T?i zp?soby jak respektovat život pod vodou V?lánku S?ím se setkáváme pod vodou? jsme se seznámili s podivnými a fascinujícími tvory v hlubinách. P?i cestování autem musíme znát dopravní zna?ení a dodržovat dopravní p?edpisy. Stejn? tak pod vodou je nutné dodržovat ur?itá pravidla, aby nedošlo ke zran?ní, nebo k poškození životního prost?edí. První pravidlo: pokud se potápíte, tak máte tu velkou výsadu, že jste jedním z mála lidí, kte?í mohou zblízka pozorovat tyto bytosti ze zem? zázrak?. Nicmén? (jak lze parafrázovat n?které známé citáty), veliké výsady s sebou p?inášejí velkou zodpov?dnost: odpov?dnost chránit a zachovávat podvodní sv?t pro nás a pro ty, kte?í p?ijdou po nás. Pamatujte na to, až budete pod vodou: to, co kolem sebe vidíte, vznikalo?asto trp?livou prací mali?kých byt?stek po mnoho let. Nedotýkejte se ni?eho, abyste to nezlomili, nebo jinak nepoškodili. Pravidlo?íslo 2: nedotýkejte se živých bytostí pod vodou. Ani velice jemn? ne. V?tšina podvodních tvor? má velmi tenkou a k?ehkou k?ži pokrytou vrstvou slizu. Ten je ochra?uje p?ed infekcemi a dehydratací (pono?ení do slané vody totiž zp?sobuje ztráty tekutin, sami dob?e víte, že musíte vypít mnoho vody, když se potápíte a p?edstavte si, jaké to musí být, když pod hladinou trávíte celý život!). Takže když pohladíme rybu s p?edstavou, že jí je to p?íjemné, tak naše velké a drsné ruce ve skute?nosti set?ou z jejího t?la sliz a vystavíme ji tak nebezpe?í, že dostane kožní infekci. To ovšem ani náhodou není naším zám?rem, že? Jako další p?íklad lze uvést hv?zdice, které jsou sice dob?e chrán?ny pevnou k?ží, ale jejich ústní otvor se nachází na spodní stran? t?la a nad ním je žaludek a pokud takovou hv?zdici popadneme a vytáhneme ji nad hladinu (pozor, pouze na velice krátký okamžik, na vzduchu dlouho nep?ežije), vyte?e z jejího b?icha voda. Pokud jí pak vrátíme do vody, musíme být velice opatrní, abychom ji umístili vzh?ru nohama. Pouze tak si m?že od?íhnout a vzduchové bubliny opustí její žaludek. Pokud ji umístíme ústním otvorem dol?, vzduch z?stane uvnit? a to vede k velice silným bolestem. Pokud se pohybujeme bez rozmyslu, a tady se dostáváme k t?etímu pravidlu, tak sice možná nem?žeme zranit n?jakým závažným zp?sobem v?tšinu mo?ských tvor?, ale ur?it? n?kte?í z nich mohou zranit nás. Zví?ata, jako t?eba medúzy, nebo mo?ské sasanky mají žahavé bu?ky. Pokud se jich dotkneme, mohou nás poštípat a vyvolat bolest a sv?d?ní podobné tomu, jako když se spálíme o kop?ivy. Medúzy mají ve svých chapadlech malé dutinky, kterým se?íká nematocysty, které obsahují uvnit? jehlu napln?nou jedem. Pokud se této jehly dotkneme, snaží se medúza bránit tím, že nám to oplatí mikroinjekcí jedu... Není sice dost silný, aby nás usmrtil, ale sta?í na to, aby nás to bolelo a my rychle od medúzy odplavali.
