Finanční matematika v osobních a rodinných financích

Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Finanční matematika v osobních a rodinných financích Martin Širůček, garant předmětu strana 2 Doktorské studium oboru Finance, Provozně ekonomická fakulta Mendelova univerzita v Brně, ukončení 2013 od roku 2008 přednáší oblast finančních trhů, kapitálových trhů, finanční matematiky, osobních a rodinných financí od roku 2008: externí spolupráce Fond Shop od roku 2011: Grantika ČS od roku 2014: projektový manažer komisař schválený ČNB pro oblast investic a penzí dle zákona č. 426, 427/2011 Sb. člen akreditační komise pro zkoušky odborné způsobilosti dle ZPKT, IPIZ člen akreditační a zkušební komise EFPA ČR strana 3 Organizační záležitosti Přednášky/cvičení nepovinné Náplň přednášek/cvičení Ukončení písemná zkouška + možnost rozložení zkoušky Veškeré info na http://svse.sweb.cz 1

Zdroje ke studiu strana 4 Přednášky: REJNUŠ, O. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 760 s. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6. REJNUŠ, O. Finanční trhy: učebnice s programem na generování cvičných testů. Praha: Grada Publishing, a.s., 2016. ISBN 978-80- 247-5871-8. Cvičení: Videokurz Finanční matematika a publikace ŠOBA, Oldřich a Martin ŠIRŮČEK. Finanční matematika v praxi. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. Partners. ISBN 978-80-271-0250-1. + příklady k procvičení vložené na web Další zdroje: podklady pro přednášky a cvičení strana 5 Systém výuky Co je to? versus Proč je to tak? Ptát se, ptát se, ptát se, dokud je čas Nutnost pochopit PRINCIPY Nutnost se učit průběžně Skripta jako podpora, přednášky pro základní principy a upozornění na nejčastější chyby a ukázka praktických dovedností a zkušeností strana 6 Základy finančního trhu Co je to finanční trh a k čemu slouží? Co je to finanční systém a čeho je součástí? Je součástí ekonomického systému v čem se to projevuje? Finanční trhy jako ekonomický barometr (viz akciové trhy) 2

strana 7 Finanční trhy jako ekonomický barometr strana 8 HDP CPI S&P 500 Nezaměstnanost strana 9 Finanční systém Čím je tvořen? Finančním trhem a jeho jednotlivými segmenty, nástroji, subjekty, peněžními toky mezi subjekty, zákony atd.. Disponibilní finanční prostředky se prostřednictvím finančních služeb, resp. finančních nástrojů přelévají mezi jednotlivými skupinami 3

strana 10 Základní vztahy na finančních trzích Zdroj: Rejnuš (2010) strana 11 Finanční systém Funkce finančního systému a co znamenají? depozitní možnost uložení peněz a jejich zhodnocení kreditní poskytování úvěrů, především pro firmy, což podporuje ekonomický růst, ale i pro domácnosti uchování hodnoty (bohatství) uchování kupní síly s minimalizací důsledku inflace likvidity přeměna finančních aktiv na hotové peníze zajištění platebního styku ochrany proti riziku pojištění a diverzifikace, popř. zajištění regulace finančního systému státem strana 12 Ekonomický systém trh výrobků a služeb (nabídka, poptávka vs. firmy, domácnosti) trh výrobních faktorů (nabídka, poptávka vs. domácnosti, firmy) trh kapitálu: fyzický kapitál finanční kapitál finanční trh promazávání ekonomického systému a v dvousektorové ekonomice přenos finančních prostředků od domácností do firem prostřednictvím finančních nástrojů 4

strana 13 Finanční systém v ekonomickém systému Zdroj: Rejnuš (2010) strana 14 Typy finančních transakcí Jakým způsobem se peníze přesouvají: přímé financování (výhody, nevýhody), primární cenné papíry polopřímé financování brokerské (informace) vs. dealerské firmy (rozprodávají velké emise CP) nepřímé financování finanční zprostředkovatelé, primární a sekundární cenné papíry; finanční zprostředkovatelé jsou ziskové společnosti a podle toho se taky tak chovají (poplatky, úrokové marže); největší význam tohoto typu financování, i když existuje např. proces sekuritizace Přímé versus nepřímé financování strana 15 Zdroj: Rejnuš (2010) 5

strana 16 Finanční zprostředkovatelé Důvody vzniku: informační náklady transakční náklady Příklad u hypotečního úvěru Úspory versus investice Kdo dělá hlavně úspory (domácnosti, firmy, stát)? strana 17 Kdo dělá hlavně investice (domácnosti, firmy, stát)? základní rozdělení firemních investic strana 18 Rozdělení investic Co je to investice? Dělení investic Zdroj: Rejnuš (2010) 6

strana 19 Práva z finančních investic Zdroj: Rejnuš (2010) strana 20 Finanční versus reálné investice Reálné versus finanční investice: a) komplementárnost vs. konkurence obou forem b) vyspělé vs. rozvojové země strana 21 Základní finanční aktiva 1) Funkce peněz: (a) zúčtovací jednotka (míra hodnoty); (b) prostředek směny; (c) uchovatel hodnoty (nejvíce ovšem podléhají inflaci, proč?) 2) Znaky peněz: (a) vysoký stupeň likvidity (žádné poplatky s převodem); (b) neexistence výrobní substituce (nelze nekontrolovatelně vyrábět) 7

strana 22 Důležitý poznatek Praktický příklad! strana 23 Rozdělení finančního trhu Zdroj: Rejnuš (2010) Rozdíl mezi cenným papírem a úvěrem? Převoditelnost. strana 24 Peněžní trh Krátkodobý Krátkodobé cenné papíry a krátkodobé úvěry Jaké potřeby jsou financovány krátkodobými finančními zdroji? Malé riziko, malý výnos, vysoká likvidita investiční trojúhelník (něco za něco ) 8

strana 25 Krátkodobé úvěry Vztah banka vs. klient (krátkodobé úvěry vs. krátkodobé vklady) Provozní úvěry podniků řízení cash flow Mezibankovní operace (peníze na den, vykrytí likvidity) Patří sem i obchodní úvěry mezi podniky (skonto) atd. Příklady krátkodobých úvěrů Jedná se i o vklady se splatností do 1 roku strana 26 Krátkodobé cenné papíry Charakteristika Základní typy krátkodobých CP: a) směnky b) pokladniční poukázky c) depozitní certifikáty strana 27 Kapitálový trh Dlouhodobý Dlouhodobé úvěry a dlouhodobé cenné papíry (dle splatnosti ne při emisi, ale zbytkové splatnosti pro určení jestli peněžní nebo kapitálový trh!) Co se financuje na kapitálovém trhu? Rizikovější, výnosnější, menší likvidita? (nelze říci ovšem obecně! příklad) Větší objemy 9

strana 28 Dlouhodobé úvěry Příklady dlouhodobých úvěrů (hypoteční, emisní půjčka, investiční úvěr apod.) Vysoký objem zapůjčených prostředků oproti krátkodobým úvěrům Zajištění majetkem Jakým majetkem? Jedná se i o vklady se splatností nad 1 rok strana 29 Dlouhodobé cenné papíry Základní charakteristika: obecně zbytková splatnost nad 1 rok Základní druhy dlouhodobých cenných papírů: (a) akcie a obligace (b) jejich vyšší převoditelnost oproti dlouhodobým úvěrům (vyšší likvidita u cenných papírů) Větší objemy obchodů u dlouhodobých cenných papírů než u dlouhodobých úvěrů: (a) sekuritizace (b) možnost vydání cenného papíru na míru strana 30 Trh s cizími měnami Definice měnového kurzu Systémy měnových kurzů Zdroj: Šoba (2009) 10

strana 31 Trh s cizími měnami Dělení měnového trhu: (a) Devizový trh: obchod s devizami; velkoobchodní; kurzotvorný; online systém propojených dealerů (a) Valutový trh: obchod s valutami; maloobchodní; nekurzotvorný; nesrovnatelně nižší objemy obchodů strana 32 Trh s cizími měnami Nejvýznamnější světové měnové páry Zdroj: FX-Trading Zdroj: Šoba (2009) Trh s drahými kovy strana 33 Základní komodity zemědělství, surový materiál, drahé kovy - zlato; stříbro; platina Na pomezí s komoditním trhem Vyhledáván obvykle v období nejistoty 11

strana 34 Je cena zlata novou cenovou bublinou? strana 35 Rozvoj předmětu Finanční trhy podporuje společnost Partners Financial Services, a.s. strana 36 Trh cenných papírů Zdroj: Rejnuš (2010) 12

strana 37 Trh cenných papírů Primární vs. sekundární trh: 1) Rozdíly 2) Funkce 3) Objemy: peněžní vs. kapitálový trh 4) Nezaměňovat s primárními a sekundárními cennými papíry strana 38 Trh cenných papírů Veřejný vs. neveřejný trh: Primární veřejný: aukce, tender, fixní cena Primární neveřejný: emisní tvůrce (emisní půjčka) IPO vs. SEO Sekundární veřejný: burzy, mimoburzovní trhy, OTC trhy Sekundární neveřejný: individuální domluva (např. hospoda ) strana 39 Trh cenných papírů Sekundární veřejné trhy: A) Organizované: burzy a mimoburzovní trhy: PSE (CEE Stock Exchange Group ), NYSE EURONEXT, RM-System, Nasdaq, atd. základní funkce burzy, znaky burzy, typy burz (CP, komodity atd.), důvody pro regulaci burz důvody pro mimoburzovní trhy B) Neorganizované: OTC trhy (přes přepážku) 13

Propojení jednotlivých segmentů finančního trhu Aktuální podmínky pro získání peněz a investování peněžních prostředků: každý chce co nejvíce vydělat přechází např. z akciového na dluhopisový trh; Spekulace: nákup podhodnocených a prodej nadhodnocených finančních aktiv velmi rizikové, subjektivita; využití cenového rozdílu v čase Arbitráž: rozdíl oproti spekulaci; využití cenového rozdílu v místě; praktické příklady ROZDÍL SPEKULACE A ARBITRÁŽ? strana 40 strana 41 Ideální versus efektivní trh Ideální trh: volně přístupné všechny informace nulové transakční náklady žádná vládní omezení nikdo nediktuje ceny strana 42 Ideální versus efektivní trh Efektivní trh: nelze dosahovat nadprůměrných zisků všechny informace jsou obsaženy v ceně předpoklady: a) ziskový motiv investorů b) vysoce konkurenční tržní prostředí c) kvalitní informační systémy Tři formy efektivnosti (slabá, středně silná, silná) Platí ještě teorie efektivních trhů? A pokud ne, tak proč? 14

Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 44 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana 45 Regulatorní instituce finančního trhu 15

strana 46 Regulace finančního trhu Důvody pro regulaci komerčních finančních institucí Důvody pro regulaci finančního systému Regulatorní instituce v ČR (minulý a současný stav) Regulatorní instituce ve světě strana 47 Centrální banka (např. ČNB) Funkce: makroekonomické (péče o měnu) jak po vstupu do Eurozóny? měnová (monetární) politika makroekonomické cíle, magický čtyřúhelník emise hotovostních peněz proč jenom CB a proč jenom hotovostní? devizová činnost a regulace mikroekonomické (vliv na instituce finančního trhu a ostatní instituce) regulace a dohled nad institucemi FT důvody? regulace vstupu (přísná kritéria, regulace a dohled působení, popř. pojištění vkladů např. u bank atd.), banka bank banka státu reprezentace státu v měnové oblasti Vývoj indexu spotřebitelských cen strana 48 16

strana 49 Nástroje CB pro dosažení cílů Rozdělení nástrojů: a) krátkodobé versus dlouhodobé b) přímé versus nepřímé (nejvýznamnější členění) c) běžné versus mimořádné strana 50 Nástroje měnové politiky Základní rozdělení nástrojů: a) přímé versus nepřímé (vs. nestandardní) (nejvýznamnější členění) b) běžné versus mimořádné strana 51 A) Nepřímé nástroje Diskontní nástroje Operace na volném trhu Povinné minimální rezervy Konverze a swapy Intervence ve prospěch v neprospěch měnového kurzu (jak přes devizový trh, tak přes úrokové sazby) Situace u ČNB: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje 17

strana 52 Diskontní nástroje Klasické a historické nejstarší Krátkodobé úrokové sazby, za které CB půjčuje obchodním bankám v domácí měně: zvyšování úvěrové kapacity bank, čímž se ovlivňují i jednotlivé úrokové sazby u obchodních bank a tím reguluje cena peněz v ekonomice a např. brzdí inflační tlaky (záleží na prioritách CB) Zvýšení úrokových sazeb = monetární restrikce Snížení úrokových sazeb = monetární expanze Diskontní nástroje strana 53 1) Diskontní úvěry a) nejlevnější úvěrový zdroj b) diskontní sazba c) krátkodobé k překlenutí problémů s likviditou, obvykle bez zajištění; nejnižší úroková sazba obecně; ztrácí význam d) použití diskontní sazby v ČR? 2) Reeskontní úvěry reeskontní sazba (mírně vyšší jak diskontní); eskontování eskontovaných směnek od obchodních bank; použití reeskontu v ČR? 3) Lombardní úvěry a) lombardní sazba: zajišťování např. právem ve smyslu cenného papíru b) poskytován, pokud větší problémy s likviditou = větší sazba c) jak v ČR? d) použití lombardní sazby v ČR? Vývoj diskontní a lombardní sazby ČNB strana 54 Vývoj diskontní sazby ČNB Vývoj lombardní sazby ČNB 14,00 60,00 12,00 50,00 10,00 40,00 % p.a. 8,00 6,00 % p.a. 30,00 4,00 20,00 2,00 10,00 0,00 1.1.1990 1.1.1991 1.1.1992 1.1.1993 1.1.1994 1.1.1995 1.1.1996 1.1.1997 1.1.1998 1.1.1999 1.1.2000 1.1.2001 1.1.2002 1.1.2003 1.1.2004 1.1.2005 1.1.2006 1.1.2007 1.1.2008 1.1.2009 1.1.2010 1.1.2011 1.1.2012 0,00 1.1.1993 8.4.1994 26.6.1995 27.6.1997 27.10.1998 3.9.1999 27.7.2001 1.2.2002 1.11.2002 1.8.2003 28.1.2005 31.10.2005 1.6.2007 30.11.2007 7.11.2008 11.5.2009 7.5.2010 2.11.2012 datum datum 18

strana 55 Obchody na volném trhu Nepřímý nástroj měnové politiky: využíván velmi často, nízké náklady, jednoduchost a přehlednost Nákupy a prodeje CP Repo obchody a reverzní repo obchody Ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity obchodních bank prostřednictvím operací na volném trhu: nákup CP monetární expanze, prodej CP monetární restrikce strana 56 Nákupy a prodeje cenných papírů Nevratný nástroj, který má dlouhodobý charakter Obvykle se jedná o státní dluhopisy nebo dluhopisy centrální banky strana 57 Repo obchody a reverzní repo obchody Krátkodobý a vratný charakter obchodů s cennými papíry = dohoda o zpětném obchodu Lze je považovat za úvěry, ale ve skutečnosti se jedná o operace na volném trhu Repo obchody monetární restrikce Reverzní repo obchody monetární expanze 19

strana 58 Repo obchody: pohled centrální banky: 1) Centrální banka nejprve prodá cenné papíry obchodním bankám (obvykle krátkodobé státní dluhopisy či směnky) 2) Po určité době (např. 14 dní) zpětně prodávají obchodní banky CP zpátky CB za původní cenu navýšenou o úrok (2t repo sazba) Repo obchody v ČR? strana 59 Reverzní repo obchody: pohled centrální banky Zrcadlově obrácený obchod oproti repo obchodu. Nejprve CB nakoupí CP, tím poskytne do oběhu hotovost a poté CP zpět prodá za původní částku navýšenou o úrok Realizací obchodů na volném trhu dosahuje CB změny nabídky peněz monetární restrikce a monetární expanze prostřednictvím ovlivňování likvidity a úvěrové kapacity obchodních bank. Dále prostřednictví obchodů na volném trhu lze ovlivňovat tržní ceny státních dluhopisů, inflační tlaky či krýt schodek SR. strana 60 Povinné minimální rezervy (PMR) Z primárních vkladů (od nebankovních subjektů) je nutno určité procento uložit u CB Důvody povinných minimálních rezerv (plynulost mezibankovního platebního styku) Působí na úvěrovou kapacitu banky: zvýšení PMR = restrikce; snížení PMR = expanze Jsou úročeny (2T repo), ale banky by je mohly zhodnotit více Používáno výjimečně intenzivní dopady 20

strana 61 Povinné minimální rezervy (PMR) Aktuální výše PMR = 2 % (stejně jako u ECB, od r. 1999) Výše úročení PMR = 2t repo sazba, od r. 2001 strana 62 Konverze a swapy cizích měn Rozdíl nástrojů: Konverze: jednosměrné operace (nákup, nebo prodej) trvalé působení na devizový trh Swap: dohoda o budoucí zpětné výměně za předem stanovených podmínek dočasné působení na devizový trh Intervence ve prospěch (v neprospěch) devizového kurzu Důvody intervencí Systémy měnových kurzů a jejich výhody a nevýhody strana 63 Způsoby intervencí: a) přímé intervence: konverze a swapy cizích měn b) nepřímé intervence: především úrokové sazby 21

Nástroje měnové politiky ČNB strana 64 3) Devizové intervence nákupem nebo prodejem domácí měny CB ovlivňuje devizový kurz národní měny Nestandardní nástroje MP - Kvantitativní uvolňování strana 65 Nestandardní nástroj měnové politiky uplatňovaný mj. ECB a FED Odkupem CP od komerčních bank na sekundárním trhu CB reguluje tržní úrokovou sazbu Cíl: podpořit inflaci a ekonomický růst v Eurozoně 21.1.2015 - počátek 1,1 bil. EUR do roku 2016 Důsledky: výnosy (úrokové sazby) z vládních dluhopisů jsou u některých zemí negativní strana 66 22

strana 67 6 7 Manipulátoři z SNB strana 68 Komu ECB věří? strana 69 23

strana 70 B) Přímé nástroje Slouží spíše k regulaci dílčích subjektů než k regulaci finančního systému. a) Pravidla likvidity b) Úvěrové kontingenty relativní, absolutní c) Úrokové limity (úrokové stropy) d) Povinné vklady Pro jiné než bankovní subjekty (pojišťovny, penzijní fondy a společnosti, obchodníci s CP apod.) má ČNB obdobné přímé nástroje dle bodu a) až c). strana 71 B) Přímé nástroje a) Pravidla likvidity jedná se o sešněrování účetnictví : požadavky na strukturu aktiv, pasiv, likviditu apod. Jedná se o mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou. b) Úvěrové kontingenty relativní (úvěry od CB), nebo absolutní (úvěry vůči klientům) úvěrové kontingenty. Jedná se o nejtvrdší a mimořádný nástroj, který může končit nucenou správou. c) Úrokové limity (úrokové stropy) tento nástroj silně omezuje podnikatelské prostředí, mimořádný nástroj u bank, krátkodobé povahy, kdy to vyžadují okolnosti. d) Povinné vklady povinné otevření účtu u CB pro orgány státní správy a samosprávy kontrola atd. Jedná se o běžný nástroj. Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu 24

strana 73 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana 74 Komerční instituce finančního trhu strana 75 Komerční instituce finančního trhu Obchodní banky Factoringové a forfaitingové společnosti Leasingové společnosti Nebankovní spořitelní instituce Pojišťovny, Zajišťovny Penzijní fondy, penzijní společnosti Burzy a organizované mimoburzovní trhy Instituce kolektivního investování Ostatní subjekty FT a) Obsluhující instituce b) Obchodníci s cennými papíry c) Poskytovatelé půjček (splátkový prodej, peníze domů) atd. 25

strana 76 Obchodní banky Obchodní banky strana 77 Základní komerční instituce FT (především v Evropě) přísná regulace a dohled: a) vstup do odvětví b) působení v odvětví (např. sledování měsíční či denní likvidity) K 30.6. 2017 bylo v ČR celkem 45 bank (včetně 5 stavebních spořitelena poboček zahraničních bank). Základní funkce bank: a) finanční zprostředkování (nepřímé financování) b) emise bezhotovostních peněz (jak hotovostních peněz?) c) bezhotovostní platební styk jak to vypadá v praxi? domácí vs. zahraniční platební styk Emise bezhotovostních peněz strana 78 26

