Stochastické modely Informace k závěrečné zkoušce

Podobné dokumenty
Exponenciální modely hromadné obsluhy

4EK311 Operační výzkum. 1. Úvod do operačního výzkumu

4EK201 Matematické modelování. 8. Modely hromadné obsluhy

SYSTÉMOVÁ METODOLOGIE (VIII) Operační výzkum. Ak. rok 2011/2012 vbp 1

ROVNICE NA ČASOVÝCH ŠKÁLÁCH A NÁHODNÉ PROCESY. Michal Friesl

4EK201 Matematické modelování. 7. Modely zásob

4EK311 Operační výzkum. 7. Modely řízení zásob

Kendallova klasifikace

Stochastické modely: prezentace k přednášce

MODELY ŘÍZENÍ ZÁSOB nákladově orientované modely poptávka pořizovací lhůta dodávky předstih objednávky deterministické stochastické

4EK311 Operační výzkum. 8. Modely hromadné obsluhy

Markovské metody pro modelování pravděpodobnosti

intenzitu příchodů zákazníků za čas t intenzitu obsluhy (průměrný počet obsloužených) za čas t

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

Teorie front. Systém hromadné obsluhy

13. cvičení z PSI ledna 2017

1. Číselné posloupnosti - Definice posloupnosti, základní vlastnosti, operace s posloupnostmi, limita posloupnosti, vlastnosti limit posloupností,

Studijní program Matematika Obor Pravděpodobnost, matematická statistika a ekonometrie

SYSTÉMY HROMADNÉ OBSLUHY. Teorie front

Značení 1.1 (posloupnost výsledků pokusu). Mějme posloupnost opakovaných (i závislých) pokusů,

4. Aplikace matematiky v ekonomii

Stochastické procesy - pokračování

Úvod Modely zásob Shrnutí. Teorie zásob. Kristýna Slabá. 9. ledna 2009

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

Stochastické modely: prezentace k přednášce

Teorie hromadné obsluhy (Queuing Theory)

Náhodný vektor a jeho charakteristiky

1. Vlastnosti diskretních a číslicových metod zpracování signálů... 15

Výběrové charakteristiky a jejich rozdělení

Vícekanálové čekací systémy

SIMULACE SPOLEHLIVOSTI SYSTÉMŮ HROMADNÉ OBSLUHY. Michal Dorda. VŠB - TU Ostrava, Fakulta strojní, Institut dopravy

Pravděpodobnost a statistika I KMA/K413

A6M33SSL: Statistika a spolehlivost v lékařství Teorie spolehlivosti

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

, 1. skupina (16:15-17:45) Jméno: se. Postup je třeba odůvodnit (okomentovat) nebo uvést výpočet. Výsledek bez uvedení jakéhokoliv

VYUŽITÍ TEORIE HROMADNÉ OBSLUHY PŘI NÁVRHU A OPTIMALIZACI PAKETOVÝCH SÍTÍ

Statistika pro informatiku (MI-SPI) Cvičení č. 6

Kvantitativní metody v rozhodování. Marta Doubková

Optimalizace prodeje prošlého zboží

KMA Písemná část přijímací zkoušky - MFS 2o16

7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice

3. ledna list a odevzdejte tento zvláštní list (listy) i všechny ostatní listy, které jste při řešení

Diskrétní náhodná veličina

Bakalářské studium na MFF UK v Praze Obecná matematika Zaměření: Stochastika. 1 Úvodní poznámky. Verze: 13. června 2013

Cvičení 5. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

Otázky ke státní závěrečné zkoušce

Téma 2: Pravděpodobnostní vyjádření náhodných veličin

Bayesovské metody. Mnohorozměrná analýza dat

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

DEFINICE,VĚTYADŮKAZYKÚSTNÍZKOUŠCEZMAT.ANALÝZY Ib

4EK201 Matematické modelování. 2. Lineární programování

Matematické modelování 4EK201

Diferenciální rovnice 3

Požadavky ke zkoušce. Ukázková písemka

Vybraná rozdělení náhodné veličiny

Úvod do SHO. Výkonnost a spolehlivost programových systémů KIV/VSS. Richard Lipka

