Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Teologická fakulta Katedra pedagogiky Diplomová práce VYUŽITÍ VÝTVARNÉ HRY A PROHLOUBENÍ VYBRANÝCH TÉMAT V PROGRAMU VYTAX (mládež) Vedoucí práce: Autor práce: Studijní obor: Roník: Mgr. Irena Kováová Václav Vondrášek Teologie služby, (TESK) II. 2011
Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracoval samostatn pouze s použitím pramen a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném znní, souhlasím se zveejnním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob (v úprav vzniklé vypuštním vyznaených ástí archivovaných Teologickou fakultou) elektronickou cestou ve veejn pístupné ásti databáze STAG provozované Jihoeskou univerzitou v eských Budjovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikaní práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona. 111/1998 Sb. zveejnny posudky školitele a oponent práce i záznam o prbhu a výsledku obhajoby kvalifikaní práce. Rovnž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikaní práce s databází kvalifikaních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikaních prací a systémem na odhalování plagiát. V Plzni 28. února 2011 Podpis studenta 2
Dkuji vedoucí diplomové práce Mgr. Iren Kováové za cenné rady, pipomínky a metodické vedení práce. Dkuji Mgr. Lence Kudrnové za velice užitené konzultace a inspiraci pro výtvarné práce s mladými lidmi. Dkuji lenm organizaního týmu motivan vzdlávacího týmu VYTAX Pete Obi Stehlíkové, Janu Lipovi Libotovskému, Tomáši Spejblovi Libotovskému a Vlastimilu Hrochovi Marušákovi za jejich úžasnou spolupráci a za to, že jsou mi svým kesanstvím a svou poctivostí k životu úžasnou inspirací a požehnáním. Dkuji své milé manželce Radce a svým dtem Anežce a Vašíkovi za to, že se ze všech mládežnických víkend vždycky znovu rád vracím dom, do pístavu pokoje a pohody. 3
Obsah: 1. ÚVOD.. 9 1. 1. Pro toto téma.. 8 1. 2. Postup vypracování práce 10 1. 3. Cíl práce.... 11 2. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM. 12 2. 1. CASD 12 2. 2. VYTAX 13 2.2.1. CO je VYTAX?. 13 2.2.2. Význam zkratky VYTAX... 14 2.2.3.Cíl projektu.. 14 2.2.4.Rozvrh studia 14 2. 3. Klub Pathfinder.. 15 2. 4. Koncepce práce s mládeží v rámci CASD. 15 2. 5. Základní pojmy z vývojové psychologie.. 16 2. 5. 1. Puberta.. 16 2. 5. 2. Adolescence.. 16 2. 6. Postmodernismus jako myšlenkový systém.. 16 2. 7. Pedagogika. 17 2. 8. Zážitková pedagogika 17 4
2. 9. Motivace. 17 2. 10. Výchova 18 2. 11. Vzdlání 18 2. 12. Reflexe.. 18 2. 13. Sekularizace. 19 2. 14. Identita. 19 3. OBDOBÍ ZRÁNÍ ADOLESCENTA VE VKU 15. 20. LET 19 4. POSTMODERNA A POSTMODERNÍ SPOLENOST. 21 5. PSYCHOLOGIE NÁBOŽENSTVÍ A NÁBOŽENSKÝ VÝVOJ MLADÉHO LOVKA. 25 5.1. Biblické principy pro práci s mladými lidmi 29 5.2. Biblické poslání rodiny. 29 5.3. Biblická výchova mimo rodinu ve spoleenství 34 5.4. Synagoga místo vzdlávání dtí a mládeže 35 5.5. Biblický princip vedení a uednictví 36 5.6. Praktické dopady biblických princip pro práci s mládežníky. 36 5.7. Kdo nejlépe oslovuje dti a mladé lidi od 6 do 35 let 38 6. MLADÝ LOVK V POSTMODERNÍ SPOLENOSTI.... 39 6.1 Úpadek vlivu západního myšlení (kesanství).. 40 6.2. Konzumní a prožitkový individualismus... 40 6.3 Relativismus absence absolutní pravdy.. 41 5
6.4 Názorový pluralismus 41 6.5 Proces rekonstrukce 42 6.6 Absence nadjné životní vize, úzkost, nihilismus vedoucí k otupní a apatii 42 7. CO MÁ VLIV NA VÍRU MLADÉHO LOVKA JEJÍ AKTIVACI, NEBO POSTUPNÉ UMÍRÁNÍ. 43 7.1. Rodina... 43 7.2. Církev 44 7.3. Škola.. 44 7.4. Média. 46 7.5. Dležitost vyváženosti ve služb mladým lidem v církvi. 47 8. SPECIFIKA, VÝHODY A NEVÝHODY SKUPINOVÉ PRÁCE. 49 9. PRO POUŽÍVAT VÝTVARNÉ UMNÍ. 51 10. PRAKTICKÁ ÁST. 53 10. 1. Jakého pináším ducha?... 54 10. 1. 1. Práce s hlínou A. - Pokraování v díle druhého... 55 10. 1. 2. Práce s hlínou B. - Modeluj své pedstavy.... 56 10. 1. 3. Co ti íká tento symbol?... 58 10. 2. Mj modlitební život... 58 10. 2. 1. Tematický obraz.. 59 10. 2. 2. Mj erb, domovní znamení.. 59 6
10. 2. 3. ištní studánek 60 10. 2. 4. Strom pomoci.... 61 10. 2. 5. Oko... 61 10. 2. 6. Masky... 62 10. 2. 7. Uzel na kapesníku... 63 10. 2.8. Lo pání... 63 10. 2. 9. Vytaxníek... 64 10. 3. Osobní uzdravující setkání s Ježíšem Kristem..... 65 10. 3. 1. Barevné tžké kameny.. 66 10. 4. Ježíš vidí... 67 10. 4. 1. Mandaly... 67 10. 4. 2. Název aktivity: Meditace nad textem Bible.. 68 10. 5. Hledání Boží vle v mém život..... 69 10. 5. 1. Sí života vodorovná... 69 10. 5. 2. Sí života svislá.... 70 10. 5. 3. Smysl života.. 71 10. 6. Mj osobní vztah s Pánem Bohem... 72 10. 6. 1. Boží hlas... 72 10. 6. 2. Hry o komunikaci. 73 10. 6. 3. Jak vypadá Bh?... 74 7
10. 6. 4. Moje víra. 74 10. 7. Kesan v rzných životních rolích... 75 10. 7. 1. Kesan Maran... 76 10. 7. 2. Kesan sparan strom síly a života... 76 10. 7. 3. Kesan jako uedník, kristovec.. 78 10. 7. 4. Kesan jako ideální pítel... 79 10. 8. Profil sboru.... 79 10. 8. 1. Sbor jako lo... 80 10. 8. 2. Rok Tvého sboru.... 81 10. 9. Moje duchovní dary 81 10. 9. 1. Velký papírový lovk... 82 10. 10. Chvála v život kesana. 82 10. 10. 1. Obrazy ze života Pána Ježíše.. 83 11. ZÁVR 83 12. SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ.. 88 13. SEZNAM PÍLOH 92 14. PÍLOHY 93 15. ABSTRAKT... 131 8
ÚVOD 1.1. Pro toto téma Za téma své diplomové práce jsem si zvolil Využití výtvarné hry a prohloubení vybraných témat v programu VYTAX. Už na zaátku svého studia na teologické fakult jsem promýšlel, na jaké téma budu psát svou závrenou práci. Jelikož jsem svým založením ryzí praktik, v koutku duše jsem toužil po tom, abych si mohl vybrat njaké téma m blízké, díky kterému bych se mohl lépe orientovat v problematice, jež m zajímá a která pro m neskoní obhajobou mé práce u státnic, ale bude mi k užitku i v mé služb duchovního. Jsem velice vdný a spokojený, že jsem toto téma mohl zpracovat takto systematitji. Vznikl tak uritý sumá nejen pro m osobn, ale vím, že bude užitený a prospšný i pro ostatní, kdo slouží nejen v naší církvi, ale i v církvích ostatních, že prost bude užitený k inspiraci i k požehnání všem, kdo jsou ochotni pracovat s mladými lidmi. Když jsem zpracovával teoretické otázky v první ásti této práce, s velkou vdností jsem si uvdomil, jaké jsem ml štstí vyrstat v kesanské rodin, ale i v prostedí adventistického sboru v eských Budjovicích. Jako každá rodina, tak i ta