Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s., divizí EUservis.cz v bdbí d 6. ledna 2012 d 26. dubna 2012. Výsledky evaluace byly prezentvány 13. června 2012. Připmínky zadavatele a Rady vlády pr neziskvé rganizace (RVNNO) byly finálně zapracvány a schváleny zadavatelem 7. 9. 2012. Zakázka je sučástí prjektu Řídící nástrje NSRR II, který je hrazen ze strukturálních fndů EU Operační prgram Technická pmc (OP TP 2007-2013). Registrační čísl prjektu je CZ.1.08/1.1.00/11.00119. Pdle nařízení Kmise (ES) č. 213/2008, kterým se mění nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002, splečném slvníku pr veřejné zakázky (CPV), je předmět plnění zařazen d kategrie Analytické služby, kód CPV 71620000-0. Zakázka byla zaměřena na prvedení evaluace zapjení subjektů nestátníh neziskvéh sektru (NNS) fndů v České republice v bdbí 2007-2013 a frmulvání dpručení pr buducí bdbí 2014+. Cílem evaluace byl identifikvat, ppsat a kmplexně analyzvat systémvé překážky zapjení NNS d realizace prjektů hrazených ze SF EU v prgramvém bdbí 2007-2013 a ptenciálně i v buducím prgramvém bdbí 2014+ a vypracvat návrhy na zlepšení tht systému. Realizace prjektu zahrnvala analytické a evaluační činnsti v následujících blastech (tematické kruhy A - D): (A) Legislativní rámec NNS v ČR (včetně klasifikace subjektů NNS), a. legislativní zaktvení NNS v ČR (zákn NNS - becná prspěšnst, veřejný zájem, neprziskvst, legislativa v daňvé blasti, kncepce pdpry rzvje NNS - blasti pr zabezpečvání veřejných služeb), b. legislativní rámec NNS v EU (strukturální fndy - kmparace právníh statutu NNS v EU a v ČR) c. plitická pdpra / pdpra veřejnsti rzvje bčanskéh sektru v ČR (zhdncení pdmínek v právním prstředí zaměřené na partnerství NNS s veřejnu správu v ČR), d. legislativní rámec, právní prstředí ve vztahu k uplatnění NNS v realizaci khezní plitiky v ČR, (B) Institucinální rámec NNS, a. institucinální rámec - vývj NNS v ČR, typlgie institucí NNS v ČR, systém splupráce RVNNO se subjekty veřejné správy, b. klasifikace NNS, c. základní rle a pslání subjektů NNS - význam NNS ve splečnsti, d. institucinální rámec a jeh vztah k uplatnění principu partnerství NNS s veřejným sektrem, (C) systém financvání NNS v ČR, a. mžné zdrje financvání NNS (státní dtační plitika - blasti státní dtační plitiky, dtace z veřejných rzpčtů pr NNS a prces jejich uvlňvání, vícezdrjvé financvání, dluhdbé zakázky veřejné správy vůči NNS na veřejné služby, daňvé asignace), statní zdrje, b. mnitring a evaluace NNS v ČR (aktuální satelitní účet NNS v ČR) - vývj, predikce, dstupnst a zveřejňvání infrmací NNS a patřeních státní plitiky NNS, c. zhdncení ve vztahu k mžnstem přístupu NNS k prstředkům SF, 1/8
(D) zapjení NNS d realizace SF v ČR, a. mžnsti a aktuální stav čerpání SF pr NNS (v rli žadatelů a příjemců finančních prstředků neb v rli partnerů prjektu), b. zhdncení faktrů limitujících NNS v přístupu k prstředkům SF z phledu ŘO / NNS, (administrativní kapacita NNS - lidské zdrje, infrmvanst, vzdělání, capacity building, rganizační struktura NNS aj.), klíčvé bariéry implementačníh systému SF pr přístup NNO k prstředkům SF (pžadavek invativnsti předkládaných prjektů, udržitelnst prjektů / resp. pskytvaných služeb aj.) z phledu ŘO / NNS, c. účast NNO na řízení SF uplatnění principu partnerství NNS, dpručení pr stávající a příští prgramvé bdbí 2014+. V rámci řešení prjektu byly využity primárně následující evaluační metdy: desk research, analýza pdkladvé dkumentace, elektrnické dtazníkvé šetření se zástupci NNS, individuální rzhvry se zástupy NNS, knzultace s experty z NNS, SWOT analýza, expertní panel a wrkshp k prjednání výstupů. Na základě výstupů z analýzy desk reserch, elektrnickéh