Státní závěrečná zkouška z oboru Matematika a její použití v přírodních vědách

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská OKRUHY. ke státním závěrečným zkouškám BAKALÁŘSKÉ STUDIUM

DEFINICE,VĚTYADŮKAZYKÚSTNÍZKOUŠCEZMAT.ANALÝZY 1a

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

13. Lineární procesy

Přednášky z předmětu Aplikovaná matematika, rok 2012

Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od jara 2014

Tematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová

Bakalářská práce Nejslabší! Máte padáka! Strategie ukládání

naopak více variant odpovědí, bude otázka hodnocena jako nesprávně zodpovězená.

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

Téma 22. Ondřej Nývlt

Markovovy řetězce se spojitým časem CTMC (Continuous time Markov Chain)

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 5.téma

Matematika III. 4. října Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Matematika III

Teorie hromadné obsluhy (Queuing Theory)

Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n,

Základy počtu pravděpodobnosti a metod matematické statistiky

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 4

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok

Pojem a úkoly statistiky

Statistika II. Jiří Neubauer

Náhodná veličina a rozdělení pravděpodobnosti

Komplexní čísla, Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika, Posloupnosti a řady

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok

Pravidla a podmínky k vydání osvědčení o způsobilosti vykonávat aktuárskou činnost

10. cvičení z PST. 5. prosince T = (n 1) S2 X. (n 1) s2 x σ 2 q χ 2 (n 1) (1 α 2 ). q χ 2 (n 1) 2. 2 x. (n 1) s. x = 1 6. x i = 457.

ALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY

Obsah. I. Objektivní pravděpodobnosti. 1. Pravděpodobnost a relativní četnosti... 23

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Stochastické modely Příklady ze cvičení (LS2013)

Náhodná veličina a její charakteristiky. Před provedením pokusu jeho výsledek a tedy ani sledovanou hodnotu neznáte. Proto je proměnná, která

Maturitní témata z matematiky

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 16. ledna 2009

Soustavy lineárních rovnic

Matematika 2 (2016/2017)

Náhodné (statistické) chyby přímých měření

Limitní věty teorie pravděpodobnosti. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava TEORIE ÚDRŽBY. učební text. Jan Famfulík. Jana Míková. Radek Krzyžanek

7.[4body] Jedánautonomnísystém. 8.[4 body] Integrál

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava luk76/la1

Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky. bakalářské studium. studijní obor "Management jakosti"

Transkript:

Stochastické modely Informace k závěrečné zkoušce Jan Zouhar Katedra ekonometrie, FIS VŠE v Praze, zouharj@vse.cz 10. února 2015 Průběh zkoušky. Zkouška je ústní s přípravou na potítku. Každý si vylosuje 1 otázku, která má následující části: 2 teoretické otázky (každá za max. 20 bodů) a 2 příklady (každý za 10 bodů) ze seznamů uvedených níže. Celkem je tedy možné získat 60 bodů. Poznámky k použitému značení. V otázkách i příkladech používám zkratku MŘ = markovský řetězec. Symbol A představuje vždy limitu mocnin přechodové matice v regulárních MŘ s diskrétním časem. Je-li v příkladu zadán MŘ pomocí jeho přechodové matice nebo matice intenzit řádu n, pak jeho množina stavů S = {1,..., n} a řazení stavů v přechodové matici odpovídá jejich číslům (tj. první řádek obsahuje pravděpodobnosti p 1j apod.). Je-li MŘ zadán přechodovou maticí, jedná se automaticky o MŘ s diskrétním časem; je-li zadán maticí intenzit, jedná se o MŘ s časem spojitým. Teoretické otázky. 1 Náhodný proces; definice, základní klasifikace a příklady náhodných procesů. 2 Přechodová matice, přechodový graf a přechodové pravděpodobnosti za jeden nebo více kroků v MŘ s diskrétním časem. 3 Definice markovské vlastnosti, MŘ a homogenního MŘ; příklady náhodných procesů nesplňujících markovskou vlastnost. 4 Chapmanovy-Kolmogorovovy rovnice pro MŘ, důkaz jejich platnosti; lze volit variantu buď pro obecný, nebo speciálně pro homogenní MŘ. 5 Klasifikace stavů MŘ s diskrétním časem; rekurence a tranzience, periodicita, absorpční stavy. 6 Klasifikace MŘ s diskrétním časem: nerozložitelné, regulární a absorpční řetězce (a vztahy mezi nimi). 7 Absorpční MŘ s diskrétním časem; kanonický tvar přechodové matice a jejích mocnin, věta o mizejících pravděpodobnostech tranzientních stavů (bez důkazu). 8 Věta o fundamentální matici absorpčního MŘ s diskrétním časem a její důkaz, výpočet průměrné doby do absorpce. 9 Výpočet střední doby prvního návratu v nerozložitelném MŘ s diskrétním časem převedením na absorpční MŘ. 10 Výpočet pravděpodobnosti absorpce konkrétním stavem v absorpčním MŘ s diskrétním časem, s důkazem korektnosti výpočtu (neboli s jeho odvozením). 11 Věty o limitním chování regulárních MŘ s diskrétním časem (bez důkazu), jejich interpretace. 12 Vlastnosti limitní matice A v regulárním MŘ s diskrétním časem a jejich odvození (při odvození můžete využít věty o limitním chování regulárních MŘ s diskrétním časem). 13 Vztah mezi středními dobami prvního návratu a stacionárním vektorem v regulárním MŘ s diskrétním časem, včetně jeho odvození (pro konečně mnoho stavů). 14 Fundamentální matice v regulárním MŘ s diskrétním časem, její využití při výpočtu středních dob prvního přechodu (bez důkazů). 15 Limitní chování nerozložitelných MŘ s diskrétním časem, porovnání regulárních a neregulárních řetězců.

Stochastické modely: Informace k závěrečné zkoušce 2 16 Modely obnovy selhávajících prvků; způsob využití teorie MŘ, tvar přechodové matice a stacionární věková struktura, modely rozšířené obnovy. 17 MŘ s oceněním přechodů; matice ocenění přechodů, vektor celkových výnosů po n obdobích, naznačení jeho výpočtu v Matlabu/Octave. 18 Asymptotické vlastnosti výnosů v regulárním MŘ s oceněním přechodů, včetně náznaku jejich odvození. 19 Markovský rozhodovací proces s alternativami, vektory optimálních alternativ a postup pro jejich nalezení. 20 Pozitivní rekurence, nulová rekurence a tranzience v MŘ s diskrétním časem; možnosti typů stavů v konečných a (spočetně) nekonečných uzavřených třídách, včetně příkladů. 21 Náhodná procházka po nezáporných celých číslech se stejnými/různými přechodovými pravděpodobnostmi, stacionární rozdělení a jeho (ne)existence. 22 Přechodová funkce a matice intenzit v MŘ se spojitým časem; definice a jednoduchý příklad. 23 Poissonův proces; různé způsoby zavedení Poissonova procesu (pomocí Poissonova rozdělení i bez něj), matice intenzit v Poissonově procesu (bez odvození), rozdělení délky intervalů mezi příchody. 24 Poissonův proces; vztah mezi Poissonovým a exponenciálním rozdělením, limitní vlastnosti počtů příchodů. 25 Stacionární vektor v MŘ se spojitým časem; definice, existence, interpretace, způsob nalezení a věta o konvergenci (bez důkazu). 26 Modely hromadné obsluhy; popis systémů hromadné obsluhy, sledované charakteristiky, Kendallova klasifikace s ilustrativními příklady. 27 Littleův zákon pro modely hromadné obsluhy, náznak jeho využití při odvození průměrných charakteristik v modelu M/M/1. 28 Model M/M/1; matice intenzit, odvození stacionárních pravděpodobností. 29 Model M/M/1; rozdělení doby strávené v systému (s náznakem myšlenky jeho odvození). 30 Procesy množení a zániku; tvar matice intenzit, odvození stacionárních pravděpodobností (s diskuzí jejich existence). 31 Optimalizace v modelech hromadné obsluhy; příklady optimalizačních úloh, využití odvozených charakteristik systémů hromadné obsluhy. 32 Deterministické modely zásob, model EOQ; předpoklady modelu, nákladová funkce, odvození optimálních charakteristik. 33 Deterministické modely zásob, varianta modelu EOQ s přechodným neuspokojením poptávky; předpoklady modelu, nákladová funkce, náznak odvození optimálních charakteristik. 34 Deterministické modely zásob, model POQ (produkčně-spotřební model); předpoklady modelu, nákladová funkce, odvození optimálních charakteristik. 35 Stochastický model řízení zásob s plynulou inventarizací; předpoklady modelu, úroveň obsluhy, stanovení optimální výše bodu znovuobjednávky. 36 Model jednorázově vytvářené zásoby se stochastickou poptávkou (newsvendor model); nákladová funkce, odvození optimální výše zásob pro poptávku se spojitým pravděpodobnostním rozdělením.