strana 79 Obchodní banky Zásady: a) rentability: banka je podnikatelský subjekt s cílem vytvářet zisk. (úrokové rozpětí, poplatky často absurdní) b) likvidity: schopnost uspokojit oprávněné požadavky svých klientů. c) jistoty (solventnosti): schopnost čelit specifickým rizikům jedná se o významné instituce přísná regulace, přísná jak kdy a kde strana 80 Obchodní banky Bankovní operace vše, co se promítne v účetnictví Bankovní obchod vše, co míří ven Bankovní produkt (služba) vše, co míří ven ke klientovi strana 81 Bankovní produkty Úvěrové Vkladové Ostatní Některé poskytovány prostřednictvím dceřinných společností či společností ve finanční skupině (crosseling) (např. leasing, stavební spoření, penzijní připojištění či penzijní a důchodové spoření, podílové fondy atd.) 27

strana 82 Úvěrové produkty Z pohledu banky se jedná o aktiva = generují výnosy Dělení úvěrů dle charakteru: a) peněžní úvěry a půjčky b) závazkové (ručitelské) úvěry Dělení úvěrů dle splatnosti: a) krátkodobé do 1 roku b) střednědobé 1 až 4 roky c) dlouhodobé nad 4 roky strana 83 Peněžní úvěry a půjčky Kontokorentní úvěr Lombardní úvěr zástava CP, zboží, pohledávky atd. revolvingový princip (zřetězení krátkodobých úvěrů s možností aktualizace podmínek a zavěšení úrokové sazby) Eskontní úvěr spojen se směnkou (vlastní versus cizí); odkup před splatností; regrese (zpětný postih) Malé osobní a spotřebitelské úvěry krátkodobé či střednědobé, forma zajištění, hotovostní či účelový (závislost úrok. sazby atd.) strana 84 Peněžní úvěry a půjčky Emisní půjčka emise CP organizována a odkoupena jedním či několika subjekty emisní půjčka. V čem je výhoda oproti poskytnutí standardního úvěru? Hypoteční úvěry charakteristika, doba splatnosti, zajištění, fixace vs. úroková sazba, předčasná splatnost, daňová uznatelnost úroků, hypotéka při výstavbě, hypoteční zástavní listy, americká hypotéka Úvěry ze stavebního spoření řádný, překlenovací, odlišnosti od hypotečního úvěru 28

Hypoteční úvěry v ČR strana 85 Zdroj: www.hypoindex.cz Hypoteční úvěry v ČR strana 86 strana 87 Závazkové úvěry a záruky Základní charakteristika Akceptační úvěr Avalový (ručitelský úvěr) směnečný aval ručitelský aval (záruční listina) 29

strana 88 Vkladové (depozitní) bankovní produkty Z pohledu banky se jedná o pasiva = generují náklady Získání zdrojů (viz finanční zprostředkování) a) nákupy vkladů od klientů obchodních bank b) prodej bankovních dluhopisů bankovním klientům strana 89 Vklady Vklady na bankovních účtech Vklady na vkladních knížkách Speciální druhy úsporných vkladů Rozdělení vkladů dle stupně likvidnosti: a) vklady na požádání (na viděnou) b) vklady termínové (termínované) Fond pojištění vkladů Garanční systém finančního trhu Výše náhrady se vypočítá z celkového objemu pojištěných vkladů jednotlivého vkladatele u dotčené banky a poskytuje se ve výši 100 % tohoto objemu, maximálně však do výše ekvivalentu 100 tisíc EUR pro jednoho vkladatele u jedné banky. strana 90 Změny u Fondu pojištění vkladů Změna na Garanční systém fin. trhu Pojištění vkladu do 100 000 EUR + specif. životní situace (> 100 000 EUR) Kratší výplata 7 prac. dní (z 20) výplata náhrad vkladů bank, stavebních spořitelen či družstevních záložen označena ČNB za insolventní Fond pro řešení krize (nově) - v případě možného ohrožení stability na fin. trhu (prevence krachu fin.institucí); záruky, úvěry, dodateč. kapitál - roční příspěvky (nově i někteří obchodníci s CP) + mimořádné příspěvky - Cíl do 10 let - 25 mld. (ročně 2-3 mld.) 30

Vklady na bankovních účtech strana 91 Běžný účet základní vztah banka klient (domácnosti, firmy, státní instituce apod.); účel; úročení; sedlina; doprovodné služby; crosseling Vkladový účet pevně sjednaný termín splatnosti versus vklady s výpovědní lhůtou (princip revolvingu); účel; doprovodné služby; fixní versus proměnlivé úročení (navázané např. na PRIBOR); výše úročení strana 92 Vklady na vkladních knížkách Relativně archaický finanční produkt Požadavek neanonymity podmínka pojištění vkladů; zabránění praní špinavých peněz; vkladní knížky na doručitele Úročené a výherní vkladní knížky strana 93 Speciální druhy úsporných vkladů Spoření účelová (např. stavební spoření): rozdíl charakteristika a zamyšlený účel stavebního spoření; stavebního spoření versus hypoteční úvěr; budoucnost stavebního spoření; v ČR 5 stavebních spořitelen; vzniklo v roce 1993 resp. 1994 Majetková spoření slouží nejenom ke spoření, ale i k investování prostředků do CP apod. Spoření spojená se životním pojištění smíšené životní pojištění (investiční a kapitálové životní pojištění viz pojišťovny) Strukturované vklady úročení závislé na úrodě pšenice či vývoji akciového indexu atd. 31

strana 94 Emise bankovních dluhopisů Depozitní certifikáty krátkodobé; obvykle se jedná o diskontovaný CP rozdíl oproti úrokovému CP; mohou být jak obchodovatelné tak neobchodovatelné; malé využití Vydávání vlastních směnek včetně tzv. depozitních směnek Emise bankovních obligací střednědobé a dlouhodobé; rizikovost? Emise hypotečních zástavních listů pouze banka se speciální licencí hypoteční banka; účel HZL; rozdíl oproti získávání zdrojů u úvěru ze stav. spoření strana 95 Ostatní druhy bankovních produktů Pokladní operace Platební styk Směnárenské činnosti Poradenská činnost Nabídka další produktů pro společnosti v rámci finanční skupiny (hypoteční úvěry, stavební spoření, podílové fondy, penzijní připojištění, pojištění, leasing, factoring, forfaiting atd.) strana 96 Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhu a) vůči ostatním obchodním bankám b) vůči centrální bance (často poslední instance) Důvody: a) získání finančních prostředků rozšíření úvěrové kapacity nebo vykrytí likvidity b) zhodnocení dočasně volných finančních prostředků 32

strana 97 Bankovní obchody komerčních bank na mezibankovním trhu Banky nejčastěji obchodují s depozity či s krátkodobými dluhopisy (státní pokladniční poukázky nebo poukázky centrální banky) Dále banky obchodují v rámci vlastní investiční činnosti s cennými papíry. strana 98 Leasingové, factoringové a forfaitingové společnosti strana 99 Leasing, factoring, forfaiting Dceřiné společnosti v rámci finanční skupiny, nebo samostatné subjekty a) leasing finanční versus operativní b) factoring princip; krátkodobé pohledávky; regrese (zpětný postih) c) forfaiting 33

strana 100 Nebankovní spořitelní instituce strana 101 Nebankovní spořitelní instituce Vzájemnost Členský princip Nutnost regulace Družstevní záložny (kampeličky) Pojištění vkladů Další speciální typy: železniční banky, pozemkové banky, komunální banky záleží na legislativě daného státu. strana 102 Komerční instituce finančního trhu Obchodní banky Factoringové a forfaitingové společnosti Leasingové společnosti Nebankovní spořitelní instituce Pojišťovny, Zajišťovny Penzijní fondy Burzy a organizované mimoburzovní trhy Instituce kolektivního investování Ostatní subjekty FT a) obsluhující instituce b) obchodníci s cennými papíry c) poskytovatelé půjček (splátkový prodej, peníze domů) atd. 34

strana 103 Pojišťovny a zajišťovny strana 104 Pojišťovny a zajišťovny Rozdíl mezi pojišťovnou a zajišťovnou Zajišťovny = pojišťovny pojišťoven Rozdělení rizika mezi více institucionálních subjektů Každá pojišťovna je jištěna u více zajišťoven Funkce pojišťovacího trhu: a) rozložení rizika ekonomických subjektů b) významní hráči na finančních trzích strana 105 Pojišťovny Rozložení rizika mezi více subjektů Základní pojmy: pojišťovna, pojistná smlouva, pojistník, pojištěný, pojistka, pojistná událost, pojistná částka, pojistné plnění 35

strana 106 Pojišťovny Rozdělení pojišťoven (dle zaměření): a) specializované vybrané odvětví pojištění b) univerzální Rozdělení pojišťoven (dle právní formy): a) akciové společnosti nejčastější b) vzájemné pojišťovny vzájemné společenství c) státní (veřejné) pojišťovny pro rizika, u kterých jejich pojištění není řešeno trhem příklad VZP strana 107 Pojišťovny Životní pojištění Neživotní pojištění strana 108 Životní pojištění Pojištění pro případ dožití Pojištění pro případ smrti Smíšené pojištění Kapitálové životní pojištění technická úroková míra Investiční životní pojištění volba investiční strategie Úmrtností tabulky Možnost uzavřít více životních pojistek na vyšší pojistnou částku? Velké objemy peněz na kapitálový trh díky životnímu pojištění (větší rozdíl oproti neživotnímu pojištění dlouhodobé rezervy Možnost připojistit další rizika (neživotní povahy příklady!) 36

strana 109 Neživotní pojištění Úrazové pojištění mezistupeň Komerční zdravotní pojištění Majetková pojištění Odpovědnostní pojištění Systém bonusů a malusů (snižování morálního hazardu) Asistenční služby k životnímu a neživotnímu pojištění strana 110 Neživotní pojištění Nerezervotvorné pojištění (malý dopad na finanční trhy) Více pojistných smluv na jedno riziko? Podpojištění Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu 37

strana 112 Penzijní fondy a penzijní společnosti strana 113 Penzijní fondy Významní hráči na finančních trzích příklad USA a hypoteční krize Samostatné licencované subjekty Nakupují významné objemy státních a dalších dluhopisů K čemu penzijní fondy slouží? a) penzijní pojištění b) penzijní připojištění strana 114 Systémy penzijního pojištění Bezfondové PAYG (Pay as you go) průběžný systém výhody versus nevýhody (viz následující slidy) Fondové veškeré prostředky směřují do fondů, které tyto prostředky obhospodařují (včetně zaměstnaneckých); výhody versus nevýhody Penzijní pojištění kombinované došla tam i ČR (třípilířový systém od 1. ledna 2013), častý systém v zahraničí; výhody versus nevýhody; problémy na Slovensku a v Maďarsku Penzijní reforma v ČR třípilířový systém penzijního pojištění v ČR, dobrovolný opt-out systém (nový II. pilíř již zrušen) 38

strana 115 Důchodové systémy Z pohledu organizátora systému: státní soukromý Z pohledu způsobu financování průběžný PAYG fondový NDC kombinovaný PAYG + nárazníkový fond strana 116 Demografický vývoj ve světě strana 117 Penzijní systém vs. ekonomický růst Zdroj: Siegel (2009) 39