naše nebyla bez chyb, ale ml jsem od malika na oích poctivou víru mojí maminky. Až dneska si uvdomuji, jak to v nkterých fázích mého dtství, pozdjší puberty a adolescence nemla z mnohých dvod jednoduché. Veliký dar od Pána Boha vidím v tom, že mi byla vždycky píkladem laskavé, estné, poctivé kesanky. Zárove bylo celé naší rodin obrovským požehnáním být souástí již zmiovaného eskobudjovického adventistického spoleenství. Ani náhodou to nikdy nebylo spoleenství bez chyb, protože bylo (a dodnes je) složeno z chybujících lidí, ale bylo nám pevným a laskavým zázemím pro naše dtství i pozdjší mladý vk, kdy jsme tam já i mj mladší bratr mohli najít nejen funkní spoleenské a kesanské zázemí a zárove zde byli i dosplí muži, neboli jak se v našem církevním spoleenství íká brati, kteí pro nás znamenali pozitivní mužské vzory. Nkteí z tch, kteí nám kdysi byli takovými pozitivními mužskými vzory nejsou již mezi námi, a proto pro nás, muže stední generace, vzniká závazek být také takovým požehnáním pro novou mladou generaci, pokud si nás Pán Bh bude chtít použít. 9
By jsem prožil již zmínné velice požehnané období v tehdejším AMBU ( adventní mládež Budjce ), nikdy m v té dob nenapadlo, že bych byl jednou duchovním, natož že bych byl vedoucím oddlení mládeže v naší církvi. Pesto ale Pán Bh vedl moji cestu tak zvláštním zpsobem, že se tak po více jak 15 letech stalo. Když jsem jako kazatel roku 1997 zaínal, vnoval jsem se spíše práci s malými dtmi a postupem asu sbíral další zkušenosti. Roku 2002 a pak ješt v následujících letech vícekrát jsem se dostal na povodn jako dobrovolník o. s. ADRA a zde jsem se setkal s mnoha zajímavými mladými lidmi, vtšinou nevícími, ale velice pracovitými, obtavými a estnými. Po veerech, když jsme se umyli od bahna, jsme spolu sedávali po místních hospdkách a mli jsme tam mnoho velice hezkých rozhovor. A v té dob ve mn vyklíila touha tmto mladým lidem sloužit, dát je njak dohromady, abychom mohli sloužit i mimo povodn spolen tam, kde bude poteba. Díky tomu pozdji vznikl projekt ADRA klub mladých, nejdíve ve východních echách, pozdji i na Písecku, Strakonicku a Prachaticku, kde jsem jako kazatel se svou rodinou psobil. Asi i proto se církev pozdji rozhodla svit mi na zodpovdnost službu mladým lidem u nás v církvi. Moje zaátky tehdy nebyly vbec jednoduché, protože jsem o práci s mladými lidmi na širší koncepní úrovni prakticky nic nevdl, neml jsem žádné spolupracovníky. Avšak pozdji se mé životní cesty protkly s krásnými, velice obdarovanými lidmi a znovuzrozenými kesany, s nimiž jsme dali dohromady motivan vzdlávací kurz pro mladé kesany pod názvem VYTAX (význam této zkratky viz bod 2.2.). A tvorba tohoto programu, kde jsme chtli co nejvíce vcí dlat zážitkov, byla vlastn podkladem pro vypracování této práce. 1.2. Postup vypracování práce Celá práce je dlena na ti oblasti, v první se vnuji vymezení základních pojm pracovn používaných. Zaínám krátkým pedstavením rodiny naší adventistické církve a motivan vzdlávacího programu VYTAX, pak pokrauje pedstavení naší zastešující organizace o. s. Klub Pathfinder a koncepce práce s mládeží v naší církvi. Pak se vnuji základním pojmm, se kterými se pracuje pozdji v této práci a dál se snažím aspo v krátkosti nartnout problematiku mladých kesan a jejich mnohdy tžkého boje víry v naší dnešní dob. 10
Druhá obsáhlá ást této práce se vnuje naprosto prakticky konkrétním tématm programu VYTAX, jak je navrhuji zpracovat, jak mám vtšinou již odzkoušeno. Každá ást je pehledn dlena na téma, cíl, motivaci (vtšinou) a pak už popis konkrétní aktivity (s doporuenou dobou trvání dané aktivity a doporuenými pomckami). U vtšiny témat navrhuji aktivit více, aby si pípadn uživatel tohoto manuálu mohl vybrat. Jako je bžné u jiných aktivit, i zde je možné každou aktivitu upravit dle momentálních podmínek a poteb skupiny. Tetí velká ást této práce jsou pílohy, kde jsem musel znan omezit jejich rozsah. Materiály na tyto aktivity roky sbírám, a proto to nkdy pro m nebylo jednoduché rozhodnout, kterou pílohu zvolit. Celou práci uzavírá pehled použité literatury, které je na téma výtvarných her a zážitkové pedagogiky myslím opravdu hodn. Mnohé z tchto knih jsou velice inspirativní a nebylo jednoduché vybrat jenom nkteré. Pipojuji i knihy, jež m dlouhodob pozitivn nasmrovaly pro práci s mladými lidmi, nebo které mi pípadn byly pomocí pro lepší porozumní mladým lidem a dnešní postmoderní dob. Pro citace z Písma užívám na všech místech Písmo Starého a Nového zákona (vetn deuterokanonických knih) 1. Zárove seznam literatury obsahuje i knihy, které jsou pro m osobn novou a novou motivací kesansky sloužit v mém okolí. Práv skrze tyto vzácné knihy mi dává Pán Bh sílu ustát nejrznjší tlaky a as od asu i pocity urité marnosti v mé kazatelské služb, kdy zvláš v práci s mladými lidmi astokrát nevidíme výsledky hned, ale až v postupu let jejich života, kdy jednotliv dozrávají 1.3. Cíl práce Cílem mé práce bylo pedstavit motivan vzdlávací program pro mladé kesany VYTAX s jeho ideovými základy v kontextu jeho použití v dnešní specifické dob. Zvlášt jsem se zamil v praktické ásti této práce na využití nkterých výtvarných a jiných pedagogických aktivit, díky kterým dochází k tomu, že teoretické informace, se kterými se mladí v programu VYTAX setkávají, si mohou citov i prožitkov vštípit ješt hloubji do svého vdomí. Svým prožitkem osobním nebo prožitkem v rámci celé skupiny se suché informace stanou najednou souástí jejich života, kdy je zážitek a 1 Bible. Písmo Starého a Nového zákona (vetn deuterokanonických knih), 8.vyd. (1. opr.vyd.), Praha, eská biblická spolenost, 2001. 11
