Mgr. Michal Kístek, M.Phil., Ph.D. Ústav eského jazyka Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Opozice spisovnost x nespisovnost v moderních pracích o eské stylistice Dichotomy standard vs substandard in modern Czech works about stylistics Klíová slova: moderní eská stylistika, spisovnost a nespisovnost Anotace: Píspvek se vnuje prezentaci opozice spisovnost x nespisovnost v moderních pracích o eské stylistice; všímá si pedevším toho, zda a v jakém rozsahu byla stylistika chápána jako disciplína zabývající se spisovnými texty, nebo jako disciplína vnující se všem typm text, tzn. i tm, v nichž se objevují (v rzné míe) nespisovné prvky. Annotation: The article deals with approaches towards standard vs substandard means of expression as presented in modern Czech theories of style. Almost from the very beginning of modern Czech stylistics (ie from the early 20th century) there appears to be a tendency to characterize substandard means of expressions as an element that may be at least in some types of communication relevant from the viewpoint of stylistics; possibilities for further research are also indicated. Opozice spisovnost x nespisovnost v moderních pracích o eské stylistice Cílem tohoto píspvku je všimnout si, jakým zpsobem se v moderních eských teoretických pracích o stylistice prezentuje opozice spisovnost x nespisovnost vyjádení. Pozornost bude vnována pedevším dvma aspektm této problematiky: 1) zda sledované práce vymezují stylistiku jako disciplínu, která se vnuje pouze textm realizovaným ve spisovném jazyce, nebo také textm využívajícím celé spektrum národního jazyka, 2) pokud zkoumané práce zaznamenávají výskyt nespisovných výrazových prostedk v jisté oblasti komunikace, budeme si všímat toho, o jakou oblast komunikace se konkrétn jedná. Dležité také je v této souvislosti zdraznit, že se vnujeme pracím teoretickým, a už byly koncipovány jako dílí odborné studie (to se týká pedevším prací ze 30.-50. let 20. století, kdy byly v eském prostedí vymezovány základy moderní teoretické stylistiky),
jako ucelené monografie nebo jako vysokoškolské uebnice (proto také ve zkoumaných pracích vtšinou pevládá deskripce nad preskripcí, krom pasáží vnovaných stylovým normám píslušných funkních styl). Stranou ponecháváme píruky podávající praktické návody ke stylizaci text - dvodem k tomuto rozhodnutí je, že práce z oblasti praktické stylistiky se obvykle v obecné rovin o teoretické práce výše zmínného druhu opírají (rozlišení praktické stylistiky jako nauky o stylizaci text uritého druhu a teoretické stylistiky jako disciplíny zkoumající obecné zákonitosti stylizace jazykových projev je pevzato od M. Krmové in: echová 2003, s. 18-19; tyto definice navazují mj. na pojetí B. Havránka, jež je uvedeno níže). Budeme se vnovat pedevším pracím vzniklým ve 2. polovin 20. století, tedy v období, v nmž byly teoretické základy moderní eské stylistiky alespo v základních obrysech už vymezeny a dále pak rozvíjeny (základní pehled vývoje novodobé eské stylistiky podává Krmová 1988). K prkopnickým teoretických pracím, které prosazovaly strukturalistický a funkní pístup k jazyku a stylu, patí práce uveejnné ve sborníku Spisovná eština a jazyková kultura (Havránek Weingart, red., 1932), a to pedevším píspvek B. Havránka Úkoly spisovného jazyka a jeho kultura (Havránek 1932) a J. Mukaovského Jazyk spisovný a jazyk básnický (Mukaovský 1932). B. Havránek vymezuje jednotlivé funkní jazyky (podle souasné terminologie funkní styly) v rámci spisovného jazyka; upozoruje pitom, že je rozdíl mezi jazykem básnickým (tj. jazykem, resp. stylem umleckých dl), v nmž pevládá estetická funkce, a jazykem text, které jsou zameny na sdlení podle souasné terminologie tedy jazyk vcných text (u Havránka jazyk hovorový, pracovní, vdecký; Havránek 1932, s. 67-69). J. Mukaovský ve svém píspvku mj. dopluje, že jazyk básnický není podskupinou jazyka spisovného, ale že mže mít pesah i do jiných jazykových útvar (Mukaovský 1932, s. 123-124). V hesle Stylistika zpracovaném pro Ottv slovník nauný nové doby B. Havránek toto pojetí dále rozvíjí uvádí, že moderní teoretické stylistické zkoumání není omezeno pouze na oblast umleckých text ani pouze na skupinu projev spisovných; na oblast spisovného jazyka se omezuje praktická stylistika (Havránek 1940, s. 472; pokud jde o vztah stylistiky k opozici spisovnost x nespisovnost, podobn se vyjádil nap. Koínek 1941 a v populárnjší rovin Mathesius 1942; za upozornní na tento zdroj dkuji prof. F. Danešovi ). Úvod do eské stylistiky a eská stylistika J. V. Beky (Beka 1948, Beka 1992) podávají základní rozvrstvení národního jazyka (Beka 1948, s. 19 n., Beka 1992, s. 8n.); pokud jde o vztah stylistiky a opozice spisovnost x nespisovnost, chápou základní styly jako typy komunikace, které se realizují v rámci spisovného jazyka (i zde najdeme