Demografický vývoj v ČR strana 118 roste střední délka života muži klesá porodnost 1,4 dítěte/ženu vs. 1,85 v roce 1990 ženy 1993 69,2 76,4 2010 74,3 80,4 2030 78,4 83,7 2050 81,6 86,4 Rok 2008 2009 2010 2011 Příjmy z pojistného na DP (mld. Kč) 282,5 274,1 279,4 319,5 Výdaje z pojistného na DP (mld. Kč) 278,2 301,0 309,2 359,1 Rozdíl +4,3-27,0-29,7-39,5 konec 2018 +22-25 mld. Kč Co by se muselo stát, aby bylo v roce 2050 dost peněz na důchody v dnešní hodnotě? DPH 40 %? Porodnost 4 děti na 1 ženu? 3 miliony nově pracujících? Odchod do důchodu v 74 letech? Věk odchodu do důchodu strana 119 U pojištěnců narozených po roce 1977: 67 let + počet měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977 já: 67 let + 14 měsíců (1984-1977 = 7 *2) = 68 let a 2 měsíce strana 120 Penzijní připojištění v ČR Současný stav (stav ke konci roku 2012) příspěvky od účastníků (průměr cca 465 Kč), příspěvky od státu (průměr cca 110 Kč), příspěvky od zaměstnavatele (cca každému 5. -6. účastníkovi), zhodnocení, podmínka nezáporného ročního zhodnocení (jaké to má důsledky?) Málo využívaný produkt mezi mladými lidmi důvody: malý výnos, malá likvidita?!, příspěvky od zaměstnavatele Zapojeno cca 4,6 mil. účastníků, nastřádáno cca 246 mld. Kč za cca 18 let (cca 53 tisíc na účastníka). Výdaje státního rozpočtu na oblast starobních důchodů cca 300 mld. Kč/rok 40

Změny od 1.1.2013 strana 121 Možnost vybrat si investiční strategii Odděluje se majetek správce od majetku účastníků Zprůhledňují se poplatky Nově existuje možnost předdůchodu Mění se výše státních příspěvků Chybí garance nulového zhodnocení Není možnost čerpání výsluhové penze Proces transformace strana 122 Všechna existující penzijní připojištění dnem 1.1.2013 přechází svým majetkem automaticky do tzv. transformovaného fondu. Do 3 měsíců informuje penzijní společnost písemně všechny klienty a nabídne jim možnosti přestupu do účastnických fondů. Každá penzijní společnost má nově zákonem 427/2011 nařízeno vytvořit základní účastnický konzervativní fond. Kromě tohoto fondu může a bude vytvářet a obhospodařovat další účastnické fondy (zpravidla dynamičtější), které mohou investovat do aktiv specifikovaných v zák. 427, hl.5. Do nových fondů, s novými podmínkami, budou klienti moci vstupovat od 1.1.2013. Proces transformace strana 123 Stávající účastníci penzijního připojištění mohou: a) Zůstat v transformovaném fondu, kde: - je garantováno nezáporné zhodnocení - jim zůstávají všechny dávky a nároky, které mají ve svých stávajících. penzijních plánech, včetně výsluhové penze - státní příspěvky budou vypláceny podle nového modelu - jejich prostředky budou i nadále investovány velice konzervativně - změny poplatků podle zákona 427/2011 - poplatky: 15 % ze zisku + 0,6 % z majetku za jeho správu 41

Proces transformace strana 124 Nebo mohou: b) Přejít do nového fondu ÚČASTNICKÉHO, kde: - si mohou zvolit strategii investování do nabízených fondů - kde je dlouhodobě reálná možnost vyšších výnosů - státní příspěvky budou vypláceny podle nového modelu - změny poplatků podle zákona 427/2011 - není garance zhodnocení - chybí možnost výsluhové penze Mohou také na svou žádost přejít k jiné penzijní společnosti. strana 125 Současný penzijní systém v ČR strana 126 Penzijní připojištění v ČR 42

strana 127 Penzijní připojištění v ČR strana 128 Burzy a organizované mimoburzovní trhy strana 129 Burza Definice burzy Funkce burzy Znaky burzy: oboustranná aukce zvláštní povolení druhy obchodů jsou přesně vymezeny (promptní, termínové atd.) druhy aktiv jsou přesně vymezeny např. ISIN, kvalita u komoditních burz nutná jejich zastupitelnost a standardizovanost stanovená minimální obchodovatelná jednotka lot čas a místo jsou předem určeny obchoduje vymezený okruh osob 43

Rozdělení burz strana 130 Podle obchodovaných aktiv: Burzy cenných papírů primární versus sekundární trh, IPO Burzy devizové FOREX: není to ale centralizovaná burza v tradičním slova smyslu především termínové, spotové jsou přes OTC, vysoké objemy obchodů! Na měnových trzích je denní obrat cca 4 bilionů USD, na NYSE 55 mld. USD. Měnové trhy jsou nejlikvidnější (+ 24 hodin denně) finanční trhy s centry Londýn (cca 34 %) NY (cca 17 %) Tokyo (cca 6 %) Burzy komoditní mimo finanční trhy Podle typu obchodů: Burzy promptní (spotové) spotové obchody: uzavření obchodu a jeho vypořádání je v krátkém časovém intervalu (do několika obchodních dní) Burzy termínové (derivátové) termínové obchody: mezi uzavřením a vypořádáním obchodu je delší časová prodleva a) burzy futures kontraktů b) burzy opčních kontraktů Rozdělení burz dle velikosti strana 131 Měřítkem je tzv. tržní kapitalizace A) Nadnárodní burzy (NYSE, Tokyo, London) B) Mezinárodní (Paříž, Frankfurt) C) Národní D) Lokální (regionální) NYSE +/- 20 bil. USD (+/-500 000 000 000 000 CZK) BCPP +/- 20 bil. Kč Zdroj: WFE strana 132 Mimoburzovní trhy Důvody existence vedle burz: a) burzy nemusí přijmout všechny CP k obchodování (malá emise atd.), b) členský přístup u burz, c) velikost lotu, d) nutnost dodržovat čas obchodování atd. Obecně se jedná o zdravou konkurenci burz, která umožňuje přístup většího počtu subjektů na trh, vždy se jedná o licencované subjekty Příklady mimoburzovních trhů: v ČR dříve RM-Systém (v roce 2008 kvůli MIFIDu přeměna na burzu), v USA se jedná o Nasdaq 44

strana 133 Instituce kolektivního investování strana 134 Principy kolektivní investování Jak a kde se lze zapojit do kolektivního investování? strana 135 Výhody kolektivního investování Snadné investování: banka, investiční společnost, finanční poradce Kvalifikace, znalosti: portfolio manažer, analytici Diverzifikace rizika Minimalizace nákladů: úspory z rozsahu I nedostupné investice Likvidita Možnost vyšších výnosů Dohled regulátora 45

Nevýhody kolektivního investování Poplatky je to skutečně nevýhoda?; typy poplatků Omezený vliv při investičním rozhodování Možná manažerská selhání podvody, chyby, atd.; operační riziko Subjekty kolektivního investování A) Podílové fondy B) Investiční fondy Rozdíl mezi podílovým a investičním fondem Kdo vlastní investiční fond a kdo vlastní podílový fond Co emituje podílový fond a co investiční fond Rozdělení fondů dle nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) Investiční fondy a) Fondy kolektivního investování b) Fondy kvalifikovaných investorů Uzavřené versus otevřené fondy Doba emise cenných papírů fondu Doba trvání fondu Povinnost odkupu a výše odkupní ceny Vznik diskontu a) co to je diskont u uzavřených fondů? b) nezaměňovat s diskontem u směnek atd. 46

Typy fondů kolektivního investování Dle investiční strategie: peněžního trhu dluhopisové (státní obl., bankovní obl., podnikové obl., komunální obl.; fixně úročené, variabilně úročené ) akciové (blue chips, SME, univerzální, odvětvové ) smíšené garantované (zajištěné), jak se zajišťují? indexové fondy fondů fondy reálných aktiv (movité a nemovité věci) fondy derivátové další druhy (fondy rizikového kapitálu, strukturované fondy, fondy životního cyklu ) Co je to statut fondu? Co je to depozitář fondu? Coje to administrátor fondu? Fondy životního cyklu Zdroj: Pioneer Investments Typy fondů kolektivního investování Dle rizikovosti investičního portfolia: Standardní fondy (UCITS fondy) většinou OPF (v ČR pouze OPF); pro drobné investory obecně; vysoká regulace Speciální fondy (NON-UCITS fondy) derivátové, nemovitostní, hedge funds atd. omezení počtu investorů; omezení minimální investice atd.; nižší regulace 47

strana 142 Typy fondů kolektivního investování Dle nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem: 1) Fondy důchodové (příjmové) 2) Fondy (růstové) 3) Fondy vyvážené strana 143 Typy fondů kolektivního investování Aktivní resp. pasivní správa portfolia: A) Fondy s aktivní správou portfolia B) Fondy s pasivní správou portfolia Ovlivňuje výši poplatků Základní druhy poplatků Ostatní komerční subjekty finančního trhu 48

