Hrní hranice lesa ve středevrpských phřích na sever d Alp dendrklimatlgický phled Václav Treml Katedra fyzické gegrafie a geeklgie Přf UK Seminář u příležitsti 90. narzenin prf. Jana Jeníka ČBS & Katedra btaniky Přf UK & Btanický ústav AV ČR
Hrské eksystémy světa Velké zastupení méně sklnitých svahů Hrní hranice lesa čast blízk vrchlvých plh Silný gradient nadmřské výšky Hrní hranice lesa situvána ve středních částech svahů
Silné větrné prudění a jeh vliv na hrní hranice lesa Typické uspřádání nejnižších plh hrní hranice lesa (kary) (Jeník 1961) Může silné větrné prudění přím vlivňvat růst strmů? Důvdy: Vrchlvé zlmy, ztráta ftsyntetickéh aparátu, chlazvání listů (výpar, dvd tepla z pvrchu listů) J. Jeník 1961; J. Jeník 2008
Výškvý přírůst pd, nad 2 m Radiální přírůst Tvar kruny Tvar kmene Pčet kmenů ve skupině Prezence reakčníh dřeva
Šířka letkruhu Výškvý přírůst pd 2 m Výškvý přírůst nad 2 m Tvar kmene Tvar kruny Významný vliv větru na: - Výškvý přírůst nad 2 m - Tvar kruny - Výskyt strmvých skupinek
Vliv větru na růst strmů na hrní hranici lesa Tpgraficky akcelervaná rychlst větru vede ke zvýšené přítmnsti strmvých skupinek a vlajkvých strmů; Evidentní ztráta bimasy není jednznačně spjena s pklesem radiálníh růstu; Vliv na pkles výškvéh růstu u vyšších strmů; Ca ½ ektnu hranice lesa pd vlivem průměrných rychlstí větru, které mhu snižvat výškvý přírůst strmů vyšších než 2 m; Akcelerace výškvéh přírůstu v čase. Jakmile je dsažen výšky ca 2 m, větrné prudění snižuje výškvý přírůst, tj. limituje pstup ektnu hrní hranice lesa vzhůru.
Tepltní a růstvé charakteristiky nejvyšších strmvých jedinců smrku v širším reginu střední Evrpy
Phří Zkratka Nadmřská výška nejvyššíh vrchlu (m n.m.) Nadmřská výška nejvyšších strmvých skupinek (m n.m. ±SD) Průměrná teplta červen-září ( C; 1961-1990) Harz Hrz 1141 1110 ±4 9.4 Krknše Krk 1603 1490 ±10 7.7 Králický Sněžník Kra 1424 1405 ±2 8.8 Hrubý Jeseník Jes 1491 1466 ±2 8.3 Malá Fatra MF 1709 1632 ±11 8.2 Velká Fatra VF 1552 1513 ±10 8.7 Babia Góra BG 1725 1615 ±18 8.5 Západné Tatry ZT 2248 1716 ±34 7.6 Vyské Tatry VT 2655 1717 ±42 8.5 Nízké Tatry NT 2152 1773 ±19 7.2 Nejvýše ležící strmvé skupinky Výškvý přírůst pd, nad 2 m Radiální přírůst Tvar kruny Tvar kmene Pčet kmenů ve skupině Prezence reakčníh dřeva Prezence zlmů kmene Vzdálenst k bariérám Reliéfvé prměnné (vzdálenst ke hřbetnici, rientace svahu, skln)
Klasifikace strmů pdle tepltních pdmínek, radiálníh a výškvéh růstu
Vzdálenst ke hřbetnici Tvar kmene Tvar kruny Reakční dřev Výstřednst kmene Výškvý přírůst nad 2 m Kmenvé zlmy Šířka letkruhu ~ teplta + tepelný pžitek + vzdálenst k bariéře Výškvý přírůst pd 2 m ~ teplta Tvar kmene ~ vzdálenst k hřbetnici + věk Prezence zlmů ~ vzdálenst k hřbetnici + tepelný pžitek + věk
Sučasné nejvyšší plhy smrku ve středevrpských phřích 1) Pmalu rstucí strmy při nízkých tepltách v nejvyšších plhách ektnu v Západních a Vyských Tatrách; Ryze tepltně limitvané hranice lesa 2) Rychle rstucí strmy při vyských tepltách v Harzu a Velké Fatře, nejednznačný vliv vrchlvých pdmínek; Pravděpdbně dán větší prdlevu uchycvání semenáčků za teplením a/neb stále dminujícím vlivem minulých antrpgenních aktivit 3) Variabilní rychlst růstu při spíše nižších tepltách, různé symptmy ztráty bimasy (sudetská phří, MF, BH, NT) Kmbinace: (i) stanvišť, kde strmy existují na tepltním limitu svéh výskytu, (ii) stanvišť pd vlivem nepříznivých vrchlvých pdmínek, (iii) absence výše plžených lkalit, větší prdlevu uchycvání semenáčků za teplením a/neb stále dminujícím vlivem minulých antrpgenních aktivit.
S přispěním J. Kašpara a J. Hška Děkuji za pzrnst!