prožitek mnohdy tak hluboký, že mže pozitivn ovlivnit a nasmrovat jejich život, což je v období puberty a zvláš adolescence velice užitené, protože mladí lidé si v této dob více i mén staví výchozí pozice (volba povolání, studia, volba sociálního prostedí a pozdji i životního partnera, volba duchovního životního nasmrování) pro své pozdjší uplatnní a sociální zaazení v produktivním vku, mnohdy po zbytek svého celého života. 2. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM 2. 1. CASD CASD zn. zkratku pro Církev adventist sedmého dne 2. CASD je kesanské spoleenství, jehož posláním na základ princip Bible je poskytovat pomoc, podporu i spoleenské vazby na cest duchovního i osobního rstu 3. V aktivitách tohoto spoleenství se promítá hluboké pesvdení, že každý lovk má nekonenou hodnotu, své osobní místo na svt i jedinené poslání. V tomto duchu chceme jako jednotliví lenové duchovní i laici jednat mezi sebou navzájem, sloužit ke spolenému rstu i realizovat plánované aktivity. Jak již vyplývá z názvu tohoto církevního spoleenství, jsme adventisté 4, tzn. že aktivn oekáváme druhý píchod Pána Ježíše. Vnímáme se jako církev, která má své koeny v prvokesanské církvi a pozdji v reformaním hnutí. CASD je vnímána jako evangelikální církev, tzn. obecn je to skupina probuzených evangelických kesan, kteí kladou draz na praktické prožívání života s Kristem v každodenním život. Zmínka o sedmém dnu v názvu je pipomínkou drazu na poslušnost Božího zákona vyjádeného v desateru, vetn svcení soboty jako sedmého dne týdne. 2 Oficiální stránky Církve adventist sedmého dne [online], [cit. 9.ledna 2011]. Dostupné z WWW <http://www.casd.cz/>. 3 Srov. KOLEKTIV AUTOR, Abeceda ateisty, Praha : Horizont, 1979, str. 121. 4 z latinského adventus píchod 12
Hodnoty a pesvdení, na nichž stavíme 5 : 1. Víme, že Bh miluje každého lovka a usiluje o nejvyšší dobro pro každého. Tak jako On miluje nás, chceme se uit projevovat bezpodmínenou lásku ke každému lovku bez rozdílu. 2. Víme, že život každého lovka má význam a konkrétní smysl, který mžeme objevovat a prožít. Proto pijímáme svj život jako dar a píležitost k naplnní svého osobního poslání. 3. Víme v trvalou závaznost Božího Slova, v nmž se nám zjevuje Jeho láska, spravedlnost i zámry se svtem a lovkem. Proto ve svých životech chceme žít v souladu s trvalými principy, jež jsou obsaženy v Bibli vetn morálních zásad Desatera. 4. Víme, že jako nedokonalí lidé nemáme sami sílu se zdokonalit. Hluboko uvnit srdce každého z nás existují místa, jejichž promna je možná jen díky Božímu vlivu. Proto vyznáváme svou závislost na Boží milosti a toužíme, aby nás promoval mocí svého Ducha. 5. Víme, že díky Ježíši Kristu, který pišel na tento svt, zemel na Golgat a vstal z mrtvých, mžeme mít jistotu odpuštní svých hích a s vírou oekáváme Jeho píchod i konenou obnovu naší Zem. 6. Víme, že nejvtším páním Božího srdce je prožívat pátelství a úzký kontakt s každým lovkem, který touží po lásce, pravd a osobní promn. Proto i my chceme mít své domovy, své bohoslužebné prostory i svá vlastní srdce otevená pro všechny, kteí hledají a touží po osobním setkání s Bohem. 2.2. VYTAX aneb vitamíny pro generaci X a Y 6 2.2.1. CO je VYTAX? Je motivan vzdlávací program eského sdružení CASD, který se nastartoval v íjnu 2009. Je uren pro všechny mladé lidi v církvi, kteí chtjí být užitení a aktivní 5 O nás CASD Brno sbor Stední [online], [cit. 10.ledna 2011]. Dostupné z WWW <http://brnostredni.casd.cz/modules.php?name=content&pa=showpage&pid=4>. 6 Motivan vzdlávací program VYTAX [online], [cit. 8.ledna 2011]. Dostupné z WWW <http://www.vytax.cz/index.htm>. 13
ve svém a pro své okolí v církvi i mimo ni. Má za cíl podpoit osobnostní rst úastník v dimenzi vertikální i horizontální. 2.2.2. Význam zkratky VYTAX: V zn. nasmrování aby VYTAX pomohl mladým lidem v jejich životním nasmrování 7 ; Y zn. nálevku, krom spoleenství úastníci VYTAXu dostanou mnoho cenných informací, tzn., bude to i eí mládežník nalejvárna ; T symbolizuje nosník tzn. VYTAX je skupina mladých lidí, která si chce být navzájem podporou silnými vztahy, kde jeden inspiruje a podpírá toho druhého; A chceme, aby mladý lovk z prostedí CASD této církvi lépe rozuml a ml rodinu církve rád s jejími silnými stránkami, ale hlavn s jejími slabostmi; X protnutí dvou pímek v bodu X vnímáme jako symbolické setkání Pána Boha a lovka, symbol vztahu s Pánem Bohem a o to jde v programu VYTAX nejvíce, aby se prohloubil osobní vztah s Pánem Bohem. 8 2.2.3.Cíl projektu: Cílem projektu je oslovit mladé lidi na jejich vln a jejich jazykem. Nejen je oslovit, ale ukázat jím, že život v církvi i služba v církvi i mimo ní mže být radostí a dobrodružstvím, když má mladý lovk jasno v tom, kdo je osobnostn on sám, kdo je Pán Bh, když porozumí církvi i dnešnímu sekulárnímu svtu a nauí se odpovídat svým stylem života na jeho aktuální poteby, když pochopí a nauí se žít kesanství jako svj pirozený životní styl. 2.2.4.Rozvrh studia: První roník je zamen na porozumní domovskému sboru a také na vtší, efektivnjší zapojení uvnit církve v konkrétních místních sborových podmínkách. 7 Srov. ŠVIHÁLEK, L. Dvuj životu kniha o hledání jistot v dnešním nejistém svt, Praha : Advent Orion, 2000, str. 13. 8 Motivan vzdlávací program VYTAX [online], [cit. 8.ledna 2011]. Dostupné z WWW <http://www.youtube.com/watch?v=09l6bgqx00q>. 14
Druhý roník je zacílen na vnjší evangelizaní aktivity pro okolí blízké mladým lidem, na základ jejich konkrétních obdarování a schopností. Tetí roník je píležitost pro ty, kdo budou chtít pokraovat. Rok mohou pracovat na plný úvazek jako dobrovolníci tam, kde je bude Bh potebovat. 2.3. Klub Pathfinder Klub Pathfinder je obanské sdružení dtí a mládeže, které spolu s CASD zaštituje innost programu VYTAX. Obanské sdružení dtí a mládeže Klub Pathfinder organizuje dti a mládež v oddílech vedených dosplými vedoucími. Prostednictvím pravidelných schzek, víkendových akcí, sportovních akcí, turistických výprav do pírody a prázdninových tábor pipravuje rozmanité zájmové aktivity zamené na smysluplné využívání volného asu dtí a mládeže. Cílem innosti je snaha podpoit rozvoj osobnosti mladých lidí, a to jak v oblasti fyzické, tak i duchovní a mravní s drazem na vytváení pozitivního vztahu k pírod, spolenosti i jednotlivým lidem v duchu kesanských zásad. 9 2.4. Koncepce práce s mládeží v rámci CASD Smyslem služby mladým lidem v rodin CASD je pomoci mladým lidem, kteí v církvi vyrstají, nebo do ní pozdji jakoukoliv cestou pijdou, aby se osobn setkali s Kristem a jejich kesanství tak bylo autentické, osobní, dvryhodné 10, aby jejich víra odolala všem tlakm bžného osobního života i naší tvrd sekularizované spolenosti. Každý mladý lovk má možnost setkávat se svými vrstevníky na svém místním sboru na tzv. mládeži, více skupin mládeže tvoí dohromady okrsek, který má také svá pravidelná setkávání. Mladí lidé se zárove setkávají minimáln 3 krát za rok i v rámci celosdružeových setkání, nebo kongres mládeže. 9 Klub Pathfinder [online], [cit. 8.ledna 2011]. Dostupné z WWW < http://www.pathfinder.cz/>. 10 Srov. BURNS, J., Nebojte se vnovat mladým, Brno : Nová nadje 1994, str. 9-44. 15