Ostatní komerční instituce FT a) Obsluhující instituce vypořádací centra, clearingové centrály b) Obchodníci s cennými papíry c) Finančně poradenské společnosti d) Ratingové společnosti e) Poskytovatelé půjček splátkový prodej, peníze domů f) Směnárny g) Depozitáři h) Atd. Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základy teorie finančních investic strana 147 Úvod do teorie investic Pojem investice Rozdělení investic a) reálná investice b) finanční investice => investice do finančních investičních instrumentů => úvěry a půjčky nebo cenné papíry Vyspělé vs. méně vyspělé země Komplementárnost obou forem 49

strana 148 Finanční instrumenty Investiční versus neinvestiční instrumenty Investiční instrumenty: a) půjčky a úvěry (nepřevoditelné): nabídka a poptávka b) cenné papíry (převoditelné): nabídka a poptávka Peněžní trh versus kapitálový trh Cenné papíry versus úvěry (sekuritizace) strana 149 Nabídka finančních investičních instrumentů Poptávka po zápůjčním kapitálu (z pohledu cenných papírů) Neustále rostoucí (souvisí se zadlužováním podniků, vlád, ale i domácností) strana 150 Poptávka po finančních investičních instrumentech Nabídka zápůjčního kapitálu (z pohledu cenných papírů) Základní faktory: a) bohatství b) důvěra v investiční prostředí => velký úkol pro vlády, kvalitní legislativní rámec 50

strana 151 Základní faktory investiční strategie Investiční trojúhelník: a) výnosnost b) rizikovost c) likvidita Ex-ante versus ex-post strana 152 Výnosnost Míra zhodnocení investovaných prostředků Ex-ante versus ex-post Hrubý výnos versus čistý výnos Nominální versus reálný výnos Běžný versus kapitálový výnos Statické a dynamické metody hodnocení výnosnosti investic Více viz videokurz Finanční matematika: díl 8 strana 153 Rizikovost Pravděpodobnost, že nedosáhneme očekávaného výnosu Ukazatele rizikovosti Statistická charakteristika variability => směrodatná odchylka výnosů => tzv. volatilita Riziko ex-ante versus ex-post 51

strana 154 Výpočet rizikovosti strana 155 Rizikovost strana 156 Riziko versus výnos Zdroj : www.atanycapital.com 52

strana 157 Druhy investičního rizika a) tržní riziko (týká se všech CP) b) jedinečné riziko (týká se konkrétního CP) Druhy rizik: 1. Úrokové riziko 2. Inflační riziko 3. Riziko událostí 4. Kreditní riziko 5. Likvidní riziko 6. Měnové riziko 7. Operační riziko 8. Ostatní rizika (smluvní rizika apod.) Diverzifikace portfolia strana 158 a) sestavení portfolia za účelem snížení celkové rizikovosti investice b) nesázet vše na jednu kartu Příklady diverzifikace portfolia Riziko portfolia strana 159 53

Výnosově rizikový profil investice strana 160 Tržní a specifické riziko strana 161 strana 162 Likvidita Další faktor investiční strategie Stupeň likvidity Rizikový faktor Nejlépe likvidní jsou CP veřejně obchodované na sekundárních trzích CP, zejména burzách a mimoburzovních trzích Likviditu ovlivňuje poptávka investorů => musí existovat důvěra => úkol pro stát 54

strana 163 Základní druhy finančních investičních instrumentů strana 164 Rozdělení finančních instrumentů Finanční neinvestiční instrumenty nesplňují definici investice Finanční investiční instrumenty splňují definici investice strana 165 Základní druhy finančních investičních instrumentů 55

strana 166 1. Základní (tzv. klasické) investiční nástroje Zdroj: Rejnuš (2010) strana 167 2. Termínové derivátové instrumenty Odvozené (derivované) instrumenty od základních instrumentů => deriváty (finanční deriváty, komoditní deriváty ) Termínové versus spotové obchody Kurzy termínových kontraktů jsou závislé na očekávaném budoucím vývoji promptních cen jejich podkladových aktiv Pevné a podmíněné deriváty strana 168 3. Cenné papíry fondů kolektivního investování Ceny těchto cenných papírů jsou závislé zejména na vývoji hodnoty portfolia daného fondu U uzavřených fondů je nutno dále zohlednit i existenci diskontu 56

strana 169 4. Strukturované produkty (pokročilé deriváty) Kombinace předchozích tři druhů investičních instrumentů kombinace základních druhů cenných papírů, termínových obchodů a cenných papírů kolektivního investování a) strukturované vklady b) strukturované dluhové cenné papíry c) cenné papíry strukturovaných fondů kolektivního investování d) sekuritizované pákové deriváty strana 170 Právní vymezení cenných papírů Zdroj: Rejnuš (2010) 1. Ne každý finanční investiční instrument je cenný papír 2. Ne každý cenný papír je nástrojem finančního trhu 3. Ne každý cenný papír je investičním instrumentem strana 171 Základní druhy investičních cenných papírů Dle délky jejich životnosti: 1) Cenné papíry peněžního trhu Krátkodobé a především diskontované cenné papíry Obvykle formou přímých obchodů nebo prostřednictvím OTC trhů Velký význam primárního trhu Zabezpečení provozního financování (státní pokladniční poukázky atd.) Pouze dluhové cenné papíry 2) Cenné papíry kapitálového trhu Dluhové i majetkové cenné papíry Důležitá je likvidnost prostřednictvím sekundárního trhu Jedná se především o akcie a obligace 57

strana 172 Základní druhy investičních cenných papírů Dle jejich charakteru: 1) Majetkové cenné papíry Především podnikové akcie, výlučně dlouhodobé CP Tři základní práva spojená s akciemi 2) Dluhové cenné papíry (dluhopisy) Jak dlouhodobé (obligace), tak krátkodobé CP Dlužnický závazek Právo na předem stanovený úrok a vrácení zapůjčené částky strana 173 Podoba a forma cenných papírů Dle podoby: a) listinné b) zaknihované (dematerializované) c) imobilizované Dle formy: a) na jméno b) na majitele (doručitele) c) na řad Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základní druhy finančních investičních instrumentů 58

strana 175 Směnky a jiné krátkodobé cenné papíry strana 176 Základní typy KCP Směnka Pokladniční poukázka Depozitní certifikát Depozitní směnka Šek Státní pokladniční poukázky strana 177 co? kdo? k čemu? T-bills 3-12M diskontní princip aukční režim 59

Aukční režim strana 178 Aukční režim Aukce SPP strana 179 Směnka strana 180 Zákon směnečný a šekový Směnka vlastní a cizí Splatnost směnky Směnečné doložky Směnečné úvěry, eskont směnky Eskont směnky formou střední doby splatnosti Směnka jako investiční příležitost http://www.rb.cz/osobni-finance/zhodnocovaniuspor/depozitni-smenka/ 60

strana 181 Státní pokladniční poukázky k čemu slouží? kdo je emitentem? aukční režim diskontní princip institucionální investoři strana 182 Dluhopisy strana 183 Dluhopisy Model zapůjčitelných fondů Zdroj: Rejnuš (2010) 61

strana 184 Dluhopisy Model zapůjčitelných fondů Zdroj: Rejnuš (2010) strana 185 Dluhopisy Model zapůjčitelných fondů Zdroj: Rejnuš (2010) strana 186 Dluhopisy Model zapůjčitelných fondů Zdroj: Rejnuš (2010) 62

strana 187 Dluhopisy Model zapůjčitelných fondů Zdroj: Rejnuš (2010) strana 188 Dluhopisy Základní druhy dluhopisů Krátkodobé dluhopisy a) státní pokladniční poukázky b) pokladniční poukázky CB c) depozitní certifikáty d) směnky Dlouhodobé dluhopisy (obligace) strana 189 Dluhopisy Základní druhy obligací Dle doby splatnosti: Zdroj: Rejnuš (2010) 63

strana 190 Dluhopisy Základní druhy obligací Dle způsobu úročení: Kuponové obligace a) fixní kupon b) variabilní kupon Bezkuponové (diskontované) obligace strana 191 Dluhopisy Základní druhy obligací Dle zajištění: Nezajištěné většina dluhopisů Zajištěné obligace a) přednostní právo na vyplacení (opakem jsou podřízené obligace) b) hypoteční zástavní listy strana 192 Dluhopisy Základní druhy obligací Dle zvláštních práv emitenta či držitele: Práva emitentů vypověditelné (svolatelné) obligace Práva držitelů a) konvertibilní obligace b) obligace s warrantem (s opčními listy) c) předložitelné obligace 64

