a snižvání diferenciace u žen. Je t důsledek zvyšvání základní výměry důchdů při valrizaci a th, že výše základní výměra představuje u důchdů žen významnější pdíl. Tabulka 28 Základní charakteristiky diferenciace nvě přiznaných (sól) starbních důchdů pdle výše Rk 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Změna 2011-2016 Muži 8,6 10,3 9,6 9,6 8,4 8,4-0,2 Ženy 9,1 10,2 9,1 9,1 8,0 8,1-1,0 Celkem 10,7 12,2 11,2 10,8 10,2 10,4-0,3 Muži 23,0 27,1 25,3 25,3 24,0 23,6 0,6 Ženy 24,9 28,4 24,4 24,4 21,9 22,4-2,5 Celkem 27,5 31,2 29,0 27,2 26,0 26,4-1,1 Muži 42,9 51,5 48,5 48,7 51,0 49,2 6,3 Ženy 48,6 54,0 48,4 48,0 45,5 46,5-2,1 Celkem 50,1 58,8 54,4 52,4 52,9 52,9 2,8 Zdrj: MPSV 37

Mezinárdní srvnání vybraných parametrů důchdvých systémů Mezinárdní kmparace důchdvých systémů je blast, kde je nutná jistá bezřetnst, prtže pdba jedntlivých důchdvých systémů není zalžena puze na exaktních datech a číslech, ale je vlivněna dalšími faktry, jak jsu např. histrické knsekvence, tradice a zvyky, eknmická situace a další splečenské prcesy. Lgickým důsledkem je prt velká rzmanitst pdb a přístupů k prblematice zabezpečení senirů. Je rvněž vhdné si uvědmit, že přestže jsu důchdvé systémy kncipvány jak dluhdbé dchází v každé zemi k pstupným změnám a nutným reakcím na dynamický celsplečenský vývj. Nicméně s vědmím jisté relativnsti při prvádění mezinárdníh srvnání lze na základě dhdnuté jedntné metdiky, především v rámci nadnárdních institucí (např. Eurstat, OECD) uvést některé základní údaje týkající se důchdvéh systému. Mezi základní infrmace patří výdaje důchdvéh systému na HDP, tedy nákladvst. Právě tent údaj může být někdy dezinterpretván ve smyslu čím vyšší/nižší výdaje tím lepší/hrší důchdvý systém. Skutečnst je samzřejmě mnhem slžitější. Existují státy vykazující pdíl výdajů na důchdvý systém na HDP přesahující 14 15 %. Zpravidla se jedná státy, kde je pdíl starších bčanů k celkvé ppulaci vyšší. V EU za rk 2016 je např. nejvyšší pdíl ppulace sb 65+ v Itálii, pak následuje Řeck, na čtvrtém místě je Prtugalsk. ČR se d tét situace dstane pměrně rychlým tempem a dsavadní prjekce ukazují předpkládaný růst těcht výdajů. Stejně tak státy s výdaji pd 8 % HDP. Nutn ještě upzrnit na skutečnst, že mezinárdní srvnatelnst těcht údajů má svá úskalí spčívající v tm, že v některých zemích dchází k zdaňvání důchdů či placení zdravtníh pjištění seniry, výše výdajů závisí i na rzšíření a vyspělsti dbrvlných a zaměstnaneckých dplňkvých penzijních schémat a v nepslední řadě nevypvídá nic míře příjmvé slidarity a s tím suvisející mezení rizika chudby uvnitř systému. Naprstá většina států se také prstřednictvím důchdvých a sciálních refrem snaží tyt výdaje snížit neb alespň stabilizvat tak, aby nezačaly hržvat jejich udržitelnst a knkurenceschpnst. Graf 6 Výdaje na důchdy v % HDP (rk 2014) Zdrj: Eurstat 38

