Měření vlastností vedení

Podobné dokumenty
Činitel zkrácení. , neboť platí následující vztahy (1) c ε. ε= (2) f

Radiometrie a fotometrie. Veličina Jednotka Značka. svítivost candela cd

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)

SIMULATION OF RESIN FLOW IN VARTM TECHNOLOGY POPIS PROUDĚNÍ PLNIVA PŘI VÝROBĚ KOMPOZITŮ TECHNOLOGIÍ VARTM V PODDAJNÉ FORMĚ

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

1. Měření parametrů koaxiálních napáječů

Obvody s rozprostřenými parametry

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Měrný náboj elektronu

Otázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole

Komentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu

Měřicí přístroje a měřicí metody

E L E K T R I C K Á M Ě Ř E N Í

Experiment s FM přijímačem TDA7000

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4

Trojfázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cíl: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně

Katedra elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava MĚŘENÍ NA JEDNOFÁZOVÉM TRANSFORMÁTORU.

11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 0

Rezonanční obvod jako zdroj volné energie

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

IMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ

Trojfázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cíl: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně

Demonstrace skládání barev

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

TEORIE ELEKTRICKÝCH OBVODŮ

Vedení elektromagnetických vln

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

Laboratorní cvičení č.11

1. Změřte závislost indukčnosti cívky na procházejícím proudu pro tyto případy:

Laboratorní úloha č. 2 Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon. Max Šauer

1.1. Základní pojmy 1.2. Jednoduché obvody se střídavým proudem

Základy elektrotechniky

Osciloskopy a další technika pro elektronickou výrobu a vývoj. Ing. Otto Vodvářka ROHDE & SCHWARZ - Praha, s.r.o.

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření vlastní a vzájemné indukčnosti část Teoretický rozbor

13 Měření na sériovém rezonančním obvodu

Elektromechanické měřicí přístroje

3. Kmitočtové charakteristiky

10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 1

2 e W/(m2 K) (2 e) = (1 0.85)(1 0.2) = Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami

Vyhodnocení součinitele alfa z dat naměřených v reálných podmínkách při teplotách 80 C a pokojové teplotě.

EUROPEAN TRADESMAN PROJECT NOTES ON ELECTRICAL TESTS OF ELECTRICAL INSTALLATIONS. Použití měřících přístrojů

Zadané hodnoty: R L L = 0,1 H. U = 24 V f = 50 Hz

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Ověření Stefanova-Boltzmannova zákona. Ověřte platnost Stefanova-Boltzmannova zákona a určete pohltivost α zářícího tělesa.

pracovní list studenta Střídavý proud Fázové posunutí napětí a proudu na cívce Pavel Böhm

Vítězslav Stýskala, Jan Dudek. Určeno pro studenty komb. formy FBI předmětu / 06 Elektrotechnika

Příloha 3 Určení parametrů synchronního generátoru [7]

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, měření elektrického napětí

Základní pasivní a aktivní obvodové prvky

2. Měření parametrů symetrických vedení

41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE

Trivium z optiky Fotometrie

Aplikace VAR ocenění tržních rizik

Měření vlastností lineárních stabilizátorů. Návod k přípravku pro laboratorní cvičení v předmětu EOS.

LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA

C p. R d dielektrické ztráty R sk odpor závislý na frekvenci C p kapacita mezi přívody a závity

Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u

3.9. Energie magnetického pole

ρ = měrný odpor, ρ [Ω m] l = délka vodiče

Srovnání charakteristik tónového generátoru a zvukové karty PC

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity

V následujícím obvodě určete metodou postupného zjednodušování hodnoty zadaných proudů, napětí a výkonů. Zadáno: U Z = 30 V R 6 = 30 Ω R 3 = 40 Ω R 3

Měření výkonu jednofázového proudu

PSK1-15. Metalické vedení. Úvod

ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY pro OPT

2 Teoretický úvod 3. 4 Schéma zapojení Měření třemi wattmetry (Aronovo zapojení) Tabulka hodnot pro měření dvěmi wattmetry...