dtazníkvéh šetření a individuálních rzhvrů se zástupci NSS byla frmulvána SWOT analýza zapjení nestátníh neziskvéh sektru fndů v České republice a z ní vyplývající hlavní závěry (analýza hlavních zjištění a celkvé hdncení). Výstupy prjektu, splu se SWOT analýzu, byly prjednány v rámci expertníh panelu přádanéh frmu wrkshpu a byly knzultvány s experty z NNS. Hlavním výstupem zakázky jsu níže uvedená dpručení pr prgramvé bdbí 2007-2013 a pr buducí prgramvé bdbí 2014+, která jsu frmulvána na základě prvedených analýz a jejich závěrů dle zaměření tematických kruhů zakázky. Dpručení jsu frmulvána na základně hlavních závěrů prjektu. Hlavní závěry jsu frmulvány následvně: Z hlediska prvedené analýzy v blasti legislativníh a právníh prstředí NNS v ČR lze suhrnně knstatvat, že jak prblematicku lze značit legislativu vymezenu záknem č.83/1990 Sb., sdružvání bčanů, ve znění pzdějších předpisů. Tent zákn limituje bčanská sdružení v jejich aktivitách, zejména v blasti ucházení se pdpru z veřejných zdrjů a menší důvěryhdnsti pr veřejnst. Malá důvěryhdnst plyne z důvdu velice snadnéh vzniku, resp. zalžení bčanskéh sdružení a minima stanvených pvinnstí. Ty představují negativní stránku tét právní frmy v pdbě malé transparentnsti finančních tků, a t ve vztahu k dtačním titulům ze strany veřejné správy neb ve vztahu k jiným příspěvkům, darům a grantům ze strany jiných dárců. Zákn č. 40/1964 Sb., bčanský zákník, a zákn č. 117/2001 Sb. veřejných sbírkách, ve znění pzdějších předpisů jsu svým charakterem zastaralé a jejich účinnst je prt limitující, nicméně tent prblém je řešen nvu kmplexní právní úpravu. Systém rzdělvání dtací, který je dán Zásadami vlády pr pskytvání dtací ze státníh rzpčtu ČR NNO, ústředními rgány státní správy a záknem č. 218/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech a změně některých suvisejících záknů, ve znění pzdější předpisů, je zastaralý a představuje prt jednu z největších překážek rzvje neziskvéh sektru. V nepslední řadě lze za prblematické značit t, že i přes nedávnu právní úpravu neexistuje transparentní mdel systému pr využití dvdu na 2/8
veřejně prspěšné účely z hazardních her, včetně přesných pravidel pr příjemce a veřejně přístupnéh registru příjemců těcht prstředků. Stejně tak se jeví jak prblematické t, že není jasně definvána prspěšnst v bčanském zákníku, která je z hlediska fungvání NNS klíčvá. V blasti čerpání finančních prstředků z finančních zdrjů EU jsu prblematickými blastmi legislativní úpravy zejména blast veřejných zakázek (zákn č. 137/2006 Sb. ve znění pzdějších předpisů), dále pak kmplexní úprava blasti kntrl a rzpčtvých pravidel. Jak byl řečen v textu, hlavní prblematický bd představuje fakt, že subjekty NNS využívají zdrje z fndů EU puze jak jeden ze zdrjů financvání. Při využívání statních finančních zdrjů pr NNS není prblematika kntrl, rzpčtvých pravidel a veřejných zakázek vždy relevantní, dchází tak k prblémům jak při přípravě, tak při realizaci relevantních prjektů využívajících pdpry peračních prgramů splufinancvaných z fndů EU. V suvislsti s hdncením institucinálníh rámce NNS byly představeny hlavní subjekty, které hrají klíčvu rli v prstředí NNS v ČR. Na nárdní i reginální úrvni s celstátní půsbnstí představuje hlavní institucinální subjekt Asciace nestátních neziskvých rganizací ( ČR), která ficiálně sdružuje téměř 900 nestátních neziskvých rganizací a prsazuje splečné zájmy svých členů z řad NNS. Hlavní přednstí ČR je její širké zastupení jak z reginálníh phledu, tak z phledu brvéh a fakt, že je decentralizvaná na jedntlivé reginální asciace neziskvých rganizací, které půsbí na krajských úrvních ČR. V tázce partnerství nestátníh neziskvéh sektru a veřejnéh sektru