Ostravská univerzita Filozofická fakulta Katedra germanistiky Rozšiřující studium 2005/2006 Oborová didaktika Evropské jazykové portfolio Mgr. Klára Bujnochová bujklar@post.cz Obsah: Program Studijní úkol Motivace Literatura
Evropské jazykové portfolio seznámení Program: 1. Seznámení se s EJP 2.Hlubší proniknutí do problematiky sebehodnocení Studijní úkol: 1. Vypracování písemné zprávy 2. Přednáška s prezentací Motivace: Evropské jazykové portfolio by se mělo v budoucnu stát pevnou součástí výuky. Zaměřila jsem se tedy nejen na prozkoumání struktury EJP, ale i na fázi přípravy před jeho začleněním do výuky. Myslím si, že zavedení EJP by měla předcházet příprava zejména v oblastech, které byly našemu systému školství cizí. Mám zde na mysli sebehodnocení, prováděné samotným žákem, které je jednou ze stěžejních prvků EJP. Pokusila jsem se tedy v druhé části alespoň v krátkosti nastínit možné způsoby činností, které by mohly sehrát pozitivní roli v přípravě studentů na zavedení práce s EJP. Akční plán výuky cizích jazyků pro období 2005 2008 si stanovil jako jeden z cílů zavedení Evropského jazykového portfolia do škol. Evropské jazykové portfolio je jeden z prostředků, který by měl přispět k urychlení modernizace výuky jazyků podle potřeb Evropské unie. V ČR byla zatím vydaná Jazyková portfolia pro následující věkové skupiny: EJP pro žáky do 11. let EJP pro žáky a žákyně ve věku 11-15 let EJP pro studenty ve věku 15 19 let EJP pro dospělé studenty Co je tedy Evropské jazykové portfolio? Evropské jazykové Portfolio (dále jen EJP) je pracovní sešit, který žáky za pomoci učitele naučí popisovat jejich jazykové dovednosti. Jazykovými dovednostmi, které jsou zmiňovány v části nazvané jazykový pas, rozumíme: Porozumění (poslech a čtení) Mluvení (ústní interakce a samostatný ústní projev) Psaní Tyto jazykové dovednosti jsou hodnoceny na základě tzv. "globální škály", vycházející ze Společného evropského rámce Rady Evropy (SERR). EJP používá šest stupňů, tedy šest jazykových úrovní ovládání jazyka: A1, A2 ( Začátečník), B1, B2 ( Středně pokročilý uživatel), C1, C2 ( Vyspělý, zkušený uživatel).
Členění EJP EJP se skládá ze tří důležitých částí: 1. Jazykový pas 2. Jazykový životopis 3. Dossier (sbírka prací a dokladů studenta) 1. Jazykový pas (JP) Jazykový pas je nástroj, který souhrnně informuje o interkulturních a jazykových zkušenostech jeho majitele. Je to část portfolia, která slouží jako doklad dosažené úrovně znalosti cizích jazyků.(podle dosažené jazykové úrovně, stanovené SERR.) Části JP: 1. Profil jazykových dovedností podle SERR Tento profil jaz. dovedností informuje o dosažené úrovní jazyka v pěti jazykových dovednostech. Student se nachází na dané úrovni jazyka, pokud splnil uvedená kritéria.(podle tabulky pro sebehodnocení.) 2. Přehled o studiu jazyků a interkulturních zkušenostech V této části jde o zjištění a zaznamenání informací o cizích jazycích, kterým se student věnuje. Do PJD si student zaznamenává mimo jiné i své zkušenosti s poznáváním cizích kultur, či kdy a při jaké příležitosti mluvil s cizincem, jaké školy a kurzy navštěvoval atd. 3. Přehled o certifikátech a diplomech 2. Jazykový životopis Jazykový životopis je část JEP, ve které jsou obsaženy cíle učení, podněty, které vedou žáky k zamyšlení se nad strategiemi učení se a způsobem sebehodnocení, které probíhá na základě práce s deskriptory ERR, které jsou formulovány v 1. osobě a vztahují se přímo k žákovi. Části: 1. Jak poznávám cizí jazyky mimo školu 2. Jak se učím a co mi při učení pomáhá? 3. Sebehodnocení student si zaznamenává, co již umí. 4. Jazykové a interkulturní zkušenosti 5. Mé plány, čeho chci dosáhnout