Demgrafický vývj Nesprným splečným znakem naprsté většiny států v Evrpě je pstupné stárnutí ppulace vyznačující se zvyšujícím se pdílem sb 65+ na celkvé ppulaci. Ještě v 60. letech 20. stletí se tent pdíl ve většině zemí (včetně ČR) phybval kl 10 %. Nicméně lze sledvat pstupný růst tét hdnty na přibližně 20 % v sučasnsti a demgrafické prjekce na další desetiletí předpkládají další růst na hdnty cca 30 % kl rku 2060. V tét suvislsti lze učinit pznámku, že jakkliv je tent růst varující, tak je nutná jistá bezřetnst před vykreslváním katastrfických scénářů. Jestliže se dkázal důchdvý systém vcelku úspěšně během minuléh půlstletí vypřádat s nárůstem věkvé skupiny 65+ 100 %, pak by t měl dkázat i v průběhu dalšíh půlstletí zvláště, když je tent vývj avizván s dstatečným předstihem. Samzřejmě, že t bude vyžadvat refrmní úsilí a maximální snahu činit změny reagující na prces demgrafickéh stárnutí tak, aby byla zabezpečena buducí stabilita a udržitelnst a také adekvátnst důchdů. Graf 7 Pdíl sb 65+ na celkvé ppulaci demgrafická data (1960 2016) a prjekce (2017 2080) Zdrj: Eurstat Statutární důchdvý věk Jedním z nejdůležitějších parametrů důchdvéh systému je statutární důchdvý věk. Zvyšující se pdíl starších sb je dprvázen rstucí nadějí džití a zvýšením dby strávené ve zdraví. V rce 2014 vyšl Dpručení Rady EU k jasnějšímu svázání dby strávené v důchdu a čekávané dby džití. Je tedy vhdné, aby dcházel k prpjení či prmítnutí demgrafických ukazatelů a legislativy. Pzice ČR se v tmt kntextu nijak zásadně nevymyká z kntextu evrpských zemí. Převažující tendencí je růst důchdvéh věku, který byl (především ve státech střední a výchdní Evrpy) na začátku 90. let 20. stletí na úrvni 55 57 let u žen a přibližně 60 let u mužů. Dchází k růstu a zárveň pstupnému sjedncvání důchdvéh věku žen a mužů na úrveň 65 let, v ČR knkrétně v rce 2030. Samzřejmě, že rychlst a temp růstu si vlí každý stát individuálně. Státy, kde je naděje džití již v sučasné dbě relativně vyšší směřují dknce nad hranici 65 let. ČR patřila k zemím s nižším důchdvým věkem žen a zcela výjimečným dstupňvaným důchdvým věkem 39

žen dle pčtu dětí. Tt zvýhdnění žen v dbě, kdy již není třeba a existuje mžnst věnvat se plně pracvní aktivitě, je pstupně eliminván. Jednduché prvnání důchdvéh věku může být pněkud zavádějící, prtže skutečný věk dchdu d důchdu a statutární důchdvý věk splu nemusí krespndvat. Abslutní hdnta rzdílu je závislá na nastavení systému, zejména na výši předpkládanéh buducíh důchdu, na mtivacích v případě předčasnéh či dlženéh dchdu d důchdu apd. Z grafu je patrné, že ve většině států je věk dchdu z trhu práce dlišný d statutárníh důchdvéh věku. ČR je jednu z mála Evrpských zemí, kde je důchdvý systém nastaven tak, že dchází k malým rzdílům mezi skutečným a statutárním důchdvým věkem. Graf 8 Rzdíl mezi skutečným věkem dchdu d důchdu a statutárním důchdvým věkem v rce 2016 Muži Ženy Skutečný věk dchdu d důchdu Záknem daný věk dchdu d důchdu Krea Mexic Chile Japnsk Island Izrael Prtugalsk Nvý zéland Irsk USA Nrsk Tureck Švýcarsk Kanada Švédsk Austrálie OECD Estnsk Velká Británie Dánsk Maďarsk Nizzemí Německ Finsk Plsk ČR Slvinsk Španělsk Itálie Rakusk Ltyšsk Řeck Belgie Lucembursk Slvensk Francie Zdrj: OECD, Pensin at Glance 2017 Zaměstnanst sb v předsenirském a senirském věku Zvyšvání důchdvéh věku je velmi důležitu stabilizační parametricku úpravu, prtže v sbě bsahuje ptenciál prdlužvání aktivníh pbývání na trhu práce. Nicméně je nutné, aby byl trh práce schpný a chtný tyt sby přijmut a pdpřit zvýšení reálné eknmické aktivity. Úsilí mnha států směřuje k tmu, aby se zaměstnanst sb becně, ale zvláště zaměstnanst v (před)senirském věku zvyšvala. V tmt hledu dchází v ČR i ve většině statních států k většímu či menšímu růstu zaměstnansti sb 50+, cž je pzitivní jev, prtže tat skupina je pvažvána za 40

relativně zranitelnu na trhu práce. V grafu vývje zaměstnansti d rku 2000 d rku 2016 dšl u čtyř zemí ke snížení zaměstnansti sb 50 +. ČR nezaznamenala tak markantní nárůst jak například Německ neb Slvensk, ale v zaměstnansti sb 50 + je devátu ze zemí EU. Graf 9 Vývj zaměstnansti sb 50+ d rku 2000 d rku 2016 Zdrj: Eurstat Zaměstnanst a její pkles se prjevují vcelku lgicky u starších věkvých skupin. Nicméně prvnání zaměstnansti věkvé skupiny 55-64 let (zjedndušeně lze knstatvat, že se jedná převážně sby před dchdem d důchdu) a věkvé skupiny 65-74 let (zjedndušeně jde sby převážně již v důchdu) sciluje v mezinárdním srvnání na pměrně širké škále mezi 61% pklesem (Estnsk) až 93% pklesem (Lucembursk, Španělsk). U ČR se jedná 84% pkles, cž je hdnta blízká průměru zemí EU (83%). Graf 10 prvnání zaměstnansti skupin 55-64 let a 65-74 let v rce 2016 Zdrj: Eurstat 41

Přiměřenst důchdů a míra slidarity v systému Přiměřenst či adekvátnst dávek je mžn d jisté míry ukázat pmcí výše náhradvéh pměru. Jde pměr nvě přiznanéh starbníh důchdu vůči příjmu sby (či skupiny sb) na úrvni průměrné či mediánvé mzdy. Mezinárdní srvnání náhradvéh pměru (replacement rati) ukazuje pdíl mediánu výše důchdu sb 65 74 let a mediánvéh příjmu sb 50 59 let. ČR patří k zemím, které se phybují pd průměrem, nicméně lze knstatvat, že se ČR řadí k širšímu průměru států s hdntu kl 0,5. Graf 11 Pdíl mediánvé výše důchdu sb 65-74 a mediánu příjmu sb 55-59 v rce 2016 Zdrj: Eurstat Úklem (veřejnéh) důchdvéh systému je nejen dluhdbá náhrada příjmu p sknčení eknmické aktivity, ale také snaha přiměřenst dávek tak, aby nedcházel k nežáducímu nadměrnému zvyšvání rizika chudby senirů. Samzřejmě, že vyvážení mezi pjistným (ekvivalentním) principem a principem příjmvé slidarity je v každé zemí rzdílné. Právě jistá míra či důraz na princip slidarity je mžn zprstředkvaně zjistit pdle ukazatele rizika hržení chudbu. Hranice je nastavena jedntně na 60 % nárdníh mediánu. Je tak dynamicky a relativně zhledněna situace v jedntlivých zemích a nedchází ke zkreslení např. prstřednictvím abslutních hdnt. Graf 12 Rizik hržení chudbu v rce 2016 u sb 65+ Zdrj: Eurstat 42