Pro více informací o mládeži v rámci CASD najdeme na webových stránkách oddlení mládeže eského sdružení CASD. 11 2.5. Základní pojmy vývojové psychologie 2.5.1. Puberta 12 - období dospívání je pechodnou dobou mezi dtstvím a dosplostí. První polovina puberty je lokalizována pibližn mezi 11. -12. rok a koní pibližn 15. rokem. Puberta pedstavuje snad nejdynamitjší, komplexní promnu v život jednotlivce, která njakým zpsobem modifikuje všechny složky osobnosti. 13 2.5.2. Adolescence období adolescence je druhou fází relativn dlouhého asového úseku dospívání. Trvá pibližn od 15 do 20 let, s uritou individuální variabilitou. 14 2.6. Postmodernismus jako myšlenkový systém Tento pojem pochází z obšírné estetické a filozofické diskuze asi z poloviny minulého století a oznauje smry zpochybující základní prvky moderny v umní, filozofii, psychologii a sociálních vdách. Zárove je postmoderna oznaením životního stylu a pocitu, který pevládá v souasné spolenosti. Základní známky postmodernistických smr jsou: 1. Rezignace na myšlenku pokroku 2. Zpochybnní subjektu, jakožto centra poznání, jednání a zkušenosti 3. Nedvra vi tradiním pojmm popisujícím skutenosti 4. Odmítnutí všeobecných a zevšeobecujících princip a obecných pojm 5. Hledání a pijímání alternativních zpsob myšlení 15 11 Oficiální stránky mládeže eského sdružení CASD [online], [cit. 7.ledna 2011]. Dostupné z WWW < http://www.mladez.net/ >. 12 Srov. ALTOVÁ, M., Puberta je, když zaínají s rodii potíže, b.n. : Portál, 1992, str. 128. 13 VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie, b.n. : Karolinum, 1996. str. 237. 14 Tamtéž, str. 295. 15 Srov. WACH, M., Ozvny postmodernismu v život mládeže CASD, Sázava : Teologický seminá CASD Sázava, 2006, str. 9 15. 16
Jednoduše je to pístup ke svtu a pojetí skutenosti i poznání jako neredukovatelné plurality (mnohosti), a proto odmítající jediný (universální) výklad. 2.7. Pedagogika Pedagogika je spoleenská vda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdlávání jako zámrné, cílevdomé a soustavné innosti formující osobnost lovka v nejrznjších sférách života spolenosti. Studuje a kriticky hodnotí myšlenkové ddictví minulosti, sleduje vývoj školství, výchovy a vzdlávání v zahranií a ve spolupráci s dalšími vdními disciplínami formuluje nové vývojové trendy pro rzné oblasti výchovy a vzdlávání. 16 2.8. Zážitková pedagogika Zážitková pedagogika je smrování, vyuování jedince (dítte, mládežníka nebo dosplého lovka), k pozitivním hodnotám na základ jeho osobního prožitku na základ simulace njaké konkrétní situace, kdy si jedinec (klient) mže danou skutenost prožít nejen v mysli, nejen ji pijmout jako pouhou racionální informaci 17 To, co bylo do té doby v racionální rovin, se najednou díky zážitkové pedagogice dostává do osobní roviny klienta. 18 2.9. Motivace Motivace je snaha podpoit lovka k rozmanitým aktivitám a zárove podpora k vtším výkonm, kterých by jedinec nedosáhl, kdyby nebyl motivován. Vyvolává 16 PETRÁKOVÁ, V., Velký slovník cizích slov [CD-ROM], Var. slovníku 2.0, var. programu 3.21. Voznice: LEDA, 2005 17 Srov. MATOUŠEK, J., Prožitková pedagogika využití zážitkové pedagogiky pro práci s kesanskou mládeží ve smyslu dobrého nástroje pro kazatele, Sázava : Teologický seminá CASD v Sázav, 2006, str. 5.n. 18 Srov. HARTL, J., Komunita obanská a komunita terapeutická, Praha : Slon, 1997. str. 163. 17
v lovku uritou míru nadšení a nasazení v daném projektu, aktivit, v plnní zadaného úkolu. 2.10. Výchova Výchova (nebo též edukace) je cílevdomá, plánovitá a všestranná innost smující k píprav lovka pro jeho spoleenské úkoly a osobní život. Výchova je celoživotní psobení na procesy lidského uení a socializaci s cílem pemny lovka po všech stránkách, tedy tlesné i duševní. Výchova je zprostedkování znalostí, dovedností a postoj (kompetencí), které jsou pítomny v dané spolenosti a které se pokládaly a pokládají za dležité, pedat dalším generacím. Rzné koncepce výchovy byly v ase ovlivnny sociáln kulturními podmínkami a odlišnými koncepcemi chápání lovka 19. 2.11. Vzdlání Vzdlání je souhrn znalostí, které získáváme pomocí vzdlávání, výuky a studia specifických vdomostí. Pvod slova vzdlání - edukace odkrývá 1 teorii její funkce: latinské slovo educare pochází z koen znamenajících vedení ven nebo vedení vped s možnými implikacemi vývoje vrozených schopností a rozšíení horizont. 20 2.12. Reflexe Reflexe je ze strany vedoucího aktivity ízený proces hodnocení, který využívá zptnovazebních informací k hledání širších souvislostí a význam za úelem osobního 19 Google [online], [cit. 9.ledna 2011]. Dostupné z WWW <http://www.google.cz/#sclient=psy&hl=cs&site=&source=hp&q=v%c3%bdchova&rlz=1r2adsa_cs CZ409&aq=f&aqi=g5&aql=&oq=&pbx=1&fp=1f6ab1165c4ad02b>. 20 Google [online], [cit. 9.ledna 2011]. Dostupné z WWW <http://www.google.cz/#sclient=psy&hl=cs&rlz=1r2adsa_cscz409&q=vzd%c4%9bl%c3%a1n%c 3%AD&rlz=1R2ADSA_csCZ409&aq=f&aqi=g4g-o1&aql=&oq=&pbx=1&fp=1f6ab1165c4ad02b >. 18
a spoleného obohacení a rstu. Kvalitní provádní reflexe patí k nejobtížnjším dovednostem vedoucích. V praxi totiž zjistíme, že dobe provedená reflexe mže vytžit mnoho užiteného i ze špatn provedené hry 21 2.13. Sekularizace Sekularizace je zesvtštní, laicizace, omezování církevního vlivu. 22 2.14. Identita Identita je soubor rys, podle nichž je jedinec znám v urité specifické skupin, identita aktuální pedstavuje, co jedinec skuten je, na rozdíl od identity potenciální, která spoívá v nerealizovaných vlastnostech; jedinci v adolescenci obvykle procházejí krizí identity 23 3. OBDOBÍ ZRÁNÍ ADOLESCENTA VE VKU 15. 20. LET Pro úast na programu VYTAX je nutný minimální vk 15 let a nejvíce úastník tohoto programu je opravdu v rozmezí 15 20 let, což je vk adolescence voln navazující na pubertu. Je to velice dynamická ást života mladého lovka, která prakticky zaíná biologickou pohlavní dosplostí. V tomto období dochází k ukonení povinné školní docházky a zárove adolescent absolvuje uovský obor nebo stední školu, pípadn zaíná studium na vysoké škole. Tento vk proto pináší pro adolescenta zákonit mnoho problém dle J. Kurice. Dle samotných adolescent je to zejména: 1. Píprava na povolání a volbu povolání 2. Píprava na manželský život, tzn. první lásky a zkušenost s první erotikou 21 MATOUŠEK, J., Prožitková pedagogika, Sázava : Teologický seminá CASD v Sázav, 2006, str. 31. 22 Srov. BOICE, J. M., Základy kesanské víry, Praha : Návrat dom, 1996, str. 542.n. 23 HARTL, J., Komunita obanská a komunita terapeutická, Praha : Slon, 1997, str. 216. 19
