AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z instalace ETCS na trati Kolín Břeclav SK/AT

Podobné dokumenty
AŽD Praha s.r.o. Realizační projekty instalace stacionární části ETCS AŽD Praha

Vybavení zkušebního centra VUZ Velim technologií pro testování ETCS

Seminář Technika ZZ 2014, Plzeň# Stav projektu KP ETCS z pohledu dodavatele zařízení# Stav připravenosti konvenční infrastruktury#

ETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU

ETCS změny a vývoj technických požadavků v zadávacích podmínkách

Prostředky TÚDC pro testování ERTMS, záměry testování

Postup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC z pohledu hodnotitele bezpečnosti

AŽD Praha s.r.o. ETCS a jeho vazby na infrastrukturu

AŽD Praha s.r.o. Technické prostředky řízení dopravy pro zvyšování úsekové rychlosti vlaků. Ing. Vlastimil POLACH, Ph.D.

AŽD Praha s.r.o. Procesy a důsledky certifikace prvků a subsystémů interoperability

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

Problematika dojezdu vlaku ke konci oprávnění k jízdě v ETCS z pohledu SŽDC

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Centrální dispečerské pracoviště Praha. Ing. Miroslav Jasenčák

AŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security

AŽD Praha s.r.o. Popis prací na projektu interface IRI. Milan Kunhart Jakub Marek

Aktuální stav implementace ERTMS v ČR

Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 1/2008

European Rail Traffic Management System na síti SŽDC

Blok Možnosti zvyšování rychlosti na železniční síti Zavádění systému ETCS na tratích v ČR

AŽD Praha s.r.o. Zabezpečení vedlejších tratí radiobloky. stav realizace, záměry. Ing. František Frýbort AŽD Praha s.r.o.

ROZKAZ O VÝLUCE č

Zkušenosti s instalacemi OBU ETCS

SIRIUS AC Počítač náprav s přenosovým systémem. Ing. Jaroslav Mládek, Ing. Jiří Holinger a kolektiv střediska elektroniky STARMON s.r.o.

Národní implementační plán ERTMS

TSI CCS CR. Ing. Libor Lochman, Ph.D.

Radioblok úrovně RB1

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 501 nákladní pro tratě

Praktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2d ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY projektu a realizace stavby

AŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy. Ing. Josef Schrötter

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Automatické stavění vlakových cest Příležitost, zkušenost a další rozvoj

AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS. Jan Švíka ZTE/VP16

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

ve znění změn č. 1, 2 a 3 (účinnost od )

SPOLUPRÁCE ATP A ATO

AŽD Praha s.r.o. Zabezpečení tunelu Ejpovice

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 501 nákladní pro tratě

DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření

AŽD Praha s.r.o. VLAKOVÝ ZABEZPEČOVAČ LS06 Technické vlastnosti. Seminář ZČU Plzeň K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě V.

I-Železnice. Základní problematika oboru CCS. AŽD Praha. Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha

PPD Účinnost od SŽDC PPD-x/2018

Vysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení

Koncepce nasazování ERTMS na železniční síti České republiky

Palubní část systému ETCS - bezpečná instalace a integrace na vozidla

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

CCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje

Automatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let

Diagnostika zařízení měřicím vozem

Výhled investic SŽDC

Subsystém Řízení a zabezpečení Workshop Novinky v oblasti posuzování interoperability

Poznatky z pilotního projektu Kolín

Rozkaz vrchního přednosty uzlové ŽST Plzeň k ZDD Staniční řád

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Vzory písemných rozkazů SŽDC a ŽSR používaných na pohraniční trati a v pohraničních stanicích Mosty u Jablunkova (ČR) - Čadca (SR)

Praha 1. METROPROJEKT Praha a.s Praha 2. tel.: Ing. Petr ZOBAL.

Popis železniční sítě pro konstrukci jízdního řádu a řízení provozu

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Nově přijatá a připravovaná TSI

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

Pracovní skupina ATO TEN-T

Zkratky SŽDC TNŽ TS VZ. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace technická norma železnic technické specifikace vlakový zabezpečovač

VLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY

Rail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Záměry dopravce ČD a.s. ve vybavování vozidel OBU ETCS. Ing. Jan Plomer

OBSAH OBSAH Záznam o změnách... 3 SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Úvodní ustanovení...