Plnění mezinárdních úmluv minimální výši důchdvých dávek ČR je v blasti sciálníh zabezpečení vázána dvustrannými a mnhstrannými úmluvami. Mezi mnhstranné úmluvy patří Úmluva Mezinárdní rganizace práce (dále jen MOP ) minimálních standardech sciálníh zabezpečení č. 102 z rku 1952, Úmluva MOP č. 128 invalidních, starbních a pzůstalstních dávkách z rku 1967 (bě úmluvy vstupily v platnst pr ČR v lednu 1993) a Evrpský zákník sciálníh zabezpečení Rady Evrpy (dále jen Zákník ). Úmluvu MOP č. 102 a Zákník, který d značné míry z Úmluvy MOP č. 102 vychází, ratifikvala ČR pr všechny druhy důchdů z důchdvéh pjištění, Úmluvu MOP č. 128 s vyššími standardy ratifikvala jen pr starbní důchdy. Minimální standardy sciálníh zabezpečení zaktvené v uvedených úmluvách se vztahují na prcent ppulace pkryté sciálními systémy, minimální úrveň dávek a pdmínky nárku na tyt dávky a dále zaktvují i některé becné principy, jakými jsu např. zdpvědnst státu za zajištění dávek, práv na dvlání či klektivní způsb financvání. Úmluvy přitm pnechávají smluvním státům určitu flexibilitu ve způsbu dsažení pžadvaných standardů, nebť nestanvují knkrétní pdbu sciálních systémů. Minimální úrveň dávek je úmluvami stanvena jak určité prcent příjmů typickéh příjemce dávky před vznikem kryté událsti, tj. je pžadván minimální náhradvý pměr. Způsb stanvení úrvně dávek závisí na kruhu chráněných sb. Česká republika splňuje pžadavek, aby kruh chráněných sb tvřil nejméně 50 % zaměstnanců (Úmluva MOP č. 102 a Zákník) resp. 75 % veškeréh eknmicky činnéh byvatelstva (Úmluva MOP č. 128), nebť je důchdvé pjištění pvinné pr všechny zaměstnance, OSVČ vyknávající hlavní výdělečnu činnst a při dsažení stanvené výše příjmu také pr OSVČ vyknávající vedlejší výdělečnu činnst. Minimální úrveň dávek pr jedntlivé druhy důchdů je pak hdncena následvně: Starbní důchd: Úmluva MOP č. 102 a Zákník pžadují pměr výše nvě přiznanéh starbníh důchdu ke mzdě v rce předcházejícím rku dchdu d důchdu ve výši 40 %, Úmluva MOP č. 128 ve výši minimálně 45 %. Úmluvy jsu splněny, jestliže pžadvaný náhradvý pměr je dsažen pr typickéh příjemce, kterým je v případě starbních důchdů muž se závislu manželku. V suladu s ustanveními úmluv je výše náhradvéh pměru vypčtena pr pjištěnce s třiceti lety pjištění a se mzdu kvalifikvanéh dělníka (sustružníka). Prtže se v České republice důchdy daní až z rční částky vyšší než je 36násbek minimální mzdy a zdravtní pjištění platí za důchdce stát, akceptuje MOP pr Česku republiku určvání pdílu k čisté mzdě. Invalidní důchd: Úmluva MOP č. 102 a Zákník pžadují u těcht dávek náhradvý pměr ve výši 40 %. Pr nvě přiznané invalidní důchdy třetíh stupně je typickým příjemcem zaměstnanec se závislu manželku a dvěma dětmi se mzdu kvalifikvanéh dělníka. Prt se při výpčtu zahrnují d příjmu zaměstnance i důchdce také přídavky na dvě děti (pkud náleží). Obdbně jak u starbních důchdů je pr hdncení splnění úmluvy rzhdující pměr invalidníh důchdu k čisté mzdě. Pzůstalstní dávky: Úmluva MOP č. 102 a Zákník pžadují u těcht dávek náhradvý pměr ve výši 40 %. Pr nvě přiznané pzůstalstní důchdy je typickým příjemcem vdva p manželvi, který pbíral mzdu kvalifikvanéh dělníka, se dvěma dětmi. Pzůstalstní 43