Stochastické modely: Informace k závěrečné zkoušce 3 Příklady. Následující seznam obsahuje všechny příklady, které jsou obsaženy ve zkouškových otázkách alespoň co se týče slovního zadání. Konkrétní čísla se mohou (ale nemusí) lišit, rozsah jednotlivých úloh (např. řád použitých přechodových matic) nicméně zůstane stejný. U vypracování příkladů musí být uveden celý korektní postup výpočtu včetně jeho stručného zdůvodnění, nikoli jen samotný výsledek. 1 Najděte příklad MŘ se třemi stavy, který je nerozložitelný a není regulární. 2 Najděte příklad MŘ se třemi stavy, jehož množina stavů lze rozložit na dvě rekurentní komunikační třídy a jednu třídu tranzientních stavů. 3 Je dán MŘ s přechodovou maticí 0.8 0.1 0.1 P = 0 0.5 0.5. 0 0.6 Pro všechny stavy určete pravděpodobnost, že systém stráví v daném stavu ještě mnoho kroků, tj. určete Pr{X n = i pro mnoho n X 0 = i}. 4 Fundamentální matice absorpčního MŘ s tranzientními stavy 1, 2 a 3 má tvar N = 1 612 54 216 117 594 171. 490 162 144 576 Určete, za jak dlouho (v průměru) skončí proces v některém z absorpčních stavů, nachází-li se aktuálně ve stavu 3. 5 Je dán absorpční MŘ s přechodovou maticí P a fundamentální maticí N ve tvaru 1 0 2 2 3 P = 1 3 3 0 0 2 8 0 4 0 3 1 0 0 0 1 0, N = 1 280 56 70 168 392 42. 224 84 196 245 0 0 0 0 1 Momentálně se proces nachází ve stavu 1. Jaká je pravděpodobnost, že proces nakonec skončí ve stavu 3? 6 MŘ má přechodovou matici 0 1 0 0 P = 0.5 0 0.5 0 0 0 0 1 0 Určete, zda je MŘ regulární (a vysvětlete proč). 7 Najděte stacionární vektor pro MŘ s přechodovou maticí P = 0.2 0.2 0.6. 0 0.8 0.2 8 MŘ má přechodovou matici 0.26 0.20 0.54 P = 0.26 0.57 0.17. 0.12 0.28 0.60 Spočtěte A(P A) 2, kde A je limitní matice, tj. P n A při n. 9 Stacionární vektor MŘ je [0.3 0.2 0.1 ], aktuální stav je 2. Určete, za kolik kroků (v průměru) se proces znovu dostane do stavu 2.