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice

AŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici. Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha. České Budějovice 2017

Centrální přechody z pohledu SŽDC

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 501 osobní pro tratě

Příloha 1: Návrh plánu omezení kapacity dráhy listopad 2018 Příděl kapacity a omezení provozování drážní dopravy (dále OPD )

Investice SŽDC Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Ustanovení o návěstech na pohraniční trati a v pohraničních stanicích Lanžhot (ČR) Kúty (SR)

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY VE VZTAHU K POŽADAVKŮM PROVOZU

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Železniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Bc. Jiří Svoboda, MBA Generální ředitel

Moderní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě

Postup výstavby ETCS na Slovensku

Řízení provozu na vedlejší železničních tratích

Interoperabilita v podmínkách ČR

Rail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR

Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU

VZORY PÍSEMNÝCH ROZKAZŮ SŽDC POUŽÍVANÝCH NA POHRANIČNÍ TRATI A V POHRANIČNÍCH STANICÍCH LANŽHOT (ČR) KÚTY (SR) Všeobecný rozkaz

Informace o vývoji ERTMS v České republice

Aktuální informace z EU a Budoucí rozvoj CCS v železniční dopravě

AŽD Praha. AŽD Praha s.r.o. VyužitíAVV. v rychlíkové a nákladní dopravě. Dr. Ing. Ivo Myslivec Dr. Ing. Aleš Lieskovský. AŽD Praha s.r.o.

GSM-R A ZABEZPEČENÍ DRÁŽNÍHO PROVOZU Jaroslav Vorlíček

na vypracování projektu a zhotovení stavby: ETCS - 1. Koridor úsek Kolín - Břeclav státní hranice Rakousko/Slovensko mezi smluvními stranami:

Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC

Mimořádné události z pohledu Drážní inspekce a předcházení jejich vzniku Mgr. Martin Drápal mluv

Pilotní instalace dokrytí signálem v železničním prostředí

TECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků

Možnosti zvyšování rychlostí

SŽDC Network Statement for Timetable Annex G. Infrastructure Development Plan. Name of investment project / reconstruction work

Transkript:

AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z instalace ETCS na trati Kolín Břeclav SK/AT Ing. Patrik Psík AŽD Praha, ZTE 31. května 2017, ZČU Plzeň

Komerční projekt ETCS Kolín - Břeclav Nasazení ETCS L2, dle verze specifikací (tzv.) 2.3.0d (Baseline 2) Radioblokové centrály REA 10 (RBC Radio Block Centre) řídící element systému shromažďující stavové informace ze stávající infrastruktury (SZZ, TZZ, PZ) a generující oprávnění k jízdě mobilním částem (OBU Onboard Unit) vozidel vybavených ETCS Použity nepřepínatelné balízy umístěné v kolejišti jako referenční body pro určení polohy a směru pohybu vozidel vybavených ETCS 2

Komerční projekt ETCS Kolín - Břeclav Oblast ETCS L2 Kolín (včetně) Č. Třebová Brno - státní hranice SR (ŽSR, poslední stanice Lanžhot) / státní hranice A (ÖBB, poslední stanice Břeclav) Mimo uzel Brno -> vjezd/výjezd do/z oblasti Vazba na ŽSR -> vjezd/výjezd do/z oblasti (výhledově handover) Vazba na ÖBB -> tzv. Specifický Handover (SHOV) 3

Komerční projekt ETCS Kolín - Břeclav Vjezdy a výjezdy do/z oblasti Ze/do všech traťových úseků nevybavených ETCS. Automatický - z hlavních tratí Manuální (se zastavením vlaku v první dopravně v oblasti) z vedlejších trati, kde se nepředpokládá běžný provoz vozidel vybavených ETCS) Z/do uzlu Brno RBC/RBC Handover Mezi bezprostředně navazujícími oblastmi jednotlivých RBC umožňuje kontinuální předání zodpovědnosti za dohled nad jízdou vozidla s ETCS mezi RBC 4

Komerční projekt ETCS Kolín - Břeclav Celkem 8 dílčích oblastí řízených samostatnými RBC RBC Břeclav, tj. uzel Břeclav (vč. stanice Hrušky) a Lanžhot RBC Břeclav Brno, tj. Podivín (včetně) až Modřice (mimo) RBC Č.T. Brno, tj. Adamov (včetně) až Opatov (včetně) RBC Česká Třebová, tj. odb. Zádulka (včetně) až Brandýs n.o. (včetně) RBC Č.T. Pce., tj. Choceň (včetně) až Kostěnice (včetně) RBC Pardubice RBC Pardubice Kolín, tj. Přelouč (včetně) až Záboří (včetně) RBC Kolín 5

Komerční projekt ETCS Kolín - Břeclav RBC Kolín RBC Pce. - Kolín RBC Pce. RBC Č. T. Pce. RBC Česká Třebová Kolín Česká Třebová Prostory CDP Praha Pardubice Prostory CDP Přerov Brno trať vybavená ETCS L2 automatický přechod do ETCS L2 na hranici oblasti přechod do ETCS L2 ve stanici po vjezdu na staniční kolej st.hr. Rakousko Břeclav st.hr. Slovensko 6

