www.thunva.cz Kapitla 4 PENÍZE Histrie vzniku peněz: bartervá směna výměna zbží za zbží nevýhda musíme hledat někh, kd stjí naše zbží vyské transakční náklady kmditní peníze vyčlenění některých typů zbží jak kmditní peníze vín, lej, kůže snížení transakčních nákladů nevýhdy nevyváženst plateb a nedělitelnst další frma drahé kvy papírvé peníze vydávané banku, byly plně kryty zlatem (šl je vyměnit za zlat) vydávaly je různé banky (ne centrálně) pstupně se upuštěl d plnéh krytí zlatem při úschvě drahých kvů v bance 100 % krytí pstupné snižvání krytí bankéři vydávali více papírků státvky vydávány panvníkem v případě ptřeby (př. války) bez krytí emisní práv práv pr vydávání puze d jedné banky depzitní peníze mnžství peněz na účtech Funkce peněz: prstředek směny zúčtvací jedntka vyjádření ceny statků a služeb uchvatel hdnty z hlediska účetnictví jsu nejvíce likvidní Peníze = vše, c funguje jak všebecně přijímaný prstředek směny Nabídka peněz: nabídka peněz, kteru budeme také značvat jak peněžní zásbu, je mnžství peněz v eknmice k danému časvému kamžiku peněžní zásba = mnžství peněz v eknmice k danému časvému kamžiku peněžní agregáty - značí se velkým písmenem M a číslicí (čím vyšší číslice, tím rste výnsnst, ale klesá likvidita) Peněžní agregáty: peněžní zásba se vyjadřuje pmcí peněžních agregátů úzký M1 = běživ (bankvky a mince) + vklady na pžádání střední M2 = M1 + termínvané vklady širký M3 = M2 + rep perace + akcie + pdílvé listy + CP (d 2 let) čím vyšší čísl u M, tím klesá likvidita (schpnst pužití na nákup), ale rste výnsnst Kapitla 4 Peníze - 1 -
www.thunva.cz Bankvní pdniky Banky hrají v tržní eknmice svji nezastupitelnu rli. Přes banky se alkuje významná část fin. trhů v eknmice. Na efektivnsti fungvání bank a celéh bankvníh systému prt závisí I efektivnst využití kapitálu v eknmice. Banka jak specifický pdnik Banku můžeme charakterizvat jak specifický druh pdniku. S pdniky jiných dvětví mají banky splečený základní cíl své činnsti tj. že banka jak pdnikatelský subjekt musí fungvat na ziskvém principu. Na druhé straně však banky vykazují řadu specifických rysů, které vyplývají z pvahy bankvní činnsti jak bchdů s penězi a z celkvéh významu bank v eknmice, jak institucí, které příjímají dčasně vlné fin. Prstředky d byvatelstva, pdniků a dalších institucí vč. státu. Při ddržení stanvených pravidel pr činnst bank zabezpečují rzmístění fin. prstředků d míst s nejvyšším rizikvě čištěným zhdncením (tzn. aby t nebyl rizikvé). Banku můžeme becně charakterizvat jak fin. zprstředkvatele, jehž hl. činnstí je různými frmami zprstředkvávat phyb fin. prstředků mezi jedntlivými eknmickými subjekty. Phyb fin. prstředků banky prvádějí tak, že na jedné straně získávají zdrje přijímáním depzit a úvěrů neb emisí vl. dluhpisů. Na druhé straně pskytují úvěry neb nakupují různé CP. Banky hrají významnu rli i při zprstředkvávání emise CP, prstřednictvím kterých dchází k alkaci kapitálu přím mezi investry a příjemci kapitálu na fin. trhu. Zákn bankách (č. 21/1992 Sb.) vychází ze směrnice Evrpské unie pr blast bankvnictví a vymezuje banku 4 zákl. charakteristickými rysy: 1) Mají výhradně právní frmu a.s. se sídlem v ČR 2) Příjímají vklady d veřejnsti, přičemž vkladem se rzumějí svěřené peněžní prstředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu. 3) Pskytují úvěry, za které se pvažují v jakékliv frmě dčasně pskytnuté peněžní prstředky 4) Banky vlastní bank. licenci jejíž udělení rzhduje na základě psuzení žádsti rzhduje ČNB, která si vyžádá před rzhdnutím stanvisk MF. Rle bank v tržní eknmice lze kncentrvat d 3 zákl. fcí: 1) Fin. zprstředkvání 2) Emise bezhtvstních peněz 3) Prvádění bezhtvstníh platebníh styku Bankvní systém (BS) Suhrn bank v daném státě (teritriu) a jejich vzájemné vazby tvří bankvní systém. BS je v prvé řadě determinván (určván) existujícím eknmickým uspřádáním, rzvinutstí fin. trhu, tradicí, zapjením země d mezinárdní splupráce.v důsledku výše uvedených faktrů nejsu bankvní systémy v jedntlivých zemích zcela shdné. Nicméně zákl. princip mderních BSů v tržních eknmikách je shdný. Jsu zalženy na dvustupňvém principu. 