je vymezen princip partnerství zejména s hledem na nařízení Rady (ES) becných ustanveních strukturálních fndů. Z hlediska principu partnerství a zapjení NNS d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice je důležité, aby se jedntlivé subjekty NNS v ČR pdílely na přípravě, sledvání a hdncení peračních prgramů v ČR a t frmu skutečné aktivní participace na celém prcesu implementace strukturálních fndů v České republice. Z hlediska naplňvání principu partnerství jsu vymezeny klíčvé platfrmy, které by měly být d prcesu partnerství zahrnuty. NNS je nepmenutelnu skupinu žadatelů a příjemců prstředků ze SF EU. Zejména v blastech intervencí splufinancvaných ESF hrají subjekty NNS nezastupitelnu rli. V peračních prgramech OP LZZ, OP PA a OP VK zajišťují subjekty NNS významnu část absrpce prstředků na realizaci prjektů. Mezi klíčvé blasti tradičníh půsbení NNS patří především blast sciálních služeb, vzdělávání a rzvje lidských zdrjů, rzvje bčanské splečnsti, pdpry udržitelnéh rzvje a chrany živtníh prstředí, apd. D realizace SF EU se zapjil více než 1 300 subjektů NNS, přičemž nejčastější právní frmu je bčanské sdružení a becné prspěšná splečnst. Splečně tyt právní frmy tvří 80 % žadatelů z řad NNS. Prjekty NNS, které se nacházejí v některém z pzitivních stavů (P4, P45, P5, P6, a P7), představují k 3. 2. 2012 bjem téměř 10 mld. Kč. Subjekty NNS se zapjily převážně d realizace OP LZZ, OP PA a OP VK. Celkem byl za NNS předlžen cca 4 500 prjektvých žádstí, z nichž byl neb je v realizaci cca 1 400 prjektů. NNS má specifické pdmínky fungvání a financvání svých aktivit, které jsu dány především tím, že finanční prstředky nejsu zpravidla nárkvé. Subjekty NNS 3/8
musejí prt svje aktivity financvat z různých zdrjů, přičemž SF EU hrají klíčvu rli v blasti rzvje a budvání NNS. Prstředky nárdních veřejných rzpčtů primárně financují základní pskytvání služeb NNS (bvykle ve veřejném zájmu), naprti tmu prstředky SF EU nejsu zaměřeny na běžný prvz, ale převážně na financvání rzvjvých aktivit, zvyšvání kvality pskytvání služeb ve veřejném zájmu, budvání kapacity, apd. Nutnu pdmínku pr efektivní fungvání NNS je kntinuální pdpra systému vícezdrjvéh financvání NNS, nelze spléhat puze na jeden zdrj finančních prstředků. Finanční zdrje pr NNS se musejí dplňvat na úrvni rganizace, je btížné budvat a rzvíjet rganizaci, jejíž aktivity by byl závislé puze např. na zdrjích ze SF EU. NNS může efektivně naplňvat své pslání puze v partnerství se subjekty veřejné správy, sukrmým sektrem, vzdělávacími institucemi a statními relevantními partnery. Oblast splupráce s veřejnu sféru je klíčvá s hledem na zajištění dstupnsti služeb ve veřejném zájmu, splupráce se sukrmým sektrem je pak klíčvá z phledu zajištění sukrmých finančních zdrjů, které jsu ve veřejném zájmu dále NNS využity. Spektrum NNS je velmi širké jak z phledu veliksti rganizací, tak z phledu charakteru aktivit. Hetergenita NNS je příčinu různých zájmů jedntlivých typů subjektů, není prt jednduché nalézt shdu při zastupvání zájmů NNS při přípravě a realizaci prgramů splufinancvaných SF EU. V sučasné dbě řada subjektů prsazuje svje zájmy prstřednictvím brvých zastřešujících rganizací, existují nicméně struktury, které svjí reginální strukturu a pčtem sdružených rganizací lze pvažvat za vhdnéh zástupce NNS. Tut strukturu je Asciace nestátních neziskvých rganizací ČR, která je pstavena na krajské reginální struktuře a vlených rgánech. Nelze nicméně knstatvat, že je jediným partnerem univerzálně zastupujícím NNS. Významnu rli hraje také Rada vlády pr nestátní neziskvé rganizace (RVNNO). RVNNO je stálým pradním, iniciativním a krdinačním rgánem vlády České republiky a především v blasti iniciace