Cvičení 11. B1B14ZEL1 / Základy elektrotechnického inženýrství

2. Měření odporu rezistoru a volt-ampérové charakteristiky žárovky

Měření transformátoru naprázdno a nakrátko

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, měření elektrického proudu

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

METODICKÝ LIST Z ELEKTROENERGETIKY PRO 3. ROČNÍK řešené příklady

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Test studijních předpokladů. (c) 2008 Masarykova univerzita. Varianta 18

Zvýšení bezpečnosti provozu na vrátnici

20ZEKT: přednáška č. 10. Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady

Vyhláška děkana č. 2D/2014 o organizaci akademického roku 2014/15 na FEL ZČU v Plzni

Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 1

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, Mělník Ing.František Moravec

elektrické filtry Jiří Petržela filtry se syntetickými bloky

1. Limita funkce - výpočty, užití

Poř. č. Příjmení a jméno Třída Skupina Školní rok 2 BARTEK Tomáš S /10

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

H - Řízení technologického procesu logickými obvody


Úvod do fyziky plazmatu

2 Přímé a nepřímé měření odporu

Stanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením

2. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁZOVÉ OBVODY

Transkript:

LBR 7. Měřní vastností vdní Měřní vastností vdní (úko měřní) Úkom tohoto měřní j sznámit s s mtodikou měřní vastností vdní onanční mtodou a dá změřit vastnosti různých typů běžně používaných vdní a určit jjich zákadní paramtry. Úko měřní. Měřním a výpočtm zjistět zákadní paramtry vdní Měřní provďt na aspoň čtyřch vdních typu pochý vodič (dvouinka) a koaxiání kab. Zjistět tyto paramtry vdní - činit zkrácní k - charaktristickou impdanci Z - kapacitu na jdnotku déky C - onanční odpor R - měrný útum β - rativní prmitivitu izoac vdní r - měrný ázový posun α db - konstantu přnosu χ Při měřní vdní po dosažní maximání hodnoty Q si poznamnjt - hodnotu činit jakosti onančního obvodu bz připojného vdní Q - činit jakosti onančního obvodu s připojného vdní Q - onanční rkvnci - vikost rrnční kapacity C r - mchanickou déku kabu - kapacitu úsku kabu C X změřnou na nízké rkvnci Koaxiání kab měřt zásadně mtodou změny rkvnc. Přístrojové vybavní pracoviště Q-mtr typ BM 49 G měřič rkvnc čítač C&C 3U měřič LCR (HP47B nbo HP485A) Litratura Horvaj, M. Matějka, Š.: Vysokorkvnční měřní. Praha, ČVUT, s. 84-89.

Měřní vastností vdní (návod k cviční) Úkom tohoto měřní j sznámit s s mtodikou měřní vastností vdní onanční mtodou a dá změřit vastnosti různých typů běžně používaných vdní a určit jjich zákadní paramtry. 3. Popis xprimntu 3.. Q-mtr Měřič jakosti (Q-mtr) j kombinovaný přístroj, ktrý využívá principů onanční mtody měřní a umožňuj měřit kromě činit jakosti objktů indukčního charaktru rovněž jjich indukčnost, onanční kapacitu, kapacitu a vikost ztrátového úhu kondnzátorů, odpor dvojpóů a daší paramtry prvků a obvodů s soustřděnými paramtry. Pod obrázku. obsahuj měřič jakosti tři havní části přaditný gnrátor harmonického signáu, širokopásmový vysokorkvnční votmtr a měrný obvod, jhož součástí j přsný proměnný kondnzátor. Měřný indukční objkt spou s proměnným kondnzátorm vytváří v Q-mtru sériový osciační obvod, do něhož s přivádí signá z gnrátoru. Napětí na proměnném kondnzátoru s měří vysokorkvnčním votmtrm, jhož stupnic j přímo cjchována v hodnotách činit jakosti Q. Q-mtr v. gnrátor vazbní čn L x C x v. votmtr a indikátor Q xtrní čítač Obr. 3. Bokové schéma měřič jakosti Q-mtru (s připojným xtrním čítačm)

