Praktikum z astronomie 0. Měření refrakce. Zadání

Podobné dokumenty
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Astronomická refrakce

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

základy astronomie 1 praktikum 3. Astronomické souřadnice

Vzdálenosti a východ Slunce

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Planetární geografie seminář

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,

Filip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse

Seriál VII.IV Astronomické souřadnice

Astronomické praktikum Hory

Vzdálenost středu Galaxie

Astronomická pozorování


Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Michael Valášek Vedoucí práce: doc. Ing. Václav Bauma, CSc.

Hvězdářský zeměpis Obloha a hvězdná obloha

Obsah. 1 Sférická astronomie Základní problémy sférické astronomie... 8

Základní jednotky v astronomii

Triangulace a trilaterace

Jan Kratochvíl, F 3 MOD. 15. února 2004

Odchylka ekliptiky od roviny Galaxie

Hvězdářská ročenka 2018

Eudoxovy modely. Apollónios (225 př. Kr.) ukázal, že oba přístupy jsou při aplikaci na Slunce ekvivalentní. Deferent, epicykl a excentr

Zpracoval Zdeněk Hlaváč. 1. Definujte hlavní kružnici kulové plochy. Uveďte příklady hlavních kružnic na zeměkouli.

Astronomické praktikum

OBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Fyzikální korespondenční seminář UK MFF III. E

Hvězdářská ročenka 2016

1.1 Oslunění vnitřního prostoru

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE


Vzorce a recepty nebeské mechaniky

Poznámky k sestavení diagramu zastínění


základy astronomie 2 praktikum 6. Vlastnosti Galaxie

Klasická měření v geodetických sítích. Poznámka. Klasická měření v polohových sítích

Soutěžní úlohy části A a B ( )

Astronavigace. Zdeněk Halas KDM MFF UK, Aplikace matem. pro učitele

České vysoké učení technické v Praze. Vývoj systému pro automatické určování azimutu z měření na Slunce


GEODETICKÁ ASTRONOMIE A KOSMICKÁ GEODEZIE I


Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK. Určení prostorových posunů stavebního objektu

základy astronomie 1 praktikum 6. Pozorování dalekohledem

Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

5a. Globální referenční systémy Parametry orientace Země (EOP) Aleš Bezděk

Mechanika II.A Třetí domácí úkol

Čas. John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou.

Datová analýza. Strana 1 ze 5

pracovní list studenta

Soustředění 2014/15, kategorie CD, EF, Valašské Meziříčí června 2015

1. Změřte závislost indukčnosti cívky na procházejícím proudu pro tyto případy:

základy astronomie 2 praktikum 5 Dynamická paralaxa hvězd

VZOROVÝ TEST PRO 2. ROČNÍK (2. A, 4. C)

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Vyhodnocení měření, která byla prováděna v Chorvatsku od Pro měření byl použit sextant:

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ASTRONOMICKÉ ÚLOHY A WEBOVÉ ONLINE APLIKACE NA ASTRONOMIA

HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE





Pozorovací soutěž noční pozorování. Pokyny. 1. Jsou zadány 2 otázky, každá za 25 bodů. Na jejich vyřešení máte 80 minut, ze kterých máte:

1.2 Sluneční hodiny příklad z techniky prostředí

STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE

ASTRONOMICKÉ PRAKTIKUM

Systémy pro využití sluneční energie

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA GEODÉZIE A POZEMKOVÝCH ÚPRAV název předmětu

Budování EME pracoviště

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem


Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky

Kosmické záření a jeho detekce stanicí CZELTA

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

= cos sin = sin + cos = 1, = 6 = 9. 6 sin 9. = 1 cos 9. = 1 sin cos 9 = 1 0, ( 0, ) = 1 ( 0, ) + 6 0,

ITO. Semestrální projekt. Fakulta Informačních Technologií

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Čas a kalendář. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

Osové a deviační momenty setrvačnosti ploch (opakování ze 4. cvičení) Momenty setrvačnosti k otočeným osám Kroucení kruhových a mezikruhových průřezů


GPSnavigator. mija. Jednoduchý návod na postavení GPS navigátoru z MLAB modulů a GPS modulu LEADTEK LR9552

Druhý rok projektu CZELTA směry spršek kosmického záření


Rotace zeměkoule. pohyb po kružnici

Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem


1. Změřte průběh intenzity magnetického pole na ose souosých kruhových magnetizačních cívek

základy astronomie 1 praktikum 2. Mapka Plejád

Transkript:

20. února 2007 Praktikum z astronomie 0 Zadání Astronomická refrakce Úkolem je určit polohu zapadajícího nebo vycházejícího nebeského tělesa měřením a výpočtem. str. 48 Teodolitem změřte polohu známého objektu v obzorníkových souřadnicích pro různé zenitové vzdálenosti, nejlépe nízko nad obzorem. Vyneste měřená data do grafu azimut zenitová vzdálenost společně s vypočítanými obdobami těchto veličin. Vyneste rozdíl mezi měřenými a vypočtenými daty a otestujte na nich několik modelů atmosférické refrakce. Výpočet obzorníkových souřadnic Pro pozorovací stanoviště o zeměpisné délce λ = 16 35 0,53 a zeměpisné šířce φ = 49 12 15,88 si vypočítáme obzorníkové souřadnice tělesa zenitovou vzdálenost z a azimut A, ze známých rovníkových souřadnic rektascenze α a deklinace δ, pro konkrétní čas pozorování t udaný v UT. str. 49 Pro výpočet bude třeba znát Juliánské datum. Juliánské datum str. 51 29 ## Julianske datum 30 # 17. 10. 2006 31 y=2006; 32 m=10; 33 d=17+( hh+( mm+ss/60)/60)/24; 34 35 if (y < 0) 36 y = y+1; 37 endif 38 39 if (m <= 2) 40 y = y-1; 41 m = m+13; 42 else # (m > 2) 43 m = m+1; 44 endif 45 0 [] FILIP HROCH: Astronomické praktikum (http://www.physics.muni.cz/ hroch/apraktik.pdf)