a prvádění legislativních změn je vhdnu platfrmu pr zastupvání pzic NNS. NNS je zapjen d přípravy a realizace prgramů splufinancvaných ze SF EU především prstřednictvím zastupení reprezentantů NNS v mnitrvacích výbrech jedntlivých OP a dále v řídicích a krdinačních výbrech. Především zastupení v MV OP je nicméně vnímán ze strany NNS jak frmální bez praktickéh vlivu na realizaci OP. Zástupci NNS také hradí významnu část nákladů spjených s účastí na MV, nemají čast dstatečnu finanční ani persnální kapacitu plnhdntně se účastnit práce při směrvání implementace jedntlivých OP. NNS má nicméně pměrně nízké pvědmí svém zastupení v MV OP (téměř plvina respndentů účasti zástupců NNS v MV OP nemá infrmace). NNS využívá partnerství při přípravě a realizaci prjektů v nižší než předpkládané míře. Dle šetření partnery nezapjuje cca 41 % respndentů z řad NNS, případně je zapjují puze částečně. Jak důvd uvádějí respndenti především administrativní nárčnst zapjení partnerů. 4/8
Většina subjektů NNS uvádí, že dispnuje dstatkem kvalitních a zkušených pracvníků pr realizaci prjektů financvaných ze SF EU. Existuje nicméně pptávka p aktivitách, které budují absrpční a administrativní kapacitu NNS v blasti přípravy a realizace prjektů (např. pdpra a vzdělávání prjektvých manažerů NNS, apd.). Obecně lze nicméně subjekty NNS pvažvat za žadatele s dstatečnu zkušenstí s přípravu a realizací prjektů SF EU. Subjekty NNS nejsu spkjeny s transparentnstí prcesu hdncení a prblematicky je vnímána infrmvanst pstupu hdncení a administrace prjektvé žádsti (případně mnitrvací zprávy). NNS se při přípravě a realizaci prjektů splufinancvaných ze SF EU setkávají s bariérami, mezi hlavní bariéry patří: Dluhé lhůty prcesů administrace prjektvých žádstí, mnitrvacích zpráv a žádstí platbu. Krmě pměrně dluhých lhůt pr jedntlivé prcesy dchází čast k neddržení stanvených lhůt, cž může významně vlivnit schpnst příjemce financvat prjekt, a t i v případě existence zálhvých plateb. Zajištění udržitelnsti především u prjektů splufinancvaných ERDF je velku výzvu pr většinu subjektů NNS. Prblémem je faktická nemžnst závazně zajistit finanční prstředky na udržení investice z nárdních veřejných zdrjů při sučasné rzpčtvé nejisttě a rčním cyklu rzpčtvání nárdních zdrjů. Vyská administrativní nárčnst přípravy a realizace prjektů ve srvnání s jinými zdrji financvání aktivit NNS. Zástupci NNS jsu si vědmi faktu, že se jedná veřejné prstředky, nicméně vnímaná nárčnst je spjená především s evidencí a dkladváním nižších částek, kdy náklady na jejich evidenci a prkázání se čast blíží samtné částce. V tét suvislsti se svědčují tzv. nepřímé výdaje, nicméně pravidla pr jejich pužití nejsu stále jasná (např. s hledem na kntrlní pstupy, dkladvání, apd.). Vyská knkurence ve výzvách (nedstatek finančních prstředků pr uspkjení všech žadatelů) NNS sice vykazuje nižší relativní úspěšnst ve vyhlášených výzvách např. v prvnání s veřejnu správu, nicméně jedním z pdstatných důvdů je fakt, že se subjekty NNS převážně účastní výzev, kde existuje vyský pčet ptenciálních žadatelů, pdmínky výzvy jsu relativně tevřené a sučasně jsu prstředky alkvané d výzev mezené. Vyský převis pptávky nad nabídku dispnibilních prstředků pak vede k nižší relativní úspěšnsti NNS (tt se samzřejmě týká i dalších skupin žadatelů v sutěžních výzvách). Časté změny dkumentace a jednznačnst tent prblém se týkal především prvních výzev OP, nicméně subjekty NNS vnímají jak významnu bariéru změny příruček pr žadatele a příjemce, změny pvinnstí, které definují právní akty pskytnutí pdpry, apd. Prblematicky je také vnímána jednznačnst ustanvení v dkumentaci, která umžňuje různé výklady jedntlivých ustanvení. Nedstatek glbálních grantů, které by pdprvaly i menší prjekty NNS v reginech. Pr řadu subjektů NNS jsu stávající minimální finanční limity 5/8