Tabulka pro sebehodnocení, která jek dispozici v JP, obsahuje obecné cíle, kterých má student dosáhnout. JŽ tyto cíle dále konkretizuje a specifikuje, a to ve všech pěti jazykových úrovních. Příklad: 1. Tabulka pro hodnocení jazykových znalostí a dovedností ( vychází z SERR) Úroveň A1 Čtení Rozumím známým názvům, slovům a velmi jednoduchým větám, například v oznámeních, na plakátech nebo v katalozích. 2. Jazykový životopis ( 8 konkrétních cílů) Úroveň A1 Čtení 1. V novinách a časopisech rozumím článkům o lidech (o jejich bydlišti,..) 2. Na plakátech informujících o kulturních akcích (koncert) si dokážu nalézt základní informace o jejich konání. 3. Rozumím tomu, které údaje jsou ode mne požadovány v dotaznících a ve formulářích (např. Jméno, příjmení, datum narození,...) 4. Rozumím slovům a výrazům, které se užívají v běžném životě (např. "nádraží", "parkoviště", "kouření zakázáno",...) 5. Rozumím nejdůležitějším počítačovým příkazům, např. "tisk" atd. 6. Rozumím krátkým psaným pokynům. 7. Rozumím krátkým pozdravům na pohlednicích, např. z prázdnin. 8. V každodenních situacích rozumím jednoduchým vzkazům od přátel či kolegů, např. "budu zpátky ve čtyři". Pro celkový přehled si pak student zašifruje políčko o dosažené úrovni v JŽ do profilu jazykových dovedností. 3. Dossier Jde o 3. část EJP, ve které si majitel vytváří sbírku prací a dokumentů, které tvoří průvodní doklad o procesu učení se cizím jazykům. Jde např. o vzorky dopisů, poznámek, jaz. certifikáty, výstřižky, doklady o zkouškách, písemné práce,... Názor a praktická zkušenost Mgr. Jany Hindlsové s EJP, se kterým pracovala v době jeho pilotování v České republice. Mgr. Jana Hindlsová, ZŠ Kutnohorská, Praha 10 "... po zkušenostech z dvouletého ověřování jazykového portfolia mohu každému tento projekt doporučit. Nejenže neodvádí učitele od plnění osnov, nýbrž jim dává konkrétní náplň, srozumitelnou pro všechny zúčastněné. Navíc motivuje žáky i učitele..."
"Zpočátku jedenkrát za čtrnáct dní, později jedenkrát za měsíc jsme hodinu angličtiny věnovali práci s portfoliem. Dopředu jsme se domluvili na aktivitě, kterou budeme probírat... na závěr jsme hodinu zhodnotili, a kdo obstál, podepsal se k danému bodu na plakátu... V závěru pátého ročníku většina žáků všechny úkoly zvládla a dosáhla základní úrovně A1." Přínos EJP a jeho funkce EJP se připisují dvě hlavní funkce. Jde o funkci informativní a funkci pedagogickou. 1. Informativní funkce. EJP je dokladem toho, co jeho majitel v daném cizím jazyce umí, ovládá. Např. při předkládání portfolia při ucházení se o práci, přihlašování se ke studiu atd. Význam informativní funkce portfolia bude tedy růst s věkem jeho vlastníka. 2. Pedagogická funkce. Pedagogická funkce EJP zdůrazňuje zejména tyto následující aspekty: - zprůhlednění procesu výuky (díky jasně formulovaným a stanoveným cílům výuky!!!) rozvíjení schopnosti reflexe a sebehodnocení, motivace nejde o vzájemné soutěžení mezi jednotlivými žáky, každý si zvolí svou vlastní laťku, což je motivací i pro méně úspěšné jedince, neboť se měří se absolutní výkon rozvíjení zodpovědnosti za vlastní učení Sebehodnocení nejproblematičtější, avšak klíčový prvek EJP Sebehodnocení je proces, který vychází z rozvíjejících se schopností žáka přemýšlet o svých vědomostech, dovednostech a výkonech. Z výzkumu R. Šikulové, který sledoval hodnotící výroky učitelů a žáků během vyučovacích hodin, se mimojiné ukázalo, že v rámci hodnocení ve škole dochází k sebehodnocení v 9,3% a převládá pozitivní hodnocení nad negativním. Graf zachycuje frekvenci základních potřeb hodnocení. K sebehodnocení, prováděnému studujícími, dochází v rámci EJP v jazykovém pasu a v jazykovém životopisu. V JP student hodnotí úroveň ovládání jazyka v určitém okamžiku jeho života. Jde tedy o hodnocení sumativní. Naproti tomu v JŽ žák kriticky hodnocení a sebeposuzuje obsah sbírky prací a dokladů reflektivní sebehodnocení, průběžné. Sebehodnocení se soustřeďuje na 3 různé prvky: 1. Hodnocení učebního procesu je čistě subjektivní, založená na vnímání pocitech žáka 2. Komunikativní úroveň 3. Jazyková způsobilost