3. Formování vlastní osobnosti 4. Pirozené problémy sociálních vztah pichází silné vazby v pátelství a kamarádství (a z toho pramenící i první velká životní zklamání) 5. Zaujetí správného stanoviska 6. Jiné vážné problémy nap. již zmínná zklamání a nepíznivé události nebo jiné významné životní zážitky adolescenta, které asto významn poznamenají jeho budoucí život 24 Zárove se dle M. Vágnerové v tomto období významn utváí vlastní identita dle toho také dlí jednotlivé procesy 1. Tlesné schéma jako souást identity 2. Kompetence a výkon jako souást adolescenní identity 3. Vývoj identity adolescenta 25 Z již výše uvedených dvod je zejmé, že práv proto, že adolescent prochází obdobím mnoha zmn, sám je z této skutenosti pekvapený a astokrát sám není schopen nové skutenosti hned pevn uchopit. Z dítte se stává dosplý lovk, což zákonit vytváí v jeho pístupech nkdy pehnanou kritinost a vzdor ke všemu zavedenému, konvennímu, v jeho oích ke všemu starému jako je škola a výchovný ústav, ve kterém se nachází, rodina a píbuzenské svazky a nakonec i místní církevní spoleenství (sbor) a církev samotná. Velký význam v této kritické dob v životech mladých lidí má v tomto období pozitivní vzor, který by mladý lovk mohl napodobovat. Pokud je mladý lovk v tomto období integrován do funkní vrstevnické skupiny, pokud má kolem sebe již zmiované následováníhodné vzory, které by mohl kopírovat, a je vychováván v harmonické rodin pak má ty nejlepší startovní podmínky k tomu, aby svou adolescenci úspšn zvládnul, by ani takovéto velice dobré startovní podmínky nejsou zárukou úspchu. Snahou programu VYTAX je nabídnout mladým lidem práv takové vrstevnické spoleenství (podprnou skupinu), 24 Srov. KURIC, J. a kol., Ontogenetická psychologie, Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1996, str. 231 232. 25 Srov. VÁGNEROVÁ, M., Vývojová psychologie, Praha : Karolinum, 1996, str. 353. 20
kde by mohlo dojít k pirozené identifikaci s vedoucími programu i pevnými funkními vazbami na ostatní vrstevníky v kolektivu. 4. POSTMODERNA A POSTMODERNÍ SPOLENOST Postmoderna 26 je v dnešní dob astokrát zmiovaný evropský myšlenkový smr konce 20. století 27. Tento pojem vznikl na základ krátké, ale vlivné knihy Jeana- Françoise Lyotarda O postmodernismu (La condition postmoderne). Základním prvkem postmoderny je pluralita názor a jejich zrovnoprávnní, došlo nejen ke zpochybnní optimistického pohledu na historický vývoj západní civilizace, ale i pohledu na djiny jako na proces postupného pekonávání dívjších fází. S tím je samozejm spojen fakt, že se tímto termínem oznaují asto i protichdné proudy, a tím je ztížen jejich popis. Draz na pluralitu a synkretismus je vedle postmoderny typický i pro hnutí New Age, jež vykazuje mnoho postmoderních prvk 28 Dnešní doba je dobou globalizace. Dnešní svt je vlastn zjednodušen eeno jednou velikou vesnicí s globální mnou, vesnicí, ve které jsou díky internetu všechny informace spolené a prakticky kdykoliv a kdekoliv k dispozici. K výrazné globalizaci dochází i v kultue, kde kultury kdysi pirozen izolované se dostávají do vzájemných konfrontací, vzájemného mísení se a spoleného pedávání si navzájem svých duchovních hodnot a princip. Zmna politické situace v zemích východního bloku zpsobila netušené možnosti cestovat, poznávat, studovat v zahranií, což má nesporné výhody (vzdlanost, rozhled, konfrontace atd.), na druhé stran pináší vykoenní z dvrn známých tradic, rituál a hodnot pedávaných po generace. Tyto a jim podobné vnjší zmny pináší pozvolna a pirozen zásadní zmny v myšlení lidí. Práv v myšlení lidí dochází dnes podobn k výraznému zániku hranic. Stále astji se dnes setkáváme s projevy pragmatismu, relativismu, s tolerováním kdysi 26 Google [online], [cit. 9.ledna 2011]. Dostupné z WWW <http://www.google.cz/#hl=cs&xhr=t&q=postmodernismus&cp=15&pq=vzd%c4%9bl%c3%a1n%c3 %AD&pf=p&sclient=psy&rlz=1R2ADSA_csCZ409&aq=0&aqi=&aql=&oq=postmodernismus&pbx=1 &fp=1f6ab1165c4ad02b >. 27 Srov. WACH, M.,Ozvny postmodernismu v život mládeže CASD, Sázava : Teologický seminá CASD Sázava, 2006, str. 5.n. 28 Postmoderna - Wikipedie[online], [cit. 9.ledna 2011]. Dostupné z WWW <http://cs.wikipedia.org/wiki/postmoderna >. 21
pro spolenost nepijatelných postoj, kdy vrcholným mítkem bývá vnímána funknost a úelnost. Pravdu dnes lidé pestávají vnímat jako nco zásadního a dležitého, ale pravdu vnímají dnes astokrát lidé jako nco velice relativního a také navýsost intimního, kde je to vnímáno jako diskrétní zóna, kam by druhému neml nikdo vstupovat. Dneska existuje celá ada pravd, které jsou navíc pedkládány a nabízeny tržním zpsobem existuje dnes vedle sebe spousta rzných (díve protichdných) ism, které už dnes spolu nesoupeí, ale vytváejí spolen jednu velkou syntézu. Takto vypadá postmoderní svt, ve kterém mladí lidé vyrstají. Tento výše naznaený postmoderní relativismus nemžeme, ale nekriticky pijímat, protože je ve svých nejvnitnjších principech v píkrém rozporu s biblickým kesanstvím. Když Ježíš hovoí o poteb zachovat si navzdory všem okolnostem svou slanost, jako kesané se dostáváme do neustálého zápasu o svou identitu a poslání v souasném svt. Pojem postmodernismus vznikl na konci 20. století a jeho duchovním otcem je obecn vnímán francouzský filozof Jean-Francois Lyotard. Napsal dnes již klasické dílo O postmodernismu. Jak již bylo díve naznaeno ve výkladu základních pojm této práce, základním prvkem postmoderny je absolutní pluralita názor a jejich zrovnoprávnní. 29 Potom je to odmítání koncepce jediné Pravdy, což vede k programovému usilování o alternativní pístup ke svtu. Zárove se zpochybuje donedávna optimistický výhled na historický vývoj pi pohledu do budoucnosti západní civilizace. Díky již zmiovanému rozmachu všech možných komunikaních technologií a telekomunikací se kdysi aktivní lovk stále aktivnji pesunuje do role konzumujícího diváka, do role, která mu více a více vyhovuje, protože ON rozhoduje na základ všech jemu pohodln dostupných informací, jaký bude jeho pohled na kulturu, náboženství, ekonomiku apod. Hlavními pedstaviteli postmodernismu byli Jacques Derrida, Leslie A. Fiedler, Umberto Eco, Michael P. Foucalt, Charles Jencks, Peter Koslowsky, Armin Baumgartner, Hrarwey Cox, Jean Francois Lyotard a Zygmunt Baumann. Posledním dvma bychom se vnovali trošku více. 29 díky tomu se tento myšlenkový smr adí velmi výrazn k proudu New Age 22