Typy dluhopisů strana 193 Dle typu výnosů: a) Kupónové (coupon) b) Diskontované (zero-coupon) c) Věčné (console) d) Strukturované (indexované) e) a milion dalších odvozených druhů (cat bonds) Dle emitentů: a) Státní (Government bonds, Treasury bonds, T- bonds, Notes, Bunds, Gilts atd.) b) Komunální (Municipal bonds) c) Bankovní (Banking bonds) d) Podnikové (Corporate bond) Příjmy z emise, pozn. strana 194 infrastruktura splácení státního dluhu jarní emise 2012 inkaso 15,3 mld. Kč dealeři ČS, ČSOB, UNICREDIT, KB odměna za správu 0,34 % 52 mil. ročně cca. ČS = 20, ČSOB = 25, KB = 5,5 strana 195 Dluhopisy Základní faktory ovlivňující vývoj na dluhopisových trzích Fundamentální dluhopisová analýza a) u dluhopisů pouze fundamentální analýza, proč? b) co je obecně rizikovější akcie, nebo dluhopis? Proč? Faktory makroekonomické /globální/ Faktory vztahující se k jednotlivým konkrétním emisím dluhopisů 65

strana 196 Dluhopisy Globální analýza Zdroj: Rejnuš (2010) strana 197 Dluhopisy Analýza jednotlivých emisí dluhopisů 1) Úročení dluhopisů z hlediska délky jejich splatnosti: Zdroj: Rejnuš (2010) strana 198 Dluhopisy Analýza jednotlivých emisí dluhopisů 66

strana 199 Dluhopisy Analýza jednotlivých emisí dluhopisů 2) Kategorizace dluhopisů podle druhu jejich emitenta: strana 200 Dluhopisy Analýza jednotlivých emisí dluhopisů 3) Analýza rizikovosti možné insolventnosti dluhopisového emitenta kreditní riziko měřeno tzv. ratingem: Zdroj: Rejnuš (2010) strana 201 Dluhopisy Rating Zdroj: Moody's Investor Service, Global Credit Research "Historical Default Rates of corporate Issuers, 1920-1997 (February 1998)" 67

strana 202 Dluhopisy Rating Zdroj: MFČR strana 203 Rating ve světě Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/list_of_countries_by_credit_rating strana 204 Dluhopisy Výpočet vnitřní hodnoty dluhopisu 1) Kuponová obligace fixní kupon: Zdroj: Rejnuš (2010) 68

strana 205 Dluhopisy Výpočet vnitřní hodnoty dluhopisů 2) Kuponová obligace variabilní kupon: Zdroj: Rejnuš (2010) strana 206 Dluhopisy Výpočet vnitřní hodnoty dluhopisů Zdroj: Rejnuš (2010) strana 207 Dluhopisy Výpočet vnitřní hodnoty dluhopisů 3) Diskontovaná obligace obligace s nulovým kuponem: Zdroj: Rejnuš (2010) 69

strana 208 Dluhopisy Trh dluhopisů Zásady investování Dluhopisové investice Dluhopisové kurzovní lístky strana 209 Dluhopisy Dluhopisové kurzovní lístky Municipal bond strana 210 70

strana 211 Výnosnost dluhopisů Kupónová výnosnost: Coupon yield poměr KP a nominální hodnoty dluhopisu. Běžná výnosnost: Current yield poměr KP a aktuální ceny dluhopisu. Kapitálová výnosnost: Capital yield poměr rozdílu nominální hodnoty (face value, principal) dluhopisu a aktuální ceny k aktuální ceně dluhopisu. Výnos do doby splatnosti: Yield to Maturity (YTM) Nejdůležitější ukazatel výnosnosti u dluhopisů; celkový výnos (běžný i kapitálový) dosažený držbou obligace až do splatnosti (maturity) resp. po dobu durace při nákupu za aktuální cenu Výnosnost (YTM) 10letých státních amerických dluhopisů Konstrukce výnosové křivky Výnosová křivka (Yield Curve) popisuje vztah mezi YTM a Maturity daného dluhopisu (bond). Obvykle se jedná o státní dluhopisy (government bonds, Treasury, T-bonds, Bunds, Gilts atd.) a) Spotová výnosová křivka (Spot Yield Curve) b) Forwardová výnosová křivka (Forward Yield Curve) 71

Standardní výnosová křivka ECB yield curve QE ECB steroidy pro trh, proč? 21.1.2015 announcement 22.1.2015 QE 60 mld. EUR/M 1,1 bil. EUR do roku 2016 proč? důsledky 72

Důsledky II. proč? 73

221 ECB v tom není sama, ale... 222 #QExit 2018? 10.5.2017, Draghi in Dutch Parliament: Time to think about QE exit has not come yet. 74

223 Co se kupuje? 224 Mind the gap! 225 75

CBs cuts?! 226 Standardní výnosová křivka Inverzní výnosová křivka Inverzní výnosová křivka 76

Zhoupnutá výnosová křivka Výnosová křivka paralelní posun krátký konec krátkodobé (mezibankovní) úrokové sazby zploštění růst dlouhý konec inflační očekávání zploštění růst Aplikace výnosové křivky 77

4,99 % 4,93 % http://www.treasury.gov/resourcecenter/data-chart-center/interestrates/pages/historic-yield-data- Visualization.aspx 4,93 : 4,99 = -1,2 % strana 233 Vývoj na trzích cenných papírů v průběhu hospodářského cyklu Zdroj: Rejnuš (2010) Kdy co nakupovat a prodávat? Problém je v načasování! strana 234 Akciové trhy, dluhopisové trhy, peněžní trhy Zdroj: Siegel, J.: Stocks for the Long Run, 2007 78

strana 235 Akciové trhy, dluhopisové trhy, peněžní trhy Zdroj: Siegel, J.: Stocks for the Long Run, 2007 strana 236 Rizika dluhopisového trhu Nejvýznamnější rizika: a) kreditní riziko (credit risk) b) úrokové riziko (interest rate risk) c) další rizika Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Základní druhy finančních investičních instrumentů 79

strana 238 Podnikové akcie strana 239 Akcie Vymezení a legislativa Majetkový cenný papír Kmenové akcie Prioritní akcie Zaměstnanecké akcie Další typy akcií Akciová práva Emise akcií, emisní ážio, IPO Obchodování akcií Akcie strana 240 Zaměstnanecké, prioritní, kmenové Proč? Důvody Emisní ážio Výhoda pro a. s. proč? Dividendy alternativy: akciové dividendy - proč? Share buyback, důvody: Podpořit poptávku po akciích - proč? Snížit vnější kontrolu nad společností - proč? Snížit přebytečnou hotovost Jak se určí emisní kurz (a tedy i EÁ)? Akcie s NH 1.000 Aktiva (majetek) Peníze 1.000 ---------------------- Peníze 1.500 Pasiva (zdroje) Zákl. kap. 1.000 ----------------------- Zákl. kap. 1.000 Emisní ážio.. 500 Čí hlas bude mít větší váhu? Akcionář za 1.000 nebo za 1.500? Podíl na a. s. jen dle NH!!! 80

strana 241 Podnikové akcie Rizikové finanční aktivum (vysoká kolísavost) Běžný a kapitálový výnos (kladný versus záporný) Cenné papíry bez splatnosti Tři základní práva spojená s držbou akcií Tato práva mohou být rozšířená či omezená záleží, o jaký druh se jedná (kmenové, prioritní, třídy akcií) strana 242 Podnikové akcie Základní faktory ovlivňující vývoj na akciových trzích Fundamentální analýza, dlouhodobá analýza akcií, jejím cílem je stanovení vnitřní hodnoty akcie (teoretické ceny) Faktory makroekonomické Faktory odvětvové (resp. oborové) Faktory vztahující se k akciím konkrétních akciových společností strana 243 Akcie Makroekonomika HDP, úrokové sazby, inflace, politická situace Odvětví Hosp. cyklus, úroveň konkurence, vstup do odvětví, státní zásahy Mikroekonomika Historie, současnost, budoucnost firmy Tržby, podíl na trhu, zisk, dividendy, P/E, volatilita Podrobněji viz Fundamentální analýza (FT III) 81

strana 244 Podnikové akcie Makroekonomická analýza Vývoj reálného výstupu ekonomiky v dlouhém a středním období Fiskální politika vlády Peněžní nabídka Úrokové sazby Inflace Mezinárodní pohyb kapitálu Schodky a nerovnováha Cenová regulace a černý trh Ekonomické a politické šoky (ropné šoky, cenové války, hyperinflace, změna měnového kurzu x demise vlády, války, revoluce, volby) Korupce, hospodářská kriminalita a právní systém Akcie makro 245 strana 246 Kapitálový trh jako ekonomický barometr 82

strana 247 Podnikové akcie Faktory odvětvové (oborové) Citlivost odvětví na hospodářský cyklus Tržní struktura odvětví Způsoby vládní regulace Očekávání budoucího vývoje Cyklické odvětví stavebnictví strana 248 Akcie - odvětví strana 249 83

strana 250 Podnikové akcie Faktory vztahující se k akciím konkrétních akciových společností Kvalita jednotlivých akciových společností hlavní je kvalita dlouhodobá, finanční a SWOT analýza a) retrospektivní analýza b) analýza současné situace c) výhledová analýza Likvidita jednotlivých emisí akcií strana 251 Podnikové akcie Vnitřní hodnota akcie Co je to vnitřní hodnota akcie Využití vnitřní hodnoty akcie Zjištění vnitřní hodnoty akcie strana 252 Podnikové akcie Vnitřní hodnota akcie Vnitřní hodnota akcie ve velmi krátkém období Zdroj: Rejnuš (2010) 84

strana 253 Podnikové akcie Výpočet vnitřní hodnoty akcie Zdroj: Rejnuš (2010) Příklad aplikace vnitřní hodnoty akcie Vnitřní hodnota v praxi strana 254 Zdroj: Patria Podnikové akcie Další akciové analýzy Technická analýza Psychologická analýza Krátkodobého (spekulativního) charakteru Rozdíl mezi investicí a spekulací hodnotová strategie VH, vychází z FA růstová strategie nerentabilní akcie s očekávaným růstem dot.com 85

Technická analýza v praxi Technická analýza v praxi Technická analýza v praxi Diplodocus formation 86

Technická analýza v praxi II. strana 259 strana 260 Podnikové akcie Zásady akciových investic: a) dlouhodobý časový horizont b) diverzifikace c) pravidelné investice strana 261 Pravidelné investice Více: http://finexpert.e15.cz/pravidelne-investice-resi-problem-nacasovani 87

strana 262 S&P 500 Akciové trhy: USA DJIA zdroj: finance.yahoo.com NASDAQ Ukázky aktuálních grafů; rozdíly mezi aritmetickou osou a logaritmickou osou; rozdíly mezi Price indexem a Total Return indexem Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Finanční deriváty strana 264 Základní druhy finančních investičních instrumentů 88

strana 265 Vymezení termínových obchodů spotový versus termínový obchod (resp. kontrakt) Zdroj: Rejnuš (2010) strana 266 Vymezení termínových obchodů Zdroj: Rejnuš (2010) finanční versus komoditní deriváty Využití termínových kontraktů strana 267 hedging (úplný X částečný) spekulace (pákový efekt) arbitráž pojištění X zajištění 89