RBC ETCS (REA 10) 7

RBC ETCS (REA 10) 8

RBC ETCS 9

Jádro RBC (RBC Core) 10

Staniční systémy na KP ETCS S plnou integrací SZZ ETB nebo ESA Částečná integrace Tzv. SZZ RZZ IF Česká Třebová, Brandýs, Pardubice -> Plný dohled na určené skupině kolejí Dílčí integrace SZZ sousedících s oblastí ETCS L2 Hrušky, Modřice -> Získání informací o stavu ZZ v zábrzdné vzdálenosti za hranicí oblasti Prostřednictvím těchto SZZ předávány veškeré informace o stavu TZZ a PZZ 11

Ovládací pracoviště Oblast ETCS zahrnuje oblasti dvou DOZ Kolín Česká Třebová (CDP Praha) Česká Třebová Lanžhot (CDP Přerov) Úsek Brno Česká Třebová a uzel Břeclav nejsou z DOZ ovládány Na obou CDP zřízeny samostatná ovládací pracoviště ETCS U DŽDC V sále dispečerů DOZ (pro možnost zadání nouzového Stůj) Na CDP Praha dále zřízeno samostatné pracoviště pro tzv. Dispečera ETCS (obsazeno výhledově) Zapojení stanic s provizorní úvazkou do DOZ umožňuje zobrazit na CDP i tyto stanice (resp. jejich část zavázanou do ETCS) 12

Balízy Rozmístění balíz u každého hlavního návěstidla ve stanici ve stanovené vzdálenosti před návěstidly na trati před některými přejezdy za krajními výhybkami u označníků v přihlašovací oblasti před vstupní hranicí do oblasti L2 případně na konci nástupišť nebo uprostřed staničních kolejí (spíše výjimečně) Standardně použity dvoubalízové BG Pouze za krajními výhybkami použity jednobalízové BG Použity balízy typu S12 fy Siemens 13

Balízy Pro nové projekty je uvažováno větší využití jednobalízových skupin zejména na trati - nedochází běžně ke vzniku vlaku, převažuje jízda s linkingem - není třeba vícebalízových BG pro získání orientace vlaku úspora balíz snižuje riziko zastavení vlaku jedoucího bez MA při nepřečtení balízy Větší počet BG na staničních kolejích z důvodů zmenšení odchylky odometru a zlepšení plynulosti při dojezdu vlaku k návěstidlu 14

Kilometrické polohy pro zadávání PJ (TSR) Pro potřeby tvorby konfigurace RBC bylo provedeno samostatné zaměření kolejiště pro získání přesných poloh jednotlivých prvků infrastruktury (hranice KÚ, návěstidla, výhybky, přejezdy) - systém ETCS pracuje pouze s délkovými údaji, nevyužívá kilometrické polohy prvků. Naopak pro zadávání PJ (TSR) prostřednictvím HMI obsluhou bylo požadováno SŽDC zachování používání kilometrických poloh (odpovídající současnému zavedenému způsobu evidence a informování o PJ dopravními zaměstnanci). Pro zaměřené prvky kolejiště tak byly zpětně přiřazeny jejich kilometrické polohy. Jako referenční body byly použity km polohy hlavních návěstidel v situačních schématech. Vzhledem k historicky různým dobám vzniku situačních schéma v některých úsecích řešeny nesoulady, které následně vedly na změny kilometrických poloh návěstidel v situačních schématech a jejich nové schvalování - administrativně náročné, nebylo původně v rámci stavby uvažováno. Dále je však nutno v rámci SŽDC řešit vzájemnou shodu mezi dokumentací pro zab. zař. a traťovky. Bez souladu údajů v těchto dvou oblastech nelze systém ETCS pro dohled PJ (TSR) regulérně použít. 15

Zadání TSR z HMI 16

Handover Funkcionalita umožňující plynulý přechod vlaku mezi oblastmi dvou sousedních RBC Z hlediska dodržení interoperability je podstatné dodržení chování vůči vlaku Mezi RBC AŽD realizován HO se vzájemnou komunikací mezi RBC dle SS 039 (proces vzájemné spolupráce při předání vlaku se označuje jako RBC/RBC Handover transakce) Standardně předpokládán HO vlaku se dvěma MT, umožňuje však i HO vlaku s jedním MT Při HO s jedním MT není zajištěno nepřetržité spojení RBC s OBU - odevzdávající RBC vydá MA pouze na konec první traťového oddílu za hranici, k jeho prodloužení dojde až po navázání spojení OBU s přijímajícím RBC Hranice HO situována na hranici traťových oddílů uprostřed mezistaničního úseku 17