terminologické rozdíly starší verze používá termíny umlecký, odborný atd. jazyk, novjší verze /funkní/ styl). Brožura F. Trávníka O jazykovém slohu (Trávníek 1953) je autorem koncipována jako píspvek k diskusi o základních otázkách stylu a stylistiky, aby bylo možno podrobnji rozpracovat obecné základy této disciplíny. F. Trávníek sice vyleuje spisovné slohy (Trávníek 1953, s. 45-56), krom toho však pipomíná také užívání nespisovných výrazových prostedk v umleckém, novináském a enickém slohu (Trávníek 1953, s. 52-53). Autor také naznauje základní stratifikaci národního jazyka (Trávníek 1953, s. 10-14) F. Trávníkem pedjímaná diskuse o slohu se uskutenila o rok pozdji, v listopadu 1954; zpráva o ní a základní referáty byly otištny r. 1955 ve Slov a slovesnosti. Tuto konferenci lze chápat jako významný mezník v historii moderní eské stylistiky v návaznosti na pedchozí práce byly znovu formulovány a doplnny definice základních pojm týkajících se oboru, pozornost byla vnována také dílím sférám komunikace (odborný styl, umlecký styl). Pokud jde o vymezení vztahu stylistiky a opozice spisovnost x nespisovnost, K. Hausenblas uvádí, že stylové rozdíly lze pozorovat i mimo oblast spisovnosti, a že tedy problematika stylu není omezena jen na rámec spisovného jazyka (Hausenblas 1955, s. 13-14). Skripta O slohu (Hodura 1953) byla urena poslucham pedagogické fakulty Univerzity Karlovy; i když v nich pipomenuty také nespisovné výrazové prostedky, tžišt stylistiky je kladeno do oblasti jazyka spisovného. Upravená vydání (Hodura 1955 a Hodura Formánková - Rejmánková 1962) už reflektují výsledky stylistické konference z r. 1954 a jsou doplnna mj. o pehled základních funkních styl spisovného jazyka, poslední verze pak také o jejich struné charakteristiky. Základy eské stylistiky (Jedlika Formánková Rejmánková 1970, s. 30-31) uvádjí výskyt nespisovných výrazových prostedk ve stylové oblasti bžn dorozumívací a umlecké; texty stylové oblasti publicistické a odborné jsou charakterizovány jako spisovné. Teorie stylistiky (íhová 1977) a Uebnice stylistiky (Hubáek 1987), koncipované jako uební texty pro studenty pedagogických fakult, chápou opozici spisovnost x nespisovnost jako relevantní z hlediska stylistiky; vzhledem ke svému spíše praktickému zamení však tuto problematiku podrobnji nerozvádjí. Strun je zapotebí pipomenout také Štylistiku J. Mistríka, akoliv stratifikace slovenštiny a s ní související konkrétní realizace protikladu spisovnost x nespisovnost je ve slovenštin jiná než v eštin. Štylistika však vychází z podobného teoretického zázemí -
navazuje mj. na meziválený strukturalismus Pražského lingvistického kroužku i na pozdjší eské práce vnované stylu a stylistice. J. Mistrík se pi svém vymezování základních styl pohybuje v oblasti spisovného jazyka, nespisovné prvky pipomíná u hovorového stylu (Mistrík 1985, s. 501). M. Jelínek ve své Stylistice uvádí spisovnost jako základní zpsob vyjádení u text, zmiuje se však rovnž o využívání nespisovných výrazových prostedk, a to konkrétn v oblasti konverzaní, epistolární (familiární texty tohoto druhu) a v oblasti umleckých text (Jelínek 1995, s. 728-730). Oblast moderní eské stylistiky mapují také ti práce koncipované jako vysokoškolské uebnice - Stylistika eštiny (Chloupek a kol. 1991), Stylistika souasné eštiny (echová Chloupek Krmová Mináová 1997) a nejnovji Souasná eská stylistika (echová a kol. 2003); lenové autorského kolektivu pi jejich vydávání prbžn doplovali a aktualizovali poznatky z oboru (z hlediska tématu tohoto píspvku je zapotebí zmínit se alespo o zeslabení drazu kladeného na prost sdlovací funkní styl jako jeden ze základních funkních styl). Obecnou pasáž vnovanou pímo vztahu spisovného jazyka a stylu zpracovala ve všech tech pracích