Stochastické modely: Informace k závěrečné zkoušce 4 10 Stacionární vektor MŘ je [4/9 4/9 1/9], fundamentální matice je Z = 1 80 10 11 8 80 7, 81 28 44 65 aktuální stav je 3. Určete, za kolik kroků (v průměru) se proces dostane do stavu 2. 11 Pravděpodobnosti selhání nové součástky v jednotlivých měsících jejího užívání uvádí následující Pr{selže během i-tého měsíce} 0.3 0.2 0.1 vymění za nové. Kolik součástek bude třeba každý měsíc měnit (v průměru, při dlouhodobém výhledu)? 12 Pravděpodobnosti selhání nové součástky v jednotlivých měsících jejího užívání uvádí následující Pr{selže během i-tého měsíce} 0.3 0.2 0.1 vymění za nové. Modelujte situaci pomocí MŘ s diskrétním časem, zapište jeho přechodovou matici. 13 Pravděpodobnosti selhání nové součástky v jednotlivých měsících jejího užívání uvádí následující Pr{selže během i-tého měsíce} 0 0.7 0 0.3 vymění za nové. Je v tomto modelu zajištěna konvergence ke stacionární věkové struktuře? 14 MŘ má přechodovou matici 0.8 0.1 0.1 P = 0.3 0.2 0.5. 0.2 0 0.8 Je matice P I regulární? Jak je tomu pro jiné přechodové matice P? Vysvětlete. 15 MŘ má přechodovou matici P = [ ] 0.6. 0.7 0.3 Spočtěte střední dobu prvního přechodu ze stavu 1 do stavu 2. 16 MŘ má přechodovou matici P = 0.2 0.2 0.6. 0.7 0.2 0.1 Spočtěte střední dobu prvního přechodu ze stavu 1 do stavu 3. 17 Najděte vektor přímých výnosů pro MŘ s přechodovou maticí P a maticí ocenění přechodů R, kde 5 0 10 P = 0.2 0.2 0.6 R = 4 3 1. 0.7 0.2 0.1 1 10 2 18 Najděte limitní vektor dodatečných výnosů za jedno období pro MŘ s přechodovou maticí P a vektorem přímých výnosů q, kde [ ] [ 0.6 5 P =, q =. 0.3 0.7 7]

Stochastické modely: Informace k závěrečné zkoušce 5 19 MŘ se spojitým časem má matici intenzit Q = 2 2 0 3 5 2. Proces se aktuálně nachází ve stavu 2. Jaká je pravděpodobnost, že tento stav opustí během následujících 5 časových jednotek? 20 MŘ se spojitým časem má matici intenzit 5 3 2 Q = 0 2 2. Proces se aktuálně nachází ve stavu 1. S jakou pravděpodobností se po prvním nejbližším přechodu bude nacházet ve stavu 2? 21 Najděte stacionární vektor MŘ s maticí intenzit 2 2 0 Q = 3 5 2. 22 Do systému hromadné obsluhy fungujícího v režimu M/M/4/12/ /FIFO přicházejí požadavky v intervalech o průměrné délce 3 minuty. Z dlouhodobého sledování systému plyne, že průměrná délka fronty je 4 požadavky. Jaká je průměrná doba strávená v systému jedním požadavkem? 23 Intenzita provozu v M/M/1 modelu je 3/4. Jaká je průměrná vytíženost obslužného zařízení? 24 Intenzita provozu v M/M/1 modelu je 4/5. Jaká je pravděpodobnost výskytu fronty (v nahodilém okamžiku)? 25 Intenzita provozu v M/M/1 modelu je 0.8. Jaká je pravděpodobnost výskytu fronty delší než 2 (v nahodilém okamžiku)? 26 Požadavek přichází v nahodilém okamžiku do systému M/M/1 s intenzitou příchodu 1 požadavek za minutu a intenzitou obsluhy 2 požadavky za minutu. Jaká je pravděpodobnost, že zkoumaný požadavek stráví v systému méně než 2 minuty? (Nemusíte dopočítat konkrétní číslo, stačí zapsat příslušný výraz, který by bylo možné vyčíslit na běžné kalkulačce.) 27 Do pobočky jisté banky přichází v průměru 25 klientů za hodinu, režim příchodů odpovídá Poissonovu procesu a odbavení klientů probíhá jako v modelu M/M/5, přičemž délka obsluhy na jedné přepážce trvá v průměru 12 minut. Je splněna podmínka stabilizace systému? 28 Poptávka po sezónním zboží má podle expertních odhadů rovnoměrné rozdělení od 101 do 200 kusů. Zboží nakupuje firma od výrobce za 300 Kč, prodává za 500 Kč a v případě, že se zboží tuto sezónu neprodá, musí být ekologicky zlikvidováno za dodatečných 50 Kč na kus. Najděte optimální velikost objednávky.