Jean Francois Lyotard (1924 1998) vytvoil prakticky etické zázemí postmodernismu. 30 Ve svém velice plodném život zaal pracovat a pednášet jako profesor filozofie v Alžírsku, pozdji v Paíži, na Kalifornské universit a mnoha dalších universitách v USA, Kanad, Evrop a Jižní Americe. Svou akademickou dráhu ukonil jako emeritní profesor na Emoryho universit v americké Atlant a na Universit v Paíži. Jako první zavedl Lyotard pojem postmoderní situace v jeho slavném díle La condicion postmoderne. V této práci dsledn rozlišuje modernismus od postmodernismu. Pichází ješt s dalším pojmem, s tzv. metanarací, což je velké metavyprávní, které v postmodernismu zprostedkovává vdní. Metanarace je v postmodernismu jeden z klíových pojm, jedná se o jakousi tvrí sílu, která zprostedkovává vyprávní o svt. Píbhy jsou v postmoderním myšlení velice dležité. Za jeden z klasických a nejsilnjších píklad metanarace je vnímám píbh o pádu do híchu a vykoupení. V ateistickém svt je to nap. marxistické uení o tídním boji, v mytologii pírodních národ je to nap. známý píbh, píbh o želv, která má na krunýi slony a na nich spoívá svt. Všechny tyto píbhy se dávají hodnotov rovnomrn vedle sebe a každý lovk si mže vybrat, emu bude vit, emu dá pednost, protože se jedná o již zmiované metanaraci, kde míra pravdivosti vlastn není až tak dležitá. Prakticky to znamená, že dle Lyotarda je poteba pijmout absolutní pluralitu a opustit hledání Velké Pravdy. Dále se dle Lyotarda zvyšuje v postmoderní dob vnímavost a citlivost vi odlišnostem. Chtl mimo jiné vytvoit jakýsi universální princip, o který by se opírala moc ve stát. Nevil ve vdu a kladl velký draz na roli umní v dnešním svt. Tvrdil, že umní vždy tedy i dnes, stojí na rozcestí: bu bude sloužit spolenosti jejímu pokivenému vkusu, nebo má šanci se vzbouit. Ale i toto umní nemá pesn pedepsanou podobu a styl, jak se jasn vyjádit, proto podporuje existenci extrémních, až šokujících podob a styl umní. Zygmunt Baumann (1925 1971) poskytoval postmodernismu sociologické zázemí. Napsal knihu Úvahy o postmoderní dob 31 kde hlavním tématem knihy byl 30 Jean-Francois Lyotard - Wikipedie [online], [cit. 9.ledna 2011]. Dostupné z WWW <http://cs.wikipedia.org/wiki/jean-fran%c3%a7ois_lyotard).>. 31 BAUMANN, Z., Hovory o postmoderní dob, Praha : SLON, 1995. 23
popis postmoderní doby. Rozdíl mezi naší dobou a dobou moderní vidí autor v tom, že problémy, které jsme díve ešili jen obas, se dnes musí ešit mnohem astji a intenzivnji. ešení problém nás neustále zamstnává, ale naše innosti se neskládají v jednotný celek a neeší problém jak skonit s problémem, jak zaídit vci, aby fungovaly jednou provždy. V podstat se snažíme o to, aby se budoucnost zásadn nelišila od toho, co je a existuje dnes. Tlak zákon dle Baumanna byl nahrazen svádním konzumenta (tzn. místo ideologie nastoupila reklama ). Podstatou dnešního usilování je vymanit se ze všech myšlenkových návyk a stereotyp. Tím, že dnes ve velkých mstech prudce narstá mobilita a anonymita, se mní místo lovka ve svt, do popedí se pozvolna dostává otázka identity jedince. Ve zmatku velkomsta je dost dobe možné se skrýt a je velice obtížné najít všemi uznávané, respektované a zajištné místo pro budoucnost. Tuto postmoderní osobnost Bauman charakterizuje pomocí ty model, vzorc: zevloun, turista, tulák a hrá. Souasná spolenost je dle Baumanna: 1. Hravá hodnota hry byla povýšena na hodnotu tvrí práce 2. Postmoralistní neexistuje závazná morálka, nejsou již žádné idoly a vzory (dnešní vzory jsou stejn staí jako jejich obdivovatelé) 32 3. Alibistická vše dobré i špatné si zdvodním a ospravedlním, ze všech situací vyjdu s istým štítem 4. Permisivní otevenjší, dovoluje mnohem více, než dovolovaly dívjší spolenosti, detabuizace ady témat nap. sexu. drog 5. Postedukaní dává najevo, že výchova a vzdlání jsou pežitek, podstatná je osobní otevenost a schopnost uit se stále nemu novému 6. Sekularizovaná pevládla každodennost, kesanství ztrácí nadvládu, pevaha jiných duchovních smr a náboženství Protože se tématu postmodernismu vnuji v této práci jen okrajov, pokusil bych se závrem v bodech shrnout hlavní myšlenky postmodernismu. Postmodernismus vnímá sám sebe jako systém, který: 1. kriticky se obrací k rozumu a odmítá jeho nadazenost 32 Srov. D SOUZA, D., Kesanství a ateismus úpln jinak, Ideál, 2009. str. 195. 24
2. vyhlašuje absolutní kulturní pluralitu a zpochybuje západní etnoicentrismus dsledkem, ale pak žel je nivelizace a znehodnocení tradiních hodnot, kdy nám zstane jen lhostejnost a nedvivost radost z plurality se mní v únavu a rezignaci 3. historii nevnímá smyslupln 4. pro postmodernu je svt pouhou hrou, svt ji baví, nebere jej píliš vážn 5. postmoderna se neptá po njakém obecném smyslu, se ztrátou smyslu se však vytrácí i tajemnost a hloubka svta. Sice vyhlašuje otevenost vi svtu, ale tento svt je plochý, zbavený smysluplnosti a kouzla, zbývá opt jen lhostejnost a únava 6. postmodernismus nepotebuje jednotící ideu 7. postmoderna se obrací proti transcendentálnímu myšlení a jednání, odmítá všechny velké projekty, ideje a cíle lidského bytí. Pomíjí i takové transcendentální hodnoty jako je láska k lidem, soucit nebo mravní zdokonalování. Jak je výše uvedeno, díky postmodernismu dochází v poslední dob k mimoádnému a vážnému posunu ve všech oblastech lidského myšlení a innosti. Vedle pozitivních hodnot jako je možnost volby životního stylu, možnosti vzdlání a cestování, nástup úžasných technologií, pro toho, kdo se pizpsobí relativn dobré ekonomické zajištní, je to ale zárove rozpad tradiních hodnot 33 a jistot. 34 5. PSYCHOLOGIE NÁBOŽENSTVÍ A NÁBOŽENSKÝ VÝVOJ MLADÉHO LOVKA Když zaneme základní definicí, tak psychologie je vda, která studuje lidské chování a prožívání 35. Náboženství je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy bohoslužebných (kultovních) jednání, symbol a pedstav, jimiž rzná spoleenství vyjadují svj vztah k Bohu, k bytostem nebo silám, které lovka 33 Srov. NOUMEN, H., Zranný ranhoji, Praha : Návrat dom, 2008, str. 13.n. 34 BAUMANN, Z., Hovory o postmoderní dob, str. 115. 35 Psychologie - Wikipedie [online], [cit. 9.ledna 2011]. Dostupné z WWW <http://cs.wikipedia.org/wiki/psychologie#z.c3.a1kladn.c3.ad_pojmy.>. 25