definvané výzvami příliš vyské, aby byly schpny připravit smysluplný prjektvý záměr. V minulém prgramvacím bdbí byly využívány glbální granty, které minimální hranici rzpčtu prjektů definvaly v řadu statisíců krun (např. GG NROS v OP RLZ 2004-2006). Prblematické předfinancváni prjektů subjektů NNS prstřednictvím úvěru. Dpručení jsu frmulvána následvně: Č. Dpručení 1 Rzvíjet zastupení NNS v Mnitrvacích výbrech OP SF EU a krdinačních výbrech na bázi rvncennéh partnerství. Je vhdné také psílit zastupení NNS v bdbí 2014+ např. frmu výbru příjemců u jedntlivých OP, které mhu být pradním rgánem pr implementaci intervencí jedntlivých OP (lze využít prstředky technické pmci). Zástupci příjemců mhu přispět svými zkušenstmi k zefektivnění implementace OP, lepšímu směrvání výzev a pdprvaných aktivit, mhu asistvat při frmulvání výběrvých a hdnticích kritérií a pdmínek realizace prjektů. 2 Více pdprvat prjekty partnerství NNS a veřejné správy, resp. NNS a sukrméh sektru. V bdbí 2014+ dále pdprvat splupráci krajů a zastupujících subjektů NNS, např. prstřednictvím splupráce s jedntlivými zastřešujícími rganizacemi na reginální úrvni. Příkladem dbré praxe by mhly být vybrané aktivity, které byly realizvány v minulém prgramvém bdbí v rámci prjektů SROP 3.3 (2004-2006). Dpručujeme pr rzvj reginálních partnerství využívat prstředků technické pmci. 3 V bdbí 2014+ se zaměřit na budvání institucinální, absrpční a administrativní kapacity NNS prstřednictvím využití prstředků technické pmci. Aktivity na pdpru absrpční a administrativní kapacity mhu mít celnárdní či plšný dsah, důležitý je nicméně také reginální rzměr a zapjení relevantních reginálních a místních aktérů NNS, sukrméh i veřejnéh sektru. 4 Alkvat prstředky d glbálních grantů zaměřených na pdpru i menších prjektů NNS v reginech v relevantních peračních prgramech 2014+ (zejména ESF intervence). Řada subjektů NNS si netrufá na administraci většíh bjemu prstředků, pkud navíc půsbí lkálně či reginálně, jsu limity přesahující 500 tis. Kč zbytečně vyské. Glbální granty na reginální úrvni, které by byly administrvány v adekvátní nárčnsti, by významně přispěly k rzvji NNS a aktivit, které NNS zajišťuje. Subjekt NOK, ŘO, NOK, ŘO, NOK, ŘO krdinujíc í TP, ŘO 6/8
Č. Dpručení Subjekt 5 Psilvat pvědmí nutnsti vícezdrjvéh financvání pr subjekty NNS s cílem zapjení NNS d realizace SF EU v udržitelné pdbě. Při realizaci kmunikační kampaně je nutné vyváženě infrmvat příjemce účelech pdpry ze SF EU, pdmínkách udržitelnsti a nutnsti kmbinvat různé finanční zdrje pr udržitelné fungvání rganizace a pskytvání služeb cílvým skupinám. Kmunikační aktivity prt musí půsbit jak iniciačně a infrmvat mžnstech pdpry, tak zárveň vyváženě infrmvat rizikách implementace a pdmínkách pskytnutí prstředků ze SF EU (platí především pr ŘO a ZS při realizaci kmunikačníh plánu OP). ŘO, ZS 6 Zvýšit transparentnst prcesů administrace a hdncení prjektů prstřednictvím c nejpdrbnější infrmvansti stavu prjektu a jedntlivých krcích. Dle sučasné praxe se neúspěšný žadatel nedzví knkrétní výhrady hdntitele v členění dle jedntlivých hdnticích kritérií, je tedy btížné upravit prjekt pr případné nvé pdání. Příjemci se také čast díky nedstatečné administrativní kapacitě ŘO či ZS setkávají s tím, že jejich žádsti platbu nejsu administrvány ve stanvených termínech. Vzhledem ke svému pstavení příjemce však nemají žádnu reálnu šanci tent prces urychlit, případně zjistit relevantní infrmace pstupu prcesu administrace žádsti či MZ. 7 Pdprvat prpjení infrmačních zdrjů mžnstech čerpání prstředků ze SF EU (www.strukturalni-fndy.cz, stránky