Handover RBC X Komunikace mezi RBC RBC/RBC hranice RBC Y ETCS Oblast působnosti RBC X Oblast působnosti RBC Y 18

Handover CZ-AT V úseku Wien st.hr. A/CZ v provozu ETCS L2 s RBC fy Siemens Na návrh rakouské strany použit handover bez vzájemné komunikace mezi RBC tzv. SHOV Odevzdávající RBC vydává MA k vjezdovému návěstidlu sousední stanice Informace o volnosti celého mezistaničního úseku a o traťovém souhlasu jsou dostupné v obou navazujících staničních zab. zař. Lze použít pouze v situaci, kdy mezistaniční úsek tvoří pouze jeden prostorový oddíl (zde traťový souhlas ZG 62) V určitých situacích však neumožňuje zajistit plnohodnotnou funkci ETCS L2, požadovanou na sítí SŽDC (např. při jízdě vlaku směrem do ČR není zajištěna možnost okamžité reakce v případě poruchy PZZ na našem území) 19

Zkušenosti z provozu s měřícími vozy Dojezd vlaku k návěstidlu Podle stávajících zkušeností z testů s měřícími vozy vlak zastaví cca 70 80 m před návěstidlem Chybí zkušenosti s provozem nákladních vlaků, lze však očekávat, že využití ETCS povede ke zkracování užitečných délek kolejí a u dlouhých vlaků k pomalejšímu uvolňování vjezdového zhlaví Částečně pomůže rozmístění dalších BG cca 200 300 m před návěstidlem Dalšího zlepšení lze dosáhnout pouze použitím tzv. Release speed Není přizpůsobena infrastruktura neexistují tzv. prokluzy Vzniká provozní riziko možnost projetí EOA Nutno posoudit, zda je na síti SŽDC akceptovatelné při stanovení nízké hodnoty rychlosti (např. 20 km/h) 20

Zkušenosti z provozu s měřícími vozy Problematické hodnoty některých parametrů Národních hodnot Parametr D_NVOVTRP 200 m určuje vzdálenost, ve které je po volbě Override potlačen dohled neprojetí EOA (použití při jízdě na PN) Pokud strojvedoucí volí Override méně než 200 m před návěstidlem, dojde vlivem brzdných křivek prakticky k zastavení vlaku Možno zvolit dříve (kdykoli rychlost klesne pod 40 km/h), ovšem následně nutno opakovat - riziko, že strojvedoucí zapomene nebo neodhadne vzdálenost - může dojít k nouzovému zastavení vlaku Obdobně parametr T_NVOVTRP 60 s určuje časovou platnost volby Override pokud vlak stojí před návěstidlem, nemusí po volbě Override a následném rozjezdu stihnout projet EOA Otázka, jaké hodnoty stanovit? Např. u OeBB použito 300 m/240 s 21

Testy kompatibility Ačkoliv traťová i mobilní část vozidla musí být dle TSI kompatibilní, nelze vyloučit, že v některých konkrétních situacích je chápání specifikací odlišné nebo specifikace není zcela jednoznačná Takových případů by nemělo být mnoho a ze zkušenosti ani nebude Přesto se doporučuje (a to i na úrovní TSI CCS) provést testy kompatibility mezi traťovou a mobilní částí SŽDC ve spolupráci s AŽD připravilo soubor testů, které je nutno provést před povolením použití ETCS na dané řadě vozidla vychází se ze zkušeností s doposud testovanými OBU a ze situací, které by dle kvalifikovaného odhadu mohli být problematické došlo k jednání s DÚ, který v zásadě s provedením těchto testů souhlasí 22

Klíčový management Komunikace mezi vlakem a RBC je šifrovaná v mobilní části i v RBC musí být nahrán stejný šifrovací klíč klíč (KMAC) je generován v KMC (Key Management Centre) KMC bylo součástí dodávky a SŽDC bylo předáno KMC obhospodařuje všechna česká RBC ( domovské KMC ) a teoreticky i vozidla s ETCS registrovaná v ČR reálně si však výrobci mobilních částí zřizují svoje vlastní KMC to v praxi znamená, že klíč vygenerovaný v českém KMC, musí být odeslán do domovského KMC daného vozidla (standardizovaný způsob komunikace) pak musí být klíč fyzicky nahrán do mobilní části ETCS na vozidle (specifické řešení každého výrobce) 23

Děkuji za pozornost Ing. Patrik Psík Závod technika AŽD Praha s.r.o.