Místa obchodování strana 268 termínové burzy (co se obchoduje?) OTC trhy (co se obchoduje?) strana 269 FORWARD strana 270 FORWARD Individuální dohodao nákupu a prodeji aktivaza kurz stanovený při uzavření dohody, přičemžplatba a dodání se uskuteční v dohodnutém budoucím termínu. 90

strana 271 Nákup forwardu Kupující forwardového kontraktu se zavazuje, že ve splatnosti nakoupí aktivum za v současnosti dohodnutý kurz = DLOUHÁ (LONG) POZICE ochrana proti případnému růstu kurzu strana 272 Prodej forwardu Prodávající forwardového kontraktu se zavazuje, že ve splatnosti prodá příslušné aktivum za v současnosti dohodnutý kurz = KRÁTKÁ (SHORT) POZICE ochrana proti případnému poklesu kurzu strana 273 Výhody a nevýhody forwardu Výhoda: lze dohodnout libovolné množství i splatnost Nevýhody: malá obchodovatelnost a likvidita, zrušení kontraktu problém, riziko protistrany 91

strana 274 Forward Základní charakteristika Výhody x nevýhody Obchodování Dlouhá a krátká pozice Podkladová aktiva Co vše se obchoduje forwardem, aniž si to možná uvědomujeme Využití pro hedging dodání podkladového aktiva Forward: dlouhá pozice strana 275 Zdroj: Rejnuš (2010) Termínová cena (delivery price) = 16 000 EUR Spot price v datu vypršení kontraktu = 20 000 EUR strana 276 Forward: krátká pozice Zdroj: Rejnuš (2010) hra s nulovým součtem! Termínová cena (delivery price) = 16 000 EUR Spot price v datu vypršení kontraktu = 20 000 EUR 92

strana 277 Měnový forward Podkladovým aktivem cizí měna Individuální dohodao nákupu a prodeji cizí měny za kurz stanovený při uzavření dohody, přičemžplatba a dodání se uskuteční v dohodnutém budoucím termínu strana 278 Měnový forward Podkladovým aktivem cizí měna. Individuální dohoda o nákupu a prodeji cizí měny za kurz stanovený při uzavření dohody, přičemž platba a dodání se uskuteční v dohodnutém budoucím termínu. Nákup měnového forwardu kdo, proč? Prodej měnového forwardu kdo, proč? strana 279 Nákup měnového forwardu Kupující forwardového kontraktu se zavazuje, že ve splatnosti nakoupí příslušnou cizí měnu za v současnosti dohodnutý kurz. Ochranaproti případnému zhodnocení zahraniční měny (tzn. znehodnocení domácí měny). 93

strana 280 Prodej měnového forwardu Prodávající forwardového kontraktu se zavazuje, že ve splatnosti prodá příslušnou cizí měnu za v současnosti dohodnutý kurz. Ochrana proti případnému znehodnocení zahraniční měny (tzn. zhodnocení domácí měny). strana 281 Stanovení forwardového kurzu Více viz videokurz Finanční matematika, díl Měnové kurzy Stanovení forwardového kurzu strana 282 94

Stanovení forwardového kurzu strana 283 strana 284 Měnový forward: v praxi UniCredit Bank http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/ produkty-a-sluzby/rizeni-financnichrizik/menova-rizika/menovy-forward Komerční banka http://kb.cz/cs/verejna-sprava/menovyforward.shtml strana 285 Úrokové forwardové kontrakty forward-forward kontrakty (FF, forwadové termínové depozitum) foward rate agreement (FRA, dohoda o forwardové sazbě, stručněji úrokový forward) 95

strana 286 Forward-forward kontrakt vypůjčení (přijaté termínové depozitum) nebo půjčení peněžních prostředků (poskytnuté termínové depozitum) na období, které začíná v budoucnu, a to za úrokovou sazbu, která se sjedná předem v době uzavření kontraktu (forwardová sazba). zafixováníúrokovémíru depozita nebo půjčky začínající v čase T 1 a končící v čase T 2 v budoucnu. strana 287 FF dohody se uzavírají například ve třech na sedm (3x7), což znamená, že počátek úrokového období je za tři měsíce a úrokové období trvá další čtyři měsíce. strana 288 Výpočet forwardové úrokové sazby viz videokurz Finanční matematika, díl Obligace II, část Výnosové křivky (forwardová výnosová křivka) 96

strana 289 Forward Rate Agreement: FRA depozitum pod FRA je pouze pomyslné, reálně se výměna neuskuteční vyrovnávací platba advanced settled FRA na začátku období FRA settled in arrears na konci období strana 290 Forward Rate Agreement strana 291 Forward Rate Agreement 97

strana 292 Zajištění s využitím FRA Rozdíl oproti Forward-forward kontrakt Forward Rate Agreement: v praxi strana 293 nákup FRA 3x6 Forward Rate Agreement: v praxi strana 294 prodej FRA 6x12 98

strana 295 FRA v praxi UniCredit Bank http://www.unicreditbank.cz/web/firmy/produkty-asluzby/rizeni-financnich-rizik/urokova-rizika/forwardrate-agreement Komerční banka http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60- milionu/forward-rate-agreement.shtml strana 296 FUTURES strana 297 Futures Rozdíly oproti forward Principy obchodování Pákový efekt 99

strana 298 Futures strana 299 Obchodování futures princip otevírání a uzavírání pozic u stejného kontraktu systém záloh s denním vypořádáním maržový účet - zúčtování zisků a ztrát otevření pozice (long X short) initial margin (vratná záloha, 10-15 % kontraktu) udržovací záloha ( min. zůstatek maržového účtu ) margin call variační záloha (secondary margin) uzavření pozice (short X long) strana 300 SWAP 100

strana 301 SWAP Termínová smlouva, kde se dva ekonomické subjekty vzájemně zavazují vyměnit si mezi sebou buď dohodnutá předmětná aktiva, nebo finanční toky za předem pevně stanovených podmínek. strana 302 Swapové kontrakty Pouze smluvně (tzv. swapové domy swap house) OTC trhy. strana 303 SWAPY Smluvně sjednaná směna předem stanoveného cash flow mezi dvěma subjekty v určitých termínech v budoucnosti Devizové swapy (FX-swap) Měnové swapy (currency swap) Úrokové swapy (interest rate swap) 101

strana 304 Úrokové swapy strana 305 Zdroj: Rejnuš (2010) Úrokový swap: příklad strana 306 Náklady z emitovaných obligací = 8 % p.a. Výnosy z poskytnutých úvěrů = LIBOR + 2,5 p.b. Nominální hodnota = 100 mil. EUR 102

Úrokový swap: příklad strana 307 Swapový partner má buď nižší averzi k riziku, nebo potřebuje zajistit opačně. Dohoda zní: Swapový partner => banka: 7,5 % p.a. Banka => swapový partner: LIBOR + 1 % p.a. strana 308 Devizové swapy (FX-swap) Spot-forward Nákup (prodej) měny A za měnu B při promptním kurzu, v budoucnu zpětný prodej (nákup) za dnes kotovaný forwardový kurz. Forward-forward Stejný princip, delší doba od sjednání k 1.plnění., kombinace 2 obrácených forwardů Krátkodobé a jednorázové strana 309 Měnové swapy (currency swap) Dlouhodobé a opakující se Konverzepravidelných plateb v jedné měnědo pravidelných plateb v jiné měně. Výměna jistin, i výměna vícekrát se opakujících úrokových plateb 103

Měnové swapy strana 310 Zdroj: Rejnuš (2010) Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Finanční deriváty II. strana 312 Obsah přednášky Princip opcí Druhy opcí Cena opce a spekulační efekt Kurzovní lístek opcí Opční strategie Cap, Floor, Collar 104

Základní opční terminologie strana 313 Základní terminologie Druhy opcí: Kupní (call) Prodejní (put) Opční pozice: Nákup kupní opce Prodej kupní opce Nákup prodejní opce Prodej prodejní opce Styl opce: Americká Evropská Základní opční terminologie strana 314 Opční prémie (cena opce) Poplatek za uzavření opce (platí majitel) Realizační cena opce (bázická cena, strike price) Cena, za kterou se v budoucnu zobchoduje podkladové aktivum (např. akcie) Uplatnitelnost opce splatnost opce Americká kdykoliv do splatnosti Evropská pouze v den splatnosti strana 315 Kupní opce (call opce) Majitel (kupující) kupní opce má právo (ne však povinnost) v době splatnosti KOUPIT podkládající aktivum za dohodnutou realizační cenu. Za toto právo platí prémii. Vypisovatel (prodejce) kupní opce má povinnost protistraně toto podkládající aktivum prodat za dnes dohodnutou realizační cenu. 105

strana 316 Prodejní opce (put opce) Majitel (kupující) prodejní opce má právo (ne však povinnost) v době splatnosti PRODAT podkládající aktivum za dohodnutou realizační cenu. Za toto právo platí prémii. Vypisovatel (prodejce) prodejní opce má povinnost od protistrany toto podkládající aktivum koupit za dnes dohodnutou realizační cenu. strana 317 Výsledky spekulace s kupní opcí Zisk / Ztráta /Kč/ + 200 0 Medvěd 2 200 2 000 2 500 Kupující opce - 200 Kurz akcie /Kč/ Býk Prodejce opce Zdroj: Rejnuš (2010) strana 318 Pozice zisků a ztrát účastníků kupní opce Sjednaná kupní cena jedné akcie Cena opce 2 000 Kč 200 000 Kč neboli 200 Kč na jednu akcii Skutečný kurz akcie na promptním trhu /Kč/ Uplatnění opce Pozice kupujícího opci neboli BÝKA /Kč na akcii/ Pozice prodávajícího opci neboli MEDVĚDA /Kč na akcii/ ne - 200 + 200 1 500 ne - 200 + 200 2 000 ano či ne /x - 200 + 200 2 100 ano - 100 + 100 2 200 ano 0 0 2 500 ano + 300-300 3 000 ano + 800-800 4 000 ano + 1800-1800 ano + -... Zdroj: Rejnuš (2010) 106

strana 319 Výsledky spekulace s prodejní opcí Zisk / Ztráta /Kč/ Kupující opce Býk 0 1 000 1800 2 000 Kurz akcie /Kč/ Medvěd Prodejce opce Zdroj: Rejnuš (2010) strana 320 Pozice zisků a ztrát účastníků prodejní opce Sjednaná prodejní cena akcie Cena opce Skutečný kurz na promptním trhu /Kč/ Uplatnění opce 2 000 Kč 200 000 Kč neboli 200 Kč na jednu akcii Pozice kupujícího opci neboli MEDVĚDA /Kč na akcii/ Pozice prodávajícího opci neboli BÝKA /Kč na akcii/ 0 ano + 1800-1800 500 ano + 1300-1300 1 000 ano + 800-800 1 500 ano + 300-300 1 800 ano 0 0 1 900 ano - 100 + 100 2 000 ano či ne/ x - 200 + 200 3 000 ne - 200 + 200 ne - 200 + 200 Zdroj: Rejnuš (2010) strana 321 Srovnání maximálních zisků a ztrát při obchodování s kupními a prodejními opcemi Co je dražší, call, nebo put opce?? A americká, nebo evropská opce?? 107

strana 322 zisk Nákup call opce Prodej call opce zisk X SR X SR ztráta ztráta Nákup put opce Prodej put opce zisk zisk X SR X SR ztráta ztráta strana 323 Cena opce /opční prémie/ Opční prémie = časová hodnota opce + vnitřní hodnota opce Na velikost prémie (ceny) má vliv: současná (spotová, promptní) cena podkladového aktiva (realizační, bazická,strike) cena opce volatilita podkladového aktiva čas do splatnosti opce úroková sazba Cena opce strana 324 108

strana 325 CAP, FLOOR, COLLAR Ochrana proti vzestupu (cap) nebo poklesu (floor) variabilně úročených závazků nebo pohledávek Sjednává se: Nominální hodnota Prémie Fixní Cap nebo floor sazba Rozhodné dny a splatnost Cap strana 326 Floor strana 327 109