46 tjd = fix(365.25* y)+ fix(30.6* m)+d +1720994.5; 47 t = fix(y/100); 48 tjd = tjd + 2 - t + fix(t/4); Místní hvězdný čas Se znalostí Juliánského data můžeme určit místní hvězdný čas. 50 ## hvezdny cas 51 ny = (tjd - 2451545)/36525; 52 ts = 24110.54841 + 8640184.812866* ny + 0.093104* ny.^2-6.2e-6* ny.^3; 53 ts = ts/3600 + 24*( rem(tjd,1)+0.5)+ ZD/15; 54 ts = rem(ts,24); str. 50 Transformace souřadnic Na závěr už jen stačí provést transformaci souřadnic, kde využijeme hodinový úhel. 56 ## hodinovy uhel 57 ha = 15*ts - RA; # [st.] str. 50 59 ## transformace souradnic 60 DE = DE/RAD; 61 ha = ha/rad; 62 ZS = ZS/RAD; 63 64 rce1 = -cos(zs)*sin(de)+sin(zs)*cos(de)*cos(ha); 65 rce2 = cos(de)*sin(ha); 66 z = acos(sin(zs)*sin(de)+cos(zs)*cos(de)*cos(ha)); 67 az = atan2( rce2, rce1); 68 69 z = z*rad; # spoctena zenitova vzdalenost [ st.] 70 az = az*rad; # spocteny azimut [ st.] Refrakční úhel Nyní již můžeme vypočítat refrakční úhel R = z z z měřené z a vypočtené zenitové vzdálenosti z a porovnat s různými modely výpočtu refrakce. 79 ## refrakcni uhel 80 RR = z - zz; 81 RR = RR*60 # minuty 87 ## priblizne 88 R = 58.2/60/60 * tan( zz); 89 R = R*60 # [ ] Přibližný vztah Praktikum z astronomie 2

Smartova refrakce 91 ## Smart 92 Rs = R.* ((0.372 * pmm)/(273 + T)) # [ ] Bennettova refrakce V dalších výpočtech se místo zenitové vzdálenosti využívá výška nad obzorem daná jednoduchým vztahem h = 90 z. 83 hh = 90 - zz; # vyska nad obzorem [ st.] 84 h = 90 - z; # vyska nad obzorem [ st.] str. 53 106 ## Bennett 107 Rb = 1./tan((hh+(7.31./(hh+4.4)))/RAD); 108 for i =1:666 109 Rb = 1./ tan(( hh +(7.31./( hh +4.4)))/ RAD) - 0.06* sin((14.7* Rb +13)/ RAD); 110 endfor 111 Rb = Rb*p/1010*(283/(273+T)) # [ ] Inverzní problém 113 ## inverzni problem str. 53 114 Ri = 1.02./tan((h+(10.3./(h+5.11)))/RAD); 115 for i =1:666 116 Ri = 1.02./ tan(( h +(10.3./( h +5.11)))/ RAD) - 0.06* sin((14.7* Ri +13)/ RAD); 117 endfor 118 Ri = Ri*p/1010*(283/(273+T)) # [ ] Výsledky Výpočet jsem provedl pro pozorování hvězdy Arkturus ze dne 17. 10. 2006. Měřená data zenitové vzdálenosti v pořadí 19. až do konce byla transformována o obskurně zjištěnou hodnotu 0,666, systematická chyba byla způsobena neopatrnou manipulací s teodolitem během měření. Praktikum z astronomie 3

Závislost měřené a vypočítané zenitové vzdálenosti na azimutu zobrazuje graf 1. 83 84 z z 85 zenitová vzdálenost [ ] 86 87 88 89 90 112 113 114 115 116 117 118 119 120 azimut [ ] Graf 1: Závislost zenitové vzdálenosti Arkturu na jeho azimutu. Praktikum z astronomie 4

Závislost měřené a modelové refrakce Arkturu na zenitové vzdálenosti ukazuje graf 2. 80 70 60 R R R S R B R i 50 refrakce [ ] 40 30 20 10 0 83 84 85 86 87 88 89 90 zenitová vzdálenost [ ] Graf 2: Závislost refrakce Arkturu na jeho zenitové vzdálenosti. Přílohy arcturus.m skript pro výpočet polohy a refrakce Arkturu v programu octave 1 arcturus.dat vstupní data pro výpočet polohy a refrakce Arktura arcturus.out výstupní data s měřenou a vypočtenou polohou a refrakcí Arktura arcturus.gp skript pro generování grafů s výsledky v programu gnuplot 2 1 http://www.octave.org 2 http://www.gnuplot.info Praktikum z astronomie 5