Poznámka Žádný mo?ský tvor není agresivní; jediné, co po nás cht?jí, je, že je máme nechat na pokoji. Když se jich dotýkáme, chováme se k nim jako agreso?i, proto se budou n?kte?í z nich bránit. N?které houby jsou vybaveny jehli?kami (podobnými, jako ty, které jsou ve skelné vat?), které mohou proniknout do našich prst?, pokud se jich dotkneme, což zp?sobí bolest a sv?d?ní. Mo?ští ježci mají k?ehké ostny, které se lehce zlomí a mohou proniknout k?ží našich prst?, odkud je potom velice nesnadno odstra?ujeme. Vždy je lepší zjistit, kde se ježci vyskytují a nedotýkat se jich: pohybují se velmi pomalu a nikdy nás nenapadnou! V tropech jsou mali?ká a velice roztomilá zví?átka, jako plži z?eledi homolicovitých (s krásnými schránkami), nebo chobotnice skvrnitá (rod Hapalochlaena). Tato pár centimetr? veliká stvo?ení jsou vybavena dostate?ným množstvím jedu k usmrcení dosp?lého?lov?ka. Nikdy na lidi neúto?í, jsou to mírumilovní živo?ichové, ale nedotýkejte se jich, nebo? by mohli nabýt dojmu, že na n? úto?íte a oplatit vám to. Nikdy se nedotýkejte ni?eho barevného. Jasné barvy jsou pod vodou?asto výstražným znamením. Mnoho ryb má jedovaté ostny, nap?íklad ropušnice, ostnatci, nebo trnuchy. Protože v?tšinou leží nehnut? na mo?ském dnu, m?žeme se jich dotknout náhodou, nebo na n? šlápnout, pokud chodíme po dn?. Jejich bodnutí m?že být velice bolestivé. Pokud jsme pod vodou, je lepší dno p?edem zkontrolovat, než se ho dotkneme, abychom nenarazili na skálu, která se náhle rozpohybuje. A kone?n? se m?žeme rovn?ž setkat s rybami, které mají silné zuby a velké tlamy, takže nás mohou pokousat. Murény, žraloci, barakudy a n?které ryby z?eledi ostencovitých nás mohou vážn? poranit, pokud na nás zaúto?í. To ale v?tšinou ned?lají. Pokud nás kousnou, je to pouze v p?ípad? sebeobrany: musíme brát ohled na jejich území, stejn?, jak to d?láme u jakéhokoliv velkého zví?ete, které potkáme na zemi (nap?íklad u psa). Ony nám oplatí stejnou mincí. Pozorujme je, ale nedotýkejme se jich a nic špatného se nestane. Ve skute?nosti nás n?kdy pod vodou napadnou i velice malé ryby. Pokud budete mít to št?stí potáp?t se v tropech, m?že se stát, že vás do prstu kousne rybi?ka podobná kreslené postavi?ce Nemo (klaun uzdi?katý). Mali?ká rybka veliká pouze n?kolik centimetr? s malými ústy, jejichž kousnutí vás maximáln? pošimrá, nebo štípne. Úto?í, protože chrání svojí sasanku, v které bydlí a ke které jste se p?iblížili p?íliš blízko. Pouze chrání své území. Jednou mi?ekl jeden p?ítel, že pokud by byli žraloci tak agresivní, jako klauni, nikdo by se nemohl pod vodou voln? pohybovat, a m?l pravdu. Pou?ení na záv?r: je sice t?eba vždy respektovat velké ryby, ale žralok vás nikdy nenapadne. Naopak menší ryby vás mohou napadnout, když to nejmén? o?ekáváte. A nyní up?ete své o?i skrze sklo svých potáp??ských brýlí a tu podívanou si po?ádn? užívejte.
O autorovi Massimo Boyer je biolog zabývající se podvodní faunou i flórou, fotograf, spisovatel a propagátor potáp??ské turistiky, ale také potáp??ský instruktor a pr?vodce. Je velkým odborníkem na mo?e kolem Indonésie.?lenem DAN je od roku 2008. Tento text je sou?ástí publikace Jak hluboké je mo?e (Com'è profondo il mare), která je sou?ástí?ady Collana del FARO vydané institutem Istituto per l'ambiente e l'educazione Scholè Futuro Onlus ve spolupráci s il Pianeta Azzurro a DAN Europe pro projekt Scuola d'amare. Tato?ada zahrnuje nekomplikované, orienta?ní a jednoduše využitelné texty o d?ležitých tématech týkajících se záležitostí životního prost?edí a spole?nosti. Texty: Stefano Moretto, Mario Salomone, Massimo Boyer, Claudio Di Manao a Cristian Pellegrini. Grafické zpracování, ilustrace a rozvržení textu: Francesca Scoccia.