Collar strana 328 strana 329 Rizika Ing. Martin Širůček, Ph.D. Strukturované investiční instrumenty Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com 110

strana 331 Základní charakteristika finanční investiční instrumenty slučující v sobě vlastnosti klasických investičních nástrojů s některými vlastnostmi finančních derivátů; využití i u kolektivního investování výnosy závisí na vývoji podkladového aktiva strana 332 Základní rozdělení strana 333 Podkladová aktiva Zdroj: Rejnuš (2010) 111

strana 334 Strukturované vklady bankovní produkty, charakter standardních termínových vkladů banka reinvestuje prostředky vkladatelů podíl na vývoji podkladového akiva odvození výnosu zpravidla zaručen min. úrok + případná prémie dle vývoje podkladového aktiva strana 335 Strukturované vklady: příklad investice 500 $, splatnost 5 let, základní úrok 1 %, prémiový úrok 100% participace na růstpodkladového aktiva 1. indexu o 25 % 500 * 0,01 + 500 * 0,25 2. indexu o 5 % 500 * 0,01 + 500 * 0,05 3. indexu o 5 % 500 * 0,01 + 500 * 0,00 strana 336 Strukturované vklady v praxi Komerční banka http://www.groupkb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-nad-60- milionu/investice-a-rust/strukturovane-terminovanevklady/index.shtml J&T Banka http://www.jtfg.com/cs/banking-aktuality-40294.html 112

strana 337 Strukturované vklady v praxi Zdroj: J&T Banka strana 338 Strukturované dluhové cenné papíry výnos závisí na vývoji podkladového aktiva není(nemusí být) garantována návratnost strukturované dluhopisy investiční (strukturované) certifikáty strana 339 Strukturované dluhopisy dluhové CP emitované na cca 6 měsíců až 5 let derivace jejich ceny od vývoje podkladového aktiva členění dle druhu podkladového aktiva způsobu jejich splacení» pevně určené podmínky splacení» emitent má možnost volby způsobu splacení 113

strana 340 Strukturované dluhopisy s pevně určenými podmínkami splacení základní typ strukturovaných dluhopisů v emisních podmínkách přesně stanoveny podmínky splacení strana 341 Reverse convertible bonds strukturované dluhopisy, kde emitent má právo volby způsobu jejich splacení právo volby emitent vyšší úrok emise na předem stanovená období (zpravidla max. 2 roky) Podkladové aktivum akcie, koš, index akciové dluhopisy, např. od BROKER JET při splatnosti možnost volby vyplacení nominální hodnoty nebo dodání podkladového aktiva Rozdíl oproti convertible bonds strana 342 Typy reverse convertible bonds Zdroj: Rejnuš (2010) 114

strana 343 Reverse convertible bonds: příklad Zdroj: Rejnuš (2010) strana 344 Investiční (strukturované) certifikáty dluhové instrumenty obchodované na burze i OTC stanovena splatnost (omezená x neomezená) hodnota derivována od vývoje promptních cen podkladových aktiv strana 345 Členění investičních certifikátů (dle druhu podkladového aktiva) IC s jednoduchými podkladovými aktivy indexové certifikáty (PX, CTX, RDX) basket certifikáty (ropa, kovy, železniční doprava, firmy v Africe) strategické (koš aktiv se mění + výplata dividend) tematické (koš aktiv stejný) 115

strana 346 Členění IC (dle výnosově rizikového profilu) Zdroj: Rejnuš (2010) strana 347 Plain-Vanilla certifikáty hodnota je přímo úměrně závislá na vývoji podkladového aktiva Zdroj: Rejnuš (2010) strana 348 Exotické certifikáty hodnota IC se nevyvíjí přímo úměrně s hodnotu podkladového aktiva garantované certifikáty (PX Garant, Wiener Walzer) discount certifikáty (IC na DAX, Nestlé, Lufthansa) airbag certifikáty bonus certifikáty (ATX, CECE, Nokia) sprint certifikáty (Adidas, SAP, RWE) outperformance certifikáty (DAX Xetra, MDAX, DJ Euro Stoxx 50) 116

strana 349 Garantované certifikáty investor je chráněn proti poklesu hodnoty podkladového aktiva, na růstu se podílí pouze částečně Zdroj: Rejnuš (2010) strana 350 Discount certifikáty prodávány za cenu nižší než odpovídá hodnotě podkladového aktiva, výnos pouze do určité výše realizace ztráty až od hranice diskontu Zdroj: Rejnuš (2010) strana 351 Airbag certifikáty Zdroj: Rejnuš (2010) Porovnání s airbagy v autě 117

strana 352 Bonus certifikáty výnos se může skládat z dílčích složek výnos dle vývoje podkladového aktiva bonus podkladové aktivum nad stanovenou hranicí emisní hodnota (zhodnocení) + bonus podkladové aktivum kdykoli pod stanovenou hranicí pouze aktuální hodnotu podkladové aktivum bonus garantovaný zisk investora strana 353 Sprint certifikáty investor se podílí nadproporcionálně na vývoji podkladového aktiva (funkce páky) výnos omezen (cap hranice) Zdroj: Rejnuš (2010) strana 354 Outperformamce certifikáty páková participace na růstu podkladového aktiva při poklesu podíl přímo úměrný vyšší spread Zdroj: Rejnuš (2010) 118

strana 355 Ukázka strukturovaného dluhopisu Zdroj: UniCredit Bank Reverse convertible bond strana 356 strana 357 119

strana 358 strana 359 strana 360 Strukturované dluhopisy a investiční certifikáty v praxi http://www.unicreditbank.cz/web/kurzy-investicnichproduktu/kurzovni-listek-strukturovane-dluhopisy http://www.fio.cz/akcie-investice/obchodovaniderivaty/investicni-certifikaty http://www.cyrrus.cz/sluzby/prehled-investicnichnastroju#ic 120

strana 361 Sekuritizované pákové deriváty Warranty Knock-out instrumenty Přehled, základní rozdíly, atd. strana 362 Warranty Sekuritizované burzovně obchodovatelné opční instrumenty vycházející z vlastností kupních a prodejních opcí. Nevznikají však smluvně, ani otevíráním pozic na burzách, ale emitováním na předem stanovenou dobu od 6 měsíců do 2 let. Více viz opční kontrakty strana 363 Knock-out instrumenty Knock-out instrumenty se vyznačují tím, že obsahují tzv. knockout hranici /knock-out barrier/, kterou když cena (hodnota) podkladového aktiva prorazí (resp. dosáhne), stane se knock-out instrument definitivně neplatným. Knock-out hranice je obvykle nastavena na realizační ceně (bazická cena, strike), ale může být i nastavena vyšší (u call, resp. long) či nižší (u call, resp. long) => stop loss hranice 121

strana 364 Knock-out warranty Vychází z vlastností tzv. bariérových opcí. Pokud hodnota jejich podkladového aktiva dosáhne (prolomí) předem určenou bariéru, opce se buď aktivují (stávají se platnými) nebo deaktivují (ztrácejí platnost) Knock-in Options versus Knock-out Options strana 365 Knock-out warranty Knock-in Options versus Knock-out Options Zdroj: Rejnuš (2010) Vykazují vyšší páku než plain vanilla! Proč? strana 366 Knock-out warranty Vychází z vlastností tzv. bariérových opcí. Pokud hodnota jejich podkladového aktiva dosáhne (prolomí) předem určenou bariéru, opce se buď aktivují (stávají se platnými) nebo deaktivují (ztrácejí platnost) Knock-in Options versus Knock-out Options 122

strana 367 Knock-out certifikáty také známé jako turbocertifikáty, nebo mini-futures pákový efekt není tvořen opčním charakterem, ale systémem využití cizích a vlastních zdrojů Knock-out long certifikáty: rostoucí trhy; kupní pozice podkladového aktiva; knock-out hranice leží pod jeho aktuální hodnotou (sekuritizovaný obchod na úvěr: maržový obchod) Knock-out short certifikáty: klesající trhy; prodejní pozice podkladového aktiva; knock-out hranice leží nad jeho aktuální hodnotou (sekuritizovaný krátký prodej) strana 368 Knock-out certifikát: příklad Zdroj: Rejnuš (2010) Příklad knock-out long strana 369 Knock-out certifikát: příklad Zdroj: Rejnuš (2010) 123

strana 370 Knock-out certifikát: příklad Zdroj: Rejnuš (2010) strana 371 Současný vývoj světového finančního systému a jeho perspektivy strana 372 Soudobé vývojové trendy světového finančního systému liberalizace finančních toků konkurence mezi finančními zprostředkovateli růst zadluženosti konsolidace finančních institucí institucionalizace, sekuritizace nové druhy finančních instrumentů harmonizace státní regulace integrace + internacionalizace finančních trhů reforma burzovních systémů intelektualizace 124