pesahují 36. Na základ výše uvedených definic mžeme vidt, že náboženská otázka je jednou z nejintimnjších oblastí života každého lovka. Každý mladý lovk, který njak pišel do kontaktu s více i mén náboženským prostedím, si na tuto oblast života dlá vlastní, originální názor a z nj pak tíbí svj životní postoj. Z rzných obecn známých statistik je všeobecn známo, že nejvtší procento obrácených kesan je práv z období adolescence. Práv díky tomu, že mladý lovk dlá v období adolescence asto základní životní rozhodnutí, která na nj mají v pozdjší dob dost zásadní vliv (volba školy, povolání, astokrát volba životního partnera), má jeho postoj k náboženství v této dob dležitou roli. Vždy dle P. Berga slouží náboženství jako soustava, která vyjaduje životní smysl a cíl 37. Blíže N. G. Holm íká, že náboženství se skládá z 1. Názor což znamená schopnost myslet a snahu porozumt vcem 2. Ze zpsob chování jde o rituály a kultovní zvyklosti, které mohou mít individuální i kolektivní povahu, nap. modlitba 3. Ze zážitk a prožitk ty tvoí osobní, vnitní individuální pole. Jsou to zkušenosti každého jedince, jde o citový život 38 Z výše uvedeného je zejmé, že náboženství je fenomén, který má na lovka silný vliv. Mladí adolescenti, kteí vyrstají v náboženském prostedí, jsou a negativn, nebo pozitivn zásadn ovlivnni na celý život. Vzorce chování, ve kterých vyrstali, se postupn stávají jejich vlastními vzorci, pípadn práv proti takovým vzorcm chování vyjadují svými postoji nesouhlas a disharmonii. Díky osobním zkušenostem, jež mají z dtství, nebo puberty, pípad z období adolescence se vytváí jejich osobitý názor a náboženský postoj, který má vliv na jejich rozhodování a životní smrování. N. G. Holm uvádí zajímavý posteh Sundéna. Ten hovoí o tzv. zprostedkovatelích víry, tzn. o lidech, které mladý lovk potkává (hlavn rodie, pípadn blízcí píbuzní, nebo lidé z blízkého okruhu mladého lovka), ti se dlí na : 36 Náboženství Vyhledávání Google [online], [cit. 9.ledna 2011]. Dostupné z WWW <http://www.google.cz/#sclient=psy&hl=cs&site=&source=hp&q=n%c3%a1bo%c5%beenstv%c3%a D&rlz=1R2ADSA_csCZ409&aq=f&aqi=&aql=&oq=&pbx=1&fp=1f6ab1165c4ad02b>. 37 HOLM, N.G., Úvod do psychologie náboženství, b.n., Portál, 1998 str. 20. 38 Tamtéž, str. 9-10. 26
1. Nejisté mají úzkostný vztah k církvi i k náboženství. Nejsou ve svém život dslední, jejich náboženství je astokrát jen jakoby náhodné, nedsledné. Vliv takového zprostedkovatele vede astokrát dít a mladého lovka k váhavému, nkdy až skeptickému postoji vi náboženství, nkdy až k otevené revolt a vzpoue 2. Jisté jsou v náboženství dslední. Jsou takto pro své dti svou integritou dobrým píkladem. By mají kladný vztah k náboženství, svj názor druhému nevnucují 3. Píliš jisté staví se do role samotného Pána Boha, jsou velice autoritativní, nkdy až despotití, mladý lovk nemá prostor a možnost na vlastní názor a postoj, ímž mu takovíto zprostedkovatelé pekážejí v kladném zprostedkování náboženství 39 Dále Sundén dlí zprostedkovatele víry na: 1. Totální celostní, emocionální, s vlastní integritou 2. Pouze verbální v pouze slovním pojetí, bez praktické aplikace do života 40 Jak je z výše uvedeného zejmé, domácí prostedí, ze kterého adolescent pochází má na nj podstatný vliv. Na programu VYTAX díky rzným dílím úkolm a díky snaze organizaního týmu, aby se úastníci profilovali a projevovali své postoje, pípadn si je tíbili a konfrontovali s ostatními, je astokrát velice dobe poznat, z jakého je úastník sboru, nebo rodiny. Je astokrát výrazný rozdíl mezi náboženskými postoji a názory úastník z menších i vtších sbor, z Prahy i krajských mst, nebo ze sbor, které jsou malou skupinkou. Nezídka dochází i k tomu, že úastníci programu poprvé v život diskutují se svými vrstevníky v rámci programu VYTAX o otázkách. Z kesanského pohledu se zamýšlíme napíklad nad sebepijetím, sexualitou, výbrem životního partnera. Snahou programu VYTAX je, aby se na cest osobnostního vyzrávání každý úastník posunul blíže k Pánu Bohu. Nkdy je to pro úastníky dost bolestná 39 Srov. HOLM, N.G., Úvod do psychologie náboženství, b.n.: Portál, 1998. str. 77. 40 Tamtéž, str. 79. 27
konfrontace, protože se zaínají dívat nov na vci, které byli ueni vidt díky svému rodinnému i sborovému zázemí ernobíle. Na druhou stranu vdomí barevnosti vcí je pro úastníky úžasným dobrodružstvím, jež osvobozuje a astokrát dává víe vlastní, osobitou tvá. Každá víra prochází od raného dtství uritým vývojem. Obecn nejznámjší je asi schéma stup víry od J. Fowlera: 1. Intuitivní dti automaticky pejímají víru svých rodi 2. Prostá pesun od víry rodi k víe širšího píbuzenstva a nkdy i sboru (církevního spoleenství) 3. Konvenní jakoby postoj na základ uritých pravidel, na která je mladý lovk zvyklý z rodiny nebo z církevního prostedí, je to stále vtšinou víra neosobní, v této fázi asto mládežníci picházejí do spoleenství mládeže 4. Individuální asto prosté, pesto osobní vážné rozhodnutí mladého lovka, když se dostává mimo sféru víry nejbližších lidí, asto je to víra blízká víe rodiny, kde mládežník vyrstal (není ale pravidlem) 5. Upevující se mladý lovk prožívá rzné paradoxy života a pemýšlí nad nimi, jeho víra se stává silnjší a pevnjší, je to logické rozhodnutí 6. Prakticky aplikující mládežník už má svj názor na svt, je to komplexnjší fáze, jejich víra má hlubší smysl, koeny a nesmrování a samozejm praktické projevy 41 Jak je zejmé z výše uvedeného, mladý lovk prochází rznými fázemi svého života a to samozejm i ve svých postojích víry. Program VYTAX pro nj není konená stanice života, ale jenom uritý patník u cesty, který mu mže na jeho cest hledání sama sebe a Pána Boha zásadn pomoci. Pokud bereme vážn biblické uení o posvcení, pak jako organizátoi moc prosíme Ducha svatého o to, aby si program VYTAX v tomto smyslu použil. Nakonec stejn každý mladý lovk, který by vyrstá v náboženském prostedí, by je nábožensky formován (nebo deformován) církevním prostedím, ve kterém je 41 Srov. BURNS, J., Nebojte se vnovat mladým, Brno : Nová nadje, 1994, str. 36. 28