LBR 7 3.. Činit zkrácní J-i mzi vodiči vysokorkvnčního vdní jiný izoační matriá nž vzduch, nní v tomto případě rychost šířní ktromagntického vnění tímto vdním c rovna rychosti šířní světa c, a j mnší, a závisí právě na diktrických vastnostch izoačního matriáu mzi vodiči. Násdkm této skutčnosti j i vnová déka signáu na vdní kratší nž vnová déka signáu v voném prostřdí, nboť patí násdující vztahy c (3.) c (3.) kd j rkvnc ktromagntického vnění. Tnto jv charaktrizuj tzv. činit zkrácní k. Určuj, koikrát j ktrická déka vny na vdní mnší nž déka vny v voném prostřdí kd c Z k (3.3) c Z r j vnová déka na vdní s diktrikm o rativní prmitivitě r, j déka vny v voném prostřdí, c j rychost šířní na vdní s diktrikm o rativní prmitivitě r, c j rychost šířní v voném prostřdí, j skutčná yzikání déka vdní, j ktrická déka vdní, r j rativní prmitivita diktrika, Z j charaktristická impdanc vdní s diktrikm o rativní prmitivitě r, Z j charaktristická impdanc vdní bz diktrika. 3..3 Měřní činit zkrácní Připravím si úsk vdní, jhož déku zvoím pod rkvnc, na níž bud měřní probíhat (např. 5 MHz). Počátční déka budiž /4, pokud vdní zakončím zkratm, nbo /, pokud budm měřit vdní s otvřným koncm. Druhý případ poskytn pší výsdky měřní, jikož vdní naprázdno (otvřný konc) s na vysokých rkvncích raizuj ép nž dokonaý zkrat. Konc pro připojní vdní k Q-mtru musí být co njkratší. Úsky vdní připojujm k onančnímu obvodu Q-mtru tak, jak j naznačno na obr. 3.. Postupujm tak, ž na v. gnrátoru Q-mtru nastavím požadovanou měřicí rkvnci a pomocí vnitřního proměnného kapacitního normáu nastavím maximání údaj na měřid Q. Tím jsm uvdi kmitavý obvod Q-mtru, tvořný kapacitním normám a pomocnou cívkou, do onanc. Poté k svorkám C x měřič onanc, to jst paraně k kondnzátoru C N, připojím měřné vdní. S njvětší pravděpodobností dojd k rozadění onančního obvodu. Nyní mám dvě možnosti, jak dá postupovat při měřní činit zkrácní. Obě dvě mtody vdou k stjnému cíi. Musím totiž dosáhnout stavu, kdy připojním měřného úsku vdní k onančnímu obvodu Q-mtru, ktrý j naaděn do onanc, ndojd k jho rozadění. To z zajistit dvěma způsoby, buď změnou déky vdní, nbo změnou měřicí rkvnc. Docíím tak stavu, kdy připojovaný úsk vdní na dané rkvnci přdstavuj paraní onanční obvod, ktrý má pro bzztrátové vdní nkončně vkou impdanci (obr. 3.3, 3.4).