2stupnvý BS tvří na jedné straně centrální banka (ČNB), která plní makreknmické fce (především cenvu stabilitu), na druhé straně je t síť bank, které prvádějí na ziskvém principu bankvní bchdy s klienty. Centrální banka (CB) CB své cíle zabezpečuje prstřednictvím nástrjů měnvé plitiky. Bankvní prstředí významně vlivňuje I prstřednictvím patření, která má právnění vydávat a která jsu pr statní banky závazná. I když i CB hradí své náklady ze svých výnsů a zpravidla při tm dsahuje zisku, není t však hlavním cílem její činnsti. Nejedná se tedy pdnikatelský subjekt. Síť kmerčních bank Může být rganizvána různým způsbem. I když byl uveden, že prakticky v každé zemi je tent systém v něčem specifický, standardně bývají rzlišvány 2 typy Bank.Systémů: Kapitla 4 Peníze - 2 -
www.thunva.cz 1. Systém universálníh bankvnictví je zalžen na tm, že banky mhu pskytvat celu škálu bankvních prduktů. UB je typické pr země kntinentální Evrpy vč. ČR. 2. Systém ddělenéh bankvnictví vyznačuje se tím, že jsu navzájem dděleny kmerční banky a investiční banky. Je typické pt VB, USA, Japnsk. KB mhu psykvat puze klasické prdukty kmerčníh bankvnictví (přijímání depzit, pskytvání úvěru, prvádění platebníh styku atd.) Investiční banky mhu napak puze prvádět investiční bchdy (bchdy s CP, emisní bchdy, majetkvá správa). Struktura českéh BS: = 2stupnvý, ale universálníh typu s některými specializvanými druhy bank. 1) ČNB je CB, jejím hl. psláním je ze zákna péče cenvu stabilitu. Má výhradní právnění emitvat htvé peníze, bankvy, mince (mincvna je v Jablnci nad Nisu, dříve v Lednici). ČNB je subjektem prvádějícím bankvní dhled. 2) Univerzální banky a spřitelny Představují evýznamější část bankvníh systému v ČR. Dminantní rli mezi těmit bankami hrají velké banky. Jejich charakteristickým rysem na nabídka prakticy celé škály bankvních prduktů a velmi rzvětvená pbčkvý síť. Vedle ch existuje řada menšíh bank, keré se mnhdy zaměřují puze na určitu blast činnsti či knkrétní klienty neb kruh prduktů. 3) Hypteční banky Mhu vydávat hypteční zástavní listy 4) Stavební spřitelny, Ćeská exprtní banka secializvaná banka zaměřná na státní pdpru vývzu tím, že pskytuje vývzní úvěry za pdmínek zvýhdněných prti tržním pdmínkám. 5) Čekmravská záruční a rzvjvá banka specializuje se na financvání a pdpru vzniku a rzvje malých a středních pdniků. A také na pdpru rzvje bydlení, jedntlivýh reginů, měst a bcí. 6) Spřitelní a úvrní družstva družtevní zálžny, začaly vznikat pmcí zákna 1.1.1996 pskytují bankvní prdukty svým členům. Bankvní prdukty Výsledkem činnsti bank je nabídka řady různých služeb klientům. Jedntlivé služby pskytvané banku klientům zpravidla za úplatu lze značvat jak bankvní prdukty. Bankvní prdukty lze rzdělit d 4 základních skupin: 1) Finančně úvěrvé bankvní prdukty jsu prdukty banky, které z hldika klienta představují získání finančních prstředků, respektive ptenciálníh financvání a různých frem záruk vydaných banku. 2) Depzitní(vkladvé) bankvní prdukty na druhé straně dávají klientům mžnst ukládání vlných prstředků. 3) Platební bankvní prdukty jsu využívány k prvádění platebníh a zúčtvacíh styku. 4) Prdukty investičníh bankvnictví umžňují klientům investvat jejich vlný kapitál d nástrjů peněžníh či kapitálvéh trhu a rvněž sjednávat bchdy služící k zajištění finančních rizik. Časté je rvněž dělení bankvních prduktů z hlediska jejich drazu v bilanci banky. Ptm se rzděují d následujících třech skupin a t: - Aktivní - Pasivní - Neutrální (mimbilanční) Kapitla 4 Peníze - 3 -