jeho rodina integrována, by mže projít programem VYTAX, nebo ním podobným v církvi vždycky se nejednou dostane do zásadní životní situace, kdy se svou osobní vírou zstane stát osamocen a bude se muset osobn rozhodnout a nést dsledky svých rozhodnutí. Taková osobní zkušenost bývá astokrát bolestivá, ale je to zásadní zkušenost na cest osobnostního i náboženského dozrávání. 42 5.1. Biblické principy pro práci s mladými lidmi Když studujeme Bibli, na jejích stránkách mžeme najít urité principy pro práci s mladými lidmi. Budeme se vnovat textm ze Starého i Nového zákona. Jelikož se Bible a kesanství vbec zásadn dotýká mezilidských vztah, nelze tak pominout vztah rodi, pospolitosti, starších k mladým lidem. Vztah, který má být v ideálu formující, ale který žel byl i na stránkách Bible mnohdy deformující. 5.2. Biblické poslání rodiny Když Bible hovoí o výchov mladých lidí, klade draz pedn na výchovu v rodin. Už v knihách Mojžíšových se nehovoí v této souvislosti o poslání církve, ale o poslání rodiny. Dle Deuteronomia, kde se cituje: Jenom si dej pozor a velice se stez zapomenout na vci, které jsi vidl na vlastní oi, aby nevymizely z tvého srdce po všechny dny tvého života. Seznam s nimi své syny i vnuky. 43 Nebo když Genesis popisuje setkání Hospodina s Abrahamem, když se ubíral do Sodomy a zde Hospodin cituje: Dvrn jsem se s ním sblížil, aby pikazoval svým synm a všem, kteí pijdou po nm:»dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, a Hospodin Abrahamovi splní, co mu pislíbil«." 44 Tady je silný draz na duchovní vedení otc svých syn. Biblické poslání otc je výchova a odevzdávání víry. Samozejm je zde hovor o otcích, ale principieln je to odpovdnost obou rodi, by v tehdejší patriarchální spolenosti byl zmiován jenom otec. V dnešní spolenosti je dle mého názoru velká krize role muž v naší spolenosti. Myslím si, že dnes muži selhávají ve své roli duchovních vdc svých rodin 45. Mnohdy jejich nezastupitelnou 42 Srov. KIVOHLAVÝ, J., Sdílení nadje, Brno : Návrat dom, 1997, str. 150.n. 43 Dt 4,9 44 Gn 18,19 45 Srv. 1 S 2,22 29
roli nahrazuje kesansky zralejší, vysplejší matka (ženy byly vždy citlivjší ve vztahu k duchovním hodnotám i proto je dnes v církvi nepomrn více žen). Tato skutenost ale ve svém dsledku vede k tomu, že dti se setkávají s ženským faktorem výchovy prakticky ve školce (prakticky vtšina uitelek v mateské školce jsou ženy), pozdji ve škole (vtšina uitelek a pedagog jsou opt ženy) a nakonec jsou duchovn smrovány spíše matkou, protože otec vtšinou svou roli duchovního vedení rodiny astokrát zanedbává. Kdybychom se dotkli jenom jemn problematiky ženské emancipace, pípadn feminizmu, jsem pesvdený o tom, že to není zásadní problém žen, ale spíše pohodlnjších muž, kterým ženská dominance vtšinou vyhovuje, protože je pro n jednodušší. A trplivá výchova je v prvé ad o obti a ochot vnovat se dtem, by se rodii z mnoha objektivních dvod astokrát nechce. Bible mužm ukládá jejich duchovní vedení svých dtí nikoliv jako jejich dobrou vli, ale jako pímý píkaz od Hospodina. Jsem pesvdený, že Hospodin se i m osobn jednou nebude ptát v prvé ad na to, jak jsem psobil jako kazatel, nebo služebník mladých lidí, ale jak jsem byl vrný svému úkolu jako otec a duchovní formovatel svých dtí a své rodiny. V podobném duchu je citát z knihy Jozue : To bude mezi vámi na znamení. Až se v budoucnu budou vaši synové vyptávat:»ím jsou pro vás tyto kameny? Odpovíte jim:»vody Jordánu se rozestoupily ped schránou Hospodinovy smlouvy; když procházela Jordánem, vody Jordánu se rozestoupily. Tyto kameny budou Izraelcm pamtným znamením navky." 46 Jako kesanský rodi si nkdy až bolestn uvdomuji, že zatímco díve mé dti mou blízkost a pítomnost vyhledávaly, s pibývajícím vkem mé dcery nkdy až dychtiv ekám na vhodnou píležitost, kdy se m má dospívající dcera zeptá na nco ohledn kesanství. V takové situaci je dležité pravé slovo v pravý as, za takovou situaci by se ml dlouhodob každý kesanský rodi modlit, aby ml v tuto chvíli moudrost od Hospodina. Vím, že i na tuto situaci se vztahuje biblické zaslíbení: A když vás obžalují, nedlejte si starosti, jak a co budete mluvit; nebo v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit. 47 Protože taková odpov v klíovou chvíli mže být pro naše dít klíový význam do jeho života. Bible vnímá velice pozitivn, pokud si syn vezme rady a výchovu svých rodi k srdci nap.: Mj synu, na mé uení nezapomínej, a tvé srdce píkazy mé dodržuje. 46 Joz 4,6 47 Mt 10,19 30
Prodlouží ti dny a léta života a pidají ti pokoj. 48 Nebo samotné páté pikázání v desateru hovoí, jako první pikázání se zaslíbením, o tom, že kdo bude ctít (tzn. i naslouchat radám) své rodie, ten vytváí dobrý pedpoklad k tomu, aby byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvj Bh. 49 Velice záporn je vnímán negativní vztah, nebo dokonce ponížení otce od syna nap. jako v pípad Chama, který místo aby zakryl nahotu otce, šel ke svým bratrm, aby jim o tom povdl. 50 Velice zajímavý je v tomto kontextu citát nejposvátnjší ásti tóry pro každého zbožného žida, tzv. Šéma Izrael. Byla to každodenní modlitba každé zbožné izraelské rodiny, bylo to prakticky vyznání jejich víry, za které byli mnozí ochotní teba i zemít. Je to základní vyznání židovského monoteistického náboženství. Toto vyznání zní: Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bh, Hospodin jediný. 51 Je zde velice zajímavý kontext tohoto textu, protože hned po tomto známém vyznání víry následuje: Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes pikazuji, budeš mít v srdci. 52 Poslední zmiovaný citát je použit Ježíšem v diskuzi, když je dotázán, jaké je nejvtší pikázání. 53 Urit tyto dva verše patí k základm biblické teologie a možná patí k jednm z nejznámjších a obecn nejvíce citovaných. Je zajímavé a možná až šokující, že tento text pokrauje drazem na výchovu rodiny: Budeš je vštpovat svým synm a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedt doma nebo pjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. 54 Toto je jasný Hospodinv píkaz, v žádném pípad toto nelze peložit jako když budete chtít. Hebrejština nemá tvrdší zpsob, jak nco nakázat tento píkaz je zde myšlený velice vážn. Až po této zmínce je popsána bžná židovská praxe: Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na ele mezi oima. Napíšeš je také na veeje svého domu a na své brány. 55 Nemén zajímavá je zde zmínka o tom, že toto vyznání má mít otec ve svém srdci. To znamená prvním krokem zodpovdné výchovy je draz na osobní zbožnost otce, potažmo rodi. I tomuto aspektu se vnuje przkum mezi mladými kesany 48 P 3,1 49 Ex 20,12. 50 Srov. Gn 9,22 51 Dt 6,4 52 Dt 6,5 53 Mt 22,36.37; když jej chtli v L 10,27 nachytat, tak Ježíš používá práv Dt 6,5 54 Dt 6,7 55 Dt 6,8.9 31