1. Sebehodnocení učebního procesu znamená umět zhodnotit, jak dobře si vedu, jak dobře se na určitém stupni znalostí učím a jak úspěšně provádím jednotlivé učební úlohy a plním učební cíle. Tzn. vést žáky k tomu, aby si dokázali formulovat obecný poznatek ve formě věty, symbol, vystihující postoj žáka k dané problematice, či později provést sebehodnocení v cílovém výukovém jazyce žáka. 2. Zřejmě nejsnazší pro realizaci je hodnocení komunikativní úrovně žáka, která je definovaná stupnicemi a deskriptory. Pokud tedy žák zastává stanovisko, že ovládá nějakou dovednost, ke které se hlásí, není nic jednoduššího, než aby nám ji demonstroval a tím potvrdil jeji znalost. 3. Při hodnocení jazykové způsobilosti žák hodnotí slova, která zná, struktury, které užívá, zvuky, které vyslovuje. Jednou z cest, jak pomoci žákům při hodnocení jejich jazykové způsobilosti, je zadávat jim úkoly, které si mohou sami opravit (diktáty, cvičení,...). Příklady výukových činností zahrnujících sebehodnocení Dvouminutový ústní projev Tato výuková činnost se zaměřuje na konverzaci žáků ve dvojicích v cílovém jazyce na téma, které si sami zvolí (např. co dělali o víkendu, nový koníček,...). Zpočátku bude jejich cílem dvě minuty na zvolené téma hovořit; po nějaké době můžeme prodloužit časový limit, jakmile se budou žáci zlepšovat. Domácí cvičení: vypracování testu pro jiné žáky Jedna z dalších možností, jak cvičit sebehodnocení, je zadat žákům vypracování testu pro ostatní žáky ve třídě. Test by se měl zaměřit na jeden či více deskriptorů rady Evropy a měl by například vycházet z posledních dvou lekcí učebnice nebo z učiva za poslední měsíc. Důležité je, aby žáci věděli, jak dlouhý má test být. Žáci si pak test vymění ve dvojicích nebo v malých skupinách. Každý žák pak test, který vypracoval, opraví. Sebehodnocení, hodnocení spolužáky a práce na projektech Studenti pracují ve skupinách a připravují si v cílovém jazyce výstup na určité téma. Celá třída diskutuje o tom, jak má dobrý výstup vypadat, a důležité body zapíše na plakát. Ze středu každé skupiny je zvolen vedoucí, který zodpovídá za organizaci práce. Po uskutečněné prezentaci se vedoucí skupin sejdou, porovnají výsledky a určí kladné a záporné stránky výstupů. Mezitím se jednotliví žáci písemně zamýšlejí nad tím, jak přispěli k práci celé skupiny. Na konci dojde ve skupinkách k závěrečnému hodnocení všech projektů. Použití životopisu EJP pro pravidelné sebehodnocení V jazykovém životopisu EJP si žáci určují učební cíle a zaznamenávají si zvláště zajímavé či významné interkulturní či učební zkušenosti. Této funkce EJP je dobré využít právě i pro pravidelná sebehodnocení žáků. Když se např. žáci probírají svými
učebními cíli, je užitečné nechat je napsat krátké sebehodnocení, při němž si žáci mohou klást následující otázky: Dosáhl jsem všech svých cílů? Jestliže ano, do jaké hloubky? Jestliže ne, proč ne? Co dalšího bych v mém učení měl udělat? Klady a zápory autonomního hodnocení změna sociálního a pracovního klimatu ve třídě (učit se být tolerantní k mínění druhých lidí, umění vyslechnout a zvážit názor druhého, zvládat emocionální složku svého hodnocení,...) "otevřenost, kontrolovatelnost a průhlednost všech záměrů a postupů více pedagogické práce, času a úsilí hodnotit sám sebe, mít zvýšenou zodpovědnost za vlastní práci motivuje žáky k aktivitě učitel vede své žáky především k promyšlené práci s jejich chybami (chyba není "zlem", které je třeba vymýtit, ale příležitost k lepšímu porozumění učivu.) žáci se učí posuzovat svou vlastní práci, učí se učit se Integrace učení, hodnocení spolužáků a sebehodnocení: PŘÍKLAD Uvádím zde příklad učební aktivity, kterou jsem sestavila pro studenty středních škol. Nechala jsem se inspirovat učební aktivitou, sestavenou p. Michaelou Čejkovou, která byla určena pro dospělé studenty. Tato učební aktivita kombinuje učení s hodnocením spolužáky a sebehodnocením. Kým jsem, neboli šest různých pohledů Toto cvičení umožňuje studentům vcítit se do lidí různých sociálních skupin a postavení. Jde o tyto: vrcholový vedoucí pracovník, nezaměstnaný člověk, bezdomovec, rodič (otec/matka), handicepovaný člověk, singl svobodný muž/žena. Studenti pracují ve trojicích (4-5 skupin) Po 25 minutách každá skupina předvede výsledky své práce Po přestávce následuje zhodnocení činnosti Postup: Zkuste se ztotožnit s jednotlivými výše uvedenými představiteli sociálních skupin a diskutujte o jednom z těchto témat: Čeho chci v životě dosáhnout (hodnoty, cíl) Já a společnost (mé postavení v ní) Co pro mě znamenají peníze? Co mě nejvíce uráži?