Měřní vastností vdní gnrátor pomocná cívka indikátor vazbní čn měřné vdní L X C X měrný kondnzátor C N zkrat (naprázdno) /4(/) Obr.3. Měřní činit zkrácní pomocí Q-mtru Takový úsk vdní njnž nrozadí onanční obvod Q-mtru, a dokonc ani nzpůsobí změnu jho činit jakosti Q. Impdanc ztrátového vdní bud mít imaginární sožku taktéž nkončně vkou, a jjí ráná část bud číso končné a bud přdstavovat tzv. onanční odpor. Ačkoiv bud onanční obvod Q-mtru stá v onanci, ksn v důsdku onančního odporu činit jakosti obvodu na hodnotu. Mtoda změny déky vdní Při měřní postupujm tak, ž úsk vdní nchám trva připojný k svorkám Q-mtru a zkracováním déky vdní s snažím dosáhnou maximáního údaj na měřid činit jakosti Q. V závěrčné ázi zkracování j třba postupovat vmi opatrně, abychom maximání hodnotu Q nminui. Dá j třba mít na paměti, ž jakékoiv kovové či vodivé přdměty v bízkosti vdní ovivňují jho vastnosti. Při odčítání Q j tdy nutné umístit vdní tak, aby byo od těchto přdmětů dostatčně vzdáno. Po dosažní maximání hodnoty Q opíšm hodnotu činit jakosti onančního obvodu bz připojného vdní Q, činit jakosti obvodu s připojným vdním Q, onanční rkvnci, vikost rrnční kapacity C r, déku kabu a kapacitu kabu C, změřnou na nízké rkvnci a přpočítanou na jdn mtr déky. Výhoda této mtody spočívá v skutčnosti, ž činit zkrácní určím na přdm dinované rkvnci, nvýhodou j naopak nutnost mchanických úprav vdní, ktrá mimo jiné vyžaduj měřní na úsku vdní déky /, tj. na vdní s otvřným koncm. Mtoda změny rkvnc Tato mtoda nvyžaduj mchanickou úpravu vdní běhm měřní, a tak j možné použít i zkratovaný úsk o déc /4. Nvýhodou ovšm j poněkud kompikovanější postup měřní. Při měřní j totiž třba střídavě připojovat a odpojovat úsk vdní a snažit s změnou vikosti rrnční kapacity C r dosáhnout shody mzi onanční rkvncí kmitavého obvodu Q- mtru bz a s připojným úskm vdní. Z obrázku 3.3 a 3.4 j patrné, ž pokud j úsk vdní na dané rkvnci dší nž požadovaných /4 ( / pro otvřné vdní), má připojné vdní kapacitní charaktr. Musím tdy zvýšit vikost C r, čímž dojd k snížní onančního obvodu Q-mtru bz vdní a tdy i k zmnšní déky vdní vyjádřné v násobcích vnové déky. Pokud j ovšm úsk vdní kratší nž /4 ( / pro otvřné vdní), má připojné vdní induktivní charaktr a musím tdy snížit vikost C r. Cý postup opakujm až do té doby, nž s nám podaří docíit stavu, kdy j onanční obvod Q-mtru v onanci s činitm jakosti, a připojním měřného Q Q 3

LBR 7 úsku vdní ndojd k jho rozadění, a pouz poksn vikost činit jakosti na hodnotu Q (stá jsm v maximu Q). Odčtm Q, Q, onanční rkvnci, vikost rrnční kapacity C r, déku vdní a kapacitu vdní C, změřnou na nízké rkvnci a přpočtnou na jdn mtr déky. Pro úsk vdní déky /4 vypočtm činit zkrácní pod vztahu a pro úsk vdní / pod vztahu 3..4 Daší paramtry vdní Charaktristická impdanc Charaktristickou impdanci vdní vypočtm pod vztahu 4 4 k (3.4) c k (3.5) c Z L LC (3.6) C C c C kd c 4 pro vdní /4 nakrátko nbo c pro vdní / naprázdno, C j kapacita vdní změřná na nízkých rkvncích v F/m. Rzonanční odpor Rzonanční odpor vypočtm pod násdujícího vztahu, pokud do něj dosadím výš změřné hodnoty,, C a. Q Q r R Q Q [Ω; Hz, F] (3.7) ( Q Q ) π C r Měrný útum Pro vdní déky /4 nakrátko patí 8,68 Z α [db/m; Ω, Ω, m] (3.8) R a pro vdní déky / naprázdno patí 8,68 Z α [db/m; Ω, Ω, m] (3.9) R Rativní prmitivita izoac vdní Z vztahu (3.3) pro rativní prmitivitu diktrika r obdržím r c c k (3.) 4

Měřní vastností vdní Měrný ázový posun π β [rad/m; Hz, m/s] (3.) c Konstanta přnosu γ α + jβ (3.) X L / /4 π Z +jz tg X C ampituda I ampituda U vdní nakrátko obvodová kvivanc na vdní Obr. 3.3 Bzztrátové vdní nakrátko X L / /4 Z Z j π tg X C ampituda U ampituda I vdní naprázdno obvodová kvivanc na vdní Obr. 3.4 Bzztrátové vdní naprázdno 5

LBR 7 Z [Ω] 6 5 Z A A 76og + d d 4 3 d A 5 5 A/d 9 Obr. 3.5 Urční charaktristické impdanc dvojinky s diktrikm o r Doporučná itratura [3.] Eichr, J. a ko.: Ektronická měřní. Praha, SNTL/ALFA 977. [3.] Hadrka, S.: Měřní onančními mtodami. Praha, SNTL 973. 6