jedntlivých OP) s dalšími infrmačními zdrji pr NNS (prtály spravvané střešními rganizacemi NNS, apd.). Způsb infrmvání pskytvání prstředků ze SF EU je dle většiny respndentů z řad NNS vyhvující, nicméně není dstatečně prpjen s dalšími infrmačními zdrji pr NNS. Suvisí t také s nedstatkem prstředků pr infrmační servis hledně dstupnsti finančních prstředků pr NNS, vysku hetergenitu NNS v ČR, apd. 8 Nadále pravidelně kmunikvat se zástupci NNS prstřednictvím zastřešujících rganizací, a t zejména ČR a RVNNO. Vzhledem k hetergenitě NNS v ČR je btížné najít jednu rganizaci, kteru by byl mžné pvažvat za univerzálníh mluvčíh NNS a partnera pr NOK. Vzhledem k vlené reginální struktuře se jak nejvhdnější kandidát jeví Asciace nestátních neziskvých rganizací ČR. Důležitým rgánem je také Rada vlády pr nestátní neziskvé rganizace. Ze strany nárdníh krdinátra je tedy nutné minimálně s těmit zástupci pravidelně kmunikvat a zajistit zastupení NNS v relevantních pracvních skupinách a výbrech při respektvání principů partnerství. 9 Zástupci NNS jsu následně zdpvědní za přens infrmací prstřednictvím svých struktur c nejširšímu spektru NNS v ČR. Přens infrmací jedntlivým subjektům NNS je primární funkcí asciací a sdružení, přičemž čím širší záběr bude přens infrmací mít, tím lépe. ŘO NOK, NOK, ŘO 7/8
Č. Dpručení Subjekt 10 Pr účely mnitrvání SF EU je nutné upravit číselník právních frem NNS využívaných v MSSF. Nejčastější typ žadatele bčanské sdružení není samstatně ve výběru právních frem uveden a není mžné účinně prvádět průběžný mnitring dle právních frem žadatelů. Tent prblém je pravděpdbně způsben převzetím číselníku ČSÚ, vzhledem k tmut faktu může být významná část žadatelů a příjemců chybně zařazena d jiných kategrií dle právní frmy. NOK 11 V rámci vyjednávání buducí pdbě prgramů SF EU pr bdbí 2014+ je nutné zajistit směřvání intervencí ESF v rzsahu návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY Evrpském sciálním fndu a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 zejména v následujících blastech (dle čl. 3): NOK, ŘO pdpra zaměstnansti a mbility pracvníků, investice d vzdělávání, dvednstí a celživtníh učení, pdpra sciálníh začleňvání a bj prti chudbě. Ve výše uvedených blastech lze čekávat významnu rli NNS v ČR v bdbí 2014+. Zárveň je vhdné pdprvat investice pr zajištění výše uvedených kruhů aktivit z prstředků ERDF. 12 Orgán zajišťující nárdní krdinaci by měl v rámci svých aktivit knzultvat s jedntlivými OP specifika financvání a způsbu zapjení jedntlivých skupin žadatelů a příjemců d prjektů OP. Netýká se puze NNS, ale také například škl a šklských zařízení (případně jiných skupin žadatelů), z nichž každá skupina má specifické mžnsti a legislativu upravující její činnst, které je vhdné zhledňvat. Vlastní způsb definvání pdmínek pr žadatele a příjemce je v pravmci ŘO, nárdní rgán pr krdinaci by měl zhlednění specifik jedntlivých skupin mnitrvat a případně krdinvat pstup jedntlivých ŘO. 13 Při stanvvání pravidel způsbilsti výdajů a financvání prjektů SF EU je nutné brát v úvahu specifika NNS. Prblematické je předfinancvání prjektů frmu úvěrů, v případě nutnsti splufinancvání je vhdné zapčítávat např. hdntu dbrvlnické práce d vlastních zdrjů subjektů NNS. Další blastí je vyšší využívání tzv. nepřímých či paušálních výdajů, cž mezuje administrativní nárčnst přípravy i realizace prjektů jak na straně žadatelů a příjemců, tak na straně administrátrů. 14 V blasti nvé legislativy upravující prstředí pr půsbení NNS, úpravy a nvelizace stávajících předpisů je nutné psílit pzici střešních brvých a mezibrvých rganizací při přípravě nvéh legislativníh prstředí, a t ve splupráci s RV NNO. NOK NOK, ŘO, RVNNO 8/8