Staňte se nachvíli různými osobnostmi a o zvoleném tématu přemýšlejte z jejich hlediska. Použijte list papíru o rozměru A3 a zapisujte na něj své nápady a postřehy. Výstup: Po 25 minutách každá trojice vystoupí s výsledky své práce podle následujících pokynů. Na prezentaci máte 10 minut. Každý člen musí jménem své skupiny před celou třídou předvést dva z plakátů (2 role). Jak nahlíží dnešní společnost na jednotlivé zástupce jmenovaných skupin? Sestavte žebříček oblíbenosti a opodstatněte své rozhodnutí! Následuje pětiminutová přestávka Shrnutí a sebehodnocení Je-li jedinec členem skupiny, která pracuje na nějakém úkolu, je důležité, aby všichni společně zhodnotitli, čeho dosáhli. Aby mohl být dosažený úspěch změřen, je nutné rozdělit činnost do různých bodů uvedených dále a odpovědět na následující otázky: 1. Postupy Co jste dělali? 2. Struktura Jak jste práci zorganizovali? 3. Zdroje Měli jste dost času a prostoru? Byli členové skupiny aktivní nebo bez zájmu? 4. Účastníci Podíleli se na práci všichni? Byly všechny příspěvky přínosné? 5. Efektivita Když uvážíte, co jste do úkolu vložili, jste spokojeni s výsledky? 6. Celkový dopad Jak vám tato zkušenost může pomoci v praxi (jestli vůbec nějak)? 7. Zamyslete se nad svým výkonem a ohodnoťte svůj individuální výkon podle následující tabulky.
Výslovnost Plynulost Gramatika Úroveň 1 Téměř nesrozumitelný projev Velmi pomalý a nejistý projev Chyby vedoucí k nesrozumitelnosti Úroveň 2 Silný vliv mateřského jazyka Projev sice souvislý, ale silně zadrhávající Řada chyb, ale projev srozumitelný Úroveň 3 Poměrně dobrá Plynulý projev s několika přestávkami Základní gramatika dobrá, problémy s obtížnými strukturami Úroveň 4 Dobrá výslovnost a intonace Plynulý projev s dobrým výběrem slov Umí používat obtížné struktury jen s malým počtem chyb SKUPINA: A B C D JMÉNO: Výslovnost Plynulost Gramatika Sebehodnocení úroveň: úroveň: úroveň: Hodnocení učitele úroveň: úroveň: úroveň: Literatura Little, D., Perclová, R. /2005/: Evropské jazykové portfolio. Příručka pro učitele a školitele. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání. Kolář, Z., Šikulová, R. /2005/: Hodnocení žáků. Praha: Grada. Hindlsová, J.: Jazykové portfolio na 1. stupni základní školy. In: Cizí jazyky, roč. 42, 2000-2001, č. 4, str. 111-112. Perclová, R.: Jazykové portfolio zkušebně. In: Cizí jazyky, roč. 43, 1999 2000, č. 2, str. 56 58. Brychová, A.: Prosadí se evropské jazykové portfolio na našich školách? In: Pedagogická orientace 2004, č. 1, str. 74 80. Šteflová, J.: Evropské jazykové portfolio vstupuje do škol. In: Učitelské noviny 2001, č. 46, str. 15. Hlavičková, V.: Národní plán výuky cizích jazyků. In: Cizí jazyky, roč. 49, 2005 2006, č. 1, str. 3 7.