www.thunva.cz Bankvní sustava: účetní bilance vyjadřuje majetek banky (A) a zdrje jeh krytí (P-) aktiva = majetek pasiva = zdrje krytí 1) centrální banka Funkce centrální banky: (1) emisní funkce vydávání bankvek, mincí, pamětních mincí vyměňuje pškzené bankvky (2) prvádění měnvé plitiky - vlivňvání mnžství a ceny peněz v eknmice (3) banka bank přijímá vklady d kmerčních bank pskytuje úvěry kmerčním bankám zápůjčitel pslední instance (když už bance nechce nikd jiný půjčit) prvádí zúčtvání mezi bankami (4) banka státu prvádí perace pr vládu, pr centrální i místní rgány spravuje státní dluh (platí úrky, bnvuje dluh atd.) může pskytnut úvěr vládě, ale ne přím - přes státní cenné papíry - přímé úvěrvání vlády centrální banku je zakázán (5) spravvání devizvých rezerv země - dhlíží nad měnvým kurzem (6) dhled a regulace bankvníh systému - pravidla pr chvání bank apd. 2) kmerční banky sukrmé fy, kt. přijímají i pskytují úvěry. Kapitla 4 Peníze - 4 -
www.thunva.cz tvrba peněz peníze budu vznikat multiplikací depzit (vklady), kt. následuje p nakupení vládních CP ČNB D 1 D sazbapmr 1 ΔD = změna depzit D1 = prvtní vklad PMR = sazba pvinných min. rezerv.. jednduchý depzitní multiplikátr Sazba PMR = M Cu D MB Cu R ΔMB = měnvá báze Cu = běživ R = rezervy D = depzita, vklady Křivka nabídky peněz (MS): i = nminální úrkvá míra křivka je exgenní zvýšení peněžní zásby (prváděn centrální banku) pskytnutí úvěru KB snížení sazby pvinných minimálních rezerv tzn. hdnty multiplikátru Depzit M nákup vládních cenných papírů za htvst zde by neprbíhala multiplikace (t c zaplatí je stejná částka, kteru se ΔM) snížení peněžní zásby prdej vládních CP bezhtvstně splacení úvěru ze strany KB zvýšení sazby pvinných minimálních rezerv prdej vládních cenných papírů za htvst měnvá báze běživ MB M(peněžní zásba) rezerv KB MB, ale M bude šší vlivem multiplikace depzit Měnvá báze běživa Oběživ Rezervy rezerv Peněžní zásba (M1) běživa Oběživ Depzita depzit měnvá báze = běživ + rezervy vlivněním měnvé báze se vlivňuje celá peněžní zásba Pptávka p penězích (MD): závisí na celkvém důchdu prduktu mtivy držení peněz Kapitla 4 Peníze - 5 -
www.thunva.cz transakční kvůli běžným transakcím v průběhu měsíce (1 plat, ale slženky chdí průběžně) závisí na veliksti důchdu patrnstní kvůli nečekávaným výdajům (prava auta) závisí na veliksti důchdu YD MD spekulační spjen s funkcí peněz jak uchvatel hdnty bhatství držen v penězích (bez výnsu, bez rizika) neb v CP (výns + rizik) zavedena Keynesem závisí na úrkvé míře i držím CP i chci raději peníze i PCP i PCP křivka pptávky p penězích funkce klesající úrkvé míry psun křivky dprava nárůst důchdu nárůst cenvé hladiny psun MD dprava pkles důchdu pkles cenvé hladiny psun p křivce je jen se Δi tzn. mění se pptávané mnžství peněz i ES preferují CP a MD i ES puštějí CP,prefer.CZK MD Trh peněz: rvnváha na trhu peněz úrkvá míra pd rvnvážnu (i1) přebytek pptávky nad nabídku ek. subjekty chtějí držet více peněz prdej CP klesá-li cena CP, rste úrkvá míra růst úrkvé míry pvede k pklesu pptávky p penězích (psun p křivce MD) nad rvnvážnu(i2) přebytek nabídky nad pptávku ek.subjekty drží více peněz než chtějí nákup CP rste-li cena CP, úrkvá míra klesá pkles úrkvé míry pvede k růstu pptávky p penězích Kapitla 4 Peníze - 6 -
www.thunva.cz změna nabídky peněz zvýšení peněžní zásby nákup vládních CP snížení sazby PMR psun křivky MS dprava pkud by byla nminální úrkvá míra na stejné výši dšl by k přebytku nabídky nad pptávku lidé začnu nakupvat CP, jejich cena prste a úrkvá míra klesá pkles úrkvé míry zvýší pptávku, ta se vyrvná s nabídku změna pptávky peněz růst pptávky p penězích růst důchdu růst cenvé hladiny psun křivky dprava při půvdní úrkvé míře vzniká přebytek pptávky nad nabídku lidé začnu prdávat CP, jejich cena klesá a rste úrkvá míra pkles pptávky klesne důchd klesne cenvá hladina MD se psune dleva i Nminální a reálná úrkvá míra: nminální (in) vyjadřuje prcentní přírůstek z ulžené částky reálná (ir) vyjadřuje prcentní změnu kupní síly ( klik prcent zbží si můžeme kupit víc) zde bereme v úvahu změnu cenvé hladiny i R i N ir = reálná i in = nminální i = míra inflace peněžní zásby (M) in peněžní zásby (M) in MD in MD in Kapitla 4 Peníze - 7 -