M. echová; mj. se v ní uvádí, že problematika funkních styl není omezena jen na oblast spisovného jazyka. Jako píklad typ komunikace, v nichž se využívá i nespisovných výrazových prostedk, uvádí styl umlecký, styl mluvené publicistiky, styl prakticky odborný a prostsdlovací (citováno podle nejnovjšího vydání echová in: echová a kol. 2003, s. 312-313). Podrobnji je tato charakteristika zpracována v pasážích vnovaných píslušným funkním stylm, už pi letmém srovnání však lze najít rozdíly nap. oproti výše citovaným Základm eské stylistiky. Krom toho všechny ti práce obsahují samostatnou, pomrn podrobnou kapitolu vnovanou stratifikaci národního jazyka, která obsahuje informace jak o spisovných, tak o nespisovných varietách eštiny (kapitolu zpracoval J. Chloupek; o propojení stylistiky a stratifikace národního jazyka v souvislosti s domácí lingvistickou tradicí se zmiuje také Hoffmannová 1997, s. 140). Závrem lze íci, že akoliv užívání nespisovných výrazových v jistých typech komunikace bylo v moderních pracích o stylistice bráno v úvahu už od 30.-40. let 20. století, zstává pedmtem zájmu stylistiky pedevším oblast text realizovaných spisovným jazykem. Práce vnované stylistice však už od 40. let 20. stol. berou v rzné míe - v úvahu celé spektrum národního jazyka a mapují užívání nespisovných výrazových prostedk jak v oblasti umleckého stylu, tak i v oblasti vcných text, vetn tendencí, které s sebou vývoj jazyka pináší. Problematiku spisovnosti x nespisovnosti ve vztahu ke
stylistice lze tedy dále rozpracovávat k možnostem, které se nabízejí, patí napíklad podrobnjší charakteristika zmn stylových (a tím i jazykových) norem, k nimž došlo v návaznosti na zmny norem spoleenských, a jiná píbuzná témata (ke vztahu jazykových, komunikaních a stylových norem podrobnji nap. Nebeská 1996). Literatura: BEKA, J. V.: Úvod do eské stylistiky. R. Mikuta, Praha 1948. BEKA, J. V.: eská stylistika. Academia, Praha 1992. ECHOVÁ, M. a kol.: Souasná eská stylistika. ISV, Praha 2003. ECHOVÁ, M. CHLOUPEK, J. KRMOVÁ, M. MINÁOVÁ, E.: Stylistika souasné eštiny. ISV, Praha 1997. HAUSENBLAS, K. K základním pojmm jazykové stylistiky. Slovo a slovesnost 16. 1955, s. 1-15. HAVRÁNEK, B.: Úkoly spisovného jazyka a jeho kultura. In: HAVRÁNEK, B. WEINGART., M. (red.), Spisovná eština a jazyková kultura. Melantrich, Praha s. 32-84. HAVRÁNEK, B.: Stylistika. In: Ottv slovník nauný nové doby. Dodatky k velikému Ottovu slovníku naunému. Díl šestý, svazek první, Sm-Še. Novina, Praha 1940, s. 471-473. HODURA, Q.: O slohu. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1953. HODURA, Q. FORMÁNKOVÁ, V. REJMÁNKOVÁ, M.: O slohu. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1962. HOFFMANNOVÁ, J.: Stylistika a... Trizonia, Praha 1997. HUBÁEK, J.: Uebnice stylistiky. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1987. CHLOUPEK, J. a kol.: Stylistika eštiny. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1991. JEDLIKA, A. FORMÁNKOVÁ, V. REJMÁNKOVÁ, M.: Základy eské stylistiky. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1970. JELÍNEK, M.: Stylistika. In: KARLÍK, P. NEKULA, M. RUSÍNOVÁ, Z. (eds.), Píruní mluvnice eštiny. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, s. 701-782. KOÍNEK, J. M. O jazykovém stylu. Slovo a slovesnost 7. 1941, s. 28-37. KRMOVÁ, M.: Stylistika. In: VEERKA, R. (red.), Vývoj odborných zájm o eštinu. Univerzita J. E. Purkyn, Brno 1988, s. 30-31. MATHESIUS, V.: e a sloh. In: HAVRÁNEK, B. MUKAOVSKÝ, J. (eds.), tení o jazyce a poesii. Družstevní práce, Praha 1942, s. 13-102. MISTRÍK, J.: Štylistika. Slovenské pedagogické nakladate stvo, Bratislava 1985.
MUKAOVSKÝ, J.: Jazyk spisovný a jazyk básnický. In: HAVRÁNEK, B. WEINGART., M. (red.), Spisovná eština a jazyková kultura. Melantrich, Praha s. 123-244. NEBESKÁ, I.: Jazyk, norma, spisovnost. Univerzita Karlova, Praha 1996. ÍHOVÁ, J.: Teorie stylistiky. Pedagogická fakulta, Ostrava 1977. TRÁVNÍEK, F.: O jazykovém slohu. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1953. Tento píspvek vznikl v rámci projektu Kontrastivní studium vcných text (GA R 405/02/0349). Bibliografický údaj: KÍSTEK, M. Opozice spisovnost x nespisovnost v moderních pracích o eské stylistice Pedneseno na konferenci Spisovnost a nespisovnost zdroje, promny a perspektivy, Šlapanice, únor 2004.