dávka je stanvena jak sučet vdvskéh důchdu, dvu sirtčích důchdů a přídavků na dvě děti (pkud náleží). ČR plní pžadvanu úrveň starbních i invalidních důchdů. Úrveň pzůstalstních důchdů prcent stanvené mezinárdními úmluvami vysce překračuje. Tabulka 29 Základní parametry pr výpčet plnění úmluv MOP (starbní důchd) Mzda Starbní Starbní důchd Rk kvalifikvanéh dělníka důchd v % mzdy v Kč/měs. v Kč/měs. kvalifikvanéh dělníka hrubá čistá hrubé čisté 2013 24 223 18 760 9 015 37,2 48,1 2014 24 359 18 855 8 992 36,9 47,7 2015 25 241 19 462 9 253 36,7 47,5 2016 25 932 19 938 9 432 36,4 47,3 2017 26 919 20 618 9 837 36,5 47,7 Zdrj: MPSV Tabulka 30 Základní parametry pr výpčet plnění úmluv MOP (invalidní důchd) Mzda Přídavky Invalidní Invalidní důchd s přídavky Rk kvalifikvanéh dělníka na 2 děti důchd v % mzdy kvalifikvanéh v Kč/měs. v Kč/měs. v Kč/měs. dělníka vč. přídavků hrubá čistá hrubé čisté 2013 24 223 20 994 1 220 9 015 40,2 46,1 2014 24 359 21 089 1 220 8 992 39,9 45,8 2015 25 241 21 696 1 220 9 253 39,6 45,7 2016 25 932 22 372 1 220 9 432 39,2 45,2 2017 29 919 23 152 1 220 9 837 39,3 45,4 Zdrj: MPSV Tabulka 31 Základní parametry pr výpčet plnění úmluv MOP (pzůstalstní důchdy) Mzda Přídavky Vdvský a Vdvský a 2 sirtčí důchdy s přídavky Rk kvalifikvanéh dělníka na 2 děti 2 sirtčí v % mzdy kvalifikvanéh v Kč/měs. v Kč/měs. důchdy dělníka vč. přídavků na děti hrubá čistá v Kč/měs. hrubé čisté 2013 24 223 20 994 1 220 15 681 66,4 76,1 2014 24 359 21 089 1 220 15 668 66,0 75,7 2015 25 241 21 696 1 220 16 111 65,5 75,6 2016 25 932 22 372 1 220 16 410 64,9 74,7 2017 26 919 23 152 1 220 17 124 65,2 75,3 Zdrj: MPSV 44

Graf 13 Plnění úmluv MOP, minimální výše důchdvých dávek, ČR 2013 2017 Zdrj: MPSV Prjekce vývje důchdvéh systému Ministerstv financí (dále jen MF ) připravil v září 2017 v suladu s harmngramem přípravy Zprávy stárnutí (Ageing Reprt) další aktualizaci dluhdbé prjekce výdajů důchdvéh systému (předchzí byla zpracvána v rce 2014). Prjekce kalkuluje výdaje v hrizntu d rku 2070, vychází z předpkladů dhdnutých v rámci Pracvní skupiny pr stárnutí (Ageing Wrking Grup např. demgrafická prgnóza byla zpracvána Eurstatem, makreknmické předpklady dhdnuty Pracvní skupinu pr stárnutí) a jde tzv. n plicy change scénář, tj. že nedjde k žádné změně legislativy, cž např. implikuje, že zvyšvání důchdvéh věku bude uknčen při dsažení 65 let. Prjekce MPSV byly zpracvány ve dvu scénářích sučasný právní stav (Scénář 1) a další zvyšvání důchdvéh věku nad 65 let (Scénář 2) Zákn č. 203/2017 Sb., kterým byl změněn zákn č. 155/1995 Sb., důchdvém pjištění a další suvisející zákny, přinesl změnu stanvení důchdvéh věku, a t tak, že uknčil zvyšvání důchdvéh věku při dsažení 65 let a zárveň uktvil prces pravidelnéh předkládání zpráv demgrafickém vývji a vývji základníh důchdvéh pjištění s cílem ukázat v jaké výši by měl být důchdvý věk stanven tak, aby byl dsažen stavu, kdy dba živta p jeh dsažení představuje ¼ celéh živta. Z výše uvedenéh důvdu určité tevřensti k mžné buducí změně právníh stavu stanvení důchdvéh věku ve vazbě na infrmace bsažené v pravidelně předkládaných zprávách je prjekce připravena ve dvu scénářích. 45